Pojistný obzor · portfolio. In choosing the right product, cus-tomers today primarily eye the scope and quality of provided assistance services. The Insurance Products section describes

Pojistný obzor

Ročník 87 2010

Č a s o p i s

č e s k é h o

p o j i š ť o v n i c t v í

1

OBSAH

EDITORIAL

NA AKTUÁLNÍ TÉMAPojistné si vůči HDP vede lépe 4(Mgr. Ing. Ondřej Martinek)„Výrazné změny nemůžeme očekávat.“ 5Rozhovor s Ing. Tomášem Síkorou, MBA (Mgr. Ema Novotná)Pojišťovny jsou v dobrých rukou 6 (Mgr. Ema Novotná)Zajištění 2010: návrat kapitálu díky zázračnému zotavení 8(Ing. Martin Gregor)

LEGISLATIVA A PRÁVOZákon o pojišťovnictví: co zajímalo pojišťovny? 9(Redakce ve spolupráci s ČNB A MF)Pojištění záruky a novela zákona o veřejných zakázkách 11(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)K novele zákona o prevenci závažných havárií 13(Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)Z nových právních předpisů 14(Mgr. Eva Kozojedová)

EKONOMICKÉ INFORMACEPojišťovnictví u sousedů: co přijde po krizi? 15(Ing. Josef Keller)Krize? Jak ji vidí jinde v Evropě 16Versicherungswirtschaft 1/2010Režim Solventnosti II: příležitost, nebo hrozba? 18(Mgr. Lucie Kvardová) POJISTNÉ PRODUKTYHistorie asistenčních služeb k cestovnímu pojištění 20(Ing. Zdena Pilná)Asistenční služby v rámci pojištění vozidel 21(Václav Volek, Mgr. Daniel Skřivánek)Slouží nám již dvě desetiletí 22S předními zástupci asistenčních služeb rekapitulujeme jejich vývoj(Mgr. Ema Novotná)Vyšla pomůcka pro oceňování majetku 25(Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.)Rizika ohrožující prosperitu podniku lze eliminovat 26(Ing. Vladislav Páleník, JUDr. Gayane Khachatryan, Ph.D.)

ZE SVĚTADigitální rizika: pohled na měnící se mapu rizik 28(Lloyd’s Emerging Risks Team)Vznikla evropská asociace underwriterů 30(Jana Tomanová)Možnosti a problémy financování zdravotní péče 31(Ing. Jiří Janata, CSc.)Novinky z EU 33(Mgr. Ondřej Karel)

Z DOMOVAKampaň se letos věnuje rizikům životního pojištění 34(Redakce)„Během pětiletého studia neokusili práci s klientem.“ 36rozhovor s JUDr. Janem Ježdíkem(PhDr. Dagmar Koutská)Z tiskových zpráv členských pojišťoven 38

INSURANCE DIGESTInsurance premiums to GDP ratio improves 40(Ondřej Martinek) “Major change is unlikely.” 41Interview with Tomáš Síkora, CEO of the Czech Insurance Association(Ema Novotná)

Na aktuální téma Pojistný obzor 1/2010 3

Vážení čtenáři,

věřili byste, že nové číslo Pojistného obzo-ru, které k vám právě doputovalo, vstupuje již do své třetí „moderní“ sezony? Z tohoto důvodu není možná od věci zrekapitulovat několik zajímavostí. Během dvou let vám totiž časopis ve své stávající podobě přinesl na celkem 348 tiskových stranách rovných 191 článků v 7 pravidelných rubrikách, a do-konce ve 3 jazycích! Na výsledné podobě jediného časopisu českého pojišťovnictví na našem trhu se za tuto dobu autorsky po-dílelo kromě zaměstnanců asociace 60 auto-rů-externistů, za což jim patří můj velký dík!Rekapitulace se vůbec stala nosným pilířem hned několika rubrik tohoto čísla. Úplně prv-ní článek na stranách 4 a 5 autora Ondřeje Martinka otevírá důležité téma – zhodnoce-ní loňských výsledků členů České asociace pojišťoven (ČAP). Přesně před rokem jsme

avizovali, že dojde k výraznému zpomalení domácího hospodářství. Prognózy z čísla 1/2009 se nakonec bohužel naplnily. Ovšem i za zhoršených ekonomických podmínek nabídnul sektor domácího pojišťovnictví svou ochranitelskou ruku před hrozícími riziky. Na palčivé otázky týkající se dalšího vývoje trhu reaguje v rozhovoru na stranách 5 a 6 výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora. Před rokem jsme také položili dva zásadní dotazy významným představitelům českého pojišťovnictví. S odstupem času můžeme konstatovat, že pojišťovny vedou manažeři, kteří dokážou poskytnout správné a reálné odhady vývoje českého trhu. O této rekapi-tulaci více na stranách 6 a 7.Vzhledem k zásadním změnám v pojišťov-nictví vám tentokrát přinášíme i názory na-šich zahraničních kolegů. Ve výběru se octli nejen profesionálové z oboru z Německa, Francie a Rakouska, ale i zástupci odděle-ní pojištění a penzí Evropské komise, nebo odboru pro dozor nad pojišťovnictvím úřadu pro dozor nad finančními službami (BaFin). Poslední, zato velmi výrazné a zevrubné ohlédnutí jsme věnovali tématu asistenč-ních služeb. Vybrané ukazatele jasně nazna-čují, že boj o klienta se dnes v pojišťovnách dávno neodehrává na poli poptávky po zcela nových produktech. Z důvodu vysoké kon-solidace českého trhu se pojišťovnám nabí-zí velké nárůsty pojistného kmene v tomto směru již velmi výjimečně. Rozhodující roli

proto může v očích klienta při výběru daného produktu hrát právě rozsah a kvalita poskyto-vaných asistenčních služeb. Kam se během téměř dvou dekád posunula jejich nabídka a jak se změnil postoj jejich uživatelů, může-te zjistit v rubrice Pojistné produkty.Za zmínku jistě stojí i téma, které jsme otevřeli opět ve spolupráci s významným britským upisovatelem rizik Lloyd’s. Ten se ve svém reportu věnuje digitálním techno-logiím a jejich silnému vlivu na mapu rizik společností, pojišťovny nevyjímaje.Není v mých silách upozornit na všechny pří-spěvky aktuálního čísla, přesto věřím, že si každý z vás na stránkách Pojistného obzoru najde právě to podstatné.

Příjemné čtení přeje

Ema Novotnášéfredaktorka

Dear readers,

Would you believe that two years have passed since we launched a “new-fash-ioned” version of Pojistný obzor, the lat-est issue of which you have just received? Perhaps it is a good reason to look back at some interesting figures. The magazine in its current lay-out has published in the past two years 191 articles in 7 regular sec-tions on a total of 348 pages, and all that in 3 languages! Some 60 authors – freelanc-ers plus the employees of our association have contributed to the only periodical of this kind on the Czech insurance market, and we would like to extend our big thank you to all of them!Retrospective is the key motif of several sections of this issue. The opening article by Ondřej Martinek, in English on pages 40–41, opens up an important topic: assess-ment of last year’s financial performance of the members of the Czech Insurance As-sociation (ČAP). Precisely a year ago we predicted a significant downturn in the Czech economy. Regrettably, our forecasts published in the 1/2009 issue have become reality. However, the domestic insurance sector has continued to provide protec-tion from the impending risks even under the increasingly unfavourable economic conditions. In English on pages 41–42,

ČAP Executive Director Tomáš Síkora an-swers some pressing questions about the upcoming market development. In addition, a year ago we asked Czech insurance lead-ers two principal questions. With hindsight, we can reaffirm that at the helm of insur-ance companies are managers who are capable of providing accurate and realistic estimates regarding the Czech insurance market trend. You can find more on this on pages 6-7.With regard to some fundamental changes in the insurance sector, this time we also feature opinions of our foreign colleagues, including professionals from Germany, France and Austria, and also representa-tives from the Insurance and Pensions Unit in the European Commission, as well as from the Insurance Supervision division of the Federal Financial Supervisory Authority (BaFin).The last but a very thorough retrospective pertains to assistance services. Selected data clearly indicate that fight for custom-ers by insurers no longer takes place in the segment of demand for brand new prod-ucts. Due to considerable consolidation of the Czech market, insurers rarely achieve significant growth in the insurance product portfolio. In choosing the right product, cus-

tomers today primarily eye the scope and quality of provided assistance services. The Insurance Products section describes the development in product range and user ap-proach in the past two decades.And finally, we cannot omit the topic dis-cussed again in collaboration with Lloyd’s, the leading risk underwriter in the UK. Its report covers digital technologies and their strong influence on the companies’ risk map, including insurers.This space is not sufficient enough to point out all contributions to this latest issue, yet I believe every one of you will find some-thing important on the pages of Pojistný obzor.

I hope this issue makes interesting reading for you.

Ema NovotnáEditor-in-Chief

Foto

: ČA

P

4 Pojistný obzor 1/2010 Na aktuální téma

Na aktuální téma

Celkové předepsané pojistné 31 členských pojišťoven ČAP dosáhlo hodnoty 139,9 miliard korun. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 tato suma představuje nárůst o 2,3 %, což je vůbec nejnižší hodnota za posledních 9 let. Daná změna potvrdila prognózy vyslove-né v Pojistném obzoru v čísle 1/2009 – tehdy se náš odhad očekávaného růstu pohyboval mezi 1 až 2 procenty, navíc s větší důvěrou v růst v oblasti neživotního pojištění. Výrazný pohyb směrem vzhůru naopak překvapivě zaznamenal segment životního pojištění.

Vyšší podíl pojistného na HDP

Vzrostl-li trh o 2,3 % a HDP pokleslo reálně o zhruba 4 % při průměrné inflaci 1,0 %, podíl pojistného na HDP se navýšil. Měřeno počtem pojistných smluv, překročil pojistný trh objem 25 milionů smluv ve kmeni, což představuje meziroční nárůst 5,7 %.Na uvedených výsledcích se podstatnou měrou podílí samostatně jednorázově placené životní pojištění, které vzrostlo o vysoce nadprůměr-ných 16 %. Tento segment se tak trochu vydal proti proudu a jednorázově placené životní po-jištění pokračuje ve své jízdě na horské dráze (celkově +9 %). Růst nad úrovní trhu si nadále udržuje běžně placené životní pojištění, nastal však pokles z 8 % na 3 %. Podíl životního po-jištění na celkovém předepsaném pojistném

vzrostl v roce 2009 o 1 % na celkových 42 %, což proti evropskému průměru kolem 60 % stále znamená růstový potenciál. I kdybychom předpis pojistného očistili o zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, vzroste podíl ži-votního pojištění pouze na 44 %.

Neživotní pojištění: dva úhly pohledu

Hodnocení loňského vývoje tohoto segmentu záleží na tom, zda se řadíme spíše mezi opti-misty, nebo pesimisty. Pesimista totiž bude poukazovat na nejnižší meziroční přírůstek

v novém tisíciletí (+0,4 %; +0,5 % bez zákon-ného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), zatímco optimista si bude naopak pochvalovat udržení růstové trajektorie v podmínkách hos-podářského poklesu a povzbuzující výsledek podnikatelských pojištění (+5,0 %). Pojištění vozidel (havárie a odpovědnost z provozu vo-

zidla) pokračují v podtrendovém vývoji, který pozorujeme již několik let, a v loňském roce si připsala už jen mírný pokles (-2,2 %, respektive -0,3 %). Stále oslabují především lídři trhu, čímž dochází ke snižování koncentrace trhu ve zmi-ňovaných pojistných odvětvích, které jsme zaznamenali v uplynulých dvou letech. Zhruba 1% pokles zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vcelku koreluje s předpokláda-ným 1% poklesem nominálního HDP.Podíváme-li se na neživotní pojištění přes vývoj pojistného kmene, rostl ve všech třech sledo-vaných segmentech. Ze vzájemného vývoje finančních a nefinančních ukazatelů lze usuzo-vat, že bude klesat průměrné celkové pojistné a pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla. Vývoj v segmentu podnikatelských pojištění naopak nadále poukazuje na růst prů-měrného pojistného, i když zhruba na třetinové úrovni proti roku 2008. Z hlediska tempa růstu pojistného v dalších letech není výsledek roku 2009 nikterak povzbudivý; nicméně zůstaňme optimisty a držme se nadále predikce růstu v intervalu 4–5 %.

Moderní pojistky znovu v nevýhodě

Z aktuálních údajů za rok 2009 opět vyplývá, že ani uplynulý rok nebyl nakloněn moderním životním pojistkám, které dovolují klientům platit pojistné, když mají peníze, a naopak

Pojistné si vůči HDP vede lépe

Mgr. Ing. Ondřej MartInek

předseda pracOvní skupIny statIstIky

česká asOcIace pOjIŠŤOven

Více než dvouprocentní růst předepsaného pojistného při jednoprocentním poklesu nominálního HDP znamená růst podílu pojistného na HDP o více než 3 %.

Aktuální výsledky členů České asociace pojišťoven (ČAP) za rok 2009 potvrzují v meziročních změnách kontinuitu úspěšného vyrovnávání se s krizí.

Koncentrace trhu podle podílu pojišťoven (v %)

Celkem Neživotní pojištění Životní pojištění

2008 2009 2008 2009 2008 2009

Prvních 5 72,44 69,89 83,12 81,44 73,54 67,39

Prvních 10 91,86 90,48 95,69 95,04 91,89 91,18

Prvních 15 96,88 96,23 97,75 97,31 99,11 99,08

Zdroj: ČAP; předběžné údaje 1-12/2009 (www.cap.cz)


neplatit, když peníze scházejí. Jednorázové pojistné na běžně placených smlouvách po-kleslo o 7,1 %, tedy ještě více než v roce 2008 (-6,4 %). Dopady finanční a ekonomické krize v minulém roce znovu lépe ustály klasické jed-norázové produkty (obchodní produkce: + 12 %, pojistné: +16 %; v obou případech lepší než v roce 2008), i když s pokračujícím poklesem průměrného pojistného.Klasickým příkladem výše popsaného je tzv. bankopojištění. Tři pojišťovny úzce napojené na hlavní bankovní skupiny v součtu navýšily svůj celkový tržní podíl z 13,3 % na 15,3 %. V ži-votním pojištění už obsluhují více než ¼ trhu (2008: 24,4 % a 2009: 28,7 %), ale v roce 2009 zaznamenaly pokles jednorázového pojistného na běžně placených smlouvách o 23,6 %. Ná-

růstu tržního podílu dosáhly díky běžně place-nému pojistnému a klasickým jednorázovým produktům.

Jak pojištění zvládá finanční a ekonomickou krizi?

Analýzu vývoje v roce 2008 jsme před rokem na tomto místě končili otázkou, zda v roce 2009 dokáže pojistný trh vzrůst alespoň o 2 %, a navýšit tak svůj podíl na HDP. Dnes už víme, že to dokázal, což je potěšující. Stejně tak nás může těšit, že na základě výsledků roku 2009 se příliš nezměnily odpovědi na otázky, které jsme si položili na počátku krizového období.

Pojištění si nadále drží statut nástroje zajiště-ní proti rizikům – neživotní pojištění navzdory negativnímu vývoji ekonomiky nekleslo, běžně placené a termínované životní pojištění naopak rostlo o 3, respektive 16 %. Na druhé straně se potvrdil fakt, že pojištění může být vnímáno jako zbytný statek ustupující zajištění ostatních potřeb – mimořádně placené životní pojištění kleslo o 7,1 %. Jestliže se naplní současné ekonomické pro-gnózy, bude pojistný trh v roce 2010 potřebovat pro udržení podílu na HDP růst o 3 %. Přejme si tedy, aby se dostal alespoň na 5 %. Podmín-ky příznivé nebudou, neboť makroekonomická prognóza MF ČR počítá pro rok 2010 s nejnižší úrovní spotřebních výdajů domácností v nejbliž-ších nadcházejících letech.

Ukázalo se, že domácí pojišťovnictví hospo-dářská recese vloni ovlivnila. Můžete oko-mentovat, jak se promítla do meziročních výsledků asociace?Pojišťovnictví je velmi specifické odvětví – na rozdíl od ostatních reaguje na aktuální ekono-mickou situaci s mírným zpožděním. Výsledky členských pojišťoven proto výkyvy hospodář-ského cyklu neodrážejí okamžitě. Recese se sice v souhrnných statistikách za loňský rok na objemu předepsaného pojistného projevila, přesto se celkově stále pohybujeme v černých číslech. Z hlediska předepsaného pojistného jsme za rok 2009 zaznamenali očekávané zpo-malení tempa růstu. To se ve srovnání s před-chozími meziročními údaji, které se pohybova-ly na úrovni pěti procent, nyní nachází zhruba na polovině. Překvapením pro nás byl výrazně rostoucí zájem u životního pojištění. Přesto vzhledem ke zmiňované delší reakční době pojistného trhu na ekonomický vývoj letos nemůžeme očekávat žádné výraznější změny k lepšímu, protože prognóza vývoje ekonomiky není příliš optimistická.

Jak se pojišťovny musely této situaci při-způsobit? V každém turbulentním prostředí obecně platí, že je třeba rychle vyhodnotit slabiny a bez pro-dlení reagovat na aktuální změny na trhu. Pojiš-ťovny pochopily, že tíživá ekonomická situace nezasáhla jen velké podniky a nadnárodní korpo-race, a snažily se zaměřit na běžné spotřebitele. Portfolia pojišťoven tak obohatily produkty, které na danou ekonomickou situaci a současné mož-nosti a potřeby pojistníků zareagovaly přizpůso-bením svých parametrů. Klienti například mohou v rámci pojistných produktů odložit, nebo na ur-čitou dobu přerušit své platby, případně snížit jejich výši. Když to shrneme, nabízené produkty dnes daleko více odpovídají aktuálním požadav-kům klientů a jsou mnohem variabilnější.

Můžete uvést konkrétní příklady?Pojišťovny se začaly mnohem více věnovat in-dividuálním potřebám klientů – dnes používají důkladnější segmentaci než třeba před několika lety. Současnou vysokou flexibilitu produktů, o které jsem již hovořil, doplňuje i variabilita

možných připojištění v kombinaci s různými produktovými balíčky. V rámci jediné smlouvy může pojištění využít hned několik osob.

A jakým směrem se vydali členové České asociace pojišťoven (ČAP) při tvorbě zcela nových produktů?Za obecný trend v této oblasti můžeme považo-vat poskytování vyšší pojistné ochrany v širokém a volitelném spektru jednotlivců i firem. V život-ním pojištění zaznamenáváme z důvodu ztrát

„Výrazné změny nemůžeme očekávat.“

Mgr. eMa nOvOtná

ŠÉFredaktOrka


Kam míří české pojišťovnictví v roce ekonomické stagnace a dlouho očekávaných voleb do sněmovny? Ptáme se Tomáše Síkory, výkonného ředitele České asociace pojišťoven.

Foto

: arc

hiv

ČA

P

Ing. Tomáš Síkora, MBA


Na aktuální téma

„To, že nás čeká obtížný rok, je nezpochybnitel-ný fakt.“ nebo „Pojišťovnictví nemůže očekávat, že přežije současné hluboké otřesy bez výkyvu, jakkoli je velmi solidně založeným odvětvím ekonomiky.“ – podobně začínala převážná vět-šina z celkem jedenácti odpovědí generálních ředitelů členů České asociace pojišťoven (ČAP). Přestože by se mohlo zdát, že volili slova snad až příliš rozvážně, reálný vývoj na domácím trhu potvrdil, že opatrnost respondentů byla na mís-tě. Česká ekonomika totiž na globální turbulen-ce zareagovala, avšak s určitým zpožděním: „Prozatím jsme v souvislosti s hospodář-ským zpomalením žádné významné změny

v zájmu o naše pojištění nezaznamenali. Na hodnocení je však ještě příliš brzy,“ tvrdil koncem února 2009 Ivan Vodička, generální ředitel České pojišťovny. „Přímé dopady kri-ze nebudou tak dramatické a projeví se s ur-čitým zpožděním,“ potvrzoval předpokláda-ný směr generální ředitel UNIQA pojišťovny Martin Žáček. Provázanost světových trhů se přesto v průbě-hu loňského roku, jak ostatně dokazují výsled-ky ČAP, jasně projevila na zpomalení dynamiky českého pojišťovnictví. Již tehdy na tento fakt poukazovala Alexis George, generální ředitelka ING Životní pojišťovna N. V.:

„Tato krize je komplexní a globální, nebude jí ušetřena ani Česká republika, ani odvětví po-jišťovnictví.“

Počítaly pojišťovny s útlumem?

Trend snížení dynamiky růstu, který jasně vy-krystalizoval v průběhu roku 2009, již na jeho počátku předvídala většina respondentů:„Pokles růstu se v příštím roce zcela zákonitě dotkne jak oblasti neživotního, tak životního

na finančních trzích opětovný návrat ke konzer-vativnímu pojištění s jistotou garantovaného zhodnocení vkladu. Také více roste zájem o pro-dukty, které se především orientují na krytí rizik.

K jakým změnám podle vás tento rok v po-jišťovnictví dojde? Jak jsem již naznačil v první otázce, nečekáme, že růstová tendence celkového předepsaného pojistného na domácím trhu bude letos vykazo-vat výraznější dynamiku než v roce 2009. Prů-měrná nezaměstnanost se proti loňsku pravdě-podobně ještě zvýší, proto budeme považovat za úspěch, když v rámci životního pojištění v roce 2010 nedojde k záporné dynamice růstu. Naopak lepších výsledků letos spíše dosáhnou domácí podniky, které by mohly stabilizovat segment majetkových pojištění.Ovšem celkový obrat k citelně vyššímu růstu můžeme předpokládat až v průběhu roku 2011.

Ve kterých oblastech ještě cítíte určité re-zervy?V oblasti životního pojištění si spotřebitelé za-tím stále dostatečně neuvědomují potřebu krytí závažných rizik, mezi něž se mimo jiné řadí tr-valé následky úrazu, invalidita či ztráta zaměst-

nání. Jejich podceňování způsobuje především neznalost pojistných produktů a mýty nejrůzněj-šího druhu. Přestože se ČAP snaží v každoroční kampani „Únor – měsíc pojištění“ na různá kli-šé masově upozorňovat, lidé stále správně ne-chápou základní principy a efekty různých dru-hů pojištění. Především hlavní poslání životního pojištění – pojistnou ochranu – primárně zamě-ňují s očekávaným efektem spoření. Pojistné produkty s výrazným podílem spořicí části pak často neodpovídají očekávání klientů a nedosta-tečně pokrývají jejich skutečné potřeby. Rezervy dále spatřuji zejména v oblasti detek-ce pojistných podvodů, kde by měly pojišťov-ny více zintenzivnit spolupráci. Každoročně se jednotlivým pojišťovnám daří odhalovat stále větší procento těchto případů, nicméně společ-ně s úspěchy roste i rafinovanost podvodníků. V případě podezření na nezákonnou činnost

přesouvají často svoje praktiky do jiné pojišťov-ny. A to je prostor pro hledání systémových kří-žových nástrojů detekce pojistných podvodů.

Co si od roku 2010 mohou naopak slibovat klienti pojišťoven? Především stabilitu pojistného trhu, na kterou se mohou spolehnout. Více než kdy jindy se potvrzuje její důležitost a ochranná funkce od-větví. Bez kvalitního pojištění rizik jsou podniky i běžní spotřebitelé v takto ekonomicky složité době mnohem zranitelnější. Navíc z důvodu celkově vysoké koncentrace pojišťoven na do-mácím trhu můžeme nadále počítat s vylepšo-váním stávajících produktů a asistenčních slu-žeb s nimi spojených. Boj o každého klienta se bude odehrávat na bázi individuálního přístupu, konkrétně na základě pojištění šitých na míru za velmi příznivé ceny.

Pojišťovny jsou v dobrých rukou

Mgr. eMa nOvOtná

ŠÉFredaktOrka


Přesně před rokem představitelé českého pojišťovnictví tipovali, jak se bude vyvíjet pojistný trh v roce 2009. V krátkém zhodnocení se vracíme k jejich prognózám.

