Pobaltské státy a KaliningradPobaltské státy a Kaliningrad

Lotyšsko, Litva a EstonskoLotyšsko, Litva a Estonsko

Litva - mapaLitva - mapa

LitvaLitva Plný název země: Plný název země: Lietuvos RespublikaLietuvos Respublika Hl. město : Hl. město : VILNIUSVILNIUS Počet obyvatel: Počet obyvatel: 3 592 5613 592 561 (2005) (2005) Rozloha: Rozloha: 65 302 km²65 302 km² (120. na světě) (120. na světě) Hranice: s Hranice: s LotyšskemLotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s (délka hranic 588 km) na severu, s

BěloruskemBěloruskem (660 km) na jihovýchodě, s (660 km) na jihovýchodě, s PolskemPolskem (103 km) a (103 km) a ruskou Kaliningradskou oblastíruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. (273 km) na jihozápadě. Litevské pobřežíLitevské pobřeží měří 91 km. měří 91 km.

Typ vlády: Typ vlády: parlamentní demokrycieparlamentní demokrycie Úřední jazyk: Úřední jazyk: litevštinalitevština Měna: Měna: litas (LTL)litas (LTL) Vznik: Vznik: 11. března 199011. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

Litva – státní symbolyLitva – státní symboly

Vlajka: Vlajka:

Státní znak:Státní znak:                                                                                                                      

Litva - dějinyLitva - dějiny 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem 1569 - 1795 uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii Po 1569 - 1795 uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii Po

rozpadu připadla větší část území Rusku, zbytek Pruskurozpadu připadla větší část území Rusku, zbytek Prusku 1812 území Litvy obsazeno francouzskými vojáky1812 území Litvy obsazeno francouzskými vojáky Za 1. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita Za 1. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita

prosazovala anexi území Litvyprosazovala anexi území Litvy 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala

velkého území, do něhož patřila i Litva.velkého území, do něhož patřila i Litva. Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které

obsadilo území okolí města Vilniusu, (Litvou považováno za hlavní město). obsadilo území okolí města Vilniusu, (Litvou považováno za hlavní město). 1923 získala Litva anexí přístav Klajpedu. 1923 získala Litva anexí přístav Klajpedu. 1939 musela Litva vydat město Klajpedu pod nátlakem Německu.1939 musela Litva vydat město Klajpedu pod nátlakem Německu. Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno

Sovětským svazemSovětským svazem 1940 Litva součástí SSSR. 1940 Litva součástí SSSR. 1941 – 1944 území Litvy okupováno Němci1941 – 1944 území Litvy okupováno Němci 1990 vznikl samostatný litevský stát (Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. SSSR 1990 vznikl samostatný litevský stát (Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. SSSR

ji však neuznal a ještě 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti ji však neuznal a ještě 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a ruskými vojáky rozmístěnými v zemi).a ruskými vojáky rozmístěnými v zemi).

Litva – politický systémLitva – politický systém 11. března 1990 přijala litevská Nejvyšší rada 11. března 1990 přijala litevská Nejvyšší rada DeklaraciDeklaraci nezávislostinezávislosti (prohlásila, že akty (prohlásila, že akty

nezávislosti z let 1918 – 1920 nikdy nepozbyly platnosti a stanoví právní a ústavní základ nezávislosti z let 1918 – 1920 nikdy nepozbyly platnosti a stanoví právní a ústavní základ státu státu

Litevská ústava je podle článku 150 tvořena třemi akty: samotnou ústavou, ústavním zákonem Litevská ústava je podle článku 150 tvořena třemi akty: samotnou ústavou, ústavním zákonem o litevském státě z 11. února 1991 a ústavním aktem o nepřistupování Litevské republiky k o litevském státě z 11. února 1991 a ústavním aktem o nepřistupování Litevské republiky k postsovětským východním svazkům z 8. června 1992. postsovětským východním svazkům z 8. června 1992.

