ZÁKLADNÍ (DLOUHODOB¯) PROGRAM âSSD

Otevfienost nov˘m v˘zvám, vûrnost tradici

Schváleno XXXI. sjezdem âSSD, Praha, 28. – 30. 3. 2003

1

Obsah:

1. Kdo jsme a kam smûfiujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

1.1. Historické kofieny a zásady sociální demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

1.2. Základní sociálnûdemokratické hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

1.3. Cíle sociální demokracie v souãasném svûtû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6

2. Stav ãeské spoleãnosti a strategické smûry programu âSSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

2.1. Transformace ãeské spoleãnosti po listopadu 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

2.2. Spoleãenská krize let 1996-98, nástup âSSD do vlády a její dosavadní v˘sledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

2.3. Hlavní strategické smûry na‰eho dlouhodobého programového v˘hledu . . . .9

3. Jak˘ svût budoucnosti chceme spoluvytváfiet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

3.1. Informaãní revoluce: vize a realita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

3.2. Globalizace: pfiísliby i hrozby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

3.3. Na‰e odpovûì: posílení demokracie, smí‰ené pÛsobení trhua státu, mezinárodní spolupráce a regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

4. Jakou Evropu chceme a jak v ní budeme uÏiteãní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

4.1. Bezpeãná Evropa a svût bez válek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

4.2. âeská republika v Evropû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23

4.3. Bezpeãnostní a branná politika âeské republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

5. Demokratizace státu, svoboda, zúãastnûnost a odpovûdnost . . . . . . . . . . . . . . . . .27

5.1. Demokracii povaÏujeme za fiád svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27

5.2. Krajské a obecní samosprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29

5.3. Zastupitelská demokracie a obãanská souãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

5.4. Státní správa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31

5.5. Demokracie jako diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31

5.6. Ochrana Ïivota, svobody a vlastnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32

5.7. Stát, politické strany a obãanská sdruÏení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

5.8. âSSD se hlásí k osvícenské tradici organického sepûtí svobody

ãlovûka se vzdûlaností a mravností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

5.9. Lidská práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

2

6. Rozvoj solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38

6.1. Sociální práva a sociální stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38

6.2. Bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44

6.3. Rozvoj moderního systému zdravotní péãe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

7. Sociálnû trÏní a ekologicky zodpovûdná ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49

7.1. Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

7.2. Rychl˘ a trval˘ ekonomick˘ rÛst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51

7.3. Aktivní hospodáfiská politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

7.4. Rozvoj zemûdûlství a venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

7.5. Fiskální a daÀová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55

7.6. Ekonomická moc musí podléhat demokratické kontrole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57

7.7. Privatizace a kultivace podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58

8. Spoleãnost pfiátelská k Ïivotnímu prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60

9. Spoleãnost vzdûlání, vûdy a informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63

9.1. Na‰e cíle a pfiístupy k vzdûlávání a v˘chovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63

9.2. Souãásti vzdûlávací soustavy v systému celoÏivotního vzdûlávání

a jejich specifika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65

9.3. Uãitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

9.4. Voln˘ ãas mládeÏe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

9.5. Tûlov˘chova, sport a turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68

9.6. Vûda jako klíãov˘ nástroj rozvoje spoleãnosti vzdûlání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68

9.7. Informaãní spoleãnost – nástroj budování spoleãnosti vzdûlání,

spoluúãasti a solidarity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70

10. Spoleãnost globální i národní kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .73

10.1. Nezastupitelnost kultury pro rozvoj plnohodnotného Ïivota

spoleãnosti i jedince . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .73

10.2. Kvalitní mediální kultura – v˘chodisko z krize? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75

10.3. Sebereflexe kultury jako v˘chodisko kultivace kultury samé . . . . . . . . . . . . . . . .76

Závûrem... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77

3

1. Kdo jsme a kam smûfiujeme

1.1. Historické kofieny a zásady sociální demokracie

Jsme nejstar‰í ãeskou politickou stranou. âeská sociální demokracie vznikla v r. 1878 jako souãást evropského socialismu, hnutí navazujícího na odvûké tuÏby posociální spravedlnosti, usilujícího o emancipaci ãtvrtého stavu - dûlnictva.

Evropsk˘ demokratick˘ socialismus má své duchovní kofieny v antice, Ïidovsko-kfiesÈanské etice, v renesanci a reformaci, v humanistické a osvícenské tradici, v Dek-laraci práv ãlovûka a obãana z roku 1789, v Marxovû uãení o historii a spoleãnostia v národních i mezinárodních zku‰enostech dûlnického hnutí a jeho stran.

Socialismus pfievzal od liberalismu dva z jeho základních principÛ: víru v pokroka politickou svobodu. Odmítal v‰ak akceptovat jeho individualismus, posvátnost sou-kromého vlastnictví a poÏadavek, aby stát zasahoval do hospodáfiství jen minimálnû.

âeská sociální demokracie mÛÏe b˘t po právu hrdá na svoje dûjiny. Sociální demo-krati vÏdy hájili zájmy vût‰iny lidu, vÏdy stáli na pÛdû demokracie a neváhali pfiiná‰etobûti v boji proti utlaãovatelsk˘m reÏimÛm.

Dûjiny socialismu jsou nemyslitelné bez pochopení jeho internacionalistické tradi-ce, stejnû tak jako bez pochopení obtíÏí spojen˘ch s hledáním internacionalistick˘chfie‰ení. To platí i o ãeské sociální demokracii. Byla souãástí dûlnické Internacionályi ãeského demokratického hnutí. Dále rozvíjela mnohé my‰lenky a koncepce Franti‰kaPalackého, Karla Havlíãka a zejména T. G. Masaryka. Byla rozhodující silou v boji zav‰eobecné hlasovací právo, kterého bylo v r. 1907 dosaÏeno pfiedev‰ím masov˘midemonstracemi, jimÏ stáli v ãele sociální demokraté v‰ech pfiedlitavsk˘ch národÛ, a zaosmihodinovou pracovní dobu, které bylo dosaÏeno v r. 1918.

Za první svûtové války se mnozí ãe‰tí sociální demokraté stali souãástí ãeskoslo-vensk˘ch legií, které spolu s domácím hnutím v˘znamnû pfiispûly k zaloÏení samostat-ného âeskoslovenska.

Po válce ãe‰tí sociální demokraté odmítli bol‰evismus a aã oslabeni tragick˘m roz-kolem, pfiihlásili se k proudu demokratického reformistického socialismu, kter˘ navazo-val na my‰lenky Eduarda Bernsteina, Jean-Leona Jaurése a Karla Kautského. Jakosouãást tehdej‰ího Hradu byli pevnou státotvornou oporou republiky. Pfiijali MasarykÛvnázor, Ïe pro prohlubování demokracie je dÛleÏit˘ iniciativní tlak demokratické levice(„V˘voj jde doleva“) .

Po vzniku samostatného âeskoslovenska se ãe‰tí a sloven‰tí demokraté se‰liv âeskoslovenské sociálnûdemokratické stranû dûlnické. Ta se v polovinû dvacát˘chlet dohodla s nûmeckou sociální demokracií v âSR na spolupráci, která trvala aÏ dozániku první republiky.

Za druhé svûtové války stáli sociální demokraté v prvních fiadách boje za národníosvobození a hájili existenci samostatného spoleãného státu âechÛ a SlovákÛ aÏ dojeho rozdûlení. Pfiiná‰eli veliké obûti v domácím i zahraniãním odboji a spoluvytváfielijeho programové koncepty (program Za svobodu, koncept „demokracie socializující“,Petiãní v˘bor Vûrni zÛstaneme, Rada tfií aj.).

4

Po poráÏce nacistického Nûmecka se sociální demokraté spolu se v‰emi ãesko-slovensk˘mi politick˘mi silami a spojeneck˘mi mocnostmi vyslovili pro nucené pfiesíd-lení nûmeckého obyvatelstva do Nûmecka. âSSD se pfiitom postavila na ochranunûmeck˘ch sociálních demokratÛ a antifa‰istÛ.

KdyÏ dobytí mocenského monopolu komunisty znemoÏnilo v r. 1948 legální exi-stenci strany, zaji‰Èoval její vefiejnou kontinuitu exil. Domácí odpÛrci reÏimu z fiad soci-ální demokracie byli vystavení brutálním represím. Souãástí ideov˘ch v˘chodisek obno-vené strany se v devadesát˘ch létech staly i tradice PraÏského jara 1968.

Sociálnûdemokratické my‰lení neustrnulo a rozvíjelo se v souladu s dûjinn˘mv˘vojem. Postupnû pfiekonávalo utopické pfiedstavy a programy, vyjasÀovalo si reál-né meze politiky, které nelze pfiekroãit aniÏ by nedo‰lo k újmám na demokraciia Ïivotním zpÛsobu ‰irok˘ch spoleãensk˘ch vrstev. My‰lenky strukturálních demo-kratick˘ch reforem, rozvoje sociálnû trÏní ekonomiky, subsidiarity a demokratickéhozpÛsobu evropské integrace, spolu se základními hodnotami svobody, spravedlnos-ti, solidarity a lidsk˘ch práv, jakoÏ i vÛle ke spoleãnému postupu evropsk˘ch socia-listick˘ch stran, vytvofiily ideov˘ základ, kter˘ je nadûjn˘m v˘chodiskem i v prvnímstoletí nového tisíciletí.

Zmûnil se nበobraz ãlovûka. Chceme, aby byl uvûdomûl˘ a obãansky aktivnía hodláme mu v tom napomáhat. Nicménû respektujeme, Ïe existují meze politic-kého pÛsobení. I v té nejdokonalej‰í spoleãnosti budoucnosti bude na nûj doléhattíha jeho individuálního osudu, viny, omylu, nemoci, ne‰tûstí, selhání a ztroskotání.Ran˘ socialismus jako dûdic osvícenství dlouho vûfiil, Ïe ãlovûk je od pfiírody dobr˘a sociabilní a ignoroval tuto jeho tragickou dimenzi. Dnes uÏ nespoléháme automa-ticky v pfiirozenou dobrotu ãlovûka, vûfiíme v‰ak, Ïe je moÏno vytvofiit podmínky prouplatnûní jeho dobr˘ch stránek, pokud mu rozumná a otevfiená organizace spoleã-nosti poskytne ‰anci.

1.2. Základní sociálnûdemokratické hodnoty

1.2.1. Humanismus

Základní hodnotou sociální demokracie je úcta k ãlovûku jako jedineãné lidskébytosti. âlovûk je primárním cílem, úroveÀ jeho rozvoje klíãov˘m kritériem. Jehoetick˘ rozumov˘ a produktivní potenciál je základním zdrojem rozvoje spoleãnosti.Talent, vzdûlání a motivace lidí k ãinÛm prospû‰n˘m jim, jejich rodinám i celé spo-leãnosti jsou základním bohatstvím zemû. Usilovat o zaji‰tûní podmínek pro dÛstoj-n˘ a co moÏná nejspokojenûj‰í Ïivot v‰ech lidí je proto základním posláním a cílemsociální demokracie.

V zájmu harmonického rozvoje spoleãnosti je v tomto smûru Ïádoucí spoluprácei s kfiesÈansk˘mi církvemi a jin˘mi humanisticky orientovan˘mi náboÏenstvími.

1.2.2. Demokracie

Rozvíjení demokracie je obtíÏnou a zdlouhavou, nicménû jedinou cestou tvorbya realizace politiky vefiejné, otevfiené a dlouhodobû efektivní. Podílejí se na nûm jakinstituce a procedury reprezentativní demokracie, tak i demokracie participativnía pfiímé. Opakem demokracie je totalita, kterou odmítáme v jakékoli její podobû.

5

1.2.3. Trvale udrÏiteln˘ rozvoj

Jedinou ‰ancí na pfieÏití lidstva není soupefiit s pfiírodou a „dob˘vat ji“, ale nauãit seÏít s ní a v ní. Koncept trvale udrÏitelného rozvoje je hodnotou, která vyjadfiuje orienta-ci sociální demokracie na ochranu a tvorbu Ïivotního prostfiedí, úctu ke v‰em Ïiv˘mbytostem a respekt k pfiírodû jako celku. Zavazuje Ïijící generace, aby sv˘m potomkÛmpfiedaly její bohatství v co nejúplnûj‰í mífie i v celé její kráse a rozmanitosti.

1.2.4. Svoboda a odpovûdnost

Sociálnûdemokratická politika smûfiuje k tomu, aby kaÏd˘ ãlovûk mohl uplatnit svéprávo obãana na svobodn˘ rozvoj osobnosti a na svobodná rozhodnutí. Souãasnû usi-luje o to, aby kaÏd˘ bral na sebe odpovûdnost za rozhodnutí nejen pfied sv˘m svûdo-mím, ale i pfied spoleãností. Svoboda jedince je ohraniãena svobodou jin˘ch lidí. Uplat-nûní práv ãlovûka pfiedpokládá souãasnû plné respektování jeho povinností plynoucíchz demokraticky pfiijat˘ch zákonÛ. V˘chova mladé generace v rodinû a vzdûlávacímsystému smûfiuje k tomu, aby byla pfiipravena tato práva a povinnosti na sebe pfievzítv plném rozsahu.

1.2.5. Rovnost v‰ech lidí v dÛstojnosti, svobodû a právech

Jednou ze základních hodnot moderní demokratické spoleãnosti je rovnostv‰ech lidí v dÛstojnosti, svobodû, právech a v Ïivotních ‰ancích. Také v‰ak v odpo-vûdnosti a povinnostech, a to bez ohledu na pohlaví, vûk, rasu, národnost, nábo-Ïenské a politické pfiesvûdãení, zdraví, ekonomické a sociální postavení jednotlivcÛ,rodin a domácností ve spoleãnosti. Vzhledem k tomu, Ïe podmínky, v nichÏ Ïijí,jejich kvalifikace, schopnosti a v˘kony se vzájemnû odli‰ují, nelze za cíl sociálnû-demokratické politiky povaÏovat absolutní rovnost kvality jejich Ïivota. Sociálnídemokracie proto usiluje o vytvofiení rovnosti pfiíleÏitostí pro v‰echny vytváfienímvefiejnoprávních institucí, jakoÏ i ekonomick˘ch a sociálních standardÛ platn˘ch prov‰echny. Vytváfií podmínky pro rovn˘ pfiístup ke vzdûlání, práci, k obãanskémui osobnímu uplatnûní.

1.2.6. Solidarita

Jedním ze základních zpÛsobÛ vytváfiení rovnosti v dÛstojnosti, svobodû a právechje pfiirozená lidská solidarita a z ní se vyvinuv‰í demokratická obãanská sounáleÏitosts tûmi skupinami, jeÏ jsou tak ãi onak sociálnû hendikepovány podmínkami svého Ïivo-ta a jsou proto ohroÏeny sociálním poklesem, chudobou, pfiípadnû i sociálním vylouãe-ním. Proto bude sociální demokracie usilovat o vytváfiení dÛstojn˘ch podmínek Ïivotapro dÛchodce, rodiny s dûtmi, nemocné a zdravotnû postiÏené, nezamûstnané, jakoÏi jinak znev˘hodnûné men‰iny nebo skupiny nalézající se na okraji spoleãnosti. Pfied-pokladem plného uplatnûní principu solidarity v‰ak bude i spoluodpovûdnost a vstfiícnáaktivita pfiíslu‰níkÛ tûchto skupin a men‰in i jejich rodin.

1.2.7. Sociální spravedlnost

V podmínkách trÏní ekonomiky nemÛÏe ani rovnost pfiíleÏitostí ani uplatnûní princi-pu solidarity pfiekonat existenci nerovností podmínek a kvality Ïivota jednotlivcÛ i rodin.Sociální demokracii pÛjde o to, aby sociální nerovnosti nepfierostly únosnou mez a bylyspoleãností vnímány jako pfiijatelné a uÏiteãné. Princip sociálního státu bude proto pro-

6

sazovat prostfiednictvím vefiejn˘ch rozpoãtÛ a daÀové soustavy takovou míru pfieroz-dûlování, která zajistí v‰em obãanÛm âeské republiky rovn˘ pfiístup k vefiejn˘m sociál-ním sluÏbám a Ïivotní podmínky, umoÏÀující v‰em, ktefií chtûjí, vést hodnotn˘ a dÛstoj-n˘ Ïivot.

