v časopise, který právě držíte v ruce, bychom vám chtěli stručně představit několikatýdenní prácišesti desítek studentů. Ti se spolu se svými kantory začátkem letošního léta vydali na Tepelsko, aby sitam společně kladli otázky a hledali na ně odpovědi. Aby prozkoumali zajímavá místa, jejich historii, čiosudy zdejších obyvatel a trochu se tak pokusili pomoci krajině – aby se zase stala kvetoucím domo-vem, radostí a chloubou svých obyvatel a oázou pro ty, kteří ji přijedou navštívit.

Kromě charakteristiky jednotlivých výzkumů doplňujeme texty literárními postřehy studentů z je-jich práce i odpočinku a jejich kresbami.

Práce, které v rámci tohoto pedagogicko-výzkumného projektu vznikly, chceme podrobně předsta-vit od listopadu expozicí v Klášteře Teplá. Zprávy jednotlivých studentských skupin také rádi zašlemena CD ve formátu PDF všem zájemcům.

Věříme, že vás výsledky naší práce potěší, inspirují a snad i pomohou.Mgr. František Tichý

ředitel Soukromého reálného gymnázia Přírodní škola, o.p.s.

1) Návraty. Sociologicko-historický průzkum 20. století na Tepelsku (Veronika Klímová, Pavel Pechatý, Lenka Uvíz-lová, Lukáš Beneš, Kateřina Mírná, Julie Machoňová)odborný konzultant: Mgr. Vladimíra Čumplová – Bartáková

2) Botanický průzkum zaniklých obcí na Tepelsku (Alena Švarcová, Dominik Radina, Alexandra Brabcová, PetrKudláček, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina Jindrová)odborný konzultant: Mgr. Jakub Mrázek

3) Zaniklé kostely (Ondřej Solnička, Vojtěch Mazanec, Lukáš Hoch, Jonáš Didunyk)odborný konzultant: Mgr. Helena Petržílková

4) Dokumentace minerálních pramenů v okolí Mariánských Lázní (Václav Mazanec, Vojtěch Mucha, Martin Havlík,Martin Hábovčík, Martin Sochor, Michal Kopenec, Karel Kudláček, Jakub Chaloupek)odborný konzultant: RNDr. Marek Matura

5) Průvodce historií města Mnichov (Ondřej Svoboda, Petra Kodišová, Jaroslav Burdych, Jakub Mařík, Martin Míčka)odborný konzultant: Mgr. Vojtěch Žák

6) Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Konstantinovy Lázně. Historie, současnost, fotodokumentace (Jan Toman,Barbora Kopencová, Markéta Dlouhá, Jakub Volf, Lutfia Drastilová, Tomáš Miklovič, Timothy Dimoskakis)odborný konzultant: PhDr. Hana Havlůjová

7) Vývoj mikroregionu Klášter Teplá, dokumentace zaniklých prvků krajiny (Michal Sikyta, Adam Rajčan, Jan Stei-nic, Karel Švarc, Tomáš Kudera)odborný konzultant: Mgr. František Tichý

8) Biologický průzkum rybníků v okolí kláštera Teplá (Martin Sládeček, Tomáš Göndör, Tomáš Kohout, Martin Frank,Marie Hrdinová, Nikola Kapic, Martin Třešňák, André Langer)odborný konzultant: Mgr. František Tichý

9) Dokumentace novějších sakrálních památek v Mariánsko-lázeňském kraji (Eliška Cílková, Kristýna Kaňoková,Jana Kopejtková, Barbora Němečková, Jakub Lhot’an)odborný konzultant: Mgr. Helena Petržílková

Práce vzniklé v rámci výzkumného projektu TEPELSKO 2004

Další informace o našich projektech i škole naleznete na: http://www.prirodniskola.cz

TEPELSKO 20042

Po druhé světové válce a ve druhé polovinědvacátého století se stala spousta historicky vel-mi zajímavých událostí. V literatuře se o těchtoudálostech můžeme dočíst, ale jen z globálníhohlediska. Nikdo vám opravdu neřekne, jak to vy-padalo na vesnicích, jak to lidé prožívali a co dě-lali. Všude vám napíší, že po druhé světové válceČeši vyháněli Němce z jejich domovů v pohrani-čí, ale nedozvíte se, jak to doopravdy vypadalo.Kolikrát žili Němci společně s Čechy v jednomdomě i několik měsíců a jejich vztahy byly lepšínež mezi ledaskterými Čechy.

