P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y - RRTVarchiv.rrtv.cz/files/zprava1999/zpr99c.doc · Web viewTeprve na konci roku se aktivně vyjadřují k aktuálním kauzám, Milan

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

2000

3. volební období

569

ZPRÁVA O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI RADY ČR PRO ROZHLASOVÉ

A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍza období 1. 1. 1999 – 31. 12. 1999

Předkládá Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu s § 2 odst. 2ve lhůtě dle § 5 odst. 4 zákona č. 103/1192 Sb.,

o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, v platném znění.

V Praze dne 29. února 2000

1

2

ZPRÁVA

O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTIRADY ČESKÉ REPUBLIKY

PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

ZA OBDOBÍ 1. 1. 1999 – 31. 12. 1999

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, 29. února 1999

3

Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, 1999 Krátká 10, 100 00 Praha 10Všechny příspěvky jsou chráněny. Přetisky jsou možné jen s výslovným souhlasem Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

4

OBSAH

ÚVOD.......................................................................................................................................................... 9 ČÁST PRVNÍ................................................................................................................................................ 10

I. RADA A ÚŘAD RADY V OBDOBÍ 1.1. – 31.1.1999............................................................................10I.1. ZÁKLADNÍ ČINNOSTI, SLOŽENÍ RADY, STRUKTURA ÚŘADU.............................................10I.2. FINANCOVÁNÍ RADY A ÚŘADU, VÝBĚR SPRÁVNÍCH POPLATKŮ A POKUT.....................12

I.2.1. Čerpání finančních prostředků v roce 1999............................................................................12I.2.2. Správní poplatky a pokuty v roce 1999..................................................................................13I.2.3. Návrh rozpočtu pro rok 2000.................................................................................................14

I.3. PŘEHLED AGENDY RADY A ÚŘADU ZA OBDOBÍ 1.1. – 31.12.1999.......................................14II. SITUACE V ROZHLASOVÉM A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ V OBDOBÍ 1.1. – 31.12.1999...............16

II.1. PŘEHLED PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ V ČR.......................................................................16II.1.1. Celkový přehled počtu provozovatelů vysílání v ČR.............................................................16II.1.2. Přehled provozovatelů vysílání v ČR podle VÚSC...............................................................17

II.2. STAV VYSÍLÁNÍ A AKTUÁLNÍ ZMĚNY V OBDOBÍ 1.1. – 31.12.1999....................................36II.2.1. Rozhlasové vysílání terestrické............................................................................................36

II.2.1.1. Řízení o udělení licence..................................................................................................37II.2.1.2. Řízení o odnětí licence...................................................................................................39II.2.1.3. Řízení o změně licence...................................................................................................40

II.2.2. Rozhlasové vysílání v síti rozhlasu po drátě.........................................................................43II.2.3. Televizní vysílání terestrické................................................................................................43

Česká televize.............................................................................................................................. 44CET 21, spol. s r.o. – Nova.......................................................................................................... 44FTV Premiéra, spol. s r.o. – Prima TV.........................................................................................54Regionální a lokální terestrické televizní vysílání........................................................................56II.2.3.1. Řízení o udělení licence..................................................................................................61II.2.3.2. Řízení o odnětí licence...................................................................................................65II.2.3.3. Řízení o změně licence...................................................................................................65

II.2.4. Televizní vysílání systémem MMDS (2,1 – 2,3 GHz)/MVDS v pásmu 40,5 - 43,5 GHz.......67II.2.4.1. Řízení o udělení licence..................................................................................................67II.2.4.2. Řízení o odnětí licence...................................................................................................68II.2.4.3. Řízení o změně licence...................................................................................................68

II.2.5. Rozhlasové a televizní vysílání prostřednictvím satelitu.......................................................68II.2.5.1. Registrace oprávnění k vysílání prostřednictvím satelitu a zrušení registrace..................69II.2.5.2. Řízení o změně registrace...............................................................................................70

II.2.6. Rozhlasové a televizní vysílání v kabelových rozvodech......................................................70II.2.6.1. Registrace oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů a řízení o

zrušení registrace.............................................................................................................. 71II.2.6.2. Řízení o změně registrace...............................................................................................72

II.3. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VE VYSÍLÁNÍ PROGRAMŮ V OBDOBÍ 1.1. – 31.12.1999......................................................................................................................... 74

II.3.1. Monitorování vysílání.......................................................................................................... 74II.3.1.1. Metodika kontroly vysílaných programů............................................................................74II.3.2. Vysílání monitorované ve sledovaném období......................................................................77

II.3.2.1. Provozovatelé s licencí...................................................................................................77II.3.2.1.a) Rozhlasové vysílání................................................................................................77II.3.2.1.b) Televizní vysílání celoplošné..................................................................................79II.3.2.1.c) Televizní vysílání regionální a lokální.....................................................................84II.3.2.1.d) Vysílání prostřednictvím MMDS............................................................................92

II.3.2.2. Provozovatelé s registrací..............................................................................................92II.3.2.2.a) Satelitní vysílání.......................................................................................................92II.3.2.2.b) Vysílání původních programů v TKR........................................................................93

II.3.3. Stížnosti veřejnosti na vysílání a konkrétní pořady...............................................................94II.4. SEZNAM UPOZORNĚNÍ A POKUT.............................................................................................95

II.4.1. Seznam upozornění na porušování zákonů............................................................................95II.4.2. Řízení o uložení pokuty........................................................................................................ 99

II.5. VYUŽITÍ KMITOČTŮ PRO VYSÍLÁNÍ.....................................................................................103II.6. ZAHRANIČNÍ AKTIVITY RADY...............................................................................................104II.7. PODNĚTY JINÝM ORGÁNŮM..................................................................................................108

5

II.8. RADA A VEŘEJNOST................................................................................................................. 108III. VYBRANÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ..................................................110

III.1. LEGISLATIVA........................................................................................................................... 110III.1.1. Úvod................................................................................................................................. 110III.1.2. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.................................................111III.1.3. Tiskový zákon................................................................................................................... 114III.1.4. Evropská úmluva o přeshraniční televizi...........................................................................115III.1.5. Zákon o regulaci reklamy..................................................................................................115III.1.6. Telekomunikační zákon....................................................................................................116III.1.7. Další zákony..................................................................................................................... 117

III.2. APLIKACE STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ NA ZÁKLADĚ JUDIKÁTŮ.........................................117III.3. PROBLEMATIKA VEŘEJNOPRÁVNÍHO VYSÍLÁNÍ...............................................................118III.4. NOVÉ TECHNOLOGIE a POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ.........122

III.4.1. Digitální rozhlas T – DAB................................................................................................123III.4.2. Digitální televize DVB – T...............................................................................................124III.4.3. Ustavení mezioborové pracovní skupiny pro přechod na digitální vysílání........................124III.4.4. Družicová televize............................................................................................................ 125III.4.5. Ostatní nové technologie...................................................................................................125

III.5. OBJEKTIVITA A VYVÁŽENOST VYSÍLÁNÍ...........................................................................126IV. PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 132IV.1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ A S REGISTRACÍ..............................134

1. seznam provozovatelů vysílání s licencí....................................................................................1341.1 . rozhlasové vysílání FM a AM.............................................................................................134

1.1.a) celoplošné rozhlasové vysílání.......................................................................................1341.1.b) rozhlasové vysílání v oblastech......................................................................................1341.1.c) rozhlasové vysílání s ukončenou dobou platnosti licence...............................................138

1.2. televizní vysílání................................................................................................................. 1391.2.a) televizní vysílání celoplošné..........................................................................................1391.2.b) televizní vysílání regionální...........................................................................................1401.2.c) televizní vysílání lokální................................................................................................1411.2.d) televizní vysílání s ukončenou dobou platnosti licence..................................................1431.2.e) televizní vysílání systémem MMDS...............................................................................143

2. Seznam provozovatelů vysílání s registrací...............................................................................1452.2. satelitní vysílání.................................................................................................................. 145

2.2.a) satelitní rozhlasové vysílání...........................................................................................1452.2.b) satelitní televizní vysílání..............................................................................................145

2.1. vysílání v kabelových rozvodech.........................................................................................1462.1.a) klasické televizní kabelové rozvody...............................................................................1462.1.b) programový kanál v TKR..............................................................................................166

IV.2. REGISTROVANÉ ZAHRANIČNÍ TELEVIZNÍ PROGRAMY PROVOZOVATELŮ TKR S REGISTRACÍ......................................................................................................................... 167

IV.3. PLÁN VYUŽITÍ KMITOČTŮ (S PŘIDĚLENÝMI VÝKONY) URČENÝCH PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ........................................................................................................ 175

IV.4. STRUČNÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍCH MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ KMITOČTOVÉHO SPEKTRA V ČR PRO ROZHLASOVÉ A TV VYSÍLÁNÍ..........................................................................185

IV.5. JEDNACÍ ŘÁD RADY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ.................................................................................................................................................. 190

IV.6. PLNĚNÍ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU V ROCE 1999..........................................192 NÁVRH UKAZATELŮ ROZPOČTU PRO ROK 2000..............................................................192IV.7. STANOVISKA RADY K PŘÍPADU „MAJOR ZEMAN“ NA ČT 1.............................................193IV.8. SEZNAM SOUDNÍCH SPORŮ, ŘEŠENÝCH NEBO ZAHÁJENÝCH V ROCE 1999.................194IV.9. PŘÍPOMÍNKY RADY K NÁVRHŮM ZÁKONŮ........................................................................196

IV.9.1. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ..............................................................................................196

IV.9.2. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU ZÁKONA O TELEKOMUNIKACÍCH....................209IV.9.3. PŘIPOMÍNKY RADY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA Č. 273/1993 Sb.,.....................211

IV.10. DOPORUČENÍ VÝBORU MINISTRŮ PRO ČLENSKÉ STÁTY Č. R (99) 15.........................213IV.11. STATUT MEZIRESORTNÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO KONCEPCI DIGITÁLNÍHO

VYSÍLÁNÍ V ČR „SDV“........................................................................................................... 217IV.12. DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ............................................................................................................ 220

IV.12.1. Materiály k semináři o digitálním vysílání......................................................................220IV.12.2. Prezentace problematiky digitálního vysílání ve zprávě Testcom....................................223

6

IV.13. PŘEHLED VEŘEJNÝCH SLUŽEB V EVROPĚ, JAPONSKU A USA.....................................227IV.14. NÁVRH KONCEPČNÍHO ŘEŠENÍ PRO OBLAST LOKÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO

TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ SE ZAPRACOVÁNÍM PŘEDSTAVY O KONTROLE DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA........................................................................................................ 230

IV.15. DOTAZNÍK PRO PROVOZOVATELE REGIONÁLNÍHO A LOKÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ................................................................................................................................ 241

B ČÁST DRUHÁ..................................................................................................................... 243

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS, MU Brno a agentura Focus: Objektivita a vyváženost hlavních diskusních pořadů (V pravé poledne, Sedmička, Partie)..................................244

Marek Prorok, Libor Mihalka, InnoVatio – Media Monitor: Analýza televizního zpravodajství (ČT 1 – Události, ČT 2 – „21“, Nova – Televizní noviny, Prima TV – Zpravodajský deník.............................................................................................................................................. 264

Newton – Information Technology: Tématická a obsahová analýza zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova a Prima TV............................................................................................................................................................................ 288

Asociace Televizních Organizací ve spolupráci s TN Sofres:Analýza sledovanosti vybraných televizních pořadů.............................................................................................291

Josef Vlček: Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR...................................................................................299

Kateřina Petrůjová, Michal Zelenka (kancelář APSV): Analýzy sledovanosti rozhlasových stanic v ČR v průběhu posledních tří let a podle posledních výsledků výzkumu Mediaprojekt......................................................................................................................................... 316

7

Seznam použitých zkratekAPKT Asociace provozovatelů kabelové televize a telekomunikačních sítí ČRAPRTV Asociace provozovatelů regionálního televizního vysíláníAPSV Asociace provozovatelů soukromého vysílání ČRCET 21 21 CET 21, spol. s r.o.ČNTS Česká nezávislá televizní společnost, spol. s r.o.ČRa České radiokomunikace, a.s.ČRo Český rozhlasČT Česká televizeČTÚ Český telekomunikační úřadSměrnice Evropský parlament – Rada – Evropská unie: Směrnice Rady (89/552/EHS) z 3.

10. 1989 o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech pokud jde o provozování televizního vysílání a Směrnice 97/36/ES Evropského parlamentu a Rady z 30. června 1997 pozměňující směrnici Rady 89/552/EHS o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech pokud jde o provozování televizního vysílání

EU Evropská unieFTV FTV Premiéra, spol. s r.o.MDS ČR Ministerstvo dopravy a spojů České republikyMF ČR Ministerstvo financí České republikyMK ČR Ministerstvo kultury České republikyMMDS multikanálový mikrovlnný distribuční systém v pásmu 2,1 - 2,3 GHzMVDS mikrovlnný videodistribuční systém v pásmu 40,5 – 43,5 GHzNovela č. 135/97 Sb. zákon č. 135/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o

rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu

Novela č. 301/95 Sb. zákon č. 301/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích

PSP Poslanecká sněmovna Parlamentu České republikyRada Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysíláníStálá komise Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČRStatut Statut Rady, platná verze usnesením PSP z 37. schůze 8. 12. 1995telekomunikační zákon zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacíchtiskový zákon zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních

prostředcích, v platném zněníTKR televizní kabelové rozvodyÚmluva Evropská úmluva o přeshraniční televizi, Rada Evropy č. 132, Štrasburk 5.5.1989,

ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi ze dne 9.9.1998

Úřad Úřad Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílánízákon o Radě zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní

vysílánízákon o reklamě zákon č. 40/95 Sb., o regulaci reklamy zákon o vysílání zákon č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání Zpráva 98 Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a

televizní vysílání (1. 1. 1998 - 31. 12. 1998)Zpráva 99 Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a

televizní vysílání (1. 1. 1999 - 31. 12. 1999)

8

B ČÁST DRUHÁ________________________________________________________

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS, MU Brno a agentura Focus: Objektivita a vyváženost hlavních diskusních pořadů (V pravé poledne, Sedmička, Partie)

Marek Prorok, Libor Mihalka, InnoVatio – Media Monitor: Analýza televizního zpravodajství (ČT 1 – Události, ČT 2 – „21“, Nova – Televizní noviny, Prima TV – Zpravodajský deník

Newton – Information Technology: Tématická a obsahová analýza zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova a Prima TV

Asociace Televizních Organizací ve spolupráci s TN Sofres: Analýza sledovanosti vybraných televizních pořadů

Josef Vlček: Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR

Kateřina Petrůjová, Michal Zelenka (kancelář APSV): Analýzy sledovanosti rozhlasových stanic v ČR v průběhu posledních tří let a podle posledních výsledků výzkumu Mediaprojekt

9

Objektivita a vyváženost hlavních diskusních pořadů(V pravé poledne, Sedmička, Partie)

zpracoval: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS, MU BRNO a agentura Focus

technická spolupráce:Mgr. Richard ČernýJan Smejkal Bc.Pavlína Binková Bc.Vlasta Gajdošíková Bc.Vít Kouřil Bc.Dino Numerato Bc.Renata Slavíková Bc.Václav Štětka Bc.Vladimír Vaďura

V Brně 20. února 2000

OBSAH:

I. Hlavní cíle analýzy........................................................................................................... 243II. Vymezení sledovaného materiálu.................................................................................... 243III. Metoda zpracování........................................................................................................ 243IV. Základní východiska...................................................................................................... 244V. Hlavní závěry:................................................................................................................ 245VI. Hlavní diskusní pořady jako celek.................................................................................245

VI.1. Chování moderátorů................................................................................................ 245VI.2 Výběr diskutujících.................................................................................................. 250VI.3. Volba témat............................................................................................................. 254

VII. Charakteristika jednotlivých pořadů.............................................................................255VII. 1. V PRAVÉ POLEDNE..........................................................................................255

VII.1.1.Chování moderátorů.........................................................................................255VII.1.2. Výběr účastníků............................................................................................... 256VII.1.3. Výběr témat..................................................................................................... 258

VII.2. SEDMIČKA.......................................................................................................... 259VII.2.1.Chování moderátorů.........................................................................................259VII.2.2. Výběr účastníků............................................................................................... 260VII.2.3. Výběr témat..................................................................................................... 261

VII.3.PARTIE.................................................................................................................. 262VII.3.1.Chování moderátorů.........................................................................................262VII.3.2. Výběr účastníků............................................................................................... 263VII.3.3. Výběr témat..................................................................................................... 264

10

I. Hlavní cíle analýzy

Na základě zadání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byly stanoveny hlavní cíle analýzy diskusních pořadů následovně :

A. Provést komparaci obsahové a formální podoby diskusních pořadů “V pravé poledne”, “Sedmička”, “Partie”, a to z pohledu naplňování požadavku myšlenkové a názorové:1/ objektivity2/ nestrannosti3/ vyváženosti (resp. proporcionality)

Analýza se soustředila primárně na následující oblasti:

1/ chování moderátorů vůči účastníkům diskusí (Mají moderátoři sklon k favorizaci některých diskutujících, mají schopnost soudcovat diskusi, odhalovat rozpory v postojích účastníků a korigovat “fauly”, kterých se diskutující dopouštějí? Jsou diskusní pořady resp. moderátoři aktivní nebo jsou ve vleku účastníků zvl. politiků?)

2/ výběr účastníků (Jsou zastoupeni skutečně relevantní partneři ve vztahu k danému tématu; jak respektují tyto pořady kritérium vyváženosti resp. proporcionality, je uplatňována názorová pluralita nejen v prezentaci zásadních politických proudů, ale i z pohledu jiných názorových skupin a sociálních trendů ?)

3/ výběr témat (Jsou proporcionálně zastoupena klíčová sociální, politická, ekonomická a kulturní témata.)

II. Vymezení sledovaného materiálu

Analýza se soustředila na následující diskusní pořady odvysílané v roce 1999 (analýza z technických důvodů nezahrnuje posledních čtrnáct dnů prosincového vysílání). Diskusní pořady Partie a Sedmička ne rozdíl od diskuse V pravé poledne nevysílaly v prázdninových měsících.

a/ V pravé poledne 50x (cca 2750 odvysílaných minut)b/ Sedmička 42x (cca 2520 odvysílaných minut)c/ Partie 44x (cca 1980 odvysílaných minut)

III. Metoda zpracování

Pro naplnění výše zmíněných cílů byla jako klíčový metodologický nástroj využita metoda obsahové analýzy, která zahrnuje kvantitativní i kvalitativní přístup, respektive zohledňuje kombinaci časového, typového i případového přístupu. Předkládaná expertiza je výsledkem systematického pozorování uvedených diskusních pořadů, jejichž rozbor byl realizován na základě analýzy videozáznamů všech pořadů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o vyčerpávající šetření analyzující uvedené pořady za celý rok 1999 můžeme považovat jednotlivé závěry a zobecnění za vysoce reprezentativní ve vztahu k daným diskusním formátům. Výjimku tvoří do jisté míry pouze “Sedmička”, která po prázdninovém výpadku přišla s novou moderátorkou a mírně korigovala svou formální i obsahovou podobu.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že pro analýzu podobného typu jsou velmi důležitým srovnávacím nástrojem údaje vypovídající o předcházejících, srovnatelných obdobích. Bohužel v našem případě žádná výchozí data nebyla k dispozici. Komplexní analýze objektivity a vyváženosti uvedených diskusí by pak navíc prospěl alespoň základní rozbor pokrytí uvedených diskusních pořadů v hlavních večerních zprávách. Zároveň je třeba doporučit doplnění této expertizy o kvalitativní (focus group) i kvantitativní šetřením (survey) zaměřené na recepční analýzu diváckého zpracování jednotlivých obsahů. Analýza procesu dekódování by pak poskytla i pohled z druhé strany a svým způsobem objektivizovalo některá zjištění.

11

Pro první kvantifikační fázi analýzy jsme operacionalizovali výše uvedené problémové okruhy následujícím způsobem:

A. Chování moderátorůCharakteristika a komparace diskusních pořadů podle komunikační korektnosti jednotlivých moderátorů, respektive podle jejich moderátorského stylu, a to na základě identifikace případů 1/ zjevné favorizace či diskreditace konkrétního myšlenkového proudu či mluvčího2/ objektivity obrazových příspěvků, respektive zarámování jednotlivých tématických okruhů3/ vlastních promluv/hodnocení moderátora, respektive povahy dotazů kladených jednotlivým diskutujícím, a to zvláště podlea/ míry jejich polemičnosti b/ poměru jejich zacílení ad hominem/ad remc/ jejich sugestivity tj. vkládáni odpovědi do samotné otázkyd/ míry informační připravenosti dotazue/ míry věcné nepřesnosti dotazu

B. Výběr účastníků1. charakteristika a komparace jednotlivých pořadů podle: a/ politické, respektive profesní vyváženosti výběru účastníků diskusíb/ mluvního (konverzačního) prostoru, který byl diskutujícím poskytnutc/ rodové a etnické vyváženosti výběru diskutujících

C. Výběr témat1/ Analýza jednotlivých diskusí z pohledu jejich tematického zaměření, respektive jejich vyváženosti, a to především v kategoriícha/ vnitřní politikab/ ekonomikac/ sociální problémyd/ zahraniční politikae/ kultura

IV. Základní východiskaFormální i obsahová úroveň televizních diskusí se po listopadu 1989 zkvalitňuje velmi pomalu.

Nejvýraznější problém spočíval především v nepříliš ujasněné koncepci a v nedostatku skutečných moderátorských osobností.Nejvýraznější námitky “průměrného” televizního diváka se většinou týkaly :- politické orientace programu resp. jeho vyváženosti- povrchnosti analýzy daných témat- obtížné srozumitelnosti diskutovaných problémů

Diskusní pořady jsou vnímány jako latentní součást programu plnoformátové televize. Tento formát poměrně významně ovlivňuje image televizní stanice. Možnost identifikace s profesionálními mluvčími dané stanice funguje jako významný stabilizující faktor ve vztahu k televiznímu publiku. Společným jmenovatelem diváckého jádra televizní stanice je velmi často právě čas strávený sledováním hlavní zpravodajské relace. Diskusní pořady vytvářejí prostor, kde se navozuje kontakt s divákem a jsou tak výrazným nástrojem potenciální zpětné vazby. Televizní diskuse mají zprostředkovávat divákům témata, která se více či méně týkají jeho každodenních problémů, respektive poskytují základní orientaci v problematice, kterou diváci nemají možnost poznat detailněji. Každotýdenní stereotypizovaná podoba těchto pořadů tak vytváří pro diváky důvěrně známý prostor, ve kterém se více či méně učí orientovat v komplexním sociálním světě.

Současně platí, že svou spolehlivou nepřetržitou existencí, svou serialitou a schopností pojmenovat nové, neznámé fenomény působí diskusní pořady jako významné nástroje stabilizující svět naší každodennosti. Vedle své primární informační funkce se tak podílejí na konstrukci ontologického bezpečí svých diváků.

12

V. Hlavní závěry:1/ Analýza neprokázala jednoznačnou a systematickou favorizaci některého z diskutujících, respektive

subjektu, který zastupoval, a to ani v jednom ze sledovaných diskusních pořadů

2/ Analýza prokázala systematickou tendenci podrobovat představitele ČSSD výraznějšímu tlaku moderátorů než ostatní strany. V této souvislosti nelze ovšem hovořit jednoznačně o cílené defavorizaci, ale spíše o specifickém postavení vládní strany, která je standardně podrobována vyšší míře sociální kontroly.

3/ Na základě celkové analýzy je možné konstatovat převažující existenci středopravicové agendy u diskusních pořadů Partie a Sedmička. Ta se promítala již v zarámování jednotlivých témat prostřednictvím obrazových příspěvků. Moderátoři v tomto smyslu nebyli ve sledovaném období zcela nezaujatí, a to zvláště ve vztahu k levicové interpretaci některých diskutovaných témat. Výsledkem uvedeného jevu byla častý sklon tlačit diskutující do apriorně vytvořených výkladových schémat

4/ Ostatní fauly a nekorektnosti lze přičíst na vrub nízké profesionality moderátorů. Primárně šlo o různé formy verbální agrese (např. ve zjemnělé formě - ironie, sarkasmus) a neverbální agrese v rovině gestické, mimické a intonační (zvláště R. Prorok a P.Schmaltzová). Občas se v diskusích objevovala tendence vytvořit obětního beránka, kterého je třeba usvědčit z jeho viny (R. Prorok, P. Schmaltzová, P.Šimůnek). Všichni moderátoři pak měli sklon personalizovat diskutované problémy.

5/ Za nejvýraznějším porušení vyváženosti všech tří diskusí lze považovat velmi výraznou nadreprezentovanost pražských poslanců a senátorů, a to zvláště v konfrontaci s ostatními volebními kraji. Uvedená skutečnost ovšem svědčí též o struktuře významných pozic v rámci jednotlivých politických stran.

6/ Výrazný byl nepoměr mezi dominantním zastoupením reprezentantů sněmovny a velmi nízkou přítomností senátorů

7/ Silně byly ve všech sledovaných pořadech podreprezentovány ženy8/ Diskusní pořady Sedmička a Partie výrazně redukovaly výběr svých hostů na reprezentanty politických

stran. Jinými slovy názorová pluralita byla v Partii a Sedmičce redukována na pluralitu parlamentní.

9/ Občanský sektor byl zastoupen de facto jen v pořadu V pravé poledne, jehož struktura a výběr diskutujících se postupně začíná blížit charakteru veřejnoprávní televize

10/ Proporcionální zastoupení jednotlivých politických stran bylo vcelku dodrženo. Jedinou výraznou výjimkou byla KSČM

11/ Mírně byla nadreprezentována US

12/ Mírně byla podreprezentována KDU-ČSL

VI. Hlavní diskusní pořady jako celek

VI.1. CHOVÁNÍ MODERÁTORŮPředložená analýza zahrnuje vzhledem k personálním proměnám v TV Nova pět moderátorských

typů: R. Proroka (V pravé poledne), Jana Vávru a Jitku Obzinovou (Sedmička), Petru Schmaltzovou a Petra Šimůnka (Partie).

Jako základní charakteristiku jejich moderátorského stylu nabízíme následující údaje. Nejvíce byl ve sledovaném období verbálně aktivní R.Prorok, jehož mluvní přítomnost se v jedné diskusi blížila deseti minutám, což činilo průměrně zhruba 17% z celkové stopáže pořadu (viz tab. č. 1). Nižší aktivita ostatních moderátorů byla dána především existencí obrazových příspěvků, které obstarávají vlastní zarámování témat. Z pohledu frekvence dotazů mírně ztráceli ve sledovaném období moderátoři Primy (viz. tab č. 2). Naopak diskuse P.Šimůnka a P.Šchmaltzové byly z pohledu struktury položených dotazů nejpolemičtější či nejkritičtější (viz. tab. č. 3).

13

14

tab. č. 1 Podíl aktuální mluvní přítomnosti podle moderátoraModerátor průměrná mluvní přítomnost v jedné

diskusi (v min.)průměrný podíl z celkové stopáže diskuse

Prorok R. 9.49 min. 17%Vávra J. 7.25 min. 12%Obzinová J. 7.31 min. 12%Schmaltzová P. 4.59 min. 10.2%Šimůnek P. 4.49 min. 10%

tab. č. 2 Průměrný počet dotazů položených moderátorem v jedné diskusiModerátor průměrný počet dotazů

v jednom pořaduIntervaly mezi jednotlivými dotazy(min.)

Prorok R. 42 (cca 55min) 1,19 minVávra J. 49 (cca 60 min.) 1,13 min.Obzinová J. 46 (cca 60 min.) 1,18 min.Schmaltzová P. 22 (cca 45 min) 2,3 minŠimůnek P. 25 cca 45 min.) 1,48 min

tab. č. 3 Porovnání struktury dotazů položených moderátory jednotlivým diskutujícímmoderátor obecně zjišťovací dotaz polemický dotaz jinéJ. Vávra 83,7% 15,4% 0,9%J. Obzinová 71% 27% 2%R. Prorok 74,6% 22% 3,4%P.Šimůnek 67,7% 32% 0,3%P. Schmaltzová 69% 30,6% 0,4%

Obecně lze konstatovat, že se moderátoři ve všech sledovaných diskusních pořadech více méně snažili uplatňovat zásady fair play. Analýza neprokázala systematickou favorizaci některého subjektu v rovině vedení vlastní diskuse. Poněkud méně objektivní, respektive méně vyvážený byl vztah k některým ideovým či politickým proudům. V tomto smyslu byla patrná středopravicová orientace všech moderátorů, respektive všech diskusí, a to již od úvodního zarámování daného tématu v obrazovém příspěvku.

Pokud v některých případech došlo k faulům či nekorektnostem ve vztahu k některému z diskutujících jednalo se především o důsledek nízké profesionality moderátorů. Ta v některých případech skutečně vedla k nezvládnutí základních konverzačních maxim a k favorizaci, respektive defavorizaci diskutéra či názorového proudu, který reprezentoval. Nejčastěji se uvedené problémy vyskytovali v diskusním pořadu Partie.

Nejčastějším objektem různých forem verbálních a vizuálních faulů či defavorizací se stala ČSSD (81 účastí v diskusích), následovaná KSČM (14 účastí) a ODS (70 účastí v diskusích). Velká část faulů a defavorizací pak měla nonverbální povahu, a to zvláště v případě moderátora pořadu V pravé poledne a moderátorky Partie. R.Prorok který byl až výjimky verbálně korektní obtížně kontroloval ve sledovaném období svůj nonverbální projev a občas příliš jednostranně signalizoval své sympatie, respektive antipatie některému z diskutujících. Ilustrací uvedeného problému je například neskrývaný Prorokův výsměch adresovaný ministru zdravotnictví Davidovi v souvislosti s jeho možnou rezignací. Podobné problémy bylo možné zachytit i u Petry Schmaltzové, a to především v rovině sympatií projevovaných některému z diskutujících, respektive názorovému proudu, který dotyčný debatér reprezentoval.

U všech moderátorů bylo možné zachytit i různé formy verbální agrese (např. ve zjemnělé formě - ironie, sarkasmus) a neverbální agrese v rovině gestické, mimické a intonační. Z diskuse samozřejmě nelze agresivní motivy zcela vyloučit. Jde však o to, aby nedocházelo k opuštění věcné argumentace a k přílišné personalizaci diskutovaných problémů. Ani v tomto případě však procento dotazů “ad hominem” nepřekročilo výrazně 5% podíl ze všech položených typů dotazů.

tab. č. 4 Podíl dotazů “ad hominem” z celku všech položených dotazůModerátor % dotazů “ad hominem” Ostatní CelkemProrok R. 1,3% 96,7% 100%Vávra J. 0,9% 2,1% 100%Obzinová J. 3,2% 94,9% 100%Schmaltzová P. 5,3% 93,6% 100%Šimůnek P. 4,3% 94,1% 100%

15

Občas se v diskusích objevovala tendence vytvořit obětního beránka, kterého je třeba usvědčit z jeho viny (R. Prorok, P. Schmaltzová). Výsledkem pak bylo porušení rovnováhy celé diskuse, kterou moderátoři postupně přestali řídit a docházelo k nadprodukci různých eristických záludností. Slabá příprava všech moderátorů tak vedla nezřídka ke ztrátě nezbytného nadhledu při řízení diskuse a tudíž ke snížené schopnosti odhalovat postojové inkonzistence jednotlivých mluvčí a k přehlížení komunikačních faulů, kterých se diskutující vzájemně dopouštěli.

Vyváženost a objektivita řízení diskuse indikují též proporce v jakých jednotlivé diskusní subjekty dostávají možnost tzv. “zavřít” celý pořad. Jde o velmi významnou rétorickou pozici, poslední slovo, o které politici standardně bojují. Obecně lze konstatovat, že všichni sledovaní moderátoři se snažili vyvarovat “dlouhých zavíráků” tak typických pro Debatu z poloviny devadesátých let. V tomto smyslu se doba tříminutových “zavíracích monologů skončena” nevyskytoval systematicky v žádném pořadu. Rozložení rétorické figury “uzavření” mezi jednotlivé subjekty však ukazuje jednoznačně nadreprezentovaný prostor pro politické strany, a to především pro vládní ČSSD. Stále jsou málo využívání experti, které v zahraničních pořadech podobného typu využívají často moderátoři místo vlastního posledního slova. Současně je třeba ocenit pokrok, který v tomto smyslu dosáhl pořad V pravé poledne, kde se ve srovnání s obdobím před nástupem R. Proroka výrazně zvýšil poměr expertů.

tab. č. 5 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskusestrana/subjekt podíl “uzavření” diskuse z celkového

počtu účastí subjektuČSSD 52%ODS 43%US 39%KSČM 31%OBČANSKÝ SEKTOR 27%KDU-ČSL 25%MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 25%EXPERTI 16%OSTATNÍ 13%

Frekvenční analýza jednotlivých typů dotazů, které moderátoři pokládali ve sledovaném období jednoznačně ukazuje drtivou převahu otázek bez zjevné odborné přípravy. Ani pětina dotazů se neopírala o přípravu či hlubší znalost dané problematiky. Výsledkem byly obecně položené otázky typu “Tak co si myslíte o YX” apod.

tab. č. 6 Podíl dotazů opírajících se hlubší znalost tématu, odbornou přípravu Moderátor Podíl otázek “s přípravou” Ostatní typy otázek CELKEMProrok R. 12% 98% 100%Vávra J. 9,9% 90,1% 100%Obzinová J. 9,2% 90,8% 100%Schmalztová P. 15,9% 84, 1% 100%Šimůnek P. 18% 82% 100%

Jako problematická se jevila schopnost moderátorů vyváženě klást polemické či kritické dotazy, které přímo zpochybňují názor či argumentaci diskutujícího nebo strany, jíž reprezentuje.

Následující tabulka dokládá, že nejvyšší podíl polemických otázek z celkového počtu obdržených dotazů byl adresován ve sledovaném období představitelům ČSSD. Následují odboráři, smluvně opoziční ODS a KSČM. Ještě výmluvnější byl pak poměr polemických dotazů adresovaných na konkrétní osobu. Zde Opět dominuje ČSSD následovaná KSČM a ODA (viz. tab. č. 7).tab. č. 7 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům

Obecně zjišťovací

dotaz

Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo instituci, kterou dotázaný zastupuje

polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální

kvality)

Celkový počet polemických

dotazůJiné

ČSSD 69,2% 16,4% 11,8% 28,2% 2,1%ODS 74,6% 15,6% 8,5% 23,9% 1,3%KDU-ČSL 79,7% 13% 5,7% 18,7% 1,6%US 80% 12,5% 5,5% 18% 3,6%KSČM 77,4% 10,1% 11,7% 21,8% 0,8%ODA 78,9% 9,9% 11,2% 21,2%

16

Odbory 73,2% 24,4% 24,4% 2,4%

Uvedená data potvrzuje i poměr polemických dotazů adresovaných konkrétním politiků. V Sedmičce i v pořadu V pravé poledne byl jednoznačně pod největším tlakem premiér Miloš Zeman, a to nejen vzhledem k podílu polemických dotazů celkem, ale i v kategorii osobní kritiky. V Partii jej vystřídal Václav Klaus. Následující tabulky dále jasně ukazují velmi individualizovaný postoj jednotlivých moderátorů k uvedeným politikům. Nejmarkantnější je tento fakt u V.Mlynáře a I.Langra. Podíl polemických otázek, které tito nejčastější hosté pořadu V pravé poledne, respektive Sedmička obdrželi, byl zcela okrajový. tab. č. 8a Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – V pravé poledne (osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu). V pravé poledne podíly dotazůúčastník diskuse politická

příslušnostpočet účastí

Obecně zjišťovací Polemika,

kritika strany, instituce

Kritika osobní a odborné kvality

Polemické dotazy celkem

Jiné typy dotazů

Celkem

Zeman, M ČSSD 4 41,9% 19,4% 30,6% 50,0% 8,1% 100,0%Macek, M ODS 3 55,6% 28,6% 14,3% 42,9% 1,6% 100,0%Klaus, V ODS 3 62,2% 16,2% 21,6% 37,8% 0,0% 100,0%Künhl, K US 4 57,9% 31,6% 5,3% 36,8% 5,3% 100,0%Kasal, J ODS 4 67,6% 26,5% 5,9% 32,4% 0,0% 100,0%Langer, I ODS 4 65,5% 30,9% 0,0% 30,9% 3,6% 100,0%Kavan, J. ČSSD 4 66,0% 22,0% 6,0% 28,0% 6,0% 100,0%Gross, S ČSSD 4 73,1% 20,9% 3,0% 23,9% 3,0% 100,0%Špidla, V ČSSD 3 65,3% 12,2% 10,2% 22,4% 12,2% 100,0%Mlynář, V US 5 89,2% 5,4% 5,4% 10,8% 0,0% 100,0%

tab. č. 8b Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – Sedmička (osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu).

