PORTFOLIO z pedagogicko – psychologické praxe...spln ěno, datum 1 Bilance „ p říb ěh hodiny“ (str. 4) 10 2 Pozorování výuky zam ěřené na pedagogickou komunikaci (str

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE - PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra pedagogiky, M. D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1 Katedra psychologie, Myslíkova 7, 110 00 Praha 1

PORTFOLIO

z pedagogicko – psychologické praxe

akademický rok:

2

Průvodce portfoliem A. Pedagogika

č. úkolu

Zaměření úkolu (zadání str.)

Max. bodů (%)

počet bodů

spln ěno, datum

1

Bilance „ příběh hodiny“ (str. 4)

10

2

Pozorování výuky zaměřené na pedagogickou komunikaci (str. 5)

30

3

Učitelovo pojetí výuky (str. 6)

10

4 A

Škola jako sociální útvar, zachycení faktorů, které ovlivňují sociální klima školy (str. 8)

40

4 B

Popis vybrané problémové situace (str. 9)

4 C

Specifika role třídního učitele (str. 10)

4 D

Projekt (příprava), realizace a reflexe vyučovací jednotky (str. 11)

5

Závěrečná esej „Význam pedagogicko-psychologické praxe pro můj profesní rozvoj“

10

CELKEM

100

Docházka na praxi – doložena docházkovým listem (str. 20): ANO - NE

Celkové hodnocení úkol ů z PG

100 - 90 89 – 78 77 – 66 65 - 0

Výborně Velmi dobře Dobře Nesplněno

B. Psychologie

č. úkolu

Zaměření úkolu

Max. bod ů (%)

počet bodů

spln ěno, datum

1

Mikrosituace (str. 12)

15

2

Charakteristika žáka (str. 13)

30

3

Školní třída jako sociální skupina (str. 16)

25

4 A

Školní poradenské pracoviště (str. 18)

30

4 B

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (str. 19)

CELKEM

100

Celkové hodnocení úkol ů z PG

100 - 90 89 – 78 77 – 66 65 - 0

Výborně Velmi dobře Dobře Nesplněno

3

POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚKOL Ů V PORTFOLIU

Úkoly zpracujete podle metodických pokynů, které jsou součástí jejich zadání. Výběr povinně volitelných úkolů by měl vycházet z konkrétních podmínek dané školy. Proto ho konzultujte s fakultními učiteli. Portfolio se zpracovanými úkoly bude jedním z podkladů pro udělení klasifikovaných zápočtů z předmětů Pedagogická reflexe pedagogické praxe a Psychologické reflexe pedagogické praxe. V případě potřeby můžete výběr úkolů a formu jejich zpracování konzultovat s učiteli fakulty, kteří vedou reflektivní semináře k praxi. Jako zdroje informací využijte:

� webové stránky školy; � harmonogram školního roku; � zákonné normy (zákony) a pedagogické dokumenty; � pedagogickou dokumentaci školy; � školní vzdělávací program; � studium dokumentů; � rozhovory s vedením školy, s výchovným poradcem, se školním metodikem

prevence sociálně patologických jevů aj.; � rozhovory s pedagogickými pracovníky školy; � rozhovory se žáky; � záměrné pozorování výuky; � záměrné pozorování „života“ ve škole, � osobní účast: při dozoru, při učitelově přípravě na výuku v kabinetu, při setkání

s rodiči, při administrativních úkolech třídního učitele. Dbejte na důslednou citaci informačních zdrojů. Zpracované úkoly doplňte reflexí a sebereflexí.

Zadání všech úkol ů v editovatelném formátu a dopl ňující materiály najdete v Moodle:

Kategorie kurzů: Univerzitní základ Název kurzu: Pedagogicko-psychologická praxe Zkrácený název: PPPX Klíč k zápisu: obdržíte mailem po zápisu do SISu, nezapomeňte si aktualizovat Váš e-mail! Než budete tento materiál tisknout, ujistěte se, zda bude Váš vyučující požadovat písemnou nebo pouze elektronickou verzi portfolia!

4

POVINNÉ ÚKOLY Z PEDAGOGIKY ÚKOL Č. 1

Bilance „ p říběh hodiny“ POVINNÝ ÚKOL z PG, pro všechny studenty Reflektivní učitelská bilance je příběh vyučovacích hodin, písemně zachycené čerstvé vzpomínky (staré ne více než 3 dny) na vyučovací hodinu. Je to volné vyjádření toho, co se v hodině událo, bez zvláštního předchozího záměru a předem plánovaného výběru jevů, na které má být zaměřena pozornost. Příběh hodiny může mít podobu krátké literární formy např. reportáže, fejetonu nebo povídky. (viz PRŮCHA, J. Učitel. Praha : Portál, 2002, s. 138). Kritéria hodnocení: Hodnotí se odevzdání

Reflexe pln ění úkolu:

1. Časová náročnost (cca hodin): ……………………

2. Obtížnost - úkol byl pro Vás (zakroužkujte): velmi snadný - spíše snadný – pr ůměrný - spíše obtížný - velmi obtížný

3. V čem byl pro Vás úkol přínosný? (co nového jste si uvědomili, naučili se….)

………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

5

ÚKOL Č. 2

POZOROVÁNÍ VÝUKY, ZAMĚŘENÉ NA PEDAGOGICKOU KOMUNIKACI POVINNÝ ÚKOL z PG, pro všechny studenty

Jednou ze základních kompetencí, které tvoří základ učitelské profese je kompetence komunikativní. Umožňuje účinnou komunikaci se žáky v různých pedagogických situacích. V rámci svého pobytu na škole budete mít příležitost setkat se s různými formami pedagogické komunikace. Promyslete si, na jaký aspekt komunikace se zaměříte.

Až se seznámíte se školou a učiteli, vyberte si libovolné dvě hodiny a zpracujte písemný záznam strukturovaného pozorování zaměřeného na různé formy komunikace probíhající v hodině. Můžete využít pozorovacích dotazníků uvedených v příloze publikace GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, 2005.

Souběžně s pozorovanými aktivitami si zapisujte stručné poznámky. Zaznamenejte nejen to, co se během pozorování dělo, ale i jak se to dělo a popište kontext, ve kterém komunikace probíhala.

Podrobný záznam zpracujte ještě týž den, protože jen tak si ještě vzpomenete na spoustu užitečných detailů. Při záznamu si klaďte otázky: Mohu toto tvrzení nějak dokázat? Mohu tento postřeh podložit?

Mějte na paměti, že naše vidění často bývá ovlivněno tím, co očekáváme, že uvidíme, a co vidět chceme, a tím, co si myslíme o schopnostech a povaze těch, které pozorujeme. Naše pozorování je také ovlivněno naším vlastním žebříčkem hodnot a našimi city.

Získané informace o formách pedagogické komunikace budou základem diskuse v rámci semináře.

Kritéria hodnocení:

- záznamy pozorování obsahují pozorovatelné jevy - fakta jsou důsledně odlišena od interpretací a hodnocení - záznam obsahuje popis kontextu adekvátní terminologií - interpretace záznamů pozorování jsou korektní a přiměřené - diskuse zahrnuje teoretickou reflexi,





………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………..

6

ÚKOL Č. 3

UČITELOVO POJETÍ VÝUKY POVINNÝ ÚKOL z PG, pro všechny studenty

Pojetí výuky tvoří základ pro učitelovo uvažování o pedagogické skutečnosti i pro jeho

pedagogické jednání. Lze je chápat jako komplex profesních idejí, postojů, očekávání, přání a předsudků, které vytvářejí základnu pro učitelovo jednání, pro vnímání a realizaci výchovně vzdělávacích procesů. Zčásti mají kognitivní základ, zčásti emotivní charakter. Přestože nacházíme složky pojetí výuky, které jsou společné všem příslušníkům profesní skupiny, nebo jsou si alespoň velice podobné, mnohé části pojetí výuky jsou individuálně variabilní.

Obsahově je učitelovo pedagogické myšlení orientováno především na samotný výchovně vzdělávací proces, na jeho cíle, na učivo, na organizaci a metody výuky. Jen část učitelů si své pojetí výuky jasně uvědomuje a dokáže je přesně zformulovat. U většiny učitelů jde o pojetí neuvědomované, vnímané pouze intuitivně.

Následující úkol Vás povede k zamyšlením nad Vaším individuálním pojetím výuky. Předkládáme Vám upravený Marešův dotazník UPV. Obsahuje řadu neukončených vět, které se vztahují k pojetí:

� cílů, � učiva � organizačních forem, � vyučovacích metod a prostředků, � žáka jako jednotlivce, jeho učení a rozvoje, � skupiny žáků a školní třídy, � učitelské role a sebe sama jako učitele, � role dalších účastníků pedagogického procesu (kolegů, nadřízených, rodičů).

Na základě svých vlastních zkušeností doplňte neukončené věty tak, aby

výstižně charakterizovaly Váš osobní názor na výuku. Vyberte si jeden předmět ze své aprobace a k němu vztahujte všechny Vaše odpovědi. Pojetí výuky je výrazně ovlivňováno způsobem výuky, kterou jste v minulosti procházeli. Zavzpomínejte na svou předchozí školní docházku a zpracujte písemně popis konkrétní pozitivní nebo negativní zkušenosti spojené s výukou. Získané informace se stanou podkladem diskuse na semináři o učitelově pojetí výuky a jeho proměnách v obecné rovině. Vy osobně si znovu na základě zpracovaných materiálů promyslete, jaké je v současné době Vaše individuální pojetí výuky a v průběhu praxe ho konfrontujte s pojetím výuky učitelů dané školy a s realitou praxe. Kritéria hodnocení:

- vyplnění dotazníku UPV - odevzdání popisu/ vzpomínky - popis/ vzpomínka obsahuje interpretace vztahující se k vybraným aspektům pojetí výuky





………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

7

ÚKOL Č. 4

POVINNĚ VOLITELNÉ ÚKOLY Z PEDAGOGIKY

Následující úkoly jsou formulovány tak, aby vám jejich plnění umožnilo seznámit se strukturou a fungováním školy, se socio-ekonomickým prostředím, v kterém se škola nachází, se základními činnostmi, které jsou neoddělitelnou součástí učitelské role. Mají-li být úkoly zpracovány důkladně a ne pouze formálně, předpokládáme, že vzhledem k času, který je na pedagogicko-psychologickou praxi vymezen, nemůže každý student zpracovat všechny níže uvedené úkoly. Ze čtyř nabízených úkolů (A, B, C nebo D) si vyberte jeden . Úkoly jsou určeny vždy pro 2 studenty, kteří daný úkol budou zpracovávat týmově.