13. října 1992 přijata řádná ústava13. října 1992 přijata řádná ústava Správní členění:Správní členění: 44 regionů 44 regionů a městských obvodů a městských obvodů Parlamentní demokratická republika s jednokomorovým parlamentem = SeimParlamentní demokratická republika s jednokomorovým parlamentem = Seim Hlavou státu – prezidentHlavou státu – prezident Prezidentem - Prezidentem - Valdas AdamkusValdas Adamkus, volen na 5 let, volen na 5 let Zákonodárným orgánem je parlament , jehož 141 členů je voleno na čtyři roky.Zákonodárným orgánem je parlament , jehož 141 členů je voleno na čtyři roky. Parlament i prezident voleni v přímých všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným Parlament i prezident voleni v přímých všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným

volebním systémem, prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem volebním systémem, prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem Čtyřstupňová soustava obecných soudů a dvoustupňová soustava správních soudů Čtyřstupňová soustava obecných soudů a dvoustupňová soustava správních soudů Výkonnou moc má vláda sestavená ministerským předsedou, který je jmenován prezidentem Výkonnou moc má vláda sestavená ministerským předsedou, který je jmenován prezidentem

se souhlasem parlamentu se souhlasem parlamentu

Litva – členství v organizacíchLitva – členství v organizacích

2004 členem 2004 členem NATONATO od 1. května 2004 jednou z deseti nových od 1. května 2004 jednou z deseti nových

členských zemí členských zemí EUEU 19911991 OSN OSN CE CE (Rada Evropy)(Rada Evropy) OBSE OBSE (Organizace pro bezpečnost a (Organizace pro bezpečnost a

spolupráci v Evropě)spolupráci v Evropě) WTOWTO (Světová obchodní organizace) (Světová obchodní organizace)

Lotyšsko - mapaLotyšsko - mapa

LotyšskoLotyšsko Plný název země: Plný název země: LATVIALATVIA, Latvijas Republika , Latvijas Republika Hl. město : Hl. město : RIGARIGA Počet obyvatel: Počet obyvatel: 2. 302 7002. 302 700 (2005) (2005) Rozloha: Rozloha: 64 589 km64 589 km22 (121. na světě) (121. na světě) Hranice: s Hranice: s LitvouLitvou (délka hranic 588 km) na jihu, s (délka hranic 588 km) na jihu, s

BěloruskemBěloruskem (167 km) na jihovýchodě, s (167 km) na jihovýchodě, s RuskemRuskem (282 km) na (282 km) na východě a s východě a s EstonskemEstonskem (343 km) na severu. (343 km) na severu.

Typ vlády: Typ vlády: parlamentní demokracieparlamentní demokracie Úřední jazyk: Úřední jazyk: LotyštinaLotyština (úřední), (úřední), RuštinaRuština a a etnickéetnické jazykyjazyky Měna: Měna: 1 lat (LVL)1 lat (LVL) = 100 santimů = 100 santimů Vznik: Vznik: 4. května 19904. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR) (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

Lotyšsko – státní symbolyLotyšsko – státní symboly

Vlajka: Vlajka:

Státní znak:Státní znak:                                                                               

Lotyšsko - dějinyLotyšsko - dějiny 10. - 13. st.knížectví Koknese, Ersika, Talava10. - 13. st.knížectví Koknese, Ersika, Talava 13. - 16. st.vláda řádu německých rytířů13. - 16. st.vláda řádu německých rytířů 1558-83 Livonská válka1558-83 Livonská válka 1629 Altmarským příměřím získalo Švédsko část území s Rigou1629 Altmarským příměřím získalo Švédsko část území s Rigou 1721 Nystadským mírem 1721 Nystadským mírem připojeno Lotyšsko k Ruskupřipojeno Lotyšsko k Rusku 1917 prosinec - vyhlášena sovětská vláda1917 prosinec - vyhlášena sovětská vláda 1918 únor - okupace německou armádou1918 únor - okupace německou armádou 1920 leden - 1920 leden - vyhlášena Lotyšská republikavyhlášena Lotyšská republika 1934 květen - fašistický převrat1934 květen - fašistický převrat 1940 1940 vyhlášena Lotyšská SSRvyhlášena Lotyšská SSR 1941 – 44 Lotyšsko okupované Němci1941 – 44 Lotyšsko okupované Němci 1944 osvobození sovětskou armádou1944 osvobození sovětskou armádou 1991 obnovena samostatnost, 1991 obnovena samostatnost, člen OSNčlen OSN 1993 prvním poválečným prezidentem G. Ulmanis1993 prvním poválečným prezidentem G. Ulmanis 1994 ukončen odchod ruských (pův. sovětských) vojsk z území Lotyšska1994 ukončen odchod ruských (pův. sovětských) vojsk z území Lotyšska 1995 vytvoření 1995 vytvoření pásma volného obchodupásma volného obchodu mezimezi třemi třemi pobaltskými státypobaltskými státy (Litva,Lotyšsko, (Litva,Lotyšsko,