Tyto velmi vzácné informace se už nezadrži-telně vymazávají z povědomí lidí, protože ti, co sito pamatují, jsou dnes už staří a spousta z nich jižnežije. My ted’ máme jedinečnou a možná posled-ní šanci alespoň malý kousek těchto vzpomínekzaznamenat, a proto jsme se rozhodli, že tuto šancivyužijeme a přechováme dalším ge-neracím alespoň něco málo, co mů-žeme. K dosažení tohoto cíle jsmevytvořili osmičlenný tým, který seběhem čtrnácti dnů pokusil zazna-menat vybrané historické událos-ti, aktivity současných organiza-cí (Program obnovy venkova,Český západ a klášter trapistů– pomoc romské komunitěv Dobré Vodě) a přenéstvše do formy zajímavéa čitelné, o čemž semůžete přesvědčitv našem sborníku.

Naši pozornost jsme zaměřili hlavně na městoTeplá a jeho okolí, kde jsme celých 14 dní strávili.I za tak krátkou dobu se domníváme, že se námpodařilo tento kraj pochopit, a to díky pětadvace-ti lidem, kteří byli ochotni si s námi pohovořito jejich životě v tomto kraji (dvanáct z nich bylostarších 70 let a pamatovali konec druhé světovéválky, nejstaršímu dotazovanému bylo přes 83 let).Zajímali jsme se i o vztahy, které v průběhu 20.století zanikaly, přetrvávaly a znovu se utvářely.

Tepelsko je velmi drsný kraj, na kterém se po-depsala jak jeho historie, tak podnební podmín-ky. Stále někdo přicházel a zase odcházel, protojsme se na tento úkaz zaměřili a náš průzkum roz-dělili podle tohoto parametru na několik částí, cílů,tzv. návratů:

1) návrat premonstrátů2) návrat odsunutých Němců3) osídlení a odsuny4) návrat soukromých zemědělců do kraje5) návrat dění a života.Přes všechno, co jsme se dozvídali, at’ dobré-

ho, či špatného, od jakýchkoli lidí z různých za-městnání a oborů, kteří nám vyprávěli o rozlič-ných dramatických obdobích 20. století, o druhé

světové válce, ná-jezdech sovět-ských vojsk činadvládě komu-nistů, vyplynulnám zajímavýzávěr, kterýpraví:

Když je člo-věk dobrý, zůsta-

ne dobrým v každédobě a za jakékolisituace, at’ se dějecokoli.

Veronika Klímová,Pavel Pechatý

septima

Návraty,aneb daleká cesta za domovem

TEPELSKO 2004 3

Ve zdejší oblasti došlo po ukončení druhé svě-tové války k odsunu německého obyvatelstva. Ná-sledkem toho i dalších událostí při převzetí mocikomunisty zcela zaniklo mnoho vesnic. Pro náš vý-zkum jsme si speciálně vybrali vesnice Svatý Voj-těch, Domaslavičky, Dřevohryzy a Jindřichov.

Hlavním cílem bylo zjistit, jaké druhy dřevin ke-řového a stromového patra se zde nacházejí a pře-devším jakým způsobem se navracejí zpět od doby,kdy obec byla člověkem opuštěna. Zároveň jsme siurčili několik dalších neméně důležitých cílů:

• zjistit druhové složení keřového a stromové-ho patra na zadaných lokalitách

• zjistit závislost výskytu jednotlivých druhůna pozici ve vesnici

• zjistit veškeré faktory ovlivňující růst dřevinv jednotlivých vesnicích a rozdíly mezi nimi

• zjistit historické údaje o jednotlivých vesni-cích.

Dohromady se nám podařilo najít 31 druhůdřevin, z nichž nejpočetnějším druhem byl javorklen a naopak nejméně početným druhem bylalípa velkolistá a rybíz černý. Další z našichvýsledků se týká obce Domaslavičky, kdebyla zjištěna největší druhová diverzita(bohatost) ze všech čtyřech lokalit, neboto, že na polohu dřeviny nemá vliv jejípodklad (roste-li na suti, nebo mimosut’) a mnoho dalších zajímavých vý-sledků. Ty jsou souhrnně uvedenyv našem sborníku.