„Pojišťovnám se každoročně daří odhalovat stále větší procento případů pojistných podvodů, nicméně společně s úspěchy roste i rafinovanost podvodníků.“

Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP


pojištění.“ [Jakub Strnad, tehdejší generální ředitel České podnikatelské pojišťovny, VIG]. „Není jistě sporu o tom, že udržet dosavadní úspěšný růst pojistného bude letos náročnější než kdykoli předtím.“ [Martin Diviš, generální ředitel Kooperativa, pojišťovna, VIG]Převážná většina dotazovaných dokonce přispě-chala s konkrétními předpoklady, jakých seg-mentů se zpomalení ekonomiky nejvíce dotkne. Blízko realitě byly odhady hned několika respon-dentů. Nejlépe je vystihla slova Martina Žáčka:„Od října meziročně klesá počet nových proda-ných vozidel, to se samozřejmě projeví zejmé-na v havarijním pojištění. Zavedení úhradové povinnosti v povinném ručení by naopak mělo přinést určité navýšení počtu pojištěných vo-zidel. Na důležitosti nabude i práce s detekcí pojistných podvodů.“

Prokazatelné vědomí rizika

Ekonomický propad domácího hospodářství postihl nejen podniky, ale i české domácnosti. „Horší časy“ donutily obyvatele ČR zamyslet se nad svými investicemi a upřednostnit za-jištění sebe a svých blízkých. Jejich rozumné počínání se v tomto směru v loňských statis-tikách jasně projevilo: předepsané pojistné u životního pojištění, na rozdíl od majetkových pojištění, nadále rostlo. Daný vývoj správně předvídali mimo jiné tito oslovení:

„Finanční krize má na životní pojištění pozitivní vliv. Lidé si nyní ještě více uvědomují, že po-třebují krýt finanční rizika. Už nemohou počítat s tím, že jim budoucí náklady pokryje rostoucí plat nebo hodnota nemovitostí.“ [Jeroen K. van Leuwen, generální ředitel ČSOB Pojišťovny]„Řada klientů v současné době více uvažuje o zabezpečení sebe sama i své rodiny – napří-klad pro případ ztráty zaměstnání a podobně. Využívají tak spíše produkty s garantovaným zhodnocením.“ [Petr Zapletal, generální ředitel Pojišťovny České spořitelny, VIG]„Určitá nejistota a rozporuplné analýzy mohou některým segmentům pojištění naopak pro-spět. Lidé nemohou zcela spoléhat na stávající zaměstnání a firmy by neměly počítat s tím, že určité nepříznivé okolnosti budou schopny po-krýt ze svých zisků. Všem bude záležet na dob-rém zabezpečení proti případné nepřízni, která

může docela reálně přijít a přinést doslova fa-tální důsledky.“ [Martin Žáček, generální ředitel UNIQA pojišťovny]

Podnikatelská pojištění mile překvapila

Zajímavá diskrepance se projevila mezi koneč-nými výsledky a prognózami v oblasti pojištění průmyslu a podnikatelů. U neživotního pojiště-

ní totiž převážná většina respondentů čekala sníženou poptávku, nikoliv výslednou stagnaci. Navíc u firem dotazovaní předpokládali, že pů-jde „o holý boj o přežití“, s čímž logicky souvisí

i redukce poptávky po pojištění. Statistiky však skeptické předpoklady respondentů nakonec nenaplnily a překvapily bezmála pětiprocent-ním růstem.

Nezávislým pohledem

Ve snaze nabídnout čtenářům objektivní názo-rové spektrum jsme také oslovili kolegy z řad konzultantských firem a dále z akademických kruhů. Zástupci auditorů správně indikovali po-stupný dopad krize, pokles prodeje havarijního pojištění i např. pojištění domácnosti. Přestože tipovali opačný vývoj u životního a neživotního pojištění, v kategorii celkového předepsaného pojistného se jim společně s Jakubem Strna-dem podařilo odhad zcela správně definovat na úrovni 2,5% růstu. Naopak optimističtější pohled na vývoj českého pojišťovnictví v roce 2009 nabídli členové akademické obce, kteří stejně jako několik čelních představitelů pojiš-ťoven věřili, že tempo růstu zůstane zachováno na předloňské 4-5% úrovni.

llust

račn

í fot

o: ©

Eur

opea

n U

nion

, 200

7

V anketě mezi předními představiteli českého pojišťovnictví se s ročním odstupem potvrdila fundovanost výroků respondentů a reálný náhled na vývoj domácího trhu.

Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %)

0

5

10

15

20

25

30

35

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* *2009 – členové ČAP

životní pojištění – ČR

neživotní pojištění – ČR

celkem – ČR

HDP – ČR

Zdroj: ČAP


Na aktuální téma

Odhadované navýšení kapitálu zajišťoven (+16,6 %) vzniklo důsledkem až překvapivě velkého zlepšení jejich hospodářských výsled-ků v roce 2009. Tento nárůst v podstatě úplně anuloval propad z roku 2008 (-16.9 %), kdy celosvětová situace na hypotečních a bankov-ních trzích vyvolala mnohem větší obezřetnost při půjčování peněz. Ta se následně přelila i do ostatních oblastí včetně pojišťovnictví. Kapitálová vybavenost zajišťoven však zásad-ně ovlivňuje nabídku zajistné kapacity – tedy objem rizik – který jsou ochotny zajišťovny od svých klientů (pojišťoven) přejímat. Nabíd-ka zajistné kapacity tak determinuje cenotvor-bu zajištění zejména v hlavních centrech expo-zice (USA – hurikány a zemětřesení). Zvýšení kumulativního kapitálu zajišťoven v roce 2009 s sebou nese i zvýšení nabízené kapacity za-jištění, což logicky tlačí cenu zajištění dolů. Zjednodušeně řečeno, ceny zajištění se vrátily na úroveň před kapitálovou erozí v roce 2008, která zvýšení zajistných sazeb způsobila.

Střední a východní Evropa

Ceny zajištění v oblastech stojících mimo hlav-ní centra expozice reagují na změny kapitálu spíše zprostředkovaně, jsou tedy mnohem citlivější na skutečnou expozici lokálního port-folia a jeho škodovost. Tyto faktory pak mo-hou v jednotlivých případech cenu směrovat i mimo globální trend, což byl zčásti i případ katastrofického zajištění v našem regionu.

Zajištění katastrofických škod ovlivnily povodně a vichřice

V létě 2009 ovlivnily vybrané programy za-jištění katastrofických škod hned dvě živelní

události. Červnové povodně zasáhly nejsilně-ji Českou republiku a Rakousko, v mnohem menším rozsahu pak Polsko a Slovensko. Vichřice Wolfgang se nad střední Evropou přehnala v druhé polovině července a zejmé-na v Rakousku způsobila rozsáhlé škody. Ač-koliv obě tyto události z hlediska výše škod ani zdaleka nedosahují ničivosti povodní v roce 2002, na vývoj cen zajištění vliv mají. Části zajistných programů zasažené těmito škodami měly rostoucí cenovou tendenci, zatímco části programů škodami nezasažené cenově spíše stagnovaly, případně mírně klesly. Vzhledem k značné frekvenci škod do katastrofických za-jistných programů v posledních 3 letech (2007 – orkán Kyrill, 2008 – bouře Emma a Paula, 2009 – letní záplavy a vichřice Wolfgang) lze už jen těžko tyto události považovat za „smů-lu“ či „špatný rok“. Pojišťovny proto proti na-vyšování cen zajistných programů často volily cestu navyšování vlastních vrubů (tedy vyšší spoluúčasti pojišťovny na případné katastrofic-ké škodě), aby se jim podařilo náklady na kata-strofická zajištění udržet na úrovni srovnatelné s rokem 2009.

Po požáru Průmyslového paláce relativní klid

Z pohledu požárních programů v České re-publice rozvířil místní stojaté vody v říjnu 2008 požár pražského Průmyslového paláce. Vzhledem k načasování právě na začátek fáze obnov zajistných programů měla tato škoda

vliv na ceny programů zasažených pojišťoven na rok 2009. Žádná podobná událost se však v Česku v průběhu roku 2009 neobjevila, pro-to ceny těchto programů pro rok 2010 zazna-menaly mírný pokles.

Situace v povinném ručení a odpovědnosti

V případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je situace na českém trhu poměr-ně stabilní. Zásadní vliv z hlediska expozice mají limity krytí. Zatímco v České republice se minimální zákonné limity v loňském roce nezvýšily, zajistitelé pro růst cen zajištění skupinových programů často argumentovali zvýšením limitů v ostatních státech regionu, např. v Polsku, Bulharsku nebo Rumunsku. Dalším faktorem, který zasahoval do ceno-tvorby jednotlivých programů, byly škody. Škodní průběh z roku 2009 zatím žádná velká překvapení v tomto ohledu nepřinesl, díky čemuž se mimo jiné na velké části programů podařilo vyjednat stejnou, nebo mírně lepší cenu krytí než v předcházejícím roce.Co se týče obecné odpovědnosti, ceny za-jistného krytí v regionu se výrazně nehýbaly. Prostor k jejich mírnému snížení otevíral dlou-hodobý bezeškodní průběh zajistných smluv v kombinaci se stagnující expozicí. Řada zajis-titelů nově deklarovala zájem o zajištění tohoto typu ve střední a východní Evropě, tuzemské pojišťovny ale ve většině případů preferovaly tradiční trhy s S&P ratingem A a vyšší.

Zajištění 2010: návrat kapitálu díky zázračnému zotavení

Ing. MartIn gregOr

aOn BenFIeLd

Výrazně pozitivní hospodářské výsledky zajišťoven v roce 2009 anulovaly předchozí celosvětový propad – ceny zajištění tak mohly klesat.

Zvýšení kumulativního kapitálu zajišťoven v roce 2009 s sebou nese kromě jiného zvýšení nabízené zajistné kapacity.

Legislativa a právo Pojistný obzor 1/2010 9

Poslední loňské číslo Pojistného obzoru informo-valo o vydání zákona o pojišťovnictví ve Sbírce zákonů a jeho základní charakteristice. V návaz-nosti na listopadový seminář České asociace po-jišťoven vyvstaly z řad jejích členů dotazy, které prostřednictvím asociace posléze zodpověděly Česká národní banka (ČNB) a Ministerstvo finan-cí (MF). Výběr toho nejzajímavějšího z dvanácti vznesených dotazů (více na www.cnb.cz) přiná-šíme na následující dvoustraně.

Zpráva odpovědného pojistného matematika za rok 2009

Kdy má být poprvé připravena zpráva odpovědného pojistného matematika ve smyslu § 81 odst. 6 ZPoj1? Má již být předložena do 30. dubna 2010 za období roku 2009, kdy nový zákon o pojišťovnic-tví nebyl účinný?Podle ustanovení § 81 odst. 6 ZPoj odpověd-ný pojistný matematik vypracuje a předloží zprávu o své činnosti do 30. dubna 2010, a to s ohledem na skutečnost, že zákon v tomto případě neupravuje žádné přechod-né období. Obsah zprávy odpovědného po-jistného matematika by měl odrážet činnosti vykonávané v roce 2009. Pokud se činnosti vykonávané odpovědným pojistným mate-matikem v roce 2009 zcela neshodují s poža-davky na obsah zprávy, které jsou upraveny v prováděcí vyhlášce, vyjádří se ve zprávě odpovědného pojistného matematika k těm-to novým činnostem přiměřeně.

Vyrovnávací rezerva

Tvoří se vyrovnávací rezerva podle § 64 ZPoj k odvětvím neživotního pojištění

B 14 a B 15, která vzniknou v účetním ob-dobí, nebo ke škodám vzniklým v těchto odvětvích v daném účetním období?V souladu s § 64 ZPoj, přílohou č. 2 pro-váděcí vyhlášky a podle čl. 15a a části D přílohy směrnice 73/239/EHS, o koordinaci právních a správních předpisů, týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, tvoří pojišťovna vyrovnávací rezervu ke ztrátám nebo nadprůměrnému škodnímu průběhu vzniklému v daném účetním období, a to

pouze k odvětvím neživotního pojištění B 14 a B 15. Výklad, že vyrovnávací rezerva se tvoří pouze k těm odvětvím neživotního pojištění B 14 a B 15, která vznikla v daném účetním období, ani nedává v daném kon-textu smysl.

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů

Jsou pojišťovny, které mají schválený způsob výpočtu rezervy na splnění zá-vazků z použité technické úrokové míry podle § 18a zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, povinny znovu žádat o schválení této rezervy jako rezervy

na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních pa-rametrů podle nového zákona o pojiš-ťovnictví, nebo zůstávají v platnosti dří-ve vydaná povolení?Podle nového zákona o pojišťovnictví se již taková povolení nevydávají. Dříve vydaná povolení byla platně vydána a samotný po-stup pojišťovny podle těchto schválených pravidel není přijetím nového zákona o po-jišťovnictví dotčen. Pokud by se pojišťov-na rozhodla postup změnit, je podle § 66

odst. 2 ZPoj povinna pouze informovat ČNB o změnách ve způsobu výpočtu této tech-nické rezervy.

Oznamování auditora pojišťovny – pojem „vybraný auditor“

Může pojišťovna oznamovat ČNB jako „vybraného“ auditora toho, jenž byl do-poručen výborem pro audit, avšak dosud nebyl určen (jmenován) valnou hroma-dou pojišťovny?Podle § 82 odst. 2 ZPoj pojišťovna oznamu-je ČNB výběr auditora, který má provést audit. Tím se rozumí povinnost oznámit auditora vybraného představenstvem jako statutárním orgánem na základě doporučení výboru pro audit, tj. auditora navrhovaného ke schválení valné hromadě nebo členské

Zákon o pojišťovnictví: co zajímalo pojišťovny?

redakce ve spOLuprácI s čnB a MF


Zástupci členů České asociace pojišťoven (ČAP) v kontextu listopadového semináře vznesly na ČNB, potažmo MF dotazy týkající se zákona o pojišťovnictví.

1) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, pozn. red.

Legislativa a právo

Na praktické dotazy týkající se aplikace nového zákona o pojišťovnictví, které vzešly od zaměstnanců členských pojišťoven, odpovídali zástupci MF a ČNB.

10 Pojistný obzor 1/2010 Legislativa a právo


schůzi jako nejvyššímu orgánu pojišťovny (§ 17 odst. 1 ZoA2). Úprava obsažená v § 82 odst. 2 ZPoj je srovnatelná s úpravou v zákoně o bankách, proto v podrobnostech odkazujeme na sta-novisko ke stejnému postupu v odpovědích na dotazy týkající se vztahu ZoA a zákona o bankách, které jsou uveřejněny na webu ČNB.

Vyčlenění činnosti

Pokud pojišťovna vyčlení určité činnos-ti a pověří jejich výkonem jinou osobu, musí o této skutečnosti informovat ČNB a v jakém rozsahu?Z ustanovení § 23 odst. 1 písm. d) ZPoj vyplývá, že o činnostech významného cha-rakteru, které jsou předmětem smlouvy o vyčlenění činnosti, pojišťovna informuje bez zbytečného odkladu ČNB. O ostatních smlouvách o vyčlenění činnosti nemusí pojišťovna ČNB zvlášť informovat, neboť ta o nich bude informována podle potřeby při výkonu dohledu. Smlouvy o vyčlenění a vyčleněné činnosti mohou být předmě-tem kontroly ČNB, a to zejména z obezřet-nostního hlediska. Pokud má pojišťovna pochybnosti o tom, zda je určitá vyčleněná činnost významného charakteru, doporuču-je ČNB, aby ji o této skutečnosti a činnosti informovala.

Požadovaná míra solventnosti

Vztahuje se na výpočet druhého výsled-ku požadované míry solventnosti u od-větví životního pojištění A 1 c) i násle-dující odstavec?: „Položme T = 7, pokud pojišťovna v podstatné míře provozuje pojištění úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu; jinak T = 3 u pojišťoven, kte-ré provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenč-ního období, použije se počet celých účetních období, za která jsou potřebné údaje k dispozici.“Ano, vztahuje. Druhý výsledek výpočtu po-žadované míry solventnosti životního pojiš-tění (bod 2 části II přílohy č. 3 prováděcí vy-hlášky) odkazuje bez výjimky na celou část I přílohy č. 3 týkající se výpočtu požadované míry solventnosti neživotního pojištění.

Informace poskytované pojišťovnou zájemci a pojistníkovi

V jakém rozsahu se předpokládá plnění povinnosti pojišťovny informovat klien-ta v případě obnosového pojištění s ná-rokem na odkupné o hodnotě odkupu a u investičního životního pojištění o rizi-

kovosti investice klienta a dále jakou for-mou (zda by měla být obsažena ve vše-obecných pojistných podmínkách, nebo zda přímo v návrhu pojistné smlouvy)?Ustanovení § 58 ZPS,3 ukládající pojišťovně sdělit výši odkupného včetně způsobu jeho výpočtu, výslovně neupravuje formu tohoto sdělení. Žádost o sdělení výše odkupného a sdělení pojišťovny je právní úkon týkající se pojištění, a proto musí mít písemnou formu, pokud není v pojistné smlouvě do-hodnuto jinak (§ 7 odst. 1 ZPS). Shodně viz v důvodové zprávě k ZPS: „Pokud se stanoví povinnost podat vysvětlení, doložit skutečný stav, dát souhlas apod., rozumí se tím, že všechny tyto právní úkony musí být učiněny v písemné formě.“ Přesný obsah pojmu „písemně“ je upraven v § 40 odst. 4 OZ.4 Vzhledem k tomu, že výše odkupné-ho je proměnlivá a stanoví se individuálně, není možné ji uvést v rámci pojistných pod-mínek. Zde lze uvést pouze způsob jejího výpočtu. Informace o rizicích investičního životního pojištění podle § 66 odst. 5 ZPS musí být poskytnuty zájemci na trvalém no-siči dat, zejména písemně ve smyslu § 40 odst. 4 OZ. Toto ustanovení zákona o pojist-né smlouvě je kogentní a jiná forma není možná ani na základě dohody mezi pojisti-telem a zájemcem. Tyto informace musí být podle § 65 odst. 2 ZPS poskytnuty jasným a přesným způsobem v českém jazyce. Jas-ná informace by měla být mimo jiné sou-hrnná, stručná a srozumitelná pro zájemce. Přesná informace by měla být mimo jiné ak-tuální, úplná, nezavádějící a objektivní. Tyto informace musí být poskytnuty zájemci, to znamená ještě před uzavřením smlouvy. Zájemce by měl mít k dispozici dostatečný časový prostor pro vyhodnocení daných in-formací. Povinné poskytování těchto infor-mací od 1. ledna 2010 přináší až změnový zákon. Na řadu dokumentů měl zájemce nárok již před touto novelou (§ 4 odst. 4 ZPS) a pouhý odkaz na tyto dokumenty by nevedl ke zlepšení informovanosti zájemce, a tedy k naplnění účelu změnového zákona. Dokumenty, na něž by se odkazovalo, také nemusí být dostatečně přehledné. Zákon o pojistné smlouvě nevylučuje, aby tyto informace byly součástí pojistné smlouvy nebo všeobecných pojistných podmínek. Musí však být splněny požadavky vyplýva-jící z § 65 a 66 ZPS.

Zdroj: www.cnb.cz

Foto

: ČA

P

2) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, pozn. red.3) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, pozn. red.

4) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pozn. red.


Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR pro-jednala v prvním čtení dne 29. září 2009 návrh novely zákona, kterým se mění zá-kon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakáz-kách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Návrh změn, které zásadním způ-sobem nemění hmotněprávní ani procesní stránku daného zákona, již posuzoval Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jed-nání pléna – druhé čtení – se uskutečnilo 25. února 2010. V následujícím příspěvku informujeme o podstatě a rezervách nove-lizace daného zákona.

Průhlednější výběrové řízení soutěží

Podle důvodové zprávy je velmi důležitou změnou transpozice směrnice Evropské-ho parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Na základě této směrnice bude posílena pravomoc Úřadu na ochranu hospodářské soutěže zejmé-na v podobě možnosti vyslovit neúčinnost smlouvy, která byla uzavřena v hrubém roz-poru se zákonem o veřejných zakázkách.Konečným cílem nové právní úpravy je především úspora veřejných prostředků. Novela se sice zaměřila zejména na zabez-pečení volné a svobodné soutěže mezi do-

davateli zakázek a přispívá také k provedení výběru nejvhodnější nabídky prů-hledným způsobem bez dis-kriminace uchazečů, přesto momentálně opomíjí jistou potřebu malých a středních podnikatelů. Kromě bankov-ní záruky či složení peněžní částky na účet zadavatele totiž neobsahuje jinou od-povídající variantu, díky níž by se jmenované subjekty mohly vypsaných veřejných výběrových řízení účastnit.

Příležitost pojištění záruk

Při posuzování návrhu této novely, konkrétně nové-ho § 67, se nabízí otázka, proč vládní návrh nepočítá s možností pojištění záru-ky, kterou by mohli účast-níci výběrových řízení, a to především z řad malých a středních pod-nikatelů, použít jako relevantní alternativu k bankovní záruce. Pojištění záruky účastníci výběrových řízení ve světě běžně využívají jako standardní nástroj. Navíc pojišťovny působící na českém trhu je dokážou bez jakýchkoliv technických i legislativních pře-

kážek nabízet. Přesto vládní návrh zákona tento nástroj do novely nezahrnul. Problematikou pojištění záruky se proto opě-tovně zabýval předkladatel návrhu zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj v komunikaci se zástupci asociace neshledalo žádné práv-ní ani věcné překážky, proto byl dopracován návrh na úpravu a doplnění daného ustano-vení § 67.

Plnění z kauce nebo jistoty

Provozování pojištění záruky pojišťovnám umožňuje § 47 zákona č. 37/2004 Sb.,

Pojištění záruky a novela zákona o veřejných zakázkách

Ing. jarOsLav MesrŠMíd, csc.

specIaLIsta LegIsLatIvní sekce


Návrh novely zákona o veřejných zakázkách nereflektuje potřeby malých a středních podnikatelů, pokud jde o pojištění záruky coby alternativy k bankovní záruce.

Ilust

račn

í fot

o: a

rchi

v

Vládní návrh novely zákona o veřejných zakázkách zatím akceptuje při veřejném výběrovém řízení jako jistotu pouze bankovní záruku či složení peněžní částky na účet zadavatele.



C. H. Beck pro praxi

w w w . b e c k . c z

a k t u á l n í n o v i n k y z o b l a s t i p o j i š ť o v n i c t v í

Oceňování majetku v pojišťovnictví Nemeček/Janata

Otázky související s cenou mají v pojišťovnictví klíčový vy znam, neboť k základním principům oboru patří poskytnutí přiměřené náhrady za škodu a taképrincip, že z majetkového pojištění se nesmí pojištěny subjekt obohatit. Jak tedy správně určit cenu nemovitosti, věci movité či zásoby? V první řadě jenutné si uvědomit, že v důsledku inflace je zpravidla cena určité věci v pozdější době vyšší, než byla v době jejího pořízení. Hovoříme o tzv. nové nebo téžreprodukční ceně. Úměrně s cenou rostou i náklady na náhrady poskytované pojišťovnou. S úrovní určování nových cen věcí movitých i nemovitostí však ne-můžeme byt v současné době spokojeni. Cílem publikace je proto zhodnotit stávající postupy a popř. navrhnout nové, které by lépe vystihovaly skutečnépoměry. Pozornost je zaměřena zejména na implementaci cenovy ch indexů pro skupiny vy robků, které lze považovat za perspektivní, protože lépe vystihujírozlišení sortimentů než globální hodnoty.

Brožované, 192 stran, cena 490 Kč, obj. číslo BP82

Pojišťovnictví právní stav ke dni 15. 1. 2010

Edice Texty zákonů Vám přináší úplné znění právních předpisů s názvy paragrafů a věcným rejstříkemTZ146 Pojišťovnictví obsahuje: nový zákon o pojišťovnictví • způsob předkládání, forma a náležitosti výkazů pojišťovny a zajišťovny • pojistná smlouva • pojišťovací

zprostředkovatelé • pojištění odpovědnosti z provozu vozidlaBrožované, 240 stran, cena 149 Kč, obj. číslo TZ146

N a k l a d a t e l s t v í C . H . B e c k , Ř e z n i c k á 1 7 , 1 1 0 0 0 P r a h a 1 , t e l . : 2 2 5 9 9 3 9 1 0 , f a x : 2 2 5 9 9 3 9 2 0Všechny publikace C. H. Beck i z dalších odborných nakladatelství můžete snadno a rychle objednat se slevou 5 % v eShopu C. H. Beck

210X148 bp82, tz146:210X148 bp82, tz146 - kopie 2.3.10 10:59 Stránka 1

o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní v tomto ohledu je usta-novení, že pojištění záruky lze sjednat pro případ plnění z kauce nebo jistoty. V souladu se zákonem o pojistné smlouvě lze v zákonu o veřených zakázkách vymezit uchazeče jako pojištěného a zadavatele jako oprávněnou osobu. Plnění z kauce je možné považovat za škodu, ke které dochází v majetkové sfé-ře pojištěného (škodové pojištění). Kromě toho je v zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťov-nictví, toto pojištění vymezeno jako pojistné odvětví č. 15 v rámci neživotního pojištění a podléhá povolení orgánu dohledu. Pro přijetí návrhu tedy hovoří především zájem malých a středních podnikatelů, kte-ří tento produkt v oblasti veřejných zakázek postrádají, a také potřeba vytvořit rovné podmínky pro uplatnění podobných finanč-

ních produktů. Pozitivem je i to, že pojištění záruky upravují příslušné zákony.

Jaké zkušenosti mají v zahraničí?

V USA se pojištění záruky využívá v poměr-ně značné míře a pojišťovny tam patří mezi poskytovatele. V jednotlivých členských státech EU se situace liší – někde převláda-jí bankovní záruky, jinde produkty ostatních finančních institucí včetně pojišťoven. Pod-le kvalifikovaných odhadů průměrně připa-dá v řadě členských států zhruba 10–15 % na ostatní finanční instituce. Vrátíme-li se k USA a americkému pojistné-mu trhu, je logické, že v kalkulaci pojišťoven,

stejně jako v Evropě, musejí být zahrnuty očekávané škody. Záruka (včetně pojištění) zavazuje vyplatit např. zadavateli určitou fi-nanční částku, pokud uchazeč nesplní svůj závazek. Mezi takové závazky patří v USA také zákonné a smluvní povinnosti. A o to právě jde u návrhu § 67 zmíněné novely.