1.3. Cíle sociální demokracie v souãasném svûtû

1.3.1. âlovûk jako cíl a lidsk˘ potenciál jako zdroj rozvoje spoleãnosti

âlovûk bude moci b˘t svobodn˘ pouze tehdy, bude-li mít k dispozici dostatek zdro-jÛ, podnûtÛ a pfiíleÏitostí k vlastnímu rozvoji a uplatnûní. Spoleãnost bude prosperovatjen tehdy, dokáÏe-li vyuÏít maxima schopností a dovedností sv˘ch ãlenÛ. Vytváfiení conejpfiíznivûj‰ích podmínek pro rozvoj ãlovûka proto chápeme jako klíãovou strategickouorientaci sociální demokracie v dlouhodobé perspektivû.

1.3.2. Spoleãnost vzdûlání, spoluúãasti, solidarity a ekologické citlivosti

Roz‰ifiování prostoru pro rozvoj a uplatnûní lidí je nutno stavût na vytváfiení vzdû-lávacích pfiíleÏitostí pro v‰echny a po cel˘ Ïivot; na lidské solidaritû a obãanské spolu-úãasti s tûmi, ktefií by se jinak ocitli na okraji spoleãnosti; na podpofie v‰ech forem úãas-ti lidí na fie‰ení vefiejn˘ch záleÏitostí a na úctû ke v‰emu Ïivému na této planetû.

1.3.3. Sociálnû a ekologicky orientované trÏní hospodáfiství

PÛsobení produktivních sil trÏní ekonomiky je tfieba neustále slaìovat s potfiebamivytváfiet co nejpfiíznivûj‰í podmínky pro Ïivot, rozvoj a uplatnûní lidí a pro zaji‰tûní trva-lé udrÏitelnosti rozvoje z hlediska vlivÛ v˘roby a civilizace na Ïivotní prostfiedí. Pro-stfiedkem k tomu bude navzájem se doplÀující regulaãní pÛsobení trhu, státu a obãan-ského sektoru pfii fie‰ení dne‰ních a budoucích problémÛ zemû, jakoÏ i zodpovûdnostÏijících generací za existenãní podmínky generací pfií‰tích.

1.3.4. Globální spravedlnost a odpovûdnost

âeská republika je jen malou, nicménû nikoli nedÛleÏitou ãástí svûtové civiliza-ce. âeská sociální demokracie chápe svoji spoluodpovûdnost za osudy lidstvavskutku globálnû: podporou demokracie a demokratick˘ch institucí obãanské spo-leãností v‰ude ve svûtû, spoluúãastí na programech vedoucích k pfiekonání bídynárodÛ tfietího svûta, úsilím o mírové fie‰ení konfliktÛ, dÛsledn˘m hledáním takov˘chpolitick˘ch mechanismÛ na úrovni státÛ i nadnárodních spoleãenství, které by pro-sazovaly hodnoty a principy sociální demokracie tváfií v tváfi potenciálním hrozbámneregulované globalizace.

7

2. Stav ãeské spoleãnosti a strategické smûry programu âSSD

2.1. Transformace ãeské spoleãnosti po listopadu 1989

âeskou spoleãnost postavily dûjiny po r. 1989 pfied úkol vypofiádat se s nároãn˘mitransformaãními promûnami. âSSD se podílela na tûchto procesech a vytváfiela svépojetí transformace.

Zvládnutí takového procesu bylo a je obtíÏné i proto, Ïe chybûly úspû‰né zahra-niãní vzory, kapitálové i kvalifikaãní zdroje, které ho mohly usnadnit. Zlomov˘m obdo-bím byl r. 1992, kdy nastal posun politického tûÏi‰tû doprava a nové mocenské elity,které se na jafie 1990 postavily do ãela tûchto pfiemûn, nekriticky pfiijaly strategii trans-formace, zaloÏenou na maximální liberalizaci, co nejrychlej‰í privatizaci a pfiísnû restrik-tivní rozpoãtové a penûÏní politice. Pfiitom – kromû nûkolika obecn˘ch formulí – neby-ly s to vypracovat dlouhodobûj‰í politickou a spoleãensko-transformaãní koncepcisvého postupu. Tato bezkoncepãnost usnadnila vznik silné a vlivné vrstvy nov˘chkofiistníkÛ, na nûjÏ spoleãnost reagovala nespokojeností, která je dodnes zdrojemmnoha potíÏí a bolestí.

Navíc v sobû „koncepãní bezkoncepãnost“ konzervativnû-liberální pravice, kteráprovádûla transformaãní proces po svém, nesla rysy nesná‰enlivosti k jakékoliv kritice,stálého zdÛrazÀovaní diferenciace na vítûze a poraÏené a mûla v˘razn˘ podíl na roz-bití âeskoslovenska, které bylo selháním polistopadového demokratického v˘vojea postavilo ãeskou spoleãnost pfied obtíÏn˘ a neãekan˘ úkol, Ïít a rozvíjet se v rámcizcela nového státního útvaru – âeské republiky.

Pravice, která mezi lety 1992-7 bez zábran prosazovala svou, postupnû vytvofiilavr‰ící se bariéru omylÛ, chyb a obtíÏí, jeÏ nezadrÏitelnû vedly na‰i zem do celkové stag-nace. Specifickou roli v tom sehrála i vût‰ina medií, která se vzdala své proklamovanéaspirace na nezávislost a stala se alternativním aktérem pravicového v˘voje.

Pravicové vlády odmítaly pfiijmout hospodáfiskou politiku státu, zamûfienou na pod-poru zvy‰ování konkurenãní zpÛsobilosti tehdy podkapitalizovan˘ch podnikÛ, strádají-cích pod bfiemenem pfiedãasné liberalizace ekonomiky vÛãi zahraniãí. Nesprávnou seukázala zejména pfiedstava vût‰iny pravicov˘ch ekonomÛ, Ïe privatizaci ekonomick˘chsubjektÛ je tfieba provést naráz, „jedním skokem pfies propast“, a to i za tu cenu, Ïe seuskuteãní bez nezbytného právního rámce. Kupónovou privatizaci, která byla uÏ samao sobû krut˘m omylem, provázel i rozsáhl˘ pfiím˘ prodej podnikÛ na bankovní úvûr,o kterém se ãasto uÏ pfiedem vûdûlo, Ïe nemÛÏe b˘t vãas a zplna splacen. To v‰e,spolu s uÏ zmínûn˘m rozvratem bezpeãnostních a soudních institucí a funkcí, alei s jin˘mi omyly, vyvolalo vlnu korupce, dosahující ohromujících rozmûrÛ .

To, jakoÏ i nechuÈ pravicov˘ch vlád dát spoleãnosti moÏnost spolurozhodovat refe-rendem o klíãov˘ch otázkách budoucnosti, vyvolalo vlnu narÛstající obãanské apatie.Národu byly vnucovány i takové skuteãnosti, vÛãi kter˘m se zdvihal Ïiveln˘ odpor, pocityodcizení a nespokojenosti. Konzumní euforie parazitní vrstvy zbohatlick˘ch tuneláfiÛ kon-trastovala s potíÏemi, jimÏ byla vystavena vût‰ina ostatních obãanÛ.

Od poãátku transformace se zaãaly oz˘vat ze strany sociální demokracie stále

8

sílící varovné hlasy, ale média jim neposkytla prostor a aÏ na nûkolik v˘jimek nadáleglorifikovala pravicovou politiku jako jedinou moÏnou cestu transformace.

2.2. Spoleãenská krize let 1996-98,nástup âSSD do vlády a její dosavadní v˘sledky

Ideologie „jediné správné cesty“ odpuzovala – stejnû jako pfied listopadem 1989 –stále více lidí, zvlá‰tû kdyÏ narÛstající hospodáfiské problémy pfierostly v krizi, zatímcookolní zemû proÏívaly vzestup. Hospodáfiská krize vyústila do politické a obû sev letech 1996-98 propojily do krize celospoleãenské. Ta oslabila pozici pravice a vedlake vzrÛstu dÛvûry obãanÛ k âSSD.

Sociální demokracie zpracovala a pfiedloÏila vefiejnosti uÏ v r. 1997 komplex-ní program pfiekonání této krize a fiadu opatfiení smûfiujících k dovr‰ení transfor-mace. Ve volbách do snûmovny v r. 1998 pro nûj získala podporu takfika dvou mili-onÛ (32,31 %) voliãÛ.

Podmínky, za nichÏ âSSD pfievzala vládní odpovûdnost, nebyly zvlá‰È pfiíznivé.Její men‰inová vláda mûla k dispozici jen skrovn˘ deficitní rozpoãet. Navíc právû v tétodobû dozrála kritická situace fiady na‰ich nejvût‰ích podnikÛ a zejména bank, kteráhrozila rozvrátit stabilitu celé ekonomiky a vyvolat dal‰í vlnu jejího poklesu. V rozporus pÛvodním zámûrem nezbylo neÏ narychlo a nemal˘mi prostfiedky uhasit tento poÏárkrizové recidivy a usmûrnit k jejímu fie‰ení nemalou ãást zdrojÛ, s nimiÏ vláda pÛvodnûpoãítala pro naplÀování sv˘ch klíãov˘ch programov˘ch cílÛ, zejména v oblasti ‰kolství,bytov˘ch, sociálních aj. programÛ. Vláda navíc plnila své úkoly v nepfiíznivé mediálníatmosféfie, kdy takfika v‰echny sdûlovací prostfiedky – vãetnû vefiejnoprávních – roz-poutaly proti nástupu na‰í vlády kampaÀ, nûkdy aÏ nenávistnou.

Pravicová vût‰ina parlamentu navíc vládû âSSD zablokovala fiadu klíãov˘ch norem(zejména zákon o zavedení majetkov˘ch pfiiznání), bez nichÏ mohla jen s obtíÏemizahájit akci âisté ruce, namífienou proti minulé ekonomické kriminalitû.To nás velmipo‰kodilo, protoÏe na její v˘sledky celá spoleãnost netrpûlivû ãekala. Tímto krokemãeská pravice udûlala tlustou ãáru za privatizaãním rozkrádáním a legalizovala takkofiist tuneláfiÛ, etablovala novou vrstvu mafiánsk˘ch zbohatlíkÛ, jejíÏ beztrestná exi-stence podr˘vala základy spoleãenské morálky a spoleãenského konsensu. Nakonecv‰ak ani tím se jí nepodafiilo zabránit postihu alespoÀ ãásti viníkÛ.

Pfies v‰echny potíÏe se podafiilo uskuteãnit podstatnou ãást na‰eho programu.

� Obhájili jsme – a v mnohém i posílili – principy solidarity a sociálních jistota ubránili základní sloupy sociálního státu pfied náporem pravice.

� Zahájili jsme obtíÏn˘ proces revitalizace klíãov˘ch podnikÛ a stabilizacebankovního sektoru, coÏ nám umoÏnilo zastavit rÛst nezamûstnanosti.

� Usnadnili jsme vstup zahraniãního investiãního kapitálu, kter˘ podstatnûzv˘‰il a roz‰ífiil moderní v˘roby, pfiispûli k vzestupu v˘vozu, a tím jsmei zaãali postupnû zlep‰ovat pasivní obchodní bilanci.

� Vypracovali jsme programy, které v rámci moÏností podpofiily malé a stfied-ní podniky a zmírnili finanãní krizi na‰eho zemûdûlství.

� Zastavili jsme pokles ekonomiky, posílili stabilitu mûny, redukovali inflaci,

9

oÏivili kapitálov˘ trh a vytvofiili pfiedpoklady pro obnovení rÛstu bytovév˘stavby.

� Zreorganizovali a stabilizovali jsme vládní legislativu a zaãali soustavnoupráci na reformû v‰ech podstatn˘ch zákoníkÛ a dal‰ích zákonÛ potfiebn˘chpro stabilizaci a zlep‰ení funkcí státní správy a soudnictví.

� Posílili jsme práva obãanÛ na ochranu pfied státní byrokracií zfiízením funk-ce ochránce lidsk˘ch práv (ombudsmana).

� Prosadili jsme dÛraznûj‰í a koncepãnû vyhranûnou energetickou i ekologic-kou politiku a udrÏeli stabilitu na‰eho zdravotnictví.

� Posílili jsme investice do vûdy a v˘zkumu, zahájili proces diskuse o ‰kolskéreformû a celoÏivotním vzdûlávání.

� PoloÏili jsme základy pro prohloubení demokracie prosazením vzniku kraj-sk˘ch orgánÛ, uãinili jsme kroky k reformû vefiejné správy a stabilizaci stát-ního aparátu.

� Pfiekonali jsme zaostávání âR v otázce vstupu do EU a dostali jsme ji opûtdo první fiady uchazeãÛ o pfiijetí.

Pfies tyto a dal‰í úspûchy se v‰ak ukazuje, Ïe rozsah, sloÏitost a obtíÏnost trans-formaãního období i dÛsledky konzervativnû liberalistické strategie transformace jsouvût‰í, neÏ aby je bylo moÏno plnû zvládnout v ãasovém rámci jednoho volebního obdo-bí. Proto jsme vypracovali dlouhodob˘ programov˘ v˘hled, kter˘ urãuje základní smûryna‰í strategie pro budoucnost.

2.3. Hlavní strategické smûry na‰eho dlouhodobéhoprogramového v˘hledu

Pfiedev‰ím je tfieba zvládnout v˘zvy globalizace, zahájené novou érou digitálnû-informaãní revoluce, se v‰emi jejími nepominuteln˘mi civilizaãními dÛsledky, od nadûjípo hrozby, ve smyslu roz‰ífiení prostoru pro na‰e humanistické cíle.

Druh˘m na‰ím strategick˘m cílem je zaãlenit âR do EU jako její plnoprávnou, roz-vinutou a stabilní souãást. Toto zaãlenûní nechápeme na rozdíl od konzervativcÛ a libe-rálÛ jen jako vstup do nejvût‰ího jednotného trhu svûta, kter˘ by zabezpeãil âR eko-nomickou stabilitu a potfiebn˘ rÛst, ale i jako úãast na jedineãném procesu dobrovol-ného demokratického a mírového vytváfiení spoleãenství evropsk˘ch státÛ.

Proto budeme spolu s ostatními evropsk˘mi sociálnûdemokratick˘mi a socialistic-k˘mi stranami usilovat, aby se spolu s ekologicky orientovan˘m sociálnûtrÏním hospo-dáfistvím a vûdeck˘m rozvojem postupnû a soustavnû uskuteãÀovala i politika plnézamûstnanosti, byl realizován kodex sociálních práv a jistot, systémy celoÏivotníhovzdûlávání, rozvoje kvartérního sektoru a cílevûdomá pfiistûhovalecká politika spojenás bojem proti nacionalismu a xenofobii.

V organické jednotû s obûma pfiedchozími zámûry vytyãujeme i svÛj tfietí strategick˘cíl, smûfiující k dovr‰ení transformaãních promûn a rozvinutí nové éry solidárnû humánní-ho trvale udrÏitelného rozvoje na‰í zemû. Smûry a cíle této politiky podrobnû rozvíjímev následujících kapitolách tohoto programového dokumentu. Jde v ní o:

10

a) dal‰í demokratizaci na‰eho státu rozvíjením svobody, zúãastnûnostia odpovûdnosti,

b) vytváfiení solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti,

c) rozvoj moderní sociálnû trÏní a ekologicky zodpovûdné ekonomiky a spo-leãnosti, spoleãnosti informací, vûdy, vzdûlávání a rozvinuté osobité národ-ní kultury.

Dosahováním tûchto cílÛ chceme obnovit a dále rozvinout i nûkteré pozitivní a spe-cifické tradice a rysy ãeského národního charakteru, jejichÏ zdroje sahají aÏ k dobámvzniku ãeského státu, reformace, osvícenství a národního obrození. Máme na myslizejména ãeskou pracovitost, houÏevnatost, schopnost a ochotu k inovacím, cit pro spo-leãenskou rovnost a poctivost, vÛli k obãanské zralosti a nechuÈ k jakémukoliv násilía extremismu.