Alena Švarcováseptima

Botanický průzkumzaniklých vesnic na Tepelsku

Prodírání hustými křovinami, překonávání mok-řadů, bažin a různých jiných přírodních nástrahpodstoupilo v červnu roku 2004 osm studentů gym-názia Přírodní škola za účelem dokumentace mi-nerálních pramenů v okolí Mariánských Lázní.

Možná si řeknete, že všechny minerální pra-meny v této oblasti vyvěrají uprostřed altánků,které jsou umístěny v krásných zahradách a par-cích, ale není tomu tak. Prameny, které jsme naletošní Expedici prozkoumali, se nacházely mimoobydlené oblasti, uprostřed tmavých lesů nebo napodmáčených loukách. Většina z nich zůstaladoposud neobjevena nebo upadla v zapomnění.Neznámých a opuštěných pramenů jsme nalezliasi patnáct. Celkem se nám pak za dva týdny po-dařilo prozkoumat přes třicet pramenů, z nichžbylo dvacet dva minerálních.

Pokud by vás zajímalo umístění pramenů, je-jich vzhled nebo chemické složení

vody, která z nich vyvěrá, je mož-né tyto informace najít v na-

šem sborníku, který byv těchto chvílích jižměl být dokončen.

Martin Hábovčíkseptima

Zapomenuté prameny,aneb dobrodružnou stezkou

TepláMartin Sochor, kvarta

Dnes začne Expedice. Hodně lidí se už těší,včetně mě. Sedíme v kupé a jako vždy se řeší, kamse dají naše skvostné batohy. Jeden batoh se ne-vešel, proto je vyhoštěn a následován svým vlast-níkem. Žatec: malý, drzý a věčně ukecaný hoch.

Projíždíme okolní krajinou a za námi zůstáva-jí stromy plné ptactva, domy plné št’astných lidía reklamy plné taveného sýra a ostatních potra-vin. Dojíždíme do Mariánských Lázní. NadcházíAKCE. Rychle přebíháme do vlaku, který nás od-veze do Teplé. Za doprovodu řevu, který je námvlastní, se dostáváme k cíli výpravy. TEPLÁ. Při-cházíme s myšlenkou: „Jak to tu bude vypadat, ažodjedeme?“

Je zataženo!Alexandra Brabcová, sexta

Je zataženo! Kapky mi padají na nos, na čelo,na celé tělo. Naše expediční skupina se nacházív pustém lese u zaniklé vesnice jménem Sv. Voj-těch. Kolem je louka a vítr čechrá její vyrůstajícívlásky. Poblíž šumí voda a žabí zpěv se line popustině. Okolo se napájejí žíznivé vrby a chytajírybí bubliny na krásu. O kus dál se nachází místopro naše zkoumání. Je tam tmavo! Rozpadlé domymi nahánějí husí kůži. Uprostřed zapadlé vesniceje studna. Hluboká studna. Studna, kde kdysi lidéčerpali vodu. Podél se táhly obrovské stromy. Podlenich jsme usoudili, že tam asi vedla cesta. Dlouhácesta. Všude samý porost, člověk neví, kam vkro-čit. Začali jsme výzkum.

TEPELSKO 20044

Tento rok byla práce naší skupiny trochu jiná.V minulých letech se obdobné práce zaměřovalyna pouhé strohé popisy kostelů, a to zachovalých,které byly v normálním provozu. Letos jsme si aleřekli, že nastane změna. Protože jsme na Expedi-ci jeli do západních Čech, do okolí blízkého po-hraničí, kde v posledních padesáti letech církevníaktivita vlivem komunistických činitelů upadlamnohem více než jinde a sakrální objekty v čeles klášterem v Teplé začaly silně chátrat, nebo bylydokonce záměrně devastovány.

V našem zájmu byly proto sakrální objekty,které měly svá léta už za sebou. Objekty, kterévětšinou stojí osamoceny ve velmi špatném stavua jsou němými svědky pohnutých dob. A právěpár těchto kostelů jsme se snažili alespoň částeč-ně připomenout formou fotografií, vlastních kre-seb a maleb, popisů interiérů a exteriérů. To všaknebylo všechno. Abychom nebyli při práci v teré-nu bez jakýchkoliv předchozích informací, zašli

„Z rozmlácenýho kostelav krabici s kusem mýdla…“

Kostel Sv. Bartoloměje – Pístov

Kostel Sv. Blažeje – Branišov

TEPELSKO 2004 5

jsme si ještě před Expedicí do stát-ního archivu a vypsali jsme si in-formace z literatury a dobovýchpramenů. V terénu jsme se navícptali místních obyvatel, co oni samiví o kostelech v jejich obci. Větši-nou jsme se ale setkali s nezájmemo církevní památky.