Estonsko)Estonsko) 1995 podepsána dohoda o 1995 podepsána dohoda o přidružení k EUpřidružení k EU

Lotyšsko – politický systémLotyšsko – politický systém

1922 přijata Lotyšská ústava, 1940 anulována 1922 přijata Lotyšská ústava, 1940 anulována vpádem sovětských vojsk, nyní opět obnovenavpádem sovětských vojsk, nyní opět obnovena

Legislativní síla – jednokomorový parlament = Sejm, Legislativní síla – jednokomorový parlament = Sejm, tvořený 100 členy, volební období je 4 rokytvořený 100 členy, volební období je 4 roky

Hlavou státu – prezident, volený SejmemHlavou státu – prezident, volený Sejmem Sejm jmenuje i kabinet ministrů a předsedu vlády, Sejm jmenuje i kabinet ministrů a předsedu vlády,

který je výkonnou mocí v zemikterý je výkonnou mocí v zemi Prezidentkou - Viara Vieková Freibergová, za II. Sv. Prezidentkou - Viara Vieková Freibergová, za II. Sv.

války emigrovala do Kanady a vrátila se až v r. 1998války emigrovala do Kanady a vrátila se až v r. 1998

Lotyšsko – členství v organizacíchLotyšsko – členství v organizacích

2004 členem 2004 členem NATONATO od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EUEU 1991 1991 OSNOSN UNESCOUNESCO CECE WTOWTO BIS, CBSS, CCC, EAPC, EBRD, ECE, FAO, IAEA, IBRD, BIS, CBSS, CCC, EAPC, EBRD, ECE, FAO, IAEA, IBRD,

ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Intelsat (nepodepsaný uživatel), Interpol, IOC, IOM Intelsat (nepodepsaný uživatel), Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (dopisovatel), ITU, NSG, OAS (pozorovatel), ISO (dopisovatel), ITU, NSG, OAS (pozorovatel), OPCW, OSCE, PFP, UNCTAD, UNIDO, UPU, (pozorovatel), OPCW, OSCE, PFP, UNCTAD, UNIDO, UPU, WEU (associate partner), WHO, WIPO, WMOWEU (associate partner), WHO, WIPO, WMO

Estonsko - mapaEstonsko - mapa

EstonskoEstonsko Plný název země: Eesti Vabariik Plný název země: Eesti Vabariik Hl. město : Hl. město : TallinnTallinn Počet obyvatel: Počet obyvatel: 1 324 3331 324 333 (2006) (2006) Rozloha: Rozloha: 45 226 km245 226 km2 (. na světě) (. na světě) Hranice: Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Hranice: Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský zálivFinský záliv. .

Na západě se nachází Na západě se nachází Baltské mořeBaltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko . Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s na východě s RuskemRuskem, ovšem převážná část této hranice prochází , ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s LotyšskemLotyšskem. .

Typ vlády: Typ vlády: parlamentní demokracieparlamentní demokracie Úřední jazyk: Úřední jazyk: estonštinaestonština Měna: Měna: Estonská korunaEstonská koruna (EEK) (EEK) Vznik: 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a Vznik: 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a

Německu) , znovu 1991Německu) , znovu 1991

Estonsko – státní symbolyEstonsko – státní symboly

Vlajka:Vlajka:

Státní znak:Státní znak:

Estonsko - dějinyEstonsko - dějiny 8 tis. Př.n.l. - Nejstarší známé osídlení je přibližně 8 tis. Př.n.l. - Nejstarší známé osídlení je přibližně 13. st. n.l. celé Estonsko pod nadvládu západních zemí13. st. n.l. celé Estonsko pod nadvládu západních zemí V 16. a 17. st. bylo Estonsko pod nadvládou Švédů V 16. a 17. st. bylo Estonsko pod nadvládou Švédů 18. st. pod ruskou nadvládou. 18. st. pod ruskou nadvládou. 1918 vyhlásilo Estonsko nezávislost, ale Rusko se proti tomu postavilo => 1918 vyhlásilo Estonsko nezávislost, ale Rusko se proti tomu postavilo => 1918 – 1920 válka za nezávislost, která skončila mírovou smlouvou v 1918 – 1920 válka za nezávislost, která skončila mírovou smlouvou v