SEDMIČKA Podíly dotazůúčastník diskuse politická

příslušnostPočet účastí


Polemika, kritika strany, instituce



Jiné typy dotazů

Celkem

Zeman, M ČSSD 5 58,4% 24,0% 16,0% 40,0% 1,6% 100,0%Bašta, J ČSSD 5 68,8% 15,3% 15,3% 30,6% 0,6% 100,0%Kasal, J KDU- ČSL 3 67,7% 18,5% 10,8% 29,2% 3,1% 100,0%Zahradil, J ODS 3 70,8% 16,9% 10,8% 27,7% 1,5% 100,0%Benešová, L ODS 6 77,5% 18,3% 2,8% 21,1% 1,4% 100,0%Macek, M ODS 3 80,5% 9,8% 9,8% 19,5% 0,0% 100,0%Gross, S ČSSD 5 78,7% 9,4% 7,1% 16,5% 4,7% 100,0%Mlynář, V US 3 83,9% 14,3% 1,8% 16,1% 0,0% 100,0%Künhl, K US 4 84,7% 11,7% 0,9% 12,6% 2,7% 100,0%Kavan, J. ČSSD 4 85,4% 8,3% 4,2% 12,5% 2,1% 100,0%Ruml, J US 5 90,1% 7,2% 2,7% 9,9% 0,0% 100,0%Buzková, P ČSSD 3 92,8% 5,8% 1,4% 7,2% 0,0% 100,0%Tlustý, V ODS 4 92,0% 5,0% 2,0% 7,0% 1,0% 100,0%Langer, I ODS 5 95,1% 3,3% 1,6% 4,9% 0,0% 100,0%

tab. č. 8c Struktura dotazů podle pořadu a účastníka diskuse – Partie (osobnosti s nejvyšší účastí ve sledovaném pořadu). Partie podíly dotazůúčastník diskuse politická

příslušnostPočet účastí


Polemika, kritika strany, instituce



Jiné typy dotazů

Celkem

17

Klaus, V ODS 5 47,3% 38,2% 12,7% 50,9% 1,8% 100,0%Langer, I ODS 3 51,3% 25,6% 23,1% 48,7% 0,0% 100,0%Lansky, E ČSSD 3 46,2% 32,7% 13,5% 46,2% 7,7% 100,0%Ruml, J US 6 52,0% 20,0% 22,7% 42,7% 5,3% 100,0%Tlustý, V ODS 3 63,6% 20,0% 12,7% 32,7% 3,6% 100,0%Kasal, J ČSSD 3 73,3% 23,3% 3,3% 26,7% 0,0% 100,0%Svoboda, C KDU-ČSL 4 79,6% 13,0% 7,4% 20,4% 0,0% 100,0%Buzková, P ČSSD 4 81,5% 13,8% 3,1% 16,9% 1,5% 100,0%Künhl, K US 3 84,4% 6,3% 9,4% 15,6% 0,0% 100,0%Benešová, L ODS 3 85,1% 10,6% 4,3% 14,9% 0,0% 100,0%

Nejatakovanějším diskusním subjektem tak byla ve sledovaném období ČSSD. Nejvíce polemických či kritických dotazů jí adresoval R.Prorok, který položil sociálně demokratickým představitelům více něž 40% ze všech polemických dotazů, které představitelé této strany obdrželi (viz. tab. č. 8).

tab. č. 9 Podíl polemických dotazů podle diskusních pořadůSedmička Partie V pravé poledne Diskusní subjekt23% 35,2% 42,5% ČSSD16,4% 28,7% 34,5% ODS15,3% 20,3% 22,4% KDU-ČSL12,6% 18% 21% US11% 21,8% 28,3% KSČM24,3% 13,6% 8,3% ODA33,3% 33% 7,1% Odbory

Uvedená skutečnost je jen jedním z řady indikátorů snížené objektivity a vyváženosti sledovaných diskusí, které byly jednoznačně kritičtější vůči levicovým politickým představitelům. V daném případě nemáme na mysli jen neproporční zastoupení KSČM v diskusích jako celku (viz. podkapitola o výběru diskutujících), ale především obecná hodnotová východiska, apriorní předpoklady moderátorů, které se promítali jak ve vlastní konverzaci s diskutujícími, tak i v zarámování jednotlivých témat. Uvedený jev posilovala navíc častá tendence moderátorů Partie a Sedmičky tlačit diskutující do apriorně přijatých výkladových schémat typu - “když selhal liberalismus tak musí nutně přijít socialismus” apod.. V tomto případě je třeba naopak ocenit moderátora pořadu V pravé poledne, jehož projev byl méně schematický a byla v něm patrná snaha o hlubší analýzu daných problémů. Roman Prorok naplňuje lépe než jeho předchůdce. základní úkol moderátora tj. řídit objektivně, kultivovaně a nestranně celý diskusní pořad.

VI.2 VÝBĚR DISKUTUJÍCÍCHNaplnění kritéria vyváženosti se týká nejen proporcionálního zastoupení politických stran, ale i

neparlamentních skupin a hnutí. Zvláště veřejnoprávní televize se musí snažit o vyvážené a pluralitní reprezentování názorů, co nejširšího společenského spektra. To by samozřejmě nemělo znamenat křečovité sledování statistiky, respektive reprezentativity na úkor kompetence či smysluplnosti diskuse. Primárním cílem by tak mělo být, co nejadekvátnější pokrytí všech základních aspektů daného problému.

Celkově lze konstatovat, že sledované diskusní pořady jako celek více méně vyváženě odrážely pouze politické spektrum parlamentních stran (s výjimkou KSČM). Ostatní neparlamentní uskupení a hnutí, stejně jako různé etnické skupiny však byly zastoupeny zcela okrajově. O něco lepší byla v dané souvislosti situace v diskusním pořadu ČT. Mezi výrazně podreprezentované skupiny patří ženy, které tvořili ve sledovaném období osm procent ze všech 376 diskutujících. Přesto, že je politický i společenský život v ČR značně maskulinizován je uvedený poměr značně nevyvážený a potvrzuje defacto léta držený stereotyp o tom, že žena do politiky nepatří.

tab. č. 10 Diskutující podle pohlavíV pravé poledne Sedmička Partie Celkem

ženy 5,4% (11) 10,7% (9) 11,4% (10) 8% (30)muži 94,6% (193) 89,3% (75) 88,6% (78) 92% (346)

18

Uvedená skutečnost platí i pro veřejnoprávní televizi, která se již z vlastní definice musí snažit pokrývat co nejširší názorové spektrum. I zde ovšem existoval ve sledovaném období defacto uzavřený okruh politiků, kteří v jednotlivých diskusích cirkulují jako v bludném kruhu a recyklují stokrát opakované postoje a názory. Na rozdíl od Sedmičky a Partie, kde je situace v tomto smyslu ještě mnohem horší pořad V pravé poledne poskytuje více prostoru expertům (viz. dále podrobnější analýza jednotlivých diskusních pořadů).

Podle frekvence výskytu byli nejčastěji zváni do uvedených diskusních pořadů představitelé ČSSD. Za pozornost stojí i mírná nadreprezentovanost US a naopak nižší účast KDU-ČSL a především KSČM (viz. tab. 11).

tab. č. 11 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů - celkemDiskusní subjekty Četnost účastí Podíl z celkuČSSD 81 21,6%ODS 70 18,7%US 39 10,3%Experti 37 9,8%Novináři 27 7,2%KDU-ČSL 24 6,5%St. správa, samospráva st. sektor

19 5%

T-Management 18 4,8%Občanský sektor 15 4%KSČM 14 3,8%Nezávislí posl. 10 2,7%ODA 6 1,6%Odbory 4 1%Neparl. strany 4 1%Jiné 8 2%CELKEM 376 100%

Zastoupení politických subjektů ještě roste z pohledu aktuální mluvní přítomnosti. Představitelé politických stran zaplnili 78% čistého celkového diskusního času. Mluvní aktivitou tak zvýšila ČSSD svůj podíl na 29% a propast mezi prvními třemi subjekty (ODS, US) a ostatními se ještě prohloubila. Je zřejmé, že moderátoři poskytovali v jednom pořadu průměrně nejvíce času představitelům ČSSD (18 min. na pořad) a zástupcům US (17 min.). Typický je poměrně malý prostor poskytovaný expertům (9 min průměrně na jeden pořad) (viz. tab. č. 12).

Mezi jednotlivými diskusními subjekty byly nejčastěji zastoupeni představitelé ČSSD, jejich poměr byl nejvyšší v Sedmičce. V pořadech Partie a V pravé poledne byli de facto zástupci ČSSD a ODS přítomni ve stejném počtu.

tab. č. 12 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů podle pořadůDiskusní subjekty V pravé poledne Sedmička PartieČSSD 16,7% 35,7% 22,7%ODS 15,2% 29,7 22,7%US 12,2% 16,6% 14,7%Experti 12,2% 5,9% 10,2%Novináři 7,8% 4,8% 6,8%KDU-ČSL 7,3% 2,5% 4,5%St. správa, samospráva st. sektor

7,3% 1,2% 3,4%

T-Management 5,8% 1,2% 3,4%Občanský sektor 4,4% 1,2% 2,3%KSČM 2,9% 1,2% 2,3%Nezávislí posl. 1,9% 2,3%ODA 1,4% 1,2%Odbory 1% 1,2%Neparl. strany 1%Jiné 2,9% 2,3%

19

tab. č. 13 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin

Přítomnost v diskusích(abs. četnosti)

Průměrná mluvní přítomnost v diskusi

Celková mluvní přítomnost ve všech diskusích (hod.)

Podíl z celkového času čisté konverzace

ČSSD 81 18 min 24: 57 28,9%ODS 70 14 min 16:54 19,6%US 39 17 min. 10:55 12,6%Experti 37 9 min. 5:38 6,5%Novináři 27 8 min 3:28 4%KDU-ČSL 24 14 min. 5:41 6,6%St. správa, samospráva st. sektor

19 10 min. 3:16 3,8%

T-Management 18 11min. 3:13 3,7%Občanský sektor 15 8 min. 2:05 2.4%KSČM 14 15 min. 3:25 4%Nezávislí posl. 10 16 min. 2:41 3,1%ODA 6 13 min. 1:16 1,5% Odbory 4 13 min. 0:52:00 1%Neparl. strany 4 12 min. 0:49:00 0.9%Jiné 8 9 min. 1:15 1,4% Zastoupení odborů odpovídá nominaci hostů. Sám R. Falbr ovšem byl pozván osmkrát, byl většinou nominován jako senátor. Z tohoto pohledu byly reálná účast odborů vyšší než ukazuje statistika.

Následující tabulka ukazuje pořadí nejčastěji diskutujících osobností, ze které je zřejmé jak politici zcela opanovali uvedený diskusní prostor. Prvním nepolitikem byl na dvacátém místě žurnalista Alexander Mitrofanov.

tab. č. 14 Devatenáct nejčastějších účastníků diskusí v roce 1999Jméno mluvní přítomnost v

diskusích - celkem (čistý čas v hodinách)

absolutní počet účastí/celková stopáž diskusí

subjekt

Ruml J. 3:59 12 USZeman M. 3:59 9 ČSSDLanger I. 3:20 12 ODSKavan J. 3:11 10 ČSSDGross S. 3:03 11 ČSSDKühnl K. 2:47 11 USKlaus V. 2:43 10 ODSBašta J. 2:34 8 ČSSDKasal J. 2:28 10 KDU-ČSLBenešová L. 2:18 10 ODSBuzková P. 2:13 8 ČSSDMlynář V. 2:11 8 USFalbr R. 2:11 8 Nezávislý/odboryTlustý V. 2:10 8 ODSŠpidla V. 2:00 7 ČSSDMacek M. 1:47 6 ODSRychetský P. 1:44 5 ČSSDZahradil J. 1:34 6 ODSSvoboda C. 1:32 7 KDU-ČSL

pozn. disproporce mezi dosaženým časem a počtem účastí mezi jednotlivými mluvčími je dána nejen jejich individuální konverzační aktivitou, ale i skutečností, že uvedené pořady nemají stejnou stopáž, respektive neposkytují stejný čas pro diskusi. Proto například na dosažení stejného času potřeboval J.Ruml dvanáct diskusí oproti Zemanovým devíti účastím pouze v Sedmičce a pořadu V pravé poledne. V uvedeném případě hrála nezanedbatelnou svou roli i Zemanova konverzační košatost.

20

Všechny tři diskuse navíc vyvolávaly dojem, že se vše podstatné v životě české společnosti odehrává ve Strakově akademii nebo v parlamentu. Uvedená skutečnost se však již netýká představitelů senátu. Ze 161 diskutujících poslanců ve všech třech diskusních pořadech bylo pouze 20% senátorů (viz tab. č. 15).

tab. č. 15 Zastoupení poslanecké sněmovny a senátu V pravé poledne Sedmička Partie CELKEM

sněmovna 86,3% 73,2% 81,5% 80,1%senát 13,7% 26,8% 18,5% 19,9%

Výrazným porušením vyváženosti diskusí pak bylo ve sledovaném období neproporcionální zastoupení jednotlivých volebních krajů. Tento fenomén ovšem odráží též obecně sebestřednost pražské politické scény, respektive skutečnost, že významní členové jednotlivých stran kandidovali v Praze nebo ve středních Čechách (viz. tab. č. 16).

tab. č. 16 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů v diskusích podle volebních krajůregion Celkový počet účastí celkový čas (hodiny) podíl krajů podle mluvní

přítomnostiPraha 71 18:47 35,4Střední Čechy 36 8:34 16,1%Severní Morava 25 8:08 15,3%Sev. Čechy 23 5:46 10,9%Jižní Morava 18 4:31 8,5%Jižní Čechy 12 3:22 6,3 %Východní Čechy 8 2:24 4,5 %Západní Čechy 5 1:34 3 %

tab. č. 17 Podíl mluvní přítomnosti poslanců a senátorů podle volebních krajů a pořaduregion V pravé poledne % Sedmička % Partie %Praha 34,8 31,4 43,6Severní Morava 17,2 17,5 8,9Střední Čechy 12,7 17,7 17,5Jižní Čechy 10,6 4,9 3,9Sev. Čechy 9,7 12 10,2Jižní Morava 6,8 9,7 8,4Východní Čechy 4,5 5 3,6Západní Čechy 3,8 - 3,3

VI.3. VOLBA TÉMATTématicky dominovala ve všech třech diskusních pořadech vnitřní politika. Zarážející je nízké

zastoupení kategorie sociální problémy, které je dáno především zarámování jednotlivých témat jako nikdy nekončícího příběhu o parlamentních šarvátkách, respektive o životě politických stran. Diskuse se tak staly ve většině případů médiem propagujícím stranické jednotlivé politické subjekty. V tomto smyslu došlo de facto k privatizaci diskusních pořadů stranickými sekretariáty. Věcná debata o klíčových problémech české společnosti tak většinou sklouzla k tématu partajní politiky.Poněkud překvapivě byla nejméně upřena na vnitropolitickou problematiku Sedmička. Paradoxně dominoval pořad V pravé poledne, který by měl naopak odrážet co nejširší názorové spektrum. Konverzační analýza ukázala, že R. Prorok sice zve do své diskuse mnohem pestřejší spektrum hostů, ale zhruba po prvních patnácti minutách přítomní politici nebo on sám překódují dané téma na stranický mač. Navíc formát Sedmičky poskytuje největší možnosti co nejpestřejšího pokrytí různých tematických okruhů. I zde však můžeme konstatovat značný důraz na politický, respektive stranické půtky. Partie pak byla tematicky nejúdernější v oblasti ekonomické problematiky a překvapivě věnovala větší pozornost než diskuse na ČT sociálním problémům, respektive pozici marginalizovaných skupin.

21

tab. č. 18 Frekvence hlavních tématických okruhů - celkem

Tematické okruhy podíl jednotlivých tématVnitřní politika 56,2%Ekonomika 18,1%Zahraniční politika 11,3%Sociální problémy 10,1%Kultura 0,6%Jiné 3,7%

tab. č. 19 Čas věnovaný hlavním tematickým celkům Tematické okruhy podíl jednotlivých tématVnitřní politika 54,6%Ekonomika 19%Zahraniční politika 12,1%Sociální problémy 11,9%Kultura 1%Jiné 1,4%

tab. č. 20 Rozložení hlavních tematických celků podle pořadůtematické celky V pravé poledne Sedmička PartieVnitřní politika 63% 51,6% 59,3%Ekonomika 14,3% 20,9% 15,9%Zahraniční politika 8,4% 12,5% 11,5%Sociální problémy 6,5% 12,7% 8,2%Kultura 1,9% 0% 0,5%Jiné 5,8% 2,3% 4,4%

VII. Charakteristika jednotlivých pořadůVII. 1. V PRAVÉ POLEDNE

VII.1.1.CHOVÁNÍ MODERÁTORŮStyl Romana Proroka byl charakterizován po sledované období umírněnou snahou po věcné diskusi.

Analýza jeho komunikační strategie ukazuje stále ještě slabší přípravu na některá témata. Následující kvantifikace (tab. č. 24 a 28) ukazuje poměrně výrazný sklon moderátora redukovat většinu témat diskusí na stranickou problematiku. Nezřídka měl též R. Prorok tendenci personalizovat složitější tematické celky . Tomuto sklonu k povrchnímu, někdy až bulvárnímu hledání senzací za každou cenu se bohužel nevyhnul ani pořadu V Pravé poledne. Věcná analýza sociálních a ekonomických souvislostí dlouhodobé politické krize byla často vytěsňována individuální vivisekcí některých ministrů (např. I. David). Výsledkem pak byly jalové, informačně chudé diskuse, ve kterých dominovalo povrchní moderování bez vhledu do tématu. Uvedenou skutečnost dokládá již zmíněný více než dvoutřetinový podíl “nepřipravených dotazů”, které směřovaly bezelstně do prázdna či nabízely diskutujícím snadný únik. Výsledkem pak byl nezřídka stav, kdy politici sami začali řídit diskusi, respektive uspořádali si v rámci debaty tiskovou konferenci. Jinými slovy pořad V pravé poledne se často dostával do vleku svých hostů. Obecně však platí, že R. Prorok nepřekračoval výrazným a především systematickým způsobem pravidla fair play. Pokud došlo k nekorektnosti, jednalo se spíše o nezáměrné profesionální selhání (viz. kap. VI.I).

Komunikační strategii R. Proroka charakterizoval ve srovnání s ostatními diskusemi nejvyšší podíl polemických dotazů, které adresoval nejčastěji představitelům ČSSD (viz tab. č. 22). Současně ovšem poskytl představitelům ČSSD největší prostor pro uzavření diskusí (viz tab. č. 23).

tab. č. 21 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícímTyp dotazu podíl jednotlivých typů dotazůobecně zjišťovací 74,6%polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci (např. ministerstvo)

12,4%

polemický dotaz atakující konkrétní osobu 8,2%

22

(její lidské a profesionální kvality)

tab. č. 22 Diskusní subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům Obecně zjišťovací dotaz


polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a profesionální kvality)

Celkový počet polemických dotazů

Jiné

ČSSD 63,3% 17,2% 15,3% 42,5% 4,1%ODS 64,6% 21,4% 13,1% 34,5% 1,5%KDU-ČSL 74,6% 16,4% 6% 22,4% 3%US 76,1% 17,4% 3,6% 21% 2,7%KSČM 71,7% 17,4% 10,9% 28,3% -ODA 91,7% - 8,3% 8,3% -Odbory 92,9% 7,1% - 7,1% -

tab. č. 23 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskusestrana/subjekt podíl “uzavření” diskuse z celkového

počtu účastí subjektuČSSD 45%ODA 0%ODS 24%US 25%KSČM 0%OBČANSKÝ SEKTOR 29%KDU-ČSL 11%MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 33%EXPERTI 17%ODBORY 0%

VII.1.2. VÝBĚR ÚČASTNÍKŮPořad V pravé poledne ve srovnání s ostatními diskusními pořady respektoval nejvíce názorovou

pluralitu, respektive byla zde částečně potlačena nadreprezentovanost parlamentních politiků. I zde však představitelé politických stran obsadili svými vystoupeními 55% čistého diskusního času. Poměr neparlamentních, respektive tzv. nepolitických subjektů tak byl ve sledovaném období stále nízký. Je třeba ovšem ocenit, že ve srovnání se svými předchůdci zval do diskuse R.Prorok více odborníků. Bohužel v některých případech nebylo možné užít adjektivum nezávislý.

tab. č. 24 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů Diskusní subjekty Četnost účastí Podíl z celkuČSSD 33 16,7%ODS 31 15,2%US 25 12,2%Experti 25 12,2%Novináři 16 7,8%KDU-ČSL 15 7,3%St. správa, samospráva st. sektor

15 7,3%

T-Management 12 5,8%Občanský sektor 9 4,4%KSČM 6 2,9%Nezávislí posl. 4 1,9%ODA 3 1,4%Odbory 2 1%Neparl. strany 2 1%Jiné 6 2,9%

23

CELKEM 204 100%

tab. č. 25 Aktuální mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin Přítomnost v diskusích(abs. četnosti)




EXPERTI 33 9 min. 4:51 13,5%ČSSD 31 16 min. 8:16 23,1%ODS 25 12 min 4:48 13,5%Novináři 25 8 min 3:10 8,9%St. správa, samospráva st. sektor

16 10 min. 2:38 7,4%

T-Management 15 9 min. 2:15 6,3%Občanský sektor 15 8 min. 2:05 5,8%US 12 11 min. 2:10 6%KDU-ČSL 9 11 min. 1:40 4,7%Nezávislí posl. 6 12 min. 1:11 3,3%KSČM 4 10 min. 0:39 1,9%Neparl. strany 3 11 min. 0:33:00 1,5%ODA 2 9 min. 0:17 0,8%Odbory 2 12 min. 0:25:00 1,2%Jiné 6 8 min. 0:46:00 2,1%

tab. č. 26 Šestnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu V pravé poledneJméno Čistá mluvní přítomnost (hod.) absolutní četnost subjektMlynář V. 1:19 5 USZeman M. 1:19 4 ČSSDLanger I. 1:00 4 ODSGross S. 0.58 4 ČSSDKavan J. 0:53 4 ČSSDŠpidla V. 0:51 3 ČSSDKlaus V. 0:51 3 ČSSDDavid I. 0:48 3 ČSSDKasal J. 0:44 4 KDU-ČSLMacek M. 0:42 3 ODSKünhl K.. 0:38 4 USFalbr R. 0:33 3 nezávislý/odboryMitrofanov A. 0:28 4 novinář -PrávoZámečník M. 0:23 3 ekonomPehe J. 0:20 3 politologUrban J. 0:19 3 novinář

tab. č. 27 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů podle volebních krajůregion celkový čas absolutně (hodiny) podíl volebních krajů %Praha 5:30 34,8 %Severní Morava 2:43 17,2 %Střední Čechy 2:00 12,7 %Jižní Čechy 1:40 10,6 %Sev. Čechy 1:32 9,7 %Jižní Morava 1:04 6,8%Východní Čechy 0:43 4,5 %Západní Čechy 0:36 2,7 %

24

VII.1.3. VÝBĚR TÉMATCelkově dominovala ve sledovaném pořadu problematika obecných politických šarvátek často s

přímým odkazem na problematiku vnitřního stranického života. Diskuse byly ve většině případů výrazně politizované a sloužily jako médium propagující stranické programy, ovšem většinou v nekonkrétní, pouze propagandistické podobě. V tomto smyslu došlo de facto k privatizaci diskusního pořadů stranickými sekretariáty. Věcná diskuse o klíčových problémech české společnosti tak většinou sklouzla k tématu partajní politiky.

tab. č. 28 Podíl hlavních tématických okruhů tematické celky podíl jednotlivých tématVnitřní politika 63%Ekonomika 14,3%Zahraniční politika 8,4%Sociální problémy 6,5%Kultura 1,9%Jiné 5,8%

tab. č. 29 Rozložení subtémat v rámci kategorie “vnitřní politika”Témata Podílpolitické konflikty (stranické půtky) 24,7%problémy zákonnosti 18,6%fungování státní správy 21,6%stranický život ODS 11,3%Činnost vlády 4,1%stranický život ČSSD 5,2%stranický život KSČM 4,1%prezident 1%vyrovnání s minulostí 5,2%stranický život KDU-ČSL 2,1%stranický život US 0%občanský sektor (ek. hnutí apod.) 3,9%

tab. č. 30 Rozložení subtémat v rámci kategorie “zahraniční politika”témata podíl %EU 15,4%Jugoslávie 53,8%NATO 23,1%Jiné 7,7%

tab. č. 31 Rozložení subtémat v rámci kategorie “ekonomika”téma podíl %transformace 40,9rozpočet 27,3%dopravní politika 9,1%ekonomické problémy 18,1%jiné 4,5%

tab. č. 32 Rozložení subtémat v rámci kategorie “sociální problémy”téma podíl %Romská problematika 10%nezaměstnanost 30%bytové problémy 10%zdravotnictví 50%

25

VII.2. SEDMIČKAVII.2.1.CHOVÁNÍ MODERÁTORŮ

Sedmička prošla v průběhu minulého roku ve srovnání s ostatními dvěma diskusemi nejvýraznější proměnou. Formát sice zůstal zachován, ale J. Vávru nahradila J. Obzinová. Z porovnání struktury dotazů vyplývá, že došlo k mírnému zvýšení razance diskusí a především posílení adresnosti moderátorovi komunikace (viz tab. č. 33). Výsledkem je patrná tendence diskutované problémy personalizovat.

Největší podíl polemických či kritických dotazů adresovali oba moderátoři ČSSD, tak jako tomu bylo i u ostatních diskusí. Podobně jako V hlavním diskusním pořadu ČT poskytli i moderátoři Sedmičky největší prostor pro zavření diskusí ČSSD.

Celkově ovšem nelze hovořit o systematické favorizaci, respektive defavorizování některého subjektu. Klíčový problém týkající se objektivity pořadu byl zakomponován již v samotných obrazových příspěvcích, které velmi často zcela nezakrytě komentovala jednotlivá témata, a tak vytvářela nestejnou diskusní pozici pro jednotlivé debatéry. V tomto smyslu byli v nejobtížnější pozici ministři vlády ČSSD, a to zvláště v konfrontaci s opoziční US.

tab. č. 33 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícím (J. Vávra vs. J. Obzinová)

Typ dotazu J. Vávra J. Obzinováobecně zjišťovací 76% 65%polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci (např. ministerstvo)

10,6% 12,7%


2,3% 10,8%

Jiné 11,1% 11,5%CELKEM 100% 100%

tab. č. 34 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům

Obecně zjišťovací dotaz

Polemický dotaz atakující pol. stranu nebo

instituci, kterou dotázaný zastupuje

polemický dotaz atakující

konkrétní osobu (její lidské a profesionální

kvality)

Polemické dotazy celkem Jiné

ČSSD 75,1% 14,4% 8,6% 23% 1,9%ODS 82,5% 10,8% 5,6% 16,4% 1,1%KDU-ČSL 82,4% 9,9% 5,4% 15,3% 2,3%US 86,1% 10,4% 2,2% 12,6% 1,3%KSČM 88,2% 8,8% 2,2% 11% -ODA 70,3% 10,8% 13,5% 24,3% -Odbory 66,7% 33,3% - 33,3% -

tab. č. 35 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskusestrana/subjekt podíl “uzavření” diskuse z

celkového počtu účastí subjektuČSSD 56,7%ODA 0%ODS 40%US 50%KSČM 0%OBČANSKÝ SEKTOR 0%KDU-ČSL 25%MIMOPARLAMENTNÍ STRANY 0%EXPERTI 0%ODBORY 0%

26

VII.2.2. VÝBĚR ÚČASTNÍKŮSedmička ve sledovaném období ve srovnání s ostatními diskusními pořady nejméně názorově pestrá.

Kolotoč vybraných politických hvězd má v tomto pořadu nejvyšší tempo a recyklace jejich názorů je zde nejefektnější. Neparlamentní subjekty zde neměly téměř žádnou šanci. V tomto smyslu je Sedmička skutečnou oporou systému a nejvíce bojuje za zachování statu quo. Představitelé politických stran zde obsadili svými vystoupeními neuvěřitelných 97% čistého diskusního času. I zde byl více méně respektován základní volební klíč pro reprezentaci politických subjektů. I zde byla tak jako v ostatních diskusích nadreprezentována US. Rozdíl mezi ní a KDU-ČSL však byl ve srovnání s ostatními sledovanými diskusemi nejvyšší.

tab. č. 36 Zastoupení jednotlivých diskusních subjektů Přítomnost v

diskusích(abs. četnosti)

Podíl z celkového počtu diskutujících

ČSSD 30 35,7%ODS 25 29,7US 14 16,6%KDU-ČSL 5 5,9%KSČM 4 4,8%ODA 2 2,5%T-Management 1 1,2%Nezávislí posl. 1 1,2%St. správa, samospráva st. sektor

1 1,2%

Odbory 1 1,2%ExpertiNovinářiObčanský sektorNeparl. strany

tab. č. 37 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin Přítomnost v diskusích(abs. četnosti)




ČSSD 30 24 min. 12:14 38,3%ODS 25 20 min 8:09 25,5%US 14 24 min. 5:35 17,5%KDU-ČSL 5 23 min. 1:55 6,9%KSČM 4 23 min. 1:33 4,9%ODA 2 21 min. 0:42 2,2%T-Management 1 24 min. 0:24:00 1,3%Nezávislí posl. 1 22 min. 0:22:00 1,2%St. správa, samospráva st. sektor

1 18 min. 0:18:00 0.9%

Odbory 1 18 min. 0:18:00 0,9%ExpertiNovinářiObčanský sektorNeparl. strany

tab. č. 38 Patnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu SedmičkaJméno Celkový čistý diskusní čas celková účast subjektZeman M. 2:40 5 ČSSDRuml J. 2:08 5 USBašta J. 1:54 5 ČSSDKavan J. 1:44 4 ČSSD

27

Benešová L. 1:41 6 ODSGross S. 1:41 5 ČSSDLanger I. 1:36 5 ODSKünhl K. 1:30 4 USTlustý V. 1:19 4 ODSMlynář V. 1:11 3 USBuzková P. 1:11 3 ČSSDKasal J. 1:10 3 KDU-ČSLMacek M. 1:05 3 ODSZahradil J. 1:04 3 ODSFalbr R. 1:04 3 nezávislý/odboryKlaus V. 0:46 3 ODS

tab. č. 39 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů podle volebních krajůregion Počet účastí celkový čas absolutně

(hodiny)podíl podle volebních krajů %

Praha 20 7:41 31,4 %Střední Čechy 14 4:19 17,7 %Severní Morava 10 4:17 17,5 %Sev. Čechy 8 2:56 12 %Jižní Morava 6 2:23 9,7%Jižní Čechy 3 1:12 4,9 %Východní Čechy 3 1:13 5 %Západní Čechy 1 0:27 1,9 %

VII.2.3. VÝBĚR TÉMATPoněkud překvapivě byla Sedmička méně upřena na vnitropolitickou problematiku než diskusní pořad veřejnoprávní televize. Na rozdíl od kterého reflektovala více jak zahraniční problematiku, tak ekonomické a sociální problémy. I zde však můžeme konstatovat značný důraz na politické, respektive stranické šarvátky, které většinou ústily v bulvárně povrchní popis jednotlivých témat. Za zmínku stojí v českém kontextu nebývalý zájem o problematiku menšin. Romská agenda měla ovšem v Sedmičce velmi povrchní až bulvární či přesněji populistický ráz.

tab. č. 40 Podíl hlavních tématických okruhů

tematické celky podíl jednotlivých tématVnitřní politika 51,6%Ekonomika 20,9%Zahraniční politika 12,5%Sociální problémy 12,7%Jiné 2,3%

tab. č. 41 Rozložení subtémat v rámci kategorie “vnitřní politika”

témata Podílpolitické konflikty (stranické půtky) 23,8%problémy zákonnosti 20,8%fungování státní správy 16,9%stranický život ODS 9%činnost vlády 7,3%stranický život ČSSD 5,1%stranický život KSČM 4,5%prezident 3,4%vyrovnání s minulostí 2,8%stranický život KDU-ČSL 0,9%stranický život US 0,6%

28

občanský sektor 0%Jiné 13%

tab. č. 42 Rozložení subtémat v rámci kategorie “zahraniční politika”Témata podíl %EU 32,6%Jugoslávie 23,3%Velká Británie 9,3%NATO 7%Ruská federace 7%SRN 4,7%Belgické království 2,3%Čečna 2,3%Rakouská republika 2,3%Slovenská republika 2,3%Jiné 7%

tab. č. 43 Rozložení subtémat v rámci kategorie “ekonomika”téma podíl %transformace 43,1rozpočet 25%ekonomické problémy 30,7%jiné 1,2%

tab. č. 44 Rozložení subtémat v rámci kategorie “sociální problémy”téma podíl %Romská problematika 29,5%sociální a důchodové zabezpečení 9,1%nezaměstnanost 31,8%marginalizovaní (menšiny, homosexuálové atd.) 9%bytové problémy 18,2%zdravotnictví 2,4%

VII.3.PARTIEVII.3.1.CHOVÁNÍ MODERÁTORŮ

Partie po rozpačitých počátcích našla v posledním roce svou tvář. Moderátorská dvojice P. Šimůnek a Petra Schmaltzová jsou dnes nejrazantnějšími moderátory hlavních diskusních pořadů. Z porovnání struktury dotazů vyplývá, že zvláště P. Schmaltzová má ze sledovaných moderátorů nejvýraznější tendenci personalizovat vedení diskusí. Oba moderátoři pak mají nejnižší podíl neutrálních “obecně zjišťovacích dotazů”.

I tito moderátoři adresovali největší podíl polemických či kritických dotazů představitelům vládní ČSSD. Pozice jejích představitelů byla v Partii ve srovnání s ostatními diskusemi nejsložitější. I zde byla tato strana nejčastěji atakována polemickými a kritickými dotazy. Na rozdíl od ostatních sledovaných pořadů zde ovšem neměla ČSSD jasnou početní ani časovou převahu. Pouze v případě struktury zavření diskuse dostala jednoznačně největší prostor.

tab. č. 45 Porovnání struktury dotazů položených moderátorem jednotlivým diskutujícím (J. Vávra vs. J. Obzinová)Typ dotazu P. Šimůnek P. Schmaltzováobecně zjišťovací 59,9% 55,7%polemický dotaz atakující politickou stranu nebo instituci (např. ministerstvo)

17,8% 13,7%


9,8% 17,5%

Jiné 12,5 13,1%CELKEM 100% 100%

29

tab. č. 46 Politické subjekty podle struktury dotazů, které byly položeny jejich představitelům Obecně

zjišťovací dotaz


polemický dotaz atakující konkrétní osobu (její lidské a

profesionální kvality)


Jiné

ČSSD 62,7% 20,6% 14,6% 35,2% 2,2%ODS 69,8% 19,4% 9,3% 28,7% 1,5%KDU-ČSL 79,7% 14,4% 5,9% 20,3% -US 80% 12,5% 5,5% 18% 2,1%KSČM 77,4% 10,1% 11,7% 21,8% 0,8%ODA 86,4% 13,6% - 13,6% -Odbory 58,3% 33,3% - 33% 8,3%

tab. č. 47 Prostor poskytnutý jednotlivým subjektům k uzavření diskusestrana/subjekt uzavření diskuse %ČSSD 29%ODS 15,4%KSČM 9,5%US 6,1%KDU-ČSL 5,2%EXPERTI 5,7%OSTATNÍ 29,1%

VII.3.2. VÝBĚR ÚČASTNÍKŮObecně lze říci, že tvůrci Partie nemají příliš velkou fantazii při výběru hostů. Dominují zde stejně jako v Sedmičce parlamentní politici, respektive strany, jejichž reprezentanti zaplnili svými vystoupeními 85% čistého diskusního času. Prima stejně jako Sedmička je defacto diskusním kroužkem politiků ze sněmovny. Politici v tomto pořadu vykryli svými vystoupeními 85% celkového, čistého diskusního času. Jinými slovy názorová pluralita je v Partii redukována na pluralitu parlamentní. Jiné neparlamentní instituce byly v tomto pořadu ve sledovaném období téměř zcela opomíjeny. Vyváženost jednotlivých diskusí byla asi nejvýrazněji mezi sledovanými pořady vychýlena ve prospěch pravicových stran, a to především ODS a US. Podobně jako u Sedmičky velmi často bylo o výsledku diskuse o daném tématu rozhodnutu již při jeho zarámování v obrazovém příspěvku.

tab. č. 48 Účast hlavních diskusních skupinPřítomnost v diskusích

(abs. četnosti) Podíl diskusních subjektů

ČSSD 20 22,7%ODS 20 22,7%US 13 14,7%KDU-ČSL 9 10,2%KSČM 6 6,8%Experti 4 4,5%Nezávislí posl. 3 3,4%Novináři 3 3,4%T-management 2 2,3%St. správa, samospráva st. sektor 2 2,3%ODA 2 2,3%Odbory 1 1,2%Neparl. strany 1 1,2%Občanský sektorJiné 2 2,3%

tab. č. 49 Mluvní přítomnost hlavních diskusních skupin

Přítomnost v diskusích

(abs. četnosti)


Celková mluvní přítomnost ve všech

diskusích (hod.)