V kritick˘ch okamÏicích historie ãesk˘ národ dovedl prokázat jednotu, vysokémorální kvality, obûtavost a solidaritu, ale i rozváÏné jednání. Nikdy mu nebyl cizí smyslpro stabilitu rodiny, originalitu vlastní kultury a váÏnosti ke ‰kole a vzdûlávání.

Program smûfiuje k tomu, abychom tyto na‰e tradiãní národní vlastnosti nejen oÏi-vili, ale i modernizovali jejich projevy tak, abychom byli schopni pfiidat do novû se tvo-fiícího evropanství i nበãesk˘ nezanedbateln˘ pfiínos.

11

3. Jak˘ svût budoucnosti chceme spoluvytváfiet

Zmûny, kter˘mi prochází na‰e zemû a spoleãnost, jsou souãástí dvou soubûÏnûprobíhajících a navzájem se ovlivÀujících celosvûtov˘ch procesÛ: informaãní revolucea globalizace. Jsme svûdky neustál˘ch, neb˘vale rychl˘ch a pronikav˘ch promûnzasahujících v‰echny oblasti hospodáfiství, vefiejn˘ i soukrom˘ sektor, politiku a kultu-ru, stejnû jako vojenství, práci i vzdûlávání, zábavu i kaÏdodenní Ïivot lidí ve v‰ech ãás-tech svûta. Katalyzátorem tohoto historického v˘voje je technická revoluce soustfiedû-ná jednak kolem navzájem propojen˘ch informaãních, komunikaãních a mediálníchtechnologií, a jednak neb˘val˘ rozvoj nov˘ch produkãních odvûtví vyuÏívajících nejno-vûj‰í v˘sledky nevídanû rychlého vûdeckého pokroku, zejména biotechnologií, geneti-ky, kvantové fyziky, bioniky a nanotechnologií. I kdyÏ technické faktory sehrávajív tomto v˘voji klíãovou úlohu, nelze ho na nû redukovat – spoleãenské faktory mu dáva-jí smûr.

Svût je, stejnû jako jiÏ mnohokrát v minulosti, na poãátku hlubokého civilizaãníhopfielomu plného nejen pfiíslibÛ, ale také váÏn˘ch hrozeb. A stejnû jako jiÏ mnohokrátv minulosti i tentokrát existuje reálná moÏnost pozitivního v˘chodiska. O tom ãeskásociální demokracie nepochybuje. Je si v‰ak vûdoma, Ïe k tomu, aby tento civilizaãnípfielom slouÏil zájmÛm ‰irok˘ch vrstev spoleãnosti, je nutné mnohé uãinit a je k tomupfiipravena.

Pro âeskou republiku je Ïivotnû dÛleÏité, aby ve své politice vycházela z co nej-pfiesnûj‰ího poznání svûtového v˘voje tûchto procesÛ a trendÛ jako nutného základupro pravdivé zhodnocení vlastního postavení a moÏností. Dnes jiÏ jasnû vidíme, Ïenelze vystaãit s prostou pfiedstavou na‰eho „návratu do Evropy“, v níÏ bez vût‰ích pro-blémÛ uplatníme svÛj vlastní potenciál a pfiednosti. Naopak, ãeská spoleãnost potfiebu-je politickou sílu, která by jí nabídla dÛvûryhodn˘ projekt vlastní osobitosti a smyslupl-né budoucnosti v mûnícím se svûtû. Na‰e spoleãnost potfiebuje vizi své budoucnosti.To je úkol, kter˘ stojí pfied sociální demokracií.

3.1. Informaãní revoluce: vize a realita

PrÛmyslová spoleãnost – v té podobû, jakou znaly dne‰ní star‰í generace a fiadapfiedchozích generací – se pfied na‰ima oãima postupnû mûní na spoleãnost, v níÏjednu z hlavních rolí hrají informace a znalosti. Na rozdíl od minulosti v‰ak rychleji mizíprostorové bariéry – propojené informaãní, komunikaãní a mediální technologie pokr˘-vají celou zemûkouli a pronikají do v‰ech koutÛ. âasová bariéra se stále více pfiibliÏu-je k nule – informace se po sítích pfiená‰ejí témûfi okamÏitû, neustále se zvy‰uje rych-lost jejich zpracování. Vzniká globální informaãní infrastruktura, která zpracovává a pfie-ná‰í stále vût‰í mnoÏství dat a informací. Centra, vznikající v jejích uzlech, nab˘vají a jiÏnyní vyuÏívají schopnost shromaÏìovat a vytváfiet neobyãejn˘ objem znalostí a pfie-mûÀovat je na v˘znamnou spoleãenskou sílu.

Propojení informaãních, komunikaãních a mediálních technologií vede ke vznikunov˘ch podnikatelsk˘ch odvûtví, která budou v nejbliωích desetiletích sehrávat klíão-vou úlohu v ekonomice. Prototypem takové technologie je dne‰ní Internet. Na dal‰í roz-

12

víjení a vyuÏití tûchto technologií soustfieìují své úsilí desítky velk˘ch nadnárodníchspoleãností a tisíce stfiedních a mal˘ch podnikÛ ve v‰ech ãástech svûta. Pfiedpokládáse, Ïe budoucí technologie tohoto typu budou více ãi ménû vyuÏívat v‰echna odvûtvíprÛmyslu a sluÏeb.

JiÏ dnes napfi. biotechnologie a genetika pfiiná‰ejí zcela nové moÏnosti v zemû-dûlství a ve zdravotnictví. Spolu s nimi v‰ak pfiiná‰ejí i ãetné etické problémy, kterédosud lidstvo nefie‰ilo a které ho mohou potenciálnû i ohroÏovat. Lze oãekávat vzniknov˘ch technologií v˘roby a zcela nov˘ch druhÛ v˘robkÛ, nové formy marketingua obchodu, jejichÏ pfiedzvûstí je dne‰ní elektronick˘ obchod, nové zpÛsoby organi-zace a fiízení podnikÛ (jejich moÏnosti naznaãují dne‰ní snahy o bezskladové záso-bování a v˘robu, decentralizaci podnikatelsk˘ch jednotek smûrem k uÏivateli, vyuÏí-vání manaÏersk˘ch informaãních, fiídících a rozhodovacích systémÛ ãi managemen-tu znalostí). UÏ dnes se mûní charakter práce lidí vtaÏen˘ch do informaãní revoluce(práce na dálku a v mezinárodních t˘mech, jejichÏ ãlenové v rÛzn˘ch zemích jsouinformaãními a komunikaãními technologiemi propojeni v celosvûtovém mûfiítku).Mimofiádnû v˘znamné je vyuÏívání informaãních a komunikaãních technologiík pohybu finanãního kapitálu prakticky okamÏitû po celém svûtû.

Na jedné stranû rozpad prostorov˘ch i ãasov˘ch barier, vyuÏívání znalostí a pfie-nosu informací i vytváfiení globální informaãní infrastruktury pfiiná‰í nové moÏnosti roz-voje pfiirozen˘ch informaãnûkomunikaãních a sociálnûkulturních mikroregionÛ i pfiiro-zen˘ch spádov˘ch regionÛ, vytváfií pfiedpoklady pfiekonávání nadmûrné urbanizacea umoÏÀuje rozvoj identity venkovsk˘ch místních komunit. Tím otevírá i nové moÏnostirozvoje demokracie, decentralizace rozhodování, racionalizace a decentralizace státnísprávy a rozvoje samosprávy, demokratické kontroly moci, rozvoje obãanské spoleã-nosti a zapojení obãanÛ do správy a kontroly vûcí vefiejn˘ch.

Na druhé stranû koncentrace informaãních technologií dává tûm, kdo jimi disponu-jí, obrovskou moc, která mÛÏe b˘t, a také uÏ je, zneuÏívána k mnohem sloÏitûj‰íma rafinovanûj‰ím zpÛsobÛm ovládání lidí i spoleãnosti. Zásadnû nov˘m kulturním feno-ménem, kter˘ nabízí fiadu pfiitaÏliv˘ch technologick˘ch a ekonomick˘ch moÏností, alekter˘ je také nutno chápat jako kulturní a politickou hrozbu, je moÏnost vytváfiení nepfii-jatelné podoby smy‰leného, virtuálního svûta.

Nové technologie sice posilují moÏnost, Ïe se ãlovûk stane aktivním produ-centem zboÏí, sluÏeb, informací i zábavy, vytváfiejí v‰ak také nebezpeãí, Ïe budepouze pasivním a snadno ovladateln˘m konzumentem informací. V dûjinách lid-stva nejde o naprostou novinku, neboÈ takov˘ch pfiípadÛ bylo více. Novinkou neníani hrozba zneuÏití tûchto technologií masovou manipulací my‰lením lidí. V nastá-vající éfie by ov‰em nekontrolovaná moc masovû mediálních technologií mohlavytváfiet hrozbu vzniku médiokracie.

Zdá se b˘t nesporné, Ïe informaãní revoluce bude mít obrovské ekonomické, soci-ální, politické a kulturní dopady a stane se dÛleÏit˘m ãinitelem jiÏ zmiÀovan˘ch civili-zaãních zmûn.

Pro nástup informaãní revoluce bylo charakteristické, Ïe v nejvyspûlej‰ích zemíchv minul˘ch desetiletích pfiedcházel informaãní revoluci pfiechod od prÛmyslové k po-prÛ-myslové (postindustriální) spoleãnosti, ke spoleãnosti sluÏeb, kde odvûtví sluÏeb - tzv. ter-ciární sektor - se na poãtu pracovníkÛ v národním hospodáfiství podílí jiÏ více neÏ ze dvou

13

tfietin. Nyní stojí tyto zemû na prahu dal‰í fáze pfiechodu informaãní revoluce, která je spo-jena se vznikem spoleãnosti znalostí – spoleãnosti intelektualizované práce, pro jejíÏ eko-nomiku budou charakteristické intelektualizované sluÏby – tzv. „kvartérní“ sektor, zahrnu-jící zejména odvûtví sluÏeb souvisejících s potfiebami intelektuálního a fyzického rozvojeãlovûka (informatiky, vûdy, vzdûlávání a zdravotní péãe).

Ve v˘robních odvûtvích, zejména v prÛmyslu, prudce rostou intelektualizovanésluÏby. Vedle vlastníkÛ kapitálu se tím zvy‰uje úloha „vlastníkÛ mozkÛ“, jejichÏ správnástimulace a motivace se stává mimofiádnû dÛleÏitou a patrnû povede k tomu, Ïe sezv˘‰í jejich úloha i pfii rozdûlování hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ a pfii rozhodování.

Rozvoj tûchto intelektualizovan˘ch sluÏeb (kvartérního sektoru) jde ve svûtû dvûmacestami. Neoliberální cestou „ãistého kapitalistického trhu“ a cestou sociálnû trÏní, ori-entovanou na ochranu a tvorbu Ïivotního prostfiedí cestou – cestou sociálního státu.Neoliberální cesta „ãistého“ trhu, prosazovaná zejména v USA, smûfiuje k „potrÏnûní“i tûchto sluÏeb. Rozvoj nûkter˘ch terciárních sluÏeb jednoduchého typu vede k narÛstá-ní potfieby nekvalifikované práce, kterou pfiemûÀuje na práci nejhÛfie placenou, nejhÛ-fie sociálnû a zdravotnû poji‰tûnou a nejhÛfie pracovním právem chránûnou. Prohlubu-je se tak polarizace úrovnû Ïivota mezi bohat˘mi a chud˘mi aÏ na samu mez – nejenv jeho kvalitû, ale i v jeho délce.

SociálnûtrÏní cesta, prosazovaná zejména v Evropské unii, se snaÏí tyto rozdílyudrÏet v únosn˘ch mezích. Rozvíjí tyto sluÏby na principu solidarity, tj. pfieváÏnû jakosluÏby vefiejné. Ve v˘robních odvûtvích jí rozmach tûchto intelektualizovan˘ch sluÏebotvírá nové obzory spolurozhodování a spoluvlastnictví zamûstnancÛ – hospodáfiskédemokracie (zkracování pracovní doby se v Evropû dlouhodobû uskuteãÀuje pfieváÏnûbez sniÏování mezd, naproti tomu tlak „ãistého“ trhu na individuálnû krat‰í pracovníúvazky znamená i „krat‰í“ mzdu).

Dlouhodobé tendence ve v˘voji nejvyspûlej‰ích ekonomik svûta – ãistû trÏní ekono-miky USA a vyspûlého jádra sociálnûtrÏní Evropské unie – naznaãují, Ïe dochází dlou-hodobû k rychlej‰ímu rÛstu produktivity práce právû v sociálnûtrÏních ekonomikách EU,kde patrnû v˘znamnou roli hraje motivaãní pÛsobení sociální soudrÏnosti. Oslabení prvkÛsociálnûtrÏní ekonomiky by tak mohlo znamenat váÏné problémy, neboÈ programy EUzamûfiené na zachycení v˘voje technické a informaãní revoluce (zejména zv˘‰enou pod-porou v˘zkumu, nov˘ch technologií a rozvoje vzdûlávání) vyÏadují aktivní a motivovanoupracovní sílu.

Specifick˘m rysem âeské republiky a dal‰ích transformujících se zemí stfiednía v˘chodní Evropy je, Ïe v nich obû fáze tohoto v˘voje – pfiechodu ke spoleãnosti slu-Ïeb a poté ke spoleãnosti znalostí – probíhají v podstatnû krat‰í dobû, coÏ mÛÏe b˘tzárodkem sociálních pnutí. Proto nemÛÏe politika âeské republiky pouze napodobovatpolitiku vyspûl˘ch zemí, ale musí ke spoleãnému cíli hledat specifické pfiístupy. Zaãle-nûní âR do sociálnûtrÏního modelu Evropské unie má velk˘ v˘znam pro souãasn˘a budoucí v˘voj âeské republiky. âR to umoÏÀuje vytvofiit prostfiedí sluãitelné s pro-stfiedím ve státech Evropské unie a zaãlenit se do evropského ekonomicko-politickéhokomplexu, kter˘ mÛÏe v˘znamnû ovlivÀovat globalizaãní procesy v souãasném svûtû.

14

3.2. Globalizace: pfiísliby i hrozby

Druhou podstatnou stránkou nynûj‰ího v˘voje je celosvûtové v˘razné propojenínejen technologií, ale i ekonomik. Vedle celosvûtové tvorby, ‰ífiení a vyuÏití informací jeto celosvûtové roz‰ífiení obchodu – zejména elektronického – a zejména celosvûtov˘(globální) pohyb kapitálu, a tím v koneãném dÛsledku propojení v‰ech ekonomik docelosvûtové globální ekonomiky, kde národní ekonomiky se stávají silnû závislé nejenna tom, co se dûje v jejich bezprostfiedním okolí, ale i na v˘voji v celosvûtovém mûfiít-ku. Pfiedpokladem je mezinárodní liberalizace nejen trhÛ zboÏí a sluÏeb, ale novû i libe-ralizace trhÛ v˘robních faktorÛ – kapitálu a práce.

Ekonomická globalizace pfiitom probíhá nerovnomûrnû. JiÏ dnes je realitou globa-lizace finanãního trhu. Odhaduje se, Ïe kaÏd˘ den dochází na svûtovém finanãním trhuk operacím v rozsahu 1,8 trilionÛ americk˘ch dolarÛ, z ãehoÏ 90 % má spekulaãní pova-hu. To ãiní svûtov˘ finanãní trh nesmírnû zraniteln˘m. Trh zboÏí je totiÏ pfieváÏnû regio-nální (zhruba 80 % zahraniãního obchodu zemí EU pfiipadá na vnitfiní evropsk˘ trh,podobnû je tomu v USA) a trh práce je pfieváÏnû národní, migrace – kromû migrace„mozkÛ“ a práce „mozkÛ“ na dálku – je omezována.

Globalizace pfiiná‰í nové, dfiíve netu‰ené moÏnosti. Je‰tû nikdy dfiíve nedispono-val svût tolika vûdomostmi, takov˘m bohatstvím kapitálu a nebyl tak v˘konn˘.

