Upload
chandler-lambert
View
29
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních zkušeností s hodnocením rizik. 26. dubna 2013, Křtiny Alexandra Skopcová, Šárka Mikundová Odbor environmentálních rizik a ekologických škod, oddělení sanace. Obsah. Představení činnosti OEREŠ MŽP Legislativní rámec problematiky - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních
zkušeností s hodnocením rizik
26. dubna 2013, Křtiny
Alexandra Skopcová, Šárka MikundováOdbor environmentálních rizik a ekologických škod,
oddělení sanace
Obsah
• Představení činnosti OEREŠ MŽP
• Legislativní rámec problematiky
• Nejčastější diskutovaná úskalí Základního
hodnocení rizik
• Kontrolní činnost
Představení
• Odbor environmentálních rizik a ekologických škod
o Oddělení prevence rizik a chemické bezpečnosti
o Oddělení geneticky modifikovaných organismů
o Oddělení sanace
Oddělení sanace OEREŠ MŽP• Sanace starých ekologických zátěžío Vzniklých před privatizacío Po Sovětské armáděo Financovaných s podporou OPŽP, oblastí podpory 4.2
• Revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin
• Poskytování Územně analytických podkladů (jev č. 64)
• Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě
Před přijetím zákona o EÚ• Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny• Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon• Zákon č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského
půdního fondu• Zákon č. 289/1995 Sb., Lesní zákon• Zákon č. 164/2001 Sb., O lázeňství• Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech• Zákon č. 59/2006 Sb., O prevenci závažných havárií• Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí• Zákon č. 239/2000 Sb., O integrovaném záchranném
systému• Zákon č. č. 240/2000 Sb., Krizový zákon
Legislativní rámec problematiky v současnosti• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí
• ZÁKON 167/2008 Sb. ze dne 22. dubna 2008 o předcházení ekologické újmě a její nápravě
• NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
Směrnice 2004/35/ES
• Cílem této Směrnice je stanovit rámec pro uplatnění odpovědnosti za újmu (škodu) na životním prostředí na základě principu „znečišťovatel platí“ (polluter-pays principle – PPP) a újmám na životním prostředí předcházet a napravovat je.
ZÁKON 167/2008 Sb. (1)• Transpozice Směrnice 2004/35/ES• Hlavním cílem zákona o předcházení a nápravě
ekologické újmy je dosažení takového stavu, ve kterém ekonomické subjekty, jejichž činnost může výrazně negativně ovlivnit životní prostředí, přijímají odpovědnost za možné nepříznivé dopady již před jejich výskytem.
• Vztahuje se na případy ekologické újmy, ke kterým došlo po začátku účinnosti zákona (odpovědnost není zpětná).
ZÁKON 167/2008 Sb. (2)• Definuje:o pojem „ekologická újma“o provozovatele resp. jednotlivé provozní
činnosti• Řeší:o financování preventivních a nápravných
opatřenío výkon státní správy
§ 14 Zákona 167/2008 Sb.
• Definuje povinnost provozovatele, který provozuje některou z činností uvedených v příloze 1 zákona.
• Tento provozovatel je povinen provést hodnocení rizik k jednotlivým provozním činnostem.
§§ 12 a 13 Zákona 167/2008 Sb.
Náhrada nákladů
•Pokud újmu způsobilo více provozovatelů
•Náklady státu
•Možnost využití prostředků daných § 42
vodního zákona
Nařízení vlády 295/2011 Sb.• Naplnění článku 14 Směrnice (§ 14
zákona o EÚ).
• Stanoví způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky způsobu finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření.
Základní vs. Podrobné hodnocení rizika ekologické újmy
• ZHR:o Indikační charaktero Provádí sám provozovatel• PHR:o Detailnío V případě dosažení 50 bodů v ZRHo Provádí odborně způsobilá osoba
Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika
ekologické újmy
• Hlavní východiska: o Směrniceo Zákono Nařízení vlády• Pro koho je určen• Jaký je jeho účel• Metodický pokyn nemůže měnit platnou
legislativu!
• http://www.mzp.cz/cz/ekologicka_ujma
Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika
ekologické újmy
Problematika základního hodnocení rizika ekologické
újmy nečastější diskutované otázky
Základní otázky
• Kdo je provozovatelem?
• Jak poznám provozní místo?
• Jakou mám provozní činnost?