Úkoly A, B a C obsahují zadání badatelského úkolu Kritéria hodnocení badatelského úkolu: Body: struktura práce, adekvátní a jednotná terminologie 8 práce s teoretickými zdroji, bibliografické citace 8 terénní šetření: popis metodologie, korektní záznam a zpracování dat 8 odpovídající interpretace a závěry 8 prezentace na semináři, kvalita týmové práce 8 Celkem max. bodů 40

Úkol D obsahuje zadání projektu (p řípravy), realizace a reflexe vyu čovací jednotky, zam ěřené na budování prosociálních postoj ů Kritéria hodnocení projektu vyu čovací jednotky: Body: Projekt hodiny (celkem 16 bodů); z toho:

- vzdělávací obsah, didaktická analýza učiva, výběr materiálů - cíle učení žáků (formulace, přiměřenost, návaznost, kategorizace) - činnosti žáků ve vazbě na cíle hodiny, míra participace žáků - organizace hodiny, time management, srozumitelný popis hodiny

4 4 4 4

práce s teoretickými zdroji, bibliografické citace 8 odpovídající interpretace a závěry, úroveň reflexe a sebereflexe 8 prezentace na semináři, kvalita týmové práce 8 Celkem max. bodů 40

8

ÚKOL 4 A

ŠKOLA JAKO SOCIÁLNÍ ÚTVAR Zachycení faktorů, které ovlivňují sociální klima školy POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL z PG, pro 2 studenty

Jedním z hlavních cílů praxe je ukázat Vám učitelství jako smysluplnou profesi, která poskytuje množství příležitostí k vlastní seberealizaci, na druhé straně jako profesi nesmírně náročnou, jejíž úspěšnost je ovlivňována nejen úrovní základních profesních dovedností učitele, ale i celou řadou vnějších faktorů. Při svém pobytu na škole budete mít možnost se s nimi blíže seznámit. Získáte informace o vnějším a vnitřním řízení školy, o rozdělení kompetencí mezi členy vedení, o prioritách v oblasti výchovy a vzdělávání, o možnostech, které škola poskytuje žákům v oblasti mimoškolní výchovy, o formách spolupráce s rodiči a o legislativě, která je pro školu závazná. Seznámíte se sociálními vztahy v učitelském sboru, s vnitřními normami a s dalšími faktory, které ovlivňují podobu a kvalitu výchovně vzdělávací práce školy a její výsledky.

Jde o velmi obsáhlý soubor vzájemně propojených faktorů. Vašim úkolem bude získat v daném čase alespoň dílčí informace o některých z nich. Na základě těchto informací:

� Zpracujte informace o škole pro rodiče žáků nebo pro absolventy PedF, kteří by chtěli na školu nastoupit jako učitelé. Formu si zvolte sami (informační leták, Power Pointová prezentace, poster aj.)

� Zaměřte se na zmapování materiálních podmínek pro výuku i mimoškolní aktivity (vybavení

kabinetů, knihovna, informační technologie, audiovizuální pomůcky, tělocvična, družina, klub, stravování, sociální zázemí pro učitele aj.) Zhodnoťte tyto podmínky z hlediska svých aprobací a uveďte, co byste doplnili nebo změnili.

� Na základě pozorování chování žáků a učitelů ve výuce i mimo ni, komunikace mezi žáky a

učiteli, mezi učiteli na vzájem aj. popíšete faktory, které ovlivňují sociální klima dané školy.





………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

9

ÚKOL 4 B

POPIS VYBRANÉ PROBLÉMOVÉ SITUACE např. porušování školního řádu, a návrh jejího řešení POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL z PG, pro 2 studenty

Pozorujte chování žáků v hodinách, kterých se zúčastníte v rámci náslechů, o přestávkách, při příchodu žáků do školy a při jejich odchodu za školy a všímejte si různých forem problémového chování. Poté si vyberte jednu třídu a zaměřte se na podrobné zachycení alespoň jedné situace, v níž k problémovému chování došlo.

Podrobný záznam zpracujte ještě týž den, protože jen tak si ještě vzpomenete na spoustu užitečných detailů. Při záznamu si klaďte otázky: Mohu toto tvrzení nějak dokázat? Mohu tento postřeh podložit? Záznam doplňte návrhy na možné varianty řešení. Záznamy si ve dvojici vzájemně vyměňte a společně prodiskutujte především návrhy možných řešení. (Může, ale nemusí jít o zachycení jedné společně viděné situace). Vaše společné posuzování návrhů by mělo vycházet z následujících kritérií:

� je v popisu zachyceno nejen to, co se během pozorování situace dělo, ale i jak se to dělo;

� není popis zaměňován s hodnocením; � zachycuje detaily, které jsou pro pochopení situace nezbytné a které se naopak

mohou vynechat; � je popsán kontext, ve kterém situace probíhala; � jsou uvedeny další informace, které je třeba dodatečně ověřit, aby mohly být

navrženy varianty řešení; � nejsou navrhované varianty řešení v rozporu s pedagogickými a psychologickými

„principy“.

. Získané informace budou základem diskuse v rámci pedagogického semináře. Reflexe pln ění úkolu:




………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………..