Globalizace se neomezuje pouze na ekonomickou sféru, i kdyÏ zde se projevujenejv˘raznûji. Pfiesahuje hranice vyspûl˘ch státÛ, vtahuje do procesu zmûn v‰echnyoblasti souãasného svûta a v‰echny sféry spoleãenského Ïivota a ve sv˘ch koneãn˘chdÛsledcích i doslova kaÏdého jednotlivce. K propojování svûta pfiitom dochází pfiede-v‰ím pÛsobením ekonomick˘ch sil a rozvojem vûdy a techniky, ‰ífiením a vzájemn˘mpronikáním kultur.

Hnací a vedoucí silou globalizace je nûkolik stovek nejvût‰ích nadnárodních kor-porací, jejichÏ roãní obrat je nejednou vût‰í neÏ hrub˘ domácí produkt nûkter˘ch státÛstfiední velikosti. Nadnárodní spoleãnosti ovládají zhruba dvû tfietiny svûtového obcho-du. Tyto korporace mûní charakter svûtového trhu, pfiemûÀují jej na svÛj vnitropodni-kov˘ trh a mají tendenci vytlaãovat z nûj volnou soutûÏ. I kdyÏ si pfiitom ostfie konkuru-jí, je prostor pro soutûÏ mezi nimi trvale zuÏován jejich dal‰ími fúzemi. Pfiitom jsouv˘sledky této soutûÏe stále více ovlivÀovány i vyuÏíváním dumpingov˘ch praktik, roz-mísÈováním v˘robních faktorÛ do levn˘ch „rájÛ“ – mzdov˘ch i daÀov˘ch. Tím v‰ím tytokorporace posilují monopolní tendence. Za tûchto podmínek se svûtov˘ trh proto stálevíce stává trhem nerovn˘ch subjektÛ – s nerovn˘m pfiístupem do sítí nadnárodníchspoleãností (navzdory formální liberalizaci tûchto trhÛ) a s nerovn˘mi cenami. Nadná-rodní spoleãnosti ov‰em nejsou zcela nenárodní – obvykle si vytváfiejí úzké vazby spo-lupráce s domovsk˘m státem nebo s hostitelsk˘mi státy. SnaÏí se své zájmy prosazo-vat vÛãi jednotliv˘m státÛm i mezinárodním mezivládním i celosvûtov˘m organizacím.

Globalizace kapitálov˘ch trhÛ ve spojení s bezprecedentním rozvojem nadnárod-ních spoleãností pfiitom patrnû pfiedstavuje epicentrum globalizace i jejího základníhorozporu – co nejvût‰í deregulace kapitálu pfii maximalizaci monopolizaãních tendencía tedy i tendencí k co nejvût‰ímu omezování volné soutûÏe. Tento rozpor v‰ak nenípasivním neodvratn˘m dÛsledkem technické informaãní revoluce – ta mu jen dává„kfiídla“, rychlost a rozmûry – zatímco smûr udávají uvedené spoleãenské faktory – pfie-dev‰ím deregulace nadnárodních spoleãností.

15

Jedním z dÛsledkÛ globalizace v neoliberálním pojetí je pak extrémní nerovnosta stále rozsáhlej‰í pfiesuny bohatství ve prospûch kapitálu – pfiiná‰í velk˘ rÛst bohatstvímen‰iny na úkor chudnoucí vût‰iny, dlouhodobou nezamûstnanost a vznik nov˘chforem moci spojen˘ch s nov˘mi tíÏiv˘mi druhy závislosti i odcizení. RÛst produktivitypráce je ve vût‰inû vyspûl˘ch zemí provázen hromadnou nezamûstnaností a nadná-rodní kapitál – ve spojení s neoliberálními politick˘mi silami – se i zde snaÏí odbourá-vat sociální práva a zákony na ochranu práce (pod heslem flexibility pracovního trhu)i Ïivotního prostfiedí. Zostfiují se jak rozpory mezi zv˘hodÀovan˘mi a znev˘hodÀovan˘-mi spoleãensk˘mi skupinami uvnitfi jednotliv˘ch státÛ a národních spoleãností, tak roz-pory mezi bohat˘mi a chud˘mi státy a prohlubuje se polarizace mezi uveden˘m bohat-stvím a bídou.

Polarizace bohatství a bídy dosáhla nevídan˘ch rozmûrÛ. V souãasné dobû Ïije vesvûtû více neÏ miliarda lidí za ménû neÏ jeden dolar dennû a tfii miliardy za ménû neÏdva dolary dennû. Na opaãném pólu nejbohat‰ích 225 lidí na‰í planety kontroluje maje-tek, kter˘ se rovná roãnímu pfiíjmu 47 % svûtové populace. Tfii nejbohat‰í lidé svûtamají vût‰í majetek neÏ 600 milionÛ lidí nejchud‰ích zemí svûta.

Pfiíliv zahraniãního kapitálu z vyspûl˘ch do ménû vyspûl˘ch zemí – pÛsobí-liv souladu s jejich zájmy – mÛÏe za pfiízniv˘ch okolností roz‰ífiit jejich zdroje investo-vání i znalosti a zku‰enosti a tím urychlit jejich technick˘ a ekonomick˘ rozvoj, jak seto v posledních letech projevovalo i v nûkter˘ch zemích stfiední a v˘chodní Evropy.V soutûÏi o získání zahraniãního kapitálu v‰ak dochází k tomu, Ïe se málo a stfiednûvyvinuté zemû nezfiídka podbízejí pfiíslibem nízk˘ch daní, mezd a sociálních v˘dajÛ.Navíc nadnárodní spoleãnosti mohou – prostfiednictvím sv˘ch vnitropodnikov˘ch„celosvûtov˘ch“ cen – repatriovat nejen zisk, ale i danû ãi jiné nákladové poloÏky.Zahraniãní investofii tak vedle nákladÛ na mzdy (které jsou ve srovnání s vyspûl˘mizemûmi nízké) mohou nést jen malou ãást nákladÛ, spojen˘ch s investováním, pro-toÏe dal‰í v˘znamnou ãást nákladÛ (nejen infrastrukturálních) kryjí hostitelské státy.To mÛÏe vést jednak k rostoucím obtíÏím technické, vzdûlávací a bezpeãnostní infra-struktury hostitelsk˘ch zemí, jednak k oslabování poptávkové stránky jejich ekonomi-ky. Z globálního hlediska vede cel˘ tento v˘voj k v˘sledku, kter˘ je asymetricky posu-nut ve prospûch vyspûlej‰í zemû (odkud pfiichází kapitál). Také ménû rozvinutá zemûv‰ak v této politice získává. Podstatná v‰ak je „dûlba“ tohoto získaného efektu a jehoalokace – zda a v jaké mífie slouÏí k rozvoji ménû rozvinut˘ch zemí.

Je moÏné vysledovat tendenci k tomu, Ïe neoliberálnû pojatá globalizace takévede k ohroÏení demokracie uvnitfi spoleãností, v mezinárodní rovinû pak ke zvy‰ová-ní napûtí a rizika konfliktÛ. âím je spoleãnost celkovû chud‰í, tím relativnû men‰í jsoujejí zv˘hodnûné vrstvy, které pak ãasto mají snahu udrÏovat svoji pozici násilím. Nad-národní korporace smûfiují k tomu pfiekonat závislost na území, na nûmÏ pÛsobí,a proto neváhají se okamÏitû stahovat ze zemí, které povaÏují za nev˘hodné a pone-chávají místním vládám a lidem starost o fie‰ení následkÛ. V mezinárodním mûfiítku paknejsilnûj‰í zv˘hodnûné zemû mají tendenci pfierozdûlováním sfér vlivu dále posilovatsvé geopolitické pozice na úkor jin˘ch.

Zcela novou skuteãností je, Ïe finanãní globalizace pfievládá nad v‰emi formamiaktivit a souãasnû to, Ïe nadnárodní propojování ekonomik pfiedbíhá integraci poli-tickou. Prudce rostou krátkodobé kapitálové operace spekulaãní povahy, které ztra-tily jakoukoli souvislost s obchodem zboÏím nebo sluÏbami. Tyto krátkodobé, zejmé-

16

na mûnové transakce, dnes tvofií naprostou vût‰inu svûtov˘ch kapitálov˘ch tokÛ – najeden dolar reálné smûny pfiipadá dnes 40 dolarÛ finanãních transakcí – a jsou siln˘mfaktorem nestability a nejistoty, pro kter˘ se dnes ãasto hovofií o „kasínovém kapita-lismu“. Tyto transakce sk˘tají pfiíleÏitost k ziskÛm mimofiádnû pfiesahujícím rentabilitujak˘chkoliv investic do v˘roby. V dÛsledku toho dochází k nebezpeãn˘m hospodáfi-sk˘m otfiesÛm s velkou niãivou silou, zároveÀ znamenajícím brutální sociální regres,kter˘ ãasto znehodnocuje desetiletí pokroku cel˘ch kontinentÛ.

Nadnárodní finanãní kapitál, rozhodující síla ekonomické globalizace, se vymaÀu-je z pout ekonomick˘ch, sociálních a právních norem, na nichÏ demokratické politickéspoleãnosti zakládají svou existenci. Ekonomika se globalizovala, zatímco politika pfie-váÏnû zÛstává v národním rámci. Jsou tak ohroÏeny podmínky, na nichÏ aÏ dosud spo-ãívala evropská sociální demokracie. Ta se zrodila v národním rámci, utkala ses národním kapitálem a v národním boji proti selhávání trhu a za sociální práva vybu-dovala svou autoritu i svÛj vliv. Prosazovala své ideje a uskuteãÀovala reformy – vãet-nû vytvofiení sociálního státu, regulujícího trh a omezujícího sociální nespravedlnost –v zákonném rámci podfiízeném verdiktu obãanÛ. Takov˘ pofiádek je nyní napadán nad-národním finanãním kapitálem na‰í epochy.

Globalizace pfiispívá k polarizaci jiÏ existujících globálních problémÛ a vyostfiuje je,namísto toho, aby je tlumila. K tûmto jiÏ existujícím problémÛm patfií nezvládnutá popu-laãní exploze v zemích Jihu a naopak stárnutí a poãínající vymírání obyvatelstva vevyspûl˘ch zemích. Patfií sem také narÛstání velkomûst zejména v rozvojov˘ch zemích,tzv. slumová urbanizace, která zpÛsobuje sociální destrukci. Dále se zrychlují procesyniãící biosféru, jako jsou zneãi‰Èování mofií, niãení tropick˘ch pralesÛ a biofondu plane-ty, skleníkov˘ efekt, sílící nedostatek pitné vody, zrychlené ãerpání neobnoviteln˘chzdrojÛ a krize odpadového hospodáfiství. Zpomaluje se tempo, ba nûkdy zcela obracísmûr emancipace nejchud‰ích národÛ, zejména jejich Ïen a nastupujících generací.Zesilují migraãní tlaky, které mohou destabilizovat i ekonomicky vyspûlé zemû a pod-nûcovat v nich vlny nacionalismu a rasismu, jimÏ mohou podléhat zejména vrstvy neza-mûstnan˘ch a ‰patnû placen˘ch. Toho v rostoucí mífie zneuÏívají populistické, nacio-nalistické a fundamentalistické ideologie a hnutí k destabilizaci demokratick˘ch systé-mÛ a k zadrÏování integraãních trendÛ, které jsou nezbytnou podmínkou aktivního poli-tického fie‰ení globalizaãních rozporÛ. RovnûÏ sílí terorismus, organizovan˘ zloãin, uÏí-vání drog, epidemicky se ‰ífií nové nemoci jako je AIDS.

Neoliberální pfiístup ke globalizaci Ïene svût ke globálním ekonomick˘m krizím keglobálnímu selhávání trhu jak to dokazuje v˘voj v posledních desetiletích.

Ekonomické krize, které vznikaly v posledních desetiletích – od sedmdesát˘chletech v Latinské Americe a v devadesát˘ch letech minulého století ve stfiednía v˘chodní Evropû – byly pfiedev‰ím dÛsledkem neoliberální, takzvané ‰okové strate-gie deregulace resp. transformace netrÏních (administrativnû fiízen˘ch) ekonomik natrÏní ekonomiky (podle doktríny tzv. Washigtonského konsensu vypracovaného poddohledem MMF, jehoÏ jádrem byla okamÏitá liberalizace, co nejrychlej‰í privatizacea pfiísná restrikce poptávky). Tato strategie se v uveden˘ch ménû (stfiednû) vyspûl˘chekonomikách se zaostávající úrovní produktivity práce opírala o okamÏitou liberalizacizahraniãního obchodu a snaÏila se jejich konkurenãní zpÛsobilost s vyspûl˘mi zemûmiudrÏet pfiedev‰ím nízkou cenou a nízkou mzdou. NevyuÏila tak zku‰eností hospodáfi-

17

ského zázraku, dosaÏeného pfii deregulaci pováleãné západní Evropy, kter˘ byl zalo-Ïen pfiedev‰ím na aktivní mikroekonomické politice podpory konkurenceschopnostipodnikÛ a na postupném procesu deregulace. Podobn˘m smutn˘m pfiíkladem takovépolitiky byla také asijská finanãní krize (v letech 1998 – 2000) vyvolaná pfiedev‰ím tla-kem spekulaãního kapitálu na stfiednû vyspûlé asijské ekonomiky – v podmínkách dere-gulace jejich kapitálov˘ch trhÛ. Podle odhadÛ odÀala svûtové ekonomice kolem dvoubilionÛ dolarÛ a fatálnû po‰kodila nûkteré ekonomiky s dlouhodob˘mi následky i najejich politick˘ v˘voj.

Globální ekonomická krize vyúsÈuje v zostfiování globálních rozporÛ zejména mezibohat˘m Severem a chud˘m Jihem. Místo pfiekonávání pfiíãin tûchto rozporÛ docházíspí‰e k jejich eskalaci aÏ po snahy o jejich násilná fie‰ení ozbrojen˘mi konflikty, a to naobou pólech.

Neoliberální pfiístup ke globalizaci Ïene svût k ústupu od dodrÏování norem ochra-ny Ïivotního prostfiedí, k lokálnímu ekologickému sobectví a ke globálnímu ekologické-mu ohroÏení, jehoÏ intenzita se viditelnû zvy‰uje.

1Pokud by globalizace pokraãovala dosavadním smûrem, pak by její dÛsledkymohly mít katastrofální následky na dal‰í v˘voj celého svûta. Jak konstatovala Socia-listická internacionála, „je velk˘m paradoxem tohoto historického období, Ïe lidstvonemûlo nikdy pfiedtím tolik moÏností v boji s odvûk˘mi problémy jako jsou nerovnost,hlad, nemoci, nebo nedostatek vzdûlání. Tyto moÏnosti se v‰ak v souãasnosti vyuÏíva-jí nikoli k pfiekonání existujících rozdílÛ, ale k jejich dal‰ímu prohlubování“.

3.3. Na‰e odpovûì: posílení demokracie, smí‰ené pÛsobení trhua státu, mezinárodní spolupráce a regulace

Globalizace je historicky otevfien˘m procesem, kter˘ staví pfied v‰echny politickésíly naléhavou otázku, jak˘ postoj k ní zaujmout a jak na ní reagovat. R˘sují se dvazákladní pfiístupy, neoliberální a sociálnûdemokratick˘.

Neoliberální pfiedstava chápe postupující globalizaci jako Ïiveln˘ proces, kterémuse má politika (stát) pasivnû pfiizpÛsobovat a spoléhat pfiedev‰ím na pÛsobení trhu.Pasivnû pfiijímá proces globalizace ve v‰í jeho rozpornosti. Nenabízí pozitivní vizibudoucnosti. Jinak tomu ani nemÛÏe b˘t, neboÈ trh Ïádnou vizi nemá. Trh se neposta-rá o plnou zamûstnanost ani nehledá cesty k sníÏení vysoké míry nezamûstnanosti,nepostará se o udrÏiteln˘ rozvoj nebo o sociální spravedlnost. Trh nevyfie‰í problémy,plynoucí z ekonomické nerovnosti mezi Severem a Jihem. Trh sice prokázal a nadáleprokazuje svÛj v˘znam, je v‰ak pouze nástrojem, a nikoliv samoúãeln˘m cílem.

Sociálnûdemokratick˘ pfiístup vychází z toho, Ïe globalizaci je moÏné a potfiebnéusmûrÀovat. Sociální demokracie proto povaÏuje za nutné vyuÏít moÏnosti, které globali-zace poskytuje, a zároveÀ úãinnû vystupovat proti hrozbám, které ji provázejí.

Sociální demokracie odmítá svût, v nûmÏ se za pokrok povaÏuje nekontrolovanávláda trhu. Dosavadní pÛlstoleté zku‰enosti ukazují, Ïe historicky selhaly a opakovanûselhávají obû krajní cesty – jak „ãistû trÏní“, tak centrálnû plánovaná ekonomika. ProdosaÏení vy‰‰í produktivity jako hlavního pfiedpokladu nové spoleãnosti – spoleãnostiznalostí – i pro její dal‰í rozvoj mÛÏe b˘t úspû‰ná pfiedev‰ím modernizovaná sociál-

18

nûtrÏní ekonomika, zaloÏená na smí‰ené, harmonicky vyváÏené úloze trhu a státu, a tozejména pfii koordinaci ekonomick˘ch ãinností, pfii rozdûlování a pfierozdûlování jejichv˘sledkÛ i ve vyuÏívání plurality vlastnick˘ch forem kapitálu vãetnû harmonického part-nerství vefiejného a soukromého sektoru.

Míra a tvar tohoto „vyvaÏování“ se musí trvale modernizovat, protoÏe se budoumûnit i hlavní „hnací“ síly a faktory rÛstu produktivity a ekonomiky. Ve vznikající spoleã-nosti znalostí se patrnû kyvadlo vyváÏené úlohy „neviditelné ruky trhu“ a „viditelné rukystátu“ bude spí‰e opût posunovat ke zv˘‰ení úlohy viditelné ruky státu, a to zejména nanadnárodní úrovni (nadstátní regulace), protoÏe trh v mnohém selhává jiÏ nejen nanárodní, ale stále více na nadnárodní, globální úrovni. Pfii zvy‰ování produktivity budouvedle kapitálu stále vût‰ím v˘robním faktorem znalosti a tím bude v podnicích narÛstat,vedle vlastníkÛ kapitálu, také úloha „vlastníkÛ mozkÛ“, produkujících znalosti.

Sociální demokracie bude proto prosazovat zvy‰ování spoluúãasti zamûstnancÛi pfii rozhodování a rozdûlování v˘sledkÛ. Bude prosazovat úlohu solidarity proti indivi-duálnímu nákladu a v˘nosu tak, aby dlouhodobû byla pfiekonávána souãasná prohlu-bující se polarizace mezi bohat˘mi a chud˘mi – sociálními skupinami i zemûmi – a abynepfierÛstala i do vzdûlávání nebo do péãe o zdraví ãlovûka ãi o dÛstojné stáfií.

Sociální demokracie varuje pfied Ïiveln˘m v˘vojem globalizace. Klade dÛraz naposílení mezinárodní spolupráce, vyslovuje se pro kontrolu a regulování globalizaãníchprocesÛ. Smí‰ené pÛsobení trhu i státu a nadstátní regulace je ve spoleãném zájmuv‰ech zemí svûta, protoÏe jedinû tak lze odvrátit hrozbu katastrofického v˘voje. Je nadsíly jednotliv˘ch státÛ – snad s v˘jimkou tûch nejvût‰ích – aktivnû ãelit negativnímdÛsledkÛm globalizace. Naléhav˘m poÏadavkem je hledat cesty k jejich omezení nazákladû soustfiedûného, dlouhodobého a programovû zamûfieného mezinárodního úsilía rozvinuté mezinárodní spolupráce. Sociálnûdemokratické hnutí má pfiedpoklady, abyse stalo hlavní politickou silou, která zformuluje politiku k úãinnému usmûrnûní globali-zaãních procesÛ v 21. století.

Sociální demokracie 21. století musí nabídnout nejen ekonomickou, ale téÏ demo-kratickou a sociální vizi svûta, do nûhoÏ vstupujeme. Vychází z poznání, Ïe existujespojitost mezi prosperitou jednotliv˘ch zemí a mezi obecnou úrovní demokracie a lid-sk˘ch práv, zdravím a vzdûláním lidu. Proti dominujícímu neoliberálnímu „nepofiádku“musí proto sociální demokraté formulovat a postupnû prosazovat svûtov˘ politick˘,ekonomick˘, sociální a ekologick˘ – solidární a demokratick˘ – vefiejn˘ „pofiádek“. Sna-hám o oslabování nebo i opou‰tûní zásad sociálního státu na národní úrovni musí soci-ální demokracie aktivnû ãelit rozvíjením jeho zásad i na nadnárodní a dlouhodobû i naglobální úrovni.

3.3.1. Posílení demokracie rozvíjením humanistického rozmûru a demokratické-

ho charakteru informaãní revoluceSociální demokracie vychází z toho, Ïe Ïádn˘ pokrok a Ïádn˘ trvale udrÏiteln˘

rozvoj nelze udrÏet tam, kde neexistuje demokracie. Demokracie znamená právoobãana mít vliv na utváfiení politiky, na její zmûnu, a právo rozhodovat o stfiídánímoci. Demokracie téÏ znamená právo zvolit strany, které budou prosazovat politikuekonomického rozvoje, prospívající v‰em sociálním skupinám a rozvíjet systém,kter˘ nebude ohroÏen sociální nerovností a korupcí. Demokracie znamená téÏ spo-lurozhodování zamûstnancÛ v podnicích.

19

Sociální demokracie bude prosazovat vyuÏití v˘sledkÛ informaãní revoluce k pro-hloubení vzdûlání, demokracie a míru. Sociální demokracie povaÏuje za svÛj úkol uplat-Àovat závûry Lisabonské konference nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ EU z roku 2000 a inicia-tivy e-Europe, které vyz˘vají k rozvíjení procesÛ informaãní demokracie. Rozvíjení novéinformaãní gramotnosti pro kaÏdého, digitální gramotnosti, procesÛ anal˘zy a syntézyinformací se stává nezbytností. Vytvofiení podmínek rovného pfiístupu k informaãnímzdrojÛm umoÏní, aby se informace nestala manipulaãním nástrojem sobeck˘ch zájmÛelit. ·iroké uplatnûní informaãních technologií ve ‰kolství, v celoÏivotním vzdûlávánínechÈ je obranou proti tûmto hrozbám. Omezování pfiístupu k informacím – informaãnísegregace – je naopak omezením demokracie, omezením práva na vzdûlání a omeze-ním svobodného rozvoje kaÏdého obãana.

Informaãní gramotnost pro kaÏdého je i pfiedpokladem, aby se EU stala nejvícekonkurenceschopnou ekonomikou, zaloÏenou na znalostech, ekonomikou, která jeschopna dosahovat udrÏitelného rozvoje s vût‰ím mnoÏstvím a lep‰ími pracovnímimísty a s vût‰í sociální soudrÏností.Taková gramotnost je i nástrojem nového svûtaspolupráce.

Sociální demokracie bude usilovat o odstraÀování prostorov˘ch, technick˘ch, eko-nomick˘ch, právních a vlastnick˘ch bariér vzdûlání a vyuÏívání informací: propojenéinformaãní, komunikaãní a mediální technologie musí pokr˘vat celou zemûkouli a pro-nikat do v‰ech koutÛ.

Sociální demokracie vyuÏije plo‰ného ‰ífiení informaãních technologií k dal‰ímurozvoji demokracie ve spoleãnosti a k racionalizaci vefiejné správy. Informaãní a komu-nikaãní technologie dávají vynikající a levn˘ nástroj k co nej‰ir‰ímu zapojení obãanÛ dosprávy a kontroly vûcí vefiejn˘ch.

3.3.2. Globalizace, mezinárodní spolupráce a solidaritaCílem sociální demokracie je vytváfiet civilizovan˘ svût zaloÏen˘ na principech

demokracie, práva, sociální spravedlnosti a solidarity. Sociální demokraté musí b˘tmluvãími spoleãenské inovace a iniciátory aktivizace mlãící vût‰iny. ¤ada zodpovûd-n˘ch politikÛ a vûdcÛ se shoduje v tom, Ïe pokud do procesÛ globalizace nebudouzaãlenûny principy udrÏitelnosti rozvoje, sociální spravedlnosti a solidarity, neposuneglobalizaãní v˘voj svût dopfiedu, ale povede naopak k oslabení, ne-li ke zhroucení spo-leãensk˘ch struktur.

Sociální demokracie vychází z toho, Ïe globalizace mÛÏe posunout svûtk neb˘valému pokroku a prosperitû. Ekonomicky, ekologicky a sociálnû pfiínosnáv‰ak mÛÏe b˘t jedinû v pfiípadû, Ïe národní státy, jejich integraãní seskupení, mezi-národní organizace i obãanské spoleãnosti budou mít dostatek odpovûdnosti, ener-gie a schopností, aby aktivnû ãelily zfietelnému deficitu chápání sociálních potfiebspoleãnosti i zfietelnému deficitu demokracie, spojenému mj. s pfiená‰ením rozho-dovacích procesÛ z národních na anonymní nadnárodní úrovnû, kter˘ zahrnujei ústup od politického rozhodování vefiejné moci k pfiebujelému rozhodování trÏníchsubjektÛ – pfiedev‰ím nadnárodních korporací. Zvlá‰tû obtíÏné bude zlomit domi-nanci zisku a jeho chápání jako rozhodujícího kritéria rozhodování o otázkách, pfie-sahujících ãistû ekonomick˘ rámec. Vyhlídka na zisk má nezastupiteln˘ motivaãnív˘znam, nesmí se v‰ak vymknout kontrole. Kontrola ekonomiky vefiejnou mocí jeproto podmínkou rozvoje pozitivních stránek globalizaãního procesu.

20

Vytvofiení úãinn˘ch nástrojÛ pro regulaci globalizace, zejména pro regulaci globálníchkapitálov˘ch tokÛ a nadnárodních korporací, je stále naléhavûj‰í potfiebou a stává sei naléhav˘m politick˘m úkolem souãasné doby. Jednotlivé státy – kromû nejvût‰ích – v‰akk tomu mají jen omezené moÏnosti. Proto regulaãní mechanismy mohou vznikat zejménana dvou úrovních – pfiedev‰ím na úrovni regionální a v podmínkách rovnováhy postupnûse vytváfiejícího multipolárního svûta i na úrovni celosvûtové.

V˘zvám globalizace bezprostfiednû aktivnû ãelí pfiedev‰ím regionální integraãníseskupení státÛ jako Evropská unie, SdruÏení státÛ jihov˘chodní Asie (ASEAN)a JiÏní trh (MERCOSUR), ale obdobnû i nejvût‰í státy, âína, Rusko, Indie aj. Pfiispí-vají k soubûÏnému procesu regionalizace a vytváfiení multipolárního svûta. Nejdáledospûla v tomto smûru Evropská unie, která vypracovala programy smûfiující k vyu-Ïití pozitivních pfiínosÛ globalizace a angaÏuje se pfii hledání úãinn˘ch odpovûdí naglobalizaãní v˘zvy v mezinárodním mûfiítku.

âSSD bude dÛslednû usilovat a vyuÏívat k tomu v‰ech prostfiedkÛ, které má k dis-pozici, aby mezinárodní nevládní organizace (Organizace spojen˘ch národÛ, svûtovéobchodní organizace, Mezinárodní mûnov˘ fond, Svûtová banka, Organizace pro mezi-národní spolupráci a rozvoj) co nejdfiíve pfiijaly úãinná opatfiení k regulování negativníchstránek globalizaãních procesÛ. Pfiitom poÏaduje, aby byly plnûny jiÏ schválené pro-gramy, zejména program OSN sníÏit do roku 2015 svûtovou chudobu na polovinu(obsaÏen˘ v Deklaraci tisíciletí).

Tyto organizace bude tfieba nejen posilovat, ale téÏ transformovat do podoby,umoÏÀující spoluvytváfiet a garantovat nov˘ svûtov˘ politick˘, ekonomick˘, sociálnía ekologick˘ – solidární a demokratick˘ – vefiejn˘ fiád – zaloÏen˘ na principech demo-kracie, práva, solidarity, sociální spravedlnosti a ekologické udrÏitelnosti rozvoje –a vyvaÏovat zájmy jednotliv˘ch regionÛ. K tomu by mûly vytváfiet i úãinné instituce(napfi. Radu ekonomické bezpeãnosti OSN).

Pokud jde o konkrétní kroky, navrhujeme:

� Vytvofiit globální daÀov˘ systém, kter˘ by napomáhal omezení negativníchdÛsledkÛ globalizace. Jde zvlá‰tû o zavedení danû, zatûÏující mûnovû spe-kulaãní transakce (takzvané Tobinovy danû), zavedení poplatkÛ za nadmûr-né odãerpávání kyslíku, zneãi‰Èování mofií a svûtového ovzdu‰í, za nadmûr-né vyuÏívání neobnoviteln˘ch zdrojÛ, zejména pokud k nûmu dochází v eko-nomicky vyspûl˘ch zemích.

� Blokovat a postupnû likvidovat tzv. daÀové ráje.

� Zavést pfiísnou evidenci a vysoké globální zdanûní obchodu se zbranûmi,reformovat vojenské rozpoãty, zv˘‰it boj proti mezinárodnímu zloãinu a tero-rismu a postupnû vytváfiet svût bez válek.

� Vypracovat a realizovat mezinárodní programy financování rozvoje chu-d˘ch, rozvojov˘ch zemí, jejich oddluÏení a zaji‰tûní volného nediskriminaã-ního pfiístupu jejich zboÏí na svûtové trhy.

� Zv˘‰it roli Mezinárodní organizace práce tak, aby vedla svût k mezinárod-nímu vefiejnému sociálnímu fiádu, kter˘ by vytváfiel pfiedpoklady postupnéhopfiechodu ke spoleãnosti znalostí a k plné zamûstnanosti na v‰ech konti-nentech.

21

V posledním období se zvy‰uje poãet kritikÛ a odpÛrcÛ divoké, neregulované glo-balizace. Je v zájmu sociální demokracie vést vûcn˘ dialog o formách a metodách, jakãelit negativním stránkám globalizace se vznikajícími mezinárodní protiglobalizaãnímihnutími a organizacemi, neboÈ mnohé z jejich námûtÛ zasluhují pozornost a peãlivéposouzení.

Chceme co nejúÏeji spolupracovat se stranami Socialistické internacionály i s Evropskou sociálnûdemokratickou stranou a zúãastnit se jak vypracování jejich glo-bálních strategií, tak i jejich naplÀování.

Vytváfiejme spoleãnost, ve které budeme chtít Ïít – spoleãnost globální odpovûd-nosti, spoleãnost globálního poznání, spoleãnost globálního respektu a porozumûní.Spoleãnost obãanskou, která povede k humanizaci Ïivota kaÏdého ãlovûka, ke zlep‰e-ní kvality jeho kaÏdodenního Ïivota. Spoleãnost s vysokou úrovní morálky a odpovûd-nosti.

22

4. Jakou Evropu chceme a jak v ní budeme uÏiteãní

Mezinárodní spoleãenství stejnû jako evropsk˘ kontinent procházejí v˘znamn˘-mi zmûnami, jeÏ jsou spojeny s probíhající globalizací. âSSD si uvûdomuje jejichzávaÏnost. PovaÏuje za nezbytné ve své politice na nû reagovat. Je si vûdoma toho,Ïe tyto zmûny znamenají prÛlom do ãeského provincialismu a vyvolávají ve spoleã-nosti novou situaci. Souãasnû si uvûdomuje, Ïe bez zapojení do probíhajících pro-cesÛ v mezinárodním spoleãenství a zejména v Evropû nelze modernizovat ãeskouspoleãnost, její ekonomiku, politiku a kulturu.