Na konci Expedice jsme měliprozkoumaných a zdokumentova-ných pět kostelů – sv. ArchandělaMichaela v Michalových horách,sv. Václava v Úterý, sv. Blažejeu Branišova, sv. Vavřince v Oves-ných Kladrubech a Všech svatýchv Boněnově.

Všechny zjištěné informace,kresby i fotografie jsme zpracovalido sborníku, který může sloužitvšem zájemcům o tuto problema-tiku. Během prázdninových měsí-ců letošního roku jsme výsledky svépráce vystavili v prostorách kapu-cínského kláštera v pražské Lore-tě. Hodnocení necht’ provedou čte-náři naší práce.

Lukáš Hochsexta

Mnichov je malebná obec (se statutem měs-ta), která se nachází 10 km severovýchodně odMariánských Lázní.

Má velmi bohatou a rozmanitou historii, kterásahá až do druhé poloviny 13. století, a proto jsmesi pro naší práci vybrali právě Mnichov. Našímcílem bylo vytvořit průvodce historií této obce. Dopráce jsme též zahrnuli popisy zajímavých budov,a to kostela, fary a školy. Také jsme dělali rozho-vory se třemi místními starousedlíky, kteří námvyprávěli o svém životě i životě a událostech v je-jich obci.

Například z historie je zajímavé, že za třiceti-leté války se zde vystřídaly hned tři armády, fran-couzská, švédská a pruská, francouzská armádasi dokonce z místního kostela udělala stáj prokoně. Mnichov také zasáhly tři morové rány, při-čemž jednou přežil jen jeden člověk.

Toto je pouze malá část z tak bohaté historie,proto se určitě vyplatí přečíst si naši práci celoua potom si do Mnichova udělat malý výlet. Příjem-nou cestu.

Petra Kodišová, Jaroslav Burdych, sexta

Historie městečkaMnichov

Věž kostela Sv. Vavřince – Ovesné Kladruby

Kostel Sv. Václava – Úterý

TEPELSKO 20046

… samice čírky obecné se zdržovala těsně u hráze a zaregistrovali jsme ji až poté, co před námi„vyběhla“ a předstírala, že má zlomené křídlo. Uklidnila se až asi 30 metrů od břehu, odkud plula jižklidně až za polovinu rybníka a začala se v širokých polokruzích pomalu vracet k hrázi. Přitom nepře-stala v několikasekundových intervalech vyrážet chraplavé skřeky. Poté se pomalu, ale jistě a evidentněcílevědomě přibližovala k hrázi.

Schovali jsme se tedy a čekali, co se bude dít dále. Když připlula ke břehu, přestaly se ozývat onychraplavé zvuky a nahradilo je jemné hvízdání, které mohla vydávat i mlád’ata. Poté, co jsme se zahrází znovu objevili, všechno ztichlo a okamžitě se pod kopřivami sklánějícími se nad vodu objevi-ly kruhy, které se neustále vzdalovaly a ve vzdálenosti asi dvaceti metrů od místa pravděpodob-ného vyplutí vyběhla samice čírky a všechno se opakovalo. Nenalézáme jiné schůdné vysvět-lení, než že tam někde v podemletém břehu měla mlád’ata.

Biologický průzkum rybniční sítě na Tepelsku,aneb Natura magistra nostra

Rybníky jsou už po několik staletí jednouz dominant krajiny v okolí Kláštera Teplá. Kroměhospodářského a protipovodňového významu plnív krajině i neméně důležitou úlohu biologickou.Ta nás pochopitelně velmi zajímala a tak jsme serozhodli vytvořit skupinu, která by rybníky na Tepel-sku zkoumala právě z biologického hlediska.

Ve skupině, která měla 8 členů, jsme si prácirozdělili následovně: Martin Sládeček a AndréLanger prováděli ornitologický průzkum, TomášGöndör a Marie Hrdinová hydrobiologický prů-zkum a Tomáš Kohout, Martin Frank, Nikola Ka-pic a Martin Třešňák zkoumali břehy rybníkůz hlediska botanického. Během 10-ti dnů expedič-ních prací jsme tento průzkum provedli na 18-tirybnících ležících na říčce Teplé a jejích přítocích.

Při botanickém průzkumu jsme si vždy břehyrybníka rozdělili podle biotopů. V každém z nichjsme se pokusili nalézt a určit co možná největšímnožství druhů rostlin (druhy, které se nám ne-podařilo určit na místě, jsme herbářovali). Ty jsmespolu s informacemi týkajícími se lokality (umís-tění a stručný popis lokality, vodní poměry, pod-loží, atd.) zapisovali do předem připravené tabul-ky. Zvláště jsme se zaměřovali na ruderální(kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, atd.) a in-vazní (bolševník velkolepý a křídlatka japonská)rostliny. Na invazní rostliny jsme se zaměřovalizejména proto, že zkoumaná oblast je známá jako„ráj“ bolševníku velkolepého, který se, jak vyplý-vá z našeho výzkumu, nevyhýbá ani břehům ryb-níků. Nalezli jsme ho na 20-ti lokalitách (z celko-vě prozkoumaných 95). Oproti tomu křídlatkajaponská byla jen na parkovém rybníku u klášteraTeplá. Nejzajímavější rostlinou, námi objevenouna zkoumaných lokalitách, byl vstavač prstnatecmájový (druh orchideje).

Hydrobiologický průzkumjsme u každého rybníku prováděli navšech přítocích a odtocích a minimálně jedno sta-noviště na rybníku samém. Na stanovišti jsme vždyzměřili hloubku, teplotu a průhlednost. Dále jsmezaznamenali okolí stanoviště, potenciální zdrojeznečištění, zápach, barvu vody, ad. Poté jsme jem-nou sítí (případně cedníkem) nalovili a pomocíklíčů určili vzorek vodní fauny a ke každému dru-hu živočicha přiřadili jeho saprobní a biotoxickýindex (tj. údaj, který vyjadřuje, pro jak znečiště-nou vodu je daný druh charakteristický). Celkemse nám podařilo nalovit 72 druhů vodních živoči-chů na 59 stanovištích.

Posledním, avšak neméně zajímavým průzku-mem, kterým jsme se zabývali, byl průzkum orni-tologický, neboli mapování výskytu vodnícha mokřadních ptáků na zkoumaných rybnících.Rybník jsme vždy obešli a zaznamenali všechnypozorované druhy ptáků do předem připravené ta-bulky. Ke každému druhu jsme přiřadili kategoriiprůkaznosti hnízdního výskytu podle metodikymapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR a dáleúdaje o jeho početnosti na rybníce (pokud to bylomožné i počty samců a samic daného druhu).Z nejzajímavějších pozorování bych zde uvedlpředevším prokázané hnízdění čírky obecné nasoustavě rybníků mezi Teplou a rybníkem VelkáPirka a pozorování toku bekasiny otavní v pod-máčených lukách u rybníka Betléma.

Martin Sládeček, kvarta

TEPELSKO 2004 7

Západočeský kraj oplývá krásnou přírodou,minerálními prameny, lázeňskými městy s kolo-nádami, parky a kostely. Co podniknout s tako-vouto nabídkou? Srovnat lázeňská města z hle-

diska jejich historického vývoje, historickýchpamátek a typu poskytovaných služeb? Zdálse to být dobrý nápad. A tak naše putovánía práce jakožto průzkumníků začala…

Navštívili jsme výše uvedená lázeňskáměsta, ve kterých jsme prováděli sběr his-torických dat (vznik lázní a dějiny města,historie významných památek) a informací

o současné podobě a provozu lázní (specializa-ce lázní, návštěvnost, nabídka doprovodných ak-

tivit). Poté následovala fotodokumentace.Za důležité jsme také pokládali ze-

ptat se lázeňských hostů, jakjsou spokojeni se službami láz-

ní i města.

Výsledkem naší práce je průvodce, kde může-te najít nejen charakteristiku jednotlivých lázní,ale také doporučení, která místa byste při návštěvadané lokality neměli pominout. Snažili jsme se textpsát z pohledu lázeňského hosta, který má buYzájem lázně navštívit nebo je již jejich klientem.

Doufáme, že průvodce splní své účely.

Barbora Kopencováseptima

Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart,Konstantinovy Lázně…

Úryvky ze skupinového deníkuskupiny „Lázně“

3. 6. 2004Dnešek se zdál už od rána být šedý a deštivý.

Tak jsme vstali (a kupodivu už od rána vládla ve-selá nálada) a vydali se do Mariánských Lázní.Posbírali jsme spoustu dotazníků a nafotili kupufotek. Pak jsme se uchýlili do parku na zaslouže-ný oběd (byly kolínka s gulášem). A jelikož jsmese cítili už dost zašpinění, dopřáli jsme si hodin-ku v bazénu. Mezitím začal obří slejvák a tak jsmebyli potom ještě mokřejší než z bazénu. A protojsme se rychle přesunuli do lesa. Takže ted’ už jsmev lese a už neprší. Máme plný břicha po obří veče-ři a projednáváme itinerář dalších dnů.

Lutfia Drastilová, 16 let

4. 6. 2004Dneska jsme došli na zříceninu hradu. Mně

hrozně smrděly nohy a musel jsem si je jít umejt.Dolu k potoku je to hroznej kopec a ještě k tomubyla ta voda hrozně studená a nedalo se to vydr-žet. Vyměnil jsem si ponožky, ale k ničemu to ne-bylo. Než jsem došel nahoru, nohy mi zase smrděly.

Prostě mam blbý boty. Tomáš Miklovič, 12 let

4. 6. 2004Dnes jsme nemuseli šlapat až ke Kolonádě

s báglíkama! Jen na nádraží, poněvadž jsme mělismluvenou schůzku (oběd) s Horákem. Byl krás-ný ranní sluneční den a my plni očekávání jsmevyrazili sbírat dotazníky k už asi německé kolo-nádě. Dali jsme si oplatky a napili se z Rudolfovapramene – pohoda. Samozřejmě, práci jsme takénevynechali.

O obídku jsme se setkali se skupinou „Mni-chov“. Ted’ sedíme v prokletém hradě (spíše zří-cenině) Vamberků. Snědli jsme véču, Tomáš sichtěl udělat polívku jen proto, aby měl očouzenýešus, tak jako ostatní, („Když já bych ho chtěl míttaky tak očouzenej.“)

Jinak doufám, že přečkáme noc v pořádku, ženebudeme prokletí taky – prý se tato negativníenergie přenáší.

Barbora Kopencová, 17 let

TEPELSKO 20048

... jsme přece kamarádi! Marek, Kristýna a Veronika

O chlebu a o vodě... ? – skupina „krajina“

Hurá do knihovny! – Adam, Honza

Večeře je výtečná!

TEPELSKO 2004 9

Před svátkem Božího těla všechno kvete...

Obhajoby – vystoupení na Přírodovědecké fakultě – pohoda, nervy i smích

a Vojta

TEPELSKO 200410

Byla neděle. Zvonění svolávalo na ranní mši.Hodně lidí se chtělo setkat s jinými, které potká-vají každý den a i s těmi, které nepotkávají. Kdyžmše začala, pomyslela jsem si, jak krásně musí býtv nebi, na obloze, u slunce, tam kde každý denlétají ptáci. Pan farář říkal: „vejménu Otce i syna i duchasvatého Amen“, bedlivějsem poslouchala. Bylajsem ráda, že ales-poň jeden den můžubýt s lidmi, kteréznám i neznám. Kos-tel je místo, kde selidé setkávají a hle-dají sami sebe.

Po skončení mšejsem se zvedla z lavice a vydala jsme se směremk rozkvetlé louce. Slunce pálilo a já, já jsem sebrodila záplavou jetele, pampelišek a sedmikrá-sek. Došla jsem na konec louky a pokračovalacestou. Na okraji cesty stála kaplička, byla jakokostel, místem setkání, místem zamyšlení. Pro lidijsou tato místa posvátná. Sedla jsem si na klády,které ležely před kapličkou, a zaposlouchala se dozpěvu ptáků, svištění větru, šumění stromu, bublá-ní potoka, zaposlouchala jsem se do svého vnitř-

ního hlasu. Setkala jsem se se svými city a myš-lenkami. Z mého poslouchání a zamyšlení mě pro-bral příchod ženy. Znala jsem ji z kostela.

Sedla si vedle mě a ponořila se do svých myšle-nek, citů, jako jsem to dělala já,do té doby, než přišla. Když po-přemýšlela, zvedla hlavu a za-dívala se mi hluboko do očí.Pak hezkým, klidným, ti-chým hlasem pronesla:„Tato místa, kostel a kaplejsou opravdu místem setká-

vání.“

Pětičlenná skupina zachovalé kostelyvznikla v květnu 2004. Celkem se nám podaři-

lo zdokumentovat (popsat, zakreslit, nafotogra-fovat, sepsat historii, ad.) čtyři kostely na Tepel-sku: sv. Martina v Křivcích, sv. Jana Křtitele v Úterý,sv. Jakuba ve Vidžíně a sv. Bartoloměje v Pístově.Během našeho putování jsme také zdokumentova-li menší sakrální památky. Naši práci jsme shrnulido sborníku a již během letních prázdnin společněse skupinou „zanikající památky“ představili ve-řejnosti na výstavě v pražské Loretě.

Jana Kopejtková, sekunda

„Zaradoval jsem se, když mi řekli,do domu Hospodinova půjdeme…“ – žalm 122

Horko, zima, mokroTomáš Göndör, kvarta

Nestíháme, nestíháme, co s tím tedy uděláme.O jedné dávné, nedávné Expedici jsme vyrazilii s celou skupinou „Rybníky“ z chladných kobek.Práce mnoho, času málo a vše je už skoro vzdáno.Blížil se už konec Expedice a my jsme měli pro-zkoumanou jen polovinu rybníků. Vyšli jsme a bylopříšerné horko, zkoumali jsme a pršelo, bylo námmokro, vraceli jsme se a bylo nám zima. A nako-nec jsme se vrátili do ledových, promrzlých a tem-ných kobek. Ale byla to hezká Expedice, zajíma-vá zkušenost.

KostelJana Kopejtková, sekunda

Když jsme zkoumali v městečku Úterý, tak jsmese rozhodli přespat v kostele. Byl to kostel starý,vykradený, rozbitý. Já jsem se bála tam spát. Když

nadešla tma, ustlali jsme si na studené kamennépodlaze. Nad sebou jsem měla krásnou modrouklenbu s hvězdičkami. Bála jsem se, protože užvšichni spali. Usnula jsem po dlouhém přemýš-lení. V noci jsem ještě podnikla dobrodružnoucestu na záchod, ale ráno jsem se vzbudila živáa zdravá.

Subjektivně zabarvený popis (lyricky)Martin Fürst, kvinta

Byl vlahý letní teplý večer, vzduch voněl létema smogem, který se nesl z nedaleké hospody. Bylomi příjemně po celodenním učení a sezení ve vy-chlazených kobkách. Projížděl jsem se na skate-boardu a dýchal vzduch prosycený lyrikou a dáv-nými časy. Slunce se již přehouplo přes obzora vzrůstal krásný chládek, na kterém jsem si uvě-domil, že je to asi nejhezčí čas na téhle studenéExpedici, a tak jsem si těch chvil volna a radostido posledního dechu užíval.

TEPELSKO 2004 11

Čas utíká mezi prsty jako písek. Je toho mnoho, co se nám zdá důležité a nutné, co musíme mít,nebo udělat. Ale když dochází dech a my se podíváme zpátky, najednou toho důležitého tolik nezbývá.

Snad jen se zastavit na slovíčko, potěšit se pohledem do korun žloutnoucích stromů, podat rukua usmát se. Zanechat po sobě alespoň zrnko něčeho, co bude spojovat, bude krásné a dobré. Kéž tímzrnkem jsou i dny a setkání, která jsme společně na Tepelsku mohli prožít.

Chtěli jsme tady poděkovat všem, kdo nám při naší práci pomohli. Především tepelským premon-strátům, tepelskému knihovníkovi dr. Hlinomazovi, paní Vilemíně Kučerové, kolektivu kuchařek zeZŠ Teplá, pracovníkům obecních úřadů i knihoven a celé řadě dalších, které zde nemůžeme všechnyvyjmenovat.

Všem upřímné díky. A někdy na Tepelsku na shledanou.