10

ÚKOL 4 C

SPECIFIKA ROLE TŘÍDNÍHO UČITELE POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL z PG, pro 2 studenty

S rolí třídního učitele se v budoucnu setká každý z Vás. Je s ní spojena celá řada náročných úkolů. Především jde o úkoly vyplývající z interakce s žáky, rodiči a ostatními pedagogickými pracovníky. Třídní učitel vytváří pozitivní sociální klima ve třídě, podporuje rozvoj pozitivních sociálních vztahů mezi žáky třídy; zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru, garantuje spolupráci školy s rodiči žáků třídy. Získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí. Spolupracuje s výchovným poradcem a se školním metodikem prevence, případně se školním psychologem / speciálním pedagogem při aktivitách zaměřených na prevenci školního neprospěchu žáků třídy, při vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě.

Součástí práce třídního učitele je ale i celá řada administrativních úkolů. Při své praxi máte možnost získat reálnou představu, jaké nároky na Vás bude tato role v

budoucnu klást. Vyberte si ve dvojici jednoho třídního učitele a podrobně se na základ ě pozorování a rozhovor ů seznamte se specifiky jeho práce. Na základě získaných informací zpracujte písemnou formou p řehled jeho úkol ů a posuďte, které z nich se Vám v současné době zdají nejnáročnější, na které se domníváte, že jste připraven/a a na které ještě ne. Pozorování i rozhovory by měly vycházet z následující struktury:

� řešení výchovných problémů v dané třídě; � způsob koordinace výchovně vzdělávacího působení ostatních vyučujících v dané třídě; � spolupráce třídního učitele s poradenskými pracovníky v rámci školy (výchovný poradce,

školní metodik prevence, školní psycholog, speciální pedagog); � spolupráce s rodiči; � formy a tematické zaměření komunikace s vedením školy o dané třídě a jednotlivých žácích; � administrativní – vedení pedagogické dokumentace (třídní kniha, katalogové listy, vysvědčení

aj.).

Získané informace budou východiskem společné diskuse v semináři. Reflexe pln ění úkolu:




………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

11

ÚKOL 4 D

PROJEKT (PŘÍPRAVA) REALIZACE A REFLEXE VYU ČOVACÍ JEDNOTKY zaměřené na budování prosociálních postojů a prevenci nekázně POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL z PG, pro 2 studenty

Ve své učitelské praxi se pravděpodobně setkáte s řadou problémů, které zdánlivě nesouvisejí s výukou. Jsou to problémy výchovného charakteru, které často snižují její účinnost. Učitel není zodpovědný pouze za oblast „vzdělávací“, ale také za oblast „výchovnou.“ Jako budoucí učitelé byste měli být schopni realizovat se žáky aktivity, které se vztahují k problematice hodnot a prosociálních postojů. To vám pomůže na jedné straně předcházet vzniku kázeňských problémů, na straně druhé zvýšit účinnost a kvalitu výuky. Proto jsme v rámci vaší praxe zařadili tento povinně volitelný úkol.

Dvojice si vyberou z níže uvedené nabídky téma pro písemnou přípravu na vyučovací hodinu:

respektování autority, pochopení významu pravidel, nutnost dodržování pravidel, budování prosociálních postojů, výchova k vzájemné pomoci a solidaritě, výchova ke spolupráci, prospěšnost spolupráce, odpovědnost, povinnost, tolerance, hranice svobody ve škole, žákovský negativismus, nepozornost, lenivost, vyhýbání se práci, vzdorovitost, opisování, napovídání, lhaní, vandalismus, drzost žáků vůči učitelům, vulgárnost žáků, rvačky.

Výběr konzultujte s fakultním učitelem, popřípadě s třídním učitelem, výchovným poradcem nebo školním metodikem prevence. Téma by mělo reagovat na aktuální problémy dané školy nebo třídy. Při zpracování tématu se snažte být původní (neopisujte z knih a příruček), využívejte aktivizujících metod výuky.

Příprava musí být natolik srozumitelná a podrobná, aby podle ní byl schopen hodinu realizovat učitel, který by Vaši přípravu dostal do ruky 5 minut před začátkem vyučování. Pokud budete například pracovat ve skupinách uveďte: kolik jich bude, po kolika žácích, jak se skupiny utvoří, jaké bude zadání úkolů pro skupinovou práci, jak bude probíhat vyhodnocení činností žáků.

Požádejte fakultního učitele, aby Vám, pokud to podmínky školy dovolí, umožnil danou výuku realizovat. Pokud to nebude možné, budou Vaše přípravy prodiskutovány v semináři.





………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

12

ÚKOL psych Č. 1

MIKROSITUACE Pohled na školní situace z perspektivy různých aktérů

POVINNÝ ÚKOL PRO VŠECHNY STUDUJÍCÍ.

ÚKOL JE PLNĚN INDIVIDUÁLNĚ.

Cíl úkolu: Zvýšit citlivost vůči komplexitě školní reality tak, abychom byli schopni uvažovat o příčinách a důsledcích dílčích situací pro celek vyučovacího procesu a nahlížet na situace z různých perspektiv. Průběh úkolu: 1. Každý samostatně proveďte pozorování jedné vyučovací hodiny a k ní přilehlé přestávky. Při

pozorování se předem nesnažte zaměřovat na jeden konkrétní aspekt, nýbrž naopak se nechte pozorovanými jevy „oslovit“.

2. Z pozorovaného úseku si vyberte jednu dílčí situaci, která je z časového hlediska krátká (maximálně několik minut), ohraničená a vnitřně ucelená. Vhodné k pozorování mohou být následující situace: řešení momentální nekázně žáka, slovní spor mezi učitelem a žákem, konflikt mezi žáky, spolupráce mezi žáky při skupinové práci, reakce třídy na vyrušení externím faktorem (např. hlášení rozhlasu), reakce třídy (a učitele) na chybu učitele atd.

3. Zvolenou situaci v průběhu hodiny detailně zaznamenejte. Při popisu věnujte pozornost následujícím aspektům: a) aktéři situace (kdo se situace účastnil a jakou úlohu v ní sehrál), b) průběh situace (jak se situace vyvíjela, jaké fáze obsahovala, co kdo řekl či udělal), c) kontext situace (v jakém prostředí a době situace nastala), d) důsledky situace (jak situace ovlivnila celkovou atmosféru a průběh vyučovací hodiny či přestávky).

4. Vedle popisu situace také uveďte důvod, proč jste si ji zvolili (čím vás situace zaujala), jaký dojem ve vás vyvolala, případně jak jste situaci v okamžiku pozorování rozuměli.

5. Co nejdříve po proběhnutí situace (nejlépe ihned po vyučovací hodině) požádejte o krátké vyjádření všechny podstatné aktéry situace (např. učitele a žáka, několik žáků aj.). Cílem je získat jejich pohled na proběhlou situaci – jak se cítili, proč se zachovali určitým způsobem, jak jinak by se mohli zachovat atd. Získané odpovědi zaznamenejte.

6. Následně porovnejte pohledy jednotlivých aktérů. Soustřeďte se nejen na rozdíly mezi nimi, ale také na případné shody ve vnímání a hodnocení situace.

7. Na závěr porovnejte vyjádření aktérů s vaším původním pohledem na situaci (viz bod 4). V čem se váš pohled lišil od pohledu samotných aktérů? V čem se pohled změnil po získání perspektiv samotných aktérů/ek?

8. Na závěr se zamyslete nad průběhem situace a v případě, že v ní spatřujete nějaký nedostatek, navrhněte, jakými změnami v chování jednotlivých aktérů (zejména učitele) by bylo možno průběh situace pozitivně ovlivnit.

Výstup úkolu: Výstupem úkolu je písemný záznam o rozsahu 1-2 normostrany. Doporučujeme následující strukturu: a) popis situace (záznam z pozorování), b) vyjádření aktérů, c) porovnání pohledu aktérů, d) porovnání pohledu aktérů a vlastní reflexe situace, e) zhodnocení průběhu situace a navržení změny. Reflexe pln ění úkolu:




………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

13

ÚKOL psych Č. 2 CHARAKTERISTIKA ŽÁKA (s důrazem na školní vývoj žáka) POVINNÝ ÚKOL PRO VŠECHNY STUDUJÍCÍ.

ÚKOL JE PLNĚN VE SKUPINÁCH PO 4-5 OSOBÁCH.

Cíl úkolu: Vytvořit komplexní charakteristiku jednoho žáka/yně za využití informací o jeho/jejích schopnostech, výkonech, sociálních dovednostech, rodinném zázemí atd., které vycházejí z různých zdrojů a přispívají z různých úhlů pohledu k lepšímu porozumění školnímu vývoji konkrétního dítěte. Průběh úkolu: 1. Sestavte skupinu čítající 4-5 studující (jiný počet konzultujte). Předem se domluvte na způsobu

plnění úkolu – tj. zda se budete všichni účastnit každého dílčího sběru dat, nebo zda si sběr dat rozdělíte. Doporučujeme zvolit druhou variantu, neboť tím budete šetřit svůj čas a sběr dat bude probíhat přirozeněji (zejména v případě rozhovorů není vhodné, když by u rozhovoru byli více než dva lidé). V případě rozdělení úloh je třeba předem dobře naplánovat, jaké informace bude každý z vás shromažďovat. Proto přípravné fázi věnujte dostatek pozornosti. Zároveň je třeba na závěr počítat s delším časem na předání a propojení shromážděných údajů.

2. Jako skupina si společně vyberte jednoho žáka či žákyni na druhém stupni ZŠ, s nimiž můžete přicházet častěji do kontaktu. Mělo by se jednat o běžné dítě, nikoliv o žáka/yni s výrazným problémem vzhledem ke školním výkonům či postavení v kolektivu. Důvody pro to jsou dva: a) běžné, neproblémové děti se mohou ve škole stávat „neviditelné“; prostřednictvím úkolu si rozvíjíme citlivost vůči specifickým charakteristikám zdánlivě obyčejných dětí, b) v rámci úkolu se dostáváme do úzkého kontaktu s dítětem a ptáme se ho na řadu informací; v případě dětí s problémy či dětí výrazně odlišných se můžeme dotknout obtížných témat, v nichž by neopatrný postup mohl dítěti ublížit.

3. Výběr dítěte konzultujte s vyučujícími. 4. Požádejte žáka/yni o účast v úkolu. Dítěti vysvětlete účel úkolu („učení se učitelské profesi“) a

zdůrazněte důvěrnost veškerých informací. Účast v úkolu představuje především poskytnutí jednoho delšího rozhovoru, případně několika kratších rozhovorů a vyplnění některých dotazníků. Dítě musí s účastí v úkolu souhlasit.

5. Požádejte o rozhovory či zpřístupnění informací třídního učitele. Na základě jeho doporučení se případně obraťte na další vyučující předmětů, v kterých má žák slabé či naopak silné výkony nebo odlišné chování, případně na výchovnou poradkyni/ce.

6. K získání dat využívejte kombinaci různých metod. Jejich výčet je uveden níže. Aniž by bylo nutné využívat všechny z nich, měli byste se dozvědět základní údaje o rodině dítěte (podstatné z hlediska školní výkonnosti), o jeho školních výsledcích, o jeho postojích ke škole a o jeho postavení v kolektivu.

7. Průběžně si předávejte všechny získané informace o žákovi, přehledně je archivujte, následně analyzujte a na závěr vytvořte charakteristiku žáka.

Výstup úkolu: Výstupem úkolu je ucelený a vnitřně strukturovaný text „charakteristika žáka“, který obsahuje všechny podstatné informace o dítěti ve vztahu k jeho školnímu vývoji. Doporučujeme text strukturovat podle následujících témat: a) identifikační údaje (neuvádějte jméno dítěte, ale pouze iniciály nebo smyšlené jméno), b) zdravotní stav, c) rodinné zázemí, d) průběh školní docházky, včetně obliby předmětů a školních výsledků, e) osobnostní a volní charakteristiky, e) sociální charakteristiky, f) budoucí aspirace, g) další podstatné údaje, h) závěr. Výstup by měl dále obsahovat reflexi plnění úkolu, v které jako skupina popište zkušenosti se sběrem a analýzou dat (např. případné problémy při vedení rozhovorů, způsob, jakým se s nimi skupina vyrovnala, a co by doporučovala atd.). Rozsah textu by se měl pohybovat mezi 3 a 5 normostranami. Ukázka vypracovaného úkolu je uvedena v doprovodných materiálech.

Metody sb ěru dat: 1. Analýza školní dokumentace - základní osobní údaje o žákovi (a jeho rodině) - vývoj školního prospěchu, míra nemocnosti (neúčast ve škole) - případně další záznamy z 1. st. ZŠ, z poradenských institucí (PPP, SPC aj.)

14

2. Analýza školních výtvorů žáka - kontrolní písemné práce, slohové cvičení - esej po dohodě s učitelem ON nebo ČJ, například téma a) Jaká je naše třída, proč chodím rád

do této školy, b) Jak si představuji svůj život, až mi bude 20 let 3. Pozorování žáka - volné pozorování v době výuky i přestávek, případně i na mimoškolní akci - opakované záměrné pozorování se zaměřením na oblasti: a) Výukové: zájem a aktivita

v hodině, míra pozornosti, osobní tempo, jak se vyrovnává s úkolovými situacemi, vyjadřování pocitů (emocí) při školním úspěchu či neúspěchu; b) Sociální chování: ke spolužákům (odlišit chování k chlapcům a dívkám), učitelům i vám osobně, jak řeší případné neshody (konflikty) s dětmi atd.

4. Rozhovor s žákem - realizace rozhovorů v příjemném a nerušeném prostředí (např. ve družině), maximální délka

jednoho rozhovoru 30 minut (při únavě a nesoustředěnosti dítěte je třeba rozhovor přerušit) - cílem rozhovorů je získat informace o žákovi a zmapovat úroveň jeho komunikačních

dovedností (všímat si verbální a neverbální komunikace) - záznam rozhovorů na diktafon (se souhlasem žáka) a následný přepis - volný rozhovor s cílem zjistit významné oblasti žákova života z jeho perspektivy; rozhovor je

možné orientovat na tyto oblasti: zájmy žáka, trávení volného času, vzpomínky na MŠ a 1. třídu (otázka, zda měl odklad, v kolika letech nastoupil do školy, na kterou paní učitelku rád vzpomíná a z jakého důvodu atd.) - polostrukturovaný rozhovor se zaměřením na tato témata:

a) rodina: činnosti, které realizuje společně s rodiči a sourozenci, kolik volnosti „subjektivně vnímá“ v rodině (např. má stanovený čas k učení, kdo kontroluje domácí učení, existují pravidla na užívání TV a počítače?), pravidelné organizované zájmové aktivity ( ZUŠ, sportovní oddíly, jazyková výuka aj.), kapesné atd. b) škola: zájem o jednotlivé školní předměty, co se mu daří a v jakém školním předmětu má problémy, hodnocení vyučujících, zvláště třídního učitele c) třída: jak hodnotí třídu jako skupinu (je kamarádská, konfliktní aj.), co by se v jejich třídě mělo změnit, jaké činnosti společně realizují, zda by uvažoval o změně třídy/školy, zda má kamarády mimo třídu/školu atd. d) budoucí studijní a pracovní dráha: o jakém povolání přemýšlí, proč, co by chtěl studovat po ZŠ, podle čeho se bude rozhodovat, kdo má na jeho rozhodování o budoucí škole vliv atd. - na závěr rozhovoru lze zadat dotazník postojů ke škole (viz http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-

postoju-zaku) nebo dotazník výkonové motivace (viz doprovodné materiály nebo http://www.nuov.cz/ae/dotaznik-skolni-vykonove-motivace-zaku)

5. Rozhovor s třídním učitelem (po ukončení individuální práce s žákem) - strukturu rozhovoru připravit podle dříve získaných informací a na základě prostudované školní

dokumentace, v případě nejasností požádat třídního učitele o vysvětlení - rozhovor se zaměřením na tato témata:

a) schopnosti a výkony žáka (Pracuje žák podle svých osobních možností? Pokud nikoliv, kde jsou příčiny? V jakých předmětech má silné a slabé výkony? Jaké jsou budoucí studijní možnosti dítěte? atd.) b) spolupráce s rodinou (Jak dlouho třídní učitel rodinu žáka zná, jak často jsou v kontaktu, jakou podporu rodina dává školní přípravě? atd.) b) postavení v kolektivu (Jak je žák zařazen ve třídní skupině mezi chlapci a děvčaty, s kým se nejvíce kamarádí, má s někým neshody? atd.) - pokud má žák problémy ve školních výkonech, je vhodné požádat třídního učitele též o vyplnění

dotazníku výkonové motivace

6. Rozhovor s vyučujícími předmětů, který žák považuje za nejvíce oblíbený a v kterých má žák výrazně slabé či silné výkony


15




………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

16

ÚKOL psych Č. 3 ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA

Vztahy v kolektivu a postavení jednotlivých dětí

POVINNÝ ÚKOL PRO VŠECHNY STUDUJÍCÍ.


Cíl úkolu: Zachytit atmosféru, strukturu a dynamiku jedné školní třídy. Konfrontovat při poznávání třídy různé zdroje dat. Uvažovat o možnostech práce učitele se třídou i jednotlivými žáky, předcházet problematickým sociálním vztahům nebo na ně reagovat. Průběh úkolu: 1. Doporučujeme si ve skupině rozdělit metody sběru dat – část skupiny se bude věnovat

pozorování, jiná část rozhovorům s dětmi a další rozhovorům s vyučujícími. Nálezy následně ve skupině konfrontujte.

2. Navštivte zvolenou třídu a pozorujte ji nejméně po dobu 3-4 vyučovacích hodin a přestávek (nejlépe v různých dnech). Z volného pozorování si dělejte zápisky, které následně porovnejte s pohledem ostatních kolegů/yň. Při pozorování se zaměřte zejména na vztahy mezi dětmi. Pokuste se identifikovat děti v různých sociálních pozicích (hvězda třídy, outsider aj.) a všímejte si, jak se vztahují k ostatním dětem a vyučujícím a jak se naopak ostatní chovají vůči nim. Pro zpřesnění zkuste najít co nejvýstižnější "obyčejné" pojmenování pro sociální pozici, kterou dítě ve třídě zaujímá (např. třídní šašek, provokatér, vrba atd.). Pkuste se vysledovat výraznější skupiny, které se ve třídě tvoří a jakou roli v nich tyto děti hrají.

3. S několika dětmi, které zastávají podle pozorování rozdílné pozice, veďte krátký rozhovor. Zaměřte se především na to, jak vnímají a hodnotí jejich třídní kolektiv.

4. Veďte krátký rozhovor s 1-2 vyučujícími, přičemž jedním z nich by měl být třídní učitel/ka. Rozhovor zaměřte na to, jak vnímají a hodnotí danou třídu, které děti podle nich mají ve skupině specifické postavení, jak charakter třídního kolektivu ovlivňuje jejich výuku ve třídě a jak se snaží sociální klima v kolektivu ovlivňovat.

5. Zeptejte se třídní učitelky/e či výchovné poradkyně/ce, zda bylo v některé ze současných tříd uskutečněno sociometrické šetření, tj. měření vztahů a pozic ve skupině. Pokud ano, požádejte o poskytnutí sociometrických výsledků. Čím podrobnější výsledky budou, tím lépe. Na základě výsledků určete, kdo byl sociometrickou hvězdou třídy a kdo naopak outsiderem, jaká byla míra obliby a vlivu jednotlivých žáků, jaká byla míra náklonnosti atd. Zeptejte se výchovné poradkyně/ce na důvody, proč bylo sociometrické šetření ve třídě realizováno, na průběh šetření (kdo ho zadával, jak bylo zdůvodněno dětem aj.) a na využití výsledků (kdo výsledky zpracoval, kdo a jak je představil vyučujícím a dětem, k jakým opatřením se na jejich základě přistoupilo ve třídě aj.). Pokud ve třídě dosud sociometrické šetření neproběhlo, ale škola o něj projeví zájem, můžete jej realizovat. V tom případě si vyberte jeden z dotazníků týkajících se sociometrických pozic a vztahů ve skupině (viz doprovodné materiály) a podle instrukcí jej zadejte ve vybrané třídě, údaje zpracujte a výsledky poskytněte vyučujícím. Při vlastní realizaci šetření je třeba pečlivě dodržovat etické zásady.

6. Porovnejte výsledky pozorování, rozhovorů s dětmi, rozhovorů s vyučujícími a případně původního sociometrického šetření. Na základě všech zdrojů třídu charakterizujte.

7. Je třeba přísně dbát na etická pravidla, zejména na opatrnost v práci se získanými daty, zachování mlčenlivosti, respektování soukromí.

Výstup úkolu: Výstupem úkolu je text o rozsahu cca 2 normostrany, který zahrnuje základní údaje získané z jednotlivých zdrojů, jejich vzájemné porovnání a celkové shrnutí (závěrečnou charakteristiku třídy).

17





………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

18

ÚKOL psych Č. 4a ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠT Ě

POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL (VÝBĚR Z ÚKOLU 4A NEBO 4B)


Cíl úkolu: Poznat školní poradenské pracoviště – osoby, které jej tvoří, účel, za nímž existuje, konkrétní formy podpory, jež nabízí žákům, učitelům a rodičům a vztah s dalšími institucemi, zvláště pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně-pedagogickými centry. Průběh úkolu: 1. Sestavte skupinu čítající 3-4 osob (jiný počet konzultujte). 2. Prostudujte dokumenty, které stanovují základní podmínky existence ŠPP (vyhláška 72/2005 Sb.,

viz doprovodné materiály), a dále školní pedagogické dokumenty, z nichž vyplývá konkrétní podoba ŠVP na dané škole (ŠVP a další materiály).

3. Podle situace na dané škole stanovte osoby spadající do ŠPP a další instituce, s nimiž probíhá intenzivní spolupráce (zejména PPP a SPC). ŠPP je tvořeno v základní variantě výchovným poradcem a školním metodikem prevence; v rozšířené variantě také školním psychologem a speciálním pedagogem.

4. Požádejte o nahlédnutí do školních dokumentů, které se vztahují k ŠPP. 5. Požádejte o rozhovor členy ŠPP, případně i PPP a SPC, a alespoň jednoho třídního učitele.

V rozhovorech se soustřeďte na následující témata: účel a standardní náplň jejich funkce, způsob práce, aktuální problémy na škole, typy řešených případů, forma prevence a intervence, spolupráce s ostatními členy ŠPP či dalšími institucemi (kromě PPP a SPC také OSPOD, klinický psycholog, logoped, pediatr, neziskové organizace aj.), spolupráce s rodiči atd.

6. Podrobně popište fungování ŠPP na dané škole, včetně úloh jednotlivých osob v rámci systému podpory žákům, učitelům a rodičům na konkrétní škole.

7. Situaci na dané škole srovnejte s požadavky stanovenými legislativou, případně odbornou literaturou.

8. Zhodnoťte ze svého hlediska efektivitu systému. Výstup úkolu: Výstupem úkolu je text o rozsahu 5-7 normostran. Jeho cílem je porovnat, nakolik se perspektivy různých aktérů poradenského systému shodují, zasadit je do kontextu obecných požadavků daných školními dokumenty a legislativou, identifikovat případné rozdíly, zamyslet se nad případnými potížemi a naopak výhodami, které z rozdílnosti vyplývají atd. Doporučujeme text strukturovat do následujících částí: a) legislativa, včetně definice ŠPP a vymezení vztahů k dalším prvkům systému, b) složení a činnost ŠPP na konkrétní škole – dle školních dokumentů, c) reálné fungování ŠPP na konkrétní škole, d) porovnání a zhodnocení činnosti ŠPP na konkrétní škole a legislativních požadavků, e) závěr.





………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

19

ÚKOL psych Č. 4b ŽÁCI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

POVINNĚ VOLITELNÝ ÚKOL (VÝBĚR Z ÚKOLU 4A NEBO 4B)


Cíl úkolu: Seznámit se s konceptem speciálních vzdělávacích potřeb. Zmapovat žáky náležející do této skupiny na konkrétní škole. Poznat systém podpory, kterou jim poskytuje školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP) či další instituce. Zasadit situaci konkrétní školy do širšího (odborného a legislativního) kontextu. Průběh úkolu: 1. Sestavte skupinu čítající 3-4 osoby (jiný počet konzultujte). 2. Prostudujte dokumenty, které definují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – školský

zákon 561/2004 Sb. a vyhláška 73/2005 Sb. (viz doprovodné materiály). 3. Požádejte výchovného poradce/kyni o poskytnutí materiálů k evidenci žáků s SVP. Na základě

dokumentů (případně rozhovoru) zjistěte, jaký je počet žáků s SVP na dané škole, jaké je zastoupení jednotlivých druhů speciálních vzdělávacích potřeb a jaké obecné postupy i konkrétní pedagogická opatření v péči o ně škola používá atd.

4. K jednotlivým druhům speciálních vzdělávacích potřeb, které se na škole vyskytují, si vyhledejte informace v odborné literatuře.

5. U nejpočetnější skupiny žáků s SVP si vyberte jedno konkrétní dítě. Požádejte o jeho individuální vzdělávací program, případně další dokumenty. Ty si podrobně prostudujte.

6. Dále dítě pozorujte ve výuce, prohlédněte si jeho sešity a veďte rozhovory s vyučujícími. Zjistěte, jaké specifické postupy vůči dítěti mají být podle individuálního vzdělávacího plánu uplatňovány. Na základě pozorování a rozhovorů zjistěte, zda tomu tak je, případně jaké postupy skutečně uplatňovány jsou.

7. S využitím daného případu (případně dalších zkušeností) porovnejte plánovaný a reálný stav péče o žáky s SVP. Dále srovnejte situaci na dané škole s požadavky definovanými legislativou a odbornou literaturou.

Výstup úkolu: Výstupem úkolu je text o rozsahu 5-7 normostran, který charakterizuje a porovnává systém péče o žáky s SVP na konkrétní škole s platnou legislativou. Doporučujeme následující strukturu textu: a) definice žáků s SVP, b) legislativa, c) souhrnné údaje o žácích s SVP na škole, d) stručná charakteristika jednotlivých druhů SVP, e) způsob péče na škole, f) zhodnocení vzhledem k odborné literatuře a legislativě, g) závěr.





………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..

20

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra školní a sociální pedagogiky, M. D. Rettigové 4

Docházkový list studenta na pedagogicko-psychologickou praxi

ZS 2010/2011

Datum Popis aktivity

Podpis učitele

21

Datum Popis aktivity

Podpis učitele

Documents

PORTFOLIO z pedagogicko – psychologické praxe...spln ěno, datum 1 Bilance „ p říb ěh hodiny“ (str. 4) 10 2 Pozorování výuky zam ěřené na pedagogickou komunikaci (str