4.1. Bezpeãná Evropa a svût bez válek

Dlouhodob˘m cílem âSSD je budovat Evropu a svût bez válek s minimem zbranínezbytn˘ch pro zaji‰tûní vnitfiní bezpeãnosti, bez zbraní hromadného niãení, a zvlá‰tûbez zbraní jadern˘ch. Pravdûpodobnost celoevropského ãi celosvûtového váleãnéhokonfliktu, typického pro 20.století, se sníÏila. Objevily se v‰ak nové bezpeãnostní hroz-by a rizika, jako jsou etnické a náboÏenské konflikty, mezinárodní terorismus, ‰ífienízbraní hromadného niãení, organizovan˘ zloãin, ohroÏení informaãních, komunikaãnícha dopravních systémÛ, ekologické havárie velkého rozsahu, migraãní tlaky vyvolanéprohlubováním rozdílÛ mezi bohat˘mi a chud˘mi zemûmi, jimÏ musí jednotlivé zemûi mezinárodní spoleãenství vûnovat trvale zv˘‰enou pozornost.

Zahraniãní politika âSSD vychází z toho, Ïe existuje jednota a nedûlitelnost bez-peãnosti a univerzální platnosti základních lidsk˘ch práv a svobod. Bezpeãnost âRzávisí na globální bezpeãnosti, a proto musí b˘t âR pfiipravena podílet se ve spoluprá-ci s mezinárodním spoleãenstvím na fie‰ení konfliktÛ a krizov˘ch situací. Velk˘ dÛrazmusí âR ve své politice klást na pfiedcházení a prevenci konfliktÛ a krizí. âSSD se stavíza fie‰ení vznikl˘ch krizí pfiedev‰ím mírov˘mi prostfiedky, av‰ak v nezbytn˘ch pfiípa-dech, v souladu s ústavním pofiádkem âR, platn˘m mezinárodním právem a pfievzat˘-mi závazky, podpofií i pouÏití síly v nezbytnû nutné mífie na základû mandátu Rady bez-peãnosti OSN. Stejnû tak je pfiipravena pouÏít v‰echny nezbytné prostfiedky, vãetnûvojensk˘ch, v zájmu obrany Ïivotních zájmÛ âR.

Dlouhodobou strategií âSSD je upevÀování postavení âR v rámci mezinárodníhospoleãenství. Zapojení âR do nejv˘znamnûj‰ích bezpeãnostních a integraãních struk-tur v euroatlantickém prostoru, které jsou zaloÏeny na spolupráci zemí, hlásících sek hodnotám demokracie, právního fiádu a dodrÏování lidsk˘ch práv, povede nejenk posílení bezpeãnostního postavení âR , ale i stfiedoevropského prostoru.

âSSD je pro zachování transatlantické vazby jako osvûdãeného stabilizující-ho prvku mezinárodních vztahÛ a jako jednoho ze základních pilífiÛ evropské bez-peãnosti.

V diskusi o budoucím charakteru a roli NATO a hledání nové identity po jejím roz-‰ífiení bude âSSD prosazovat kontinuitu a naplnûní euroatlantického hodnotovéhodûdictví nov˘m obsahem odpovídajícím mûnícím se mezinárodním podmínkám. NATOmusí pokraãovat ve svém roz‰ifiování o dal‰í zemû sdílející evropské hodnoty a trans-formovat se v organizaci schopnou ãelit soudob˘m rizikÛm a hrozbám. Musí odolat

23

poku‰ení stát se nástrojem k prosazování individuálních nebo skupinov˘ch mocen-sk˘ch a geopolitick˘ch zájmÛ.

V souãasném dynamicky se mûnícím bezpeãnostním prostfiedí musí patfiit budová-ní bezpeãnostní a obranné dimenze k jednoznaãn˘m prioritám EU. âSSD v ní spatfiu-je nástroj k prevenci a zvládání krizí, kter˘ povede k posílení a zmûnû kvality transat-lantické vazby.

V celosvûtovém mûfiítku povaÏuje âSSD za nezbytné posilovat roli OSN, která bymûla pfievzít v˘znamn˘ podíl odpovûdnosti za fie‰ení globálních problémÛ. Rada bez-peãnosti OSN se zastoupením hlavních regionálních mocností by mûla b˘t vrcholn˘morgánem svûtového systému míru a bezpeãnosti. Mezinárodní ekonomické organizaceby mûly zesílit a koordinovat své úsilí o zaji‰tûní udrÏitelného ekonomického rozvojea o ochranu Ïivotního prostfiedí.

âSSD vychází z toho, Ïe souãasn˘ systém a síÈ mezinárodních organizací a struk-tur bude nutné v nadcházejícím období zjednodu‰it, odstranit duplicity v jejich ãinnostia zv˘‰it jejich efektivitu a hospodárnost. Ve v‰ech organizacích bude nutno vûnovatpozornost probíhajícím globalizaãním procesÛm a hledání úãinn˘ch nástrojÛ ke kontro-le a pfiedcházení jejich negativních dÛsledkÛ.

Svût 21. století, navzdory existujícím nerovnostem, bude jedním svûtem. Tváfiív tváfi ekonomické i komunikaãní globalizaci a migraci potfiebuje svût téÏ legislativní glo-balizaci, spoleãná pravidla a více partnerství. Cílem je dosáhnout toho, aby rozvoj tech-niky a ekonomiky probíhal pfii respektování zásad sociální spravedlnosti a ekologickéúnosnosti.

4.2. âeská republika v Evropû

Tváfií v tváfi zrychlujícím se globalizaãním procesÛm vidí âSSD budoucnost âeskérepubliky v rámci Evropské unie. Evropská unie prokázala, Ïe po druhé svûtové válcenalezla formy a metody, které úspû‰nû nahrazují odvûké politické soupefiení evrop-sk˘ch státÛ mírovou spoluprací, vytvofiila prostor pro ekonomick˘ rozvoj a evropskouformu zapojení do svûtového globalizaãního procesu. Dosáhla v˘znamného pokrokuv úsilí o sjednocen˘, demokratick˘, sociálnû spravedliv˘, prosperující a mírov˘ konti-nent svobodn˘ch obãanÛ a spolupracujících regionÛ.

Souãasná podoba Evropská unie, a zvlá‰tû její sociální a ekologická dimenze,je v˘sledkem dlouholetého úsilí a aktivního pfiínosu socialistick˘ch a sociálnûdemo-kratick˘ch stran. Evropská unie dosáhla vysokého stupnû integrace. V jejím rámcibyl vytvofien fungující jednotn˘ vnitfiní trh s 375 miliony obyvatel, v roce 1999 bylavytvofiena evropská mûnová unie se spoleãnou mûnou euro. Evropská uniev˘znamnû pokroãila v naplÀování sv˘ch cílÛ smûfiujících k sjednocení Evropy. Nad-cházející roz‰ífiení Evropské unie o osm státÛ stfiední a v˘chodní Evropy, mezi nimiÏje téÏ âeská republika, a dva stfiedomofiské státy, pfiedstavuje krok historickéhov˘znamu k pfiekonání dûdictví studené války, která rozdûlila Evropu na západnía v˘chodní ãást.

âlenství v Evropské unii odpovídá strategickému zájmu âeské republiky. âlenstvív EU v˘znamnû posiluje mezinárodní postavení âR, která se bude jako ãlensk˘ státpodílet na urãování politiky tohoto v˘znamného seskupení a získá neomezen˘ pfiístup

24

na nejvût‰í trh na svûtû, coÏ se pfiíznivû projeví na hospodáfiském rozvoji státu a zv˘-‰ení Ïivotní úrovnû ãeského obyvatelstva.

Evropská unie se odpovûdnû pfiipravuje na v˘zvy, které pfied Evropu staví 21. sto-letí. Za aktivní úãasti sociálnûdemokratick˘ch stran, které mají vládní odpovûdnostv fiadû státÛ Evropské unie, vyhlásila nároãn˘ program pro toto desetiletí, kter˘ odpo-vídá na v˘zvy globalizace. Evropská unie usiluje o urychlené budování spoleãnostizaloÏené na znalostech, zrychlení inovací, zv˘‰ení investic do lidí a o ekonomickoureformu a modernizaci sociálního a ‰kolského systému.

âSSD oceÀuje tento pfiínos a bude k nûmu pfii formulování své politiky pfiihlíÏeta bude se na jeho realizaci v rámci Evropské unie podílet.

âSSD nepovaÏuje Evropskou unii za ukonãen˘ projekt a vychází z toho, Ïe deba-ta o budoucnosti Evropské unie pfiispûje k posílení v‰ech pozitivních prvkÛ v jejím dosa-vadním v˘voji. Vyslovuje se pro to, aby sjednocující se Evropa hrála v globalizujícím sesvûtû roli odpovídající její ekonomické síle.

âSSD vidí ve vypracování a schválení evropské ústavy, která pfiehlednû vyjádfií cílea kompetence Evropské unie, její institucionální strukturu a jednotlivé její politikyv˘znamn˘ krok k dal‰ímu vytváfiení jednotnûj‰í a silnûj‰í Evropy. Evropská ústavavytvofií podmínky pro dal‰í rozvíjení evropské integrace a jejího sociálního a ekologic-kého rozmûru.

âSSD povaÏuje za velmi dÛleÏité, aby v roz‰ífiené Evropské unii na základû tétoÚstavy byl dále rozvíjen a upevÀován fungující model vztahÛ mezi státy velké, stfied-ní a malé velikosti, zaloÏen˘ na rozvíjení komunitární metody a aktivní roli evrop-sk˘ch orgánÛ a institucí pfii zachování jejich rovnováhy.

âSSD bude i dále prosazovat prohlubování ekonomické a politické integracev Evropû pfii posilování federativních prvkÛ v jejím v˘voji, jako dlouhodobou cestu, kterávede k naplnûní pfiedstav âSSD o Evropské unii.

âSSD bude podporovat roz‰ifiování Evropské unie o dal‰í evropské státy, kterésdílejí spoleãné hodnoty a splní podmínky pro vstup do Unie pfii respektování národnía kulturní identity jednotliv˘ch státÛ, národÛ i regionÛ.

âSSD bude prosazovat, aby evropská ústava byla blízká obãanovi a aby byl posi-lován její demokratick˘ charakter vãetnû zapojení národních parlamentÛ do tvorbyevropské legislativy. Spolu s tím bude podporovat rÛst vlivu a úlohy Evropského parla-mentu v rámci EU. V této souvislosti také podpofií dal‰í rozvoj ãinnosti a aktivit Evrop-ské sociálnûdemokratické strany ( PES ).

Charta základních práv, definující základní hospodáfiská a sociální práva obãanavedle tradiãních obãansk˘ch a politick˘ch práv, musí b˘t jako pevná souãást evropskéústavy univerzálnû uplatÀována v rámci EU.

âSSD bude podporovat opatfiení, usilující o vytvofiení dostateãn˘ch ekonomick˘ch,politick˘ch i vojensk˘ch nástrojÛ Evropské unie k prosazování jejich zájmÛ a hodnotv multipolárním svûtû tak, aby byla schopna ãelit rizikÛm a v˘zvám pfií‰tích let.

âSSD spojuje s rozvojem Evropské unie perspektivu Evropy jako kontinentu míru,bezpeãnosti, demokracie a prosperity, kter˘ bude svÛj vliv uplatÀovat ve svûtû 21. sto-letí.

25

Jako v˘znamného partnera pfii vytváfiení stability v Evropû vidí v demokratickéma prosperujícím Rusku a demokratické a prosperující Ukrajinû a souãasnû si uvûdomu-je v˘znam a dÛleÏitost rozvoje v‰estrann˘ch stykÛ se zemûmi Stfiedomofií v tomto pro-cesu.

4.3. Bezpeãnostní a branná politika âeské republiky

âSSD bude prosazovat utváfiení jednotného, vnitfinû koordinovaného bezpeãnost-ního systému âR, bude usilovat o jeho akceschopnost a komplexní pfiipravenost napokrytí v‰ech bezpeãnostních rizik a hrozeb. Bude klást dÛraz na to, aby jednotn˘ bez-peãnostní systém byl schopen existující i novû vznikající rizika vojenského i nevojen-ského charakteru analyzovat, preventivnû se na nû pfiipravovat a úãinnû jim ãelit.

Podporujeme mezinárodní spolupráci v boji proti globálním bezpeãnostním hroz-bám jako jsou terorismus a organizovan˘ zloãin pfii respektování základních práv a svo-bod obãanÛ.

Budeme podporovat utváfiení Policie âR jako jednotného bezpeãnostního sborus prvky územní i celorepublikové pÛsobnosti, splÀujícího nároky kladené na moderníevropsk˘ policejní sbor, kompatibilního s evropsk˘mi standardy, flexibilnû reagujícíhona aktuální bezpeãnostní situaci, akceptujícího svou roli orgánu vefiejné sluÏby, spolu-pracujícího s evropsk˘mi a mezinárodními bezpeãnostními strukturami (Europol), vzdû-laného, pro‰koleného a moderní technikou vybaveného.

Budeme prosazovat úzkou spolupráci mezi základními a ostatními sloÏkami inte-grovaného záchranného systému s cílem dÛkladnû se pfiipravit na moÏn˘ vznik mimo-fiádn˘ch událostí a efektivní provádûní záchrann˘ch ãi likvidaãních prací.

âSSD se staví za budování moderních ãesk˘ch ozbrojen˘ch sil schopn˘ch pfiispûtk zaji‰tûní Ïivotních a strategick˘ch zájmÛ âR a podpofiit tak postavení na‰eho státuv bezpeãnostním systému svûta na poãátku 21. století.

âSSD pfiikládá mimofiádn˘ v˘znam uskuteãnûní cílÛ reformy ozbrojen˘ch silâeské republiky. âSSD podporuje vyváÏené rozvíjení jednotliv˘ch ãástí Armádyâeské republiky a specializaci v rámci Organizace severoatlantické smlouvya Evropské unie v kombinaci s dobfie vycviãen˘mi silami a prostfiedky pozemních,vzdu‰n˘ch a podpÛrn˘ch sil. Ozbrojené síly âeské republiky musí b˘t zároveÀ pfii-praveny aktivnû pÛsobit v krizov˘ch situacích vojenského i nevojenského charakte-ru mimo území âeské republiky.

âSSD bude prosazovat úzkou spolupráci mezi Armádou âeské republiky a dal‰í-mi ãástmi integrovaného záchranného systému s cílem efektivnû fie‰it situace spojenése záchrann˘mi pracemi pfii pohromách nebo v situacích, které mohou ohroÏovat Ïivo-ty, zdraví a majetek obãanÛ, a poskytnout pomoc Policii âeské republiky pfii plnûníjejích úkolÛ ve vymezen˘ch oblastech. Za dÛleÏit˘ úkol povaÏuje rozvíjení v˘chovyobãanÛ âR k obranû a ochranû.

âlenství v Organizaci severoatlantické smlouvy povaÏuje âSSD za spolehlivézaji‰tûní bezpeãnosti âR. âSSD se bude zasazovat o to, aby âR provádûlav NATO aktivní a samostatnou politiku hájící její národní i euroatlantické zájmy.Bude podporovat dal‰í roz‰ífiení NATO a program „Partnerství pro mír“. Bude pro-

26

sazovat, aby aktivity NATO v oblasti fiízení krizí byly vÏdy v souladu s mandátemRady bezpeãnosti OSN.

âSSD se staví se za to, aby âR jako budoucí ãlen EU usilovala o dal‰í koordinacia propojení bezpeãnostních struktur a kapacit NATO a EU, aby nedocházelo k duplici-tû v ãinnosti a vytváfiení struktur obou organizací. Tím se vytvofií pfiedpoklady pro úãin-nou spoleãnou evropskou bezpeãnostní a obrannou politiku.

âSSD podporuje rozvoj evropské bezpeãnostní a obranné dimenze Evropské uniejako nástroje, kter˘ zv˘‰í pfiipravenost Evropy nést odpovûdnost pfii fie‰ení krizí v oblas-tech jejího zájmu. Staví se za to, aby se âeská republika jako budoucí ãlensk˘ státEvropské unie podílela na dal‰ím vytváfiení evropské zahraniãní, bezpeãnostní a obran-né politiky pfiimûfienû sv˘m moÏnostem a v souladu s ãesk˘mi zájmy.

