02/2009

OBSAH ČÍSLA:

Na houpačce

Dětský den se vydařil

Slavili jsme 15 let

Komunální odpadmůže být prospěšný

Co je biomasa

Dětský den v ZOOse vydařil

Od března letošního roku provozujePlzeňská teplárenská nový sběrný dvůr naJateční ulici v Plzni.

Vybudování sběrného dvora, který by mělsvojí kapacitou pokrýt potřeby 25 tisíc oby-vatel plzeňské městské čtvrti Doubravka,stálo přes 7 miliónů korun, z toho 5,7 milió-nu přispěl Státní fond životního prostředía Fond soudržnosti EU v rámci Operačníhoprogramu životní prostředí.

Sběrný dvůr má rozlohu 2000 m2 a jevybaven vším potřebným, aby v něm mohli

obyvatelé Doubravky ukládatvšechny druhy odpadu, kterývyprodukovali ve své domác-nosti. Týká se to jak objem-ných odpadů (např. nábytku,koberců, linolea, pneumatik),ale také vyřazeného elek-trického a elektronického

zařízení (např. lednic, televizí, mikrovlnek,počítačů).

Ve sběrném dvoře je vybudováno i speci-ální místo pro ukládání biologicky rozložitel-ných odpadů rostlinného původu – přede-vším trávy, listí a větví.

Své místo najdou v novém sběrnémdvoře na Jateční ulici i autobaterie, zářivky,oleje a barvy.

Plzeňská teplárenská bere své úkolyv oblasti nakládání s odpady vážně. Důka-zem je provozní doba sběrného dvora.

Nikdo už se nemůževymlouvat, že pro řádnéuložení odpadů nemělvytvořeny podmínky.

2

Na poslední straně to-hoto čísla Plzeňskéhotepla sice přinášíme re-portáž z Dětského dnev ZOO, který Plzeňská tep-lárenská každoročně orga-nizuje, ale já bych rád při-lákal pozornost čtenářů k úplně jiné houpačce, než je dětská atrakce. K houpačce, na které se nám může doopravdyudělat nevolno, protože její rytmus je nevypoči-tatelný. Zamysleme se společně nad houpačkoucen energetických surovin.

Loni touto dobou stál barel ropy více než 130dolarů. O vánocích byl ale o stovku lacinější,te� stojí něco přes sedmdesát. Předpovědi cenykolem 200 dolarů se nenaplnily, ale kdo má jis-totu, že se nenaplní příště? Plyn te� v létě zlev-ňuje přibližně o 7%. Změny cen těchto komoditjsou velmi dynamické a předpovídat se praktic-ky nedají. Odborníci tvrdí, že především světovýtrh s ropou nestojí na reálných číslech a má ten-denci se chovat poněkud hystericky. Trh s ply-nem tyto trendy většinou kopíruje.

Z rychlých nevypočitatelných pohybů můžemít radost spekulant, riskující hráč. Má-li dostsíly, snaží se tyto pohyby sám vyvolávat a ale-spoň částečně je řídit ve snaze na nich vydělat.Přesně opačně je na tom zodpovědný ekonom.Chce investovat, k tomu ale potřebuje znát cenyvstupů do výroby, včetně energií, aby mohlvypočítat dobu návratnosti. Podobně je na tomi občan – má investovat do plynového kotle,nebo se připojit na teplárenský horkovod?

Hlavním palivem Plzeňské teplárenské jestále ještě, i přes mohutný rozvoj využívání bio-masy, hnědé uhlí. Především sokolovské. Na tojsme „zavedeni“, zkonstruováni, připraveni. Žezačíná být uhlí nedostatek je veřejně známoa má to mnoho důvodů. Některé z nich jsou ekologické, jiné politické či ekonomické. Sku-tečností ale zůstává, že ceny uhlí jsou stáleještě dobře předvídatelné. Právě proto lze vypo-čítat s relativně dobrou přesností návratnostinvestice, která je třeba k připojení na teploz Plzeňské teplárenské.

S tím nedostatkem uhlí je to totiž tak, že navýrobu samotného tepla budeme mít uhlí dosta za rozumnou cenu. My ale nevyrábíme jenteplo, ale také elektřinu. Právě její prodej jedůvodem velmi dobrých ekonomických výsled-ků naší teplárny, zdrojem její vysoké prosperity.Jestli budeme mít dost uhlí také pro masivnívýrobu elektřiny, o tom se ještě jedná

Je možno se obávat, že zisku přes osm setmiliónů korun, jako v loňském roce, hned taknedosáhneme. To ale odběratele našeho teplanemusí až tak moc zajímat. Myslím, že pro ně jehlavní, že dodávky tepla z Plzeňské teplárenskébudou i nadále relativně levné, stabilní, cenověodhadnutelné a spolehlivé. My své zákazníkynehoupáme.

V tom mají naši zákazníci základní dlouhodo-bou výhodu oproti těm, kteří využívají jiné zdroje energie.

Tomáš Drápelagenerální ředitel

Plzeňská teplárenská, a.s.

Na houpačcePlzeňská teplárenská oslavuje letos pat-

náct let od svého založení jako akciové spo-lečnosti. V roce 1994 to byla ještě obyčejnáměstská teplárna, ale investicí dokogenerační výroby energie (spo-lečná výroba tepla a elektřiny) napřelomu tisíciletí postoupila dovyšší ligy.

Postupně se z ní stala štikav českém teplárenském rybníce.Každoročně dosahuje výbornýchhospodářských výsledků, ale při-tom udržuje druhé nejnižší cenytepla v rámci České republiky.Investuje do rozvoje horkovodníchsítí ve městě, úspěšně prodávánejen teplo, ale i elektřinu, chlada pitnou vodu. Z pověření města sestará i o nakládání s komunálnímodpadem. Samozřejmostí je přitomvšem maximální možná ohleduplnost vůčiživotnímu prostředí – o tom svědčí i sku-tečnost, že se Plzeňská teplárenská stalav naší zemi lídrem ve využívání biomasyk energetickým účelům.

Je tedy co slavit. Gratulanty přivítalinedávno na pivovarské Spilce předsedapředstavenstva Roman Jurečko (na foto-grafii vpravo) spolu s generálním ředitelem

Tomášem Drápelou (vlevo). Pod dohledemstaršího sládka Plzeňského Prazdroje Vác-lava Berky (uprostřed) dokonce uvařili

hostům speciální pivo – Kotelnickou polo-tmavou třináctku.

Blahopřát přišel nejen primátor PavelRödl, ale i dva primátoři bývalí, ministři,poslanci i senátoři, podnikatelé a rektor uni-verzity. A jeden drb ze zákulisí – na oslavěse mihl i nedávný premiér. Zdá se, že Plzeň-skou teplárenskou mají rádi nejen zákaz-níci, ale jako úspěšný podnik i mnozí vlivní.

Městu sloužíme už patnáct let

Sběrný dvůr pro Doubravku

Otevírací doba:9,00 – 12,0013,00 – 18,00

Každý den, včetně sobot a nedělí.

3

Je třeba se rozhodnout

Vybrat z pěti možností

Chemoprag porovnával tři metody termického zpra-cování a dva druhy mechanicko- biologické likvidace.Důležitý je poměr vynalože-ných nákladů na výstavbuzařízení k množství zpraco-vaného odpadu a k eko-logickým zátěžím pro okolí.

Klasické roštové spalo-vání odpadu by přišlo přikapacitě 60 tisíc tun na 1,9miliardy korun, při kapacitě100 tisíc tun na 2,5 miliardy.

„Druhý typ spalovny, tak-zvaná plazmová technolo-gie, zatím není provozně vy-zkoušen pro zpracování běž-ného směsného komunál-ního odpadu a takzvaná pyrolízní technologie je in-vestičně vysoce nákladná.“,vysvětluje odborník na nakládání s odpady PetrBaloun.

Další možnost, mechanic-ko-biologická úprava, neza-ručuje definitivní likvidaciodpadu.

Informace pro veřejnost

Plzeňská teplárenská je obecně známá svojí velmiotevřenou informační politikou. nemá před veřejnostíprakticky žádná tajemství. To se týká nejen samotné-ho teplárensko – energetického provozu, ale to, co byse dalo nazvat „přidružená výroba“ – tedy výrobychladu a pitné vody, a také nakládání s odpady. Od tédoby, co převzala zodpovědnost za provoz skládkykomunálního odpadu v Chotíkově, zavládl v tomtoprostoru pořádek a ani zainteresované obce, Cho-tíkov a Město Touškov nemají důvod ke stížnostem.A pro jejich obecní pokladny je naopak skládka navícpožehnáním.

Jenže spalovna odpadu je přece jen něco jiného atak je jen přirozené, že tato problematika zajímánejen občany obou obcí, ale celé široké okolí.

Nejširší veřejnosti se dostalo komplexních informa-cí o výsledcích studie prostřednictvím médií. Cho-tíkovské a touškovské s nimi seznámili představiteléPlzeňské teplárenské osobně.

Emise

Všechny zplodiny z provozu na termické zpraco-vání odpadu jsou přísně monitorovány. Povolené limi-ty jsou daleko přísnější, než u dosavadních běžnýchenergetických provozů. U moderních zařízení (a jiné

by se v Chotíkově stavět nemohlo) dosahují emisezpravidla jedné desetiny povolených limitů. Podobněto platí i u obávaných dioxinů, které bývají pod polo-vinou limitu.

Království dvojího lidu

Některým občanům Chotíkova i Města Touškov byspalovna příliš nevadila, zejména při slibovaném pro-fitu pro obecní rozpočet. Jiní jsou naopak zásadně

proti a dožadují se vyhlášení obecního referendak této otázce. Je třeba říci, že to je vnitřní záležitostjejich obce, do které nebude Plzeňská teplárenská

zasahovat. Chápe jako jeden z legitimních postojůtvrzení: „Už tu žádné odpady nechceme!“

V takovém případě ukončí Plzeňská teplárenskáv dohodnutém termínu své působení na chotíkovskéskládce a bude hledat pro zpracování směsnéhokomunálního odpadu jinou lokalitu.

Obchvat

Občané Města Touškov se obávají předevšímdalšího nárůstu dopravy, která už te� jejich obecnepříjemně zatěžuje. Přitom stavbu obchvatu plánuje

Plzeňský kraj až za desítky let. Právě výstav-ba závodu na zpracování odpadu v prostorusoučasné chotíkovské skládky dávámožnost zprovoznění obchvatu Města Tou-škova výrazně urychlit. Mohla by to býtjedna z podmínek souhlasu touškovskýchobčanů, podmínka jistě pochopitelná a spl-nitelná.

Bez spalovny to stejně nepůjde

Vezmeme-li v úvahu vývoj v západníEvropě, pak si asi musíme přiznat, že bezspalovny se nejspíš neobejdeme. Těžkovymyslíme nějaké zcela nové zásadní řeše-ní likvidace odpadu. Ten se spaluje i v eko-logicky tak opatrných zemích jako jeRakousko či Švýcarsko. Otázkou tedy zů-stává nejen kde závod na termické zpraco-vání odpadu vyroste, ale také kdo ho posta-ví a bude provozovat. Pokud to nebudefirma v majetku města, ale privátní podnika-telský subjekt, bude samozřejmě hledat pře-devším ekonomický zisk a tomu bude odpo-

vídat i cena za likvidaci odpadu. Výstavba závodu nazpracování odpadu je nepochybně ve společenskémzájmu a studie ukázala, že právě termické zpracováníje nejvýhodnější.

Plzeňská teplárenská prokázala, že umí hospo-dařit ve prospěch občanů. Ceny jejího tepla jsou

druhé nejnižší v Českérepublice a jeho dodáv-ky jsou naprosto bez-problémové, pravidel-né, bezpečné. Zcelaprokazatelné je i jejíekologicky ohleduplnéchování. I v tomto číslePlzeňského tepla jeo tom řeč. Není důvodse tedy domnívat, že byv případě spalovnypostupovala jinak,nikdo nemá důvodpodezírat ji z nekalýchúmyslů a pletich. Pl-zeňská teplárenská se v tomto smyslumůže opřít o svoji pat-náct let budovanoudobrou pověst.

Rozhodnutí te� leží v rukou chotíkovských a tou-škovských zastupitelů, případně všech občanů.

Diskuse o budoucnosti skládky komunálního odpadu v Chotíkověvrcholí. Plzeňská teplárenská, kterou pověřilo město Plzeň, abynavrhla řešení budoucího nakládání s odpady v našem regionu, shro-máždila všechny potřebné otázky i údaje k nim. Odpově� přineslav květnu odborná studie společnosti Chemoprag. Jednoznačně dopo-ručila termické zpracování komunálního odpadu.

Kateřinu Moučkovou ze Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov jsme přivítali i na prohlídce skládky komunálního odpadu.

Při prezentaci výsledků studie vládla v Chotíkově vzrušená atmosféra

4

Biomasa je souhrn látek, tvořících tělavšech živých organismů, jak rostlin, bakterií,sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmemčasto označujeme rostlinnou biomasu vyu-žitelnou k energetickým účelům.

Energie biomasy má svůj prapůvod veslunečním záření a fotosyntéze, proto sejedná o obnovitelný zdroj energie.

Rozeznáváme:- odpadní biomasu – dřevní odpad z les-

ního hospodářství a celulózo- papírenskéhoprůmyslu, dřevařského a nábytkářského

průmyslu, rostlinné zbytky zezemědělské prvovýroby a údržbykrajiny, komunální bioodpada odpady z potravinářského prů-myslu.

- cíleně pěstovanou biomasu –energetické byliny a rychleros-toucí dřeviny.

Evropský potenciál biomasyEvropská agentura pro životní

prostředí ve studii z roku 2006stanovila tzv. evropský potenciálbiomasy, který by respektovalochranu biologické rozmanitostia vedl jen k minimu nepříznivýchdopadů.

V roce 2030 by mohlo být asi15% energetické poptávkyv Evropské unii pokryto energiívyrobenou ze zemědělských,lesnických a odpadních produktů

z čistě evropských zdro-jů. Do roku 2030 bymohlo být 18% tepla,12,5 procenta elektřinya 5,4% paliv pro dopra-vu pocházet z biomasyevropského původu.

Biomasa byla v Evro-pě hojně používánapřed rokem 1850, pakale přišla průmyslovárevoluce a počet obyva-tel se zvýšil na desítky

miliónů. Biomasase ukázala jakonedostačující ener-getický zdroj.

V současnosti je energie z biopaliv uvol-ňována hlavně jejich spalováním. Biopalivapokrývají 15% celkové světové spotřebyenergie, především ve třetím světě, kdeslouží převážně k vaření a vytápění domác-ností, ale relativně vysoký podíl mají bio-paliva i ve Švédsku a Finsku (17% a 19%).

Účinnost využití v biomase uloženéenergie slunce je poměrně nízká. Z jednohohektaru pole lze získat energetickou hmotuna výrobu 40 až 90 MWh energie, tedyméně, než jedno procento pohlceného slu-

nečního záření. Zato lze biomasu úspěšnědlouhodobě skladovat.

Emise vzniklé spalováním biomasy jsouvýrazně nižší než z fosilních paliv. Biomasa

je tzv. CO2 neutrální – to zname-ná, že jejím spalováním se uvol-ní tolik CO2, kolik je spotřebo-váno pro další růst rotlin. Vedřevě není síra, ve slámě je jí0,1%. Dusíku je v biomase jen0,1 – 0,5%. Pro srovnání: hnědéuhlí obsahuje 2% síry a 1 až1,4% dusíku. Také obsahtěžkých kovů je v biomase téměřnulový.

Plzeňská teplárenská a biomasa

- v Plzeňské teplárenské sesnažíme částečně nahradit uhlíbiomasou už od roku 2003, když

už o rok dříve proběhly prvnízkoušky. Palivem je předevšímtzv. lesní štěpka, tedy odpad potěžbě dřeva v českých lesích.

Archivní foto z roku 2003, kdy jsme s biomasou začínali.

Experimenty s biomasou jsou vděčným terčem zájmu novinářů. Přijela sepodívat i Jana Klímová z pražské redakce Mladé fronty DNES. Generálního

ředitele Tomáše Drápelu pak nazvala v článku „biomasovým králem“. Poareálu Plzeňské teplárenské ji doprovázel výrobní ředitel Zdeněk Dongres.

Ten, kdo sledoval v pátek 3.dubna večer na ČT 1 populární pořadJana Krause „Uvolněte se, prosím“, uvolnil se až až. A to uvolněnístálo jednu paní ztrátu mnoha bodů v její politické kariéře. Ano, je řečo Kateřině Jacques, která nevěděla, co je to biomasa. Ona, zelenáposlankyně….! Kraus ji potrápil pořádně, ale sáhněme si do svědomí– kdybychom seděli na jejím místě, uměli bychom biomasu defino-vat? Nejspíš bychom na otázku čím si zatopit v kamnech neodpově-děli „mrkev“ – jenže ono je to vlastně správně. I mrkev je biomasa,a pokud by se řádně vysušila, možná by s ní šlo i zatopit…

Méně žertů, raději trochu poučení.

Tak jsme se jí od srd

Energetické využití biomasy zahrnuje:Skupina Technologie Produkty Výstupy

spalování teplo, elektřinaChemické přeměny zplynování olej,plyn, dehet, elektřina, teplo

metanrychlá pyrolýza čpavek metanol pohon vozidel

Chemické přeměny zkapalňování olejve vodním prostředí esterifikace mytylester pohon vozidel

(bionafta)Aanaerobní digesce bioplyn, metan elektřina, teplo,

pohon vozidelBiologické procesy Alkoholové kvašení etanol pohon vozidel

Kompostování teplo

- po nesmělých počátcích byla vystavěnakrytá hala na biomasu, protože vlhkostzásadně ovlivňuje její energetické využití. S tím souviselo vybudování šneků prodopravu štěpky ke kotlům.

- další investice do dopravních tras umož-nily v roce 2006 spalování až osmi tun štěp-ky za hodinu.

- přelomem byl rok 2007, kdy byla instalo-vána sušicí linka na biomasu. Řešení velmielegantní, které využívá energie od-padního tepla ze spalin teplárenskýchkotlů.

- roce 2008 byly zahájeny práce navýstavbě zcela nového energetickéhobloku (kotel a turbogenerátor) výhradněna využití biopaliva. Ojedinělý krokv rámci České republiky. Elektřinu začnedodávat v první polovině roku 2010.

- jako palivo stále slouží předevšímdřevní štěpka, nicméně se k ní přidaly i peletky a cíleně pěstované rostliny (triticale).

Investice do ekologieV současné době vyrábí Plzeňská

teplárenská 20% elektřiny z biomasy.To, co vytýčila Evropská unie jako plánpro rok 2020 plníme v Plzni už dnes.Ale nebylo to zadarmo. Investice dotechnických zařízení k využívání bio-masy, dosavadní i plánované do roku2011, překračují miliardu korun.

Zelená budoucnost

Valná hromada plzeňské teplárenské roz-hodla v roce 2005 o přípravě výstavby zcelanového „zeleného“ energetického výrob-ního bloku s elektrickým výkonem 22 MW.

Jenže ouha – pří-pravné studie uká-zaly, že obstarat pro

tak velký výkon dostatek biomasy je nad-lidský úkol. Představy tedy byly postupněredukovány, až skončily u těchto para-metrů:

Tepelný výkon kotle 35 MWElektrický výkon turbogenerátoru 11,6 MWNáklady 850 miliónů KčZahájení výstavby podzim 2008Zahájení provozu jaro 2010

S pomocí tohoto nového ekologickéhoenergetického zdroje Plzeňská teplárenskádocílí víc než 20 % podílu elektřiny z bio-masy z celkového množství elektřiny zdevyrobené.

Samozřejmě - porovnáme-li celkový do-savadní výkon dvou turbogenerátorů Plzeň-ské teplárenské -137 MW, s novým strojemo výkonu 10 MW, nezdá se to moc. Čtenářasi netuší, že v České republice je součetvýkonů všech dosavadních, alespoň trochusouměřitelných ekologických energetickýchvýrobních zařízení, jen 3,5 MW! Výkonv rámci ČR tedy zvýšíme jedním rázemtéměř na pětinásobek. V rámci naší zemětedy stavíme v Plzni opravdový unikát!

A jen pro představu: například Fakultnínemocnice v Plzni spotřebuje za rok 18 tisíc

MWh elektřiny –nový teplárenskýekologický energe-tický blok by tedynasytil elektrickouenergií pět tako-vých nemocnic.A počítá-li se, žeprůměrná domác-nost spotřebujeročně asi tak 1,5MWh elektřiny,„utáhl“ by náš eko-logický stroj 65tisíc takových do-mácností – tedycelou Plzeň !

Hlavním cílem jesamozřejmě zlep-šení životního pro-středí v regionu.Díky novému zaří-zení se v Plzeňskéteplárenské ročněušetří 120 tisíc tunuhlí a tedy i s tím

související zplodiny. Ačkoliv žádná výrobaenergie není zcela bezemisní, ani výrobaz biomasy, přece jen jsou parametry bioma-sy z tohoto pohledu k přírodě nesrovnatelněohleduplnější, než parametry uhlí.

5

Základní kámen nového výrobního bloku na využití biomasy poklepali 23. září 2008(zleva) plzeňský primátor Pavel Rödl, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman,

generální ředitel dodavatelské firmy ČKD Jan Musil a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Práce na výstavbě energetického bloku na využití biomasy jsou v plnémproudu. Za rok už bude dodávat elektřinu do sítě.

dce zasmáli. Právem?2003 2004 2005 2006 2007 2008

Výroba el. energie (MWh) 4225 30286 23543 34455 64140 93360z biomasy

Spotřeba biomasy ( t ) 3619 28260 24703 32852 60300 104889

Výroba elektřiny (MWh)

Spotřeba biomasy (t)

Vývoj využití biomasy v Plzeňské teplárenské

6

KŘÍŽOVKA S PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU

7

Až do vyprodání zásob…..

Férová nabídkaV tisku se objevila nabídka společnosti Plzeňské

služby na poskytování správy bytů na půl roku zdar-ma. Některá Společenství vlastníků jednotek (SVJ)mají desítky bytů a tak se může jednat o dost velkéúspory. Je taková nabídka vůbec korektní?

„Naprosto!“, tvrdí obchodní manažerka Plzeňskýchslužeb Iveta Rejšková. „Společenství vlastníků, kterése s námi dohodne na správě, získává od naší spo-lečnosti prvních šest měsíců zdarma. Po uplynutí tétodoby je cena za správu bu� 79 korun za základníslužby, nebo 110 za standardní. Vysoce nadstan-dardní služby poskytujeme za 125 korun měsíčně zajeden byt. Záleží na tom jakou úroveň správy sizákazník vybere a to je pak zaneseno v Mandátnísmlouvě. A abych byla úplně korektní, musím doplnit,že uvedené ceny jsou bez daně z přidané hodnoty.“

Dobrá věc se prý někdy chválí sama, a právě na tov Plzeňských službách sázejí. Chtějí, aby se klientisami přesvědčili o kvalitě jejich práce. Nebudou-lispokojeni, neplatí nic a mohou si po půl roce bez pro-blémů vybrat jiného správce svých bytů.

Monopol?Na rozdíl od většiny jiných správců bytového fondu

zajiš�ují Plzeňské služby všechny služby kompletněvlastními silami, včetně rozúčtování nákladů na teploa teplou vodu. Většina ostatních to totiž neumí. Ne-vzniká tím ale vlastně jakýsi druh „monopolní služby“?

„Vypadá to tak, ale není tomu tak. Tím, že se spole-čenství vlastníků jednotek rozhodne využít všechnyslužby, které nabízíme, a umožní nám naplnit významnašeho firemního hesla SLUŽBY POD JEDNOUSTŘECHOU, získává řadu výhod. Nejen půlročnísprávu zdarma, ale také rozúčtování nákladů na teplo

a teplou vodu za nižší cenu, samotný přístroj narozúčtování zdarma atd. Každá tato činnost má všaksvou samostatnou smlouvu a je v případě nespokoje-nosti ze strany klienta vypověditelná aniž by ovlivnilaslužby ostatní.“, vysvětluje Iveta Rejšková a dodáváhned příklad z praxe. Nebudete-li spokojeni se správou,ukončíte tuto činnost výpovědí podle podmínek pode-psaných v Mandátní smlouvě, ale rozúčtování vám běžídál, aniž by se na podmínkách v podepsané smlouvěna rozúčtování cokoliv měnilo. A naopak….

Jak si to můžete dovolit?Poskytování správy bytů na půl roku stojí ale Plzeň-

ské služby spoustu peněz a nepřináší žádný zisk.Svým způsobem se tedy vlastně jedná o investici.V tržním prostředí, které je v tomto oboru poměrnětvrdé a především velmi liberální, je třeba se prosadit.V Plzeňských službách jsou přesvědčeni o kvalitěsvých služeb a tak se nebojí, že by jim zákazník poúvodním půlroce utekl. Podnikatelský záměr je na-opak postaven na tom, že z nového zákazníka sestane zákazník dlouhodobý, který samozřejmě přimě-řený zisk Plzeňským službám přinese. A čím vícespokojených klientů bude, tím budou služby v pře-počtu na jeden byt levnější.

ZázemíPlzeňské služby jsou akciovou společností, která

je 100% „dcerou“ Plzeňské teplárenské. Plzeňskéslužby-správa nemovitostí s.r.o. jsou 100% „dcerou“Plzeňských služeb a.s., takže „vnučkou“ Plzeňskéteplárny.

„V případě, že jste našimi klienty a využíváte všechnámi nabízených služeb, je toto právní uskupení provás výhodou. Znovu jsme u našeho hesla SLUŽBY

POD JEDNOU STŘECHOU. Vyúčtování, které vámnaše společnost, coby váš správce, předloží, vypra-covalo rozúčtovací oddělení té samé firmy, na zákla-dě naměřených údajů ‘od kolegů z teplárny’. Tím, žeje vše zpracováno v rámci jednoho informačního sys-tému, je sníženo riziko chybovosti na minimum, opro-ti stavu, kdy si data předávají navzájem ‘cizí’ společ-nosti.“, vypočítává další výhody Iveta Rejšková.

Tím se skutečně minimalizují náklady a v případěreklamace se vše velmi snadno dohledá běhemjedné schůzky či telefonátu. A je třeba znovu podtrh-nout, že tyto činnosti, jež na sebe navazují až k cílovéfaktuře pro zákazníka, mají každá samostatnousmlouvu, která je činí na sobě nezávislými, ale plynu-le navazujícími tím nejjednodušším způsobem.

Zásoby nejsou vyprodányTe� to vypadá, že přicházíme s křížkem po funuse,

jak se říkává. Nabídka platila do konce června a te�už máme červenec. Co s tím?

“Nabídka platila do konce června z ryze praktické-ho důvodu. Společenství vlastníků jednotek, jež serozhodla využít našich služeb, mají většinou půlročnívýpovědní lhůtu u dosavadního správce. To zname-ná, že v případě ukončení dosavadního smluvníhovztahu v červnu, doběhne výpově� do konce letoš-ního roku, uzavře se zúčtovací období a my můžemeplynule navázat od začátku roku nového.“, podává I. Rejšková racionální vysvětlení.

Ale……„My v Plzeňských službách nejsme byrokrati

a smyslem naší existence je poskytovat služby.Takže pokud se někdo přihlásí i po 1. červenci leto-šního roku, určitě se mu budeme snažit vyjít vstříc a najdeme řešení, které mu bude vyhovovat.”

Z toho je zřejmé, že Plzeňské služby jsou prozákazníky silným a stabilním partnerem, který si jichvelmi váží. Právě proto k nim přistupují s individuál-ním a naprosto zodpovědným způsobem.

Zásoby jejich snahy, dobré vůle a profesionality prývyprodány nejsou a nebudou.

Najdete-li na reklamním letáčku drobným písmem vytištěnou poznámku „Platí aždo vyprodání zásob“, je třeba se mít na pozoru. Prodejce tak zpravidla chce přilákatpozornost zákazníka ke zlevněnému zboží. Je si ale vědom, že tohoto zboží nemádost a tak se „jistí“. Jeho hlavním cílem totiž není prodat vám zlevněné zboží, ale při-lákat vás do svého obchodu – a tam už si vás zkasíruje….

Žirafy mají přednost

Na lukách a volných místech v ZOOPlzeň jsme vždycky mohli rozmístit řaduatrakcí, aby si děti svůj svátek mohli užít naplno. Zvukový doprovod

sice místní faunu trochu rušil, ale chovatelév ZOO přivírali oči. Co naplat – Plzeňskáteplárenská je přece jen významným pod-porovatelem ZOO a tak dostávala výjimku –jako jediná firma si tam mohla takový dětskýmejdan uspořádat.

Letos bylo všechno jinak. Louky rozko-pané, všude zemní stroje, skákací hradya jiné dětmi oblíbené legrácky nebylo kamumístit. Třeba výstavba nového pavilonupro žirafy měla přednost, co naplat.

Soutěžní stezkaA tak uvnitř samotné ZOO zůstala jen

stezka ve stráni, na níž děti plnily úkoly tak,aby se nakonec probojovaly k nějaké sym-bolické „medaili“. Cesta je zavedla až doDinoparku, který byl i letos pro děti zdarma,včetně cukrové vaty.

Vlastně to bylo dobře, protože děti mělyo to více času věnovat se cizokrajnýmzvířatům a nerozptylovaly se tolik pouhoupou�ovou zábavou. Největší úspěch slavil,už tradičně, statek Lüftnerka s domácímia hospodářskými zvířaty. A tatínky potěšilmožností občerstvení……

Pšššššt…..!Plzeňští hasiči jsou spolu s Plzeňskou

teplárenskou tradičními spoluorganizátoryDětského dne v ZOO

Plzeň a letošní sobota 30. květ-na nebyla výjimkou. Nemohli seale se svojí těžkou technikoupustit na podmáčené louky předvchodem do ZOO, museli vzítza vděk parkovací plochou u amfiteátru. Dětské atrakce

byly hned v těsném sousedství. Ale ukázalose, že to je vlastně velmi funkční řešení a žese možná celé nové uspořádání Dětskéhodne v ZOO stane modelem i pro příští rok.

Ačkoliv hasiči samozřejmě rádi působí sesvým „hoří“ trochu randálu, v sousedstvíZOO už se naučili uplatnit na své houkačky„embargo“. Vůči zvířatům v ZOO prostěvšichni poci�ujeme stále větší respekt a roz-hodně není naším cílem je rušit.

Nikdo nebyl zklamanýVlastně všechno dopadlo lépe, než-li by

se vzhledem k letošním podmínkám daločekat. Děti si užili zábavy, hasiči se před-vedli v plné parádě, přidali se i městští poli-cisté. Zejména jejich dvoukolka, kterouvídáme občas na ulicích s uniformovanýmřidičem, byla pro děti velkou atrakcí.

Nouze nás naučila housti - a bylo to vlast-ně pro dobro věci. Takže příští rok na přelo-mu května a června na Dětském dni v ZOOs Plzeňskou teplárenskou zase nashledanou.

8

Zpravodaj Plzeňské teplo vydává: Plzeňská teplárenská, a.s., Doubravecká 1, 304 10 Plzeň, e-mail: inbox@pltep.cz, tel.: 377 180 111Plzeňské služby, a. s., Edwarda Beneše 23, 301 00 Plzeň, e-mail: info@plzenskesluzby.cz, tel.: 377 499 206Bezplatná infolinka 800 505 505

Jako páni z KozojedNouze prý naučila Dalibora z Kozojed housti. S letošním dětským dnem Plzeňské

teplárenské v ZOO Plzeň jsme se ocitli tak trochu v roli legendárního vzbouřencea trpitele. Už několik let nám na přelomu května a června přálo počasí, ale letos to takúplně nevyšlo. A navíc – v ZOO Plzeň probíhá radikální přestavba, takže nás naši tra-diční hostitelé „vystrčili na mráz“. Ale ukázalo se, že všechno špatné je k něčemudobré.