Podíl z celkového času čisté

konverzace

30

ČSSD 20 13.30 min. 4:27 24,6%ODS 20 12 min 3:56 21%US 13 15 min. 3:10 16,7%KDU-ČSL 9 11 min. 1:42 9%KSČM 6 12 min. 1:14 6,5%Experti 4 12 min. 0:47:00 4%Nezávislí posl. 3 22 min. 1:08 6%Novináři 3 9 min 0:27:00 2,3%T-management 2 17 min. 0:34:00 3%St. správa, samospráva st. sektor

2 10 min. 0:21:00 1,5%

ODA 2 8 min. 0:17:00 1,4%Odbory 1 9 min. 0:09:00 0,8%Neparl. strany 1 16 min. 0:16:00 1,4%Občanský sektorJiné 2 14 min. 0:29:00 2,4%

tab. č.50 Šestnáct nejčastějších účastníků diskusního pořadu V pravé poledneJméno Celková mluvní aktivita (hod.) absolutní četnost subjektRuml J. 1:41 6 USKlaus V. 1:06 5 ODSSvoboda C. 0:40 4 KDU-ČSLBuzková P. 0:52 4 ČSSDLanger I. 0:43 3 ODSKasal J. 0:33 3 KDU-ČSLTlustý V. 0:38 3 ODSKünhl K. 0:38 3 ODSBenešová L. 0:28 3 ODSLánský E.. 0:40 3 ČSSD

tab. č. 51 Mluvní přítomnost poslanců a senátorů v diskusích celkem podle volebních krajů

region celkový čas absolutně (hod.) podíl krajů relativně %Praha 5:37 44 %Střední Čechy 2:15 17,5 %Sev. Čechy 1:19 10,2 %Jižní Morava 1:05 8,4 %Severní Morava 1:08 8,9 %Východní Čechy 0:28 4,1 %Jižní Čechy 0.30 3,9 %Západní Čechy 0:30 min. 3,9 %

VII.3.3. VÝBĚR TÉMATI Partie byla méně upřena na vnitropolitickou problematiku než diskusní pořad veřejnoprávní televize, i když i v tomto pořadu dominovaly politické spory, respektive stranický život. Vyváženější však bylo jak pokrytí ekonomické, tak sociální problematiky. První téma bylo interpretováno nejkritičtěji ze všech tří sledovaných pořadů. Potěšitelný je zájem o sociální problémy marginalizovaných skupin, který měl méně bulvární podobu než v případě Sedmičky.

tab. č. 52 Podíl hlavních tématických okruhů

tematické celky podíl jednotlivých tématVnitřní politika 59,3%Ekonomika 15,9%Zahraniční politika 11,5%

31

Sociální problémy 8,2%Kultura 0,5%Jiné 4,4%

tab. č. 53 Rozložení subtémat v rámci kategorie “vnitřní politika”

Témata podílpolitické konflikty (stranické půtky) 25,9%Problémy zákonnosti 22,2%Stranický život KSČM 12%fungování státní správy 11,1%Stranický život ODS 9,3%vyrovnání s minulostí 8,3%činnost vlády 4,6%Stranický život ČSSD 1,9%Prezident 1,9%stranický život - čtyřkoalice 0,9%stranický život KDU-ČSL 0%stranický život US 0%občanský sektor 0%

tab. č. 54 Rozložení subtémat v rámci kategorie “zahraniční politika”témata podíl %EU 14,3%Jugoslávie 42,9%NATO 19%Ruská federace 9,5%Slovensko 4,8%Jiné 2,5%

tab. č. 55 Rozložení subtémat v rámci kategorie “ekonomika”téma podíl %ekonomické problémy 57,1%transformace 24,1%rozpočet 17,2%jiné 3,4%

tab. č. 56 Rozložení subtémat v rámci kategorie “sociální problémy”téma podíl %marginalizovaní (menšiny homosexuálové atd.) 33,4%Romská problematika 26,7%nezaměstnanost 20%sociální a důchodové zabezpečení 6,7%bytové problémy 6,7%Jiné

6,5%

32

Analýza televizního zpravodajství

Média: ČT1 - Události; ČT2 - „21“; Nova - Televizní noviny; Prima - Zpravodajský deník

Období: 1.1.1999 - 31.12.1999Pro: RRTV

Realizace: InnoVatio - Media Monitor

Marek Prorok, Libor MihalkaBankovní 6

702 00 OstravaTel/fax: 069-6116468

Stav: 14. 1. 2000

ZHODNOCENÍ MEDIÁLNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÝCH TELEVIZÍ

Analyzovaná média: ČT1 – Události (322 relací); ČT2 – „21“ (171 relací); Nova – Televizní noviny (324 relací); Prima – Zpravodajský deník (339 relací)

Analyzované období: rok 1999

Počet analyzovaných příspěvků: 28.349

ÚvodNašim cílem není kritika „za každou cenu“. Cílem projektu Media Monitor je chránit novináře i veřejnost před paušálními výroky typu „Média jsou…“. Na základě naší kontinuální analýzy je možné rozvinout diskusi o standardech televizních zpravodajských relací a o kritériích, skrze něž je možné posoudit „obsáhlost, úplnost a profesionalitu“.

Nejednáme v zájmu žádné instituce nebo osoby. Předložená data jsou produktem naší denní práce, během níž spolupracovníci InnoVatia vyhodnocují česká a zahraniční tištěná i elektronická média.

Kdo se dnes zabývá otázkou „povinností televizí“, je okamžitě obviněn z politického nátlaku. InnoVatio je na politických tlacích nezávislé. Proto doufáme, že na základě naší nezávislosti je možné tabuizované téma „povinností“ přivést na věcnou úroveň - a to také díky cca. 110.000 exaktních datových záznamů (televize, rok 1999).

Marek Prorok (šéfredaktor časopisu Media Monitor)Libor Mihalka (vedoucí projektu)

MetodologieKontinuální analýzy:

Televizní zpravodajství je analyzováno kontinuálně z videokazet, podle standardní metodiky, která je používána v rámci sítě International Media Monitor Association. Metodika pro kontinuální analýzu sleduje tato kritéria: jméno relace datum forma příspěvku

33

číslo příspěvku hlavní téma příspěvku vztažný prostor citované/přítomné osoby, organizace a instituce (agentury, jiná média) hodnocení politiků a politických stran hodnocení ústavních orgánů hodnocení vybraných podniků hodnocení makroekonomiky ČR

Detailnější popis sekcí viz příslušné kapitoly.

Speciální analýzy:

Pro analýzu zpravodajství o jedinečné kauze, je třeba sestavit speciální „kódovací knihu“. V případě kauz rozebíraných v této studii jsme se zaměřili především na:

četnost příspěvků o kauzách v jednotlivých relacích prostor a sympatie pro jednotlivé strany sporu (u kauz konfliktního charakteru)

Detailnější popis sekcí viz příslušné kapitoly.

34

KONTINUÁLNÍ ANALÝZY

Hlavní témata televizních příspěvků – v kategoriích podle příbuznosti

Metodologické poznámky

Každému analyzovanému příspěvku bylo kromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) přiřazeno jedno hlavní téma. Hlavní témata byla vybírána z předem definovaného seznamu, který k datu analýzy obsahoval 480 položek.Méně frekventovaná témata (která nemají svou vlastní kolonku) nebyla řazena do paušální kategorie „jiné téma“, nýbrž do strukturovanějšího seznamu typu „kultura - jiné téma“, „justice - jiné téma“ atp.Jednotlivá témata je vhodné kvůli větší výpovědní hodnotě slučovat do kategorií podle příbuznosti. Údaje této kapitoly vychází ze slučování témat do kategorií:

Stát, státní správa; Domácí politika; Stranické záležitosti; Justice; Bezpečnost, kriminalita; Okresní a komunální politika; Mezinárodní vztahy (myšleno české); Obrana, armáda, NATO; Česká politika ve vztahu k EU; Hospodářská politika; Hospodářský život; Společenská, sociální politika; Společnost, lidé; Zdravotnictví; Zemědělství; Energetická politika; Politika ochrany životního prostředí; Příroda, živ. prostředí; Školství, věda, výzkum; Dopravní politika, doprava; Historie; Církev, náboženství; Umění, kultura; Sport; Média; Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity.

Všechny informace o ministerstvech, stejně jako o parlamentu, vládě, policii, BIS, Ústavním soudu, samosprávných orgánech a dalších institucích veřejné správy zařazeny do vlastní kategorie: „Stát, státní správa“. Informace o armádě jsme ponechali ve vlastní kategorii (Obrana, armáda, NATO). Informace o prezidentovi jsme řadili do kategorie „Domácí politika“.Tato kapitola se zabývá pouze příspěvky se vztahem k ČR (vynechána jsou tedy témata kategorie Zahraničí bez vztahu k ČR, která budou rozebírána níže).

„Bezpečnost, kriminalita“ se stala nejfrekventovanější kategorií témat v Televizních novinách, Událostech a Zpravodajském deníku. Jedenadvacítka nejvíce informovala o „Hospodářské politice“.

Celkové pořadí v Událostech (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (698 příspěvků), Mezinárodní vztahy (634), Hospodářský život (597), Společnost, lidé (555), Stát, státní správa (491), Stranické záležitosti (459), Hospodářská politika (416), Obrana, armáda, NATO (287), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (285), Domácí politika (239), Umění, kultura (198), Zdravotnictví (165), Dopravní politika, doprava (146), Justice (141), Příroda, živ. prostředí (129).

Celkové pořadí v Jedenadvacítce (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Hospodářská politika (239 příspěvků), Mezinárodní vztahy (214), Hospodářský život (203), Společnost, lidé (169), Umění, kultura (162), Stát, státní správa (131), Stranické záležitosti (127), Bezpečnost, kriminalita (117), Domácí politika (82), Obrana, armáda, NATO (75), Zdravotnictví (66), Média (57), Česká politika ve vztahu k EU (57), Dopravní politika, doprava (45), Energetická politika (43).

Celkové pořadí v Televizních novinách (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (1.454 příspěvků), Společnost, lidé (925), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (649), Stát, státní správa (502), Stranické záležitosti (454), Hospodářský život (441), Zdravotnictví (408), Příroda, živ. prostředí (383), Mezinárodní vztahy (273), Hospodářská politika (241), Domácí politika (237), Justice (232), Dopravní politika, doprava (178), Obrana, armáda, NATO (138), Média (82).

Celkové pořadí ve Zpravodajském deníku (patnáct nejfrekventovanějších kategorií): Bezpečnost, kriminalita (597 příspěvků), Společnost, lidé (469), Stranické záležitosti (452), Mezinárodní vztahy (421), Stát, státní správa (350), Hospodářský život (330), Nehody, neštěstí, katastrofy, kuriozity (272), Hospodářská politika (255), Obrana, armáda, NATO (191), Zdravotnictví (186), Domácí politika (183), Dopravní politika, doprava (131), Příroda, živ. prostředí (130), Justice (101), Energetická politika (69).

35

Jednotlivá hlavní témata televizních příspěvků (nesloučená do kategorií podle příbuznosti)

V této kapitole analyzujeme nejčastější jednotlivá témata relací - tedy témata neslučovaná do kategorií podle příbuznosti. Pro žebříček patnácti nejčastějších témat jsme nebrali v úvahu kumulativní položky typu „kultura - jiné téma“, objevují se v něm pouze jednoznačně definovaná témata.Je třeba mít na paměti, že může být jen jedno hlavní téma příspěvku. Proto je například KDU-ČSL zmíněna v Událostech 77 krát jako hlavní téma, přestože celkově byla v této relaci ČT v loňském roce přítomna ve 156 příspěvcích (v délce alespoň 5 sekund – viz hitparády).

„Kriminální činy“ se staly nejfrekventovanějším hlavním tématem příspěvků v Televizních novinách, Událostech a Zpravodajském deníku. Jedenadvacítka nejvíce informovala o „Nezaměstnanosti a trhu práce“.

Celkové pořadí v Událostech (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (167 příspěvků), ČSSD (113), Informace o více politických stranách (113), Romové (113), Společenské aktivity (113), Hospodářská kriminalita (108), Česká humanitární pomoc zahraničí (106), Vláda (85), Nezaměstnanost, trh práce (83), Policie (82), Televize (82), KDU-ČSL (77), Nasazení českých vojenských sil ve světě (76), Rozpočet, státní finance (64), Ministerstvo zdravotnictví (62).

Celkové pořadí v Jedenadvacítce (patnáct nejfrekventovanějších témat): Nezaměstnanost, trh práce (43 příspěvků), Informace o více politických stranách (37), Ministerstvo zdravotnictví (34), Privatizace podniků (32), Televize (31), Rozpočet, státní finance (31), ČSSD (30), Začleňování do struktur NATO (29), Romové (27), Začleňování do struktur EU (26), Opatření na podporu hosp. růstu (25), Jaderná energie, elektrárny (22), Daně, daňové reformy (22), Společenské aktivity (20), Zajímaví lidé (20).

Celkové pořadí v Televizních novinách (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (809 příspěvků), Zajímaví lidé (198), Zdravověda (133), Informace o více politických stranách (123), ČSSD (121), Prezident, hrad (109), Hospodářská kriminalita (102), Kriminalita cizinců na území ČR (95), Soudní výroky (94), Policie (84), Vláda (83), Počasí (81), Ministerstvo zdravotnictví (66), ODS (64), Romové (61).

Celkové pořadí ve Zpravodajském deníku (patnáct nejfrekventovanějších témat): Kriminální činy (238 příspěvků), ČSSD (144), Společenské aktivity (104), Informace o více politických stranách (98), Romové (80), Česká humanitární pomoc zahraničí (77), Oslavy svátků, připomínky výročí (67), Vláda (66), Prezident, hrad (65), Ministerstvo zdravotnictví (61), Jaderná energie, elektrárny (49), Hospodářská kriminalita (47), BIS (47), Začleňování do struktur EU (47), Zdravotní stav obyvatel (46).

Zájem o zahraniční lokality – podíl domácích a zahraničních příspěvků

Kromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) a hlavního tématu je každému příspěvku přidělen jeden „vztažný prostor“. Analyzujeme tak, ke které zemi se příspěvek vztahuje, nebo ve které zemi se popisovaná událost stala.Vztažný prostor nemusí být totožný s místem konání události. Rozhodují-li v Bruselu politici o vývoji v Jugoslávii, zapisujeme jako vztažný prostor Jugoslávii, nikoli Belgii. Stejně se rozhodneme v případě, kdy Česká republika někam vysílá humanitární pomoc (vztažným prostorem bude cílová země).Proto ne všechny příspěvky o České republice mají jako vztažný prostor nějakou část ČR. Naopak ale žádný z příspěvků spadajících do tematické kategorie „Zahraničí bez vztahu k ČR“ nemůže obsahovat vztažný prostor „ČR“.Podíl domácích a zahraničních příspěvků je možné sestavit minimálně dvěma možnými způsoby:1) podle hlavního tématu příspěvku (příspěvky vztahující se k ČR vs. příspěvky nevztahující se k ČR)2) podle vztažného prostoruPro údaje této kapitoly jsme zvolili první variantu.

Zájem o zahraniční lokality v Událostech (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (814 příspěvků), Rusko (426), Německo (263), USA (262), Slovensko (163), Polsko (119), Velká Británie (97), Turecko (95), Francie (92), Indonésie (67).

36

Zájem o zahraniční lokality v Jedenadvacítce (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (281 příspěvků), Rusko (185), USA (80), Německo (68), Velká Británie (46), Slovensko (42), Indonésie (35), Polsko (31), Turecko (31), Čína (25).

Zájem o zahraniční lokality v Televizních novinách (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (521 příspěvků), USA (448), Slovensko (253), Rusko (206), Velká Británie (142), Německo (110), Francie (71), Turecko (69), Rakousko (60), Austrálie (53).

Zájem o zahraniční lokality ve Zpravodajském deníku (deset nejfrekventovanějších zemí): Jugoslávie (575 příspěvků), Rusko (242), USA (195), Slovensko (161), Turecko (99), Velká Británie (72), Německo (54), Francie (49), Rakousko (47), Indonésie (38).

Podíl domácích a zahraničních příspěvků v jednotlivých relacích: Události - 68% příspěvků se vztahem k ČR, 32% zahraničí, Jedenadvacítka - 66% ku 34%, Televizní noviny – 73% ku 27%, Zpravodajský deník – 72% ku 28%.

Zájem o domácí lokalityKromě základních identifikačních aspektů (médium, datum média, pořadí v relaci) a hlavního tématu je každému příspěvku přidělen jeden „vztažný prostor“. V případě, že se příspěvek vztahuje k České republice, je vztažný prostor identifikován podle následujícího seznamu:

ČR všeobecně (týká-li se příspěvek ČR jako celku - například nový zákon, který přijímá parlament bude platit v celé republice).

Čechy, resp. Morava všeobecně (například povodně, které ochromily celou Moravu...) seznam bývalých krajů (severní Morava, západní Čechy...) tři nejvýznamnější města (Praha, Brno, Ostrava)

Jednání parlamentu, vlády atp. tedy spadají do kolonky „ČR všeobecně“. Naproti tomu opravu omítky na budově Senátu bychom zařadili do „Prahy“. Vztažný prostor nemusí být totožný s místem konání události. Rozhodují-li politici v Praze o „Matiční ulici“, vztažným prostorem jsou „Severní Čechy“.

V Událostech, Jedenadvacítce a Zpravodajském deníku převažují příspěvky o „ČR všeobecně“ (informace o státní správě, makroekonomice, činnosti stran, událostech celostátního významu) nad příspěvky místního charakteru (informace o samosprávě, konkrétních podnicích, regionálních buňkách stran, lokálních aktivitách). V Televizních novinách je situace opačná.

Podíl „všeobecných“ a regionálních příspěvků v jednotlivých relacích: Události - 55% příspěvků o ČR všeobecně, 45% o jednotlivých místech; Jedenadvacítka - 76% ČR všeobecně, 24% ČR místně; Televizní noviny – 45% ČR všeobecně, 55% ČR místně; Zpravodajský deník – 52% ČR všeobecně, 48% ČR místně.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Událostech: Praha (844), Severní Morava (277), Severní Čechy, Jižní Morava, Západní Čechy, Východní Čechy, Střední Čechy, Jižní Čechy, Brno, Ostrava.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Jedenadvacítce: Praha (206), Střední Čechy (61), Západní Čechy, Východní Čechy, Severní Morava, Jižní Čechy, Střední Čechy, Jižní Morava, Ostrava, Brno.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR v Televizních novinách: Praha (1.067), Severní Čechy (496), Jižní Morava, Severní Morava, Západní Čechy, Střední Čechy, Východní Čechy, Brno, Jižní Čechy, Ostrava.

Deset zpravodajsky nejfrekventovanějších míst ČR ve Zpravodajském deníku: Praha (429), Severní Čechy (278), Severní Morava, Jižní Morava, Jižní Čechy, Východní Čechy, Západní Čechy, Střední Čechy, Brno, Ostrava.

37

Tematická struktura regionálního zpravodajstvíAbychom zjistili obsahový profil zpravodajství o regionech, zahrnuli jsme do analýzy všechny příspěvky regionálního charakteru, tedy ty, které se nevztahovaly k „ČR všeobecně“ ani k Praze (analyzována zvlášť). Zprávy o policii, BIS, vztazích s ministerstvy, magistrátech a jiných institucích byly řazeny do kategorie „Státní správa, samospráva“ (nikoli tedy do „Bezpečnosti, kriminality“).

V Událostech, Televizních novinách i Zpravodajském deníku jsme v souvislosti s regiony ČR nejvíce informováni o tematických kategoriích „Bezpečnost, kriminalita“, „Společnost, lidé“ a „Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity“. Jedenadvacítka nejvíce informuje o „Hospodářském životě“, „Bezpečnosti, kriminalitě“ a o „Společnosti, lidech“.

Události - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (307 příspěvků), Společnost, lidé (227), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (208), Hospodářský život (189), Zdravotnictví (68).

Jedenadvacítka - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Hospodářský život (38 příspěvků), Bezpečnost, kriminalita (27), Společnost, lidé (24), Hospodářská politika (11), Umění, kultura (11).

Televizní noviny - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (832 příspěvků), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (525), Společnost, lidé (370), Příroda, živ. prostředí (210), Hospodářský život (106).

Zpravodajský deník - pět nejfrekventovanějších kategorií témat v příspěvcích o regionech: Bezpečnost, kriminalita (324 příspěvků), Společnost, lidé (325), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (221), Hospodářský život (109), Příroda, živ. prostředí (88).

Události - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (193 příspěvků), Umění, kultura (125), Společnost, lidé (109), Hospodářský život (57), Státní správa, samospráva (46).

Jedenadvacítka - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Umění, kultura (75 příspěvků), Bezpečnost, kriminalita (28), Společnost, lidé (20), Školství, věda, výzkum (11), Hospodářský život (10).

Televizní noviny - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (366 příspěvků), Společnost, lidé (215), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (68), Domácí politika (55), Umění, kultura (49).

Zpravodajský deník - pět nejfrekventovanějších kategorií témat ve zpravodajství o Praze: Bezpečnost, kriminalita (145 příspěvků), Společnost, lidé (72), Hospodářský život (30), Nehody, neštěstí, katastrofy a kuriozity (23), Domácí politika (20).

Zpravodajství o mikroekonomiceMetodika obsahové analýzy umožňuje stanovit nejen jedno hlavní téma příspěvku, ale také libovolné množství témat výpovědí o jednotlivých subjektech. Výpověď o ekonomických korporacích (podnicích) je vymezena následujícími parametry: Subjektem (podnikem - 36 detailně sledovaných podniků); Tematizací (k datu analýzy 125 tematických aspektů); Autorem (300 osobností, včetně kategorií autorů: „společnost - učitelé“, „hospodářství - odbory“, „ODS - jiný původce“ atp.).

Kdykoli se v příspěvku změní jakýkoli z výše uvedených parametrů, je to signálem pro zápis nové výpovědi. Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení subjektu. Víme tedy, jak byl určitý subjekt hodnocen příslušným autorem skrze určitý tematický aspekt.

Seznam detailně sledovaných podniků:

38

ČS, ČD, KB, ŠKODA PLZEŇ, ČEZ, ČESKÝ TELECOM, CHEMAPOL, IPB, ČP, ŠKODA AUTO, OKD, ČSOB, UNIPETROL, VÍTKOVICE, ČSA, TATRA, ZPS ZLÍN, NH, EUROTEL, TŽ, CHEMOPETROL, ČEDOK, ALLIANZ, VOKSWAGEN, ARAL, FATRA, FISCHER, KAUČUK, RADIOMOBIL, AERO VODOCHODY, ZETOR, ČK, SPOLCHEMIE, SYNTHESIA, ČESKÁ POŠTA, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ

Tematické aspekty výpovědí o podnicích je možné slučovat do kategorií podle příbuznosti. Těmto kategoriím říkáme „faktory image“. Nejrozšířenější je následující struktura image faktorů:

Finance, solidnost; Management; Komunikace; Produkty; Zaměstnanci; Společenská zodpovědnost; Inovativnost

Hodnocení podniků v jednotlivých relacích viz grafická příloha (grafy 1-4).

Co se týče tematické struktury zpravodajství o podnicích, všechny relace kopírují trend, který je patrný v celoevropském televizním kontextu: nejvíce informují o finanční solidnosti podniků (1.523 výpovědí). V celkovém součtu následují Produkty (523), Management (353), Komunikace (266), Zaměstnanci (242), Životní prostředí (17), Ostatní (381).

Celkové hodnocení (vybraných) podniků v jednotlivých relacích:

Události - 15% negativity, 82% neutrálních výpovědí, 3% pozitivity Jedenadvacítka – 18% neg., 76% neutr., 5% poz. Televizní noviny - 25% neg., 74% neutr., 1% poz. Zpravodajský deník - 14% neg., 84% neutr., 2% poz.

Zpravodajství o makroekonomiceVýpověď o makroekonomické situaci ČR je vymezena následujícími parametry: Subjektem (v tomto případě zmínkou o makroekonomice ČR v délce alespoň 5 sekund); Tematizací (k datu analýzy 55 tematických aspektů). Kdykoli se v příspěvku změní tematizace výpovědi o makroekonomice ČR je to signálem pro zápis nové výpovědi. V maximálním případě tedy jeden příspěvek může obsahovat 55 výpovědí o ekonomice. Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení české ekonomiky skrze konkrétní aspekt.

Celkové hodnocení hospodářské situace ČR v jednotlivých relacích: Události - 34% negativity, 61% neutrálních výpovědí, 5% pozitivity Jedenadvacítka – 29% neg., 67% neutr., 4% poz. Televizní noviny - 28% neg., 61% neutr., 11% poz. Zpravodajský deník - 44% neg., 44% neutr., 12% poz.

Vývoj negativního hodnocení ekonomiky po kvartálech: Události - 49%, 28%, 31%, 15% Jedenadvacítka – 34%, 30%, 20%, 26% Televizní noviny – 38%, 88%, 34%, 3% Zpravodajský deník – 50%, 48%, 51%, 0%

Nejfrekventovanější tematické aspekty Události – Míra nezaměstnanosti, Inflace, Státní rozpočet, Státní rámec, Úroková úroveň Jedenadvacítka – Míra nezaměstnanosti, Inflace, Státní rámec, Úroková úroveň, Privatizace Televizní noviny – Míra nezaměstnanosti, Státní rozpočet, Státní rámec, Inflace, Investice Zpravodajský deník – Míra nezaměstnanosti, Státní rámec, Státní rozpočet, HDP, Saldo obchodní a

platební bilance

Zpravodajství o ústavních orgánechVýpověď o ústavních orgánech je vymezena následujícími parametry: Subjektem (ústavním orgánem - 29 detailně sledovaných subjektů); Autorem (300 osobností, včetně kategorií autorů: „společnost - učitelé“, „hospodářství - odbory“, „ODS - jiný původce“ atp.)

39

Kdykoli se v příspěvku změní subjekt nebo autor, je to signálem pro zápis nové výpovědi. Každé výpovědi je navíc přiřazena tendence hodnocení subjektu a jeden až pět tematických aspektů.Výpovědi o ústavních orgánech jsou zapisovány pouze tehdy, je-li subjekt popisován ve své ústavní funkci, nepatří sem tedy informace o osobních aktivitách ministrů nebo opravě omítky na budově Strakovy akademie.

Celkové hodnocení ústavních orgánů ČR v jednotlivých relacích : Události - 13% negativity, 85% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity Jedenadvacítka – 17% neg., 81% neutr., 2% poz. Televizní noviny - 21% neg., 78% neutr., 1% poz. Zpravodajský deník - 18% neg., 81% neutr., 1% poz.

Hodnocení vlády ČR Události - 21% negativity, 78% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity Jedenadvacítka – 26% neg., 72% neutr., 2% poz. Televizní noviny - 26% neg., 72% neutr., 2% poz. Zpravodajský deník - 27% neg., 72% neutr., 1% poz.

Hodnocení prezidenta ČR Události - 7% negativity, 90% neutrálních výpovědí, 3% pozitivity Jedenadvacítka – 0% neg., 96% neutr., 4% poz. Televizní noviny - 12% neg., 86% neutr., 2% poz. Zpravodajský deník - 8% neg., 90% neutr., 2% poz.

Hodnocení ministerstva zdravotnictví Události - 36% negativity, 63% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity Jedenadvacítka – 40% neg., 60% neutr., 0% poz. Televizní noviny - 40% neg., 60% neutr., 0% poz. Zpravodajský deník - 39% neg., 61% neutr., 0% poz.

Hodnocení ministerstva zahraničí Události - 9% negativity, 90% neutrálních výpovědí, 1% pozitivity Jedenadvacítka – 12% neg., 85% neutr., 3% poz. Televizní noviny - 17% neg., 83% neutr., 0% poz. Zpravodajský deník - 17% neg., 83% neutr., 0% poz.

Zpravodajství o politických stranách a politicíchVýpovědi o politických stranách a politicích jsou vymezeny následujícími parametry: Subjektem; Tematizací; Tendencí hodnocení subjektu (negativní, neutrální, pozitivní); Autorem. Kdykoli se v příspěvku změní jakýkoli z výše uvedených parametrů, je to signálem pro zápis nové výpovědi.

Počet výpovědí o stranách a jejich členech v jednotlivých relacích Události – ČSSD (3.812), ODS (1.541), KDU-ČSL (820), US (692), KSČM (418), ODA (106), DEU (83),

SPR-RSČ (34) Jedenadvacítka – ČSSD (1.441), ODS (705), KDU-ČSL (319), US (349), KSČM (141), ODA (47), DEU

(24), SPR-RSČ (5) Televizní noviny - ČSSD (4.125), ODS (2.015), KDU-ČSL (840), US (782), KSČM (329), ODA (108),

DEU (57), SPR-RSČ (28) Zpravodajský deník - ČSSD (3.337), ODS (1.534), KDU-ČSL (713), US (748), KSČM (274), ODA (52),

DEU (16), SPR-RSČ (13)

Procento negativního hodnocení stran a jejich členů v jednotlivých relacích Události – ČSSD (13%), ODS (13%), KDU-ČSL (5%), US (6%), KSČM (10%), ODA (5%), DEU (5%) Jedenadvacítka – ČSSD (16%), ODS (13%), KDU-ČSL (8%), US (7%), KSČM (18%), ODA (15%), DEU

(21%) Televizní noviny - ČSSD (18%), ODS (13%), KDU-ČSL (6%), US (7%), KSČM (21%), ODA (8%), DEU

(14%) Zpravodajský deník - ČSSD (17%), ODS (14%), KDU-ČSL (3%), US (3%), KSČM (18%), ODA (8%),

DEU (0%)

40

Autory negativního hodnocení jsou převážně sami politici. Redaktoři hodnotili politiky negativně v 7% výpovědí, neutrálně (bez hodnocení) v 92% a pozitivně v 1% výpovědí.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti ČSSD: Parlament, exekutiva, Hospodářská a finanční politika, Práce ve vládě, Zahraniční politika, Vnitřní bezpečnost, kriminalita, Opoziční smlouva, Vnitrostranická oblast, Informace člena o vl. straně, Zdravotnická politika, Skandály.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti ODS: Parlament, exekutiva, Opoziční smlouva, Informace člena o vl. straně, Výpovědi o ČSSD, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Zahraniční politika, Rozpočtová politika, Hospodářská a finanční politika, Vnitřní bezpečnost, kriminalita, Vnitrostranická oblast.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti US: Parlament, exekutiva, Vnitrostranická oblast, Výpovědi o ČSSD, Informace člena o vl. straně, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Vztahy „US, KDU-ČSL, ODS“, Vztahy „US, ODS“, Výpovědi o ODS, Hospodářská a finanční politika, Rozpočtová politika.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti KDU-ČSL: Parlament, exekutiva, Osobní záležitosti členů strany (J. Lux…), Vnitrostranická oblast, Informace člena o vl. straně, Jiné vztahy mezi stranami (duh. koalice…), Vztahy „US, KDU-ČSL, ODS“, Rozpočtová politika, Vztahy „KDU-ČSL, ČSSD“, Výpovědi o ODS, Výpovědi o ČSSD.

Nejčastější tematický kontext mediální přítomnosti KSČM: Veřejné mínění, Zahraniční politika, Informace člena o vl. straně, Vnitrostranická oblast, Parlament, exekutiva, Rozpočtová politika, Vztahy „ČSSD, KSČM“, Veřejné vystupování, Faktická moc, vůle po moci, Církevní politika.

Hodnocení politiků viz grafická příloha (grafy 5-8).

HitparádyHitparády osob a organizací sledují prostou přítomnost/nepřítomnost příslušného subjektu v příspěvku. Abychom eliminovali podprahové informace, zapisujeme do databáze pouze ty subjekty, které se v příspěvku objeví v celkové délce alespoň pěti sekund.Počet příspěvků, v nichž byla organizace či osobnost přítomna, není totožný s počtem výpovědí o ni. Výpovědí o sledovaném subjektu může být v jednom příspěvku více (viz definice u jednotlivých kapitol výše). Jsou-li tedy dva subjekty přítomny v přibližně stejném počtu příspěvků, ale jednomu z nich přitom patří dvakrát více výpovědí, znamená to, že zpravodajství o něm je variabilnější (vyjadřuje se k němu více autorů, je zmiňován v souvislosti s větším počtem témat atp.)

Top Ten - celková hitparáda osob (počet příspěvků, v němž byly osobnosti přítomny v délce alespoň 5 s.)M. Zeman (1.419), Václav Havel (1.103), Václav Klaus (751), Jan Kavan (444), Ivan David (403), Jan Ruml (388), Jan Kasal (323), Vladimír Špidla (315), Ivo Svoboda (302), Pavel Mertlík (289)

Hitparáda stran (počet příspěvků, v nichž byly strany přítomny v délce alespoň 5 s.)Události – ČSSD (335), ODS (304), KDU-ČSL (156), US (150), KSČM (127)Jedenadvacítka - ČSSD (126), ODS (126), US (64), KDU-ČSL (53), KSČM (38)Televizní noviny – ČSSD (336), ODS (291), KDU-ČSL (134), US (118), KSČM (88)Zpravodajský deník - ČSSD (354), ODS (298), KDU-ČSL (152), US (145), KSČM (106)

41

SPECIÁLNÍ ANALÝZY

Vstup ČR do EUMetodologické poznámky

Protože u každého analyzovaného televizního příspěvku známe jeho hlavní téma, můžeme určit podíl evropských témat na celkovém počtu odvysílaných materiálů.Každému analyzovanému příspěvku je kromě hlavního tématu přiřazena i vztažná oblast. Můžeme tedy porovnávat počet zpráv o evropských, mimoevropských, domácích a jiných lokalitách (na úrovni jednotlivých zemí).Výpovědi o politicích a politických stranách jsou definovány subjektem, tematizací, tendencí hodnocení subjektu a autorem. Kdykoli se změní jakákoli z těchto čtyř položek, je to signálem pro zápis nové výpovědi. Proto je např. možně z celkového počtu 17.442 výpovědí politiků/o politicích vybrat pouze ty, jejichž tématem byl „vstup ČR do EU“.

V roce 1999 se ČR stala členem NATO. Samotné informace o obraně, armádě a Severoatlantickém paktu (ve vztahu k ČR) se umístily na osmém místě v Událostech, devátém ve Zpravodajském deníku, desátém v „21“ a čtrnáctém v Televizních novinách.Kategorie „ČR ve vztahu k EU“ byla mezi domácími tématy 13. na ČT2, 16. na Primě, 18. na ČT1 a 22. na Nově. Podíl příspěvků o této kategorii ve většině měsíců nepřekročil 1%, větší zájem vzbudila pouze výroční hodnotící zpráva Evropské komise.Z celkového počtu 17.442 výpovědí politiků/o politicích se „vstupu ČR do EU“ týkalo 243. Nejčastěji byl v souvislosti s touto tematikou zmiňován E. Lánský (49 výpovědí, 39% z nich bylo negativních). Následovali: J. Kavan (41 – pouze neutrální výpovědi), M. Zeman (35 výpovědí, 6% negativity), V. Havel (29 výp., 7% neg.), V. Klaus (16 výp., 6% neg.).

Kauza Matiční uliceV analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

Sledovaným subjektem (Starousedlíci, „Oplocovaní“, „Uhl+Zářecký“, Vláda, Parlament, Radnice Neštěmice, Radnice Ústí n. Labem, Okr. úřad, EU, romští aktivisté, policie, image ČR)

tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)

Kromě tendence jsme také analyzovali, jestli měl subjekt možnost vyjádřit se k tématu vlastními slovy. Maximálně tedy v jednom příspěvku mohly být zapsány 4 výpovědi o jednom subjektu (negativní, neutrální a pozitivní hodnocení + vyjádření vl. slovy).

Počet výpovědí o sledovaných subjektechRadnice Ústí n.L. (111), Vláda (97), „Oplocovaní“ (89), Romští aktivisté (88), Radnice Neštěmice (83), Starousedlíci (63), Vládní vyjednavači (P.Uhl+P.Zářecký, 59), Parlament (49), EU (44), Okresní úřad (42), Policie (29), Image ČR (10).

Kolik procent výpovědí o jednotlivých subjektech bylo negativníchImage ČR (100%), Vládní vyjednavači (P.Uhl+P.Zářecký, 27%), „Oplocovaní“ (24%), Vláda (21%), Parlament (18%), Radnice Neštěmice (18%), Radnice Ústí n.L. (10%), Okresní úřad (10%), EU (9%), Romští aktivisté (8%), Policie (7%), Starousedlíci (6%).

Pozitivních výpovědí zaznělo celkem 7 (Pavel Zářecký 2, vláda 1, Radnice Neštěmice 1, Radnice Ústí n.L. 3), což představuje 1% z celkového počtu analyzovaných výpovědí (764).

Rozdílný byl zájem jednotlivých relací o zúčastněné aktéry. Události ČT1 se nejvíce zajímaly o romské aktivisty a radnici Ústí n. Labem; „Jedenadvacítka“ preferovala vládu; Nova se zaměřila na „oplocované“ obyvatele; na Primě byla nejfrekventovanější ústecká radnice.

42

Kauza TV NovaV analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

sledovaným subjektem (V. Železný, F. Klinkhammer, J. Vávra, CME, ČNTS, CET 21, RRTV a P2000) tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)


Analyzované období: 19.4. – 31.12.1999

Hodnocení Vladimíra Železného v jednotlivých relacích Události - 33% negativity, 67% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (49 výpovědí) Jedenadvacítka – 37% neg., 63% neutr., 0% poz. (19 výp.) Televizní noviny - 34% neg., 55% neutr., 11% poz. (44 výp.) Zpravodajský deník - 32% neg., 65% neutr., 3% poz. (34 výp.)

Po změně dodavatele zpravodajství po 5. srpnu se Televizní noviny kauze prakticky přestaly věnovat, negativní hodnocení tedy pochází z období mezi 19.4. – 5.8.1999.

Hodnocení ČNTS v jednotlivých relacích Události - 14% negativity, 83% neutrálních výpovědí, 2% pozitivity (42 výpovědí) Jedenadvacítka – 32% neg., 63% neutr., 5% poz. (19 výp.) Televizní noviny - 28% neg., 64% neutr., 8% poz. (36 výp.) Zpravodajský deník - 32% neg., 68% neutr., 0% poz. (34 výp.)

Hodnocení CET 21 v jednotlivých relacích Události - 22% negativity, 78% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (49 výpovědí) Jedenadvacítka – 32% neg., 63% neutr., 5% poz. (22 výp.) Televizní noviny - 33% neg., 67% neutr., 0% poz. (18 výp.) Zpravodajský deník - 28% neg., 67% neutr., 6% poz. (18 výp.)

Hodnocení CME v jednotlivých relacích Události - 20% negativity, 80% neutrálních výpovědí, 0% pozitivity (25 výpovědí) Jedenadvacítka – 29% neg., 71% neutr., 0% poz. (17 výp.) Televizní noviny - 23% neg., 77% neutr., 0% poz. (13 výp.) Zpravodajský deník - 11% neg., 88% neutr., 0% poz. (9 výp.)

„Děkujeme, odejděte!“V analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

sledovaným subjektem (představitelé „Děkujeme, odejděte!“, ODS, ČSSD, V. Havel, V. Klaus, M. Zeman) tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)


Analyzované období: 17.11. – 31.12.1999

Události ČT1 studentské výzvě „Děkujeme, odejděte!“ věnovaly 13 relací v listopadu a prosinci (34 příspěvků). Zpravodajský deník televize Prima odvysílal 25 příspěvků v 11 relacích. Televizní noviny - 5 příspěvků ve třech relacích, Jedenadvacítka – 6 příspěvků ve dvou relacích.

43

V ČT a na Primě byli nejhůře hodnoceni Miloš Zeman, Václav Klaus, ČSSD a ODS. Na Nově byli negativně hodnoceni pouze bývalí studenti.

Procento negativního hodnocení vybraných subjektů v příspěvcích o výzvě „Děkujeme, odejděte!“Události: ČSSD (83%), ODS (75%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (9%)Zpravodajský deník: ČSSD (67%), ODS (75%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (9%)Televizní noviny: ČSSD (0%), ODS (0%), Představitelé „Děkujeme, odejděte!“ (33%)

Prostor pro představitele výzvy „Děkujeme, odejděte“ – procento příspěvků, v nichž zazněla minimálně jedna jejich přímá výpověďUdálosti: 32%Jedenadvacítka: 33%Zpravodajský deník: 40%Televizní noviny: 25%

Kauza ZieleniecV analyzovaných příspěvcích jsme sledovali prostor pro jednotlivé strany konfliktu a jejich hodnocení. Výpověď byla definována:

sledovaným subjektem (J. Zieleniec, M. Zeman, J. Kavan, ministerstvo zahraničí, J. Novotný, K. Srba, novináři, V. Hrubý, V. Havel)

tendencí hodnocení (negativní, neutrální, pozitivní)


Počet výpovědí o sledovaných subjektechJ. Zieleniec (120), M. Zeman (97), J. Kavan (82), Novináři (70), V. Hrubý (45), Ministerstvo zahraničí (30), V. Havel (18), J. Novotný (14), K. Srba (14).

Kolik procent výpovědí o jednotlivých subjektech bylo negativníchJ. Novotný (86%), K. Srba (64%), Ministerstvo zahraničí (57%), M. Zeman (54%), J. Kavan (46%), Novináři (40%), J. Zieleniec (34%), V. Hrubý (20%), V. Havel (6%)

Děti a násilíAnalýza sestává ze dvou částí. První část vychází ze základní kvantitativní analýzy příspěvků, které v roce 1999 nesly hlavní téma „Násilí na dětech“ (84). Toto hlavní téma bylo zapisováno v případech „týrání dětí“ či jiných forem násilí (trendů atp.). Nespadají sem případy konkrétních trestných činů, jako například vražd či sexuálního zneužití (takové příspěvky byly zapisovány mezi témata kategorie „kriminalita“).

Druhá část se věnuje kvalitativní analýze měsíce února. V tomto měsíci jsme analyzovali všechny příspěvky, kde se buď v obraze či v textu objevila zmínka o dětech či citace dětí. Máme tedy k dispozici tematický profil zpravodajství o dětech v českých televizích.

Děti a násilí – první částPočet příspěvků o násilí na dětechTelevizní noviny: 50Zpravodajský deník: 21Události: 8Jedenadvacítka: 3

44

Řazení příspěvků o násilí na dětechTelevizní noviny: 1-10 příspěvěk (28), 11-20 příspěvek (11), 21 a výše (11)Zpravodajský deník: 1-10 příspěvěk (11), 11-20 příspěvek (9), 21 a výše (1)Události: 1-10 příspěvěk (0), 11-20 příspěvek (2), 21 a výše (6)

Děti a násilí – druhá částV měsíci únoru jsme sledovali všechny příspěvky o dětech či s přítomnými dětmi (tedy nejen zprávy o násilí na dětech či výpovědi dětí u nehod). Z analýzy vyplývá, že děti jsou v televizi nejčastěji právě v souvislosti s nehodami a neštěstími, a to jak v soukromých televizích (Nova - nehoda dvou autobusů u Plzně, v jednom byly i děti, které vypovídají přímo na kameru; Prima - záchrana malého chlapce v Rakousku z laviny), tak i ve veřejnoprávní ČT1 (výbuch plynu v základní škole v Ústí nad Labem, autonehoda ve stř. Čechách, při níž zahynulo i jednoroční dítě).

Podrobný popis analyzovaných příspěvků viz grafická příloha (tabulky 1-2)

45

Základní zjištění analýzy roku 1999

„vnitřní bezpečnost, kriminalita“ je nejfrekventovanější skupinou hlavních témat příspěvků v Událostech, Televizních novinách a Zpravodajském deníku - v „21“ zvítězila „hospodářská politika“po zveřejnění srovnávací analýzy prvních pololetí 1997 a 1999 v říjnu 1999 (kritizovala mj. nárůst informací o kriminálních činech a nehodách v Událostech) v Událostech výrazně pokleslo procento zpráv o kriminálních činechveřejnoprávní stejně jako „soukromé“ zpravodajství o regionech ČR je nedostačující - regionální informace se zaměřují na kriminalitu, společenská témata a nehody. Zatímco Praha je často zmiňována v souvislosti s kulturou, vysílat o kultuře brněnské či ostravské je téměř tabunejvětším kritikem podniků jsou Televizní noviny, nejmenším Zpravodajský deník. V hodnocení makroekonomiky je situace přesně obrácenáČSSD a ODS jsou ve všech relacích hodnoceny hůře než US a KDU-ČSL. Autory negativních výpovědí jsou však převážně sami znepřátelení politiciprocentuálně nejhůře hodnoceným politikem byl ve všech relacích Ivan Davidtrojlístek nejčastěji zmiňovaných politiků zůstává stále stejný: M. Zeman, V. Havel, V. Klaus. Další pořadí: Jan Kavan, Ivan David, Jan Ruml, Jan Kasalhodnocení politiků v úvodních zprávách relací svědčí o velkém zájmu Novy na negativním obrazu prezidenta Václava Havla

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

Newton – Information Technology:TÉMATICKÁ A OBSAHOVÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH A

PUBLICISTICKÝCH POŘADŮ ČESKÉ TELEVIZE, TV NOVA, PRIMA TV

ROK 19991.1 Úvod

Hlavním cílem této analýzy je mapovat tématickou, obsahovou a časovou strukturu zpravodajských a publicistických pořadů České televize, TV Nova a Prima TV odvysílaných v roce 1999. Tato analýza má však své limity; nevěnuje se kvalitativním aspektům zpravodajství a publicistiky jako jsou pravdivost zprávy, neverbální vystoupení, úroveň zpracování zprávy atd.

1.2. Členění analýzy

Analýza je členěna do měsíčních ucelených zpráv, které jsou opatřeny samostatným komentářem a grafickými výstupy. V těchto měsíčních zprávách jsou jemněji a podrobněji zachyceny vztahy mezi sledovanými parametry. Dále obsahuje roční shrnutí v podobě komentáře a grafických výstupů, které zachycují pouze nejvíce důležité parametry a jejich vývoj během roku 1999.

1.3 Zdroje

Zdroje dat pro tuto analýzu byly pořízeny z vybraných zpravodajských a publicistických pořadů (viz. seznam níže) odvysílaných na programech ČT 1, ČT 2, TV Nova a Prima TV během roku 1999. Celkem bylo analyzováno 1758 pořadů.

1.3.1 Sledované pořady:

ČT1 UdálostiTady a teďV pravé poledne

ČT2 „21“

TV Nova Televizní noviny7 čili Sedm dní

Prima TV DeníkNedělní partie

Počet analyzovaných pořadů

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec CelkemUdálosti 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 30 364Tady a teď 21 20 22 21 21 22 22 21 21 19 22 21 253V pravé poledne 5 4 4 4 5 4 4 5 4 5 4 3 51"21" 22 19 22 22 23 25 24 22 21 22 24 22 268Televizní noviny 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31 3657 čili sedm dní 5 4 4 4 5 4 0 0 4 5 4 4 43Deník 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 30 364Nedělní partie 5 4 4 4 5 4 4 5 4 5 4 3 51

57

1.3 Metodika

U každé zprávy je sledováno několik základních parametrů:

1.3.1 Základní sledované parametry:

Název média Název pořadu Začátek pořadu Délka pořadu Název zprávy Začátek zprávy Délka zprávy Pořadí zprávy Téma zprávy Tématický okruh zprávy Jména vystupujících osob Role vystupujících osob Funkce vystupujících osob Politická příslušnost vystupujících osob Délka vystoupení vystupujících osob

1.3.2 Bližší vysvětlení některých parametrů:

Délka pořadu - je délka pořadu včetně neverbálních vystoupení

Název zprávy - je vytvořený název při přepisu zprávy charakterizující obsah zprávy

Délka zprávy - je délka zprávy v rámci délky pořadu včetně neverbálních vystoupení

Pořadí zprávy - je pořadí, ve kterém byla zpráva odvysílána

Jména vystupujících osob - jsou křestní jména a příjmení osob, které ve zprávě verbálně vystupují, včetně redaktorů a moderátorů. Pokud není uvedeno jméno osoby, je osoba charakterizována svojí funkcí

Role vystupujících osob - je role, kterou vystupující osoba ve zprávě hraje: vystupující, moderátor, redaktor. Tedy u redaktorů a moderátorů jsou role a funkce shodné, ale redaktor nebo moderátor může vystupovat také jako vystupující

Funkce vystupujících osob - je funkce, uvedená ve zprávě k dané vystupující osobě

Politická příslušnost vystupujících osob - je politická příslušnost dané osoby, která je buď uvedena přímo u dané vystupující osoby, nebo je u dané vystupující osoby všeobecně známá. Pokud je o dané osobě všeobecně známo, že se k žádné politické straně nehlásí je v politické příslušnosti uvedeno "nestraník". Pokud neplatí ani jedno z předchozích tvrzení je v politické příslušnosti "neuvedeno".

Délka vystoupení vystupujících osob - je délka vystoupení dané osoby v rámci jedné zprávy

Téma zprávy - ke každé zprávě je přiřazeno právě jedno téma v závislosti na převažujícím obsahu zprávy.

Témata zpráv:

Domácí politika Domácí ekonomika Společnost Kriminalita Bezpečnost Zahraničí Ostatní

58

Tématický okruh zprávy – dle zadání jsou sledovány čtyři základní tématické okruhy (viz. seznam níže). Zpráva je přiřazena do určitého tématického okruhu, pokud převažující obsah zprávy se týká tohoto tématického okruhu. Například do tématického okruhu Poslanecká sněmovna jsou zařazovány pouze zprávy, které se týkají práce, schůzí, jednání Poslanecké sněmovny nebo v nichž se o Poslanecké sněmovně mluví v převažujícím obsahu zprávy. Naopak zprávy, kde se jednotliví poslanci pouze okrajově vyjadřují k aktuálním otázkám ve společnosti nebo kde je Poslanecká sněmovna okrajově zmiňována, pak tyto zprávy do tohoto tématického okruhu zařazeny nejsou. Analogicky je tomu u ostatních sledovaných tématických okruhů.

Sledované tématické okruhy:

Poslanecká sněmovna Senát Vstup ČR do EU Vztah TV Nova a ČNTS

TÉMATICKÁ A OBSAHOVÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH A PUBLICISTICKÝCH POŘADŮ

ČESKÉ TELEVIZE, TV NOVA, PRIMA TVRok 1999

(komentář)

počet zpráv, kde vystupovali představitelé ČSSD (2813), je téměř dvojnásobný oproti druhé ODS (1632). Na třetím místě s velkým odstupem následuje US (914) a čtvrtá KDU-ČSL (758). KSČM (223) a ODA (128) zůstávají na okraji zájmu. Naopak podíl nestraníků je nezanedbatelný (591) a projevuje se především v diskusních pořadech, kde představitelé nestraníků byli často zvanými a zajímavými hosty. Délka jejich vystoupení dokonce předčila KDU-ČSL.

rozdíl mezi ČSSD a ODS dosahuje na ČT největšího rozdílu a tento rozdíl je také více než dvojnásobný. Také ostatní strany jsou vzhledem k ČSSD prezentovány více na komerčních televizních stanicích než na ČT. V poměru ke komerčním televizním stanicím je zastoupení KSČM na ČT výraznější co se týká četnosti, co se týká délky vystoupení je naopak větší prostor KSČM věnován na komerčních televizních stanicích.

lze konstatovat, že v roce 1999 došlo k prolomení bariéry nezájmu o KSČM, a rozhodně se KSČM stala v tomto roce mediálně zajímavou

rozdíl mezi třetí US a čtvrtou KDU-ČSL je nejmenší na veřejnoprávní ČT, která se lidovcům věnuje v poměru ke komerčním televizním stanicím nejvíce. Na druhou stranu pro komerční televizní stanice byli zajímaví představitelé US, výrazní, fundovaní a zajímaví řečníci, kteří byli často přizýváni jako oponenti vládní ČSSD nebo ODS.

lze konstatovat, že média o ČSSD informovala kontinuálně a se stejným zájmem, který se projevuje v téměř konstantním počtu zpráv během roku 1999. Výjimkou jsou pouze prázdninové měsíce.

větší zájem o ODS se projevuje na začátku a konci roku, kde je výskyt ODS spojován především s trváním opoziční smlouvy a diskusí nad setrváním vlády ČSSD u moci. Obecně lze říci, že ODS je oblíbena spíše u komerčních televizních stanic, které ji k vyjádření poskytují větší prostor.

největší zájem o KDU-ČSL se projevuje v měsíci květnu, kdy se konal sjezd strany a volba nového předsedy, a v měsíci listopadu, kde se do zvýšení zájmu projevilo úmrtí Josefa Luxe. Zájem médií o představitele nestraníků vrcholí v prázdninových měsících a na konci roku, což lze spojovat se zhoršující se politickou a ekonomickou situací.

z pohledu jednotlivých osob zcela dominuje premiér Miloš Zeman, jak v počtu zpráv, tak i v délce vystoupení. V těchto parametrech dominuje na ČT a na Nově. Prima se premiérovi věnuje poměrně často ovšem nedává mu tolik času se vyjádřit.

druhý skončil předseda ODS Václav Klaus, který si tuto pozici udržel pouze na komerčních televizních stanicích. Z hlediska času vyniká pouze na Primě, kde obsazuje druhé místo v roce 1999.

59

třetí místo celkově za rok 1999 získal Jan Ruml, ovšem s poměrně velkou ztrátou na Václavem Klausem. Na druhé straně se Jan Ruml z hlediska času stává druhou nejlépe prezentovanou osobou v roce 1999. V tomto hledisku se dokonce stává nejlepší na Primě.

čtvrté místo celkově zaujímá prezident Havel, který ale z hlediska délky vystoupení nedopadl tak dobře. Lze konstatovat, že prezident Havel je výrazně více prezentován na veřejnoprávní ČT, naproti tomu na Nově je až v druhé desítce žebříčku.

páté místo obsadil předseda KDU-ČSL Jan Kasal, který dostává více prostoru na komerčních televizních stanicích. Lze pouze spekulovat, jaké místo by obsadil předseda KDU-ČSL pokud by jím zůstal Josef Lux. Každopádně lze říci, že Jan Kasal není tak výrazný řečník jako jím byl Josef Lux.

další místo obsazuje nejaktivnější z ministrů vlády ČSSD Jan Kavan, což samozřejmě souvisí se vstupem ČR do NATO a EU. Jan Kavan jakožto vládní představitel dominuje především na obrazovce ČT.

další místo zaujímá expremiér Vladimír Špidla, který je samozřejmě i díky špatné sociální situaci v ČR pro média velice zajímavý.

další místa obsazují dvojky ve stranické hierarchii, za US Karel Kühnl, za ODS Ivan Langer, za ČSSD Stanislav Gross, za KDU-ČSL Cyril Svoboda, pak následují další mediálně zajímaví ministři Zemanovy vlády a další významní představitelé stranických sekretariátů.

obecně lze konstatovat, že na veřejnoprávní televizi dostávají více prostoru vládní představitelé, naopak komerční média, zejména Nova, dává přednost čelním představitelům jednotlivých stran, což je asi z pohledu diváka zajímavější. Jinak zde také lze vypozorovat jakousi stranickou hierarchii, která se také promítá na televizní obrazovku a média ji respektují ba přímo určují.

z pohledu jednotlivých osob a vývoje jejich prezentace na televizní obrazovce během roku 1999 lze vyvodit následující závěr: Jde pouze o zachycení nejzajímavějších jevů u nejzajímavějších osob.

Představitelé ČSSD

ministr Bašta dostává nejvíce prostoru a času vyjádřit se k bezpečnostním tématům, a to nejvíce v úvodu roku 1999, kdy tato témata byla v popředí zájmu

Petra Buzková se dostává ke slovu především ve druhé polovině roku a její osoba je výrazně častěji prezentována na komerčních stanicích

kontroverzní postava ministra Davida je nejvíce prezentována na konci roku a zároveň na konci jeho kariéry ministra, z důvodu špatné situace v jeho resortu. V měsíci červnu se také v jeho vystoupení objevuje kauza transplantačního centra v Ostravě. Je také zajímavé, že z hlediska času dominuje zcela na veřejnoprávní ČT, kde je také hostem diskusního pořadu V pravé poledne. Na ostatních televizních stanicích jsou jeho vystoupení velice strohá zřejmě z důvodu jeho negativního vztahu s novináři.

ministr Fencl se do popředí zájmu dostává ze zřejmých důvodů v měsíci červnu

Miroslav Grégr se stává mediálně zajímavým především v měsíci lednu, kdy jsou žhavou kauzou personální změny ve vedení strategických podniků, a v měsíci květnu, kdy se jedná o budoucnosti JE Temelín.

Stanislav Gross se dostává do popředí zájmu médií především na konci roku, kdy se dostala na povrch jeho aféra s používáním mobilního telefonu a také jsou aktuální mezistranické jednání, jejímž z hlavních aktérů je také on sám. Stanislav Gross je mediálně zajímavější pro komerční televize a to zejména pro Novu.

ministr Grulich se dostává do popředí zájmu médií především v měsíci září, kdy se kauzy spojené s bezpečnostní dostaly do popředí zájmu

Jan Kavan se nejvíce vyjadřuje ke vstupu ČR do NATO a EU a k válce v Kosovu, proto se nejvíce dostává na obrazovku v měsících březnu, květnu a říjnu, kdy tyto kauzy vrcholily

ministr a vicepremiér Pavel Mertlík se dostává do popředí zájmu médií až po svém zvolení ministrem financí v červenci roku 1999. Poté se samozřejmě vyjadřuje k sestavování státního rozpočtu pro rok 2000. Na konci roku figuruje ještě v kauze družstevních záložen.

Antonín Peltrám se nejvíce objevuje na televizní obrazovce na začátku roku, kdy ještě doznívá kauza privatizace Telecomu.

60

působení Iva Svobody na televizní obrazovce lze omezit působením ve funkci ministra financí. Poté se na televizní obrazovku dostává pouze sporadicky.

Zdeněk Škromach se nejvíce vyjadřuje jakožto předseda výboru pro zdravotnictví a sociální péči Poslanecké sněmovny ke kauzám vztahujících se ke zdravotnictví, které dominovaly na obrazovce na konci roku.

působení Vladimíra Špidly je velice vyrovnané, pouze na konci roku se dostává do popředí zájmu díky situaci ve zdravotnictví a mzdové nesolventnosti podniků v ČR

premiér Zeman je osobou, která se vyjadřuje opravdu k velmi rozmanitému spektru témat a kauz a proto nelze vysledovat v jeho působení na obrazovce nějaké výkyvy směrem nahoru. Výkyvy směrem dolů lze komentovat tak, že se jedná o měsíce, které jsou obecně pro politiky méně úspěšné z důvodu dovolených nebo konce roku. Zajímavý je jev, že všechny média co se týká počtu zpráv dávají v daných měsících Miloši Zemanovi stejné šance.

Představitelé ODS

Libuše Benešová se prezentuje na televizní obrazovce poměrně shodně v celém období, což lze interpretovat tak, že se vyjadřuje spíše k větší škále témat a nezaměřuje se pouze na jedno konkrétní. O osobu Libuše Benešové projevovaly zájem především komerční média a to v diskusních pořadech, kde ovšem výrazných úspěchů ve srovnání se svými protivníky.

poslanci Milan Cabrnoch a Kateřina Dostálová se v průběhu roku nedostávají před televizní obrazovku. Teprve na konci roku se aktivně vyjadřují k aktuálním kauzám, Milan Cabrnoch k situaci ve zdravotnictví, Kateřina Dostálová se mediálně zvýraznila tvrdou kritikou vůči ČT.

Václav Klaus na televizní obrazovce prezentuje velice nesourodě, dalo by se říci jednou nahoře, jednou zase dole. Během roku dosahuje několika vrcholů, v květnu se nejvíce vyjadřuje k válce v Kosovu, v měsíci listopadu přichází s myšlenkou sestavení supervelké koalice, a také se vyjadřuje ke státnímu rozpočtu pro rok 2000.

Ivan Langer má také během roku několik vrcholů kdy je velice zajímavým politikem. V měsíci únoru se nejvíce vyjadřuje ke kauze BIS, na konci roku jsou to především mezistranická jednání, která přivádějí Ivana Langera na televizní obrazovku. Zájem o „korunního prince“ ODS projevují především komerční televizní stranice.

Petr Nečas se nejvíce prosazoval v měsících, kdy byly v popředí zájmu kauzy, které se týkaly bezpečnosti a armády.

Vlastimil Tlustý se nejvíce prosazuje v měsících kdy převládají ekonomická témata, a to především v měsíci říjnu, kdy Poslanecká sněmovna projednávala státní rozpočet.

Jan Zahradil, jakožto stínový ministr zahraničí, dostává nejvíce prostoru, podobně jako Jan Kavan, v měsících, kdy se jedná nejvíce o české zahraniční politice.

Představitelé KDU-ČSL

Josef Janeček se, jakožto zdravotnický expert, vyjadřuje nejvíce v měsících červnu a listopadu, kdy byla tato témata nejvíce aktuální

Jan Kasal má ve své prezentaci také několik vrcholů, v měsíci lednu, kdy se probírají nejvíce mezistranické témata, v měsíci květnu, kdy se koná sjezd KDU-ČSL a volba nového předsedy, a v měsíci listopadu a prosinci, kdy se opět prosazují mezistranická témata

Petr Pithart se, jakožto tehdejší čelní představitel OF, vyjadřuje k tématům jako pád komunismu a politická situace po deseti letech v měsících říjnu a listopadu.

Cyril Svoboda, druhý muž KDU-ČSL, se podobně jako Jan Kasal vyjadřuje nejvíce v měsících lednu, kdy v podstatě začal boj o předsednické křeslo v KDU-ČSL, a také v měsíci květnu, kdy tento boj vyvrcholil

61

Miloslav Výborný, jakožto armádní expert KDU-ČSL a bývalý ministr obrany, se nejvíce vyjadřuje v měsíci březnu resp. v měsíci našeho vstupu do NATO

Představitelé US

Karel Kühnl dostává nejvíce prostoru v měsíci lednu, kdy politickou a mediální scénou zmítají mezistranické spory, a také personální změny ve strategických podnicích. Dále v měsíci květnu, kdy se jakožto bývalý ministr průmyslu, vyjadřuje k dostavbě JE Temelín, schodku státního rozpočtu, revitalizačnímu programu a v měsíci říjnu, kdy se v Poslanecké sněmovně projednával státní rozpočet pro rok 2000.

Vladimír Mlynář se dostává ke slovu především v první polovině roku 1999. Vyjadřuje se často k velkému spektru témat, a to v diskusních pořadech, v nichž je na začátku roku každoměsíčním hostem.

Ivan Pilip se jakožto ekonomický expert a bývalý ministr financí vyjadřuje nejvíce k ekonomickým tématům a to v měsíci lednu a květnu, v nichž jsou aktuální

Jan Ruml se dostává na vrchol v měsících, v kterých se dostávají do popředí zájmu mezistranické jednání, kde vystupuje jako předseda US. Pochopitelný je propad výskytů v měsíci prosinci, kdy Jan Ruml rezignoval na post předsedy US. Zájem o Jana Rumla projevovaly během roku především komerční stanice.

Představitelé KSČM

Představitelé KSČM se dostávají shodně ke slovu v měsících našeho vstupu do NATO, války v Kosovu a rostoucích volebních preferencí KSČM

Představitelé ODA

Nejvýznamnější představitel ODA Michael Žantovský se vyskytuje nejčastěji na obrazovce v době, kdy se nejvíce probírají témata související se zahraničím a bezpečností. Vrcholu dosahuje na konci roku, kdy se vyjadřuje k pobytu cizích zpravodajských služeb na území ČR.

Představitelé nestraníků

Pobyt Richarda Falbra na televizní obrazovce je úzce spjat s ekonomickými a sociálními problémy ČR. Tudíž nejvíce prostoru a času dostává na v měsících únoru a prosinci roku 1999.

Václav Fischer se mediálně známým stává zveřejněním své kandidatury do Senátu za zemřelého Václava Bendu. Jeho působení na obrazovce tudíž vrcholí v měsících srpnu a září. Po svém zvolení senátorem se stává velice mediálně zajímavou osobou a stává se častým hostem diskusních pořadů.

Tomáš Halík se dostává ke slovu v prázdninových měsících, kdy se média tolik nezajímají o politiky a také díky vzniku iniciativy Impuls v srpnu 1999.

Prezident Václav Havel je poměrně konstantně prezentován v médiích, zájem o jeho osobu vrcholí především v měsíci březnu v souvislosti se vstupem ČR do NATO a poté v posledních měsících roku, kdy se nejenom vyjadřuje k aktuální politické situaci, ale také k listopadovým událostem před deseti lety, k opoziční smlouvě , k ústavním změnám a k personálním změnám ve vládě

Z pohledu témat jsou zcela dominantní zprávy ze Zahraničí, které jsou spíše kratšího charakteru a jsou to zprávy blíže nespecifikované tudíž ne podrobně členěné jako je tomu u zpráv týkajících se České republiky. Dominují pochopitelně na všech třech televizních stanicích. Z pohledu času není převaha tématu Zahraničí tak jasná a převažuje pouze na ČT. Celkově nejdéle na obrazovce je prezentováno téma Domácí politika.

Celkově na druhém místě je Společnost, třetí Domácí politika, čtvrtá Domácí ekonomika. Z pohledu jednotlivých médií je na ČT nejvíce na druhém místě Domácí politika, následovaná Společností a Domácí ekonomikou.

na Nově je pořadí diametrálně odlišné a charakteristické pro komerční médium. Téma Společnost je těsně druhé za zahraničím a třetí místo obsazuje Kriminalita, těsně následovaná Domácí politikou.

62

na Primě je pořadí shodné z pořadím na ČT, což přibližuje zpravodajství Primy k veřejnoprávní televizi

Z jednotlivých témat během roku 1999 je na ČT ve srovnání s komerčními stanicemi nejdéle prezentováno téma Domácí politika, což je celkem pochopitelné vzhledem k povaze veřejnoprávního média. Celkově se projevuje zájem médií o Domácí politiku na konci roku 1999 a pokles v prázdninových měsících. Pro téma Domácí ekonomika lze vyslovit podobné názory, co se týká prezentace na jednotlivých televizních stanicích.

téma společnost je nejvíce prezentováno ve srovnání televizních stanic na Nově. Velký nárůst zájmu o toto téma je vidět v prázdninových měsících a v měsíci listopadu, kdy uplynulo 10 let od pádu komunismu

téma Kriminalita je nejvíce prezentována na Nově, vrcholu během roku dosahuje v měsíci září, kdy dokonce ČT věnuje tomuto tématu více času na televizní obrazovce

téma bezpečnost je nejvíce prezentováno na ČT a celkově dominuje na začátku roku 1999. téma Zahraničí samozřejmě dominuje na ČT, kde je možno pozorovat obrovský rozdíl v čase věnovaném

tomuto tématu

u témat v úvodu pořadů je na ČT první Domácí politika (270) těsně následovaná tématem Zahraničí (268). Další pořadí je Domácí ekonomika (172), Společnost (116).

Nova dává nejvíce do popředí zprávy z tématu Kriminalita (117), následuje Společnost (99) a Domácí politika (86)

na Primě velice výrazně dominuje Domácí politika (177) a následuje Společnost (61).

Zájem o sledované okruhy se nejvíce projevují na veřejnoprávní ČT, což je pochopitelné, protože tato témata patří svým charakterem do zpravodajství veřejnoprávní televize. Pouze u tématu vztah TV Nova a ČNTS je zarážející malý zájem TV Nova o tento okruh, který se této stanice bezprostředně dotýká.

okruh Poslanecká sněmovna má několik vrcholů, které korespondují s prací Poslanecké sněmovny. Podobně je tomu u okruhu Senát, kde se výrazně promítají doplňkové senátní volby.

okruh vstup ČR do EU má své logické vrcholy v měsících červnu, kdy se poprvé objevily zprávy o kritické zprávě ze strany EK a pak samozřejmě v měsíci říjnu, kdy tato zpráva byla zveřejněna.

okruh TV Nova měl své logické vrcholy v měsíci dubnu, červnu a srpnu a kopírovali tak skutečně dění v této kauze

ve zpravodajských pořadech se prezentace politických stran a osob shoduje s výše uvedenými fakty pro jednotlivá média. Lze pouze zmínit velký rozdíl mezi ČSSD a ODS na ČT, který dokládá větší zájem o vládní politiky, a u komerčních stanic, kde je větší zastoupení opozičních politiků. Nezanedbatelný je i prostor představitelů nestraníků v hlavních zpravodajských pořadech.

témata zpravodajských pořadů kopírují výše popisované pořadí témat pro všechna média

v diskusním pořadu V pravé poledne dominuje zcela jasně ČSSD, druhá je s velkým odstupem ODS a trochu překvapivě třetí KDU-ČSL ovšem ta je z hlediska délky vystoupení až za US. Velký prostor v tomto pořadu získávají také nestraníci.

oproti tomu v pořadu 7 čili sedm dní je náskok ČSSD na druhou ODS výrazně menší a to v obou parametrech. Třetí US má oproti ČT mnohem více prostoru pro vyjádření svých myšlenek. KDU-ČSL není do tohoto pořadu příliš často zvána a to zapříčiňuje její velmi nízkou prezentaci v tomto pořadu. Za zmínku stojí 1:30 hod. mluveného slova KSČM v tomto pořadu. Malý zájem tvůrců tohoto pořadu byl o nestraníky.

v Nedělní partii z pohledu času vyhrává ČSSD, ovšem její náskok je v tomto pořadu nejnižší. ODS je sice první v počtu zpráv, ale toto kritérium není pro tyto pořady až tak důležité. Velký prostor získává US, která se dotahuje na ODS. Čtvrtá je KDU-ČSL. Velký prostor získaly také nestraníci.

obecně lze říci, že v pořadech Novy a Primy se projevuje větší vyváženost mezi politickými stranami. ČT se více věnuje vládní ČSSD, ale i rozdíly mezi ostatními stranami jsou markantnější.

63

ASOCIACE TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ VE SPOLUPRÁCI S TN SOFRES: ANALÝZA SLEDOVANOSTI VYBRANÝCH

TELEVIZNÍCH POŘADŮ

1. Pořad Televizní noviny na TV Nova

Průměr za jednotlivé měsíce roku 1999 do 5. 8.D 15+

TVR Tisíce ShareLeden 40,6 3422 73,81Únor 41,5 3489 74,77Březen 37,8 3180 73,94Duben 34,1 2867 74,84Květen 31,6 2660 75,57Červen 30,2 2538 75,36Červenec 29,5 2482 80,03Srpen od (1. - 4. 8. 1999) 30,7 2583 81,28

Průměr první dvě čtvrtletí roku 1999D 15+

TVR Tisíce ShareI. čtvrtletí 39,9 3361 74,162. čtvrtletí 31,9 2686 75,26

2. Pořad Události na ČT1

Průměr za jednotlivé měsíce roku 1999 D 15+TVR Tisíce % Share

Leden 16,8 1417 32,87Únor 17,3 1455 33,54Březen 15,8 1330 33,74Duben 13,3 1115 32,34Květen 11,5 970 31,12Červen 11,8 993 33,31Červenec 9,8 824 29,11Srpen 13,1 1102 38,18Září 14,1 1184 38,41Říjen 16,7 1408 39,06Listopad 16,8 1414 36,01Prosinec 16,5 1391 36,58

Průměr za jednotlivá čtvrtletí roku 1999 D 15+TVR Tisíce % Share

I. čtvrtletí 16,6 1398 33,38II. čtvrtletí 12,2 1027 32,24III. čtvrtletí 12,3 1037 35,24IV čtvrtletí 16,7 1404 37,24

D 15+TVR Tisíce % Share

Průměr za celý rok 1999 14,5 1216 34,52Zdroj dat: Taylor Nelson Sofres - ATO

64

Vypracovala: ATO ve spolupráci s TN Sofres

3. Pořad Deník na TV Prima

Průměr za jednotlivé měsíce roku 1999 D 15+TVR Tisíce % Share

Leden 8,7 732 19,81Únor 9,2 774 20,92Březen 8,3 698 21,43Duben 6,7 560 20,42Květen 5,6 472 19,22Červen 6,1 509 22,09Červenec 4,1 341 14,23Srpen 6,7 561 26,45Září 7 588 25,98Říjen 8 674 23,34Listopad 9,3 781 23,6Prosinec 9,2 775 24,23

Průměr za jednotlivá čtvrtletí roku 1999 D 15+TVR Tisíce % Share

I. čtvrtletí 8,7 733 20,71II. čtvrtletí 6,1 513 20,56III. čtvrtletí 5,9 495 22,16IV čtvrtletí 8,8 741 23,67

D 15+TVR Tisíce % Share

Průměr za celý rok 1999 7,4 620 21,78Zdroj dat: Taylor Nelson Sofres - ATO

Vypracovala: ATO ve spolupráci s TN Sofres

4. Pořad 7 čili Sedm dní na TV Nova

Průměr za jednotlivé měsíce roku 1999D 15+

TVR Tisíce Share

Leden 13,4 1130 52,85Únor 12,9 1085 47,45Březen 12,7 1070 54,89Duben 9,9 836 48,00Květen 7,1 600 38,99Červen 7,6 637 41,75

V červenci a srpnu 1999 nebyl tento pořad vysílán.