27

5. Demokratizace státu, svoboda, zúãastnûnost a odpovûdnost

5.1. Demokracii povaÏujeme za fiád svobody

Demokracii povaÏujeme za fiád svobody, v nûmÏ jedinci a kolektivy svobodnû utvá-fiejí – v rámci zákonÛ – svÛj osud. Demokratická moc, obnovovaná po pádu diktátor-ského a byrokratického reÏimu reálného socialismu, musí b˘t legitimována souhlasemobãanÛ a jim také ústavnû odpovûdná. Obãanská (politická) práva, jeÏ tento vztahupravují, uznává âSSD za práva základní, nezadatelná a univerzální. Rovnost obãan-ského statutu ru‰í politick˘ v˘znam jak˘chkoli kvalitativních odli‰ností (rodu, pohlaví,národnosti, rasy, vyznání, sociálního postavení atd.), ale má-li b˘t efektivní v mocen-sk˘ch politick˘ch vztazích, nemÛÏe b˘t redukována na formální rovnost pfied zákonem.Mírnûní nerovnosti ãi posilování rovnosti zároveÀ s pfiekonáváním jakékoli diskrimina-ce v politické oblasti chápe âSSD jako svÛj permanentní úkol, neboÈ na tom závisíuplatnûní zásady, Ïe v‰eobecnosti práv má odpovídat v‰eobecnost obãanské odpo-vûdnosti.

Demokracie je zaloÏena na principu vût‰iny, ale ten nesmí b˘t v zájmu svobodyabsolutizován. âSSD odmítá jak nekontrolovatelnou moc men‰iny, tak v‰emocnostvût‰iny. Pfiikládá proto kardinální v˘znam pojetí lidsk˘ch práv v ústavû a v Listinûzákladních práv a svobod jako práv nezadateln˘ch, nepromlãiteln˘ch, nezciziteln˘cha nezru‰iteln˘ch. Tím jsou vyÀata z legislativní kompetence státu i lidu jako ústavníhozdroje ve‰keré státní moci. Individuální a men‰inová práva a svobody jsou tak ústavnûzabezpeãeny pfied libovÛlí vefiejnoprávních i soukromoprávních autorit. Rovnost lidív dÛstojnosti, svobodû a právech pfiedpokládá svobodu od politického a sociálního útis-ku, od poniÏující a diskriminující závislosti na státní ãi soukromé moci, od vykofiisÈová-ní, nouze, nejistoty a strachu z budoucnosti, od nevûdomosti a manipulaãního zmate-ní. Tento trend k humanizaci spoleãensk˘ch vztahÛ a k svobodné tvorbû individuálníidentity odpovídá dûjinnému emancipaãnímu poslání âSSD. A nejen to, neboÈ struktu-ra lidsk˘ch práv (zahrnuje liberální demokratická a sociální práva i základní právní prin-cipy, jeÏ jsou podmínkou spravedlivého procesu) a jejich obecná závaznost umoÏÀujepodle pfiesvûdãení âSSD deantagonizaci spoleãensk˘ch vztahÛ, jeÏ je minimálnû pod-mínkou sociálního míru a optimálnû moÏností spolupráce a solidarity. âSSD nevyluãu-je, Ïe liberální idea svobody nevyãerpala dosud své moÏnosti v organickém smífienísvobody, rovnosti a bratrství.

5.1.1. Hodnoty svobody a dÛstojnosti ãlovûka Hodnoty svobody a dÛstojnosti ãlovûka nejsou v pojetí âSSD odvozeny z nûãeho,

co je vÛãi nûmu vnûj‰í (napfi. z trÏní ekonomiky): tyto atributy plynou z jeho lidství.âSSD se ztotoÏÀuje s osvícensk˘m pfiíkazem, Ïe ãlovûk musí b˘t pro ãlovûka vÏdyúãelem, nikdy jen prostfiedkem – chápe ho jako nejvy‰‰í omezení svobody – libovÛlestátní a soukromé moci, motivované univerzalitou lidské svobody a dÛstojnosti.

Mnohostrannost lidské aktivity rozkládá obecn˘ pojem svobody. Kodexy lidsk˘chpráv znají základní svobody a práva jako svobody rovnocenné a autonomní, vÛãi nimÏnení abstraktní pojem svobody nadfiazen˘m kritériem. V‰echny se odvíjejí z rovnosti lidí

28

ve svobodû a v dÛstojnosti, jeÏ zároveÀ vytyãuje rámec státní aktivity v této sféfie.

Fundamentalistické (neoliberální) pojetí svobody, jeÏ solidarizující postupy státumírnící sociální nerovnost atd. v souladu se sociálními, hospodáfisk˘mi a kulturnímiprávy vydává za zánik svobody a státní despocii, odporuje soudobé univerzalitû lid-sk˘ch práv a je pro âSSD nepfiijatelné. Odtrhuje totiÏ jedince od spoleãenství a svoupodstatou je obranou parciálních privilegií – závislost sociálních atd. práv na v˘konnostiekonomiky není dostaãujícím argumentem pro zamítnutí principu solidarity ãi bratrství.

Svoboda, má-li b˘t vpravdû univerzální, nemÛÏe b˘t neomezená – omezení je roz-hraním oddûlujícím svobodu od anarchie, v níÏ právo ustupuje síle (omezení základníchpráv a svobod upravuje ã. 4 Listiny základních práv a svobod: musí mít formu zákonaa musí ‰etfiit jejich podstatu a smysl).

5.1.2. Dûjinná zku‰enost âSSD popírá tezi o pfiímé závislosti trÏní ekonomikya demokracie

Liberální trÏní ekonomika a demokracie se mohou – jak ukazuje Pinochetova dik-tátorská éra – rozcházet na úkor práv a svobod závislej‰ích úãastníkÛ trÏních vztahÛ.UÏ z toho je zfiejmé, Ïe „antietatismus“ âSSD (limitování státních kompetencí) je kvali-tativnû odli‰n˘ od neoliberálního antietatismu. Kritika etatismu „staré sociální demokra-cie“, kter˘ byl adekvátní reakcí na hospodáfisk˘ liberalismus, nemÛÏe tuto odli‰nost pfie-hlíÏet.

Nov˘ etatismus nové sociální demokracie je spjat˘ s úkoly státu dan˘mi hospo-dáfisk˘mi, sociálními a kulturními právy, orientací na sociální a humánní dimenzi demo-kracie a její roz‰ifiování na dal‰í oblasti a sféry spoleãenské aktivity. Inspirací je tu proâSSD Masarykova idea humanitní demokracie. âSSD je odpÛrcem obou extrémÛ,odmítá jak neúmûrné zesilování státu, tak jeho neúmûrné oslabování, uvolÀující vlivmimoústavních silov˘ch ohnisek. Optimální rozsah státních kompetencí a funkcí jekonec koncÛ urãen souhrnem jeho závazkÛ a povinností, zakotven˘ch v ústavû a v dal-‰ích stát zavazujících normách. Toto kritérium pfiedchází jakoukoli ideologickou argu-mentaci, neboÈ ústava zavazuje stát k ideologické a religijní nestrannosti. âSSD odvo-zuje charakter, strukturu a kompetence státu a jejich meze prioritnû z principu lidsk˘chpráv (z rovnosti lidí v dÛstojnosti, právech a svobodû), nikoli z dominace principÛ trÏníekonomiky. PovaÏuje proto nezbytnou míru státní autority za nepostradateln˘ „nástroj“,kter˘ se neomezuje jen na negativní funkce (vojenské policejní, justiãní), neboÈ mái pozitivní tvÛrãí úkoly plynoucí z étosu lidsk˘ch práv (Mezinárodní pakt o hospodáfi-sk˘ch, sociálních a kulturních právech).

Tato orientace âSSD, z pozic jiné doktríny obviÀovaná z etatismu a sklonu k „soci-álnímu inÏen˘rství“, je v plné shodû s hodnotovou strukturou lidsk˘ch práv. Nezname-ná feti‰izaci státu a moci, jejich povy‰ování na hlavní cíl a hlavní prostfiedek. Podobnétendence povaÏuje sociální demokracie za patologické a nepodceÀuje jejich nebez-peãnost. Vyvozuje ov‰em logick˘ závûr z dûjinné zku‰enosti, Ïe autoregulaãní trÏnímechanismy (neviditelná ruka trhu) samy o sobû spoleãnost svobody a spravedlnostinevytváfiejí. âSSD vychází z pfiesvûdãení, Ïe trÏní ekonomika nemá charakter „pfiírod-ní objektivity“, n˘brÏ Ïe je v dosahu lidské vÛle a morálních soudÛ.

V postupující globalizaci je âSSD souãástí sil, jeÏ usilují o prioritu demokraticképolitiky pfied ekonomikou a o to, aby se nevymkla z inspiraãního vlivu univerzálních lid-

29

sk˘ch práv. Pro âSSD je to podmínkou toho, aby reciproãní zúÏení ( jeÏ není zánikem)státní svrchovanosti sílu integraãních procesÛ nejen zachovalo, ale i zpevnilo zásadysvobodné a spravedlivé spoleãnosti.

5.1.3. Ústavní instituce a právní fiád

Ústavní instituce a cel˘ právní fiád vycházejí z hodnot a principÛ, nezbytn˘ch prodemokratick˘ právní stát, ale jejich tvar není ani dokonal˘, ani koneãn˘. Navíc ani poli-tick˘, ani justiãní provoz nevyuÏívají v‰ech moÏností ãi povinností, které uÏ dávají nebovyÏadují. Tento stav není pfiízniv˘ pro spoleãenské uznání ústavních institucí jako tako-v˘ch, tj. uznání jejich smyslu a poslání v demokratickém fiádu svobody. Personálníprvek, nahodil˘ na rozdíl od instituce, pfiekáÏí jejímu docenûní. âSSD z této situacevyvozuje dvojjedin˘ úkol: usilovat o zkvalitnûní a zkompletování institucionálníhoa právního systému na základû kritérií dan˘ch demokratick˘mi hodnotami vãetnû zaãle-nûní do evropského a mezinárodního institucionálního a právního fiádu. Druhé zacílenítohoto dvojjediného úkolu navazuje na Masarykovo pojetí demokracie jako „zpÛsobuÏivota“: pfiesahuje instituãní a normativní kostru demokracie poÏadavkem intelektuálnía morální kvality obãanÛ. Je to úkol obtíÏnûj‰í neÏ stanovení pravidel a zfiízení institucí,kter˘ vlastnû nikdy nekonãí. Pfiedpokládá – Masarykov˘mi slovy – permanentní revolu-ci hlav a srdcí. âSSD vnímá aktuální potfiebu celkové revize Ústavy âeské republiky,která vznikala na sklonku roku 1992 pod tlakem blíÏícího se rozpadu âeskoslovenskajako kompromis nejrÛznûj‰ích politick˘ch zájmÛ a pfiedstav tehdej‰ího politickéhospektra, jemuÏ dominovala pravicová politika. Za naléhav˘ úkol povaÏuje âSSD zakot-vení referenda jako trvalé souãásti ústavního pofiádku tak, aby o základních otázkáchvnitfiní i zahraniãní politiky státu mohli rozhodovat obãané.

5.2. Krajské a obecní samosprávy

Krajské a obecní samosprávy, zakotvené v Ústavû, vytvofiily organizaãní základypro úãast obãanÛ na správû vefiejn˘ch záleÏitostí. Princip subsidiarity – rozhodovat nastupni, kter˘ je pro danou vûc nejoptimálnûj‰í – spolu s „finanãní ústavou“ samosprávje zárukou jejich politické a spoleãenské autority. Samospráva je souãástí obãanskéspoleãnosti, nikoli prodlouÏením ãi filiálkou centrální mocí, jejíÏ decentralizace tvofiíparalelní proces. âSSD je pfiipravena promítnout princip subsidiarity do obou dimenzí– správy státu a vûcí vefiejn˘ch v národním mûfiítku stejnû jako správy vûcí evropsk˘chv rámci Evropské unie.

âSSD nepovaÏuje vzájemn˘ vztah státu a samosprávy za konkurenãní, neboÈobojí mají stejn˘ zdroj legitimity. Konflikty nejsou ov‰em vylouãeny, ale musí b˘t podfiíze-ny jednotné koncepci rozhodování, dané ústavou a zákony. âSSD nepodléhá iluzím, Ïese snadno, bez trvalého a pozorného zfietele k praktick˘m zku‰enostem z dovr‰ovánía fungování samosprávného systému, dojde k optimálnímu rozloÏení kompetencí, finan-cování a k mnoha dal‰ím aspektÛm vyvolan˘ch ustavením této instituce.

30

5.3. Zastupitelská demokracie a obãanská souãinnost

âSSD povaÏuje zastupitelskou demokracii za nejvhodnûj‰í formu lidovládyv moderní spoleãnosti. Pfiikládá v‰ak stejn˘ v˘znam jak zastupitelství, tak pfiímé demo-kracii, která pfiedpokládá souãinnost obãanÛ na politickém rozhodování. Zastupitelstvíje svou podstatou reprezentací obecného zájmu, vyÏaduje tedy optimální zastoupenív‰ech podstatn˘ch sloÏek obãanské spoleãnosti. Proto také âSSD trvá na zachovánípomûrného volebního systému do dolní komory Parlamentu âR. Odmítá reformu, kteráby pomûrnost odstranila, ale pfiipou‰tí diskusi o úpravách systému posilujících principochrany nûkter˘ch men‰in (napfiíklad romské komunity).

ZároveÀ je âSSD proti tendenci vedoucí k oligarchizaci zastupitelství, která vesv˘ch dÛsledcích redukuje politická práva obãanÛ na periodick˘ volební akt. PovaÏujeza Ïádoucí trvalou souãinnost obãanÛ na správû státu, jeÏ není myslitelná bez tûch ãijin˘ch institucí pfiímé anebo participativní demokracie, které dávají mínûní obãanÛ poli-tickou a právní relevanci (samospráva, laick˘ element v soudnictví, pfienos rÛzn˘chkompetencí na specializovaná obãanská sdruÏení atd.). V referendu vidí âSSD jednuz úãinn˘ch vazeb mezi státem a spoleãností, která prakticky stvrzuje v˘znam obãan-ského statutu. I referendum je ov‰em podrobeno stejn˘m limitÛm jako zákonodárnámoc: ãeho ta nemÛÏe v dÛsledku limitÛ dosáhnout, toho nelze dosáhnout ani referen-dem. Varování, Ïe referendum by nakonec mohlo zahubit zastupitelsk˘ princip, není asitolik dÛsledkem politologické negramotnosti, jako liberální nechuti k rovnocennostiobãanÛ. Nejde tu o abstraktní úvahy o zneuÏitelnosti tohoto institutu, ale o jeho místov na‰em ústavním fiádu. V rámci na‰í ústavy nelze – bez jejího pfiedchozího zru‰ení –prostfiednictvím referenda zru‰it demokracii a nastolit plebiscitní moc, legitimovanoulidov˘m souhlasem. Mocenské kompetence stanoví v˘luãnû zákonodárná (ústavodár-ná) moc, referendem mohou b˘t pouze potvrzeny nebo zamítnuty.

Naléhající potfieba modernizace a racionalizace státního i samosprávního provozuzv˘razÀuje v˘znam odbornosti. S ní jsou spojeny rÛzné variace technokratického fiíze-ní státu, které jakoby archaizovaly tradiãní politické principy a instituce, vãetnû svrcho-vanosti lidu. âSSD je pfiesvûdãena, Ïe Ïádn˘ technokratick˘ dirigismus nemÛÏe nahra-dit funkci politiky v tom, co je spojeno s pojmem „obecn˘ zájem“, t.j. v takovém vyrov-návání rÛznorod˘ch zájmÛ, aby odpovídalo vizi spravedlivého a solidárního spoleãen-ství. PovaÏuje politiku za specifickou odbornost a pfiípravu pro politickou práci za sou-ãást odpovûdné a perspektivní politiky. Demokracie nemÛÏe existovat bez moci legiti-mované souhlasem obãanÛ.