ZávěrV rámci druhého čtení v Poslanecké sně-movně byl předložen pozměňovací návrh na uplatnění pojištění záruky jako jistiny. Hlasování má proběhnout na březnové schůzi sněmovny. O výsledku budeme čtenáře informovat.


K novele zákona o prevenci závažných havárií

Ing. jarOsLav MesrŠMíd, csc.

specIaLIsta LegIsLatIvní sekce


Ve Sbírce zákonů byl v Částce 155 zveřejněn zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon je pojišťovnám znám zejména z toho důvodu, že § 12 stanovuje povinnost provozovateli sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havá-rie, a to do 100 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bez-pečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Výše limitu pojistného plnění sjedna-ného provozovatelem musí odpovídat rozsa-hu možných dopadů závažné havárie, které jsou uvedeny ve schváleném bezpečnostním programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě. V této souvislosti lze konstatovat, že v jisté době se v České asociaci pojišťoven (ČAP) pracovalo na přípravě poolu, jenž se však nakonec nezrealizoval. Ustanovení § 12 se však novela nedotýká.

Důvod novely

V Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regu-lace k návrhu novely se uvádí, že platný zákon upravuje a stanovuje systém prevence zá-važných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit dopady závažných havárií na zdraví a životy lidí, hos-podářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních i v jejich okolí. Lze do-dat, že zákon transponuje předpis Evropských společenství v této oblasti, kterým je směr-nice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí zá-važných havárií s přítomností nebezpečných látek (tzv. směrnice SEVESO II). Důvodem pro výše uvedenou novelu tentokrát není nut-

nost transpozice nové nebo novelizované směrnice, ale nutnost odstranit některé ne-dostatky, jež Evropská komi-se (EK) zjistila při prověřování provedené transpozice.

Charakteristika vybraných změn

Novela obsahuje 26 bodů a většina z nich má legisla-tivně-technický či zpřesňující charakter. Za rozsáhlejší i vý-znamnější lze pokládat násle-dující změny:

§ 10 odst. 4 – jedná se o doplnění textu podle znění směrnice, kde se dává mož-nost provedení posouzení bezpečnostní zprávy z podnětu provozovatele nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií nebo vývoje poznatků týkajících se hodnocení nebezpečí,

§ 26 – provozovatel má povinnost doručit příslušným orgánům konečnou písemnou zprávu o dopadech všech závažných ha-várií podle vyhlášky č. 255/2006 Sb. Podle požadavků směrnice a EK je nutné získat informace skutečně o všech závažných haváriích a nelze se omezit jen na ty, kte-ré mají být hlášeny Komisi. Proto bylo

například upuštěno od odkazu na přílohu č. 3 k zákonu,

§ 28 písm. f) – zpřesňuje se jedna z po-vinností ministerstva (tj. Ministerstva ži-votního prostředí). To musí nejen evidovat a vyhodnocovat konečné písemné zprá-vy o vzniku a dopadech závažné havárie za ČR, ale nově musí též shromažďovat výsledky kontrol, vyšetřování a ostatní in-formace, které jsou nezbytné pro úplnou analýzu technických, organizačních a řídi-cích aspektů závažné havárie,

§ 36 odst. 2 písm. a) – jde o správní delikty a dosavadní znění tohoto usta-novení, tj. „a) nesjedná pojištění podle § 12 písm. a) a b), neoznámí jeho změnu podle § 12 písm. d)“, se touto novelou rozšiřuje o slova „nebo není pojištěn podle § 12 písm. e)“. V § 12 písm. e) je provozovateli stanovena povinnost být pojištěn po celou dobu užívání objektu nebo zařízení jak pro běžný provoz, tak pro zkušební provoz.

Důvodem novelizace zákona o prevenci závažných havárií jsou tentokrát nedostatky, které Evropská komise zjistila při prověřování provedené transpozice.

Ilust

račn

í fot

o: a

rchi

v M

ŽP



Z nových právních předpisů

Mgr. eva kOzOjedOvá

předsedkynĚ českÉ sekce MezInárOdníHO sdruŽení prO pOjIstnÉ právO (aIda)

1. Vyhláška č. 388/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vni-trozemských vodních cestách, ve znění poz-dějších předpisů. Účinnost 28. 11. 2009.

2. Zákon č. 403/2009 Sb., kterým se mění zá-kon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění poz-dějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v ob-lasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 18. 11. 2009.

3. Vyhláška č. 411/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., jíž se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení této vyhlášky se použijí pro účetní období za-počatá 1. ledna 2009 a později. Účinnost 25. 11. 2009.

4. Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zá-kon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato rozsáhlá novela mj. nově zavádí rejstřík osob se zákazem plnění veřejných za-kázek či odstraňuje nutnost dvojích podpisů na nabídce dodavatele. Účinnost 1. 1. 2010, část 27. 11. 2009.

5. Zákon č. 420/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další souvi-sející zákony. Novela přináší takřka výlučně změny v úpravě akciové společnosti. Jedná se zejména o úpravy ustanovení vztahující se k valné hromadě, když dochází ke změně pod-mínek pro účast na valné hromadě (rozhodný den) či k zrušení povinného uveřejňování oznámení o konání valné hromady v denním tisku. Povoluje se elektronický či korespon-

denční způsob hlasování na valné hromadě či písemné zodpovídání dotazů akcionářů. Nově je dána možnost, aby člen představenstva za-stoupil akcionáře při hlasování na valné hro-madě. Účinnost 1. 12. 2009.

6. Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny. Tato vyhláška stano-ví zejména parametry předkládaných výkazů (forma, obsah, náležitosti) a způsob a lhůty pro jejich předkládání. Účinnost 1. 1. 2010.

7. Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se prová-dějí některá ustanovení zákona o pojišťovnic-tví. Druhá z prováděcích vyhlášek k zákonu o pojišťovnictví zejména upravuje požadavky na řídicí a kontrolní systém tuzemských po-jišťoven a zajišťoven (podrobně pak příloha č. 1 vyhlášky). Dále obsahuje formu a nále-žitosti zprávy pojistného matematika, která musí být předkládána již za rok 2009, a to v termínu do 30. 4. 2010. Ve své příloze č. 5 pak vyhláška stanoví rozsah, způsob a termí-ny uveřejňovaných údajů, které je tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna povinna o sobě zveřejnit. Některé z údajů má tuzemská po-jišťovna nebo zajišťovna povinnost zveřejnit na svých internetových stránkách. Účinnost 1. 1. 2010.

8. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závaz-kové vztahy (Řím I). Nařízení určuje právo roz-hodné pro smluvní závazkové vztahy s me-zinárodním prvkem. Obecně má přednost volba práva provedená smluvními stranami, v některých případech však nařízení ome-zuje okruh práva, které lze zvolit nebo které výslovně rozhodné právo stanoví. Článek 7 nařízení obsahuje speciální úpravu pro oblast pojistných smluv. Účinnost 17. 12. 2009.

9. Vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se prová-dí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 21. 12. 2009.

10. Vyhláška č. 459/2009 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravné-ho pro rok 2010. Účinnost 1. 1. 2010.

11. Vyhláška č. 460/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňo-vání majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. Účinnost 1. 1. 2010.

12. Vyhláška č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví prů-měrná cena pohonných hmot. Účinnost 1. 1. 2010.

13. Zákon č.489/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hod-noty, ve znění pozdějších předpisů. Tato no-vela reaguje na změny v souvislosti s přijetím několika směrnic Rady EU pro oblast DPH. Obsahuje především věcné změny a dopl-nění (např. úprava místa plnění, ustanovení k vracení daně, základu daně ve zvláštních případech, souhrnnému hlášení či osobám povinným přiznat a zaplatit daň). Účinnost 1. 1. 2010.

14. Sdělení MF čj. 28/88 988/2009-281, změna Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění pozdějších předpi-sů. Sdělení upřesňuje postup účtování oprav-ných položek u stanovených dluhopisů drže-ných do splatnosti. Účinnost 1. 1. 2010.

Foto

: arc

hiv

auto

rky

Mgr. Eva Kozojedová

Ekonomické informace Pojistný obzor 1/2010 15

Hospodářská a finanční krize, která vyvrcholila v minulém roce, je předmětem stálých diskusí, a to nejen o příčinách, ale i průběhu, následcích a také o možnostech jejího překonání. Specific-ká situace panuje v jednotlivých částech světa, regionech i konkrétních zemích. Obory hospo-dářství byly zasaženy různým způsobem, proto se nadále hledají cesty a opatření, jak podobným situacím do budoucna zabránit. Vzhledem k silné provázanosti s hospodářstvím celého světa se krizové události musely projevit i v oboru pojišťovnictví. Domácím úhlem pohledu jsme se zevrubně zabývali v rubrice Na aktuální téma. Na tomto místě vás seznámíme s názory, které zveřejnil počátkem roku 2010 německý ča-sopis Versicherungswirtschaft. Poučná a inspira-tivní jsou jak stanoviska představitelů oboru, tak i vyjádření Karla Van Hulleho, vedoucího oddělení pojištění a penzí na ředitelství pro vnitřní trh při Evropské komisi nebo výkonného ředitele odbo-ru pro dozor nad pojišťovnictvím při Spolkovém úřadu pro dozor nad finančními službami (BaFin) Thomase Steffena.

Je třeba si uvědomit, že respondenti odpoví-dali v situaci nástupu nové Evropské komise a německé vlády. To vytváří nová očekávání, ale i možné obavy, např. z přehnané regulace. Vážně je třeba také brát varování, aby sektor pojišťov-nictví nebyl automaticky spojován s bankami a posuzován stejnými měřítky. V tomto směru

by mohl pozitivně působit implementační proces směrnice Solvency II.

Smíšené pocity

Obecně pojišťovací průmysl vzhlíží do budouc-nosti se smíšenými pocity naděje a střízlivé zdrženlivosti. Jako příhodný příklad mohou

sloužit názory rakouských pojišťoven, které se v VersicherungsJournal Österreich vyjádřily, že spatřují možné problémy ve vývoji nezaměst-nanosti. Vzestupný trend předpisu pojistného na sebe ještě nechá čekat, neboť lze předpo-kládat, že dojde k poklesu až o 3 %. Rakouští pojistitelé proto chtějí bodovat individuálními

řešeními, prevencí a poradenstvím. Mezi další oblasti, jež budou letos nabývat na významu, se řadí pojištění důchodové, nemoci a pracovní neschopnosti.V podnikatelských pojištěních jde zvláště o za-městnanecké penze stejně jako o podnikové nemocenské pojištění. Nelze zapomínat ani na pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Vývoj není jasný ani v distribuci, kde nelze vypozorovat žádné zřetelné trendy. Klienti se rozhodují případ od případu. U životního pojiš-tění někteří vidí východisko v návratu k prvotním základům pojištění, do popředí se tak dostávají penze a „čisté zabezpečení“.

Možný zdroj inspirace

I když se uvedené pohledy týkají jen našich německy mluvících sousedů, mohou být uži-tečnou inspirací při řešení problémů spojených s vývojem a překonáním následků hospodářské a finanční krize v českém pojišťovnictví i dalších oborech.

Pojišťovnictví u sousedů: co přijde po krizi?

Ing. jOseF keLLer

specIaLIsta ekOnOMIckÉ sekce


Kam se bude pojišťovnictví ubírat po odeznění hospodářské a finanční krize? Získali jsme vyjádření vybraných odborníků ze zahraničí.

Ekonomické informace

„Na sektor pojišťovnictví nemohou a nesmějí být automaticky přenesena pravidla platná pro banky.“

Rolf-Peter Hoenen, prezident Německé asociace pojišťoven

Foto

: ČA

P

16 Pojistný obzor 1/2010 Ekonomické informace


Co si slibujete od nové spolkové vlády, resp. od nové Evropské komise?

Henri de Castries, předseda správní rady skupiny Axa

Nová Evropská komise bude hrát rozhodující roli při vytváře-ní pravidel pro období po kri-zi. Opravňuje ji k tomu fakt, že evropské finanční insti-tuce i veškeré evropské kon-trolní systémy fungovaly lépe

než ostatní. Komise tedy bude muset hrát dů-ležitou roli při definování pravidel, jejichž cílem bude podpořit růst a současně snížit volatilitu. Z krize se musíme poučit, což ovšem nesmí vést k přehnaným omezením.

Rolf-Peter Hoenen, prezident Německé asociace pojišťoven (GDV)

Nová spolková vláda i nová Evropská komise čelí výzvě, aby vyvedly Německo a Evropu z nejtěž-ší hospodářské a finanční krize moderních dějin a aby určily směr vedoucí k novému růstu. Trvalá obnova konjunktury však není možná bez stabili-zace finančních trhů. Nejvyšší prioritou ve střed-nědobém horizontu pak musí být konsolidace veřejných rozpočtů. Kromě toho lidé potřebují určitý finanční prostor, aby se mohli soukromě zabezpečit. K tomu ale potřebují vědět, jaké

výše dosáhne jejich budoucí důchod vyplá-cený na základě zákonného ná-roku. Abychom my, pojistitelé, mohli nadále pl-nit svoji funkci nositele rizika a stabilizač-ního faktoru, jsme odkázáni na fungující ná-

rodní a mezinárodní dozor. Na náš sektor nemo-hou a nesmějí být v rámci reformy automaticky přenesena pravidla platná pro banky.

Karel Van Hulle, vedoucí oddělení pojištění a penzí v rámci DG pro vnitřní trh a služby při Evropské komisi

Slibuji si samo-zřejmě to, že se nová Evropská komise osvěd-čeným způ-sobem zasadí o další posílení j e d n o t n é h o vnitřního trhu obecně, zejmé-na pak v ob-lasti pojištění a podnikového důchodového

zabezpečení. To znamená, že vyvine odpovídající evropské iniciativy a dokáže členské státy a Ev-ropský parlament přesvědčit o jejich významu. Mám na mysli zejména širokou implementaci směrnice Solvency II, ale také další témata, jako jsou např. ochrana spotřebitele v případě insol-vence, vytvoření účinné struktury evropského

finančního dozoru, která bude hodna takového názvu, nebo zatím neprovedené, leč nutné úpra-vy směrnice o penzijních fondech či směrnice o zprostředkovatelích.

Je finanční krize překonána? Jaké poučení z ní pro vás vyplývá?

Michael Diekmann, předseda představenstva koncernu Allianz

Akutní šok loňského podzimu je – především díky rázným a úspěšným zásahům politiky – pře-konán. Důsledky finanční krize a jejího zvládání nás však budou v podobě zpomaleného růstu či nízkých výnosů provázet ještě mnoho let. Krize nám názorně ukázala naléhavou potřebu mezinárodních pravidel uzpůsobených podle konkrétních obchodních modelů jednotlivých od-větví. Pro politiku, dozor i podniky, ale také pro každého z nás platí, že se musíme odpovědněji zabývat dlouhodobými a systémovými dopady jednotlivých produktů či strategií.


Já varuji před ukvapeným optimismem, přestože v Německu již vnímáme první potěšitelné znám-ky hospodářského zotavování. Krize ještě není za námi, prostředí ekonomiky zůstává i nadále problematické. Více než kdy dříve se musíme snažit, abychom z toho, co jsme prožili, vyvodili správné poučení. Německé pojišťovny již po-druhé během jednoho desetiletí prokázaly v ex-trémní situaci svou stabilitu, a to zejména díky tomu, že se z poslední krize poučily a výrazně zlepšily mj. své systémy řízení rizik. Inteligentní a konzistentní regulace na národní i mezinárod-

Krize? Jak ji vidí jinde v Evropě

versIcHerungswIrtscHaFt

versIcHerungsjOurnaL ÖsterreIcH

překLad: dana BucHarOvá

FOtO: arcHIv spOLečnOstí

Vybíráme z odpovědí zahraničních expertů, kteří odpovídali na otázky časopisu Versicherungswirtschaft.


ní úrovni je z našeho pohledu zcela zásadní pro to, abychom byli dobře připraveni na budoucí krize. Stejně důležité však je, aby se nová pra-vidla orientovala podle konkrétních obchodních modelů. Stěží se nám podaří zabránit budoucím krizím, jestliže budeme házet banky a pojišťovny „do jednoho pytle“.

Karel Van Hulle, vedoucí oddělení pojištění a penzí v rámci DG pro vnitřní trh při Evropské komisi

Určité faktory sice signalizují, že se již odrážíme ode dna, rovněž akciové trhy se od jara 2009 opět rostoucí měrou zotavují, avšak zda bude tento vývoj trvalý, to zatím zůstává otázkou. Vý-voj světové ekonomiky bude každopádně závi-set na tom, zda v bankovním sektoru nastanou, či nenastanou další zvraty. Neméně významným faktorem je také vývoj cen. Pro mne je nejdů-ležitějším poučením z této finanční krize to, že je třeba co nejrychleji a co nejsvědomitěji imple-mentovat a aplikovat Solvency II. Jednotné úda-je a informace založené na riziku mají zejména v dobách krize zcela zásadní význam pro orgány dozoru i pro spotřebitele. Účinná ochrana spo-třebitele je neproveditelná, jestliže ukazatele solventnosti jednotlivých pojistitelů nejsou trans-parentní a porovnatelné. Solvency II zde vytváří závazný rámec.

Jak bude vypadat pojistný trh po krizi?


Dlouhodobý obchodní model německých po-jišťoven, který je zaměřený na jistotu, se v krizi osvědčil. V tomto kurzu budeme pokračovat. Trh však bude ovlivněn i vývojovými tendencemi, jejichž počátek sahá již do doby před krizí, a kon-kurence se na základě krize spíše urychlí, než zpomalí. Rovněž demografické změny budou pokračovat. Veřejné finance jsou ale natolik zatí-ženy, že by rozšíření sociálního zabezpečení bylo kontraproduktivní. Proto i v budoucnosti zůstane kapitálové zabezpečení jediným způsobem jak si zajistit svůj životní standard ve stáří.

Thomas Steffen, výkonný ředitel odboru pro dozor nad pojišťovnictvím při Spolkovém úřadu pro dozor nad finančními službami (BaFin)

Lidé z finančního dozoru by měli být při prognó-zování trhů stejně opatrní jako při udělování dob-

ře míněných rad k obchod-ním strategiím. Počítám s tím, že se němec-ký i evropský pojistný trh i nadále budou chovat velmi stabilně. Jestli a jak se projeví dopady krize ve střednědo-bém a dlou-

hodobém horizontu, lze jen těžko odhadnout. Doufám, že pojistný průmysl se zaměří na své tradiční osvědčené a krizemi prověřené klíčové kompetence. Výrok „pojišťovny nejsou banky“ je pravdivý pouze tehdy, když je tento prin-cip v podnicích a skupinách podniků skutečně plošně aplikován a realizován v rámci praktické strategie.


Měli bychom být rádi, že diskuse o novém systému solventnosti byly zahájeny již před vy-puknutím krize. Tato reforma by díky svému za-měření na dobré řízení rizik měla pojišťovnictví umožnit, aby v budoucnosti lépe zvládalo výzvy plynoucí z krize. Z hlediska jednotného vnitřního trhu se značný význam přikládá také vytvoření jednotného katalogu pravidel a posílení evropské složky finančního dozoru. Lepší spolupráce mezi národními dozorovými orgány by měla podpořit přeshraniční aktivity v oboru pojišťovnictví a zapl-nit mezery v dozoru.

Nikolaus von Bomhard, šéf koncernu Munich-Re

Pojistný trh po krizi zůstane „navenek“ ne-změněn. Pokles růstu a kapitálu v důsledku kri-ze je pro toto odvětví pouze p řechodným jevem. Kromě toho finanční krize v rámci pojišťovnictví nevyvolala ni-

jak silný tlak na konsolidaci. Pokud se přeci jen něco změní, pak to bude poptávka. Potřeba

zabezpečení rizika obecně nadále roste. Kromě toho vzniká určitý obchodní potenciál na základě přestavby systémů sociálního zabezpečení. To přirozeně platí pro takzvané Emerging Markets [slibně se rozvíjející trhy, pozn. red.] mnohem více než pro vysoce rozvinuté pojistné trhy.

Může pojišťovnictví na krizi vydělat?

Henri de Castries, předseda správní rady skupiny Axa

Myslím, že ano. Na jedné straně proto, že pojiš-ťovny na celém světě ukázaly, že jsou schopny se udržet i v krizi a prokázat se jako dlouhodobí důvěryhodní partneři pro své klienty. Na druhé straně krize ukázala zájem spotřebitelů o pojist-né produkty, a snad i nutnost jejich rozvíjení. Naši klienti, kteří investovali do produktů s ga-rancemi, jsou dnes v mnohem lepší pozici než ti, jejichž úspory se markantně zredukovaly v rámci poklesu trhů. Z tohoto hlediska pojisti-telé změkčili dopady krize.


V krizi se zřetelně projevilo, jaký význam mají konzervativní principy jako dlouhodobost a jis-tota. Jelikož většina lidí nemá dostatečné zna-losti o kapitálových trzích, aby si navrhla vlastní investiční strategii na stáří, musí důvěřovat těm, kdo jí nabízejí své produkty. Důvěra lidí v naše produkty zůstala zachována, což se projevuje mj. rostoucím přílivem finančních prostředků. Naším úkolem teď je, abychom si tuto důvěru dlouho-době zajistili. Aby se to podařilo, musí být pod-pora kapitálového zabezpečení na stáří i nadále spojena se zásadními kvalitami, jakými jsou např. garance minimálního plnění a doživotních dávek.


„Vydělat“ se mi nezdá být tím nejvhodnějším výrazem vzhledem ke skutečnosti, že mnoho společností v krizi muselo zaznamenat výrazné ztráty. Kromě toho téměř všechny pojišťovny snížily své akciové kvóty, a tudíž opět v mnoha případech došlo ke snížení jejich kapitálových výnosů. Též čisté úročení kapitálových investic pokleslo. Krize však podtrhla význam dlouho-dobých a trvalých jistot v oblasti zabezpeče-ní na stáří a pojištění rizik, čímž napomohla

18 Pojistný obzor 1/2010 Ekonomické informace


V současné době se objevují různé dohady a obavy, jak na zásadní změnu v regulaci zare-agují samotné pojišťovny. Prozatím můžeme pouze spekulovat, avšak náznaky vývoje jsou již patrné. Co tedy bude přínosem, či hrozbou nového režimu? Více se dočtete v následujících odstavcích.

Režim Solventnost II – modernizace

Přechod na režim Solventnost II bude pro mno-hé pojišťovny zásadním krokem, a proto by se již

dnes měly intenzivně podílet na jeho přípravách. Z pohledu mnoha zahraničních odborníků bude pro pojišťovny nový režim přínosem z důvodu podporované modernizace stávajících techno-logií a metodik. Nová úprava pozitivně ovlivní společnosti tím, že ony samy budou nuceny implementovat nové inovativní přístupy, a to

k posílení prestiže celého odvětví. Nakolik se to projeví v konkrétních číslech, ukáže čas.

Je Solvency II tou správnou cestou pro Evropskou unii?

Michael Diekmann, předseda představenstva koncernu Allianz

I když se pojiš-ťovnictví nena-cházelo zrovna v centru krize, je velmi důle-žité, aby pro-běhla dlouho plánovaná re-strukturalizace dozoru nad po-jišťovnictvím. Celoevropsky harmonizovaný přístup zalo-

žený na riziku je rozhodně potřeba. Solvency II je důležitý krok správným směrem. Nyní se ale musíme držet základních principů stanovených touto rámcovou směrnicí a nepožadovat pod dojmem krize přehnaně konzervativní úroveň jištění. Pojišťovny krizi nevyvolaly a mají jiný ob-chodní model než hospodářské subjekty z jiných segmentů trhu. Lehkomyslné přenesení zpřísně-ných požadavků z jiných oblastí do pojišťovnictví

by nebylo správné a jeho dopady by nakonec pocítili zejména klienti.


Model dozoru podle Solvency II – tak jak byl rámcovou směrnicí vytvořen – je pro nás i na-dále tou správnou cestou k modernímu dozoru založenému na riziku. Proto jsme tento projekt od samého začátku podporovali. Prováděcí opat-ření, která byla v poslední době navržena před-staviteli evropského dozoru nad pojišťovnictvím, tento obraz výrazně kazí, protože principy za-kotvené ve směrnici jsou v nich vykládány příliš restriktivně. Je jasné, že poznatky plynoucí z kri-ze finančních trhů musejí ovlivnit implementaci Solvency II. Nesmí to však znamenat, že logický a solidní koncept rámcové směrnice se kvůli tomu převrátí naruby. Návrhy výboru CEIOPS v současné podobě nejsou přijatelné a musejí být ještě jednou důkladně zrevidovány.

Thomas Steffen, výkonný ředitel odboru pro dozor nad pojišťovnictvím při Spolkovém úřadu pro dozor nad finančními službami (BaFin)

Vedle dozoru prováděného s důslednou orien-tací podle ekonomických a rizikových principů neexistuje žádná rozumná alternativa. To platí zejména v souvislosti se stále ještě trvající krizí a trvale rostoucím zájmem o Solvency II v me-

zinárodní diskusi. Solvency II ale není žádný sa-moúčelný text vytesaný do kamene. Solvency II vytváří správné podněty k tomu, aby podniky zlepšily své systémy řízení rizik a dokázaly správ-ně identifikovat a odhadnout svá vlastní rizika, a to i v koncernovém či celosvětovém měřítku. Tento cíl je velmi náročný a žádá si pečlivou pří-pravu a koordinaci. Proto nadále tvrdím, že kvali-ta má přednost před rychlostí. Pokud by se dnes zatím nedařilo najít odpověď na některé zásadní otázky plynoucí z krize, měli bychom si buď po-nechat více času, nebo využít vnitřní flexibilitu postupu podle Lamfalussyho, abychom mohli jednotlivé prvky systému včas změnit, a tudíž rozvíjet.


Jsem přesvědčen o tom, že díky Solvency II bylo rozhodnuto o pokrokových právních předpisech pro dozor v pojišťovnictví, které zásadním způso-bem přispějí ke stanovení kapitálových požadav-ků metodou založenou na riziku, k lepšímu řízení rizik a vyšší transparentnosti. V neposlední řadě je to také krok směrem ke stabilizaci finančního trhu. Díky vícestupňovému postupu dle Lamfa-lussyho zůstává dostatečný prostor pro to, aby bylo v rámci prováděcích ustanovení přihlédnuto k měnícím se podmínkám a také k poznatkům z finanční krize. Budeme-li postupovat obezřet-ně, mohla by Solvency II přispět k dalšímu posí-lení pojišťovnictví do budoucnosti.

Režim Solventnosti II: příležitost, nebo hrozba?

Mgr. LucIe kvardOvá

pracOvní skupIna sOLvency II


Co nám nový režim Solventnosti II opravdu přinese a jaký bude mít skutečný dopad na solventnostní kapitálový požadavek (SCR) jednotlivých pojišťoven v roce 2010?


nejen ve vztahu k povinnostem vůči dohledu. Vý-voj bude cílen mimo jiné i do oblasti profesních a technologických změn. Odborníci britského trhu odhadují, že zhruba 40 % veškerých nákladů vynaložených pojišťovnami na implementaci reži-mu Solventnost II připadne na systémové a pro-cesní změny. Tyto změny zahrnují např. pořízení patřičného softwaru pro modelování, zajištění dostatečného prostoru ke skladování a k analýze dat a patřičné zohlednění kvality dat.

Jednou za dvě stě let

Hlavní myšlenkou Solventnosti II je zajistit do-statečný kapitál, aby pravděpodobnost ruinování pojišťovny v daném roce byla 0,5 %. V takovém případě lze očekávat, že k zruinování pojišťovny dojde v průměru jednou za dvě stě let. Vzhle-dem k současné dostupnosti a kvalitě dat je však velmi obtížné tuto hladinu přesně určit. Co tedy ve skutečnosti znamená 0,5% pravdě-podobnost ruinování? Je to pravděpodobnost, že jedna ze dvou set pojišťoven ročně zbankrotuje, nebo že se firma v jednom roce během dvou set let dostane do problémů? Všeobecně si pojišťov-ny vykládají tento předpoklad tak, že pravděpo-dobnost ruinování je velice nízká. Během studie QIS4 byla hladina pravděpodobnosti aproximo-vána srovnáním s kapitálovým požadavkem BBB od ratingové agentury. Otázkou však zůstává, zda je hladina spolehlivosti BBB-ratingu přimě-řená. Jelikož standard výpočtu solventnostního kapitálového požadavku na hladině spolehlivosti 99,5 % VaR není v žádném konzultačním ma-teriálu podrobně upraven, může se potenciální „kapitálový standard“ stát nástrojem politického a obchodního tlaku, který bude mít za cíl navýšit marži (k pokrytí zájmů pojistníků), a tím nastavit vysoko kapitálový požadavek.

Zvýšená kalibrace

Na základě odsouhlasení jednotlivými členy vy-dal CEIOPS dne 10. listopadu 2010 závěrečnou Radu (Advice) k většině konzultačních materiálů úrovně 2 prováděcích opatření režimu Solvent-nosti II. Z této závěrečné Rady je patrné, že při kalibraci některých faktorů vycházel CEIOPS ze zkušeností načerpaných během finanční krize, což způsobilo jejich značný nárůst. Ačkoliv je jis-tě nezbytné brát v potaz důsledky finanční krize a uvážit možnost výskytu extrémních událostí, musíme podotknout, že přehnaná kalibrace není na místě. Na rozdíl od bankovního sektoru přestál sektor pojišťovnictví finanční krizi s no-blesou, dopad krize zde měl pouze sekundární efekt. Pojišťovny totiž nejsou významně vysta-veny riziku likvidity a v důsledku toho neočeká-vanému snížení peněžních prostředků v porov-

nání s bankovním sektorem. Zpřísnění kalibrace, které CEIOPS vysvětluje finanční krizí, nemá tudíž v případě pojistných rizik opodstatnění. CEA ve svém dokumentu1 shrnujícím hlavní obavy z 3. vlny konzultačních materiálů kritizuje CEIOPS za neopodstatněné navýšení korelač-ních parametrů. Jedním konkrétním příkladem je nastavení pozitivní korelace pro všechna nezávislá rizika bez dostatečného vysvětlení (např. koncentrace tržního rizika s tržním rizikem nebo riziko stornovosti s úmrtnostním rizikem). V rámci studie QIS4 byly korelace proti tomuto přístupu vhodně nastaveny na nulu.

Odchod pojišťoven mimo EU

V souvislosti se zpřísněním kalibrace se na ev-ropském trhu objevil nový fenomén: společnos-ti zvažují přesídlení svých centrál mimo hranice Evropské unie. Konkrétním případem je jedna z nejstarších pojišťoven Velké Británie, Legal & General. Zdroje uvádějí, že plánované přesíd-lení není zapříčiněno zvýšenou daňovou povin-ností ve Velké Británii, která byla důvodem pro přesídlení již mnoha jiných pojišťoven v minulos-ti (např. Brit, Hiscox) do oblastí „daňového ráje“, jako jsou Nizozemsko či Bermudy. Důvodem případného přemístění sídla je obava z nárůstu solventnostního kapitálového požadavku či slo-žité komunikace s orgánem dohledu a s ní sou-visející ztráta důvěry klientů v důsledku snížení

zhodnocení pro pojistníky. Například pro důcho-dová pojištění to může znamenat snížení výplat penzistům. Asociace britských pojistitelů (ABI) potvrzuje obavy pojišťoven ze zvýšeného kapi-tálového požadavku a dodává, že se v extrém-ním případě může požadovaný nárůst kapitálu britských pojistitelů pohybovat v rozmezí 30 až 70 miliard liber. Změna přístupu CEIOPSu ke ka-libraci kapitálového požadavku se jistě projeví i na českém trhu. Jednotlivé členské země rea-govaly na navýšení solventnostního kapitálového požadavku dotazem na CEA. Tabulka vlevo, kte-rou CEA vydala v rámci dokumentu2 s výsledky průzkumu o dopadu změn proti QIS4, zobrazuje odhady nárůstu kapitálu v jednotlivých zemích. V závislosti na zaslaných informacích CEA od-hadla kvantitativní dopady na změny mezi tech-nickou specifikací QIS4 a návrhy konzultačních materiálů CEIOPSu jako:

navýšení SCR o 273 miliard EUR (83 %), pokles vlastního kapitálu o 152 miliard eur

(33 %) a pokles solventnostního poměru ze 139 %

na 51 %.

Změna kalibrace zásadně vede ke zvýšení sol-ventnostního kapitálového požadavku. Jednotli-vé pojišťovny proto mohou jako ochranné řešení zvažovat tvorbu nákladných interních modelů či odchod mimo regulaci EU.

CEIOPS zvyšuje kapitálový požadavek. CEA odhadla dopad na 273 miliard EUR (83 %).

1) „Summary of key concerns on wave 3 CPs“ (CEA, prosinec 2009).2) Results survey: Impact of Changes From QIS4 (CEA, únor 2010).3) Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním

Nárůst kapitálového požadavku jednotlivých zemí mezi technickou specifikací QIS4 a návrhy konzultačních materiálů CEIOPSu3

(v %) Technické rezervy SCR Vlastní kapitálSolventnostní

poměr

Vážený průměr

3,30 83 -33 -63

Jednotlivé státy

Nárůst Váha Nárůst Váha Nárůst Váha

1 3 76 70 35 -30 38

2 150 26 -35 28

3 35 13 -62 14

4 1 12 55 11 -7 12

5 42 8

6 3 7 76 3 -1 4

7 11 3 91 2 -37 2

8 2 2 69 2 -56 2

Zdroj: CEA

20 Pojistný obzor 1/2010 Pojistné produkty

Pojistné produkty

Cestovní pojištění začala největší pojišťovna na trhu provozovat od roku 1991. Tehdy v Čes-ké republice chyběly zkušenosti s tímto druhem pojištění, proto nejprve docházelo k spolupráci se zahraničními pojišťovnami. S vybranou německou pojišťovnou jsme provozovali pojištění pro území Německa a Rakouska, s francouzskou společ-ností jsme pak nabízeli produkt, který pokrýval celý svět. Toto řešení přinášelo výhodu v podobě dlouholetých zkušeností s cestovním pojištěním, kterou zahraniční partneři měli. Naopak jazyková bariéra způsobovala problémy při kontaktu pojiš-těných se zahraničními asistenčními službami, které ne vždy disponovaly přítomnou, česky mlu-vící osobou. Tým pracovníků likvidace pojišťovny byl proto v neustálém kontaktu se zahraničními partnery i s pojištěnými, čímž zajišťoval bezpro-blémovou spolupráci. Naši pracovníci se podíleli na rozhodování o nároku pojištěných na poskyt-nutí pojistného plnění a částečně i doplňovali prá-ci zahraničních asistenčních služeb, zejména při zajišťování převozů pojištěných do vlasti.Jako významný hráč na domácím trhu jsme již tehdy samostatně provozovali další pojistný pro-dukt, který územně pokrýval Evropu a mimoev-ropské turistické destinace kolem Středozemního moře. Asistenční a likvidační služby již zajišťovala společnost sídlící v Praze. Toto cestovní pojištění bylo postupně rozšířeno na celý svět a spoluprá-ce se zahraničními pojišťovnami byla ukončena.

Výrazný posun díky technologiím

Změny v průběhu 19 let provozování cestovního pojištění byly značné, a to jak na straně pojišťo-ven, tak jejích klientů i poskytovatelů služeb. Díky výraznému pokroku v oblasti počítačových technologií se stalo ověřování platnosti pojiště-ní v okamžiku hlášení pojistné události rychlé a efektivní. Nové technologie umožňují snadný

přenos dat mezi pojistitelem a asistenční služ-bou, včasné nastavení rezerv na výplaty pojist-ného plnění a snadné získání potřebných statis-tických ukazatelů.

Co dnes navyšuje náklady?

Klienti pojišťoven, dříve nedostatečně jazykově vybaveni, mají nyní větší jazykové znalosti, jsou sebevědomí, zcestovalí a náročnější na kvalitu poskytovaných služeb. Rozvoj mobilních techno-logií zjednodušil také možnost operativního spo-jení mezi klienty v nouzi a asistenčními službami nebo poskytovateli služeb a zjednodušil vzájem-nou komunikaci. Na straně poskytovatelů služeb zaznamená-váme naopak nepříznivý trend neúměrného zvyšování finančních požadavků. Narůstající vybavenost zdravotnických zařízení stále sofis-tikovanějšími a nákladnějšími přístroji má násle-dující negativní dopad – kvůli návratu vynalože-ných prostředků se vyšetření pomocí těchto přístrojů provádějí i v případech, kdy nejsou zcela indikována, dále také dochází ke všeo-becnému zvyšování cen poskytovaných služeb. Obzvláště v turistických letoviscích vyrůstají nové soukromé kliniky, jejichž majitelé používají často dosti sporné metody k zajištění co nej-vyššího zisku. Tyto malé soukromé kliniky jsou sice luxusně vybavené, často ale nedisponují lékaři – specialisty, které si najímají ze státních nemocnic za účelem provedení jednotlivých léčebných úkonů včetně operačních zákroků. Poté si za práci účtují několikanásobně více, než by požadovala státní nemocnice.

Ceny za lékařské zákroky enormně rostou

Zvyšování cen lze doložit příkladem provedení jednoduché operace slepého střeva, kdy za kon-krétní operaci v kvalitní nemocnici v Turecku bylo v roce 1992 účtováno 400 DEM a za stejnou operaci ve stejné zemi a srovnatelném zařízení v roce 2008 již několik tisíc eur.Vzhledem k mnohaletému získávání zkušeností a novým komunikačním technologiím asistenční služby neustále zlepšují svou schopnost ope-rativního a kvalitního zajištění potřebné péče kdekoli na světě. Jejich pracovníci jsou školeni v účinné pomoci klientovi včetně potřebné em-patie.

Léta praxe zprofesionalizovala přístup

Díky dlouholetým zkušenostem na poli asistenč-ních služeb došlo v jejich rámci k výraznému posunu, a to zejména v kvalitě. Dnes dokážou asistenční služby téměř nemožné – mimo jiné nalézt neznámého psa v Paříži, který pokousal klientku, nebo dopravit včas další klientku z lodi do nemocnice i za značně problematických pod-mínek.Z uvedeného je zřejmé, jak důležitá je při one-mocnění v zahraničí okamžitá součinnost po-jištěného s asistenční službou, ve které pracují školení profesionálové za podpory zkušených lékařů.

Asistenční služby udělaly od počátku 90. let obrovský pokrok. Nejprve musely spolupracovat se zahraničím, dnes poskytují své služby na vysoké úrovni z domova.

Historie asistenčních služeb k cestovnímu pojištění

Ing. zdena pILná

pOradce čp v OBOru cestOvníHO pOjIŠtĚní

česká pOjIŠŤOvna

Počátkem devadesátých let spolupracovaly domácí pojišťovny na poli asistenčních služeb se zahraničními partnery. Od té doby se ale mnohé změnilo.

Pojistné produkty Pojistný obzor 1/2010 21

V dávných dobách státem řízené ekonomiky po-chopitelně nemohla vůbec vzniknout jakákoliv nabídka ne-opravárenských služeb motoristům, neboť vlastnictví vozidla se tehdy víceméně po-važovalo za „společenský nadstandard“; opravy, údržba, a tím spíše doprovodné služby byly „úz-koprofilovým zbožím“.Spolu s uvolněním prostoru pro podnikání se vy-tváří i konkurence v oblasti pojišťovnictví. V roce 1991 vstupuje na trh Kooperativa, zprvu jako pojišťovna zejména průmyslových rizik, ale s roz-vojem soukromého sektoru vzrůstá i její zájem o občanská pojištění, a tedy i retailově oriento-vané produkty.

Motoristický boom 90. let

Současně je třeba říci, že po roce 1990 nastal prudký rozvoj v oblasti motorismu, díky čemuž se otevřely i dveře pro poskytování asistenčních služeb motoristům. Začaly se ve větší míře do-vážet automobily s náročnější technologií, mo-derní automobily již nebylo možné opravovat svépomocí. Změnilo se i chování motoristů, kteří se rychle přizpůsobili novému trendu a stali se náročnými klienty.Již od roku 1996 jsme poskytovali havarijní po-jištění automobilů, a to včetně asistenčních slu-žeb. Dlužno říci, že až do roku 1999 vzhledem k přetrvávajícímu monopolu České pojišťovny v oblasti povinného ručení se obecné povědomí

o existenci nadstandardních služeb, kterých by motorista mohl využívat v rámci svého automo-bilového pojištění, týkalo pouze malé části mo-toristické obce.

Nový právní rámec

Změnou legislativy došlo v roce 2000 k otevření českého trhu s povinným ručením vozidel. Touto demonopolizací se rozvinula možnost konkuren-ce v obsahu tohoto pojištění. Mnoho pojišťoven začalo nabízet ke svým produktům pojištění vo-zidel jako bonusové programy balíčky asistenč-ních služeb, případně další služby a výhody, které pojištění vhodně doplňovaly. My jsme se díky své tehdejší úrovni pojistných produktů vyhoup-li na pozici druhého největšího pojistitele v ČR i v oblasti automobilového pojištění. Motoristé tyto služby velmi vítali. Oprávněnými osobami pro poskytnutí asistenčních služeb se díky za-hrnutí nároku na asistenci do běžných produktů povinného ručení staly miliony vlastníků vozidel. Do té doby byly asistenční služby poskytovány převážně pro (polo)profesionální motoristickou veřejnost, dovozce a výrobce automobilů, členy spolků a sdružení apod.

Kvalita služeb především

Asistenční služby postupně reagovaly na uvede-ný vývoj a přizpůsobily se požadavkům pojišťo-ven, které v současné době kladou velký důraz na kvalitu poskytovaných asistenčních služeb s cílem rychle a efektivně zajistit svým klientům potřebnou pomoc. Pojišťovny rovněž rozšiřují své požadavky na spektrum poskytovaných asi-

stenčních služeb, které byly ze začátku zaměřeny převážně na pomoc motoristům a postupně se orientují i na:

služby domácí asistence – služby při poru-chách v bytech a domech,

zdravotní asistence – zdravotní služby v za-hraničí z cestovního pojištění a zdravotní asis-tenční služby v ČR,

služby právní pomoci a doplňkové služby (např. dopravní informace,

školy bezpečné jízdy apod.).

Pojišťovny vycházejí vstříc různým skupinám svých klientům, pro něž vytvářejí speciální balíčky asistenčních služeb „šitých na míru“.

Vyšší životní úroveň, větší komfort

Z pohledu poskytovatelů asistenčních služeb je zřetelný tento trend: u pojišťoven, které se ak-tivně různými cestami věnovaly informovanosti svých klientů o asistenčních službách (jde konec-konců o jeden z nejvýznamnějších rozlišovacích znaků z hlediska „spotřebitele“ – pojištěného), velmi rychle vzrostl počet jejich využívání. V sou-časné době má téměř každý motorista z různého titulu předplacené asistenční služby, a je si toho vědom. Růst využívání těchto služeb je dán i růs-tem životní úrovně, kdy klienti požadují komplex-ní služby, které značně zvyšují komfort cestování. Doplnění pojišťovacích produktů o asistenční služby se již stává standardem a je samozřejmos-tí, že služby jsou poskytovány v režimu non-stop a ve vysoké kvalitě.

Asistenční služby v rámci pojištění vozidelvácLav vOLek

MístOpředseda představenstva

gLOBaL assIstance a.s.

Mgr. danIeL skřIvánek

právník – OdBOr underwrItIngu MOtOrOvÝcH vOzIdeL

kOOperatIva pOjIŠŤOvna, vIg

Samotný institut poskytování asistenčních služeb motoristům úzce souvisí se změnou celého hospodářského systému po roce 1990.

Díky demonopolizaci na českém trhu s povinným ručením vozidel se v roce 2000 otevřela možnost konkurence.

llust

račn

í fot

o: Č

AP


Pojistné produkty

AXA ASSISTANCE Jan Čupa, generální ředitel

1. Do konce 90. let byla asistence vyu-žívána zejmé-na pro cestov-ní pojištění, asistence pro auta byla spí-še doménou a u t o k l u b ů . Od konce 90. let pak za-čal postupně rozvoj ve vy-

užívání asistenčních služeb – nejprve tech-nické asistence vozidel, což bylo zejména spojeno s liberalizací trhu povinného ručení, poté i dalších, ve světě standardních asis-tenčních služeb, jakými jsou domácí asis-tence (home assistance), právní asistence a zdravotní asistence. Čas, kdy tyto asis-tence plně rozvinou svůj potenciál, v Česku ještě nastane, již dnes ale lze říci, že na-stal stále výraznější posun od „emergency help“ [pomoc v nouzi, pozn. red.] ke kom-fortní asistenci řešící lidem problémy v živo-tě. Máme výhodu, že jsme silná nadnárodní společnost, a můžeme tak přebírat trendy z vyspělých západních ekonomik.Také klademe mnohem větší důraz na účin-né řízení nákladů – asistence už pouze pa-sivně neproplácí účty, ale aktivně snižuje plnění například u cestovního pojištění, a to díky pečlivé revizi všech podkladů k pojist-

né události regulačními lékaři, kteří využívají smluvních slevových sítí, a u cestovního pojištění prostřednictvím dohod o cenách s nejfrekventovanějšími zdravotními zaříze-ními před sezonou. U technické asistence docilujeme snižování nákladů permanent-ním jednáním s dodavateli o snižování cen při zachování kvality. Neustále hledáme dal-ší vhodné partnery a uskutečňujeme syner-gie pro snižování nákladů.V oblastech pojištění majetku, odpovědnos-ti, cestovního pojištění a pojištění vozidel nastal posun v poptávce – celá řada pojiš-ťoven chce spojit asistenci přímo s likvidací, a využít tak synergie našeho okamžitého zásahu a následných kroků. Výhodou pro klienta je kompletní servis.Pojišťovny kladou větší důraz na statistické podklady (permanentní on-line informace o stavu RBNS1 rezerv v asistovaných a likvi-dovaných produktech).Také bych rád vyzdvihl větší tendenci pojiš-ťoven spojovat asistenční služby vytvořené pro určitý produkt na míru s konkrétními marketingovými akcemi.

2. Ze strany klientů jsou v současné době mnohem větší požadavky. Před deseti lety posílal klient se zlomenou nohou v Turecku nadšené poděkování za to, že mu někdo z asistence každý den volal a že jsme byli schopni zajistit jeho kompletní transport česky hovořícím personálem do domov-ské nemocnice v ČR. Od té doby si klienti na tyto služby zvykli a často se rovnou ptají, jaký budou mít během transportu v sanitce film a zda tam budou i čerstvé noviny.

Dalším faktorem je, že klienti požadují kompletní řešení. Nechtějí oddělovat asis-tenci, likvidaci a další služby. Z jejich strany evidujeme nelibost, pokud nejsme schopni na jedno zavolání od klienta vyřešit celou událost kompletně. Jako příklad uvedu nabídku služeb očekávanou při havárii vo-zidla: havárie, odtah, náhradní vozidlo pro klienta v servisu, on-line nahlášení událos-ti, likvidace, úhrada nákladů servisu, klient vrací náhradní vozidlo a bere si opravené vlastní.V neposlední řadě ze strany klientů zazna-menáváme poptávku po co nejrychlejší obsluze. S několika klienty jsme již spustili program garance dojezdu technické pomoci do určité doby.

EuroAlarm Assistance PragueIng. Hana Axmannová, členka představenstva, ředitelka korporátního pojištění Evropské cestovní pojišťovny

1. Změny pro-ti počátku 90. let jsou vel-mi výrazné. Nároky pojiš-ťoven se zvy-šují, zejména v požadavcích na komuni-kaci s klien-ty, přesné zprocesování služby a bez-chybný výběr

zahraničních poskytovatelů vykonávajících svou činnost na úrovni požadovaných stan-dardů.Pojišťovny sledují nejen úroveň zajiště-ní služby, ale daleko více než dříve kladou

Slouží nám již dvě desetiletí

Mgr. eMa nOvOtná

ŠÉFredaktOrka


FOtO: arcHIv spOLečnOstí respOndentŮ

Bezmála dvacet let po demonopolizaci pojistného trhu rekapitulujeme společně s čelními představiteli asistenčních služeb významné milníky jejich vývoje.

1. Můžete, prosím, okomentovat, jak se z vašeho pohledu změnily požadavky pojišťo-ven od počátku 90. let do současnosti?

2. Jak se ve stejném období změnili klienti? Jak rychle např. požadují pomoc z vaší stra-ny, do jaké míry jsou si vědomi svých nároků?

1) RBNS – rezerva na škody oznámené, ale dosud nevyřízené, tj. rezerva na dosud nevyřízené nároky poškozeného.


důraz na výši vynaložených nákladů. Poža-dují okamžité informace, čímž dochází k in-formační provázanosti s asistenční službou. Vznikají stále pokročilejší technologie, které zajišťují oboustranný datový tok a efektivní zprocesování asistenční práce.S obrovským rozvojem cestování v posled-ních letech se objevují i zcela nové požadav-ky pojišťoven, jako je např. poskytnutí účin-né pomoci i ve velmi odlehlých či exotických destinacích, při hromadných neštěstích či jiných krizových situacích. V neposlední řadě to znamená zvýšené požadavky na za-městnance asistenčních společností, tzv. asistenční koordinátory, kteří kromě zna-losti cizích jazyků musejí perfektně ovládat nové komunikační technologie a zároveň mít schopnost rychlé reakce a empatie.

2. Počátkem 90. let bylo pro klienty nejdů-ležitější zajištění „překladatelských“ služeb a poskytnutí platební garance nemocnici. Postupně se zlepšením jazykového vy-bavení klientů a s jejich vzrůstající životní úrovní se do popředí dostávají požadavky na kvalitu služeb, rychlost asistenční po-moci a hlavně poradenství jak postupovat v krizových situacích. Stále více klientů má možnost porovnávat kvalitu služeb, a to i se zahraniční konkurencí. Současní klienti jsou mnohem lépe informováni o cestovním po-jištění – naučili se ho plně využívat. Jedno-duše řečeno, z našich nezkušených turistů z počátku 90. let se stali ostřílení cestovate-lé s obdobnými vysokými nároky běžnými pro klienty v západní Evropě.

Europ Assistance Ing. Vladimír Fuchs, obchodní ředitel, prokurista

1. Nemohu komentova t situaci de-v a d e s á t ý c h let, na lokál-ním trhu to-tiž působíme od roku 2001. N i c m é n ě i za těchto devět let se o č e k á v á n í p o j i š ť o v e n podle našich

zkušeností velice proměnila. Pojišťovny si uvědomují, že asistenční služby jsou vý-znamným nástrojem budování vztahu s kli-entem a také významným článkem likvidace

pojistných událostí. Asistenční služby pro cestovní pojištění jsou významným prvkem přidané hodnoty pro klienty i pro pojišťov-nu. Samozřejmě, že na stále konkurenč-nějším pojistném trhu se pojišťovny snaží více a více využívat všech hodnot, které asistenční služby mohou nabídnout – ze-jména efektivní řízení nákladů léčebných výloh ve všech destinacích, „bezpapírové“ zpracovávání pojistných událostí, přenos dat a statistických výstupů v reálném čase. Více než kdy jindy také významnou roli hraje schopnost asistenční služby nabídnout špič-kový rozsah služeb za adekvátní cenu.

2. S celkovým rozvojem sektoru služeb v České republice v posledních letech si kli-enti významně uvědomují služby i při řešení pojistných událostí. Asistence je dnes zpopu-larizované odvětví a klienti dokážou kvalitní a bezchybné poskytnutí služeb ocenit. Klienti také vyspěli, hovoří cizími jazyky a dokonce se často vyznají i v cenách lékařských výko-nů. Dále častěji využívají služeb, které v asi-stenci patří k novějším. Kontaktují například naši centrálu i před vycestováním. Zejména je zajímá zjištění zdravotních rizik, služby lé-kařských zařízení v cílové oblasti, nutnost či doporučení očkování a jiné informace, jež jim naši lékařští odborníci rádi poskytnou.

Global AssistanceIng. Petr Bold, předseda představenstva a generální ředitel

1. Po roce 1990 nastal prudký rozvoj asistenčních služeb moto-ristům. Zača-ly se ve větší míře dovážet a u t o m o b i l y s náročnější technologií – moderní auto-mobily tak již nebylo možno

opravovat svépomocí. Změnilo se i chování motoristů, kteří se rychle přizpůsobili nové-mu trendu a stali se náročnými klienty.Změnou legislativy došlo v roce 2000 k ote-vření českého trhu s povinným ručením vozidel. Mnohé pojišťovny začaly nabízet ke svým produktům pojištění vozidel jako bonusové programy balíčky asistenčních služeb, případně další služby a výhody, kte-

ré pojištění vhodně doplňovaly. Motoristé tyto služby velmi vítali. Do té doby byly asistenční služby poskytovány převážně pro motoristickou veřejnost, dovozce a vý-robce automobilů, členy spolků a sdružení apod. Asistenční služby postupně reagovaly na uvedený vývoj a přizpůsobily se požadav-kům pojišťoven, které podle našich zkuše-ností v současné době kladou velký důraz na kvalitu poskytovaných asistenčních slu-žeb s cílem rychle a efektivně zajistit svým klientům potřebnou pomoc. Pojišťovny rov-něž rozšiřují své požadavky na spektrum poskytovaných asistenčních služeb, které byly ze začátku zaměřeny převážně na po-moc motoristům a postupně se orientují i na služby domácí asistence – služby při poruchách v bytech a domech, zdravotní asistence – zdravotní služby v zahraničí z cestovního pojištění a zdravotní asistenč-ní služby v ČR, služby právní pomoci a další doplňkové služby, jako jsou dopravní infor-mace, školy bezpečné jízdy apod. Pojišťov-ny vycházejí vstříc různým skupinám svých klientů, pro něž vytvářejí speciální balíčky asistenčních služeb „šitých na míru“.

2. U pojišťoven, které se aktivně různými cestami věnovaly informovanosti svých kli-entů o těchto službách, velmi rychle vzros-tl počet jejich využívání. V současné době má téměř každý motorista z různého titulu předplacené asistenční služby, a je si toho vědom. Růst využívání těchto služeb je dán i růstem životní úrovně, kdy klienti požadují komplexní služby, které např. u motoristů značně zvyšují komfort cestování. Doplnění pojišťovacích produktů o asistenční služby se již stává standardem a je samozřejmos-tí, že poskytované služby fungují v režimu non-stop a ve vysoké kvalitě.

Mondial AssistanceKarel Kala,Marketing Manager and Analyst

1. Mezinárodní skupina Mon-dial Assistan-ce je světová jednička v ob-lasti cestov-ního pojištění a asistenčních služeb. V ČR působíme od roku 1998 a vývoj asis-tenčních slu-

Pojistné produkty


žeb a požadavků na tyto služby od pojišťoven můžeme analyzovat od této doby.Požadavky na asistenční služby ze strany pojišťoven byly nejprve poptávány v souvis-losti s havarijním pojištěním, od roku 2001 pak i k povinnému ručení. V následujících letech pojišťovny jednoznačně požadovaly větší přidanou hodnotu k autopojištění. Bylo to z několika důvodů: jednalo se zejmé-na o nové prodejní argumenty pojišťoven ke klientům, ale hlavně z důvodu získání no-vého klienta a jeho retenci.Naše společnost byla první na českém trhu, která uvedla další asistenční službu, Home Assistance, určenou k majetkovým pojiště-ním jako pomoc domácnostem v havarijních situacích. Tento trend trhu byl jednoznačný a v dalších letech nás následovaly i jiné asi-stenční společnosti. I v tomto segmentu se tento produkt rozvíjel a v současnosti již není pouhou pomocí v nouzové situaci, ale i v neurgentních situacích.Ve stále větší koncentraci konkurenčního prostředí na pojistném trhu se snaží své po-jistné produkty zatraktivnit novými benefity. V posledních letech se asistenční služby objevují i mezi produkty životního pojištění a připojištění. K těmto produktům se nabí-zejí služby tzv. Life Care, které se zaměřují na nadstandardní služby ve zdravotnictví.Od asistenčních společností významné pojišťovny v současné době požadují stále vyšší kvalitu pracovníků call centra, která je velmi důležitou součástí fungování kvalitní asistenční společnosti. Naše společnost si tyto skutečnosti uvědomuje a poskytuje služby, které jsou definovány v Chartě kva-lity služeb Mondial Assistance. Každý pří-chozí hovor musí být přijat přímo asistenč-ním pracovištěm, na každý příchozí hovor reagujeme do 15 sekund, nikdy volajícímu neodpovíme „Bohužel vám nemůžeme po-moci.“ nebo „Nemáme řešení vašeho pro-blému.“ To je jen část naší Charity kvality služeb, které oceňují klienti našich obchod-ních partnerů.

2. Klienti našich asistenčních služeb po-cházejí ze třech oblastí. Asistenční služby motoristům, kde nabízíme Technickou asi-stenci vozidlům. K majetkovému pojištění nabízíme Home Assistance a Zdravotní asistenční služby jako součást cestovního

pojištění. Všude u těchto produktů pozoru-jeme změny v postojích našich klientů, kteří proti minulosti tyto služby využívají v mno-hem větší míře. Dříve klient tuto linku využil jen v krajních nepříjemných situacích, kdy požadoval akutní pomoc. Dnes má mnohem vyšší nároky, a to na rychlost a přesnost zprostředkované pomoci. Klient vystupuje mnohem sebevědoměji a je si plně vědom svých nároků na asistenční službu.

SOS AssistIng. Marek Jaroš, výkonný ředitel

1. Požadavky našeho vý-hradního od-běratele auto asistenčních služeb na asi-stenční službu samozře jmě neustále ros-tou. Nejde již „pouze“ o za-jištění odtahu nepojízdného vozidla, ale

o celý komplex na sebe navazujících služeb. Každou pojistnou událost musíme jednot-livě registrovat přímo v systému pojišťov-ny, dokumentovat ji protokolem o zásahu. U nehod také pořizujeme fotodokumentaci, která je nedílnou součástí procesu likvida-

ce pojistných událostí. Zároveň se snažíme ve spolupráci s pojišťovnou vždy směřovat vozidla do jejích smluvních servisů. Asis-tenční služba svým způsobem funguje také jako poradenská služba pro klienty v přípa-dě nehody. Vedle přísné kontroly nákladů a dodržování pojistných limitů stále roste význam maximálního proklientského přístu-pu.

2. Povědomí klientů o jejich nárocích na asi-stenční službu, které vyplývají z jejich po-jistných smluv, roste podle mého názoru stále nedostatečně. Na jednu stranu klienti při sjednávání pojistné smlouvy mnohdy ne-považují za podstatný rozsah asistenčních služeb, ty ale na druhou stranu při pojistné události hrají významnou roli. Mnoho kli-entů vůbec netuší, že sjednáním pojistné smlouvy většinou asistenční služby získá-vají v jistém rozsahu zdarma. Někteří klien-ti jsou naopak toho mínění, že mají limity asistenčních služeb vždy neomezené. Jsem přesvědčený, že pojišťovny by obecně měly věnovat více úsilí informovanosti svých klientů a veřejnosti vůbec. Cílem by mělo být poskytování asistenční služby prostřed-nictvím smluvní asistenční společnosti a oprava vozu ve smluvní servisní síti pří-slušné pojišťovny. Klienti se takto často stá-vají obětí nátlaku nesmluvních asistenčních služeb, které využívají stresových situací na místě nehody. Opravy vozů v nesmluv-ních servisech a náklady za náhradní vozidla od nesmluvních asistenčních společností většinou zbytečně prodražují a prodlužují proces likvidace pojistné události.

1. Můžete, prosím, okomentovat, jak se z vašeho pohledu změnily požadavky pojišťo-ven od počátku 90. let do současnosti?

2. Jak se ve stejném období změnili klienti? Jak rychle např. požadují pomoc z vaší stra-ny, do jaké míry jsou si vědomi svých nároků?

llust

račn

í fot

o: Č

EZ


Nedávno vydaná publikace pojednává o té-matu, o kterém zatím příliš mnoho prací neexistuje. Přitom se jedná o stěžejní problém v pojiš-tění majetku. Zkušení autoři s bohatou praxí ve zkouma-né problematice se zabývají specifiky oceňování v eko-nomicko-legislativním rámci České republiky.

Základní otázkou při oceňo-vání majetku v pojišťovnictví je reálná změna cen, která probíhá od okamžiku sjed-nání pojištění do okamžiku, kdy dojde ke škodě. Tento interval přitom může trvat

až desítky let. Pro pojišťovnictví je rovněž charakteristické následující specifikum

dané domácí legislativou: pojištěný může být pod-pojištěn, ale v podstatě nemůže být „přepojiš-těn“. Další jistou výjimku z pravidel o oceňování tvoří motorová vozidla coby významná část po-jistného kmene. Meto-dika jejich oceňování je však již vyřešena.

Práce obsahuje potřebný matematicko-statistický aparát, který je pak apli-kován na konkrétní po-

stupy oceňování nejprve při pojištění věcí nemovitých a v druhé části k oceňování movitého majetku. Tato problematika je ovšem ještě rozsáhlejší.

Publikace bude rozhodně vítanou pomůc-kou pro pracovníky zabývající se oceňová-ním majetku v pojišťovnictví, likvidátory, rizikové inženýry nebo studenty. Jako vý-znamný příspěvek do diskuse o problé-mech oceňování jistě bude platná i pro širší odbornou veřejnost.

Název: Oceňování majetku v pojišťovnictvíAutoři: Alojz Nemeček, Jiří Janata Vydal: C. H. Beck, Praha, 172 stranDoporučená cena: 490 Kč

Vyšla pomůcka pro oceňování majetkuPROF. ING. JAROSLAV DAŇHEL, CSC.

POJISTNÉ ROZPRAVY č. 25

Pojistně teoretický bulletin Pojistné rozpravy vychází v nepravidelných intervalech a přináší detailní informace a odborné názory z oblasti pojistné teorie, pojistného práva, pojistné matematiky a ekonomiky pojištění.

Co zajímavého si můžete přečíst v posledním čísle?

K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku (prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.)

Úprava eGovernmentu v českém právu (Mgr. Jan Břeň)

Některé změny, které přinesly zákon o pojišťovnictví a zákon o změně zákonů,

v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví (JUDr. Jana Čechová, PhDr. Vladimír Přikryl)

Řídicí a kontrolní systém – kvalitativní požadavky na výkon činnosti pojišťoven

a zajišťoven na finančním trhu ČR (RNDr. Monika Šťástková, Ing. Věra Mazánková)

K problému aplikovaného výzkumu v pojišťovnictví (prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.)

Finanční krize ve východní Evropě (Dr. Christoph Plein)

„Silniční zákon“ včera a dnes (Michal Šimon)

Ekologická újma a finanční zajištění (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)

Nová struktura evropského dohledu nad finančními institucemi (Ing. Josef Čížek)

Kvalitativní požadavky v rámci režimu Solventnost II (Mgr. Kamila Šimonová)

Některé typy obchodních smluv podle zákona o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. z pohledu

práva výkonu dohledu v pojišťovnictví (Drahomír Kubáň)

Použití vlastního kreditního ohodnocení při výpočtu technických rezerv pojišťovny

(Hana Havlíčková)

Modelování vlastního kapitálu neživotní pojišťovny (RNDr. Ing. Iva Justová, Ph.D.)

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven

Kde si můžete PR objednat:

www.cap.cz/publikace,

[email protected]

Cena (bez DPH): 250 Kč

Starší čísla lze zakoupit za sníženou cenu. Bližší informace naleznete na www.cap.cz v sekci Publikace.

25POJISTNÉ ROZPRAVYpojistně teoretický bulletin

Pojistné produkty


Událost, která zapříčinila výrazné ztráty, vět-šinou nelze předvídat, ani odvrátit. Jednou z možností, jak ale vzniklou situaci překlenout a zajistit plynulé pokračování činnosti a další rozvoj podniku, je včasné sjednání pojištění přerušení nebo omezení provozu podniku (dále jen „POPP“). Takovéto pojištění mohou samozřejmě uzavřít jak velké průmyslové podniky (nejen v oblasti služeb), tak i výrobní podniky. Ze strany malých a středních podni-katelů, například advokátů, lékařů, daňových poradců, není zájem o toto pojištění nikterak výrazný. POPP je důležitým doplňkem sou-hrnného pojištění majetku na živelní rizika či odcizení, pojištění elektroniky nebo stro-jů. Tento druh ochrany zabrání pojištěnému podniku ve snížení výkonnosti a zajistí jeho plynulé pokračování v činnosti a další rozvoj i v případě vzniku primární škody, a to až do doby, než podnik dosáhne svého původ-ního postavení na trhu. Pro malé a střední podniky nabízí některé pojišťovny zjednodušenou formu pojiště-ní, tzv. základní pojištění provozu (pro živnostníky), které se nejčastěji vztahuje na primární škody rizika úniku vody z vodo-vodního zařízení, požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu, zřícení letadla, krupobití. Sjednává se na finanční hodnotu ztrát, které vzniknou následkem primární škody (větši-nou živelní škody). Ta vyjadřuje limit, do ně-hož pojišťovna uhradí vzniklou škodu.

Proti jakým rizikům se lze pojistit?

Na základě rozboru pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven můžeme konstato-vat, že jsou obsahově srovnatelné a většina pojišťoven působících na českém trhu má k dispozici i obdobná připojištění a rozšíření.

POPP obvykle nelze uzavřít samostatně a vět-šinou se sjednává s jiným druhem pojištění spojeným s podnikáním. Nejčastěji si je pod-niky mohou sjednat jako doplněk živelního pojištění, stejně tak ale může být navázáno na primární škody u strojů či elektroniky.

Co zahrnuje způsobená škoda?

Pojištění je definované jako následná škoda způsobená přerušením provozu z důvodu vzniku věcné škody, která zahrnuje:

ušlý provozní zisk (tj. zisk z výrobní a obchodní činnosti, jehož by pojištěný jinak dosáhl za dobu přerušení provozu, nejdéle však za dobu ručení) a

fixní (stálé) náklady, které musí po-jištěný vynakládat během doby trvání přerušení provozu, nejdéle však za dobu ručení (tj. mzdy, odvody na sociální a zdravotní pojištění, náklady na energii, silniční daň a daň z nemovitosti apod.).

Paragraf 442 Občanského zákoníku definuje ušlý zisk jako „to, co poškozenému ušlo“. Bližší definici pro oblast celého soukromého práva pak nabízí judikatura, která ušlý zisk vymezuje jako újmu spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravi-delný běh věcí1. Doba, po kterou pojišťovna

bude klientovi proplácet ušlý zisk, je ome-zena a dohodnuta v pojistné smlouvě.

Co se rozumí pod pojmem věcná škoda?

Pro účely tohoto pojištění se věcná škoda definuje jako poškození, zničení nebo ztráta věci sloužící pojištěnému provozu v důsledku pojistných nebezpečí uvedených v pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě. Pojistit se lze zejména proti následujícím rizikům:

požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo zřícení letadla,

vichřici nebo krupobití, povodni nebo záplavě, vodě ze sprinklerových hasicích zařízení, vodě z vodovodního zařízení, výbuchu sopky, sesuvu půdy, zemětřesení, laviny a tíhy sněhu, krádeži vloupáním a loupeži, nárazu motorového vozidla, letadla nebo

jeho zřícení, kouři.

Další možnosti POPP

Pojištění lze rozšířit podle individuálních potřeb zákazníka jako např. o pojištění pro-ti pádu stromů, stožárů a jiných předmětů,

Rizika ohrožující prosperitu podniku lze eliminovat

Ing. vLadIsLav páLeník

kOnzuLtant

judr. gayane kHacHatryan, pH.d.

právník

Přerušením či omezením provozu vznikají podniku velké finanční ztráty. Při nápravě vzniklých škod pak bývá potřeba vynaložit nemalé prostředky.

Pojištění přerušení nebo omezení provozu dobře doplňuje souhrnné majetkové pojištění podniků a dává jim šanci překlenout následky nečekané pojistné události.

1) Viz. Jehlička, O., Švestka, J., Škárová, M. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 632.


nejsou-li součástí věci sloužící provozu. Dále lze sjednat:

komplexní pojištění v rozsahu All risks (tj. co není doložkou u all risks po-jištění vyloučeno, je pojištěno),

individuální navýšení některých limi-tů (nejčastějším požadavkem je navýše-ní maximálního ročního plnění pro povo-deň nebo záplavu),

pojištění vícenákladů apod.

Právní rámec

Všechna výše uvedená rizika by se dala za-hrnout do pojmu „vyšší moc“, který ovšem občanský zákoník výslovně nepoužívá. Jako vyšší moc se zpravidla označuje objektivně nepředvídatelná a objektivně neodvratitelná náhoda; pojem vyšší moci bývá chápán úžeji a rozumí se jím pouze vnější neodvratitelná ná-hoda. Je nezbytné podotknout, že při sjedná-vání POPP nelze pojistit finanční sankce jako například penále, pokuty a náhrady škod, které musí pojištěný zaplatit v důsledku nesplnění, popřípadě porušení závazků nebo jiných práv-ních povinností. Podle paragrafu 420, odst. 3 Občanského zákoníku je jedním z předpokladů občanskoprávní odpovědnosti zavinění. V pří-padě vyšší moci nelze samozřejmě přičíst ni-komu zavinění. Je ale nutno brát v potaz, že v případě, kdy byla škoda způsobena z provoz-ní činnosti (tj. z činnosti související s předmě-tem podnikatelské činnosti, kterou právnická či fyzická osoba provozně vyvíjí), se podle pa-ragrafu 420a odst. 3 Občanského zákoníku od-povědnosti za škodu zprostí ten, kdo ji způso-bil, a to jen když prokáže, že škodu způsobila neodvratitelná událost nemající původ v provo-zu anebo ve vlastním jednání poškozeného.

Kdy dochází k vyloučení odpovědnosti?

Odpovědnost za škodu v Obchodním zá-koníku je podle paragrafu 373 rovněž jako odpovědnost za škodu z provozní činnosti objektivní odpovědností. Není tedy důleži-té, zda podnikatel zavinil, či nezavinil poru-šení závazku. Obchodní zákoník však počítá ve svém paragrafu 374 s liberačními důvody, ze kterých za zvláštní zmínku stojí podmínka, že k vyloučení odpovědnosti dochází, když nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana překážku nebo její následky odvrátila, nebo překonala. A proto je nutno vzít v po-

taz, že POPP se vztahuje i na náklady, které jsou vynaložené k odvrácení bezprostřed-ně hrozící škody a zmírnění jejích následků (např. na příplatky za práci přesčas, náklady na přechodně pronajaté výrobní stroje, pro-story).

Základní specifikace produktu

U POPP se jedná o pojištění následných škod, které navazují na věcnou škodu, a to finanční ztráty podniku/společnosti. Při sjednávání se vychází z dosaženého obratu firmy, dále z doby ručení, případně z vyplá-cených mezd. Předmět plnění/odškodnění zahrnuje fixní (stálé) náklady a zisk (případ-ně ztrátu) podniku.Zcela zvláštní kapitolu potom tvoří mož-nost pojištění u škod vzniklých při stavebně montážním procesu, kde ale nelze vycházet z dosažených výkonů v minulosti. Znač-ná odlišnost tohoto produktu ale vyžaduje hlubší rozbor v samostatném příspěvku.

Kalkulace pojistné částky (dále PČ)

Pro přesnou kalkulaci PČ vychází pojistitel z účetních dokladů firmy, tj. z podnikové „Rozvahy a Výkazu zisku a ztrát“. Pojišťov-ny pro výpočet používají tabulky (např. „Vý-počet roční částky z výsledků předchozího účetního období“ – Česká pojišťovna, „Zjiš-tění pojistné částky pro pojištění přerušení provozu“ – Allianz atd.). Základním účetním ukazatelem jsou tržby.

Dalším rozhodujícím faktorem pro výpočet pojistného je doba ručení. Konečný výsledek ovlivňuje také oblast, ve které firma podniká, struktura zaměst-nanců, zda podnik působí na trhu již dlouho (vychází se z tříletých ekonomických pod-kladů, minimem je rok), nebo se jedná o za-čínající společnost (u nich hraje určující roli finanční plán). Pojištění POPP je nutně spojeno s ekono-mickým auditem, kde se zjišťuje celkové zdraví společnosti, a stanoví tak ochotu po-jistitele krýt daná rizika.Podle návodu pojišťoven sestavuje klient u POPP pojistnou částku pro pojištění:

zisku a stálých nákladů, ušlého nájemného, vícenákladů.

Základem pro plnění je vždy primárně živel-ní věcná škoda, případně škoda z pojištění strojů či elektroniky (definovaná ve všeo-becných pojistných podmínkách).

POPP jako další nástroj pro snižování rizik

Uvedené finanční pojistné krytí je velmi dů-ležitým doplňkem souhrnného majetkové-ho pojištění. Společnosti, kterou postihne pojistná událost, dává šanci přežít s mini-mální ztrátou a nadále prosperovat. Dopl-ňuje tedy snižování rizik, kterých má každý podnikatelský subjekt víc než dost. POPP sice povětšinou využívají velké průmyslové podniky, ale pozornost tomuto pojistnému instrumentu by měly věnovat také menší podniky a živnostníci.

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Vzn

ik š

kod

y

Pro

vozn

í při

pra

ven

ost

Mo

žná

do

saži

teln

ost

sk

ute

č. p

rovo

zníh

o v

ýko

nu

Kryté VPP – běžné krytí

Kryto dle obchodní připravenosti k provozu

Není kryto

Současné výnosyChybějící výnosy

Princip POPPNa základě výše uvedeného lze graficky znázornit základní princip analyzovaného pojištění finančních rizik:

Zdroj: archiv autorů

28 Pojistný obzor 1/2010 Ze světa

Ze světa

Digitální rizika: pohled na měnící se mapu rizik

LLOyd’s eMergIng rIsks teaM

překLad: entre

Zpráva Lloyd’s upozorňuje mimo jiné odborníky v pojišťovnictví na význam rizik vyvolaných revolucí v digitálních a komunikačních technologiích.

V roce 2007 proběhla v Estonsku kybernetická válka cílená jak na veřejné, tak na soukromé instituce, čímž došlo ke zbrzdění a v někte-rých případech dokonce i k ochromení jejich provozu. V tomto případě šlo pravděpodobně o první a rozhodně nejpodrobněji zmapovaný kybernetický útok, jenž zaměřil pozornost mnoha vlád na to, jak nejlépe ochránit společ-nost před digitálními hrozbami.Po této estonské zkušenosti NATO důkladně prošetřila svoje obranné systémy vůči kyber-netickým útokům a v létě 2009 vlády USA a Velké Británie zveřejnily zprávy o kyberne-tické bezpečnosti. Dané dokumenty následně podnítily debatu mezi průmyslovými odvětví-mi, vládami a ochránci občanských svobod, přičemž vlády vyzvaly podniky, aby jim po-mohly řídit kybernetická rizika.

Kyberprostor? Nahrazuje realitu

Pojišťovny by tuto debatu měly pozorně sle-dovat. Kybernetická bezpečnost se netýká výhradně vlád a špionů. Představuje novou realitu ovlivňující nás všechny. Útok v Es-tonsku byl pouze jedním koncem spektra. Na druhém stojí nespokojený zaměstnanec, jenž rozešle kolegům pomlouvačný e-mail, který v konečném důsledku mohou vidět ti-síce lidí na celém světě. A uprostřed tohoto spektra se nacházejí organizovaní zločinci, kteří z různých webových stránek nebo pří-mo na nich kradou, prodávají a kupují údaje o kreditních kartách. Kyberprostor tak nahra-zuje fyzický prostor. Právě v tomto prostoru nakupujeme, provádíme finanční transakce, pěstujeme společenské vztahy, pracujeme... A v rostoucí míře zde dochází k páchání trestných činů. Pokud v kanceláři nemáte po-kladnu, kam půjde krást drobný kancelářský

zlodějíček? Jestliže banky a obchody nepo-třebují tolik hotovosti na provozovnách, kam půjde bankovní lupič? Jistě nepřekvapí, že současné hospodářské klima zvyšuje hrozbu krádeže dat.Zpráva společnosti Lloyd’s1 z října 2009 iden-tifikuje současné trendy, užívané metody a případný dopad kybernetické kriminality na podnikatelský sektor. Rovněž předkládá některé závěry ohledně nejúčinnějších způso-bů, jak tuto hrozbu omezit.

Bez adaptace nelze konkurovat

Zvládání kybernetických hrozeb přináší nové problémy. Modelování těchto situací je obtíž-né, zejména vzhledem k rychlosti, jakou se průmysl vyvíjí. Vždyť vznik prvního sálového počítače společnosti IBM a Facebooku dělí od sebe pouhých čtyřicet let. A tempo vývoje ještě zvyšuje skutečnost, že IT firmy působí nepřetržitě v inovativním a experimentálním prostředí. V důsledku toho se pojišťovny a manažeři rizik musejí potýkat s proměnli-vým a náročným prostředím v této oblasti. Ti, kteří se nepřizpůsobí, riskují ztrátu konkuren-ceschopnosti. Jedna věc se však dosud nezměnila. Podniky musejí prověřovat zajištění kybernetické bez-pečnosti tradiční cestou: Jsou jejich nejcen-nější aktiva dostatečně chráněna? A pokud ne, jak mohou snížit riziko, které jim hrozí?

Kdo páchá kybernetické útoky?

Kybernetičtí útočníci se vyskytují v mnoha různých formách. Nedávná studie technolo-gické společnosti McAfee2 uvádí, že útoky zevnitř budou v důsledku hospodářské kri-ze narůstat, neboť zaměstnanci ve finanční nouzi nebo ti, kteří vůči své firmě chovají zášť, využívají cenné firemní informace, k nimž mají přístup, k finančnímu zisku a zlepšení vyhlídek na budoucí zaměstnání. Stupeň razance útoků a jejich četnost závisí na motivaci útočníka. Například pachatelé, kteří se hodlají nepozorovaně zmocnit údajů za účelem jejich dalšího prodeje, se pravdě-podobně zaměří na menší podniky, jejichž obranné systémy zpravidla nedosahují tako-vé úrovně jako u velkých společností. Útoky také mohou být cíleny na služby využívané firmami spíše než na firmy samé, například na služby IT získávané prostřednictvím out-sourcingu, nebo na profesní sdružení. Jejich cílem případně může být také získání infor-mací prostřednictvím průmyslové špionáže. Firmy by rovněž neměly opomíjet dalekosáh-lejší hrozbu kybernetického terorismu, jako jsou třeba hybridní útoky. V tomto případě se jedná o teroristické útoky kombinující fyzické útoky s virtuálními za účelem maximalizovat jejich účinnost. Dopad hybridních útoků je o to větší, protože narušuje schopnost obno-vy zasaženého cíle.

Digitální technologie silně ovlivňují mapu rizik společností. Nejen pojišťovny a jejich manažeři rizik proto musejí dbát na vysoký stupeň informační bezpečnosti.

1) http://www.lloyds.com/NR/rdonlyres/65809249-08FC-4F4A-9F4D-ABBE23FD71E2/0/DigitalRisksreport_October2009.pdf.

2) Unsecured Economies: Protecting Vital Information” – „Nezabezpečené ekonomiky: Ochrana klíčových informací“, zpráva společnosti McAfee, http://www.mcafee.com/.

Ze světa Pojistný obzor 1/2010 29

Malware a crimeware

Definice programů malware a crimeware se mohou lišit, nicméně výraz malware, pocházející z anglického výrazu „malicious software“ (zákeř-ný software), obvykle znamená software, jehož záměrem je způsobit danému cíli škodu nebo ne-snáze. Malware obsahuje počítačové viry, červy a trojské koně. Na druhou stranu crimeware (zločinný software) je určený k získání dat od da-ného cíle pro kriminální účely, obvykle finanční-ho rázu. Z aktuálních trendů vyplývá, že útoky za účelem získání informací pocházejí stále řidče-ji od virů a červů, a naopak se množí útoky s pou-žitím spywaru a crimewaru. Spyware je obecný výraz pro nevyžádané programy, které šíří ne-chtěné reklamy, monitorují činnosti uživatele pro marketingové účely a kradou osobní informace uživatelů. Z hlediska zákeřné internetové aktivity byl v roce 2008 nejrozšířenější metodou útoku webový útok, zejména prostřednictvím legálních webových stránek, které útočníci zkompromito-vali tím, že z nich získávali uživatelská data.

Standard neexitsuje

Na rozdíl od ekonomie a pojistné matematiky ne-existuje standardní model, na kterém je založena IT a informační bezpečnost. Stejně tak neexistují žádné dohodnuté „technické“ nástroje či formální metody vývoje softwaru. Inovace vyústila ve je-jich značnou diverzitu, přičemž kvalita implemen-tace bezpečnostních opatření se velmi liší. Situaci v této sféře lze připodobnit té, které čelili inženýři devatenáctého století. Tehdy došlo k rozsáhlé ino-vaci a prudkému růstu, ale normy se vyvíjely se zpožděním. Digitální bezpečnost se dosud nachá-zí v této inovační a experimentální fázi.Dnes nikdo není schopen provést důsledné tes-tování digitálního bezpečnostního systému proti nespočtu nejrůznějších hrozeb. Vytvořit model digitálního bezpečnostního systému a vyzkoušet různé scénáře fyzického či virtuálního charakte-ru je neobyčejně obtížné vzhledem ke složitosti tohoto systému a prostředí, v němž se nachází. Tento problém se v budoucnosti nepochybně vyřeší v důsledku vývoje norem a zlepšení mo-delování digitálních bezpečnostních systémů. Do té doby budou mít odhady pravděpodobností a v menší míře dopady rizik na takové systémy a jejich bezpečnost převážně kvantitativní charak-ter. Přestože je však obtížné určit pravděpodob-nost útoků, lze zhodnotit schopnosti organizace se vůči takovým útokům a zranitelným místům bránit, a to důrazem na vyspělost řízení rizik a myšlenkových procesů v rámci organizace a její postoj vůči změně a schopnost na ni reagovat.

Přírodní a umělé pohromy

Žijeme ve fyzickém světě s vlastními bezpro-středními nebezpečími, jako jsou zemětřesení, vichřice, záplavy, ale i exotičtější jevy, např. slu-neční erupce. Tyto přírodní jevy mohou mít ničivý účinek a následky, jež je těžké předvídat. Přírodní katastrofy mohou způsobit škodu na budovách, rozvodných a dopravních sítích a komunikační infrastruktuře. Podobná poškození fyzické infra-struktury mohou způsobit různé nehody menší-ho i většího rozsahu či protiprávní jednání. Podniky, veřejné instituce i jednotlivci v rostoucí míře spoléhají na elektronické systémy, jež ucho-vávají a přenášejí informace. Tyto elektronické systémy závisejí na infrastruktuře, kterou může poškodit přírodní pohroma nebo její sekundární účinky, např. požár, záplavy a sesuvy půdy. Ke klí-čovým prvkům, nutným pro fungování moder-ních elektronických/komunikačních systémů, jež může zasáhnout přírodní pohroma, patří: elektrárny napájející elektronické systémy, dopravní infrastruktura sloužící k dodávkám

paliva do elektráren, infrastruktura pro dodávky elektřiny, datová střediska, infrastruktura pro podpůrné sítě (telefonní,

mobilní, bezdrátové apod.).Vzhledem k tomu, že elektronické, informační a komunikační systémy mají stále globálnější

ráz, přírodní pohroma v jedné části světa může mít dopad na podniky kdekoli na zeměkouli v pří-padě, že jsou závislé na klíčových informačních službách, jako jsou např. datová střediska nebo domény využívající webhostingu, které měly síd-lo v oblasti katastrofy.

Varování závěrem

Digitální svět mění mapu rizik v oblasti infor-mační bezpečnosti, užití a uchovávání informací a kontroly fyzického majetku a systémů.Rizika související se vzrůstajícím užíváním digi-tální technologie ve společnosti se tak nevyhnu-telně mění rychlým tempem. Pojišťovny by měly pravidelně posuzovat, zda tyto změny neovlivni-ly mapu rizik natolik, že jsou ohroženy víc, než předpokládaly, anebo zda jim neposkytují příleži-tost vyvinout nové produkty.Rychlý, experimentální a inovační charakter digitálních technologií představuje výzvu pro manažery rizik i pojišťovny. Avšak nesmíme za-pomínat, že kyberprostor nám rovněž poskytuje značné komerční výhody. Existuje nebezpečí, že průmysl by mohl v důsled-ku snah o řízení rizik zbrzdit inovaci. Proto je třeba najít taková řešení, která umožňují experimento-vání. Oddělení IT tak budou muset najít rovno-váhu mezi podnikatelskými potřebami organizací a jejich ochranou proti případnému útoku.

Lze v dnešní době vyspělých digitálních technologií a související vysoké míry di-gitálních rizik najít optimální řešení, které by neomezovalo podnikatelské potřeby pojišťoven a zároveň by je chránilo pro-ti případným digitálním útokům? Pokud toto řešení existuje, můžete ho v principu stručně popsat?

Oblast digitálních rizik pro pojišťovny předsta-vuje nejen novou, rychle se měnící a rostoucí

oblast rizik, kterou je třeba brát v úvahu při standardních obchodech. Současně jde o vel-ký a rychle rostoucí segment trhu a potenciál-ně velkou příležitost. Posuzování těchto rizik je ale nesmírně složité a povaha rizik v jednot-livých kategoriích se diametrálně liší. Obecné technické řešení na jejich pokrytí neexistuje. S našimi zákazníky z řad pojišťoven pracujeme mimo jiné na metodologiích posuzování těch-to rizik, způsobech jejich eliminace, certifikaci pojištěnců a praktické implementaci normy ISO 27001. Například pojištění ztráty a poško-zení dat je poměrně dobře uchopitelné (po-kud pomineme problematiku vyčíslení škody) z hlediska kvantifikace rizik a možností jejich eliminace. Na druhou stranu hodnocení a ří-zení rizik komplexních podnikových informač-ních systémů bude vždy vyžadovat hlubokou znalost konkrétní situace a efektivita nasazení standardních postupů bude vždy velmi ome-zená.

Ptáme se Pavla Šišky, obchodního ředitele pro finanční sektor společnosti IBM Česká republika

Foto

: ČA

P

Ze světa


Na podzim roku 2008 vznikla myšlenka zalo-žit Evropskou asociaci underwriterů životního a zdravotního pojištění (dále již asociace – ELHUA – European Life and Health Underwri-ters´ Association). Nápad se zrodil ve švýcarské zajišťovně, která je druhou největší v Evropě a působí i na českém pojišťovacím trhu. Počí-naje rokem 1990, uspořádala tato zajišťovna pro pracovníky životního pojištění v České republice mnoho zajímavých školení z oblasti medicínské-ho a finančního underwritingu.

Jakou roli má underwriter v životním pojištění?

Underwriteři neboli upisovatelé věnují většinu svého času posuzování individuálního návrhu na uzavření pojistné smlouvy. Tito pracovníci mají nejčastěji střední zdravotnické vzdělání, případně přicházejí i z jiných oborů, jejich pro-fese nicméně vždy vyžaduje medicínské zna-losti. Noví pracovníci si ovšem mnohdy kladou otázku, jak získat příslušné znalosti a jak si zvyšovat vzdělání. Pojišťovny získávají za po-měrně nízké náklady pracovníka, ale neuvědo-mují si obrovskou možnost, že jim tato profe-se může ušetřit mnohonásobně více, než tvoří náklady na jeho vzdělání, mzdu nebo případná školení. Zjednodušeně řečeno, špatný under-writing znamená špatný obchod. Investice do vzdělávání underwriterů proto může být jedním z nejlepších rozhodnutí týkajících se investic, které pojišťovna může udělat. Kvalit-ním vzděláváním underwriterů si totiž společ-

nost zároveň posiluje konkurenceschopnost na pojišťovacím trhu.Vzhledem k tomu, že underwriter musí ovládat základní medicínské vzdělání, musí mít výbornou znalost jednotlivých produktů společnosti i zákla-dy z legislativy a marketingu. Účastní se tvorby nového produktu pojišťovny, ale je schopen od-hadnout i některé podstatné skutečnosti, které budou hrát v budoucnosti významnou roli.

Rovnocenný partner lékaře

Některé pojišťovny mají ve svých týmech lékaře, kteří pro ně vykonávají medicínský underwriting. To ale s sebou přináší několik problémů: vyšší náklady na mzdy, menší znalost produktů po-jišťovny ze strany lékařů, jejich menší časovou flexibilitu, protože kromě práce v pojišťovně vykonávají také svoji profesi. Optimálním řeše-ním je, když underwriter spolupracuje s lékařem u případů, které jsou složitější, a kdy je třeba zo-hlednit oba pohledy na posouzení klienta nejen z hlediska vhodného typu produktu, ale i z hle-diska zhoršeného zdravotního stavu. Pojišťova-cí medicína posuzuje nejen současný zdravotní stav pojišťované osoby, ale musí přihlížet také k délce pojistné doby a typu produktu, který kli-ent požaduje. V ideálním případě je underwriter díky svým znalostem rovnocenným partnerem lékaře. Proto je nutné, aby se neustále vzdělával a rozšiřoval si svoje znalosti. Nejen tyto skutečnosti vedly k myšlence za-ložení asociace, která by mohla být velkým pomocníkem všech underwriterů, jež působí v Evropě.

Založení asociace

Iniciátorem celého projektu založení asociace se stal John Turner, který je ředitelem úseku život-ního a zdravotního underwritingu ve švýcarské zajišťovně. Ten byl na prvním společném zase-dání asociace v Curychu v listopadu 2008 zvo-len prezidentem Evropské asociace pro životní a zdravotní pojištění.John Turner oslovil v roce 2008 několik kolegů z evropských pojišťoven, kteří mu pomohli se založením této neziskové organizace. Jako zaklá-dající člen bych čtenáře Pojistného obzoru ráda seznámila s představou o působení asociace a jejími hlavními úkoly:

Zakládající členové asociace si kladou za cíl:

informovat o vzniku asociace ve své zemi, přispět k úspěšnému zahájení činnosti této

asociace,

Vznikla evropská asociace underwriterů

jana tOManOvá

MetOdIk

OdBOr kOLektIvní pOjIŠtĚní a underwrItIng

kOMerční pOjIŠŤOvna, a. s.

Underwriteři životního a zdravotního pojištění z Evropy založili svoji první profesní asociaci.

Nově vzniklá asociace underwriterů mimo jiné usiluje o vytvoření a zajištění certifikovaného a uznávaného vzdělávacího programu svých členů.

Foto

: Sw

iss

Re

První schůzka zakládajících členů nové asociace underwriterů se konala v budově švýcarské zajišťovny v Curychu.


zvýšit povědomí o životním a zdravotním underwritingu na evropském pojišťovacím trhu,

upevnit profesní postavení underwriterů v životním a zdravotním pojištění,

vytvořit a zajistit certifikovaný a uznávaný vzdělávací program pro tuto profesi,

zlepšovat postavení profese underwriterů prostřednictvím publikací a reprezentací v oboru pojišťovnictví a také u jiných insti-tucí/organizací a v povědomí veřejnosti,

vytvořit diskusní fórum a umožnit výměnu informací.

První konference asociace

Pro první celoevropské setkání underwritrů za-kládající členové asociace ELHUA připravují I. konferenci. Ta se uskuteční v září 2010 v Bruselu. Jak se stát členem, informace o připravované konferenci a výši členského

příspěvku naleznete na webových stránkách asociace.

Evropská asociace underwriterů život-ního a zdravotního pojištění má svoje webové stránky: www.elhua.eu. Na nich se náchází článek prezidenta aso-ciace Johna Turnera, který vás seznámí s dalšími podrobnostmi.

Spolu s medicínou se rozvíjejí speciální techno-logie pro medicínské účely (např. zařízení pro roboticky prováděné operace, aparáty využíva-jící magnetickou rezonanci, počítačovou tomo-grafii, pozitronovou emisní tomografii a další) a farmaceutický průmysl.

Náklady rostou více než HDP

V současné době se systém financování zdravotní péče dostává v celosvětovém mě-řítku do vážných problémů, které jsou vyvo-lány tím, že náklady na zdravotnictví rostou rychleji než HDP, a to podstatnou měrou. Charakter závislosti pro země OECD je pa-trný z grafu na straně 32. Zatímco v roce 1960 se v těchto zemích jednalo o rozmezí 1,5–5,4 % HDP, v současnosti to je už 10–17 %. Prognózy hovoří o dosažení 20 % HDP v USA již v roce 2016 (Sigma Swiss Re č. 6/2007). Zvyšování nákladů se dotýká i roz-víjejících se trhů. Například v Číně, pro niž

je charakteristický významný přírůstek HDP za rok 2006 o 10,7 %, proti předchozímu ob-dobí vzrostly náklady na zdravotnictví mezi léty 1998 a 2004 na dvojnásobek.

Co říkají data?

Podle dostupných údajů se v roce 2006 vy-naložilo na zdravotnictví celosvětově zhruba 5 000 mld. USD. Vezmeme-li v úvahu, že HDP vytvořené všemi státy světa dohromady do-sáhlo v tomto roce 48 342 mld. USD (Sigma Swiss Re č. 4/2007), jedná se o 10,3 % HDP, což rozhodně není málo. Z toho 20 %, přibližně 1 000 mld. USD, připadá na soukromé zdra-votní pojištění, a to zejména na individuální předplacenou péči. Převážná část, 80 % výdajů (4 000 mld. USD), směřuje na sociální pojištění požadované zákonem. Pro porovnání lze uvést, že celkový objem přijatého pojistného v život-ním pojištění v roce 2006 byl 2 209 mld. USD, tedy 4,6 % HDP.

Kde mají zdravotní péči nejdražší?

Tabulka na následující straně ukazuje strukturu dat pro státy s největšími celkovými náklady. Je vypočten podíl těchto nákladů na HDP. Dalším ukazatelem je podíl nákladů připadající na jednu osobu; Čína stále vykazuje hodnotu nejméně dvacetkrát menší než rozvinuté země. Relativ-ně malou hodnotu má i Brazílie. Další sloupec představuje náklady připadající z celkové sumy na soukromé pojištění. Je patrné, že podíl sou-kromého zdravotního pojištění je v jednotlivých zemích značně variabilní. Američany stojí úhrnem lékařská péče 2 100 mld. USD ročně, což je nejvíce ze všech zemí světa (42 % z celkových nákladů). Tato země vykazuje i největší náklady na soukromou péči: 37,4 %. Ale ani zde není všechno v naprostém pořádku. Dlouhotrvajícím problémem je, že 15 % Američa-nů není pojištěno vůbec! V případě nezbytnosti akutní lékařské péče pak nemají tito lidé peníze na zaplacení. Další problém spočívá v tom, že vět-šina lékařských výkonů v USA je několikanásobně dražší, než je průměrná cena v Evropě – chirur-gický zákrok na kolenním kloubu například přijde v USA na 760 % evropské ceny, operace křečo-vých žil na 520 %, operace kýly na 290 %. Z těch-to důvodů se začala provozovat tzv. medicínská

Možnosti a problémy financování zdravotní péče

Ing. jIří janata, csc.

MarsH s.r.O., praHa

Moderní medicína a nové objevy výrazně ovlivnily vývoj lidstva: populace roste, dětská úmrtnost je potlačena, daří se likvidovat zhoubné pandemie a prodlužuje se délka života.

V současné době se systém financování zdravotní péče v celosvětovém měřítku dostává do vážných problémů – náklady na zdravotnictví totiž rostou rychleji než HDP.


Ze světa

turistika. Pacient si udělá cestu do zahraničí, kde se nechá operovat. Pojišťovna takový výlet ráda zaplatí. Cestuje se nejen do Evropy, ale i do asij-ských zemí (Indie, Thajsko, Singapur) či do Jižní Ameriky. Týká se to až 10 % pacientů, kteří tak pojišťovnám ušetří až 1,4 mld. USD ročně.

Sociální a soukromé pojištění

Rozhodujícím zdrojem pro financování zdravot-ní péče je pojištění. Přímé platby nejsou příliš rozšířené. Pojištění, označované jako sociální, bylo zavedeno již v 19. století v Německu říš-ským kancléřem Otto von Bismarckem. Stalo se povinným pro všechny pracující a vycházelo z principu solidarity. Dodnes platí zdraví lidé po-jistné, které v případě onemocnění kryje náklady na jejich léčení. Formy tohoto způsobu pojištění se nicméně v jednotlivých zemích liší. Buďto jej přímo spravuje stát, nebo úřad sociálního zabez-pečení. Další eventualitu představují nemocen-ské fondy. Soukromé zdravotní pojištění je na rozdíl od so-ciálního založeno na bázi dobrovolnosti a není kontrolováno státem. Základní produkt tvoří pojištění pro případ nemoci nebo úrazu. Lze si

pojistit náklady na pobyt v nemocnici s nadstan-dardní léčebnou péčí. Samozřejmostí je detail-ní poučení pacienta o připravovaném zákroku včetně upozornění na rizika, která se mohou vyskytnout. Pacienta operuje vedoucí lékař kli-niky a osobně se stará o jeho pooperační stav. Pojištění zahrnuje i dlouhodobé léčení a pacienti získávají řadu výhod při rehabilitaci.V rámci sociálního pojištění dostává pacient zá-kladní rozsah léčebné péče, kdežto soukromé mu poskytuje nadstandard a nabízí možnost výběru, flexibilitu a efektivnost. Zatímco sociál-ní zdravotní pojištění by mělo být nevýdělečné, soukromé pojištění sleduje komerční cíle. Soci-ální pojištění nabízí krytí pro velké množství kli-entů, soukromé slouží jen vybraným zájemcům, kteří si je mohou dovolit.

Sociální systém bývá značně regulován

Sociální pojištění se v současné době nachází prakticky v každé rozvinuté zemi pod velkým tla-kem. Často se setkáváme se snahou o udržení nákladů na základní léčebnou péči prostřednic-

tvím co nejdůslednější regulace. V nejlepším pří-padě se podaří omezit náklady na zdravotní péči, ale ne snížit požadavky na její rozsah, ani zvrátit trendy ve vývoji nákladů. Tyto iniciativy vedou pouze k většímu rozčarování ze sociálního zdra-votního systému a stimulují požadavky na sou-kromé zdravotní pojištění. V rozvojových zemích bývají náklady na sociální zdravotní pojištění zatím ještě poměrně nízké. Nicméně požadavky na sou-kromé zdravotní pojištění mají i zde vzestupnou úroveň.

Soukromé zdravotní pojištění

Proces pojištění sestává z několika základních bodů. Prvním z nich je získávání klientů a návrh produktu. Definuje se rozsah krytí a k omezení rizika morálního hazardu se zavádí spoluúčast pacienta. Musí být vyhověno jeho základním požadavkům. Soukromé pojištění navazuje na sociální, které je limitováno finančními pro-středky. Je nutné získat přesná data o zdravot-ním stavu pojištěného, na jejichž základě se určuje pojistné.Upisování obchodu se zakládá na představě, že pojistné bude krýt veškeré náklady. Pro starší a chronicky nemocné to vzhledem k rizikovosti znamená proti mladým a zdravým jedincům vy-soké platby. Například v Německu platí mladší ročníky ve prospěch starších poněkud více.Správa pojištění vychází z předpokladu, že v soukromém zdravotním pojištění dochází k relativně velkému počtu událostí s malými dopady. Je proto potřeba investovat do in-formačních technologií za účelem náležité evidence.

Důležitost medicínského managementu

Jako poslední důležitý bod jmenujme medi-cínský management. K dispozici je potřeba mít síť medicínských zařízení, která vykoná-vají nadstandardní služby, a zabývat se kon-trolou jejich nákladů za odvedenou práci. Vý-znamnou roli v tomto případě hraje cenová efektivita. K přednostem silných skupin patří možnost vyjednat lepší cenové podmínky pro dodávky léků, zařízení a provozní materiály. Výsledek je pak takový, že např. implantá-ty pro operace páteře přijdou v zahraničí až o 35 % levněji než u nás. I tak se předpoklá-dá, že 70–90 % pojistného bude vynaloženo na léčebné procedury.

Celkové náklady na zdravotní péči v předních zemích světa včetně údajů o soukromém pojištění

Země Náklady celkem

(mld. USD)

Podíl na HDP (v %)

Náklady na osobu

(v USD)

Soukromé pojištění

(mld. USD)

Soukromé pojištění – podíl (v %)

USA 2 100 15,8 6 979,1 750 35,7

Japonsko 350 8 2 734,4 nezjištěno nezjištěno

Německo 300 10,1 3 627,6 32,7 10,9

Francie 250 11,2 3 943,2 34,6 13,8

V. Británie 200 8,4 3 278,7 3,1 1,6

Itálie 150 8,1 2 564,1 1,9 1,3

Čína 150 5,7 112,9 3,1 2,1

Kanada 100 7,9 3 039,5 18,5 18,5

Španělsko 100 8,2 2 277,9 nezjištěno nezjištěno

Brazílie 100 9,4 521,9 22,3 22,3

Zdroj: Sigma Swiss Re

Nárůst nákladů na zdravotní péči v OECD a jeho prognóza do roku 2016 (v %)

1960 1966 1974 1980 1990 2000 2006 20160

5

10

15

20

max.

min.

Zdroj: Sigma Swiss Re


Dne 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která významně po-siluje pravomoci základních orgánů EU, činí EU akceschopnější a umožňuje jí angažovat se v některých oblastech, jež dosud spadaly do kompetence jednotlivých členských států. K nejvýznamnějším změnám patří posílení role Evropského parlamentu při tvorbě legislativy formou rozšíření oblastí, v nichž se bude rozho-dovat v rámci tzv. spolurozhodovací procedury. V Radě EU dojde také k rozšíření principu větši-nového rozhodování do řady politik, ve kterých členské státy musely dosud rozhodovat jedno-myslně. Lisabonská smlouva také posiluje EU institucionálně, a to vytvořením funkce předse-dy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evrop-ský parlament schválil 9. února nové složení Evropské komise pro období 2010–2014 a následující den byli komisaři oficiálně uvedeni do funkcí. V čele komise zůstává i pro druhé vo-lební období Portugalec José Manuel Barroso. Komise v březnu představí detaily svého plánu nové dlouhodobé strategie nazvané Evropa 2020, která naváže na Lisabonskou strategii. Pro doplnění dodejme, že v polovině loňského roku proběhly volby do Evropského parlamen-tu. Čeští poslanci v novém složení tohoto zastu-pitelského sboru obsadili 22 křesel.

Dne 17. prosince 2009 vstoupilo v účinnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). To je přímo aplikovatelným právním nástrojem ES určeným k harmonizaci pravidel pro konflikt právních řádů v oblasti smluvních závazkových vztahů podle občanského a obchodního práva. Harmonizace těchto pravidel by měla zajistit, že ačkoli se právní řády jednotlivých členských států liší, všechny jejich soudy zvolí v konkrét-ním případě stejné právo, podle nějž se smluvní vztah řídí. Nařízení se zakládá na principu auto-

nomie subjektů – ty si mohou ve většině přípa-dů zvolit, jaké právo se bude na jejich smluvní vztah vztahovat. V případě neexistence volby potom nařízení stanovuje jasná pravidla, podle nichž se určí právo aplikovatelné na konkrétní smluvní závazek. Kromě obecných pravidel ob-sahuje návrh pro některé typy smluvních závaz-ků i specifická pravidla pro určení rozhodného práva nebo omezuje volbu rozhodného práva stranami; jedním z nich jsou i pojistné smlouvy, jejichž úpravu obsahuje článek 7. Toto nařízení se vztahuje pouze na smlouvy uzavřené po na-bytí jeho účinnosti.

Evropský soudní dvůr (ESD) vyhlásil 14. ledna 2010 rozsudek ve věci nesplnění povinnosti České republiky transponovat směrnici č. 2003/41/ES, o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a do-hledu nad nimi (IORP) do národního práva. Rozsudkem ESD určil, že ČR nesplnila povin-nost úplné transpozice této směrnice do své-ho národního práva. ČR implementovala výše uvedenou směrnici zákonem č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijní-ho pojištění z členských států EU, podle ESD však neúplně. Tento zákon umožňuje, aby in-stituce zaměstnaneckého penzijního pojištění z ostatních členských států EU mohly nabízet své služby v ČR a naopak přispívající podniky (zaměstnavatelé) v ČR mohly využívat služeb takových institucí se sídlem v zahraničí. Česká republika neimplementovala ustanovení směr-nice týkající se podmínek vzniku a činnosti do-mácích institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění s tím, že uspořádání vnitrostátních důchodových systémů je plně v kompetenci jednotlivých členských států a ČR o zavedení těchto institucí neuvažuje. ČR tedy bude nuce-na implementovat i zbývající články směrnice s tím, že záleží pouze na jejím rozhodnutí, zda vytvoří úplný (funkční) právní rámec, kterým budou stanoveny podmínky pro vznik institucí

zaměstnaneckého penzijního pojištění na jejím území a jejich působení, a tím umožní vznik těchto institucí v ČR.

V průběhu španělského předsednictví Radě EU pokračují v jejích pracovních skupinách jednání o návrhu Směrnice o provádění zá-sady rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženské vyznání a víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální ori-entaci. Cílem směrnice je vyplnění mezery v antidiskriminační legislativě v oblasti mimo pracovních vztahů, která zahrnuje také přístup ke zboží a službám včetně finančních služeb. Pro pojišťovnictví má klíčový význam článek 2 odstavec 7 návrhu, který ve znění předloženém Komisí umožňoval členským státům v oblasti finančních služeb přiměřené rozdíly v přístupu k těmto osobám v případech, kdy užití věku nebo tělesného postižení je klíčovým faktorem pro posouzení rizika založeným na relevantních a přesných statistických nebo pojistně-mate-matických datech. V průběhu druhého pololetí 2009 se pojistnému průmyslu zastoupenému CEA podařilo přesvědčit švédské předsednictví o nutnosti zakotvení uvedené výjimky přímo do textu směrnice a podstatného rozšíření de-finice zdrojů, které pojišťovny v praxi využívají při hodnocení rizika (o pojistně matematické principy a poznatky lékařské vědy). Pro rozhod-nutí o definitivním znění směrnice bude klíčové přijetí společného postoje Rady EU a násled-né jednání s Evropským parlamentem v rámci spolurozhodovací procedury, která se na oblast upravovanou směrnicí po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nově vztahuje. Komise také zahájila dialog s účastníky z oblasti finančního sektoru a občanských sdružení. Cílem je vyjas-nit, jak ovlivňují faktory věku a tělesného posti-žení design a cenu finančních produktů.

Novinky z EU

Mgr. Ondřej kareL

specIaLIsta prO MezInárOdí vztaHy


llust

račn

í fot

o: ©

Eur

opea

n U

nion

, 201

0

34 Pojistný obzor 1/2010 Z domova

Z domova

Stejně jako v minulosti si během února roku 2010 dala Česká asociace pojišťoven (ČAP) za cíl seznámit veřejnost srozumitelným způsobem s problematikou pojištění, tentokrát především s jednotlivými riziky a jejich rolí v rámci produktů životního pojištění (ŽP). Tiskovou konferencí dne 27. ledna proto odstartovala intenzivní měsíční kampaň. A jaké byly zásadní důvody pro výběr daného tématu? Tentokrát zejména odhalené rezervy a nedostatky v chápání produktů život-ního pojištění z řad stávajících i potenciálních kli-entů, které odhalil na objednávku ČAP průzkum veřejnosti. V prosinci loňského roku ho na vzor-ku 1 043 respondentů zrealizovala agentura IPSOS Tambor, která zohlednila veškeré rele-vance sociodemografických kritérií.

Co z průzkumu vyplynulo?

Odpovědi veřejnosti na kladené dotazy potvr-dily nepříliš potěšující skutečnosti nejen v ob-lasti vnímání životních rizik, ale i ve znalostech pojistných produktů. Téměř polovina lidí si totiž sjednává životní pojištění v domnění, že chrání sebe a své blízké. Ve skutečnosti však mají po-jištění rizik ve sjednaných smlouvách životního pojištění nedostatečné. Celých 75 % vložených prostředků totiž směřuje na spoření a jen 25 % na zabezpečení smrti a připojistitelných rizik (úraz, závažné nemoci, invalidita apod.):

Lidé stále vnímají ŽP jako spořicí nástroj: 29 % respondentů si sjednává produkty život-ního pojištění výhradně z důvodu zhodnocení financí. Stoupá i zájem o ŽP jako prostředku pro zabezpečení hypotéky nebo jiné formy úvěru (11 %).

Podpojištěnost stále aktuální: z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny klientů investují do ži-votního pojištění částku nižší než 1 000 Kč měsíčně, často i méně než 500 Kč měsíčně. Velká část respondentů má sice kromě zá-

kladního pojištění rizika smrti sjednána i další připojištění, ale při jejich nízkých pojistných částkách nemůže čekat efektivní pojistnou ochranu v případě pojistné události. Nejčas-těji bývá sjednáno pojištění trvalých následků úrazu (45 %), dále pojištění doby nezbytného léčení úrazu (25 %) a invalidity (17 %).

Daňový odpočet? Jen u poloviny klientů: jen 54 % respondentů využívá možnosti sní-žení základu daně z příjmů o pojistné zaplace-né na ŽP. Je třeba dodat, že pro daňový od-počet musí daná pojistná smlouva splňovat všechny podmínky, které stanovuje zákon.

Finanční nejistota vede k předčas-nému ukončení smluv: rovná čtvrtina oslovených již někdy v minulosti zrušila předčasně pojistnou smlouvu životního

pojištění! Mezi hlavní důvody respon-denti nejčastěji uváděli potřebu finanční hotovosti k jiným účelům (28,9 %), ne-dostatek finančních prostředků (27,2 %) a doporučení poradce přepracovat po-jistnou smlouvu na údajně vhodnější fi-nanční produkt (22,9 %).

Největší zájem u osob středního věku: o ŽP se dlouhodobě nejvíce zajímá věko-vá skupina respondentů mezi 30–45 lety (58 %). Menší zájem přetrvává u občanů nad 55 let a u mladých. V posledně jmeno-vané věkové skupině se ale situace zlep-šuje: mezi dotazovanými ve věku 18–29 si životní pojištění sjednalo 43 % responden-tů, což je o ¼ více než v obdobném prů-zkumu z roku 2007. Podíl na tomto trendu

Kampaň se letos věnuje rizikům životního pojištění

redakce


Hlavním tématem třetího ročníku kampaně „Únor – měsíc pojištění“ se staly druhy rizik sjednávané v rámci životního pojištění.

Z domova Pojistný obzor 1/2010 35

má především rostoucí vý-znam životního pojištění jako zajišťovacího instrumentu pro krytí hypotečního nebo jiného úvěru.

ČR vs. EU

Životní pojištění neztratilo na své oblibě ani v době eko-nomické recese. Tempo růstu předepsaného pojistného se v roce 2008 zvýšilo o 4,5 % (loni dokonce o 5,1 %) na rozdíl od průměru Evropské unie, kde poklesla dynamika trhu životní-ho pojištění ke konci roku 2008 o 18 %. Přestože se u nás danému produktu daří, máme ve srov-nání s Evropou stále co dohánět. Podíl životního pojištění na celkovém předepsa-ném pojistném se totiž v průměru EU po-hybuje na úrovni 61 %. U nás je ale stále podstatně nižší – koncem roku 2009 činil 42,3 %. Češi evidentně stále inklinují spí-še k pojištění svého majetku než vlastního

zdraví a života. Změnit tento pohled na po-jištění stejně jako zvýšit informovanost kli-entů, aby se při sjednání pojistných smluv nedopouštěli závažných omylů a nezažívali následné zklamání z vybraných produktů při případné pojistné události, je nicméně bě-hem na dlouhou trať.

Důležitá osvěta

Potřeba komunikace směrem k veřejnosti v ob-lasti životního pojištění, jak ukazují výsledky prů-zkumu i zprávy z pojistného trhu, zůstává stále značná. „K předávání informací jsme využívali nejrůznější nástroje,“ říká Marcela Kotyrová

z ČAP a doplňuje: „V rámci našich možností jsme oslovovali všechny cílové skupiny. Velký důraz jsme kladli na komplexní a srozumitelnou škálu informací a názorné praktické příklady, na nichž jsme spotřebitelům představili základní specifika produktů i jednotlivých rizik. U mode-lových situací jsme uváděli konkrétní kalkulaci

s doporučením správného řešení k danému případu. Snažili jsme se také navést, jak mají při sjednání ži-votního pojištění postupovat.“

Webová podpora projektu

Také v letošním roce připravi-la ČAP k projektu speciální web www.pojistizivot.cz, který shrnuje všechny důležité informace. Kromě uvedených modelových příkladů prezentují stránky přetrvávající mýty a omyly, odpovídají na časté otázky spotřebitelů a srozumitelně popisu-jí specifika jednotlivých produktů. V rámci webu ČAP veřejnosti také poprvé nabídla on-line vědomostní

test, v němž si může každý ověřit své znalosti z oblasti životního pojištění. Každou odpověď kví-zu doplňuje humorná ilustrace výtvarníka Pavla Kotyzy.

Odezva ze strany médií a samotných pojišťoven

Letošní kampaň odstartovala tisková konference za účasti více než 30 zástupců médií – v průbě-hu února pro jejich potřeby ČAP zpracovala řadu podrobných textů, počínaje „Malým průvodcem pojištěním“ až po detailní celky k jednotlivým ri-zikům a jejich uplatnění v praxi. O problematice ČAP hovořila v televizi, v rozhlase, prostor do-stala v denících a ve společenských týdenících. V deníku Právo vyšla na téma životního pojištění samostatná příloha, intenzivní spolupráce probí-hala s internetovými servery, převážně finančně zaměřenými. Členské pojišťovny podpořily kampaň vlastní pro-pagací. Na svých webových stránkách zveřejnily reklamní bannery i redakční příspěvky vztahující se ke kampani ČAP. Velký dík za spolupráci patří mediálním partne-rům: finance.cz, financninoviny.cz, mesec.cz, naseadresa.cz, opojisteni.cz, peníze.cz, studentpoint.cz.Internetové stránky vytvořila společnost Entre, medializaci projektu zajišťovala agen-tura Native PR.

Výsledky průzkumu i zprávy z pojistného trhu jasně ukazují, že potřeba komunikace směrem k veřejnosti v oblasti životního pojištění je stále značná.

Statistika návštěvnosti webových stránek www.pojistizivot.cz (25.1.–28. 2. 2010)

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

Zdroj: ČAP

25. 1.–31. 1. 1. 2.–7. 2. 8. 2.–14. 2. 15. 2.–21. 2. 22. 2.–28. 2.

04/2010 05/2010 06/2010 07/2010 08/2010 CELKEM


Z domova

Možná proto, že žádná z vysokých škol a jejích přednášejících na praxi v pojišťovně výslovně netrvala, nebo že pro pojišťovací ústavy bývá starost o studenta personální i časovou zátěží. Ani studenti sami nemě-li a nemají o praxi zájem a raději odcházejí na placenou brigádu třeba do supermarketu bez ohledu na to, že jim do jimi vybrané bu-doucí profese nepřinese žádný užitek. A to i přesto, že ve zprostředkovatelské činnosti mají možnost vydělat si více než rovnáním regálů, o neocenitelných zkušenostech z oboru nemluvě.

„Ve většině případů je absence praxe za dobu studia kombinací všech tří vyjme-novaných faktorů v nejrůznějším poměru. A nejde jen o praxi. Mezi vysokými školami a pojišťovnami či zprostředkovateli jsou jen velmi malé vazby. Pojistný trh plně nevyu-žívá síly škol a školy jeho možností. Podle mě je ve vzájemné spolupráci ukryt široký potenciál, který může být využit ku prospě-chu obou stran. Jako příspěvek k řešení si-tuace jsme založili Nadační fond pro podpo-ru vzdělávání v pojišťovnictví, jenž funguje právě rok. V jeho rámci napomáháme vzni-ku nových projektů, které na jedné straně podpoří osvojování si potřebných znalostí a dovedností studentů, a na druhé straně budou přínosem pro subjekty na pojistném trhu. Do třetice do našeho snažení hodláme zapojit také pedagogy, aby přizpůsobovali výuku potřebám rychle se měnící praxe,“ říká na úvod rozhovoru JUDr. Jan Ježdík, zakladatel a předseda správní rady Na-

dačního fondu pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví.

Co vás vedlo k založení tohoto fondu?Na katedře pojišťovnictví Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci jsme v minu-lém akademickém roce se studenty připra-vili a realizovali projekt „Analýza pojistného trhu“, který jsme úspěšně zvládli, a v letoš-ním roce jsme na jeho pokračování získali podporu od Nadačního fondu. Práce se stu-denty je zajímavá a těší mě, že to, co vím a co jsem se za ta léta v pojišťovnictví naučil,

mohu předat nastupujícímu mládí. Při práci s nimi, a zejména při diskusích s vedením fa-kulty i katedry jsem zjistil, jak složitě a úporně školy bojují s nedostatkem finančních zdrojů na své rozvojové aktivity. Jak těžko se rodí nové učebnice a skripta. Jak studentům chy-bějí informace o reálném fungování pojištění. Jak složitě získávají podklady pro své diplo-mové práce. V těchto situacích jsem si uvě-domil potřebu zlepšení současného stavu.

V rámci fondu jste proto vyhlásili soutěž o nejpřínosnější diplomovou nebo dok-torskou práci či o nejlepší učebnici, pří-padně skripta v pojišťovnictví...Ano, je to jeden z prvních kroků. Podmín-kou loňské soutěže bylo, aby diplomová či jiná odborná práce řešila otázky komerčního pojištění, penzijního připojištění nebo akti-vit, které jsou úzce svázány s důchodovou reformou či reformou zdravotního systému. Podobné zadání měla i skripta. Nadační fond

pověřil odbornou komisi posouzením přihlá-šených prací v obou kategoriích. Výsledky soutěže budou známy v polovině března. Se-šly se nám téměř dvě desítky prací studentů a odborných publikací pedagogů. S prvním místem v kategorii „Diplomová práce“ je spojena odměna padesát tisíc korun, v kate-gorii „Odborná učebnice“ dokonce dvě stě tisíc korun. Chceme v autorech podnítit tou-hu psát, proto máme v plánu u příležitosti předání cen vyhlásit podobnou soutěž také pro letošní rok. Odborné literatury z oboru pojišťovnictví není stále dost…

Spolupracujete se školami například již při zadávání témat diplomových prací?Zatím jsme v počátcích, vyzvali jsme pojiš-ťovny a makléře k zadání témat, která by je zajímala a na jejichž vypracování by se chtěli formou odborných konzultací podílet. Pev-ně věřím, že se nám podaří zajistit zajímavá témata, která by se po diskusi se školami

„Během pětiletého studia neokusili práci s klientem.“

pHdr. dagMar kOutská

OdBOr kOMunIkace

česká pOjIŠŤOvna

Také vám připadá neuvěřitelné, že většina absolventů pojišťovnictví navštívila během svého studia některou z pojišťoven pouze jako její klient? Je to, bohužel, tak.

„Pojistný trh plně nevyužívá síly škol a školy jeho možností. Ve vzájemné spolupráci je ukryt široký potenciál, který může být využit ku prospěchu obou stran.“

Foto

: arc

hiv

auto

ra

JUDr. Jan Ježdík


mohla dostat ke zpracování v diplomových pracích v příštím akademickém roce.

Jaké projekty nadační fond podporuje?Začnu od školy v Liberci. Již více než rok připravujeme seminářový blok „Přírodní rizika a pojištění“. Na projektu spolupracu-jeme s London College University. Dále jsme dokončili první verzi projektu „Analýza pojistného trhu“, v níž jsme se zabývali ži-votním pojištěním. K dispozici je na našem webu www.nfvp.cz. Na dalších projektech se zaměřením na řízení rizik v pojišťovnictví nebo na velmi aktuální téma dopadu finanč-ní krize na pojistný trh se pracuje na Vysoké škole ekonomické v Praze či Přírodovědec-ké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Do spolupráce chceme zapojit i další školy, v jednání je například Mendelova zeměděl-ská a lesnická univerzita v Brně, VŠ báňská v Ostravě a další. Veškeré aktivity samozřej-mě závisejí na zájmu škol a studentů, který se snažíme podporovat. Pro Nadační fond je také zásadní dobročinnost sponzorů a jejich ochota nás finančně podporovat.

Máte už připraven další projekt, který spustíte na své „domovské“ fakultě?Na Katedře pojišťovnictví v Liberci pokraču-jeme s „Analýzou pojistného trhu“. Pracu-jeme na doplnění analýzy životního pojištění a nově i na analýze neživotního pojištění. Analytická práce bude stejně jako loni v pří-padě životního pojištění prodiskutována na odborném workshopu za účasti řešitelů a pedagogů z oboru pojišťovnictví. Věřím, že

se nám na workshop podaří získat i odbor-níky z praxe. Výsledný materiál bude opět veřejně k dispozici jako nezávislý pohled na vývoj pojistného trhu.

Důležitým cílem fondu je soustředit pro-středky, které budou využívány na finan-cování projektů, odborných seminářů a grantů institucí i jednotlivců. Jak se vám to daří?Daří, i když nebudu zastírat, že ne právě snad-no. Do začátků našeho fungování zasáhla ne-šťastně finanční krize, která se dotkla všech resortů, pojišťovnictví nevyjímaje. Přesto se nám podařilo na první ročník projektů i sou-těže potřebné finanční prostředky od partne-rů z řad především makléřských společností, ale i některých pojišťoven poskládat. Pevně doufáme, že to dokážeme i letos. Partne-ři již vědí, že jejich finance přispívají dobré věci, protože přístup ke kvalitnímu vzdělání je základem úspěšné budoucnosti našeho oboru. I já jsem se při úzké spolupráci se studenty utvrdil v tom, že vstřebávají sice velkou „porci“ teoretických znalostí, ale ne vždy v potřebných souvislostech. Po skon-čení našeho projektu mi říkali, že teprve při práci na něm jim znalosti „zapadly“ a utvořili si z nich kompaktní celek. Tento poznatek nejlépe dokazuje, že naše práce má smysl, a tímto jej tlumočím i partnerům.

Ve správní i dozorčí radě fondu jsou před-ní osobnosti pojistného trhu, například Vladimír Mráz, Ladislav Bartoníček, Fran-tišek Stach, Ivan Špirakus a další často

citované osobnosti ve spojení s pojišťov-nictvím. Jak podporují činnost fondu? Nemohu nedoplnit Jiřinu Nepalovou, Roma-nu Benešovou a Evu Ducháčkovou. Jsem skutečně velmi rád, že jsem ke spoluprá-ci získal tyto významné osobnosti našeho pojišťovnictví, odborníky, kterých si vážím. Jsem potěšen, že je záměr fondu zaujal a osobně jej podporují. I díky nim má projekt velké šance na dlouhodobý úspěch. Podob-ně je to i s Českou asociací pojišťoven, která je naším partnerem. Vždyť výsledky pro-jektů, stejně jako odborné publikace, které s naší podporou vzniknou, prospějí pojistné-mu trhu jako celku.

Kde se mohou případní dárci, ale i stu-denti dozvědět více o činnosti fondu?Na našich stránkách www.nfvp.cz, kde jsou informace jak pro dárce, tak pro studen-ty a profesory z vysokých i středních škol. I společnosti, které by chtěly s fondem spo-lupracovat, nás mohou samozřejmě kdykoli kontaktovat.

Ing. Radek Moc, Ph.D., tajemník gene-rálního ředitele České pojišťovny (ČP) Když si vzpomínám na svá studentská léta, tak sice povinná praxe v pojišťovně ve stu-dijním plánu byla, ale vše většinou skon-čilo obstaráním razítka a napsáním obecné eseje na „pojišťovácké“ téma. Disertační práci už jsem dělal v pojišťovně a pak jsem měl štěstí. Dostal jsem se do tehdejšího útvaru neživotního pojištění ČP a mohl spolupracovat s odborníky, kteří mi hodně věcí vysvětlili. Dnes na liberecké Technic-ké univerzitě sám vyučuji a myslím, že je dobře, když se podaří třeba i díky nadač-nímu fondu zmírnit striktní oddělení školy od praxe, když pedagogové budou více přemýšlet o tom, jak výuku zpestřit, a když se studenti díky tomu budou snadněji za-

řazovat do pracovního procesu. Na vlastní kůži jsem zažil, že je mnohem více baví, pokud spolupracují na smysluplných pro-jektech a nedělají vědeckou práci jen pro vědu jako takovou.

Ing. Hana Schejbalová, produktová ma-nažerka z úseku speciálních rizik České pojišťovny a absolventka TU v LiberciMožná jsem byla světlou výjimkou, ale povinnou praxi jsem absolvovala v poboč-ce Generali. Místní pracovníci mi dokonce vysvětlili systémy oceňování rizik v život-ním pojištění, zařazovala jsem smlouvy a alespoň povrchně jsem poznala chod na pobočce pojišťovny. Možná i proto jsem si vybrala téma diplomové práce z oblas-ti životního pojištění, k níž jsem si už ale

podklady sháněla a obíhala sama. A ne-bylo to vždycky jednoduché. Pracovnice na přepážkách různých pojišťoven na mne pohlížely dost s nedůvěrou, že se příliš po-dezřele orientuji v pojistných termínech. Zazněl i obviňující dotaz, zda náhodou ne-jsem od konkurence. Určitě je tedy pro zpracování diplomové či bakalářské práce dobré mít garanta z praxe. Pravdou je, že za našich let nebyli studenti – právě možná kvůli malému vtažení do praxe během stu-dia – příliš motivováni, aby v pojišťovnictví zůstali, takže mnoho z nich odcházelo do ji-ných oborů, nejčastěji do bankovního sek-toru, nebo účetních a auditorských firem… Jestliže se to užším sladěním zájmů škol a pojišťoven může alespoň trochu změnit, je to pro obor jedině dobře.