Průměr za jednotlivá čtvrtletí roku 1999D 15+

TVR Tisíce Share

I. čtvrtletí 13,0 1098 51,83

II. čtvrtletí 8,1 684 42,61

65

Průměr hodinových časových úseků, ve kterých byl vysílánpořad 7 čili Sedm dní, za jednotlivé měsíce roku 1999

(od zárí 1999)

Průměr za jednotlivé měsíceD 15+

TVR Tisíce ShareZáří 7,4 621 41,69Říjen 7,1 601 33,63Listopad 7,5 630 28,70Prosinec 7,8 654 32,25

1. Pořad V pravé poledne na ČT1


TVR Tisíce Share



TVR Tisíce Share

I. čtvrtletí 5,3 443 21,75II. čtvrtletí 4,6 391 24,97III. čtvrtletí 5,3 449 30,97IV. čtvrtletí 7,1 598 30,06

Pořad V pravé poledne na ČT1D 15+

TVR Tisíce SharePrůměr za celý rok 1999 5,6 470 26,99

66

6. Pořad Nedělní partie na Prima TV


TVR Tisíce Share



TVR Tisíce Share

I. čtvrtletí 3,4 290 10,50

II. čtvrtletí 2,7 229 11,30III. čtvrtletí 2,6 217 11,91IV. čtvrtletí 4,1 346 13,40

Pořad Nedělní partie na Prima TVD 15+

TVR Tisíce SharePrůměr za celý rok 1999 3,2 269 11,75

67

7. Sledovanost cyklu Třicet návratů, s rozdělením na jednotlivé části, v cílových skupinách D15+ a Děti 4-14

D 15+ Dě 4-14Populace 8409 1426

Pořad Kanál Den Datum Začátek konec Stopáž

Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 16.9.1999 2006-2009 4TVR 22,7 8

% Share 48 31000's 1912 114

Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 16.9.1999 2010-2107 58 TVR 27,5 8,8 % Share 52 40 000's 2309 125Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 16.9.1999 2108-2137 30 TVR 17,7 1,7"Spirály zrady % Share 38 25 000's 1490 24Beseda k seriálu Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 16.9.1999 2206-2255 50 TVR 9,4 0

% Share 39 0 000's 788 0Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 23.9.1999 2005-2008 4 TVR 20,6 6,1 % Share 47 24 000's 1731 87Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 23.9.1999 2009-2100 52 TVR 23,9 6,1 % Share 49 25 000's 2011 87Třicet návratů - dokument "Výbuch" ČT1 Čtvrtek 23.9.1999 2101-2130 30 TVR 12,7 1,8 % Share 30 23 000's 1068 26Beseda k seriálu Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 23.9.1999 2206-2256 51 TVR 5,5 0,3

% Share 27 28 000's 459 4Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 30.9.1999 2006-2009 4 TVR 17,4 6 % Share 36 24 000's 1464 86Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 30.9.1999 2010-2105 56 TVR 21,8 5,9 % Share 43 27 000's 1836 84Třicet návratů - dokument "Příběh šmeliny" ČT1 Čtvrtek 30.9.1999 2106-2134 29 TVR 11,1 1,6

% Share 26 12 000's 933 23Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 7.10.1999 2005-2008 4 TVR 17,2 6,5 % Share 36 26 000's 1447 93Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 7.10.1999 2009-2102 54 TVR 22,2 5,9 % Share 43 25 000's 1864 84Třicet návratů - dokument "Akce B" ČT1 Čtvrtek 7.10.1999 2103-2132 30 TVR 10,4 1,1 % Share 21 10 000's 872 15Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 14.10.1999 2006-2009 4 TVR 19,4 5,6 % Share 40 24

68

000's 1630 80Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 14.10.1999 2010-2105 56 TVR 23,1 8,1 % Share 44 32 000's 1942 115Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 14.10.1999 2106-2135 30 TVR 9,7 2,4"Kde jsme byli? PP 1 NB % Share 20 18 000's 819 34Třicet návratů - beseda ČT1 Čtvrtek 14.10.1999 2206-2301 56 TVR 4 0,2 % Share 16 12 000's 335 3Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 21.10.1999 2006-2009 4 TVR 20 5,2 % Share 40 22 000's 1679 74Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 21.10.1999 2010-2111 62 TVR 26,1 6,5 % Share 48 27 000's 2195 93Třicet návratů - dokument "Bestie" ČT1 Čtvrtek 21.10.1999 2112-2141 30 TVR 16,6 1,2 % Share 33 10 000's 1396 17Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 4.11.1999 2006-2009 4 TVR 17,6 4,3 % Share 34 20 000's 1476 62Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 4.11.1999 2010-2115 66 TVR 22,7 5,5 % Share 42 26 000's 1905 78Třicet návratů - dokument "Lístková doba" ČT1 Čtvrtek 4.11.1999 2116-2144 29 TVR 11,7 1,2

% Share 24 10 000's 981 17Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 11.11.1999 2006-2009 4 TVR 19,4 5,6 % Share 39 24 000's 1634 80Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 11.11.1999 2010-2106 57 TVR 24,1 7,4 % Share 46 34 000's 2030 105Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 11.11.1999 2107-2136 30 TVR 12,3 1"Proti komunismu se zbraní v ruce % Share 25 9 000's 1034 14Třicet návratů - beseda ČT1 Čtvrtek 11.11.1999 2207-2257 51 TVR 4,6 0,3 % Share 17 15 000's 384 4Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 25.11.1999 2005-2008 4 TVR 18 6,4 % Share 38 27 000's 1517 91Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 25.11.1999 2009-2115 67 TVR 23,3 7,4 % Share 45 33 000's 1956 106Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 25.11.1999 2116-2145 30 TVR 9,3 2,2"Legenda o agentech chodcích" % Share 20 16 000's 780 31Třicet návratů- fejeton ČT1 Čtvrtek 2.12.1999 2005-2008 4 TVR 19,3 6,5 % Share 39 31 000's 1623 92Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 2.12.1999 2009-2111 63 TVR 23 5,1

69

% Share 44 27 000's 1931 73Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 2.12.1999 2112-2140 29 TVR 13 2,5"Dobře využitá tragédie" % Share 27 18 000's 1096 35Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 9.12.1999 2007-2010 4 TVR 15,3 6 % Share 33 27 000's 1289 86Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 9.12.1999 2011-2129 79 TVR 19,1 5,6 % Share 39 28 000's 1608 80Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 9.12.1999 2130-2158 29 TVR 9,6 1,3"Bartolomějská noc" % Share 24 16 000's 808 18Třicet návratů - beseda ČT1 Čtvrtek 9.12.1999 2234-2321 48 TVR 2,4 0,6 % Share 14 78 000's 202 8Třicet návratů - fejeton ČT1 Čtvrtek 16.12.1999 2006-2009 4 TVR 20,6 6,9 % Share 45 29 000's 1730 99Třicet případů majora Zemana ČT1 Čtvrtek 16.12.1999 2010-2122 73 TVR 23,8 5,4 % Share 48 26 000's 1998 77Třicet návratů - dokument ČT1 Čtvrtek 16.12.1999 2123-2152 30 TVR 10,9 0,7"Muž s novou tváří" % Share 25 6 000's 919 10Průměr 34 TVR 17 4 % Share 35,96 24,66 000's 1428 58

Průměrné hodnoty pro jednotlivé typy pořadů

D15+ Dě 4-14

Třicet návratů - 5 min dok TVR 19 6,1

% Share 39,58 25,75Tisíce 1594 87

Třicet případů major.TVR 23,3 6,4

% Share 45,09 29,1Tisíce 1957 92

Třicet návratů dok.TVR 12,1 1,5

% Share 26,09 14,42Tisíce 1017 22

Třicet návratů - bes.TVR 5,1 0,3

% Share 22,51 25,82Tisíce 433 4

Zdroj dat: Taylor Nelson Sofres - ATOVypracovala: ATO ve spolupráci s TN Sofres

Definice pojmů

TV rating (sledovanost) pro určitou minutu, určitou cílovou skupinu diváků a kanál (nebo skupinu kanálů) je poměr počtu diváků

70

dané cílové skupiny diváků sledujících tento kanál (nebo skupinuTVR kanálů) v této minutě k celkovému počtu osob v této cílové

skupině vyjádřený v procentech. TV rating pro delší časové úseky jako čtvrthodiny, části dne, dny, týdny, jednotlivé pořady, pro reklamu atp., v rámci zkoumané cílové skupiny diváků je průměrem jednotlivých dílčích minutových hodnot TVR uvnitř daného časového úseku.

Počet sledujících je projekcí divácké sledovanosti. Počet sledujících se uvádí v tisících pro konkrétní divácké kategorie.

Tisíce Hodnoty zahrnují podíl diváků - hostů. Pro delší časové úseky jako čtvrthodiny, části dne, dny, týdny, jednotlivé pořady, pro reklamu atp., v rámci zkoumané cílové skupiny diváků je průměrem jednotlivých dílčích minutových hodnot uvnitř daného časového úseku.

Share kanálu (nebo skupinu kanálů) pro určitou minutu, určitou cílovou skupinu diváků a kanál (nebo skupinu kanálů) je podíl

počtu diváků z této cílové skupiny sledujících určitý kanál (nebo skupinu kanálů) v této minutě na celkovém počtu diváků z této cílové skupiny sledujících televizor na všech sledovaných kanálech v této minutě, vyjádřený v procentech.

Share Share kanálu (nebo skupiny kanálů) pro delší časové úseky, čtvrthodiny, části dne, dny, týdny, jednotlivé pořady, pro reklamu atp., je poměr součtu jednotlivých minutových údajů o počtu diváků sledujících daný kanál (nebo skupinu kanálů) v dané cílové skupině k součtu jednotlivých minutových údajů o počtu diváků v dané cílové skupině, sledujících všechny sledované kanály během zkoumaného období, vyjádřený v procentech.

71

JOSEF VLČEK:FORMÁT VYSÍLÁNÍ ROZHLASOVÝCH STANIC A

JEHO PROMĚNY V ČRPrvní formáty soukromých rozhlasových stanic

Základní pravidlo rozhlasového hudebního vysílání říká, že první stanice v regionu může vysílat co nejširší mix hudby a mluvených žánrů, ale s každou další nastupující stanicí se její formát zužuje. To platilo i o českém trhu, kdy první stanice v regionu začaly vysílat velmi široký hudební formát, protože jejich tehdejší jediný soupeř, veřejnoprávní rozhlas, stavěl svou programovou strukturu na principech, které odpovídaly dobám, kdy ještě neexistovala televize a hlavním elektronickým mediem bylo rádio. Proti komponovaným blokům hudby a mluveného slova, tak jak je dodnes známe z vysílání ČRo-2 Praha, postavila soukromá rádia hudební proud, jehož cílem byla neměnná atmosféra po celý den. I zde se našly rozhlasové stanice, složené z bývalých rozhlasových pracovníků, které se pokoušely o veřejnoprávní rozhlas v malém (Rádio Golem, první generace Rádia Zlatá Praha), ale jejich šance a následné výsledky byly mizivé.

Jednoduchost, čitelnost a přehlednost malých a flexibilních stanic ppřinesla během prvního roku od zahájení vysílání výrazné úspěchy. Následující tabulka uvádí poměr sledovanosti veřejnoprávního a soukromého sektoru v Praze z prvního průzkumu Mediaprojektu a jeho srovnání se současnou situací.

Upozorňujeme, že tehdejší průzkum byl prováděn jinou metodikou než dnes, nicméně alespoň orientačně prozrazuje prudký nástup soukromého sektoru a následný posun publika od multiformátových stanic s vysokým podílem mluveného slova, jak je reprezentoval veřejnoprávní sektor, k monoformátům soukromého sektoru:

Podíl sledovanosti veřejnoprávního a soukromého sektoru v Praze

ČsRo (ČRo) Svobodná Evropa

Soukromé celoplošné

Soukromé reg. Hudební Ostatní

Říjen 1992 65,1 5,7 - 28,5 0,72/3 čtvrtletí 1999 21,9 1,1 (ČRo 6) 16,0 61,0 -

Pozn.: Poslouchal včera v procentech, Evropu 2 vzhledem k formátu chápeme jako soukromé regionální hudební rádio.

Proti veřejnoprávnímu rádiu stačilo nové stanici v té době 1200 – 1600 aktivních písní v rotacích, libovolně dlouhé zpravodajství a poměrně jednoduchý systém selfpromotion. Záběr hudby byl mimo všechny současné představy o formátech – obsahoval rock´n´rollovou hudbu padesátých let i nejnovější taneční hity. Evropě 2 stačil k úspěchu v Praze program, který obsahoval přes 40% francouzské hudby. Zvláštní vztah se vyvinul k české hudbě. Zatímco interpreti straší generace byli v té době vytlačeni na okraj (částečně jako symboly bývalého režimu, částečně pro svůj velmi ohraný repertoár), zrodilo se jen málo nových osobností, jejichž repertoár by odpovídal komerčně laděnému rádiu. Velká většina pražských i mimopražských rádií začínala úplně bez české hudby. První se jí začala věnovat Evropa 2, která od ledna 1992 zařadila užší záběr v podobě průměrně jedné domácí skladby za hodinu (tj. cca 7%). Nejméně dva roky však v této strategii zůstala osamělá.

Podíl mluveného slova jako jeden z pozdějších ukazatelů rozhlasového formátu byl u prvních hudebních stanic relativně vysoký. Chvíli trvalo, než si ředitelé programu uvědomili, že mluvené slovo je hlavní příčinou ztráty tempa v hodině. Nejúspěšnější rádia v letech 1992 – 1994 měla zhruba jedno pětiminutové zpravodajství, získávané buď z ČTK nebo monitoringem Československého (později Českého) rozhlasu a čtyři moderátorské vstupy za hodinu, což znamenalo asi 10% mluveného slova v hodině.

Důležitou roli hrál i “béčkový čas”, především večerní vysílání, kde se uplatňovaly komponované pořady o hudebních hvězdách a žánrech. Zvláště v mimopražských stanicích byl na tento druh osvětové činnosti kladen velký důraz. Pro některá z rádií byly právě tyto (v podstatě skoro neposlouchané) pořady hlavní formou seberealizace. Dodnes narážíme zvláště u nezkušených žadatelů – hudebních fanoušků na projekty s představou rádia jako nekonečného hudebního školitele. Samozřejmě v žánru, který žadatel miluje.

Zahušťování prostoru soukromých regionálních rádií

72

Osvětové hudební období trvalo zhruba do roku 1994. Pak přišla na provozovatele první krize. Počáteční nadšení, kdy se mnohdy vysílalo i zadarmo, skončilo. Přišel čas živit skoro dva tucty zaměstnanců a splácet půjčky na technologii. S každou novou stanicí v regionu se zužoval prostor pro ostatní a navíc se i špatně zaměřoval každý nový projekt. Námitky provozovatelů, že zvláště lokální trh reklamy je limitovaný, nebrala tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vážně. Z největších extrémů můžeme uvést například Rádio Krumlov v málo osídlené oblasti, kam zasahují všechna českobudějovická komerční rádia, Rádio Duha ve Vrchlabí, zahuštění vysílacího prostoru ve východních Čechách atd.

Lokální a regionální rozhlasové vysílání v zemi s pouhými deseti miliony obyvatel a málo efektivní ekonomikou je efektivní pouze ve věkových skupinách do čtyřiceti, možná padesáti let. Vyšší ročníky lze reklamním agenturám prodávat jen těžko. Chce-li mít tedy provozovatel co nejvíce posluchačů v této cílové skupině, musí rezignovat na jemné formátové nuance a hrát tak, abych oslovil co nejširší záběr od dvanácti do padesáti let. V této době ser také projevují základní problémy s podílem mluveného slova. Většina stanic jej není schopna naplnit, protože

1. jejich posluchači v nižších cílových skupinách o ně nestojí,2. konečně zjistili, že mluvené slovo je nejnákladnější součástí vyslání . Vyžaduje si kvalifikované a

tudíž dražší moderátory, náklady na zpravodajství včetně zpravodajských agentur, dražší technologie – produkční studio, mobilní telefon pro reportéry atd.

3. přes všechny sliby o spolupráci s radnicemi nebo jinými orgány státní správy, místními kulturními organizacemi atd. není v podstatě co vysílat.

Protože mluvené slovo navíc rozbíjí rytmické schéma hudebního proudu, redukoval se hlavně u mimopražských rádií jeho podíl na dvouminutové zprávy a obecným pravidlům moderování odpovídající čtyři půlminutové vstupy DJe za hodinu, což odpovídá asi 6% mluveného slova, jehož informační hodnota je mizivá.

Nástup celoplošných soukromých rozhlasových stanic

V únoru roku 1993 získaly licenci a posléze odstartovaly dvě celoplošné soukromé rozhlasové stanice, Alfa (13.9.) a Frekvence 1 (18.10). Každá z nich byla definována vůči svému celoplošnému veřejnoprávnímu konkurentovi – Alfa jako protipól news formátu ČRo–1 Radiožurnál, Frekvence 1 jako protiklad zábavněji laděné ČRo-2 Prahy.

Hned zpočátku se prokázalo, že ambice komerční stanice konkurovat Radiožurnálu byla absurdní. Obrovské finanční ztráty vedly v listopadu 1994 k odprodeji podílu CME a pak k zásadnímu nedodržení licenčních podmínek. Nicméně ani potom nebyla Alfa ekonomicky úspěšná. Zpravodajský formát je velmi nákladný a rozdíl mezi tím, co může vynaložit na získání informací Radiožurnál a co mohla vynaložit Alfa byl obrovský a v programu jasně zřetelný. Pro orientační srovnání – podle loňských neoficiálních údajů byly interní náklady na jednoho posluchače Radiožurnálu 140 – 160 korun ročně, zatímco Alfa vydělávala v roce 1997 reklamou jako svým jediným zdrojem příjmu zhruba 50 korun na jednoho posluchače ročně.

Alfa začala s formátem, který byl blízký veřejnoprávním. Vycházel z ještě předlistopadové představy, že posluchač ladí rádio kvůli speciálním programům nebo programovým blokům, které jsou navíc odlišné každý den v týdnu. Tato filozofie je blízká televiznímu programování. Průzkumy však už od začátku devadesátých let prokazovaly, že i v Čechách aktivní generace dnešních rozhlasových posluchačů ve velké většině u rádia rozlišuje maximálně všední dny a víkend. Protože jde o médium, v němž nejsou obsaženy vizuální informace, jež jsou snadněji zapamatovatelné, je čtyřiadvacetihodinové pravidelné schéma nejschůdnějším typem rozhlasové komunikace. Alfa proto v první fázi své existence dosahovala zhruba 5% podíl na trhu. Změny, které program doznal se vstupem CME od 1. října 1995, byly vedeny z hlediska rozhlasové strategie správným směrem, znamenaly však zásadní ústup od původních licenčních podmínek.

Frekvence 1 postavila kombinovaný formát – byl složen z pravidelných každodenních výrazně tematických bloků s vyšším obsahem mluveného slova. Tedy multiformát příbuzný jejímu konkurentovi, Praze, ale zároveň akceptující potřebu určitého klišé, podporujícího zvukovou informaci. Aby bylo dosaženo potřebné dynamiky a podpořena podvědomá pravidelnost, programoval se hudební program selektorem jako kdyby šlo o hudební rádio. Tento přístup k hudbě byl z hlediska celoplošných všeobecných rádií v Evropě nový a byl mnohokrát napodoben.

73

Zpočátku se Alfa profilovala jako zábavná stanice, ale v okamžiku, kdy bylo evidentní, že není schopna konkurovat Radiožurnálu, pokusila se na začátku roku 1997 posílit i svou zpravodajskou a publicistickou složku. I když od tohoto pokusu zhruba po roce ustoupila, podařilo se jí některé publicistické žánry zachovat a oslovit i část publika zpravodajského Radiožurnálu, které k ní zvláště u letech 1998 – 1999 v souvislosti s frustrací z vypjatě přepolitizované společnosti a tudíž i přepolitizovaného vysílání přešlo.

V souvislosti s celoplošnými soukromými rozhlasovými stanicemi se často zapomíná na fiasko Rádia Echo na středních vlnách v letech 1994 – 1995. Tato stanice se snažila rovněž navazovat na formát veřejnoprávního zpravodajského rádia. Tato stanice nedosáhla nikdy více než 2% share. Příčinou byl ovšem nejen nekvalitní program, opisující některé prvky Radiožurnálu a později i Frekvence 1, ale i hromadný odchod posluchačů ze středních vln na velmi krátké, který probíhal právě v tomto období. Při nákladech, které jsou potřeba na provoz středovlnného vysílače, by Echo ale neuživil ani desetinásobně větší podíl na trhu než mělo.

Formáty veřejnoprávního sektoru

Tak jako veřejnoprávní televize, podcenil i veřejnoprávní rozhlas v roce 1993 nástup soukromých celoplošných stanic. Přes poměrně malé pokrytí (v začátku 66% procent území proti téměř 100% Radiožurnálu) a ještě bez rozvinuté kampaně získala Frekvence 1 už dva měsíce po zahájení vysílání více než 5% podílu na trhu a v červnu 1994 se objevila za Radiožurnálem a Prahou s 9,3%.

Formát Radiožurnálu v té době procházel konsolidačním obdobím. Definitivně přešel od koncepce programových bloků k “proudovému vysílání” (tento termín se používá pouze ve veřejnoprávním rozhlase), v systému píseň – mluvené slovo – píseň – mluvené slovo atd. Dostal jednotný zpravodajský kabát s vysokým procentem publicistiky. Základní schéma však nedotáhl do konce (např. jeho hlavní osobnosti jsou rozptýleny po týdenním schématu místo aby vysílaly v pravidelné a přehledné každodenní struktuře), což se vymstilo v okamžiku, kdy posluchač hledal spíše osobnosti s pevnými názory než nepřehledné informace o parlamentním škorpení. K tomuto zásadnímu zlomu došlo na přelomu let 1998 a 1999. Ve dvou následujících průzkumech tématických a programových preferencí Českého rozhlasu je zřetelně vidět hodnotový zlom u posluchačů střední generace. Takto vypadalo pořadí oblíbených rozhlasových žánrů v prvním pololetí roku 1997 podle výzkumu Českého rozhlasu:

Nejoblíbenější rozhlasové žánry (1997)Cílová skupina Radiožurnálu 30-50 let Cílová skupina Prahy 40-60 letCílová skupina 30-40 let Cílová skupina 40 – 50 let Cílová skupina 50-60 let1. Zprávy 1. Zprávy 1. Zprávy2. Předpověď počasí 2. Předpověď počasí 2. Předpověď počasí3. Populární hudba 3. Humor a zábava 3. Humor a zábava4. Homor a zábava 4. Populární hudba 4. Lidová hudba 5. Povídání, rozhovory 5. Zpravodajské magazíny 5. Zpravodajské magazíny

Zdroj: Shluková analýza posluchačských preferencí pro ČRo (Rapid-DEMA, 1997)

Pokles zájmu o zpravodajství a publicistiku v rozhlase je jevem sice celosvětovým, u nás však byl překvapením. Následující tabulka, pocházející rovněž z výzkumů Českého rozhlasu, ukazuje prudký zlom preferencí veřejnosti. Zároveň ale demonstruje, jak se kromě frustrace z politiky projevuje v potřebách publika také vliv agresivních formátů soukromých stanic, kde jsou rozhovory se zajímavými lidmi a informace o prezentované hudbě jedním z mála prvků mluveného slova v hudebních proudech:

Nejoblíbenější rozhlasové žánry (1999)Cílová skupina Radiožurnálu 30 – 50 let Cílová skupina Prahy 45 – 65 let1. humor a zábava 1. humor a zábava2. rozhovory se zajímavými lidmi 2. předpověď počasí3. informace o prezentované hudbě 3. rozhovory se zajímavými lidmi4. dokumentární pořady a reportáže 4. celostátní a zahraniční zpravodajsrtví5. regionální zpravodajství 5. regionální zpravodajství

Zdroj: Test hudby (Median 1999)

Široký věkový záběr formátu Radiožurnálu je identický s koncepcí šíře záběru formátu ČRo Praha. Shodou několika okolností se však Praze nepodařilo po roce 1993 udržet většinu svého publika. Příčinou však nebyl jen naplněný projekt formátu Frekvence 1, ale také

74

1. špatné pokrytí na FM – zhruba 44% území republiky,2. likvidace rozhlasu po dráte, který příslušné regionální stanice ČRo vysílal částečně i program

Prahy,3. ustrnulý blokový multiformát, který neměl šanci ani proti Frekvenci 1, ale ani proti některým na

vyšší věkové skupiny orientovaným hudebním rádiím.

Výsledek neschopnosti tehdejšího vedení ČRo-2 včas reagovat na změněnou situaci v české mediální krajině znamenal:

1. Největší zhoršení mezi všemi rozhlasovými stanicemi na české scéně v ukazateli “poslouchal včera”. V prvním čtvrtletí roku 1994 měla stanice ČRo-2 Praha denně 1.215 000 posluchačů V posledním čtvrtletí roku 1998 měla stanice ČRo-2 Praha denně už jen 628 000 posluchačů. To znamená pokles o 48,4%.

2. Největší pokles mezi všemi českými rádii v základním ukazateli “podíl na trhu”. V prvním čtvrtletí roku 1994 měla stanice ČRo-2 Praha podíl na trhu 14, 9%v posledním čtvrtletí roku 1998 měla stanice ČRo-2 Praha podíl na trhu 7,1%. To znamená pokles o 52,4%.

3. Roku 1994 byla stanice ČRo-2 Praha nejúspěšnějším rádiem v hlavním městě Praze – podíl na trhu byl 14,7%. Na konci roku 1998 je ČRo-2 Praha na třetím místě v hlavním městě Praze – podíl na trhu klesl na 8,8%.

4. Praha totálně zestárla – byla vytlačena směrem k nejstarším věkovým vrstvám. Je to poměrně přehledně znát na srovnání výsledků Mediaprojektu ze začátku roku 1994 (první měření, obsahující již Frekvenci 1) a výsledků z konce roku 1998:

Věkové rozložení publika ČRo2-Praha v procentech 12-19 let 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79

1/94 11 18 17 20 14 13 73-4/98 2 5 5 13 22 27 26

Praha ztratila v průběhu čtyř let u všech posluchačských skupin do padesáti let a těžiště jejího publika se přesunulo až za šedesátku.

Jednou z hlavních příčin poklesu sledovanosti se stal už zmíněný ustrnulý formát, který u Prahy v ještě větší míře než v případě Radiožurnálu nereagoval na základní praktické zkušenosti moderního rozhlasové vysílání. Specifickými identifikačními rysy tohoto multiformátu jsou nelogicky navazované bloky, navíc nevyrovnané po stránce obsahu – střídají celé hodiny mluveného slova s půlhodinami nebo čtvrthodinami hudby, jejíž různorodost je možná dostatečně “veřejnoprávní”, nicméně z hlediska většiny posluchačů nepřijatelná. Praha však přesto tvrdošíjně odmítá přijmout důležitou a cennou roli rádia pro nejstarší generaci a pod novým vedením se snaží o omlazení. S programovými komponenty, které používá, to bude velmi těžké.

Regionální stanice Českého rozhlasu stojí uprostřed koncepce celoplošných stanic. Někde je již poměrně rozvinuté “proudové” programování (Ostrava, Ústí), některé stanice přijaly formát blízký Frekvenci 1 (Regina Praha, Brno) a některé zůstávají v zajetí podobné koncepce jako má Praha (Plzeň, České Budějovice).

Blokové multiformáty ovšem nelze rezolutně označovat za mrtvé a přežilé. Jsou sice na výrobu pracnější a finančně náročnější než hudební proudy, ale v budoucnosti mohou vzniknout situace, kdy bude možné uplatnit některé zkušenosti z jejich dlouholeté existence. Při množství rozhlasových stanic však pravděpodobně už nikdy nebude možné v nich přeskakovat v blocích z generace na generaci, jak je tomu dosud u ČRo zvykem.

Příčiny malé šíře hudebních formátů

Alibismus většiny žadatelů se v uplynulých letech projevoval i tím, že ve svých projektech nezřídka definovali cílovou skupinu svého publika velmi vágním způsobem. Obvykle jako AC od 18 do 45 nebo 50 let. V podstatě je to stejné jako kdyby svůj formát vůbec nedefinovali. Příčinou je samozřejmě v první řadě nejasná představa o tom, co se děje v rozhlasovém vysílání na žádaném území. Je tu ale i nejistota, že přesná formulace může zavazovat vítěze licenčního řízení k něčemu, co by vítězný projekt znevýhodnilo proti ostatním, kdo provozují vysílání a jejich licenční podmínky jsou vágnější.

Ale najdeme i další důvody, proč se stanice snaží zasahovat širší než obvyklou desetiletou cílovou skupinu. Z nich nejdůležitější je princip “nezbytně rozevřených nůžek”. Vychází z toho, že Česká republika je velmi malý stát s poměrně velkým množstvím soukromých rozhlasových stanic. K obchodovatelnosti stanice je

75

potřeba nejméně padesát, ale spíše šedesát tisíc posluchačů včera. Vezmeme-li v potaz lidnatost pokrytého regionu v cílových skupinách a konkurenci, pak je jasné, že v pouze v obvyklém desetiletém pásmu (např. 20 – 30 let, 25 – 35 let apod.) a při poměrně silné konkurenci lze kýženou metu jen stěží dosáhnout. Je třeba rozevřít záběr nůžek a vybudovat cosi průměrného a univerzálního, na čem se shodne co nejširší cílová skupina. Proto v Čechách vznikl jakýsi univerzální pop formát, který se snaží získat posluchače od 12 do 40 let. Množství písní, na kterých by se shodli děti i jejich rodiče, je velmi malé (odhadujeme jej na cca 350 klasických skladeb, většinou z osmdesátých a první poloviny devadesátých let) a proto jsou si takové stanice velmi podobny. Když se pak v regionu objeví několik stanic s podobnou filozofií, vzniká velká uniformita hudebních programů. Takto například v letech 1995 a 1996 vysílalo v Praze zhruba stejný hudební formát 5 stanic (Evropa 2, Bonton, City, Kiss a Zlatá Praha). Celkem logicky musel zvítězit Kiss, jehož záběr byl nejužší a obsahoval jen zmíněný univerzální základ. Následkem takových úzkých formátů, složených jen a jen z univerzálního základu, vzniká velká mobilita posluchačů, kteří se necítí být příslušni k žádné rozhlasové stanici. Takovou situaci můžeme dnes demonstrovat např. v Severních Čechách:

Počet posluchačů ve vybraných cílových skupinách (Mediaprojekt 2/3 1999)Celkem 12-19 let 20-29 let 30-39 let

AGARA 83 16 18 20MOST 64 11 18 15NORTH 57 16 15 12

Pozn. Ukazatel Poslouchal včera (v tisících posluchačů)

I přes poměrně malý vzorek je zřetelně vidět, že rozložení publika mezi jednotlivými cílovými skupinami je velmi podobné a kdybychom je srovnávali s předchozími výsledky Mediaprojektu, zjistili bychom, že stanice mají poměrně velké překryvy – posluchači jsou svým stanicím nevěrní a rychle mění svou oblíbenou stanici. Agara přitom poráží ostatní tím, že je ze všech momentálně nejuniverzálnější. Ještě v cílové skupině 40-49 let má 17 000 posluchačů denně! Jsou tu i další trendy, které tento univerzální formát podporují. Především je to PR lobbing gramofonových firem, které zdarma rozdávají jednotlivým rádiím nové tituly. V mnohém je pozitivní (např. systematicky vnucuje domácí tvorbu), ale tím, že se soustřeďuje jen na velmi úzký záběr titulů, které rovněž považuje za univerzální (a tudíž nejvíce prodejné), vnucuje zvláště mimo Prahu skoro všem AC rádiím unifikovanou nabídku. A ta je pak ještě více unifikována tím, že programátoři hudebních stanic neriskují a zařazují jen ty skladby, které se umisťují vysoko v žebříčku časopisu Music & Media, který poměrně přesně zachycuje evropský vkus.

V této souvislosti sehrává dvojsečnou roli i tak významný podpůrný prvek jako je hitparáda Rádio 2000, jež byla vytvořena IFPI jako podpůrný marketingový produkt, který statisticky zpracovává četnost hraní nových písní ve všech českých rozhlasových stanicích. Pro méně zkušené nebo opatrné stanice se Rádio 2000 stává základním orientačním a opěrným bodem – nová skladba se začne hrát až tehdy, když pronikne do první padesátky. Ale protože těchto stanic je skoro nadpoloviční většina, začaly po roce 1997 do Top 50 pronikat nové písně stále pomaleji a zároveň vzrostla uniformita výběru nových písní.

Na jednotném vzhledu formátů se podepsala i minulost. V sedmdesátých a osmdesátých letech existoval pouze státní rozhlas, jehož působení ovlivňovalo vkus publika, které je dnes v cílových skupinách od 25 let nahoru. Hudební záběr státního rozhlasu byl velmi úzký a z dnešního hlediska naprosto nevyhovující (tvrdívalo se, že 50% hudby bylo českého původu, 25% západního, a to včetně instrumentálek, a dalších 25% mělo pocházet ze zemí socialistického tábora). Z malého množství tehdy hrané angloamerické produkce se dá sestavit zhruba jeden základ pro AC rádia, zatímco tehdejší česká produkce vyznívá zvláště po zvukové stránce velmi zastarale. V hudbě před rokem 1989 tedy neexistuje žádná diverzifikace, která by odlišovala zlaté fondy hudebních formátů.

Vznik speciálních hudebních formátů

Zprůměrování všech komerčních formátů je jevem, který začal až po úplném zaplnění mediální krajiny. Zvláště v první fázi rozhlasového vysílání se však objevilo několik rozhlasových programů, které se vymykaly běžnému záběru. S výjimkou countryových stanic a jednoho experimentálně laděného brněnského rádia vznikly na přehuštěném pražském trhu a živoří na jeho okraji bez šance na uživení se:

76

1. Experimentální rock.Původně ho představovaly především pražské Rádio 1 a brněnská stanice Hády. Ve své první fázi tyto stanice vycházely z tradice evropských a amerických studentských rádií, nabízely tedy alespoň částečně blokovou programaci s tématickou náplní. K hudbě se vztahovala i většina moderátorských promluv. Šlo o stanice kultovní a stylotvorné, k nimž se lidé více hlásili, než je poslouchali. Image byla u těchto stanic ještě důležitější než program a vytvářela rozporuplnou pozici – komerční rádia se prezentovala jako nekomerční. Proto publikum nikdy nepřijalo např. nedůslednou přechodovou verzi Hády Plus, která o tuto tvář přišla a zároveň se k pozici komerčního rádia nedokázala přihlásit. Zatímco Hády svou výlučnost vzdaly a pod vedením Kissu se proměnily v typickou teenagerskou komerční stanici, Rádio 1 působí dodnes. Jeho problém je ovšem v tom, že zestárlo spolu se svými posluchači – dnes jsou jeho dominujícími posluchači muži ve věku 20-29 let. Je to nejen neměnností image, kterou mladší generace už neakceptuje, ale i tím, že rock jako žánr zestárl a noví posluchači směřují spíše k moderní taneční hudbě. Zde vidíme i jeden z příkladů strategického positioningu – v průběhu roku 1997 bylo Rádio Zlatá Praha pravidelně propagováno na stejných akcích jako Rádio 1. Spolu s dalšími programovými strategickými tahy přejalo u nastupující nezkušené generace část avantgardní image Rádia 1 a odřízlo ho od nových mladých posluchačů. Stanice od té doby živoří – přes poněkud lepší výsledky v roce 1999 je třináctá v Praze a víceméně neobchodovatelná:

Sledovanost Rádia 1 v Praze (dle Mediaprojektu)4/96-1/97 1/2 97 2/3 97 3/4 97 4/97-

1/98 1/2 98 2/3 98 3/4 98 4/98-1/99 1/2 99 2/3 99

Rádio 1 22 22 30 30 24 22 19 20 31 44 33Pozn.: V tisících posluchačů včera. V posledních dostupných výsledcích (tj. 3/4 čtvrtletí 1999 mělo už dokonce jen 16 000 posluchačů.

Z dnešního, možná generačně krutého pohledu lze říci, že experimentální rockové stanice typu Rádia 1 jsou (a nejen v Čechách) poslední ozvěnou éry hippies, kdy byla hudba hlavním nositelem nekonformního životního stylu. Tak jako se změnil přístup k hudbě ve světě gramofonového průmyslu, změnilo se chápání hudby v rozhlasovém byznysu a odsunulo význam intelektuální nekonformní složky experimentujíícího rocku až kamsi na okraj veškerého dění.

2 Country Sleduje-li čtenář zmínky o českém rozhlasovém průmyslu v zahraničním odborném tisku, má dojem, že jsme zajímaví především proto, že u nás jako v jediné zemi v Evropě uspěl country formát. Není cílem této práce vysvětlovat tradici country v Čechách (tramping ve třicátých letech, symbol Ameriky v padesátých a šedesátých letech atd.), ale spíše zamyslet se nad obsahem toho, co vnímáme pod termínem country. Sledujeme-li nejúspěšnější písně tohoto typu, pak jádro těchto formátů tvoří mnohdy zlidovělé české verze klasických amerických countryových hitů padesátých až sedmdesátých let, “trampský folklór” (Pampelišky, Mongomery apod.) a další proudy spíše nostalgického charakteru. Nezřídka zde slyšíme starší soft rock (Eagles, Dire Straits), klasický rock´n´roll a český pop šedesátých a sedmdesátých let. “České country”, jak je známe z takto orientovaných stanic, je buď na hranicích některého nostalgického formátu nebo náhražkou za příliš zastaralou dechovku a je přijímáno především tehdy, je-li v češtině.

Neurčitý country formát je nejúspěšnějším speciálním hudebním formátem v ČR. Kromě pražského Rádia Country tu je konkurenční benešovský Presston, plzeňská Karolina a českobudějovické Eldoradio. Na country se přeformátovalo i brněnské Rádio Country Brno, šikovně využívající podobnosti svého názvu s ČRo Brno. Z veřejnoprávních stanic oslovilo své publikum countrovým formátem v roce 1999 ČRo Ústí nad Labem.

U leaderů countryové rozhlasové scény však sledujeme v uplynulém roce pokles sledovanosti:

Sledovanost nejúspěšnějších country stanic (dle Mediaprojektu)4/98-1/99 1/2 99 2/3 99

RÁDIO COUNTRY 313 293 242

Karolína 98 94 92

Pozn.: V tisících posluchačů včera.

Countryová rádia hrají důležitou rekreační roli. Klasickým příkladem je benešovský Presston, který má vždy v letním období výrazně vyšší sledovanost.

77

Sledovanost stanice Presston ve Středočeském kraji (dle Mediaprojektu)

3/4 97 4/97-1/98 1/2 98 2/3 98 3/4 98 4/98-

1/99 1/2 99 2/3 99

PRESSTON 4,1 3,3 6,2 7,1 4,5 4,6 4,2 7,6


3. Komerční rádia specializovaná na klasickou hudbu a různé excentrické formátyŘekli jsme si, že menšinový formát, který neosloví víc než padesát tisíc posluchačů, nemá v komerční sféře šanci. Už od začátku devadesátých let ukazují výzkumy preferencí zhruba tříprocentní zájem o klasickou hudbu (nejvíce u generace nad 50 let) a asi jednoprocentní zájem o jazz. Samozřejmě, v těchto výzkumech je otázkou, co je za klasiku nebo jazz považováno, nicméně tyto výsledky jsou varováním před udílením licencí exkluzívním formátům, které jsou z velké míry saturovány vysíláním veřejnoprávních stanic. Můžeme to demonstrovat na srovnání výsledků stanice Classic (16. v Praze) a veřejnoprávní Vltavy (18.):

Sledovanost rádií Classic a Vltava v Praze (dle Mediaprojektu)4/96-1/97 1/2 97 2/3 97 3/4 97 4/97-

1/98 1/2 98 2/3 98 3/4 98 4/98-1/99 1/2 99 2/3 99

CLASSIC 17 18 8 6 13 17 13 10 13 16 16Vltava 26 28 23 18 5 15 20 22 24 11 11


Počet pražských zájemců o vysoce intelektuální program zůstává zhruba neměnný – při poměrně velké statistické chybě se pohybuje mezi 25 a 40 tisíci posluchači. I kdyby existovala jen jedna z obou stanic, nedal by se její program komerčně realizovat. Přestože je evidentní, že přežití takové stanice nemůže souviset s korektní exploatací rozhlasového trhu, Rada obnovila licenci Classiku a v průběhu desetiletí mu navršila další frekvence, s nimiž je pak obchodováno (viz bezprecedentní rozhodnutí Rady z ledna 2000, podle něhož smí Classic pronajmout frekvence v Táboře a Liberci rádiu Kiss 98). Lze mít sympatie k donquijotské snaze o vysílání “vyššího umění”, ale podobná rozhodnutí jako precedens zásadně poškozují pražský, středočeský a jihočeský trh.

Podobný exkluzívní formát představuje Rádio Limonádový Joe, které kombinuje specifický druh humoru v ranní talk show s nevyjasněným hudebním formátem (údajně založeném na filmových melodiích). Podobně jako v případě Rádia 1 jde i zde o úzký stylotvorný záběr, jehož šíře je dána image stanice. Délka sledovanosti odpovídá zhruba délce ranního programu – pro většinu posluchačů je po skončení tohoto show stanice mrtva. Přes poměrně velkou známost stanice má stanice zhruba polovinu posluchačů, které by potřebovala k tomu, aby ji bylo možno s úspěchem nabízet na reklamním trhu:

Sledovanost stanice Limonádový Joe v Praze (dle Mediaprojektu)4/96-1/97 1/2 97 2/3 97 3/4 97 4/97-

1/98 1/2 98 2/3 98 3/4 98 4/98-1/99 1/2 99 2/3 99

Limo-nádový Joe 20 25 28 25 25 33 28 26 30 23 34 Pozn.: V tisících posluchačů včera.

Malé a exkluzívní formáty jsou nepochybně zpestřením běžné mediální krajiny, zanášejí však na trh negativní jevy. Podobné malé stanice existují všude ve světě, ale nejsou-li obchodovatelné na rozhlasových trzích, hledají podporu ve sbírkách, nadacích a podobně. Jedinou výjimkou tohoto typu ve spektru našich malých stanic, vytvářejících do nekonečna rostoucí dluh, je nenápadně se rozvíjející křesťanské rádio Proglas, žijící především z darů.

Licenční řízení a jeho úskalí v otázkách formátu

Význam přesně definovaného formátu jako součásti licenčních podmínek je v různých zemích různý. Zatímco například v Anglii je poměrně přesně definován a je i vyžadováno jeho dodržování, v USA není vůbec sledován. FCC se zabývá spíše rovnými podmínkami pro všechny vysílající subjekty (např. stejný výkon vysilače v jedné lokalitě) a prvky bezprostředně se týkajícími obsahu (vulgarita ve vysílání) než programovými prvky s vědomím, že rádia si musí sama najít určitý prostor na trhu.

V České republice se základní chyba stala už při udělování prvních licencí v roce 1991, kdy se nejdříve ministerskému orgánu, který uděloval experimentální licence a potom ustanovené Radě nepodařilo předem

78

dohodnout na zásadních pravidlech v otázkách formátu. Proto se už tehdy stalo, že některé stanice přišly s neurčitými projekty, které jim dovolily měnit formát podle libosti, zatímco jiné nabídly poměrně přesně definovaný typ programu, s nímž se potom nedalo hýbat. Tento postup došel do úplného extrému například v roce 1998 při novém licenčním řízení na celoplošné soukromé stanice, kde Frekvence 1 přišla s rozsáhlým projektem, který se oháněl úspěšnou minulostí, ale pro budoucích šest let nesliboval vůbec nic.

Rada, vědoma si pravděpodobně tohoto handicapu později začínajících a o to více slibujících stanic, přistoupila na druhou zásadní chybu – na změkčování podmínek. Od tohoto okamžiku bylo možno slíbit cokoli – provozovatel to mohl udělat s jistotou, že Rada na změnu přistoupí. Přitom šlo o nesmysly, které reálně uvažující člen Rady mohl snadno objevit. Klasickým příkladem byl už zmíněný projekt celoplošného Rádia Alfa (1993), který sliboval (podobně jako později Nova) rychlé sociologické průzkumy veřejného mínění a další rozhlasové prvky, které by si komerční rádio z ekonomických důvodů nemohlo dovolit. Aby dosáhla už sníženého podílu mluveného slova, musela Alfa dohánět čas nočním přehráváním scének různých komiků, což nepochybně na stanici, která se tehdy definovala jako zpravodajská, nepatřilo. Z dalších absurdních slibů můžeme namátkou zmínit projekt Rádia Krumlov (1994), který například sliboval část vysílání v angličtině a němčině nebo projekt Rádia Tep (1995), který sliboval 40% mluveného slova (tj. průměrně neuvěřitelných 24 minut v hodině), Rádio Znojmo, slibující pravidelné vysílání pro děti a chvilky folklóru. Ani slibovaných 30% mluveného slova českolipského Crystalu by nemělo být v této souvislosti zapomenuto.

Jak dlouho vydrží formát?

Nabízí se ještě jedna otázka: Lze udržet rozhlasový formát neměnný po celou dobu trvání licence? Na to musíme odpovědět neméně důležitou otázkou: S jak hlubokou definicí formátu počítáme? Vcelku platí, že z hudebního hlediska jsou formáty mladších stanic mnohem proměnlivější než formáty vysílání pro starší generaci. Stanice typu Rádio Vox nebo Kiss ProTon , tedy CHR, se mohou během půl roku s týmiž skladbami stát AC, stačí jen nasazovat méně novinek. Stanice jako ČRo 2 – Praha může bez formátových obměn existovat dalších deset let, byť bude třeba výrazně ztrácet vymírající publikum.

Mohu uvést i příklad z vlastní praxe bývalého ředitele hudebního programu Evropy 2. V červnu roku 1991 začala vysílat Evropa 2 česky. Použila k tomu univerzální hudební formát (v dnešních projektech by se označoval jako “cílová skupina 12 – 50 let”) s vysokým podílem francouzské hudby (30%). Na podzim téhož roku se objevilo několik dalších pražských soukromých stanic, které začaly Evropě 2 konkurovat. Zvláště Bonton přišel s dynamickým, mnohem mladším programem – chtěla-li si Evropa 2 udržet svou pozici, musela se zbavit okrajových hudebních záležitostí, při nichž posluchači přepínali (v rozhlasovém slangu zapovali) – stranou musely jít francouzské písně, poměrně silný prvek world music a pop jazz. Do zaplněného prostoru pak vstoupil agresívní Kiss 98 a donutil Evropu 2 k dalšímu zúžení formátu – zatímco konkurence začala stavět hlavně na klasických hitech a nabízela poměrně široký AC formát, Evropa 2 se musela radikalizovat a přejít na Hot AC. V tom okamžiku ale narazila na konkurenční City, laděné ve stejném duchu, a musela svůj formát znovu změnit – časem až ke hranici CHR. Kdybych pokračoval ještě v roce 1997, musel bych tento okraj CHR znovu úplně změnit – z rockového profilu směrem k taneční hudbě. Tentokrát by mě k tomu nenutila konkurence, ale změněný vkus publika. Pokud by měla taková stanice v licenčních podmínkách definován obvyklý formát 12 – 50 let, nedošlo po celou dobu těchto pozičních bojů k žádné změně, pokud se ale budeme bavit o tom, co skutečně rádio vysílalo, byly to změny tak zásadního charakteru, že v průběhu několika let proměnily vícekrát jak detailnější věkovou skupinu, tak poměr mužů a žen, jejich vzdělání i společenské postavení.

Popisované změny byly typické pro podobnou situaci všude, kde bylo zavedeno privátní rozhlasové vysílání. Nicméně k těmto změnám může docházet i dnes s každým zlehčením licenčních podmínek. Nově definované rádio může donutit ke změnám formátu i ostatní konkurenci. Ještě štěstí, že většina stanic má v licenčních podmínkách z formátových hledisek uveden jen podíl mluveného slova a podíl domácí tvorby.

Rozpor mezi délkou licence a životností formátu je důležitým důvodem, který vede k široké definici formátu v žádostech zkušenějších žadatelů (nebo těch, kdo jim projekty na objednávku psali). Rozhlasová stanice totiž oslovuje určitou cílovou věkovou skupinu a má v podstatě na vybranou mezi dvěma cestami. Buď bude stárnout spolu se svými posluchači (např. mládež, která poslouchala mladistvě znějící Evropu 2 v jejích začátcích v roce 1991, je v roce 2000 už střední generací) nebo si bude pevně hlídat svou cílovou skupinu – když ji posluchači přerostou, jdou jinam a stanice musí průběžně nabírat nové publikum. To platí spíše u současných velmi mladých stanic jako je Zlatá Praha nebo většina “venkovských Kissů”. V obou případech však časem dochází k nezbytným změnám formátu. Nejsou samoúčelné a nejsou jen a jen diktovány situací na místním rozhlasovém trhu. Reflektují proměnu životního stylu a určitých hodnot v rámci vývoje jedné generace (první případ) nebo mezi dvěma generacemi (v případě druhém). Znovu opakujeme, že záleží na

79

hloubce definice formátu. Půjdeme-li jen po povrchu, pak za uplynulých deset let se proměnil například postoj posluchačů k rozhlasovému zpravodajství, k pravidelným dopravním informacím, k podílu české hudby a samozřejmě nejvíc ze všeho k reklamě. Připomeňme si, že v prvních výzkumech z let 1992 – 1993 posluchači většinou odpovídali, že jim reklama v rádiu nevadí!Při hlubším pohledu ale zjistíme, že se v uplynulých deseti letech výrazně změnil také přístup hudebních rádií k hudbě, která je nejdůležitější součástí programu. Od roku 1990 prodělal zhruba tři fáze:

1. okouzlení příležitostí vysílat něco jiného, než vysílal státní rozhlas. Rádia staví hlavně na klasickém rocku a toleranci posluchače k různorodým hudebním žánrům. Protože tato tolerantnost byla typická pro francouzská rádia a jejím nositelem byla v Čechách Evropa 2, můžeme tuto fázi označit za francouzskou.

2. Zaujetí hudebním děním na angloamerické, především však anglické hudební scéně. V programech začal dominovat soudobý klasický rock (Sting, Phil Collins, desítky britských kytarovek atd.) a první signály taneční hudby. Anglická fáze trvala zhruba do roku 1995.

3. Německá fáze, která následovala, je dána pronikáním evropské hudební produkce na světový trh, ale i pozvolným provazováním německého a českého gramofonového trhu. Pro některé velké gramofiremy je malý a chudý český lokální trh jen extenzí trhu německého a proto vznikl z jejich strany rostoucí tlak, aby česká scéna akceptovala německé (anglicky zpívající) interprety. Důležitou součástí této strategie je i podporování domácí (české) produkce, která po roce 1995 zaznamenává v rádiích výrazný kvantitativní rozvoj.

V rámci těchto fází probíhají další drobné změny postojů publika. V průběhu desetiletí jsme například několikrát narazili na proměnu zájmu o nové písně. Prožili jsme období odporu k českým předlistopadovým hvězdám středního proudu a dnes naopak vnímáme období jejich návratu. Rock je průběžně vytlačován taneční hudbou. V roce 1998 se objevil revival osmdesátých let, který oživil hudbu, jíž by si ještě v roce 1994 nedovolilo žádné soukromé rádio hrát.

Všechny tyto změny samozřejmě opotřebovávají zlatý fond, tj. základní starší tituly, jež tvoří základ hudebního formátu. Tyto změny jsou sice na první pohled detailní, ale reakce na ně nebo jejich ignorace může v průběhu jediného roku změnit cílovou skupinu posluchačů a tam, kde je přesně určena, dokonce porušit licenční podmínky.

Bereme-li v potaz všechny proměny hudebního vkusu, přístupu k různým typům informací a proměny drobných podpůrných prvků, jakož i vliv stále modernějších odbavovacích technologií, pak současná životnost koncepce rozhlasového programu v kategorii 20 – 35 let, kam by se chtěla hlásit většina českých stanic, je zhruba tři roky. U mladších stanic samozřejmě méně. Pak je nutno přistoupit k přeformátování, často spojenému s velkými personálními změnami. Zatím platná délka licence je šest let. Tento údaj je jen orientační. Existují stanice, které se od doby svého vzniku měnily skoro neviditelně (např. Rádio Šumava), ale i takové, které formát zásadně změnily několikrát (např. Vox).

Podíl hudby a slova

Podíl mluveného slova je nejdiskutabilnějším formátovým prvkem na českém rozhlasovém trhu. Rada jej zpočátku vyžadovala především proto, aby se z rozhlasové stanice nestal pouhý jukebox. Časem se z tohoto ukazatele stal bič, který komplikuje situaci řadě stanic.

Teoreticky bychom v tomto ukazateli mohli najít pozitivní prvek – totiž snahu vytvářet komerční hudební rádia i pro střední generaci. S přibývajícím lety totiž posluchač začíná požadovat od rozhlasu ještě jiné prvky než pouze hudbu. Je prokázáno řadou výzkumů, že posluchač ve věku kolem dvaceti let od rádia nepožaduje vůbec žádné mluvené slovo (ani zpravodajství). Situace se láme až ve věku kolem čtyřiceti let, kdy naopak už zkušenější posluchač požaduje z rádia něco víc, než jen hudbu. Ale patnáct procent mluveného slova v hodině dosáhnu i tak, že v celou někdo tři minuty přeslabikuje titulky novin a pak se šestkrát za hodinu jednu minutu do telefonu baví moderátor s někým, kdo chce zahrát písničku na přání. Má potom tak velký podíl mluveného slova smysl? Není lepší úplně mlčet?

Můžeme namítnout, že důležitou roli v boji o posluchače hraje kvalita moderace. Když bude těchto 15 procent mluveného slova kvalitních, může získat stanice víc posluchačů. Nezapomeňme ale, že

1. okolní stanice nemají tak v licenci tak vysoký podíl mluveného slova a potenciální posluchači prostě o mluvení v rádiu nestojí, i kdyby bylo sebekvalitnější, dokonce ho často nesnášejí, protože narušuje rytmus hudebního proudu,

80

2. ani u starších posluchačů nemají rozhlasoví moderátoři velký respekt – jen 12% posluchačů ve věku 30-50 let ladí stanici kvůli osobnosti moderátora,

3. při sedmdesáti rozhlasových stanicích v této republice dělá úzce specializované povolání moderátora zhruba 400 lidí, což na tak malou zemi obrovské množství, které sebou přináší velkou část průměru a podprůměru. Moderátoři jsou navíc špatně placeni a proto velké množství talentů dává přednost práci v jiných, finančně atraktivnějších oborech. Navíc je tu televize jako aktraktivnější médium – ta odčerpává velké množství nejnadanějších osobností,

4. po více než třech minutách mluveného slova pozornost posluchače klesá, navíc jedním z hlavních důvodů, proč rádio v dnešní době moderních informačních technologií stále přežívá, je to, že je můžeme poslouchat i v situacích, kdy bychom jiné médium nevnímali – při domácích pracích, při řízení automobilu, při učení atd. to, že jsme přitom koncentrováni na jinou činnost je ale nevýhodou pro mluvené slovo – vnímáme především hudební emoci a slovo vnímáme jen povrchně, byť by bylo superkvalitní,

5. v uplynulých obdobích klesl i zájem o dopravní informace – publikum, které není na silnici o tyto informace příliš nestojí, zatímco automobilisté už dávno znají všechny kritické body v regionu.

Toto jsou argumenty, které vysvětlují, proč je o mluvené slovo v rozhlase tak malý zájem. Nejsou to argumenty proti mluvenému slovu – jeho význam je nepochybně velmi důležitý, protože dává hudebnímu proudu lidský rozměr a styl. Rádio se zhruba čtyřmi vstupy moderátora za hodinu přestává být automatickým jukeboxem a začíná být společníkem. To, spolu s dvouminutovými zprávami, ale neznamená víc než 7% mluveného slova v hodině. Význam rozhlasového slova roste jen ve výjimečných situacích. To se potvrdilo například v době moravských zátop. Z výsledků Mediaprojektu však zjišťujeme, že byl menší zájem o místní lokální a regionální vysílání, i když se v něm několikanásobně tvýšil podíl mluveného slova, než o celoplošné vysílání. Jedním z možných výkladů je to, že lidé v ohrožených oblastech vnímali svou bezprostřední místní situaci a potřebovali hlavně širší souvislosti nadregionálního charakteru. Možná však šlo i až příliš o narušenou zpravodajskou důvěryhodnost místních stanic.

Podíl české hudby

Jedním z hlavních formátových ukazatelů, které Rada přijímá do licenčních podmínek, je podíl domácí tvorby. Je to jistě bohulibý cíl – tak malá země jako naše si musí bránit svůj jazyk a svou kulturu. Musíme si ale klást otázku, co je a co není reálné.Několik bouřlivých diskusí, které se na toto téma vedly v letech 1994 a 1995 úplně zapadlo. Jestliže v roce 1991 hrály skoro všechny soukromé stanice především angloamerickou populární hudbu, v roce 1999 je situace úplně jiná. Zvláště v oblasti nově zaváděných domácích titulů patříme k evropské špičce. Mezi dvaceti nejhranějšími skladbami hitparády Rádio 2000 najdeme 4 i více domácích skladeb a srovnáme-li tento výsledek s výsledky jiných evropských žebříčků jak je otiskuje časopis Fono, pak lepší výsledky docilují pravidelně pouze Španělsko a Itálie. Jsme srovnatelní s Německem, ovšem s tím rozdílem, že v Německu není obvyklé, aby se v Top 20 objevily produkty v němčině, zatímco u nás je čeština hlavní podmínkou úspěchu. To jsou pozitivní čísla, nepochybně daná také tím, že česká rádia se snaží držet z výše uvedených důvodů co nejširší (sobě podobné) formáty. Nepřekvapí proto, že interprety, které bychom měli správně slyšet jen na Hot AC rádiích, zaslechneme i na usazeném country formátu.Pokusme se vysledovat, proč došlo k takovému rozvoji domácí tvorby. Jedním z hlavních důvodů nezájmu o domácí produkci byla protivlna na začátku devadesátých let. V předchozích dvaceti letech byla angloamerická populární hudba potlačována jako prvek ideologické diverze. Soukromá rádia jí nabídla v roce 1991 v hojné míře. Druhým důvodem byl ale nedostatek domácí hudby na CD nosičích. Vývoj CD technologie v Čechách zaostal koncem osmdesátých let za světem a dál jej zpomalila i privatizace kdysi monopolních vydavatelů Supraohonu a Pantonu. Díky tomu dodnes zůstávají nevydány mnohé nahrávky, které by se hodily do různých rozhlasových formátů.

V roce 1993 byla situace již o něco lepší. Frekvence 1 dokázala jako první soukromé rádio v Čechách postavit formát, který počítal se 45 – 50% domácí populární hudby. Vedla ji k tomu

2. zlepšená nabídka CD se starší domácí produkcí, alespoň v oblasti tzv. zlatého fondu,3. z průzkumů vycházející signály o přesycení trhu angloamerickou produkcí a o potřebě

posluchačů vrátit se k některým klišé, v nichž žili celý předchozí život,4. některé psychologické zkušenosti , např. menší zapamatovatelnost melodie u písní

s cizojazyčným textem5. zacílení na ženy ve věku 30 – 50 let, které dávaly v pozoruhodně velké části svého spektra až

fundamentalistickou přednost domácí hudbě před zahraniční.

81

Bleskový úspěch Frekvence 1 vyvolal zvláště u nových žadatelů pocit, že domácí hudba je snadnou cestou k úspěchu. Od té doby se setkáváme s tím, že projekty slibují obvykle 20 – 40% domácí hudby, přičemž projekt Impulsu přišel s 60% podílem domácí hudby a jeden neúspěšný pražský projekt nabízel dokonce stoprocentní český formát.

Je to reálné? Pokud budeme stavět rádio s cílovou skupinou nad 35 let, pak ano. Musíme ovšem počítat s tím, že český formát přináší některé problémy. Především nahrávky z šedesátých a sedmdesátých let postrádají většinou potřebnou dynamiku, která je nezbytná především pro zpravodajská rádia nebo stanice s vyšším množstvím mluveného slova. Proto Impuls odehrává většinu ze svých povinných 65 procent v noci. Pracovníkům zpravodajských rádií (nikoli však většině posluchačů) navíc vadí – podobně jako kontrolním orgánům v období tzv. reálného socialismu – že naprogramovaná píseň s českým textem po jejich příspěvku může vytvořit nečekané vazby. Extrémním příkladem může být například píseň Na kolena (Ivan Hlas), začínající výkřikem “Táhněte do háje!” hned po parlamentním zpravodajství, ale našli bychom několik tuctů podobných případů spíše anekdotického charakteru. České písně sebou přinášejí další problémy – rychleji se oposlouchávají, posluchač se více osobně profiluje vůči interpretovi a protože rozumí textu, zastává vůči němu kritický názor, který přenáší na celou stanici. Zvláště humorné prvky jsou pro publikum těžkým oříškem, s nímž se vždy některá část populace nedokáže vyrovnat – již legendárním příkladem jsou rozhořčené telefonáty některých posluchačů starší a střední generace na píseň Slim Jim (od skupiny J.A.R.), vztahujících se k slovnímu obratu “profesor úrody”, neboť prý takový titul na vysokých zemědělských školách neexistuje.

Přestože jde obvykle o komické případy, mohou nám signalizovat budoucí trend, kdy publikum přestane být vděčné za každou českou píseň a začne se vůči domácí produkci znovu kriticky profilovat jako v osmdesátých letech. V tom okamžiku nastanou problémy s formáty těch stanic, které při licenčním řízení kalkulovaly s velkým podílem domácí tvorby. Dnes je možno hrát bez problému v hodině 2 – 3 domácí písně, tj. 14-20 procent.

Druhým faktorem, který určuje podíl domácí tvorby, je její nabídka na trhu. Zvláště pak v otázce nových titulů. I zde prožíváme v posledních dvou letech konjunkturu, jejíž příčinou je tlak nadnárodních gramofonových firem na svá lokální oddělení, aby zvýšila objem místní produkce a dorovnávala tím slabší výsledky mezinárodního katalogu svých produktů. Budoucnost se nedá předvídat. Na obzoru jsou nové technologie nosičů záznamu i jejich distribuce (např. internetová nabídka mp3), která může situaci rychle změnit.Třetím určujícím faktorem je sama definice domácí hudby. Co je to vlastně domácí hudba? Je to hudba, natočená českými interprety nebo písně, nazpívané v českém jazyce nebo hudba jakéhokoli interpreta, který podepsal smlouvu s českou pobočkou zahraniční gramofonové firmy? Jsou země, kde je pojem “domácí hudba” přesně definován. Jako příklad bývá uváděna například Kanada, kde na základě přísných podmínek nejsou paradoxně za domácí nahrávky považovány snímky těch, kdo Kanadu ve světě proslavili (např. Bryan Adams, Joni Mitchell, Celine Dion, Leonard Cohen). I u nás se objevují první příklady mezinárodních hudebních společenství, zpívajících v angličtině a vydávajících přitom na nezávislé české značce, např. Ohm Square.

Positioning jako způsob boje proti konkurenci

Vraťme se k definici formátu při licenčním řízení. Nové stanice vstupují už do existujícího prostředí a proto by mělo být důkazem profesionality žadatele (nebo aspoň toho, kdo mu na objednávku žádost napsal), když dokáže přesně definovat díru na rozhlasovém trhu a navrhnout tam umístění své stanice. To se podařilo v uplynulém roce oběma nejúspěšnějším projektům – Impulsu a Blaníku. Může se ovšem stát, že úsudek autora projektu byl správný, ale v půlroční době do zahájení vysílání se dobře připravená konkurence pokusí změnit svůj program a propagaci tak, aby se volné okno co nejvíce zúžilo. Není to těžké – na veřejném licenčním slyšení prezentuje žadatel svůj program a jeho plány jsou tudíž dostupné konkurenci. Jestliže se pokusí o jakékoli přesnější vymezení, nahrává tím o to víc svým budoucím soupeřům, kteří mu mohou start značně znepříjemnit.

Různé formy positioningu jsou samozřejmě legálním způsobem boje proti konkurenci. Mohou ale být – hlavně v první fázi vysílání – příčinou, proč stanice nemůže naplnit své licenční podmínky, zvláště v tak přehuštěné oblasti jako je Praha. Drobné strategické kroky tohoto druhu jsme mohli sledovat už v minulosti, byly však obvykle překryty úspěšným agresivním ofenzivním nástupem nového produktu. Teprve v posledních dvou letech můžeme občas sledovat rozvíjení této defenzivní taktiky. Učebnicovým příkladem takovéhoto souboje je například posun formátu pražského Kissu 98 proti pražskému vykrývači Blaníku a proti následujícímu

82

nástupu Melody na přelomu let 1999/2000. Drobné ochranné kroky udělala v roce 1999 i Frekvence 1, aby zabránila odlivu svých mladších posluchačů na začínající Impuls.

Formátový posun v roce 1999

Konec devadesátých let znamená výrazný přelom ve formátovém rozložení českého trhu. Především došlo k revitalizaci některých stanic. Jde především o ta rádia, do nichž kapitálově vstoupili Radio Investments s.r.o. Součástí této revitalizace je přeformátování hudebního profilu stanice na nižší věkovou skupinu, spojená s agresivní promotion, na níž někdy až příliš ospalá konkurence v regionech nedokázala reagovat. Výsledkem je výrazný nárůst mladého publika, jež se ale ne vždycky povede udržet.

Reach posluchačů v letech 1997 – 1999 (v tisících posluchačů):

1/2 97 2/3 97 3/4 97 4/97 – 1/98 1/2 98 2/3 98 3/4 98 4/98 –

1/99 1/2 99 2/3 99 3/4 99

Kiss Proton 19 31 78 93 77 91 109 95 75 88 92Kiss Morava 42 53 56 72 73 70 58 63 105 135 153

Rovněž stanice Kiss Hády šla prudce nahoru po tom, co bylo přeformátována na nižší věkovou skupinu.

Tento trend je však méně obvyklý. Naopak, z obou možných proměn formátů (držení stejné věkové skupiny nebo stárnutí s publikem) se v oblastech s vyšší hustotou rozhlasových stanic objevuje spíše trend stárnutí. Klasickým příkladem je Praha, kde došlo v uplynulých třech letech k výrazným posunům:

Dominující cílové věkové skupiny pražských rádií (dle výsledků Mediaprojektu)1996 Polovina roku 1999

12-19 Zlatá Praha, Bonton, Rádio 1 Zlatá Praha, Bonton, Evropa 220-29 Kiss, Evropa 2, Bonton, City, Rádio 1 Evropa 2, City, Bonton 25-34 Kiss, Evropa 2 Impuls, City, Rádio 130-39 Country, Alfa Country, Blaník, Kiss35-44 Country, Frekvence 1 Country, Blaník, Kiss, Frekvence 40-49 Frekvence 1, Regina, Radiožurnál Country, Kiss, Limonádový Joe, Radiožurnál,

Frekvence 145-55 Regina, Radiožurnál, Praha, Frekvence 1 Regina, Radiožurnál, Praha

Z tabulky je zřetelně vidět přesun části soukromých hudebních stanic z mladší na střední generaci. V roce 2000 bude tato skupina ještě posílena rádiem Melody. Tento fakt vyvrací občas se objevující teorie, že soukromé rozhlasové stanice se soutřeďují jen na mladé publikum. K těmto pozitivním posunům, díky nimž se v posledním období rozšiřuje spektrum nabídky hudebních stanic, přispívá kumulace různých rozhlasových produktů v rukou jednoho majitele nebo jedné obchodní organizace. Například Media Production v Plzni systematicky tlačí na provozovatele rádií FM+, Karolina a Šumava, aby dostatečně diverzifikovali své produkty, neboť jen tímto způsobem lze oslovit nejširší spektrum posluchačů. Podobně je tomu i při odlišování produktů, zastupovaných RRM (Evropa 2, Frekvence 1, Impuls, Country) nebo Pro Media (Blaník, City).

Má vůbec definice formátu v licenčních podmínkách smysl?

Snažili jsme se poukázat na základní problémy kolem českých rozhlasových formátů. Už v příloze Zprávy 98 bylo zdůrazněno, jak komplikovaná je definice rozhlasových formátů. Sama Rada vyzvala provozovatele, aby sami navrhli jiné kontrolovatelné prvky svých formátů, než velmi obecně uvedenou cílovou skupinou, podílem mluveného slova a podílem domácí hudby. Kontrolovatelné prvky jsou ale bohužel pouze ty, jež jsou vyjádřitelné jen v číslech a podíly domácí hudby nebo mluveného slova jsou možná nejčitelnějšími identifikačními rysy. A to i přesto, že je každému jasné, že množství mluveného slova v žádném případě negarantuje jeho kvalitu. Naopak, program je nuceně nastavován různými obcházeními této podmínky, nezávazným žvaněním moderátorů, nočním vysíláním stále stejných komických scének a podobně. Ve většině případů je vysoký podíl mluveného slova brzdou kvality produktu. Totéž platí o podílu české hudby. Už jsme upozornili na problémy s definicí domácí hudby. Pokud tyto podíly zahraniční zákonodárství má, nejsou prvkem budování národní identity, ale většinou následkem nátlaku gramofonových firem a autorských organizací. I u nás jsou otázky podílu domácí hudby neustále nanášeny úzkou zájmovou skupinou vydavatelů, kteří se orientují pouze na české interprety. Zapomíná se přitom, že kdyby byl definován pevný podíl domácí hudby, došlo by k tomu, že všechny formáty by si byly ještě

83

podobnější, než dnes. Záběr české rozhlasové hudby je totiž mnohem menší než záběr zahraniční hudby a navíc český gramofonový průmysl vyprodukuje v nejatraktivnějších tržních měsících (květen, listopad) ne více než deset přijatelných nových písní měsíčně. Aby se dostaly do odpovídajících procent, musely by všechny stanice hrát všech deset těchto písní. I když se následující část bude zabývat technikou monitoringu obou nejobvyklejších licenčních podmínek, jsou oba nejčastěji zmiňované prvky velmi vážně zpochybnitelné. Koneckonců, stačí sledovat zmírňování licenčních podmínek těm, kdo dostali licenci za sliby něčeho neobvyklého. Připomínáme, že v roce 1998 podle Zprávy Rady o snížení svého podílu mluveného slova o 25% požádalo 15 rádií a stanice Rádio Diana a Rádio Zlín navíc požádaly o zrušení vysílání studentských pořadů, což byly atraktivní programové prvky, k nimž Rada přihlížela, když je upřednostnila před ostatními žadateli. Dá se předpokládat, že některé z těchto patnácti stanic budou v následujícím období znovu žádat o snížení podílu mluveného slova o dalších 25% proti současnému stavu.

Bezzásadovost Rady v akceptování následných programových změn zpochybňuje význam jakýchkoli licenčních podmínek a na ně navazujícího monitoringu. Do licenčního řízení přichází žadatel s určitým projektem – jestliže jej Rada z nějakého důvodu vybrala, má na něm trvat. Nenaplní-li provozovatel podmínky, které si sám stanovil, jde o neúspěšný podnikatelský záměr, z něhož by měla Rada vyvodit důsledky v podobě odebrání licence.

METODIKA MONITORINGUV předchozí části byly vyjádřeny pochybnosti o smyslu programových prvků v licenčních podmínkách. Zpochybnili jsme otázku podílu domácí tvorby a mluveného slova. Po deseti letech fungování duálního systému je však velmi těžké rozbíjet zajetý systém. Chce-li Rada monitorovat programy rozhlasových stanic ve vztahu k jejich licenčním podmínkám, pak lze navrhnout určitou metodiku, která by přesněji vyhovovala stále modernější rozhlasové technologii a kombinaci “živých” a přednatočených rozhlasových prvků.

Monitoring rozhlasových stanic není jen výsadou RRTV. Skoro každá profesionálně fungující stanice sleduje pravidelně svou konkurenci a má k tomu vyvinutu vlastní techniku – včetně tiskopisů a archivu, který vedení programu může využit, když chce sledovat změny v programu nebo v celkovém formátu soupeřů. Zajímají ji samozřejmě i jiné věci než Radu – klienti konkurence, kvalita moderátorů, slabiny programu, propagované akce atd. Přesto se domníváme, že některé z prvků tohoto monitoringu lze použít i v našem případě.Následující řádky jsou proto návrhem postupu, jak vybudovat metodiku monitoringu v současné situaci, kdy licenční podmínky obsahují určité měřitelné prvky, třebaže se o jejichž smyslu vede mezi odbornou veřejností polemika. Domníváme se, že některé základní součásti, z nichž je formálně sestavena formátová hodina, je v tom případě nutno předem přesně definovat – proto se vyskytne na následujících stránkách mnoho otázek. Především je však nutno určit a sjednotit, zda se údaje v licenčních podmínkách nebo objem reklamy vztahují

a) k celkovému čtyřiadvacetihodinovému vysílání nebo k pouze k hodinám, kdy je rozhlas plně konzumován (nejlépe 06 – 19 hodin),

b) k celému týdnu nebo pouze k pracovním dnům – to se týká hlavně zpravodajství a tím i podílu mluveného slova,

c) k formátové hodině.

1. Definice jednotlivých formátových prvků

Rozhlasová formátová hodina se skládá z řady programových prvků, které je nutno definovat nejen po stránce jejich obsahu, ale i z hlediska toho, zda v něčem ovlivňují výsledek monitoringu ve vztahu k licenčním podmínkám.

Píseň, skladba atd. – základní součást formátu hudebního rádia a jeden z hlavních prvků, které ovlivňují zaměření na cílovou skupinu posluchačů. V této souvislosti nás zajímá především definice “domácí tvorby” nebo “českých písní”. Musí být česká píseň v češtině? Jak má monitorující pracovník poznat, že jde o českou píseň, když je zpívána anglicky (např. exportní verze českých hitů, které vydávala v sedmdesátých a osmdesátých letech Artia nebo některý současný globalizující se produkt)? Patří mezi domácí tvorbu i slovenské hity? Co skladba českých autorů, zpívaná zahraničním interpretem (např. pokusy Karla Wagnera s Berniem Paulem v osmdesátých letech)?

84

Moderátorský vstup – vstup moderátore nebo discjockeye do hudebního proudu. V hudebních rádiích bývá v reálném čase (naživo, “live”), s rozvojem moderních technologií může být i přednatočený.

Reklamní blok – spojení několika reklamních spotů do jednoho celku, odděleného od ostatního vysílání zákonem vyžadovaným zvukovým předělem. Podle některých projektů se zdá, že žadatelé počítají mluvené slovo v reklamním bloku za součást své nabídky celkového podílu mluveného slova. Zvláštním druhem komercionalizace vysílání je i sponzorský vzkaz – obvykle 10 – 15 vteřin. Počítáme sponzorský vzkaz do celkového objemu reklamy? Jak dlouhý musí být oddělovací signál reklamy?

Lokální okno – odpojení stanice od ústředního programu. Vyskytuje se především v programových sítích jednou až třikrát za hodinu v délce od dvou do pěti minut. Zasíťovaná stanice v té době vysílá vlastní program, odlišný od ústředního, v němž se obvykle objevuje identifikace místní stanice, lokální zpravodajství nebo drobnější publicistický žánr a lokální reklama. Ve večerních hodinách nebo v poledne je obvykle větší lokální okno v délce 1 – 3 hodiny, kde probíhá hudební program s místním moderátorem. Cílem lokálního okna není jen exploatace lokálního trhu, ale i snaha tvůrce sítě, aby vznikl program, působící dojmem místního vysílání. Monitoring velmi často nedokáže oddělit program lokálního okna od ústředního vysílání, čímž může dojít k zásadním nedorozuměním v interpretaci vysílání zasíťované stanice.

Zprávy, zpravodajství apod. (stanice mohou svůj hlavní informační blok označovat různými způsoby). - hlavní informační blok, obvykle v celou hodinu, ráno často i v půl. Některé stanice umisťují zprávy v hodinovém schématu pět minut před ostatními rádii (City, Kiss, Most, FM+ atd.). Zvláště u mladších posluchačů nejsou příliš oblíbené, přesto však z hlediska různých orgánů přeceňované. Je třeba rozhodnout, zda za zprávy považujeme už informaci o přesném čase, kterými obvykle zprávy začínají, či zda ke zprávám počítáme i informace o počasí (které na rozdíl od zpráv lze sponzorovat), drobné publicistické žánry (především ankety).

Drobné publicistické a informační žánry – vyskytují se nejčastěji u celoplošných stanic (Radiožurnál, Impuls apod.), ale mohou nahrazovat v klidnějších hodinách zpravodajství. Lze za ně považovat např. samostatné informační vstupy typu Kam dnes za kulturou?, o novinkách v kultuře, motorismu atd. Velmi často jde o skrytou reklamu. Důležitým, v soukromých rádiích nejběžnějším publicistickým žánrem jsou přednatočená nebo živá interview s hosty.

Soutěž – většinou interaktivní dialog mezi moderátorem a posluchačem o cenu, kterou je ovšem nutno pojmenovat – lidé musí vědět, o co se soutěží, což obvykle vede ke skryté reklamě. Jako u každého živého interaktivního vstupu samozřejmě hrozí nebezpečí nekontrolovatelného vstupu posluchače. I když to nebývá zvykem, může do takového vstupu proniknout vulgarita, skrytá reklama atd. I k tomuto faktoru by měl monitoring zaujmout stanovisko. Kromě soutěží přímo ve vysílání (on air) jsou ještě různé soutěže off-air, k nimž dochází přímo v terénu, stanice je organizuje a ve vysílání pouze propaguje. Klasickými off-air soutěžemi jsou např. různé street calls (např. Kiss Patrol). Identifikace (jingle) – krátké pojmenování stanice a většinou i její frekvence. Stanice je povinna se identifikovat i ze zákona, dobrý jingle je však zároveň podpůrným prvkem propagace stanice. Často bývá identifikace zpívaná nebo existuje v podobě výrazné instrumentální znělky, která vychází ze zpívané verze (např. pověstná telefonní znělka Evropy 2). Kromě upozornění na jméno stanice, kterou posloucháme, může pomoci definovat atmosféru programu. Stanice má k dispozici obvykle několik podobných jinglů, které občas pomáhají posílit plynulý přechod mezi skladbami (např. přechod z rychlé skladby do pomalé atd.). Jingly jsou obvykle tří až pětivteřinové, ale jsou-li použity 6x za hodinu, může jít i o půlminutu, čili skoro 1% času v hodině. Mnohé z jinglů jsou jen mluvené – považujeme je v monitoringu za mluvené slovo? Staniční slogan – rozhlasové stanice mají k dispozici jeden i i více sloganů, definujících vlastnosti a specifické rysy stanice nebo některého jejího programového bloku. Například Impuls používal na přelomu let 1999 a 2000 k definici svého zpravodajství používal minimálně tři slogany (Rádio Impuls – tady a teď, Rádio Impuls – první a na rovinu a Rádio Impuls – život jako na dlani) a k podpoře svého hudebního programu další tři slogany (Rádio Impuls – to nejlepší z hudby, Rádio Impuls – to nejlepší z české hudby a Rádio Impuls – Česká muzika, která tě chytí). Obvykle však stanice pracují s mnohem menším množstvím takových sloganů. Slogany slyšíme několikrát za hodinu, i ty, pokud budou chápány za mluvené slovo, mohou znamenat další podíl mluveného slova v hodině. A i kdybychom je za mluvené slovo nepovažovali, pak je třeba dávat pozor, zda je moderátor náhodou nepoužil naživo, protože pak jsou součástí jeho moderátorského vstupu. Předěl - obvykle krátké elektronické zvuky, které oddělují reklamní bloky, jednotlivé zprávy nebo žánry ve zpravodajském bloku nebo dynamizují obvykle přednatočené příspěvky.

85

Musical bed (hudební podklad nebo podkres) – anonymní hudba, která se používá jako podklad mluveného slova. Dynamizuje moderátorův projev, pomáhá mu s rytmem řeči, drží atmosféru hudebního proudu i během zpravodajství nebo reklamy, zakrývá rušivé dýchání zprávařů. U zpravodajství jde obvykle o anonymní, bezvýraznou elektronickou hudbu s pravidelnou rytmickou strukturou, podkresy reklamy jsou samozřejmě jiné – mají důležitou asociační roli.

Autopromo – přednatočené oznámení na některý speciální programový prvek. Může ale také dále rozvíjet staniční slogan, např. “Ať je mokro, ať mrzne, předpověď počasí vždy čtvrt hodiny před celou!” nebo “Nejkrásnější písně šedesátých let každou sobotu večer.” Autopromem mohou být i programátory oblíbené pozdravy významných osobností, tvrdících, že poslouchají určité rádio. Klasickým příkladem takového autoproma byla proslulá Vendulka z Evropy 2 v letech 1992 – 1993, dětský hlásek on-air, který se pak stal zdrojem rozvíjených off-air aktivit (billboardy, plakáty, účast v tzelevizních pořadech atd.).

Promo – upozornění na akci, na níž se rádio podílí jako organizátor nebo mediální sponzor (koncerty, plesy, dny dětí apod.) Obvykle jde o akce, aktivizující kulturní život v regionu. Promo může slibovat i soutěž off-air. Klasická proma Kissu na tyto akce mívají často i víc než dvě minuty. Považujeme promo za reklamu nebo za prvek mluveného slova?

Sestřih (mix) – soubor smixovaných úryvků různých písní, který slouží především k vyplnění krátkých hluchých chvil, kdy už nelze pustit celou píseň – např. čekání na časové znamení před zprávami, výplň zbytku lokálního okna atd. Neměl by být delší než jednu minutu. Zároveň může podporovat programovou image stanice – je-li složen hlavně z úryvků současných hitů, podporuje image Hot AC stanice, je-li složen z písní šedesátých let. Nás zajímá fakt, že minutový sestřih českých písní může zvednout časový podíl české hudby v hodině o 1,5%.

2. Schéma rozhlasové hodiny

Protože zvuková informace je sice emocionálně silná, ale hůře zapamatovatelná než informace obrazová, rádio staví na opakování. Proto bývají hodinové struktury programu jen velmi mírně obměňovány. Abychom se lépe vyznali v monitorované hodině, je třeba nejdříve dešifrovat schéma hodiny. Znamená to nejdříve přepsat všechny součásti hodiny. Např.

10.05 konec zpráv – staniční slogan10.05 Gazebo: I Like Chopin (80tá léta)10.09 Helena Vondráčková: Já půjdu dál (novinka, česká)10.13 DJ – oznamuje čas, slibuje další píseň (30 sec.)10.14 reklamní blok (2 minuty)10.16 počasí (45 sec.)10.17 otevření lokálního okna (třiminutového)10.20 zavření lokálního okna10.20 Michael Jackson: Black Or White (90tá léta)10.25 jingl (identifikace stanice)10.25 Cher: All Or Nothing (recurrent – píseň z nedávné doby, která má největší vlnu obliby už za sebou)10.29 sestřih českých písní (1 minuta)10.30 DJ – slibuje první píseň po zprávách, uvádí zprávy (30 vteřin) atd.

Pokusíme-li se takto přepsat několik hodin, můžeme zobecnit hodinové schéma vysílání, popřípadě ho rozkreslit do grafu. Musíme samozřejmě dávat pozor, zda se hodinová struktura vysílání neproměňuje, ale obvykle si bývají podobné všechny hodiny morning show, stejné schéma mají hodiny dopoledního programu, ale k určitým změnám dochází mezi hodinami časného a pozdějšího odpoledne.Pokud máme podobné formátové hodiny rozkresleny, můžeme z nich vyčíst lokální okna, umístění zpravodajství, publicistiky a reklamních bloků v hodině, s jistými výhradami i podíl domácí tvorby (zde nesmíme zapomenout, že v rotacích jsou jak klasické české písně, tak novinky, které mohou v některých hodinách zvýšit počet domácích písní). Tento základ je např. potom nezbytnou orientační součástí např. při sčítání času mluveného slova, při definici podílu zpravodajství v hodině atd..

3. Analýza bloku mluveného slova

Současné trendy směřují k vytváření větších bloků mluveného slova, aby potom zbyl dostatečný prostor na nerušený proud hudby. Do tohoto bloku je shrnuto podle pravidelného schématu vše od moderátorského vstupu

86

po reklamu. Máme-li přesně definovány jednotlivé programové prvky a tím i to, zda jsou nebo nejsou považovány za mluvené slovo, musíme dešifrovat schéma těchto bloků. Pěti až sedmiminutový blok může například po rozepsání vypadat takto:

11.15 DJ slibuje následující píseň (30 sekund)11.16 promo na ples k 8. výročí stanice (1 min)

oddělovací jingle11.17 reklama (1 min)

oddělovací jingle11.18 sponzorský vzkaz

dopravní zpravodajství (45 sekund)sponzorský vzkaz

11.19 oddělovací jinglereklama (1 min)oddělovací jingle

11.20 staniční sloganpokračování hudebního proudu

Důležité je také rozlišovat mezi ústředním programem a programem zasíťované stanice. Zde může situace vypadat například takto:

11.15 DJ slibuje následující píseň (3o sekund)11.16 Oddělovací jingle

Celoplošná reklama (1 minuta)11.17 odpojovací signál – zároveň oddělovací jingle

identifikace lokální stanicelokální zpravodajská relace (1,5 minuty)oddělovací jinglelokální reklamní vstup (1 min)oddělovací jinglesestřih největších klasických hitů (25 sekund)připojovací jingle

11.20 pokračování hudebního proudu

Při takovémto rozpisu se nám podaří vypreparovat z programu tříminutové lokální okno, jež je možno potom dále analyzovat ve smyslu licenčních podmínek stanice, která přijímá ústřední program. Protože - jak jsme upozornili – je u sítí v zájmu úspěšnosti programu u posluchačů vytvářet dojem “jako kdyby byl celý program generován zasíťovanou stanicí”, bylo by pravděpodobně vhodnější požádat monitorovanou stanici o přehled, kdy jsou lokální okna v průběhu dne otevírána.

4. Analýza zpravodajského pořadu

Některé stanice mohou mít v licenčních podmínkách přímo určen objem zpravodajství nebo akcent na zprávy z regionu. Pokud jsme si z výše uvedených programových prvků určili, co je a co není zpravodajství, můžeme podobným způsobem jako bloky mluveného slova dešifrovat i zpravodajský blok. Rozpis zpráv potom může vypadat takto:

11.59 autopromo na víkend se skupinou Lucie12.00 DJ – přesný čas

Jingle – ZprávyTitulySponzorský vzkaz k počasíPočasíSponzorský vzkaz k počasíJingle – Náš region

2 zprávy z regionuJingle – Rádio XY z domovazprávy z domovaJingle – Něco ze světaZprávy ze světaJingle – Anketa pro dnešní den

87

Anketa – Jingle - SportSportovní zprávyPromo na ples k 8. výročí rádiaStaniční slogan – Nejvíce hitů v jednom tahu

12.06 Beatles: I Feel Fine

Z takovéhoto přehledu je potom snadné zjistit, zda nedochází k poručení zákonných ustanovení o reklamě a sponzoringu nebo zda se stanice zabývá regionálním zpravodajstvím, které slíbila při licenčním řízení. Mimochodem, v praxi jsou tímto regionálním zpravodajstvím až na výjimky míněny dvě nebo tři zprávy, vytažené z místní mutace deníků Bohemia. Má takové regionální zpravodajství hodnotu?

5. Analýza hudebního formátu

Citujeme z části zápisu 15. Kongresu APSV z prosince 1999:

M. Zelenka - Jak je to se závaznými programovými prvky, definovanými v žádosti?Z. Hůlová - Rada se shodla, že nepožaduje procenta slova hudby, ale vy je tvrdošíjně píšete do žádostí nebo prezentujete na slyšeních.M. Trojan – žádné procento mluveného slova hudby, ale FORMÁT.

Tady dochází k nepochopení slova formát. Rozhlasový formát je souhrnem prvků, definujících formu a obsah programu. Čili – podíl slova a hudby, podíl regionálního zpravodajství, podíl domácí hudby, to jsou některé z prvků, které formát definují. Světový, ale hlavně americký rozhlasový průmysl si vytvořil řadu škatulek, do nichž se pokusil roztřídit rozhlasové programy podle společných znaků. Na území jako je Los Angeles a okolí, kde vysílá 80 stanic v rovnocenných podmínkách pro zhruba 15 miliónů potencionálních posluchačů stačí k slušnému úspěchu velmi úzce definovaný formát, jehož reach je kolem dvou procent obyvatel území. V Čechách by neměl úzký formát pro 2% obyvatel Prahy a okolí šanci přežít, natož i něco vydělat. Uplynulých deset let ukázalo, že pokud bychom se na přežití schopné české formáty dívali realisticky, zjistíme, že existují zhruba tři – pro nejmladší publikum, pro střední generaci a pro starší posluchače. Žádné jemnější nuance tento trh nesnese. Bude ale Radě taková definice v žádosti o licenci stačit?Jinou otázkou je samozřejmě otázka následné kontroly. Podle čeho se bude určovat, zda rádio dodržuje svůj formát? Bude vytvořen souhrn programových prvků, které má mít rádio pro 12 – 25 let, v němž bude tím pádem definován počet písní v aktivních rotacích, nejzazší rok, z něhož může pocházet píseň ze zlatého fondu (ten by se musel rok co rok zvyšovat) atd.? Nebo bude řečeno, že rádio pro starší generaci nesmí obsahovat písně mladší než dva roky? A jak chcete definovat např. co je a co není country? To je samozřejmě absurdní a představa, že monitorující pracovník musí identifikovat každou píseň a určovat rok, z něhož pochází, je nesmyslná. Ale jak tedy zjistit a hlavně vyčíslit, že rádio dodržuje formát, když jeho většinu tvoří obvykle písně? Můžeme kontrolovat, zda program odpovídá slibované formátové definici podle výsledků Mediaprojektu. Například jestli opravdu oslovuje nejvíce cílovou skupinu, kterou rádio slíbilo oslovit. Mediaprojekt je však důvěryhodný pouze u stanic s výsledkem nad 90 000 posluchačů včera a těch bylo v 3.-4. čtvrtletí 1999 pouze 22 – včetně veřejnoprávních. U nižšího počtu posluchačů je statistická chyba příliš velká na to, aby postihla s dostatečnou přesností např. věkové rozvrstvení posluchačstva. A co když se jako už několikrát v minulosti najde poměrně velká skupina nejmladších posluchačů, která znuděna na ní mířenými hudebními produkty začne poslouchat hudbu šedesátých let a rádiu pro starší generaci úplně zkreslí výsledek?

6. Závěrem

Jistěže lze najít jakási pravidla, jimiž nejdříve definujeme formáty českých rádií a dokonce i způsoby, jimiž budeme jejich dodržování měřit. Možná se spolu se zvukovým záznamem budou odevzdávat playlisty se seznamem odehraných skladeb a rokem jejich vydání a bude určeno, kolik skladeb z kterého desetiletí smí určitý program obsahovat. Ale nic to neřeší – pražská Regina hraje už druhý rok hudební program pro třicetileté a poslouchají ji jen posluchači nad padesát let. Ať tak nebo onak, výsledky podobných měření budou nekorektní. Hřiště je těžko definovatelné, neustále se mění během hry a zápas se navíc už dávno hraje. A soudce píská umělecký dojem a ne fauly.

88

Analýzy sledovanosti Rozhlasových stanic v ČR v průběhu posledních tří let a podle posledních výsledků výzkumu Mediaprojekt.

Analýzy z výzkumu Mediaprojekt provedli Kateřina Petrůjová a Michal Zelenka (kancelář APSV). Komentář Michal Zelenka

1. Sdružení komunikačních a mediálních organizací SKMO a MEDIA PROJEKT.

1.1. Co je SKMO

Členskými organizacemi SKMO jsou UVDT (Unie vydavatelů), ARA (Asociace reklamních agentur), APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání), MMS (Media Marketing Services), RRM (Regie Radio Music), Český rozhlas, IP Praha a RadioNet. Cílem SKMO je podněcovat, sledovat a kontrolovat jednotný výzkum uznávaný všemi důležitými subjekty na trhu jako "výzkum jedné měny" pro tisk a rozhlas. SKMO pořádá nejrůznější semináře a školení.

Nejvyšším orgánem SKMO je Valná hromada. Zároveň byly ustaveny "sekce" pro jednotlivá média a prezídium složené ze zástupců jednotlivých sekcí (rozhlas, televize, tisk, zadavatelé). Za rozhlas je to generální ředitel ČRo Václav Kasík, za tisk Vlastimil Košťál místopředseda představenstva UVDT a za ARA výkonný ředitel Jiří Mikeš. Prezídium rozhoduje v čase mezi valnými hromadami. Jednatelé sekcí jsou Jan Šusta za tisk, Michal Zelenka za rozhlas a Luděk Jubánek z ARA´s vykonává funkci třetího jednatele odpovědného za marketing a koordinaci. Řádnými členy "Rozhlasové sekce" jsou ČRo, APSV, MMS, RRM a Radio Net, přidruženým členem IP Praha. RS SKMO se řídí Kodexem RS. Dalším důležitým orgánem SKMO je SPK (Stálá pracovní komise), která koordinuje všechny metodologické, kontrolní a zčásti i provozní záležitosti. SPK jedná po sekcích, po projektech nebo v kompletní sestavě členů SKMO. Společně s jednateli připravuje veškeré podklady pro pokyny realizátorům, rozhodování valné hromady nebo prezídia.

1.2. CO byl MEDIA PROJEKT 1997 -9?

Multimediální výzkum, který sleduje tisk a rozhlas. Smlouva s firmami STEM/MARK a GfK Praha (vítězný projekt tendru SKMO z jara 1996) skončila 31.12. 1999. Tento výzkum stál cca 16,5 mil. Kč ročně. Výstupy dat byly k dispozici jednou za čtvrtletí, vždy za minulé "klouzavé" pololetí (únor- II. pol. předešlého roku, květen - IV. Q. předešlého a I.Q. běžícího roku, srpen - I.pol.. běžícího roku a listopad - II. a III. Q. běžícího roku).

2. CO je MEDIA PROJEKT 2000?

Nový Mediaprojekt po roce 2000 má řadu vylepšení. Jedná se o nadstavbu sledující typologii spotřebitele, kompletní sledování všech tiskových, rozhlasových a celoplošných televizních médií. Přibude sledování činností v průběhu dne (spánek, jídlo cesta, práce, volno atd.) Roční vzorek respondentů je zvýšen na 30 tisíc ročně. Realizovat ho bude sdružení výzkumných agentur GfK Praha, TN Sofres Media a STEM/MARK. Roční náklady cca 20 mil. Kč. U rozhlasu budou výstupy dat shodné s minulým Mediaprojektem, tedy každé čtvrtletí za "klouzavé" pololetí zpětně.

2.1. JAKÝ je MEDIAPROJEKT 2000?

Media Projekt používá standardizovaný osobní rozhovor (face to face) s metodikou "day after recall" (dotaz na včerejší chování), kontinuální průběh výzkumu po celý rok, tříměsíční etapy, čtrnáctidenní fáze a náhodný výběr z ověřené a jednou měsíčně doplňované databáze domácností. Media Projekt splňuje veškeré požadované evropské parametry pro výzkum sledovanosti médií.

Jakékoli prezentace jsou neplatné bez uvedení zdroje - názvu výzkumu, zadavatele a realizátorů. Dále pak bez uvedení velikosti vzorku, cílové skupiny, sledovaného období a údaje o vážení a projekci. Údaje jsou statisticky validní pokud cílová skupina (např. posluchači, muži, ženy, věkové skupiny atd.) je větší než 40.000 (např. poslech včera /denní), v posledních 7 dnech / týdenní, v posledních 14 dnech atd.)

3. Analýza sledovanosti v ukazateli "share" (podíl na poslechu - mediální spotřeba), vývoj po pololetích 1997 – 1999 (grafy v příloze)

3.1. Lokální a celoplošné3.2. Soukromé celkem a ČRo celkem

89

3.3. Soukromé lokální a soukromé celoplošné3.4. ČRo regionální a ČRo celoplošné

Porovnání v grafech 3.1. - 3.4 po jednotlivých pololetích je jistě užitečné, ale na první pohled neodhalíme jednoznačný trend. Teprve srovnáním stejných období zkoumaných tří let (I. a II. pololetí 3.5. a 3.6.) dosáhneme lepších výsledků. Již z tohoto porovnání je patrné, že sledovanost elektronických médií je hodně závislá na počasí. Viděli bychom to daleko lépe, kdybychom mohli porovnávat letní (světlo) a zimní měsíce (tma). Všeobecně, pomalu a dlouhodobě klesá poslech celoplošných stanic na úkor lokálních, zejména soukromých. Uvnitř zmenšujícího se celoplošného segmentu trhu pak nepatrně získávají soukromé (F1 a impuls) na úkor veřejnoprávních. Vznik tohoto trendu sahá před rok 1997. Za pozornost stojí, že soukromé lokální získávají a soukromé celoplošné ztrácejí v prvních pololetích. V druhých pololetích získávají oba typy soukromých stanic, ale celoplošné více. Výjimku tvoří programová siť Evropy 2, jejíž sledovanost klesla pod úroveň nejposlouchanějších regionálních stanic (Country radio a Orion)

3.5. Srovnání sledovanosti stanic (viz 3.1. - 3.4) v prvních pololetích 1997-93.6. Srovnání sledovanosti stanic (viz 3.1. - 3.4) v druhých pololetích 1997-9

4. Analýza sledovanosti rozhlasových stanic (viz 3.1. - 3.4) ve věkových skupinách 12-24, 25-44, 45-59 a 60-79 let (grafy v příloze)

Uvádíme pouze výsledek za poslední sledované období (II.pol. 1999), protože věkové složení u uvedených ukazatelů se v průběhu tří let téměř nezměnilo. Tento poznatek se navzájem podporuje s poznatky získané analýzou postojů posluchačů jednotlivých typů médií v následujících grafech.

5. Analýza postojů posluchačů Soukromých lokálních, celoplošných, ČRo celoplošných a ČRo regionálních studií. (kvadrantové grafy v příloze)

5.1. Věk a vztah ke změnám, které život přináší (tučný kříž populace, tenký posluchači rozhlasu)5.2. Věk a vztah k řešením situací které život přináší(tučný kříž populace, tenký posluchači rozhlasu)5.3. Věk a spokojenost se životem (tučný kříž populace, tenký posluchači rozhlasu)5.4. Věk a politická orientace (tučný kříž populace, tenký posluchači rozhlasu)

Často slyšíme, že přílivy a odlivy posluchačů mezi jednotlivými typy médií jsou dané předrevolučním deficitem určitého typu hudby nebo zábavy, momentálním módním trendem atd. Obvykle se také říká, že až se tato krátkodobá poptávka naplní a dojde ke změně. Analýzy dat hovoří o opaku. Jednotlivé typy médií sledují typologicky zcela odlišní posluchači, kteří by jen obtížně akceptovali jiný typ vysílání. Aby se mohly změnit proporce sledovanosti, museli by se změnit především lidé.

6. Čtvrthodinový průběh poslechu rozhlasu pondělí - pátek, sobota a neděle ve věkových skupinách 12-24, 25-44, 45-59 a 60-79 let. (grafy v příloze)

6.1. Rozhlas celkem po- pá6.2. Rozhlas celkem so ab ne6.3. Soukromý rozhlas po - pá6.4. Soukromý rozhlas so a ne6.5. ČRo celkem po - pá6.6. ČRo celkem so a ne

Z těchto analýz vyplývá odlišnost poslechu různých věkových skupin v různých částech dne. V souvislostech se zkoumanými preferencemi z přílohy minulé zprávy Rady (proč a kdy lidé zapínají rádio), můžeme konstatovat, že moderní rozhlasový program musí nabízet správné věci, správným lidem na správném místě a ve správný čas. Je vidět, že toto pravidlo platí jak pro veřejnoprávní média, tak pro soukromá, celoplošná či regionální.

7. Mediální zastoupení, sítě (tabulka v příloze)

Na národním trhu soutěží rozhlasové stanice zastupované mediálními zastoupeními MMS, RRM a Radionet. Podíly na mediální spotřebě se týkají mediálního trhu. Pro získání potenciálních podílů na reklamním trhu bychom museli přepočítat share na 100%. IP Praha zastupující Český rozhlas relevantním konkurentem není, protože ČRo má ze zákona omezený reklamní čas a jeho podíl na investicích do reklamy ani zdaleka neodpovídá podílu na mediální spotřebě (share).

8. Image rozhlasových stanic podle výstupu "Analýza profilů médií - AdMR" (grafy v příloze)

90

Standardní kvalitativní nadstavba Mediaprojektu, do které byly zařazeny otázky určující image jednotlivých rozhlasových stanic. V šetření Media Projektu ´99 bylo v 1. pololetí sledováno 19 prvků (charakteristik, výroků). Důležité je, že otázky byly respondentovy předkládány bez nápovědy (tedy karty rozhlasových stanic), takže se jedná o odpovědi spontánní, ryze pocitové. U konkrétní rozhlasové stanice tvoří 100% posluchači, kteří uvedli tuto stanici jako nejposlouchanější. Konkrétní procenta znamenají, kolik z nich uvedlo tuto stanici jako charakteristickou pro konkrétní výrok. Pro analýzu jsme použili rozhlasové stanice, které měly více ne 80 tisíc posluchačů včera.

8.1. Hitparáda charakteristik

Analýza se týká vyhodnocením jednotlivých charakteristik (výroků) představující vnější obraz (image) všech stanic tak, jak je dokáží posoudit posluchači, konkrétně všichni ti, kteří uvedli jakoukoli stanici jako svoji nejposlouchanější. Těch bylo v I. pololetí 1999 podle výsledků šetření celkem 91% z populace. Znamená to, že můžeme předpokládat, že uvedená procenta znamenají také, jakou image mají jednotlivé prvky v rozhlasovém programu.

8.2. Všechny stanice (více než 80 tis. včera) a všechny charakteristiky

Hitparáda rozhlasových stanic podle průměru hodnocení všech výroků. Může se zdát překvapivé, že se v první desítce umístila jenom jedna celoplošná stanice. Na druhou stranu se potvrzuje fakt, že posluchači oceňují rozhlas pro jeho "blízkost".

8.3. Všechny stanice (více než 80 tis. včera) a hudba (hudba obecně, zahraniční hudba, nejznámější písničky, česká hudba, hudební novinky)

Tato analýza vyvrací obecnou tezi, že česká rozhlasová scéna trpí nedostatkem rozmanitosti. Image stanice s nejlepší hudbou požívají AC stanice, AC orientované na taneční hudbu, country formáty, stanice s výrazným podílem české hudby, stejně jako dechovkově orientované studio ČRo Č.Budějovice.

8.4. Všechny stanice (více než 80 tis. včera) a zábava (nejlepší moderátoři, nejzábavnější program, nejlepší soutěže)

Za stanice se zábavnou image jsou považovány zejména mladé a taneční formáty. Teprve od desátého místa a dále se umísťují konzervativnější programy a programy s větším množstvím české hudby.

8.5. Všechny stanice (více než 80 tis. včera) a servisní informace (nejlepší informace o počasí, o dopravě, o sportu)

Logická je dominance ČRo 1 Radiožurnálu. Velmi potěšitelné je ale umístění rozhlasových stanic všeobecně pokládaných za ryze hudební. Je patrné, že servisní informace jsou vyhledávány a ceněny jako součást jakéhokoli vysílání.

8.6. Všechny stanice (více než 80 tis. včera) a zpravodajství a publicistika (nejlepší zpravodajství obecně, nejlepší domácí, zahraniční, regionální zpravodajství, nejlepší reportáže, diskusní pořady a komentáře a analýzy)

První tři místa opět logicky zaujímají veřejnoprávní celoplošné stanice. Opět potěší ocenění "starých známých" z analýzy image - Rádio Zlín, rádio FM Plus, Radio Černá Hora, Radio Contact Liberec, Frekvence 1 a dalších.

8.7. Nejlepší propagace rozhlasové stanice

Vlastní propagace neodmyslitelně patří k rozhlasovému vysílání. Posluchači ji umí ocenit (8. místo v pořadí charakteristik). Je patrné, že účinná propagace má obrovskou souvislost s celkovou image rozhlasové stanice.

9. Analýza sledovanosti rozhlasových stanic v regionech, třídění podle bývalých krajů. Srovnání sledovanosti v roce 1998 a 1999. (grafy v příloze)

11. Investice do rozhlasové reklamy (tabulky v příloze)

91

Investice do rozhlasové reklamy v roce 1999 stagnovaly. Stalo se tak díky obecnému jevu určitého opoždění propadu reklamních investic za propadem ekonomiky. Díky tomuto opoždění budou investice stagnovat i v příštím roce. Rozhlas má oproti ostatním reklamním nosičům velký význam pro regionální podnikání. Hospodářský vývoj v regionech se však více diverzifikuje a promítá se tím pádem do lokálních reklamních investic. Vývoj, jak na národním, tak lokálních trzích znamená pouze jedno. Stagnují nebo klesají příjmy. Provize, slevy a bonusy na národním trhu se zvýšily z dosavadních 35 na 40%. Stoupají náklady, zejména nájmy, ceny energií, spojové náklady a tyto položky se logicky promítají i do ostatních "vstupů". Konkurenční prostředí je ostřejší a potřeba vlastní propagace palčivější. to se týká i veřejnoprávního sektoru. ČRo také ztrácí, nikoli na reklamě, ale na nevybraných koncesionářských poplatcích. Přesto, že je příjem ČRo o 200 - 300 mil. Kč vyšší než příjem všech soukromých stanic dohromady, má rovněž potíže. Za těchto okolností se nedá očekávat, že by si kdokoli z rozhlasové scény mohl dovolit investovat do zvyšování kvality programu. Otázka pro české regulační orgány. Je to opravdu to, co jsme chtěli?

12. Popis zdrojů dat

Zdroj: Výzkum Mediaprojekt 1997-1998Zadavatel: SKMORealizátor: Sdružení Gfk Praha – STEM/MARKData:3. Analýza sledovanosti v ukazateli "share" (podíl na poslechu - mediální spotřeba), vývoj po pololetích 1997 - 1999

01.01.97 - 30.06.97So,Ne,Po,Út,St,Čt,PáVáženo(N=10000, 000=8565.10)

01.07.97 – 31.12.97So,Ne,Po,Út,St,Čt,PáVáženo(N=10000, 000=8565.10)

01.01.98 - 30.06.98So,Ne,Po,Út,St,Čt,PáVáženo(N=10000, 000=8565.10)

01.07.98 – 31.12.98So,Ne,Po,Út,St,Čt,PáVáženo(N=10000, 000=8565.10)

01.01.99 - 30.06.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,SoVáženo(N=10000, 000=8565.10)


4. Analýza sledovanosti rozhlasových stanic (viz 3.1. - 3.4) ve věkových skupinách 12-24, 25-44, 45-59 a 60-79 let


5. Analýza postojů posluchačů Soukromých lokálních, celoplošných, ČRo celoplošných a ČRo regionálních studií.

soukromé lokální a regionální rozhlasové stanice celkem01.07.99 - 31.12.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,SoVáženo(N=4246, 000=3636.55)

soukromé celoplošné rozhlasové stanice celkem01.07.99 - 31.12.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,SoVáženo(N=2185, 000=1871.80)

ČRo regionální studia celkem01.07.99 - 31.12.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,SoVáženo(N=592, 000=507.09)

ČRo celoplošné stanice celkem01.07.99 - 31.12.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,SoVáženo(N=2131, 000=1825.22)

6. Čtvrthodinový průběh poslechu rozhlasu pondělí - pátek, sobota a neděle ve věkových skupinách 12-24, 25-44, 45-59 a 60-79 let.

Věk 12 - 24 let01.07.99 - 31.12.99Po,Út,St,Čt,PáVáženo(N=1693, 000=2029.2)




Věk 12 - 24 let01.07.99 - 31.12.99Ne,SoVáženo(N=634, 000=1901.0)




7. Mediální zastoupení, sítě01.07.99 - 31.12.99Ne,Po,Út,St,Čt,Pá,So

92

Váženo(N=10000, 000=8565.1)

8. Image rozhlasových stanic podle výstupu "Analýza profilů médií - AdMR"


9. Analýza sledovanosti rozhlasových stanic v jednotlivých okresech, třídění podle bývalých krajů. Srovnání sledovanosti v roce 1997, 1998 a 1999, meziroční nárůst (pokles) 1998 a 9.



93

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

01.01.97-

30.06.97

01.07.97-

31.12.97

01.01.98-

30.06.98

01.07.98-

31.12.98

01.01.99-

30.06.99

01.07.99-

31.12.99

3.1. Lokální a celoplošnéShare

Lokální a regionální stanice celkem Celoplošné stanice celkem

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

01.01.97-

30.06.97

01.07.97-

31.12.97

01.01.98-

30.06.98

01.07.98-

31.12.98

01.01.99-

30.06.99

01.07.99-

31.12.99

3.2. Soukromé celkem a ČRo celkemShare

Soukromé stanice celkem ČRo celkem

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

01.01.97 -30.06.97

01.07.97 -31.12.97

01.01.98 -30.06.98

01.07.98 -31.12.98

01.01.99 -30.06.99

01.07.99 -31.12.99

3.3. Soukromé lokální a soukromé celoplošnéShare

Soukromé lokální a regionální stanice celkem Soukromé celoplošné stanice celkem

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

01.01.97 -30.06.97

01.07.97 -31.12.97

01.01.98 -30.06.98

01.07.98 -31.12.98

01.01.99 -30.06.99

01.07.99 -31.12.99

3.4. ČRo regionální a ČRo celoplošnéShare

ČRo regionální studia celkem ČRo celoplošné stanice celkem

94

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%

Soukromé stanice celkem

ČRo celkem

Soukromé lokální aregionální stanice celkem

Soukromé celoplošnéstanice celkem

ČRo regionální studiacelkem

ČRo celoplošné stanicecelkem

3.5. Srovnání sledovanosti v prvních pololetích 1997-1999Share

01.01.97 - 30.06.97 01.01.98 - 30.06.98 01.01.99 - 30.06.99

0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0%


ČRo celkem

Soukromé lokální aregionální stanice celkem

Soukromé celoplošnéstanice celkem

ČRo regionální studiacelkem

ČRo celoplošné stanicecelkem

3.6. Srovnání sledovanosti v druhých pololetích 1997-1999Share

01.07.97 - 31.12.97 01.07.98 - 31.12.98 01.07.99 - 31.12.99

95

Lokální a regionální stanice celkem

0

5 0 0

1 0 0 0

1 5 0 0

2 0 0 0

V ě k 1 2 - 2 4 le t

V ě k 2 5 - 4 4 le t

V ě k 4 5 - 5 9 le t

V ě k 6 0 - 7 9 le t

Celoplošné stanice celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let


0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

ČRo celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

Soukromé lokální a regionální stanice celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

Soukromé celoplošné stanice celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

ČRo regionální studia celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

ČRo celoplošné stanice celkem

0

500

1000

1500

2000Věk 12 - 24 let

Věk 25 - 44 let

Věk 45 - 59 let

Věk 60 - 79 let

96

5.1. Věk a vztah ke změnám, které život přináší

1279

ví táte změny změny vám vadí

soukromé celoplošné rozhlasové stanice celkem12

79


soukromé lokální a regionální rozhlasové stanice celkem12

79



1279



5.2. Věk a vztah k řešením situací, které život prináší

1279

určitě rázně určitě opatrně

soukromé celoplošné rozhlasové stanice celkem

1279


soukromé lokální a regionální rozhlasové stanice celkem

1279



1279



97

5.3. Věk a spokojenost se životem

1279

velmi spokojen velmi nespokojen


1279


soukromé lokální a regionální rozhlasové stanice celkem12

79



1279



5.4. Věk a politická orientace

1279

jasná levice jasná pravice


1279


soukromé lokální a regionální rozhlasové stanice celkem

1279



1279



98

6.1. Čtvrthodinový průběh poslechu rozhlasuve věkových skupinách

Po - Pá05

.00

- 05.

15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15

Věk 12 - 24 let Věk 25 - 44 let Věk 45 - 59 let Věk 60 - 79 let

6.2. Čtvrthodinový průběh poslechu rozhlasuve věkových skupinách

So - Ne

05.0

0 - 0

5.15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15


99

6.3. Čtvrthodinový průběh poslechu soukromého rozhlasuve věkových skupinách

Po - Pá05

.00

- 05.

15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15


6.4. Čtvrthodinový průběh poslechu soukromého rozhlasuve věkových skupinách

So - Ne

05.0

0 - 0

5.15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15


100

6.5. Čtvrthodinový průběh poslechu veřejnoprávního rozhlasu ve věkových skupinách

Po - Pá05

.00

- 05.