Roku 1193 byl v neprostupné krajině Tepelskévrchoviny zbudován premonstrátský klášter. Ře-holníci tuto krajinu systematicky přetvářeli v sou-ladu s přírodou. Bezprostředně po zbudování kláš-tera postavili důležité budovy pro svou obživu –mlýn, dvůr, ad. Jejich důležitým zásahem do kra-jiny bylo postavení Starého rybníka.V příštíchněkolika staletích budovali v okolí kláštera hos-podářské budovy (dvory, mlýny, atd.), vznikalytrhové osady a vesnice. Pečovalo se o lesy. Zazmínku stojí také budování rybníků. Postupně takvznikal mikroregion kláštera Teplá. Lidé v tomtokraji žili dlouhá staletí v souladu s přírodou, alezároveň i hospodářsky prosperovali.

Po druhé světové válce nastal odsun Němcůze Sudet. Zaniklo mnoho obcí, které obývali čistěněmečtí obyvatelé. Ničily se německé hřbitovy,votivní křížky a křížky s německými nápisy, nebose z křížků alespoň odstraňovaly nápisy zhotove-né Němci. Němce v Sudetech musel někdo na-hradit. Většinou se jednalo o obyvatele z více za-lidněných regionů Čech, někdy i ze Slovenska. Popřevzetí moci komunisty postihla mnoho českýchvesnic kolektivizace. Řada vesnic byla armádousrovnána se zemí. Obyvatelé těchto vesnic mnoh-dy nesouhlasili s postupem komunistické vládya kolektivizaci se bránili, za což byli často perzek-vováni. Z prosperujícího kraje se postupně stalaoblast chudá s mnoha problémy.

Socialistická ateistická společnost nenávidělavše, co připomínalo křes\anství. Řeholníci byliz klášterů vyháněni, vězněni a kláštery zabírányarmádou apod. Tomuto fenoménu se neubránil aniKlášter Teplá. V 50. letech ho obsadila Českoslo-

venská armáda. Během několika let se zničila vět-šina z toho, co se budovalo stovky let. Byl zničenklášterní pivovar, mnoho mlýnů, hospodářskýchusedlostí a drobných krajinných prvků (božíchmuk, pomníků, alejí, ad.)

Většina obyvatel zapomněla, kde se mnohoz těchto krajinných prvků nacházelo. Bylo to způ-sobeno především tím, že na Tepelsko přicházelinoví lidé, kteří kraj příliš neznali. Dokonce animnozí starousedlíci nedokázali popsat, kde se copřesně nacházelo.

Proto se naše pětičlenná expediční skupina vy-dala odtajnit minulost, starou mnohdy desítkyi stovky let. Na základě starých map, výpovědí pa-mětníků a pátrání v terénu jsme se pokoušeli vy-hledat a zdokumentovat zapomenuté, nebo zanik-lé krajinné prvky (zvláště hospodářská stavení,mlýny, kapličky, křížky, cesty, ad.) Zároveň jsmese zajímali o to, jak se celkově krajina změnila od30. let 20. století do současnosti – kde ubyly, nebonaopak přibyly lesy, aleje, cesty, sídla, ad.

Mnoho krajinných prvků se nacházelo v ne-přístupných lesích, mnohdy jsme se museli bro-dit mokřinami, práci nám komplikovaly i rozma-ry počasí a nemoci, které naši skupinudecimovaly. Ale přesto jsme naši práci dokončilia zkompletovali.

Doufáme, že potěší místní obyvatele i ná-vštěvníky kraje. Zároveň uvítáme jakékoli po-známky k naší práci, případně další tipy na zají-mavá místa, zanikající stavby apod. v kraji okoloKláštera Teplá.

Adam Rajčankvarta

Hledání ztraceného času,aneb aby krajina byla domovem

TEPELSKO 2004 – studentský průzkum krajiny • vydalo Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. • Fryčovická462, 199 00 Praha 9 – Letňany • tel.: 283 922 299 • e-mail: info@prirodniskola.cz • http://www.prirodniskola.czredakce: Mgr. František Tichý • ilustrace: Vojtěch Mazanec, Jakub Mařík, Lukáš Hoch • foto: Miloslav Vovessazba: Mgr. Christo Bjalkovski • vychází v Praze 5. listopadu 2004 • náklad: 1 500 výtisků • N E P R O D E J N É !

Děkujeme firmě array Data Praha, s.r.o. za technické vybavení pro prezentace výsledků naší práce.