Kdo a kdy provádí hodnocení?• Pro každé místo provozní činnosti a v
hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost (tabulka č. 1) zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády.
• Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti nebo jiné okolnosti mající na vliv na výsledek hodnocení.
Kde je provozní místo?
• V případě, že se v jednom objektu (areálu), který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů, zpracuje každý provozovatel za sebe hodnocení rizik pro jeho provozní činnost a místo provozní činnosti.
Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem
„provozní činnost“ ? (1)• Právnická nebo fyzická osoba
vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 ZEÚ, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter.
Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem
„provozní činnost“ ? (2)
• Příspěvková organizace:ANOo A) státní příspěvkové organizace o B) příspěvkové organizace územních
samosprávných celků, tj. krajů a obcí• Organizační složka státu:NE• Bytová družstva:ANO• Společenství vlastníků jednotek (SVJ):ANO
Výjimky
ze zpracování hodnocení rizik
Výjimky (1)• Provozní činnost č. 1 » jedno hodnocení pro
všechny činnosti.
• Mobilní zařízení, u něhož není možno stanovit přesné místo provozní činnosti » základní hodnocení rizika se neprovádí.
• Pro ostatní činnosti, které mohou způsobit ekologickou újmu, ale nejsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 » základní hodnocení rizika se neprovádí.
Výjimky (2)
• Provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády » základní hodnocení rizika se neprovádí.
Výjimky (3)
• Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v příloze 1 ZEÚ » základní hodnocení rizika se neprovádí.
Výjimky (4)• § 14 odst. 4 ZEÚ:Finanční zajištění není povinen zabezpečit
provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.
• Vypouštění dešťových vod » nejedná se provozní činnost.
Provozní činnosti, jejich definice, příklady z jednotlivých částí
hodnocení
Provozní činnost č. 9• Je odvoditelná od konkrétního správního aktu.• Rozumí se jí činnost, při jejímž vykonávání je
nezbytné naplnit § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2010 Sb., tj. provozovatel musí disponovat schváleným havarijním plánem.
• Je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, kterým se pro danou provozní činnost považuje „ucelené provozní území“ podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška).
Provozní činnost č. 10• Rozumí se jí „výroba, dovoz, vývoz, prodej,
používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu, kolaudační rozhodnutí/souhlas – skladování), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami.
Provozní činnosti č. 9 a 10 (1)• Pokud při nakládání s některou látkou lze tuto látku
zařadit současně jako závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona, provádí se pouze 1 hodnocení rizik a to pro provozní činnost č.10.
• Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi, bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10. Bude-li zároveň nakládat se závadnými látkami (nebezpečné chemické látky či směsi se znovu nezapočítávají), bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.
Provozní činnosti č. 9 a 10 (2)
• Množství závadných látek (analogicky nebezpečných chemických látek) se odvíjí zejména od množství uváděných v platných, příslušných havarijních plánech, případně od kapacit, na jaké jsou zkolaudovány skladové prostory.
• Nejedná ani o měsíční ani roční spotřeby či průměry.
Provozní činnosti č. 9 a 10 (3)
• V případě, že chemické látky mají příslušné "R" věty dle NV 295/2011 - nakládání s nimi se posuzuje jako provozní činnost č. 10 a nakládání s látkami bez těchto "R" vět, potom jako provozní činnost č. 9.
• V tomto případě dané látky v provozní činnosti č. 9 není znovu hodnocena.
Provozní činnosti č. 11 a 13• 11. Přeprava nebezpečných chemických látek a
nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě.
• 13. Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku.
» hodnocení rizik se provádí pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu.
Provozní činnost č. 12• 12. Nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a genetickými produkty. o Na konečné uživatele GMO schválených pro
uvedení do oběhu (zemědělec, který koupí GM osivo, pěstuje GM odrůdu a skladuje sklizené GM zrno pro svou potřebu, dále zemědělec, který krmí GM krmivem, spotřebitel) se bod 12 přílohy č. 1 zákona o újmě nevztahuje, neboť se nejedná o nakládání s GMO ve smyslu definice uvádění do oběhu.
Část B (1)• Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního
plánu pouze s chemickými látkami uvedenými
v bodě 5., bude se jednat o provozovatele
vykonávajícího provozní činnost č. 10, který
vyplní část B bod 5. Bude-li zároveň (podle
havarijního plánu) nakládat se závadnými
látkami, bude zpracovávat samostatné
hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.