Tartu.Tartu. Od roku 1940 bylo Estonsko okupováno ruskými vojsky a když v roce Od roku 1940 bylo Estonsko okupováno ruskými vojsky a když v roce

1941 napadlo Německo SSSR, viděli v Němcích osvoboditele.1941 napadlo Německo SSSR, viděli v Němcích osvoboditele. 1945–49 bylo opět Estonsko násilně začleněno do SSSR. 1945–49 bylo opět Estonsko násilně začleněno do SSSR. 1980 došlo k první demonstraci, kterou uspořádali studenti. 1980 došlo k první demonstraci, kterou uspořádali studenti. Od roku 1988 se zde vytvořilo reformistické hnutí a chtělo demokratické Od roku 1988 se zde vytvořilo reformistické hnutí a chtělo demokratické

změny. změny. 1991 uznáno Nezávislé Estonsko1991 uznáno Nezávislé Estonsko

Estonsko – politický systémEstonsko – politický systém parlamentní demokratickou republikou, v čele stojí prezident parlamentní demokratickou republikou, v čele stojí prezident

volený na 5 let.volený na 5 let. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem, vláda je Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem, vláda je

jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem. jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem. Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament = Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament =

Riigikog, který má 101 členů a je volen jednou za 4 roky ve Riigikog, který má 101 členů a je volen jednou za 4 roky ve všeobecných parlamentních volbách. všeobecných parlamentních volbách.

Prezidentem je Prezidentem je Arnold RüütelArnold Rüütel 15 administrativních celků – krajů. 15 administrativních celků – krajů. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19

soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem schvalován parlamentem

Estonsko – členství v organizacíchEstonsko – členství v organizacích

2004 - 2004 - NATONATO 1. května 2004 - 1. května 2004 - EUEU 1991 - 1991 - OSNOSN CECE OBSEOBSE - ekonomické - ekonomické WTOWTO

Kaliningradská oblastKaliningradská oblast Nachází se v západním Rusku Nachází se v západním Rusku Hlavní město: Kaliningrad (na řece Pregolja)Hlavní město: Kaliningrad (na řece Pregolja) Vznik: 1255Vznik: 1255 Hustota zalidnění: 63 osob / kmHustota zalidnění: 63 osob / km22

Rozloha: 15.100 kmRozloha: 15.100 km22 Hranice: na severu a východě s Litvou (280,5 km), na Hranice: na severu a východě s Litvou (280,5 km), na

jihu s Polskem (231,98 km), na západě pobřeží Baltu jihu s Polskem (231,98 km), na západě pobřeží Baltu (183,56 km)(183,56 km)

Jazyk: ruštinaJazyk: ruština Spřátelené město s OpavouSpřátelené město s Opavou

Kaliningrad - dějinyKaliningrad - dějiny Kaliningrad (za doby vlády Němců Königsberg) založil roku 1255 český král Kaliningrad (za doby vlády Němců Königsberg) založil roku 1255 český král

Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar II. 1544 založena Universita Albertina(zničena r. 1944 ve II. sv. válce, znovu 1544 založena Universita Albertina(zničena r. 1944 ve II. sv. válce, znovu

obnovena až 1967)obnovena až 1967) V I. světové válce dějištěm bojů mezi ruskými a německými vojskyV I. světové válce dějištěm bojů mezi ruskými a německými vojsky Až do konce II. sv. války součást NěmeckaAž do konce II. sv. války součást Německa 17.10.1945 oficiální začlenění do SSSR, zbourání17.10.1945 oficiální začlenění do SSSR, zbourání Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde

„Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro „Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen. návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen.

I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti byly rozmístěny i jaderné zbraně. byly rozmístěny i jaderné zbraně.

Následkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo 15.100 kmNásledkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo 15.100 km22 území území Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou. Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou.

Po vstupu Polska a Litvy do EU je oblast obklopená ze všech stran státy EU a Po vstupu Polska a Litvy do EU je oblast obklopená ze všech stran státy EU a NATONATO

Dnes problematická oblast v jednání mezi EU a Ruskou federacíDnes problematická oblast v jednání mezi EU a Ruskou federací

Kaliningradská oblast – symbolyKaliningradská oblast – symboly

Znak:Znak: