Paleolit a mezolitPaleolithic and MesolithicPaläolithikum und Mesolithikum

BRNO (K. Ú. LÍŠEŇ, OKR. BRNO-MĚSTO)

„Hrubé podsedky“ a „Nad Výhonem“. Bohuniciena aurignacien. Sídliště. Zjišt’ovací a záchranný vý-zkum.

V roce 2010 jsme na líšeňském katastru provedli většízjišt’ovací sondáž na lokalitě Líšeň-Hrubé podsedky a zá-chranný výzkum na lokalitě Líšeň-Nad Výhonem. Cílemprvní akce bylo ověření stratigrafických poměrů lokality,cílem druhé akce byla záchrana maximálního počtu arte-faktů ze staveniště rodinného domu.

„Hrubé podsedky“. Bohunicien. Sídliště. Zjišt’ovacívýzkum.

Lokalita Líšeň-Hrubé podsedky leží na temeni, kterévybíhá jihovýchodním směrem z kóty Čtvrtě, v rozmezínadmořských výšek 290–305 m. S polohou na Čtvrtíchje spojena místem s menším počtem nálezů. Oliva (1981)tuto polohu uvedl do literatury pod označením Podolí I.O něco východněji, oddělena údolím, je další poloha, pů-vodně Olivou označená Podolí II. Na lokalitách převažujíartefakty vyrobené z rohovce typu Stránská skála, ojedi-něle se objevily importované suroviny. Časté jsou nálezylevalloiských hrotů, z retušovaných nástrojů se objevilypro bohunicien běžné typy. Za pozornost stojí přítomnostlistovitých hrotů.

Na lokalitě byl v letech 2009–2010 proveden intenzivnípovrchový průzkum, jehož cílem bylo zjištění plošnéhorozptylu nálezů a ověření potenciálu lokality pro nalezeníartefaktů v intaktních sedimentech. Každý nalezený arte-fakt byl zaměřen pomocí ručního GPS přijímače a zane-sen do mapy. Pozornost byla věnována zejména artefak-tům se stopami vysráženého uhličitanu vápenatého na je-jich povrchu. V místech výskytu artefaktů se stopami uh-ličitanu vápenatého byly následně vyhloubeny zkušebnísondy, z nichž jedna, označená PT3/2010 situovaná nasouřadnici N49°11.603’ E16° 42.783’ (WGS-84), zachy-tila artefakty štípané kamenné industrie spolu s rozptý-lenými uhlíky v intaktních interstadiálních sedimentech(obr. 1). Vzorek uhlíků po spáleném dřevu, který bylz nálezového horizontu odebrán, poskytl radiokarbonovédatum 38 400 ±700 BP (Poz-37344). V létě roku 2010byla v bezprostředním okolí sondy odkryta plocha 3 m2

(obr. 3). Veškeré nálezy byly zaměřovány a celý objemprokopaných sedimentů byl proplaven. Tímto výzkumembyla získána menší kolekce štípané kamenné industrie,která čítá 55 artefaktů většinou větších než 1,5 cm a za-měřených ve třech souřadnicích a dalších 103 kusů z vý-plavu, většinou menších než 1,5 cm a zaměřených pouzev rámci subsektoru 0,5*0,5 m a hloubkou. Přesto lze tuto

Obr. 1. Líšeň-Hrubé podsedky. Stratigrafie.Fig. 1. Líšeň-Hrubé podsedky. Stratigraphy.

Obr. 2. Líšeň-Hrubé podsedky. Vybrané artefakty.Fig. 2. Líšeň-Hrubé podsedky. Selected artifacts.

kolekci spolehlivě klasifikovat jako bohunicien (na zá-kladě fasetovaných patek (obr. 2: 3), protisměrné redukce(obr. 2: 3, 4) a radiometrického datování). Nelze ovšemzcela vyloučit aurignackou příměs (strmě retušované škra-badlo, obr. 2: 1; strmě retušovaná čepel, obr. 2: 2; použitíměkkého otloukače).

Důležitým nálezem je silně naleptaná ulita fosilníhoplže rodu Ancilla, u kterého nelze vyloučit přítomnost

140

Přehled výzkumů 52-1, Brno 2011

Obr. 3. Líšeň-Hrubé podsedky. Plošná a vertikální distribuce nálezů.Fig. 3. Líšeň-Hrubé podsedky. Spatial and vertical distribution of finds.

otvoru pro zavěšení (obr. 4). Původ ulity je možné hle-dat v badenských sedimentech, které se běžně vyskytujív Brněnské kotlině. Ulita byla nalezena ve výplavu, kterýbyl lokalizován přibližně uprostřed nálezového horizontu.Význam nálezu spočívá ve skutečnosti, že pokud by sepodařilo prokázat příslušnost ulity k bohunicienu, před-stavoval by tento předmět první doklad anatomicky mo-derního chování v této kultuře a naznačoval by příslušnostbohunicienu k jedné z prvních migračních vln anatomickymoderního člověka na jeho cestě z Předního východu doEvropy (cf. Škrdla 2003).

Na lokalitě plánujeme další výzkum, jehož cílembude rozšíření kolekce nálezů, ověření stratigrafické si-tuace a upřesnění datace celého nálezového horizontu –zejména o potvrzení či vyvrácení možnosti kontaminaceaurignackým materiálem.

„Nad Výhonem“. Aurignacien. Sídliště. Záchrannývýzkum.

Nově objevená stratifikovaná aurignacká lokalitaLíšeň-Nad Výhonem je situována přibližně 900 m ji-hovýchodně od další stratifikované aurignacké lokalityv poloze Čtvrtě, která byla zkoumána v roce 2009(Škrdla et al. 2010). Lokalita je situována na samémokraji líšeňského katastru v okolí geodetické souřadnice

Obr. 4. Líšeň-Hrubé podsedky. Ulita fosilního plže.Fig. 4. Líšeň-Hrubé podsedky. Fossil gastropod shell.

N49°11.501’ E16°43.003’ (WGS-84) a v nadmořké výšce275 m.

První ojedinělé nálezy z tohoto prostoru („z ostrožnyvybíhající východně nad Podolí“) získal v roce 1984M. Oliva (1985; autor lokalitu označil jako Podolí Ia). Jdepravděpodobně o místo, kde chybí sprašový pokryv a napovrchu pole se vyskytují hojné valouny spolu s ojedině-

141

Zprávy o výzkumech za rok 2010: Paleolit a mezolit

Obr. 5. Líšeň-Nad Výhonem. Stratigrafie.Fig. 5. Líšeň-Nad Výhonem. Stratigraphy.

lými paleolitickými artefakty. Směrem na jih nasedá spra-šová návěj. Na začátku 21. století proběhly na lokalitě roz-sáhlé terénní zásahy spojené s novou zástavbou v obci Po-dolí – ulice Nad Výhonem. Tyto zásahy bohužel proběhlybez archeologického dohledu. Při obhlídce profilů v nejse-vernější části staveniště, již na k. ú. Líšně, objevil na jařeroku 2010 P. Matějec v hloubce přibližně 1 m pod povr-chem koncentraci kamenných artefaktů spolu s uhlíky pospáleném dřevu. Místo je vzdáleno přibližně 50 m jižněod polohy se štěrkem na povrchu, ze které získal pravdě-podobně artefakty M. Oliva. V prostoru nálezu byly očiš-těny profily a následně provedena zjišt’ovací sondáž, přikteré byla odkryta plocha přibližně 2,5 m2. Svrchní částprofilu je tvořena ornicí, která je ostrým rozhraním indi-kujícím intenzivní erozi oddělena od spraše ležící pod ní.Nálezy byly získány z fosilní půdy o mocnosti 15–20 cm(obr. 5). Podloží fosilní půdy opět tvoří spraš. Vzorek uh-líků po spáleném dřevu poskytl datum 32 500±400 BP(Poz-37346).

Při čištění profilu a následné sondáži bylo získáno 125artefaktů štípané kamenné industrie. Při plavení části pro-kopaných sedimentů pak bylo dodatečně nalezeno dalších160 drobných artefaktů. Všechny artefakty jsou vyrobenyz rohovců, které pocházejí z nedaleké Stránské skály neboze štěrků v jejím bezprostředním okolí. V kolekci arte-faktů převažuje odpad z výroby (úštěpy, mikroúštěpky,zlomky, kusy suroviny a jádro), objevují se však i čepele,mikročepele a jejich zlomky. Výroba probíhala na místě,protože zlomené artefakty i úštěpy bylo možné v jede-nácti případech skládat dohromady. Nástroje byly nale-

Obr. 6. Líšeň-Nad Výhonem. Vybrané artefakty.Fig. 6. Líšeň-Nad Výhonem. Selected artifacts.

Tab. 1. Líšeň-Nad Výhonem, technologie.Tab. 1. Líšeň-Nad Výhonem, technology.

n %

připravená surovina – prepared raw mate-rial

5 1,8

zlomek – fragment 5 1,8jádro – core 1 0,3úštěp – flake 92 32,3čepel – blade 6 2,1zlomek čepele – blade fragment 24 8,4mikročepel – microblade 10 3,5zlomek mikročepelky – microblade frag-ment

4 1,4

zlomek čepele s místní retuší – a partly re-touched microblade fragment

2 0,7

mikroúštěp a mikrozlomek (

Přehled výzkumů 52-1, Brno 2011

řešeno přes Odbor kultury a památkové péče JMK, ovšembezvýsledně. Na místě tak zůstávají artefakty v intaktníchpolohách v hloubkách 0,5–1,5 m, což by mělo být akcen-továno při případných dalších terénních aktivitách v da-ném prostoru.

Petr Škrdla, Petr Matějec, Gilbert Tostevin, TerezaRychtaříková, Šárka Hladilová

LiteraturaOliva, M. 1981: Die Bohunicien-Station bei Podolí

(Bez.Brno-Land) und ihre Stellung in beginnendenJungpaläolithikum. Časopis Moravského musea 66, 7–45.

Oliva, M. 1985: Příspěvek k lokalizaci paleolitických ná-lezů v okolí Brna-Líšně (okr. Brno-město, Brno ven-kov). Přehled výzkumů 1983, 19–21.

Škrdla, P. 2003: Comparison of Boker Tachtit and Strán-ská skála MP/UP Transitional Industries. Journal of theIsrael Prehistoric Society 33, 33–69.

Škrdla, P., Tostevin, G., Matějec, P., Nývlt, D., Hla-dilová, Š., Kovanda, J., Mlejnek, O., Nejman, L.2010: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město). Přehled vý-zkumů 51, 269–274.

ResuméTwo excavations were accomplished on the cadastral

territory of Líšeň in 2010: test pits & limited-scale exca-vation at Líšeň-Hrubé podsedky and a salvage excavationat Líšeň-Nad Výhonem.

The aim of the excavation at Líšeň-Hrubé podsedkywas to ascertain the stratigraphic situation surface site ori-ginally published by M. Oliva (1981) as Podolí I. A se-ries of test pits were excavated in the areas where arti-facts coated with calcium carbonate were collected. Oneof them (PT3/2010; N49°11.603’ E16° 42.783’; WGS-84) yielded a layer with isolated artifacts and charcoal.The charcoal sample was dated to 38 400±700 BP (Poz-37344). Another trench excavated nearby in summer yiel-ded a collection of 55 artifacts recorded in 3D and 103artifacts from wet-sieving. Based on the presence of fa-cetted striking platforms (Fig. 2: 3) and opposite directi-onal reduction (Fig. 2: 3, 4), the collection can be classi-fied as Bohunician. An Aurignacian intrusion cannot beexcluded (steeply retouched end scraper – Fig. 2: 1, ste-eply retouched blade – Fig. 2: 2, use of soft hammer). Themost important find is a fossil Ancilla gastropod shell witha possible perforation (Fig. 4). If the Aurignacian intru-sion can be excluded and the Bohunician classification ofthe artifacts from the find horizon is confirmed, this ar-tifact would be the oldest manifestation of anatomicallymodern human behavior in this region. This fact encou-rages us to continue excavations at this site.

The aim of the rescue excavation at Líšeň-Nad Výho-nem (N49°11.501’ E16°43.003’; WGS-84) was to collectthe maximum number of artifacts from pit walls of a re-sidential building site and from a small test pit. This at-tempt yielded a collection of 125 artifacts and another160 small artifacts from wet-sieving. The artifacts were

Obr. 7. Milovice IV, celkový pohled na lokalitu běhemrekonstrukčních prací.Fig. 7. Milovice IV, general view of the site during therestoration works.

made from Stránská skála-type chert. Many of the arti-facts are debitage pieces. Refitted artifacts document on-site knapping. The collection of tools includes three Au-rignacian end scrapers (Fig. 6: 18–20) and a Dufour-typebladelet (Fig. 6: 1). The charcoal sample yielded a date32 500±400 BP (Poz-37346).

MILOVICE (OKR. BŘECLAV)

Lokalita IV, centrum obce. Gravettien. Záchrannývýzkum.

V červnu 2010 proběhla sanace propadlé vozovkyv centru obce Milovice, pod níž se v hloubkách cca 5–7 mnachází úroveň starých sklepů a kulturního souvrství gra-vettienu (obr. 7). V návaznosti na záchranné práce v před-chozím roce a paralelně se sanací probíhala druhá etapaarcheologického výzkumu. Byla vyzvednuta a proplavenadalší kubatura kulturních vrstev, z profilů byly odebrányvzorky pro doplňující přírodovědné analýzy a dokončenadokumentace této unikátní nálezové situace. Tímto dru-hým článkem tedy doplňujeme naši první zprávu (srv.PV 51).

Situace a datováníBazální část souvrství s pravidelným ohništěm, kotlíko-

vitými jamkami a depotem vytříděných mamutích klů ležíjednoznačně in situ. Následuje mocný ale nepravidelnýstřední komplex sytě tmavých vrstev s větším kvantemartefaktů a kostí. Komplex uzavírá svrchní poloha, oddě-lená spraší, kterou tvoří pouze pás tmavších hlín s kostmia artefakty a místy zcela vykliňuje (obr. 8). Výsledky da-tování C14 ze všech tří poloh v superpozici shrnuje tab. 2.Jak charakter uložení střední a svrchní polohy, tak nepra-videlná sekvence radiokarbonových dat v profilu ukazují,že celá nadložní část souvrství je redeponovaná.

Analýza izotopůNa pěti koňských zubech provedli Alexander Pryor

a Rhiannon Stevens z Univerzity v Cambridge analýzuizotopů kyslíku. Z výsledků byla vypočtena průměrnároční teplota -3.1°C(±2.3°C), což odpovídá chladným gla-ciálním podmínkám.

143