Část B (2)• V „rozhodnutí“ jen nebezpečné chem.
látky » provozní činnost č. 10 » vyplňuje 1 hodnocení a bod 5.
• V „rozhodnutí“ jen závadné látky »provozní činnost č. 9 » 1 hodnocení a bod 6.
• V „rozhodnutí“ nebezpečné chem. látky i závadné látky » provozní činnost č.9. i č.10 » 2 hodnocení.
Část B (3)
• Hodnocení „polních hnojišť“o Hodnocení se provádí samostatně pro
jednotlivé objekty, zařízení, ucelená provozní území uvedená v havarijním plánu. V případě dočasných polních hnojišť se provozním místem rozumí parcela či půdní blok (podle LPIS), na kterém je polní hnojiště umístěno.
Část B (4)• Zápočet nebezpečných odpadů v řádku 7:o Pro provozní činnosti 2, 4, 9, 10, 11, 12, 13, 14
a 15.o Je-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve
zpracovaném havarijním plánu.o V případě, že provozovatel má povolení k
nakládání s NO, ale nakládání s NO nemá zahrnuto ve schváleném havarijním plánu, pak bod 7 části B sice posuzuje, ale nezapočítává si za něj žádné body.
Část B (5)• Zápočet nebezpečných odpadůo Hodnotí-li provozovatel provozní činnost č. 9 nebo č. 10,
disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady a tyto jsou zahrnuty v havarijním plánu, započte si v části B bodu 7. 5 bodů.
o V rámci provozní činnosti č. 14 a 15 se v části B bodu 7. započítá 5 bodů, pokud jsou nebezpečné odpady nebo vybrané výrobky zahrnuty v havarijním plánu a provozovatel disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady (provozovatel v takovém případě dělá 2 ZHR – pro provozní činnost č. 9 a č. 14/15).
Část B (6)
• Výjimky:
o Pro provozní činnosti č. 3, 5, 6, 7, 8, a se část B nevyplňuje, a zpracovatel pokračuje ve vyplňování částí C.
o Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.
Části C1 a C2• C2 se vztahuje jen k určitým, přesně definovaným
provozním činnostem.
• Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě č. 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona, nevyplňují část C.
• Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.
Část C2Řádek č. 9 (Název nejbližšího významného vodního
toku ve směru spádu terénu) a č. 12 (Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu).
•Dle NV 295/2011 Sb.: Pokud je vyplněn bod 9, bod 12 se nevyplňuje, a pokud je vyplněn bod 12, bod 9 se nevyplňuje.•Řádek č. 9: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do povrchových vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 12.•Řádek č. 12: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do podzemních vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 9.
Části D a E
• Pro tyto části neexistuje výjimka z je povinnosti vyplňovat, proto je potřeba je vždy posoudit.
Část F• V případě, že základní hodnocení vyjde
pod 50 bodů, tak není potřeba mít finanční zajištění. Toto platí pro všechny provozní činnosti bez výjimky, tedy i pro provozní činnost 1 (tj. že provozovatel vlastní integrované povolení).
• Odpovědnou osobou je osoba, která hodnocení vyplňuje, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem provozovatele a jakou funkci vykonává.
Výsledek hodnocení• > 50 bodů zpracování podrobného hodnocení
(možnost způsobení ekologické újmy)
• < 50 bodů uschování hodnocení pro případ kontroly
Pozitiva a negativa regulace
Negativa
•Administrativní zátěž spojená s hodnocením rizik a náklady na ně.
•Vypovídací schopnost hodnocení rizik.
•Finanční nároky na stát.
•Systém kontroly a monitoringu hodnocení rizik.
Pozitiva
•Zvýšení environmentálního povědomí provozovatelů.
•Aktuálnost a věcná správnost platných rozhodnutí a dalších.
•Nové pracovní příležitosti – konzultační firmy, pojišťovny a banky.
Kontrolní činnost (1)
Ze zákona provádí:
•ČIŽP
•Správy NP a CHKO•Újezdní úřady
Kontrolní činnost (2)ČIŽP:
•V současnosti probíhají jak ze strany Ředitelství, tak jednotlivých OI.•Samostatně i v rámci jiných (např. hloubkových) kontrol.•Plánované kontroly EÚ jsou většinou v rámci integrovaných kontrol.
DĚKUJI ZA POZORNOST