15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15


6.6. Čtvrthodinový průběh poslechu veřejnoprávního rozhlasu ve věkových skupinách

So - Ne

05.0

0 - 0

5.15

06.0

0 - 0

6.15

07.0

0 - 0

7.15

08.0

0 - 0

8.15

09.0

0 - 0

9.15

10.0

0 - 1

0.15

11.0

0 - 1

1.15

12.0

0 - 1

2.15

13.0

0 - 1

3.15

14.0

0 - 1

4.15

15.0

0 - 1

5.15

16.0

0 - 1

6.15

17.0

0 - 1

7.15

18.0

0 - 1

8.15

19.0

0 - 1

9.15

20.0

0 - 2

0.15

21.0

0 - 2

1.15

22.0

0 - 2

2.15

23.0

0 - 2

3.15

00.0

0 - 0

0.15

01.0

0 - 0

1.15

02.0

0 - 0

2.15

03.0

0 - 0

3.15

04.0

0 - 0

4.15


101

7. Sítě mediálních zastupitelství

MMS (Media Marketing Services) Radio Net Generální ředitel Daniel Sedláček Jiří Lichý

Koperníkova 6, 120 00 Praha 2 Sokolská 21, 120 00 Praha 2

tel. 24409101, fax 6910773 tel. 292151, fax 291340

Share 29,1 Share 17,0

Hit radio network Classic FMRádio Blaník Rádio Bonton 99,7 FMRádio City Rádio VoxRádio Zlatá Praha Rádio DeltaRádio Presston Rádio KrumlovRádio Relax Rádio PrácheňEldorádio 88,4 FM Rádio EgrensisRádio Faktor 104,3 FM Rádio Contact LiberecRádio Faktor 2 - 99,7 FM Rádio CrystalRádio Dragon Rádio TepRádio FM plus Rádio MetujeRádio Karolína Rádio ProfilRádio Šumava AZ RádioRádio Agara Rádio KaryonRádio Contact Liberec Rádio HanáRádio Děčín Rádio HellaxRádio Euro K Rádio HityRádio Most Rádio RubiRádio North Music Kiss RadioRádio Černá Hora Kiss 98 fmRádio O.K. Kiss Proton 90 FMRádio Brno Kiss Hády 88,3 FMRádio Jih Kiss PublikumRádio Krokodýl Kiss Morava 101,1 FMRádio VysočinaRádio ZlínRádio ApolloRádio ČasRádio HanáRádio OrionRádio RubiRadiohrad

102

RRM (Reggie Radio Music) IP PrahaGenerální ředitel Vít Vojtěch Generální ředitel Ing. Jan Dobeš

Wenzigova4/1872, 120 00 Praha 2Janáčkovo nábř. 51/39, 150 00 Praha

5

tel. 57001111 tel. 537247 fax. 537028

Share 26,2 Share 28,1

Rádio Frekvence 1 ČRo 1 Radiožurnál

Rádio Impuls ČRo 2 Praha

Country Radio ČRo 3 Vltava

Rádio 1 ČRo 6 RSE

Evropa 2 ČRo regionální studia

Evropa 2 - Praha 88,2 FM ČRo Regina Praha

Evropa 2 - střední Čechy 105,5 FM ČRo České Budějovice

Evropa 2 - Č. Budějovice 90,5 FM ČRo Plzeň

Evropa 2 - Diana 93,8 FM ČRo Ústí nad Labem

Evropa 2 - West Plzeň 101,3 FM ČRo Hradec Králové

Evropa 2 - Radioclub ČRo Brno

Evropa 2 - severní Čechy ČRo Olomouc

Evropa 2 - Duha 94,5 FM ČRo Ostrava

Evropa 2 - východní Čechy 99,5

Evropa 2 - Morava 99,3 FM

Evropa 2 - Zlín

Evropa 2 - Znojmo

Ostatní stanice

Share 1,8

Rádio Limonádový Joe

Rádio Life

Rádio Proglas

jiné české stanice

103

8. Image rozhlasových stanic (všechny stanice více než 80tis. Včera)

8.1. Hitparáda charakteristik 1. Hudba obecně 69,80% 2. Zahraniční hudba 62,10% 3. Nejznámější písničky 58,30% 4. Moderátoři 56,70% 5. Česká hudba 56,00% 6. Nejzábavnější program 56,00% 7. Hudební novinky 55,60% 8. Vlastní propagace 52,50% 9. Soutěže 49,60% 10. Informace o počasí 46,40% 11. Zpravodajství z Vašeho regionu 45,70% 12. Informace o dopravě 44,50% 13. Zpravodajství obecně 42,40% 14. Zpravodajství z České republiky 39,20% 15. Zpravodajství ze zahraničí 38,70% 16. Informace o sportu 38,70% 17. Reportáže 36,90% 18. Diskusní pořady 33,60%19. Komentáře a analýzy 32,50%

104

105

8.2. Všechny stanice a všechny charakteristiky (všechny stanice více než 80tis. Včera)

NEJPOSLOUCHANĚJŠÍ ROZHL. STANICE

Hud

bu

obec

ně

Zahr

anič

ní

hudb

u

Nej

znám

ější

pí

snič

ky

Mod

erát

ory

Čes

kou

hudb

u

Nej

zába

vněj

ší

prog

ram

Hud

ební

no

vink

y

Vla

stní

pr

opag

aci

Sou

těže

Info

rmac

e o

poča

síZp

ravo

dajs

tví

z V

ašeh

o re

gion

uIn

form

ace

o do

prav

ě

Zpra

voda

jstv

í ob

ecně

Zpra

voda

jstv

í z

Čes

ké

repu

blik

yZp

ravo

dajs

tví

ze z

ahra

ničí

Info

rmac

e o

spor

tu

Rep

ortá

že

Dis

kusn

í po

řady

Kom

entá

ře a

an

alýz

y

Prům

ěr

Dai

ly re

ach

Rádio Zlín 82,2% 77,5% 70,9% 71,4% 65,5% 75,7% 69,2% 71,9% 75,8% 57,0% 82,4% 54,0% 46,7% 49,5% 44,4% 46,3% 43,2% 39,6% 41,4% 61,3% 129,5Rádio Černá Hora 73,7% 69,3% 63,1% 68,7% 63,1% 67,5% 64,0% 66,8% 58,7% 62,6% 67,2% 62,1% 47,7% 44,8% 46,5% 53,2% 46,4% 44,9% 39,8% 58,4% 179,5ČRo 2 - Praha 62,6% 45,2% 61,9% 57,5% 64,1% 58,6% 45,5% 45,7% 46,7% 66,3% 42,9% 52,3% 70,1% 69,5% 61,8% 56,7% 61,1% 62,3% 58,2% 57,3% 603,7Rádio FM Plus 68,8% 71,3% 58,9% 53,1% 43,8% 50,6% 65,4% 67,6% 62,5% 59,7% 72,8% 65,9% 57,2% 53,7% 50,9% 54,4% 47,8% 38,1% 42,0% 57,1% 124,1Rádio Contact Liberec 75,2% 70,6% 62,7% 60,4% 58,4% 60,4% 60,1% 64,5% 56,3% 58,8% 73,2% 53,1% 46,2% 46,3% 45,1% 42,1% 36,7% 40,7% 39,4% 55,3% 109,4ČRo České Budějovice 80,3% 45,0% 77,3% 58,8% 86,0% 64,3% 47,9% 42,7% 45,4% 59,3% 73,6% 43,4% 50,8% 47,1% 42,2% 43,3% 44,3% 42,8% 38,5% 54,4% 126,5Rádio Vysočina 71,5% 72,9% 64,0% 71,2% 55,6% 65,6% 64,2% 56,2% 73,2% 60,2% 75,6% 56,7% 35,0% 33,7% 29,4% 48,2% 38,0% 27,2% 25,3% 53,9% 143ČRo 1 - Radiožurnál 43,5% 38,6% 41,1% 48,8% 46,8% 40,1% 37,6% 40,7% 33,9% 65,9% 33,6% 59,6% 80,1% 77,6% 75,6% 69,2% 65,0% 63,4% 62,6% 53,9% 1214,1Rádio Rubi 66,2% 62,4% 67,0% 62,9% 64,4% 70,2% 65,3% 64,5% 60,1% 53,8% 66,3% 49,9% 43,9% 39,5% 37,8% 48,1% 33,6% 31,9% 23,7% 53,2% 95,2Rádio Zlatá Praha 80,0% 70,7% 65,2% 62,6% 68,9% 69,2% 68,0% 53,0% 64,4% 51,3% 30,9% 45,3% 46,1% 44,4% 41,4% 38,6% 38,3% 33,7% 34,6% 53,0% 133,1Evropa 2 71,6% 70,6% 60,2% 65,3% 54,6% 63,0% 59,7% 56,4% 52,3% 48,4% 37,2% 43,7% 42,3% 41,4% 44,0% 41,3% 38,7% 35,9% 33,6% 50,5% 350,6Frekvence 1 54,4% 47,9% 50,5% 60,5% 50,8% 59,5% 45,1% 52,2% 56,0% 50,1% 29,5% 45,7% 55,3% 51,9% 51,2% 46,3% 49,2% 54,0% 45,5% 50,3% 1099Rádio Hellax 79,5% 78,7% 63,7% 54,6% 60,6% 70,8% 69,5% 58,4% 71,8% 42,6% 56,2% 46,7% 32,1% 26,8% 25,4% 46,3% 27,9% 22,0% 18,6% 50,1% 147,6Rádio Orion 80,9% 65,3% 69,3% 55,9% 58,2% 58,0% 66,3% 54,8% 58,3% 42,8% 59,4% 47,1% 36,3% 30,5% 32,3% 39,4% 33,8% 27,9% 29,3% 49,8% 217,1Rádio Krokodýl 64,7% 53,2% 61,8% 58,0% 52,2% 61,9% 56,4% 54,5% 57,4% 44,7% 62,1% 54,4% 51,5% 42,8% 37,8% 38,3% 31,0% 32,2% 29,7% 49,7% 135,4Rádio City 86,1% 80,1% 79,8% 62,2% 64,3% 55,6% 56,9% 52,9% 50,7% 43,3% 30,1% 49,2% 36,3% 27,7% 30,0% 34,3% 28,6% 21,3% 16,0% 47,6% 93,6Kiss Morava 79,5% 77,7% 57,0% 67,3% 56,3% 58,0% 71,7% 60,6% 53,0% 48,6% 53,0% 37,3% 26,6% 23,5% 24,7% 33,6% 28,9% 16,6% 19,9% 47,0% 105,5Rádio Faktor 69,9% 63,4% 47,0% 51,8% 54,4% 46,6% 62,6% 55,6% 45,4% 47,7% 49,6% 45,1% 41,4% 39,2% 33,0% 39,1% 38,1% 28,1% 30,5% 46,8% 90,8Country Radio 85,6% 60,2% 73,3% 61,4% 69,9% 62,9% 54,9% 54,0% 41,9% 36,0% 28,7% 34,0% 29,3% 31,2% 26,9% 27,5% 28,6% 26,3% 27,5% 45,3% 293,4Kiss Hády 88.3 FM 74,7% 70,2% 61,5% 54,6% 56,6% 48,7% 68,8% 51,0% 48,2% 32,7% 35,5% 39,8% 25,3% 24,5% 19,6% 24,7% 19,9% 14,3% 13,2% 41,2% 167,2Rádio Karolína 80,8% 51,2% 55,9% 43,0% 66,7% 56,0% 44,4% 43,3% 30,7% 32,1% 29,4% 30,0% 35,2% 34,6% 31,6% 24,7% 27,4% 23,9% 22,5% 40,2% 93,6Kiss 98 FM 81,3% 68,8% 47,6% 48,7% 42,6% 41,6% 56,2% 54,9% 40,5% 28,1% 21,6% 43,9% 21,8% 20,0% 23,9% 28,0% 19,8% 13,8% 20,5% 38,1% 149,1Rádio Bonton 61,4% 67,4% 47,3% 50,1% 34,9% 54,1% 60,9% 44,9% 31,8% 41,1% 18,3% 38,7% 28,8% 21,5% 20,5% 23,6% 24,3% 18,3% 22,4% 37,4% 80,2Rádio O.K. 62,4% 64,3% 62,2% 59,0% 56,4% 46,7% 45,3% 50,5% 43,6% 28,6% 32,0% 25,5% 19,3% 18,5% 17,9% 24,0% 20,0% 14,4% 15,4% 37,2% 105,9ČRo 3 - Vltava 64,8% 53,3% 29,0% 43,0% 54,8% 36,0% 33,6% 27,4% 21,8% 31,9% 26,8% 30,1% 35,2% 34,0% 26,3% 26,5% 37,4% 44,4% 30,1% 36,1% 87,9ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 17,8% 11,2% 17,1% 25,9% 8,6% 14,5% 9,7% 20,7% 12,6% 16,2% 20,4% 13,1% 69,6% 53,0% 88,6% 13,1% 59,9% 57,5% 67,7% 31,4% 97,3

106

8.3. Všechny stanice a hudba (všechny stanice více než 80tis. Včera)


Hud

bu o

becn

ě

Zahr

anič

ní h

udbu

Nej

znám

ější

pís

ničk

y

Čes

kou

hudb

u

Hud

ební

nov

inky

Prům

ěr

Dai

ly re

ach

Rádio City 86,1% 80,1% 79,8% 64,3% 56,9% 73,4% 93,6Rádio Zlín 82,2% 77,5% 70,9% 65,5% 69,2% 73,1% 129,5Rádio Zlatá Praha 80,0% 70,7% 65,2% 68,9% 68,0% 70,6% 133,1Rádio Hellax 79,5% 78,7% 63,7% 60,6% 69,5% 70,4% 147,6Country Radio 85,6% 60,2% 73,3% 69,9% 54,9% 68,8% 293,4Kiss Morava 79,5% 77,7% 57,0% 56,3% 71,7% 68,4% 105,5Rádio Orion 80,9% 65,3% 69,3% 58,2% 66,3% 68,0% 217,1ČRo České Budějovice 80,3% 45,0% 77,3% 86,0% 47,9% 67,3% 126,5Rádio Černá Hora 73,7% 69,3% 63,1% 63,1% 64,0% 66,6% 179,5Kiss Hády 88.3 FM 74,7% 70,2% 61,5% 56,6% 68,8% 66,3% 167,2Rádio Vysočina 71,5% 72,9% 64,0% 55,6% 64,2% 65,6% 143Rádio Contact Liberec 75,2% 70,6% 62,7% 58,4% 60,1% 65,4% 109,4Rádio Rubi 66,2% 62,4% 67,0% 64,4% 65,3% 65,1% 95,2Evropa 2 71,6% 70,6% 60,2% 54,6% 59,7% 63,3% 350,6Rádio FM Plus 68,8% 71,3% 58,9% 43,8% 65,4% 61,6% 124,1Rádio Karolína 80,8% 51,2% 55,9% 66,7% 44,4% 59,8% 93,6Rádio Faktor 69,9% 63,4% 47,0% 54,4% 62,6% 59,5% 90,8Kiss 98 FM 81,3% 68,8% 47,6% 42,6% 56,2% 59,3% 149,1Rádio O.K. 62,4% 64,3% 62,2% 56,4% 45,3% 58,1% 105,9Rádio Krokodýl 64,7% 53,2% 61,8% 52,2% 56,4% 57,7% 135,4ČRo 2 - Praha 62,6% 45,2% 61,9% 64,1% 45,5% 55,8% 603,7Rádio Bonton 61,4% 67,4% 47,3% 34,9% 60,9% 54,4% 80,2Frekvence 1 54,4% 47,9% 50,5% 50,8% 45,1% 49,7% 1099ČRo 3 - Vltava 64,8% 53,3% 29,0% 54,8% 33,6% 47,1% 87,9ČRo 1 - Radiožurnál 43,5% 38,6% 41,1% 46,8% 37,6% 41,5% 1214,1ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 17,8% 11,2% 17,1% 8,6% 9,7% 12,9% 97,3

107

8.4. Všechny stanice a zábava (všechny stanice více než 80tis. Včera)


Mod

erát

ory

Nej

zába

vněj

ší p

rogr

am

Sou

těže

Prům

ěr

Dai

ly re

ach

Rádio Zlín 71,4% 75,7% 75,8% 74,3% 129,5Rádio Vysočina 71,2% 65,6% 73,2% 70,0% 143Rádio Hellax 54,6% 70,8% 71,8% 65,7% 147,6Rádio Zlatá Praha 62,6% 69,2% 64,4% 65,4% 133,1Rádio Černá Hora 68,7% 67,5% 58,7% 65,0% 179,5Rádio Rubi 62,9% 70,2% 60,1% 64,4% 95,2Evropa 2 65,3% 63,0% 52,3% 60,2% 350,6Kiss Morava 67,3% 58,0% 53,0% 59,4% 105,5Rádio Krokodýl 58,0% 61,9% 57,4% 59,1% 135,4Rádio Contact Liberec 60,4% 60,4% 56,3% 59,0% 109,4Frekvence 1 60,5% 59,5% 56,0% 58,7% 1099Rádio Orion 55,9% 58,0% 58,3% 57,4% 217,1ČRo České Budějovice 58,8% 64,3% 45,4% 56,2% 126,5Rádio City 62,2% 55,6% 50,7% 56,2% 93,6Rádio FM Plus 53,1% 50,6% 62,5% 55,4% 124,1Country Radio 61,4% 62,9% 41,9% 55,4% 293,4ČRo 2 - Praha 57,5% 58,6% 46,7% 54,3% 603,7Kiss Hády 88.3 FM 54,6% 48,7% 48,2% 50,5% 167,2Rádio O.K. 59,0% 46,7% 43,6% 49,8% 105,9Rádio Faktor 51,8% 46,6% 45,4% 47,9% 90,8Rádio Bonton 50,1% 54,1% 31,8% 45,3% 80,2Kiss 98 FM 48,7% 41,6% 40,5% 43,6% 149,1Rádio Karolína 43,0% 56,0% 30,7% 43,2% 93,6ČRo 1 - Radiožurnál 48,8% 40,1% 33,9% 40,9% 1214,1ČRo 3 - Vltava 43,0% 36,0% 21,8% 33,6% 87,9ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 25,9% 14,5% 12,6% 17,7% 97,3

108

8.5. Všechny stanice a servisní informace (všechny stanice více než 80tis. Včera)


Info

rmac

e o

poča

sí

Info

rmac

e o

dopr

avě

Info

rmac

e o

spor

tu

Prům

ěr

Dai

ly re

ach

ČRo 1 - Radiožurnál 65,9% 59,6% 69,2% 64,9% 1214,1Rádio FM Plus 59,7% 65,9% 54,4% 60,0% 124,1Rádio Černá Hora 62,6% 62,1% 53,2% 59,3% 179,5ČRo 2 - Praha 66,3% 52,3% 56,7% 58,4% 603,7Rádio Vysočina 60,2% 56,7% 48,2% 55,0% 143Rádio Zlín 57,0% 54,0% 46,3% 52,4% 129,5Rádio Contact Liberec 58,8% 53,1% 42,1% 51,3% 109,4Rádio Rubi 53,8% 49,9% 48,1% 50,6% 95,2ČRo České Budějovice 59,3% 43,4% 43,3% 48,7% 126,5Frekvence 1 50,1% 45,7% 46,3% 47,4% 1099Rádio Krokodýl 44,7% 54,4% 38,3% 45,8% 135,4Rádio Hellax 42,6% 46,7% 46,3% 45,2% 147,6Rádio Zlatá Praha 51,3% 45,3% 38,6% 45,1% 133,1Evropa 2 48,4% 43,7% 41,3% 44,5% 350,6Rádio Faktor 47,7% 45,1% 39,1% 44,0% 90,8Rádio Orion 42,8% 47,1% 39,4% 43,1% 217,1Rádio City 43,3% 49,2% 34,3% 42,3% 93,6Kiss Morava 48,6% 37,3% 33,6% 39,8% 105,5Rádio Bonton 41,1% 38,7% 23,6% 34,5% 80,2Kiss 98 FM 28,1% 43,9% 28,0% 33,3% 149,1Country Radio 36,0% 34,0% 27,5% 32,5% 293,4Kiss Hády 88.3 FM 32,7% 39,8% 24,7% 32,4% 167,2ČRo 3 - Vltava 31,9% 30,1% 26,5% 29,5% 87,9Rádio Karolína 32,1% 30,0% 24,7% 29,0% 93,6Rádio O.K. 28,6% 25,5% 24,0% 26,0% 105,9ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 16,2% 13,1% 13,1% 14,2% 97,3

109

8.6. Všechny stanice a zpravodajství a publicistika (všechny stanice více než 80tis. Včera)


Zpra

voda

jstv

í z V

ašeh

o re

gion

u

Zpra

voda

jstv

í obe

cně

Zpra

voda

jstv

í z Č

eské

repu

blik

y

Zpra

voda

jstv

í ze

zahr

anič

í

Rep

ortá

že

Dis

kusn

í poř

ady

Kom

entá

ře a

ana

lýzy

Prům

ěr

Dai

ly re

ach

ČRo 1 - Radiožurnál 33,6% 80,1% 77,6% 75,6% 65,0% 63,4% 62,6% 65,4% 1214,1ČRo 2 - Praha 42,9% 70,1% 69,5% 61,8% 61,1% 62,3% 58,2% 60,9% 603,7ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 20,4% 69,6% 53,0% 88,6% 59,9% 57,5% 67,7% 59,5% 97,3Rádio FM Plus 72,8% 57,2% 53,7% 50,9% 47,8% 38,1% 42,0% 51,8% 124,1Rádio Zlín 82,4% 46,7% 49,5% 44,4% 43,2% 39,6% 41,4% 49,6% 129,5ČRo České Budějovice 73,6% 50,8% 47,1% 42,2% 44,3% 42,8% 38,5% 48,5% 126,5Rádio Černá Hora 67,2% 47,7% 44,8% 46,5% 46,4% 44,9% 39,8% 48,2% 179,5Frekvence 1 29,5% 55,3% 51,9% 51,2% 49,2% 54,0% 45,5% 48,1% 1099Rádio Contact Liberec 73,2% 46,2% 46,3% 45,1% 36,7% 40,7% 39,4% 46,8% 109,4Rádio Krokodýl 62,1% 51,5% 42,8% 37,8% 31,0% 32,2% 29,7% 41,0% 135,4Rádio Rubi 66,3% 43,9% 39,5% 37,8% 33,6% 31,9% 23,7% 39,5% 95,2Evropa 2 37,2% 42,3% 41,4% 44,0% 38,7% 35,9% 33,6% 39,0% 350,6Rádio Zlatá Praha 30,9% 46,1% 44,4% 41,4% 38,3% 33,7% 34,6% 38,5% 133,1Rádio Vysočina 75,6% 35,0% 33,7% 29,4% 38,0% 27,2% 25,3% 37,7% 143Rádio Faktor 49,6% 41,4% 39,2% 33,0% 38,1% 28,1% 30,5% 37,1% 90,8Rádio Orion 59,4% 36,3% 30,5% 32,3% 33,8% 27,9% 29,3% 35,6% 217,1ČRo 3 - Vltava 26,8% 35,2% 34,0% 26,3% 37,4% 44,4% 30,1% 33,4% 87,9Rádio Hellax 56,2% 32,1% 26,8% 25,4% 27,9% 22,0% 18,6% 29,8% 147,6Rádio Karolína 29,4% 35,2% 34,6% 31,6% 27,4% 23,9% 22,5% 29,2% 93,6Country Radio 28,7% 29,3% 31,2% 26,9% 28,6% 26,3% 27,5% 28,4% 293,4Kiss Morava 53,0% 26,6% 23,5% 24,7% 28,9% 16,6% 19,9% 27,6% 105,5Rádio City 30,1% 36,3% 27,7% 30,0% 28,6% 21,3% 16,0% 27,1% 93,6Rádio Bonton 18,3% 28,8% 21,5% 20,5% 24,3% 18,3% 22,4% 22,0% 80,2Kiss Hády 88.3 FM 35,5% 25,3% 24,5% 19,6% 19,9% 14,3% 13,2% 21,7% 167,2Kiss 98 FM 21,6% 21,8% 20,0% 23,9% 19,8% 13,8% 20,5% 20,2% 149,1Rádio O.K. 32,0% 19,3% 18,5% 17,9% 20,0% 14,4% 15,4% 19,6% 105,9

110

8.7. Nejlepší propagace rozhlasové stanice(všechny stanice více než 80tis. Včera)

NEJPOSLOUCHANĚJŠÍ ROZHL. STANICE Vla

stní

pro

paga

ci

Dai

ly re

ach

Rádio Zlín 71,9% 129,5Rádio FM Plus 67,6% 124,1Rádio Černá Hora 66,8% 179,5Rádio Rubi 64,5% 95,2Rádio Contact Liberec 64,5% 109,4Kiss Morava 60,6% 105,5Rádio Hellax 58,4% 147,6Evropa 2 56,4% 350,6Rádio Vysočina 56,2% 143Rádio Faktor 55,6% 90,8Kiss 98 FM 54,9% 149,1Rádio Orion 54,8% 217,1Rádio Krokodýl 54,5% 135,4Country Radio 54,0% 293,4Rádio Zlatá Praha 53,0% 133,1Rádio City 52,9% 93,6Frekvence 1 52,2% 1099Kiss Hády 88.3 FM 51,0% 167,2Rádio O.K. 50,5% 105,9ČRo 2 - Praha 45,7% 603,7Rádio Bonton 44,9% 80,2Rádio Karolína 43,3% 93,6ČRo České Budějovice 42,7% 126,5ČRo 1 - Radiožurnál 40,7% 1214ČRo 3 - Vltava 27,4% 87,9ČRo 6 / Rádio Svobodná Evropa 20,7% 97,3

111

Meziroční nárůsty/úbytky poslechovosti v % 1998 x 1999

PRAHA

-5

0

5

10

15

20

Cou

ntry

Rad

io

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Frek

venc

e 1

ČR

o 2

Prah

a

Kis

s 98

FM

Rád

io Z

latá

Pra

ha

Rád

io C

ity 9

3.7

FM

Rád

io Im

puls

Evro

pa 2

- Pr

aha

Rád

io B

onto

n 99

.7FM

ČR

o R

egin

a Pr

aha

Rád

io L

imon

ádov

ýJo

e Rád

io 1

ČR

o 6

/ RSE

Rád

io B

laní

k

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io V

ox

Cla

ssic

FM

Evro

pa 2

- st

ředn

íČ

echy

Rád

io P

ress

ton

Přírůstek v roce 1999 Úbytek v roce 1999

112


STŘEDNÍ ČECHY

-5

0

5

10

15

20

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Frek

venc

e 1

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io B

laní

k

Cou

ntry

Rad

io

Rád

io Im

puls

Rád

io P

ress

ton

Rád

io R

elax

Rád

io Z

latá

Pra

ha

Rád

io D

elta

Kis

s 98

FM

Rád

io B

onto

n 99

.7 F

M

Evro

pa 2

- Pr

aha

Rád

io C

ity 9

3.7

FM

Rád

io Č

erná

Hor

a

Rád

io V

ox

Rád

io O

.K. 9

3.9

Evro

pa 2

- st

ředn

í Čec

hy

ČR

o R

egin

a Pr

aha

Rád

io K

arol

ína

ČR

o 6

/ RSE

Kis

s Pr

oTon

90

FM

Rád

io 1

ČR

o Č

eské

Bud

ějov

ice

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io F

M p

lus

Rád

io A

gara

Rád

io C

onta

ct L

iber

ec

Evro

pa 2

- W

est P

lzeň

Rád

io P

rofil

Rád

io V

ysoč

ina

ČR

o Pl

zeň

Cla

ssic

FM


113


JIŽNÍ ČECHY

-5

0

5

10

15

20

ČR

o Č

eské

Bud

ějov

ice

Frek

venc

e 1

Rád

io Im

puls

Rád

io F

akto

r

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Rád

io B

laní

k

Eldo

rádi

o 88

.4

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io P

rách

eň

Rád

io F

akto

r 2

Rád

io V

ysoč

ina

Evro

pa 2

- st

ředn

íČ

echy

Evro

pa 2

- Č

eské

Bud

ějov

ice

Rád

io V

ox

Rád

io Š

umav

a

Cou

ntry

Rad

io

Rád

io K

rum

lov

ČR

o 6

/ RSE

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io F

M P

lus

Evro

pa 2

- Pr

aha

Rád

io P

ress

ton


114


ZÁPADNÍ ČECHY

-5

0

5

10

15

20

Rád

io F

M p

lus

Rád

io K

arol

ína

Rád

io E

gren

sis

Kis

s Pr

oTon

90

FM

Frek

venc

e 1

Rád

io D

rago

n

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

ČR

o Pl

zeň

Rád

io Š

umav

a

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io Im

puls

Evro

pa 2

- W

est

Plze

ň

Evro

pa 2

- D

iana

ČR

o 6

/ RSE

Kis

s 98

FM

Evro

pa 2

- st

ředn

íČ

echy

ČR

o Č

eské

Bud

ějov

ice

Evro

pa 2

- Pr

aha

ČR

o 3

Vlta

va


115


SEVERNÍ ČECHY

-5

0

5

10

15

Frek

venc

e 1

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Rád

io C

onta

ct L

iber

ec

Rád

io Im

puls

Rád

io M

ost

Rád

io A

gara

Rád

io N

orth

Mus

ic

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io C

ryst

al

Rád

io T

ep

Rád

io D

ěčín

ČR

o Ú

stí n

. Lab

em

Evro

pa 2

- Pr

aha

Cou

ntry

Rad

io

Evro

pa 2

- R

adio

club

Rád

io E

UR

O K

Rád

io B

onto

n 99

.7 F

M

Rád

io K

arol

ína

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io Č

erná

Hor

a

ČR

o 6

/ RSE

Rád

io Z

latá

Pra

ha

Rád

io 1

Kis

s Pr

oTon

90

FM

Evro

pa 2

- st

ředn

í Čec

hy

Rád

io R

elax

Rád

io C

ity 9

3.7

FM

ČR

o H

rade

c K

rálo

vé

ČR

o Pl

zeň

Rád

io V

ox

Kis

s 98

FM


116


VÝCHODNÍ ČECHY

-5

0

5

10

15

20

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Rád

io Č

erná

Hor

a

Frek

venc

e 1

Rád

io Im

puls

Rád

io O

.K. 9

3.9

ČR

o 2

Prah

a

ČR

o H

rade

c K

rálo

vé

Rád

io P

rofil

Rád

io M

etuj

e

Rád

io L

ife

Rád

io V

ysoč

ina

ČR

o 6

/ RSE

Rád

io B

laní

k

Evro

pa 2

- vý

chod

ní Č

echy

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io C

onta

ct L

iber

ec

Rád

io 1

Evro

pa 2

- st

ředn

í Čec

hy

Rád

io D

elta

Evro

pa 2

- M

orav

a

ČR

o O

lom

ouc

Cou

ntry

Rad

io

Rád

io P

ress

ton

Kis

s 98

FM

Rád

io C

ity 9

3.7

FM

Evro

pa 2

- D

uha


117


JIŽNÍ MORAVA

-5

0

5

10

15

20

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Frek

venc

e 1

Kis

s H

ády

Rád

io Im

puls

Rád

io K

roko

dýl

Rád

io Z

lín

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io V

ysoč

ina

ČR

o B

rno

Rád

io J

ih

Rád

io B

rno

Rád

io K

aryo

n

AZ

Rád

io

Kis

s Pu

blik

um

Rád

io P

rogl

as

Rád

io R

ubi

ČR

o 3

Vlta

va

ČR

o 6

/ RSE

Rád

io H

aná

Evro

pa 2

- Zl

ín

Rád

io O

rion

ČR

o O

lom

ouc

Rád

io A

pollo

Evro

pa 2

- M

orav

a

Rád

io O

.K. 9

3.9

Kis

s M

orav

a


118


SEVERNÍ MORAVA

-5

0

5

10

15

20

25

ČR

o 1

Rad

iožu

rnál

Rád

io O

rion

Frek

venc

e 1

Rád

io Im

puls

Rád

io H

ella

x

Kis

s M

orav

a

ČR

o 2

Prah

a

Rád

io R

ubi

Rád

io Č

as

ČR

o O

stra

va

Rád

io A

pollo

Evro

pa 2

- M

orav

a

Rád

io H

aná

ČR

o O

lom

ouc

Rad

iohr

ad

Rád

io Z

lín

ČR

o 3

Vlta

va

Rád

io P

rogl

as

ČR

o 6

/ RSE

AZ

Rád

io

Evro

pa 2

- Zl

ín

Kis

s Pu

blik

um

Rád

io Č

erná

Hor

a

ČR

o B

rno

Kis

s H

ády


119

1995 1996 1997 1998 1999 ODHAD 2000

% Kč % Kč % Kč % Kč % Kč % KčInvestice do reklamy total 9,08 9,95 11,22 12,32 12,66 13,23Rádio - % z rekl. total 7,30% 8,50% 8,10% 8,93% 8,77% 8,66%Rádio národní reklama - % z rekl. total 4,54% 4,68% 4,10% 4,63% 4,50% 4,43%Rádio lokální reklama - % z rekl. total 2,75% 3,83% 3,98% 4,31% 4,27% 4,23%

Investice do rádia total 100% 662 100% 845,8 100% 908,9 100% 1100,4 100% 1110,0 100% 1145,0Národní reklama privat 47,2% 312,5 45,5% 384,8 42,9% 389,9 47,2% 519,9 45,9% 510,0 45,8% 524,0Národní reklama Čro 15,1% 100,0 9,5% 80,4 7,7% 70,0 4,5% 50,0 5,4% 60,0 5,4% 62,0Národní reklama total 62,3% 412,4 55,0% 465,2 50,6% 459,9 51,8% 569,9 51,4% 570,0 51,2% 586,0Lokální reklama total 37,7% 249,6 45,0% 380,6 49,1% 446,5 48,2% 530,5 48,6% 540,0 48,8% 559,0

% Kč % % % % %Praha + Stř. Čechy 25,4% 91,0 23,9% 125,0 28,7% 152,0 31,3% 169,0 33,5% 187,0Jižní Čechy 6,0% 28,5 7,5% 29,5 6,8% 36,0 5,9% 32,0 5,2% 29,0Západní Čechy 9,3% 35,4 9,3% 58,0 10,2% 54,0 10,7% 58,0 11,1% 62,0Severní Čechy 11,6% 44,2 11,6% 48,0 11,1% 59,0 9,4% 51,0 8,6% 48,0Východní Čechy 11,1% 42,2 11,1% 41,0 9,5% 50,5 9,3% 50,0 9,1% 51,0Jižní Morava 18,4% 70,0 18,4% 86,0 18,2% 96,5 17,6% 95,0 17,0% 95,0Severní Morava 18,2% 69,3 18,2% 59,0 15,6% 82,5 15,7% 85,0 15,6% 87,0Kontrolní součet 100,0% 381,0 100,0% 446,5 100,0% 530,5 100,0% 540,0 100,0% 559,0

Rádio - obraty lokálního prodeje v jednotlivých regionech v milionech Kč

Rádio - celkové obraty v miliionech Kč

Makroekonomické údaje v miliardách Kč

Vývoj investic do reklamy v letech 1995 - 1999

Z btto příjmů je třeba odečíst náklady na získání příjmů - provize a bonusy (množstevní slevy). V národním prodeji jsou náklady na získání příjmů 40% (1995-8 - 35%), v lokálním prodeji 25%. Do obratů nejsou započítány mediální bártry, ani bártry s věcným

BTTO příjmy v roce 1995-9 jsou vypočteny na základě údajů APSV, Čro, ČSÚ, IP, MMS, Radio Net a RRM (abeced. pořadí). Odhad obratů pro rok 2000 provedla APSV na základě předchozích údajů (trendy procentního nárůstu nebo úbytku) Odhad na rok 2000 berte s rezervou.

120

Vývoj hrubého příjmu rozhlasových stanic v letech 1995 - 1999

1995 1996 1997 1998 1999 ODHAD 2000

Národní trh - celkové obraty v milionech KčNárodní reklama privat 203,1 250,1 253,4 337,9 306,0 314,4Národní reklama Čro 65,0 52,2 45,5 32,5 36,0 37,2Národní reklama celkem 268,1 302,4 298,9 370,4 342,0 351,6Lokální trhy - v milionech KčPraha + Stř. Čechy 68,3 93,8 114,0 126,8 140,3Jižní Čechy 21,4 22,1 27,0 24,0 21,8Západní Čechy 26,6 43,5 40,5 43,5 46,5Severní Čechy 33,2 36,0 44,3 38,3 36,0Východní Čechy 31,7 30,8 37,9 37,5 38,3Jižní Morava 52,5 64,5 72,4 71,3 71,3Severní Morava 52,0 44,3 61,9 63,8 65,3Lokální reklama total 285,8 334,9 397,9 405,0 419,3

Do btto příjmů nejsou započítány mediální bártry, ani bártry s věcným plněním.

BTTO příjmy v roce 1995-8 jsou vypočteny na základě údajů APSV, Čro, ČSÚ, IP, MMS, Radio Net a RRM (abeced. pořadí). Odhad obratů pro rok 1999 provedla APSV na základě předchozích údajů (trendy procentního nárůstu nebo

úbytku)

121

Documents

P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y - RRTVarchiv.rrtv.cz/files/zprava1999/zpr99c.doc · Web viewTeprve na konci roku se aktivně vyjadřují k aktuálním kauzám, Milan