Jak se na zaměření fondu dívají bývalí studenti pojišťovnictví a dnes odborníci z praxe?

JUDr. Jan Ježdík není ve světě pojiš-ťovnictví jménem neznámým: v České pojišťovně strávil téměř třicet let a sám na vlastní kůži zažil všechny role – stu-denta, dlouholetého odborníka v praxi i pedagoga. Praxi, poradenství a peda-gogické činnosti se věnuje stále na Ka-tedře pojišťovnictví Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci.

Z domova


O výsledcích za rok 2009:

Česká asociace pojišťoven (ČAP) – 27. ledna 2010 Loňské únorové odhady asociace naplnily oče-kávání meziročních výsledků českého pojist-ného trhu za rok 2009: celkový objem přede-psaného pojistného vzrostl meziročně o 2,5 % na 139,9 mld. Kč. Tempo růstu životního pojiš-tění se meziročně zvýšilo o výrazných 5,1 %, u neživotního pojištění pak statistiky zazname-naly stagnaci (+0,6 %).

Kooperativa pojišťovna, VIG – 26. ledna 2010Meziroční růst předepsaného pojistného o 15,6 % na 1,67 mld. eur vykázaly loni podle předběžných výsledků společnosti skupiny VIG v České republice. Kooperativa se na loňských úspěšných výsledcích koncernu podílela přede-psaným pojistným v celkové výši 31 mld. Kč, což je o 1 % více než v roce 2008.

UNIQA pojišťovna – 29. ledna 2010Předepsané pojistné společnosti se zvýšilo o 7,2 % na celkových 4,693 mld. Kč. Na vý-sledku se podílelo zejména neživotní pojištění předpisem ve výši 3,497 miliardy (v meziročním srovnání +9,3 %).

Pojišťovna České Spořitelny, VIG – 1. února 2010Dosažené roční zhodnocení připsaného k život-ním pojistkám klientům pojišťovny za rok 2009 činí v průměru napříč portfoliem pojistných smluv s garantovaným výnosem 4,1 %.

Česká asociace pojišťoven (ČAP) – 4. února 2009Statistiky ČAP za rok 2009 opět potvrdily vyso-kou úspěšnost pojišťoven při odhalování pod-vodníků. Specializované útvary pojišťoven loni

prošetřovaly téměř 4 500 podezřelých škodních událostí. Ačkoli jejich počet meziročně klesl o téměř 7 %, celková hodnota odhalených pří-padů překročila 600 milionů Kč.

ČSOB Pojišťovna – 15. února 2010Pojišťovna vytvořila v roce 2009 podle IFRS čis-tý neauditovaný zisk 1,43 mld. Kč. V porovnání s rokem 2008 se čistý zisk zvýšil o 962 mil. Kč. Společnost tak zaznamenala 1,6% růst celko-vého předepsaného pojistného. V životním po-jištění se předepsané pojistné zvýšilo o 2,6 %, v neživotním pojištění pak o 0,3 %.

ING Životní pojišťovna N.V. – 17. února 2010Skupina ING ČR zvýšila čistý zisk o 58 % díky his-toricky nejvyššímu zisku ING Životní pojišťovny a bankovní části ING. Skupině se navíc podařilo významným způsobem navýšit aktiva ve správě a zvýšit počet klientů o téměř 50 000.

Allianz pojišťovna – 26. února 2010 Allianz pojišťovna vytvořila v roce 2009 čis-tý zisk ve výši 1,31 mld. Kč (podle CAS), což je o 39,4 % lepší výsledek než v roce 2008. Předepsané pojistné v segmentech životního i neživotního pojištění celkově dosáhlo objemu 10,24 mld. Kč (+3,9 %).

Z významných událostí:

Generali Pojišťovna a.s. – 13. ledna 2010Společně s ostatními škodami, které pojišťovna zaznamenala v důsledku kalamity Daisy, vzrostl o 8 % i počet pojistných hlášení, jež mají na svě-domí neupravené chodníky a komunikace. Způ-sobené škody překročily hranici 100 tis. Kč.

AXA Group – 15. ledna 2010Společnost informovala o převzetí rumunské pojišťovny Omniasig Life. Akvizicí vstoupila

skupina na rumunský trh životního pojištění, a to zcela v souladu se svým cílem zrychlit roz-voj činnosti ve střední a východní Evropě.

Česká pojišťovna (ČP) – 18. ledna 2010ČP kvůli sněhu a mrazům zaznamenala již přes 700 poškozených staveb a domácností. Nejčas-těji (více než 5 000 případů) se ozývají motoris-té. Celkové škody přesáhly 100 mil. Kč. Kooperativa pojišťovna, VIG – 19. ledna 2010V souvislosti s tíhou sněhu společnost aktu-álně evidovala téměř 600 škod v celkové výši 33 mil. Kč. a přijímala o cca 50 % více hlášení škod na vozidlech než obvykle.

Generali PPF Holding (GPH) – 20. ledna 2010Celosvětové statistiky ukazují, že 14 % všech hlášených pojistných škod může být klasifiko-váno jako pojistné podvody; údajně až 35 % po-jištěnců v oblasti pojištění motorových vozidel se pokusí svou pojišťovnu podvést.

Česká podnikatelská pojišťovna, VIG (ČPP) – 25. ledna 2010ČPP vystavila za rok 2009 celkem 115 tisíc daňových potvrzení k životnímu pojištění. Díky nárůstu počtu klientů je to zhruba o 15 tisíc po-tvrzení více než v minulém roce.

Kooperativa pojišťovna, VIG – 25. ledna 2010Kooperativa vystavila za rok 2009 celkem 510 ti-síc daňových potvrzení k životnímu pojištění, což je obdobný počet jako vloni. Každý z těchto klientů tak v průměru ušetří na daních za loňský rok téměř 1000 Kč.

Česká pojišťovna (ČP) – 26. ledna 2010Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s potvrdila současný rating pojišťovny A+

Z tiskových zpráv členských pojišťoven

(pOdLe data vydání)


se stabilním výhledem. ČP, stejně jako ČR, tak má nadále maximální možný rating, který lze u nás získat.

Pojišťovna České Spořitelny, VIG – 28. ledna 2010Pojišťovna rozeslala téměř 400 000 potvrzení o zaplaceném pojistném. Klienti, kteří splňu-jí zákonem stanovené podmínky, si mohou za loňský rok od základu daně odečíst více než 1 mld. Kč.

DIRECT Pojišťovna – 31. ledna 2010Pojišťovna má od 1. února 2010 nové logo, kte-ré vyjadřuje spojení pojišťovny s jednou z nej-významnějších mezinárodních pojišťovacích skupin – RSA Insurance Group.

Personálie:

Kooperativa pojišťovna, VIG – 21. prosince 2009Dozorčí rada pojišťovny schválila na svém za-sedání následující personální změny ve vedení firmy: představenstvo opustili Peter Hagen a Jaroslav Dostal. Novým náměstkem generálního ředitele Marti-na Diviše se stal od 1. 1. 2010 Konštantín Ale-xejenko. Dozorčí rada dále jmenovala 2 nové členy – Gerharda Lahnera a Milana Nidla.

Wüstenrot – 7. ledna 2010Novým ředitelem marketingu společností je od 1. ledna 2010 Michal Hrbotický, který do Wüstenrotu přišel z marketingové výzkum-né agentury GfK Czech.

Aviva životní pojišťovna – 14. ledna 2010V souvislosti s transformačním projektem evropské divize pojišťovací skupiny se celé současné vedení jejího zastoupení v ČR roz-hodlo dát své funkce k dispozici, a to nejpoz-ději k 30. dubnu 2010. Odchází např. generální ředitel a předseda představenstva Karel Ve-selý.

AXA pojišťovna – 27. ledna 2010Novým ředitelem marketingového útvaru skupi-ny AXA se k 1. lednu 2010 stal Jan Grosman. Na této pozici bude přímo podřízený generální-mu řediteli. S příchodem nového ředitele došlo ke sloučení marketingového úseku a úseku roz-voje produktů.

Allianz pojišťovna – 2. února 2010Dozorčí rada Allianz pojišťovny dnes rozhodla o tom, že novým členem představenstva Allianz pojišťovny a jeho předsedou se stane Jakub

Strnad. Strnad přichází z České podnikatelské pojišťovny, kde pracoval posledních 5 let.

Generali Pojišťovna – 10. února 2010Představenstvo společnosti pověřilo od 1. úno-ra 2010 vedením útvaru externích partnerů ře-ditele Miroslava Řezníka. Do Generali přichází z České pojišťovny a ve funkci nahradí Ing. Mi-roslava Tesaře.

ČSOB Pojišťovna – 23. února 2010Do nově ustanoveného výboru pro audit byla jako nezávislý člen jmenována Renáta Myško-vá, děkanka Fakulty ekonomicko-správní Uni-verzity Pardubice. Výbor byl ustanoven na konci loňského roku.

Pojišťovny nabídly nové produkty:

Allianz pojišťovna – 1. prosince 2009 Pojišťovna spustila pro klienty novou službu: on-line náhled na stav pojistných smluv na inter-netu. Klient tak například může kdykoliv zjistit, dokdy má zaplacené pojistné, kdy nastane ter-mín pro příští platbu, v jaké výši a na jaký účet.

Česká podnikatelská pojišťovna, VIG (ČPP) – 1. prosince 2009ČPP zavedla internetové služby „MojeČPP“. Novinka přináší klientům možnost, jak zjistit rychle a bez návštěvy pobočky informace o uza-vřených pojistných smlouvách a likvidovaných škodách včetně provádění on-line hlášení změn či zaslání chybějících dokladů.

Triglav – 4. prosince 2009Pojišťovna vyhodnotila speciální akci týkající se majetkového pojištění. Měsíc před koncem roku pojišťovna evidovala bezmála 2x více uza-vřených smluv než loni, přičemž takřka čtvrtina majetku byla letos pojištěna online. Speciální akcí Triglav podpořila informační kampaň ČAP.

Pojišťovna České Spořitelny, VIG – 30. prosince 2009Na téměř 120 000 smlouvách v rámci FLEXI životního pojištění je již rok pojištěno 140 000 dospělých a 65 000 dětí. Pro velký zájem po-jišťovna vylepšuje od začátku roku 2010 jeho parametry: např. k pojištění pracovní neschop-nosti z důvodu nemoci lze sjednat rozšíření také o úrazové příčiny nebo dochází ke zjednodušení procesu zdravotního zkoumání.

Kooperativa pojišťovna, VIG – 1. února 2010Od konce ledna nabízí společnost nově životní

pojištění Perspektiva, které reaguje na poptáv-ku klientů po univerzálním produktu. Tento jim dokáže zajistit pojistnou ochranu v každém ob-dobí života. V rámci smlouvy mohou klienti např. vybírat ze širokého spektra rizik a volit různé po-měry mezi pojištěním a investiční složkou.

Česká pojišťovna (ČP) – 2. února 2010ČP jako první zahájila na šesti místech republiky pilotní provoz nové služby. Při sjednání povinné-ho ručení či havarijního pojištění mohou klienti získat registraci vozidla na dopravním inspekto-rátu. Výhodu mají motoristé ze Zlínska, Karlo-varska, Moravskoslezského kraje a také z Mla-dé Boleslavi a Domažlic.

ING Životní pojišťovna N.V. – 10. února 2010ING ve spolupráci s GE Money Bank nabízí nové investiční životní pojištění pro zákazníky banky. Investiční životní pojištění kombinuje zabezpečení pro případ smrti a možnost inves-tování v rámci tří finančních fondů.

DIRECT Pojišťovna – 11. února 2010Pojišťovna umožňuje klientům sjednat si pojiš-tění s odkladem jeho počátku až o 5 měsíců. Nabídka je díky tomu na trhu zcela unikátní.

Generali Pojišťovna – 11. února 2010Pojišťovna představuje nové životní rizikové pojištění pro celou rodinu. Jde o první produkt svého druhu, který nabízí možnost cenově vý-hodného pojištění až pro 8 osob v rámci jedné smlouvy. Součástí pojištění Allegro je také nej-širší nabídka asistenčních služeb na trhu.

DIRECT Pojišťovna – 22. února 2010Podle ankety pojišťovny byla každé čtvrté ženě žijící v Praze odcizena kabelka nejčastěji s cen-nostmi v hodnotě 5–10 tisíc Kč. Pojišťovna pro-to nově nabízí připojištění dámské kabelky jako bonus ke každému sjednanému autopojištění.

Další:

KPMG – 27. ledna 2010Vedoucí pracovníci pojišťoven tvrdí, že větší re-gulace posílí a zvýší stabilitu v odvětví. V příš-tích třech letech ale bude největší překážkou růstu. Vyplývá to z průzkumu, který provedla KPMG International ve spolupráci s Economist Intelligence Unit.

40 Pojistný obzor 1/2010 Insurance Digest

Total premiums written recorded by 31 ČAP member insurers amounted to CZK 139.9 billion, an increase of 2.3% compared with the same period of 2008, which represents an all-time low over the past nine years. The figure has confirmed the forecasts spelled out in the 1/2009 issue of Pojistný obzor whereby the expected growth estimate ranged between 1% and 2% and foresaw more likely growth in the non-life insurance segment. Surprisingly, a significant increase was reported in the life insurance segment.

Increased share of premiums in GDP

If the market grew by 2.3% and the real decline in GDP was about 4% at the average inflation rate of 1.0%, the share of premiums in GDP increased. Measured by the number of insurance contracts, the insurance mar-ket surpassed the volume of 25 million con-tracts in the portfolio, accounting for a 5.7% year-on-year hike.These financial results are due primarily to single-premium life insurance which shot up by 16%, representing a growth rate well above the average. This segment appears to have taken an upstream course and sin-gle-premium life insurance has continued its rollercoaster ride with a 9% increase. Regular-premium life insurance also retained above-average growth but still dropped from 8% to 3%. The proportion of life insurance

in total premiums written in 2009 rose by 1% up to 42%, which suggests consider-able growth potential in comparison with the European average of some 60%. Even with adjustment of premiums written by excluding workmen’s compensation, the share of life in-surance would account for a mere 44%.

Non-life insurance: two points of view

Assessment of last year’s development in this segment depends on whether we are inclined to be optimists or pessimists. A pessimist would point to the lowest year- -on-year increase recorded in the new millen-nium (+0.4% and +0.5% respectively, exclu-sive of workmen’s compensation), whereas an optimist would praise maintaining the growth trajectory under the conditions of the economic downturn and encouraging growth in corporate insurance (+5.0 %). Motor insurance (motor damage insurance and motor third-party liability insurance) continued to underperform in line with the re-cent years‘ trend, however, last year saw only a mild decline (-2.2% and -0.3% respec-tively). Market leaders in particular continue to weaken which results in lower market concentration in the aforementioned insur-ance industries recorded in the past two years. A 1% decline in workmen’s compen-sation roughly corresponds to the predicted 1% drop in nominal GDP.

If we look at non-life insurance in terms of the insurance portfolio development, it grew in all three relevant segments. From the de-velopment of financial and non-financial indi-cators it can be assumed that total average premiums and motor third-party liability in-surance premiums will go on declining. Con-versely, the development in the corporate insurance segment indicates an increase in average premiums, albeit by only about one-third of the 2008 level. In terms of the pre-mium growth rate in the coming years, the 2009 figures are not very encouraging; none-theless in the spirit of optimism we maintain the predicted growth rate of 4–5%.

Demand for progressive insurance policies stalls

Recent 2009 statistics show that once again the past year was not favourable for pro-gressive life insurance policies allowing the clients to pay premiums when solvent and not pay when they are short of cash. Sin-gle-premium insurance in regular-premium paid contracts dropped by 7.1%, a greater dip than 6.4% recorded in 2008. Conven-tional lump-sum products in 2009 again better withstood the impact of the financial and economic crisis (business production: +12 %, premiums increased as well +16%; both results better than in 2008) although the average premium rate continued to tumble.A typical example of the foregoing develop-ment is the so-called bancassurance. Three insurers closely linked to major banking groups in aggregate upped their total market share from 13.3% to 15.3%. In the life in-surance segment they already control more than one-quarter of the market (24.4% in 2008 and 28.7% in 2009), but in 2009 they

Insurance premiums to GDP ratio improves Ondřej MartInek

cHaIrMan OF statIstIcs wOrk grOup

czecH Insurance assOcIatIOn

transLatIOn: entre

Latest year-on-year results of the Czech Insurance Association (ČAP) members for 2009 reaffirm ongoing success in overcoming the economic crisis.

More than 2% growth in premiums written at a 1% decline in nominal GDP means an increase in premium share in GDP by more than 3 %.

Insurance Digest

Insurance Digest Pojistný obzor 1/2010 41

saw a drop in single-premium insurance in regular-premium paid contracts by 23.6%. They secured market share growth through the sale of regular-premium insurance poli-cies and conventional lump-sum products.

How has the insurance industry tackled the financial and economic crisis?

A year ago, we finished the analysis of the 2008 development published here with a question whether in 2009 the insurance market could manage 2% growth and in-crease its share in GDP. Today we know that it has succeeded and that’s good news. Of equal importance is that the financial results of 2009 require little change to an-swers to the questions posed at the start of the crisis period. Insurance continues to represent the tool securing against risks; non-life insurance has not declined despite

the adverse economic development, where-as regular-premium and time life insurance rose by 3% and 16% respectively. On the other hand, the year 2009 confirmed the as-sumption that insurance might be perceived as a non-essential perk secondary to secur-ing other life necessities; extraordinary-pre-mium life insurance declined by 7.1%. In the event the current economic prognoses are fulfilled, the insurance market in 2010 will need minimum 3% growth to retain its GDP

share. Let’s wish it grows by at least 5% even though conditions are not expected to be favourable as the macroeconomic progno-sis of the Czech Ministry of Finance predicts for 2010 the lowest rate of household con-sumption expenditure in the coming years.

Last year’s recession has had an impact on the Czech insurance sector1. Can you comment on how it affected the associa-tion’s year-on-year results?Insurance is a very specific industry in that it responds to the current economic develop-ments with slight delay2 compared to other industries. Financial results of the member insurers therefore do not immediately re-flect fluctuations of the economic cycle.3 Al-though the recession impacted overall sta-tistics of the volume of premiums written in the past year, the numbers remained in the black. As expected, the pace of growth in the premiums written segment slowed

down in 2009 from about five percent year-on-year recorded in the previous year to roughly half the figure. A surprising trend was a significant increase in the life insur-ance segment. Due to the aforementioned longer reactive period of the insurance mar-ket to the economic development, we can-not anticipate any profound change for the better this year because of not very optimis-tic economic forecasts.4

How have the insurers adapted to this situation? In a turbulent environment it generally ap-plies that it is vital to quickly identify weak

spots and promptly respond to the actual market changes. The insurers came to un-derstand that the economic downturn had not affected merely major companies and global corporations, and made effort to fo-cus on retail consumers as well. As a result, products with modified parameters have been added to the insurers’ portfolios re-flecting the economic slump5 and the actual possibilities and needs of the policyholders. For example, clients subscribing to some insurance products may, for a specified pe-riod, defer or suspend payments or reduce the payment amounts. To sum it up, the cur-rent insurance products are better suited to

“Major change is unlikely.”

eMa nOvOtná

edItOr-In-cHIeF

czecH Insurance assOcIatIOn

transLatIOn: entre

Where is the Czech insurance industry heading in the year of economic stagnation and long-awaited parliamentary elections? We have asked Tomáš Síkora, CEO of the Czech Insurance Association.

Evolution of Premiums Written and GDP (%, year-on-year changes)

0

5

10

15

20

25

30

35

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* *2009 – members ČAP

Source: ČAP

Life insurance – CR

Non-life insurance – CR

Total – CR

GDP – CR

42 Pojistný obzor 1/2010 Insurance Digest

the customer requirements and are much more variable.

Can you provide some specific exam-ples?Insurers have begun to pay more attention to individual customer needs and employ more thorough segmentation6 than they did several years ago. The great flexibility of products I have mentioned is coupled with variability of available supplemental insur-ance policies7 in combination with a variety of product packages. A single insurance contract can cover several persons’ insur-ance.

What direction have the Czech Insurance Association (ČAP) members taken in cre-ating brand new products?The prevailing trend in this field appears to be provision of better insurance protection for a broad and optional range of both indi-viduals and companies. Due to losses on the financial markets, the life insurance seg-

ment saw a return to conservative insurance policies with guaranteed return8. In addition, there has been growing interest in products designed predominantly to cover risks.

What changes in the insurance sector do you expect this year? As I indicated in my answer to the first question, we don’t expect the growth trend of total premiums written on the domes-tic market to become more dynamic than in 2009. The average unemployment rate9 is likely to increase compared to last year, so we will consider it success to retain posi-tive growth in the life insurance segment. On the other hand, as Czech firms are ex-pected to improve their financial perform-ance in 2010, the property insurance seg-ment could stabilize as a result.However, an overall upturn toward substan-tial growth is likely to occur as late as in the course of 2011.

Which areas do you think have potential to develop more?Consumers in the life insurance segment are yet to realize the need to cover serious

risks, such as permanent damage caused by injuries, disability or job loss. This under-estimation of potential risks stems primarily from lack of knowledge of insurance prod-ucts, and also from all kinds of myths. Even though ČAP strives to address these myths through the annual mass media campaign titled “February – the Insurance Month”, consumers still lag behind in grasping the

fundamental principles and effects of vari-ous insurance policies. Specifically, they mistake the primary role of life insurance – insurance protection – with the expected effect of saving. Furthermore, insurance products with a significant saving portion of-ten do not meet customer expectations and insufficiently cover their actual needs. I also see potential in the field of insurance fraud detection whereby insurers should improve collaboration. Individual insurers succeed in detecting a greater proportion of insurance fraud each year, however, fraud perpetrators’ craftiness10 keeps improving along with this success. In the event of sus-pected unlawful activity, they often move their practices to another insurance com-pany. This is an opportunity to seek sys-temic cross-check tools for insurance fraud detection.

What can insurers’ customers expect in 2010?Primarily, the insurance market stability they can rely on. The importance of the in-dustry stability and its protective functions are paramount more than ever. Without good-quality risk insurance, companies and consumers are much more vulnerable at a time of economic adversity. In addition, due to an overall high concentration of in-surers on the Czech market, we can ex-pect ongoing improvement of the existing products and related assistance services. The fight for each client will be based on meeting individual customer needs, specifi-cally tailor-made insurance policies at highly favourable rates.

1 to have an impact on the Czech insurance sector – mít dopad na české pojišťovnictví

2 to respond with slight delay – reagovat s mír-ným zpožděním

3 to reflect fluctuations of the economic cycle – odrážet výkyvy hospodářského cyklu

4 economic forecasts – ekonomické prognózy5 economic slump – prudký pokles ekonomiky6 employ thorough segmentation – použít

důkladnou segmentaci

7 supplemental insurance policies – připojištění8 conservative insurance policies with

guaranteed return – konzervativní pojištění s jistotou garantovaného zhodnocení vkladu

9 average unemployment rate – průměrná nezaměstnanost

10 craftiness of fraud perpetrators – rafinova-nost podvodníků

Selected insurance terminology from the textVybraná pojistná terminologie z textu

Insurers succeed in detecting a greater proportion of insurance fraud each year, however, fraud perpetrators’ craftiness keeps improving along with this success.

Pho

to: Č

AP

arc

hive

s

Insurance Digest

Tomáš Síkora

POJISTNÝ OBZOR

Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví

1/2010

Ročník LXXXVII

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven

Redakční rada:

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel,

Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová,

Ing. Marcela Kubešová, Mgr. Eva Kucová,

Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.,

PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, M.B.A.,

Ing. Eva Svobodová.

Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná

Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129,

140 00 Praha 4

Telefon: (+420) 222 350 161

Fax: (+420) 221 413 400

E-mail: [email protected]

Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o.,

Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4

Tisk: Integraf, s.r.o., Běloveská 187, 574 01 Náchod

ISSN 0032-2393

Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem

vydavatele:

SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00

Praha 9 – Horní Počernice


Telefon: (+420) 225 985 225

Fax: (+420) 225 341 425

GSM: (+420) 777 333 370

SMS: (+420) 605 202 115

www.send.cz

Předplatné na Slovensku:

Magnet Press, Slovakia s.r.o.

Šustekova 8, 851 04 Bratislava

Telefon: (+421) 267 201 921


www.press.sk

Evidenční číslo: MK ČR E 1060.

Inzerce: veškeré informace podá redakce.

Nevyžádané rukopisy nevracíme.

Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při

zachování autorských práv.

© Česká asociace pojišťoven

www.cap.cz

Cena výtisku: 75 Kč

Roční předplatné: 240 Kč

Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace

odborného pojišťovacího tisku.

www.piassurance.eu

VYLUŠTĚNÉ SUDOKU Z ČÍSLA 4/2009

OSMISMĚRKA S POJISTNOU TEMATIKOU

Česká asociace pojišťoven

Gemini B, Na Pankráci 1724/129,

140 00 Praha 4, Česká republika

tel.: +420 222 350 150

fax: +420 221 413 400

e-mail: [email protected]

www.cap.cz

Documents

Pojistný obzor · portfolio. In choosing the right product, cus-tomers today primarily eye the scope and quality of provided assistance services. The Insurance Products section describes