5.4. Státní správa

Odbornou a informaãní bází politiky (v˘konné moci), jeÏ vyÏaduje permanentní moder-nizaci a racionalizaci, je státní správa, která je spolu se samosprávou souãástí vefiejné sprá-vy. Je v‰ak zároveÀ institucí nejvíce náchylnou k byrokratizaci (nev˘konnosti, uzavfienosti,utajování, korupci apod.). Aby se umocnily její klady a minimalizovaly její patologické sklo-ny uvolÀované vnûj‰ími tlaky, povaÏuje âSSD za nezbytné stanovit pfiísná odborná a morál-ní kritéria pro rovn˘ pfiístup do státní sluÏby a prodchnout ji étosem sluÏby vefiejnosti a úcty

31

k lidsk˘m právÛm. âSSD bude usilovat o takové odmûÀování a sociální jistoty státníchzamûstnancÛ, jeÏ budou s to minimalizovat patologické tendence a posilovat jejich nezá-vislost a loajálnost k ústavû, zákonÛm a vefiejnému zájmu bez zfietele k promûnám politic-kého profilu vlád, udrÏovat transparentnost státní správy (zvrat od utajení k právu vefiejnos-ti na informace) a bránit její pfiemûnû v privilegovan˘ stav, degradující ostatní na druhofiadéobãany. âSSD bude prosazovat vytvofiení speciálního ‰kolícího zafiízení pro pfiípravu stát-ních zamûstnancÛ, vûdeckov˘zkumné báze státní správy a dobudování správního soud-nictví jako záruky zákonnosti státní správy.

Administrativa je kaÏdodenností státu, s ní se obãané nejãastûji setkávají a nazákladû této pfiímé zku‰enosti si utváfiejí pfiedstavu o státu. Je v‰ak i tou sloÏkou státu,která umoÏÀuje spoleãnosti zmáhat krizové, anarchizující situace ãi katastrofy racio-nálnû. Zv˘‰it její váÏnost (proti jejímu neoliberálnímu sniÏování atd.) v demokratickémprostfiedí chápe âSSD jako nezanedbateln˘ pedagogick˘ úkol. Jako soubûÏnost kriti-ky a modernizace.

5.5. Demokracie jako diskuse

Pojetí demokracie jako diskuse mezi „vládnoucími a ovládan˘mi“, mezi soupefiící-mi politick˘mi stranami atd. pfiedpokládá, Ïe v‰echny politické instituce jsou konfronto-vány s mínûními obãanÛ a obãansk˘ch sdruÏení. Podstatná je ov‰em forma této kon-frontace – není k niãemu monolog, v nûmÏ kaÏd˘ sly‰í pfiedev‰ím sebe. Tak se proje-vuje arogance moci, dogmatismus a fundamentalismus, ale svádí k tomu i tradiãnímentalita politické elity, víceménû imunní vÛãi hlasu a vlivu „masové demokracie“.Taková izolace moci od vefiejného mínûní se sice podílí na formování volebního chová-ní (rozhodnutí), ale nedovoluje, aby se tato mínûní podílela na rozhodování. âSSDtakov˘ stav povaÏuje za deficit demokracie a usiluje o takové formy diskuse, které pfií-slu‰né instituce musí brát v úvahu povinnû, pfiípadnû k nim zaujímat souhlasná nebozamítavá stanoviska (obdoby petiãního práva, expertízy apod.).

Transparentnost státních institucí vyÏaduje oboustrann˘ tok informací mezi nimia obãanskou spoleãností. Ten si v‰ak nelze pfiedstavit bez pfiíslu‰n˘ch mediálníchmoÏností obou stran, má-li jít o nezprostfiedkované informace. Neoliberální absolutiza-ce nezávislosti informaãních tokÛ na státu zachází podle názoru âSSD do krajností, jeÏneprospívají pochopení a uznání hodnoty státu pro politické a národní spoleãenství.

5.6. Ochrana Ïivota, svobody a vlastnictví

V rozsahu platného kodexu lidsk˘ch práv je ochrana Ïivota, svobody a vlastnictvíelementární funkcí státu. Má zajistit právní jistotu, tj. propoãitatelnost reakce ostatníchúãastníkÛ právních vztahÛ a státních institucí (správních, policejních, justiãních atd.) naurãitá chování a vytvofiit pocit bezpeãí, sebevûdomí a sebeúcty obãanÛ v jednání s pfied-staviteli státu. Takov˘ stát, odpovídající podstatû právního státu, vyÏaduje odbornoua morální kvalitu represivních a justiãních sloÏek i jejich optimální materiální vybavení.O naléhavosti reforem v této oblasti svûdãí rozsah kriminality, organizovaného zloãinu,

32

mafiánství, korupce, prostituce, obchodu s drogami apod., kter˘ vyÏaduje i úãinnûj‰í nad-národní spolupráci. âSSD soudí, Ïe klima jistoty, bezpeãnosti a spravedlnosti úzce sou-visí s adekvátní a ãasovû pfiimûfienou reakcí na jakékoli protiprávní jednání vãetnû vyko-natelnosti rozhodnutí, pfiirozenû s respektem k principu soudcovské nezávislostia k právu na spravedliv˘ proces – a také s dostupností soudní ochrany (soudní náklady).

âSSD proto iniciuje a podporuje reformy justice a s ní spjat˘ch institucí, jeÏ smûfiujík tomuto cíli, i reformy trestÛ a vûzeÀství, které orientují k úãinnûj‰í prevenci, resociali-zaci a k znovuzafiazení do spoleãnosti. Zkvalitnûní kontrolních institucí a reÏimu stíÏ-ností (úfiad ochránce lidsk˘ch práv apod.) dostupnûj‰ího obãanÛm, musí b˘t trvalousouãástí agendy âSSD. Znepokojiv˘ rÛst drogové závislosti a kriminality dûtí a mláde-Ïe, nezfiídka spojen˘ s ‰okující krutostí a mravní otrlostí, klade otázku reformy hranicetrestní odpovûdnosti i v˘zvu k nalézání a uplatnûní speciálních mechanismÛ prevencea resocializace. âSSD si je vûdoma, Ïe reakce vefiejnosti na erupci kriminality mífiík zesílení trestní represe a k zpfiísnûní procesních pravidel apod. I kdyÏ nevyluãuje refor-my v zájmu úãinnûj‰ího postihování kriminality, bude usilovat o to, aby zÛstaly v mezíchhumanitního pojetí demokracie a lidsk˘ch práv.

âSSD povaÏuje zaji‰tûní bezpeãnosti obãanÛ, ochranu jejich práv a svobod, ÏivotÛ,zdraví a majetku za jednu ze základních rolí státu. Vytvofiení pocitu bezpeãí ve spoleã-nosti je pfiedpokladem jejího harmonického rozvoje, âSSD proto podporuje aktivnía dÛsledn˘ postup bezpeãnostních sborÛ proti závaÏné hospodáfiské trestné ãinnosti,organizovanému zloãinu ve v‰ech jeho podobách, korupci, extremismu a hnutí potlaãují-cím lidská práva a dal‰ím formám kriminality. âSSD bude dále iniciovat dal‰í formy roz-voje situaãní a sociální prevence kriminality pfiedev‰ím s ohledem na znepokojující stavv oblasti uÏívání drog a nûkteré projevy obecné kriminality.

5.6.1. Ochrana demokracie

MoÏnost jejího zru‰ení demokratickou, ústavní cestou (tzv. paradox demokra-cie) – je konstrukcí na‰í ústavy (nepfiekroãiteln˘m omezením státní moci) právnûvylouãen. Pro extrémní pfiípad protiústavního zru‰ení tûchto omezení lidsk˘ch právzakotvuje ústava právo obãanÛ na odpor. V pojetí âSSD umoÏÀují základní právaa svobody reformní iniciativy a postupy – demokracie nemÛÏe znamenat nucenoupermanentní reprodukci daného stavu, konzervativní „pokoru“ pfied tím, co je dánoa co se mÛÏe mûnit jen samopohybem, nikoli zámûrn˘m jednáním. Tyto iniciativya postupy v‰ak nesmí smûfiovat proti duchu lidsk˘ch práv, proti jejich univerzálníhumanistické dimenzi.

âSSD povaÏuje za ústavní povinnost ãelit v‰em skupinám, hnutím a ideologiím,které programovû útoãí proti tomuto univerzalismu lidsk˘ch práv z pozic rasistické ãijiné diskriminující doktríny a v souladu s tím i proti jejich politickoprávním zárukám.ZároveÀ je pfiesvûdãena, Ïe principy demokracie nelze chránit nedemokratick˘mimetodami, jeÏ by se dotkly práv a svobod ostatních obãanÛ.

TûÏi‰tû obrany proti tûmto tendencím spoãívá v obãanské spoleãnosti, v demo-kratické ofenzívû demokratick˘ch sil. Represi (tj. omezení v˘konu základních právv souladu s ústavou) povaÏuje âSSD za krajní, ale nevyhnuteln˘ prostfiedek v tûchpfiípadech, které definuje Listina základních práv a svobod. Tedy v pfiípadech, kdy sedefinovaná nebezpeãí a ohroÏení aktualizují – nestaãí tedy, jsou-li tato nebezpeãía ohroÏení jen latentní sloÏkou doktríny.

33

Priorita základních práv a svobod pfied jejich omezením komplikuje politicko práv-ní posouzení extrémÛ, nicménû dosavadní pfiístup k vefiejnû demonstrované negaci lid-sk˘ch práv pfiíslu‰níky a stoupenci antidemokratick˘ch skupin povaÏuje âSSD za neú-mûrnû liberální.

5.7. Stát, politické strany a obãanská sdruÏení

Objektivnû pÛsobí – v dobrém i ‰patném smyslu – jako vychovatelé. ÚroveÀ kultu-ry – „vysoké politiky“ – stranickopolitick˘ch konfrontací, postupÛ, financování stran atd.,atd. – se vpisuje do obãanského vidûní a hodnocení politiky, a tím i do pojetí obãanskéangaÏovanosti a odpovûdnosti. Dávné koncepce republikánsk˘ch obãansk˘ch ctnostíjsou beznadûjnû zatlaãovány umûním pragmatického kalkulu. Obecnû by mûlo platit,Ïe k funkcím politické strany (a státních institucí) patfií v˘chova k obãanství, v níÏ je par-ciálnost stranictví podfiízena univerzalitû lidsk˘ch práv a respektu k zájmÛm a potfiebámspoleãenství.

Ve sféfie politiky se vlastnû má dovr‰ovat a zúroãovat socializace ãlovûka, zaháje-ná v rodinû a ve ‰kole, v institucích, kde se budoucí obãan prvnû setkává s klíãov˘miprincipy spoleãenského Ïivota – s právy a povinnostmi, s vazbou odmûny na v˘kon, tre-stu za neposlu‰nost atd. Solidaristická orientace, zaloÏená na spoleãenské podstatûãlovûka (protikladné tedy „individualistické atomizaci“), motivuje hlubok˘ a trval˘ zájemâSSD o v‰echny socializaãní instituce, jeÏ formují intelektuální, morální a profesní pro-fil demokratického obãanství, vyznaãujícího se úctou k lidsk˘m právÛm a demokratic-kému právnímu vûdomí.

5.8. âSSD se hlásí k osvícenské tradici organického sepûtí svobody

ãlovûka se vzdûlaností a mravností

Obrat od státní regulace víry, sm˘‰lení a pfiesvûdãení obãanÛ k jejich morální a inte-lektuální autonomii byl obratem od mocensky udrÏované nedospûlosti k lidské zralostia odpovûdnosti. Hlavní problém spatfiuje ov‰em v obecném rozvoji vzdûlanosti, neboÈta umoÏÀuje kritickou provûrku doléhajících informací. Z tohoto dÛvodu povaÏuje âSSDza prospû‰né, aby se ohniska vzdûlanosti – univerzity, v˘zkumné ústavy apod., – aktiv-nû vklínily do duchovního proudûní a velk˘ch diskusí o klíãov˘ch problémech národní-ho spoleãenství, jeho duchovního a morálního stavu a perspektivách. Najít a uplatnitmechanismy kultivující svobodu projevu i odpovûdnost této svobody je podle mínûníâSSD podmínkou demokracie jako „zpÛsobu Ïivota“.

5.9. Lidská práva

âSSD povaÏuje lidská práva (Listinu základních práv a svobod a mezinárodnísmlouvy, jeÏ mají podle ãl. 10 Ústavy âR nadzákonnou platnost) za otevfien˘ norma-tivní systém, závazn˘ a inspirativní pro demokratickou a emancipaãní politiku. Na jejich

34

základû se v pováleãném období rozvinula rÛznorodá emancipaãní a protestní hnutí,smûfiující proti nebezpeãn˘m a ‰kodliv˘m aspektÛm politiky vlád (mírové, ekologickéa obdobné aktivity) a zjevn˘m i skryt˘m (historií posvûcen˘m) diskriminacím, ztûÏujícímuznání legitimity té ãi jiné men‰inové identity – etnické, rasové, náboÏenské, sexuálníatd. Byla polemická k legislativû, ke státním a sociálnûekonomick˘m orientacíma postupÛm i k mentalitû a pfiedsudkÛm vût‰inového ãi dominantního spoleãenství, jeÏv praktikované diskriminaci odmítalo vidût nespravedlnost a nerovnost – pokud jdeo pfiístup ke vzdûlání, k fiídícím funkcím, ke stejné mzdû za stejnou práci, k azylantÛm,pfiistûhovalcÛm apod.

Aãkoli se tyto emancipaãní a identifikaãní vlny, jeÏ u nás po listopadu 1989 pro-bûhly v zrychleném ãase, neobe‰ly bez morálních a kulturních stínÛ (komercionalizace,kult násilí, pornografie, prostituce, drogy), âSSD je pfiedev‰ím povaÏuje za dÛsledekinspiraãního vlivu lidsk˘ch práv, kter˘ kvalitativnû promûnil obãanskou spoleãnost,formy její aktivity a pomûr ke státu i k mimostátním institucím. OdstraÀování rÛzn˘chforem diskriminace, zvlá‰tû tam, kde je jako samozfiejmost vepsána do mentality spo-leãnosti (jako soubor civilizaãních, nacionálních a obdobn˘ch pfiedsudkÛ v lep‰ím pfií-padû a jako jejich pov˘‰ení na vÛdãí politické principy v hor‰ím pfiípadû), chápe jakojednotu legislativních a pedagogick˘ch postupÛ. V lidsk˘ch právech vidí âSSD nejenobranu proti rozpínavosti a nezákonn˘m postupÛm státu, n˘brÏ i obranu proti destruk-tivním dÛsledkÛm kriminality, spoleãensk˘ch nerovností a závislostí v obãanské spo-leãnosti. Demokratick˘ právní stát je tedy hrozbou a ochráncem zároveÀ a obdobnézdvojení existuje i ve vztahu jedince a obãanské spoleãnosti (soukromoprávních insti-tucí), kde se nerespektování lidsk˘ch práv snadnûji kryje pseudoliberální absolutizacísvobody individua.

Ústavní princip obãanské rovnosti, kter˘ se vzná‰í nad manifestací kvalitativníchodli‰ností (identit) v obãanské spoleãnosti, musí mít v tomto napûtí nezbytnou míru reál-nosti, neboÈ jen za tohoto pfiedpokladu mÛÏe – podle pfiesvûdãení âSSD – úãinnû kon-kurovat nevázanosti a libovÛli svobody silnûj‰ích a poãetnûj‰ích. Tím není ov‰em vylou-ãeno uplatnûní nerovnosti (zv˘hodnûní) v zájmu rovnosti, neboÈ dosaÏení této hodno-ty plynoucí z étosu lidsk˘ch práv zaãíná zastavením jejího rÛstu (progresivním zdanû-ním apod.). V principu ústavní rovnosti je neodluãnû zabudován princip tolerance. Kva-litativní pluralita obãanské spoleãnosti mÛÏe b˘t zbavována destruktivních dÛsledkÛ jenfaktickou – i kdyÏ jen relativní, ale otevfienou v jejím smûru – rovností a faktickou tole-rancí, která je dvojsmûrná: jak vût‰in vÛãi men‰inám, tak men‰in vÛãi vût‰inám. âSSDz této situace dovozuje nutnost takové politické kultury (politického stylu), v níÏ jsourovnost a tolerance umocnûny solidaritou, jeÏ je podmínkou vzniku a trvání „politickéhonároda“ jako osudového spoleãenství. Evropská integrace, v níÏ je univerzalita obãan-ského principu konfrontována i s mohutn˘mi kulturnû historick˘mi státnû národnímiidentitami, je bez takové politické kultury nepfiedstavitelná. âSSD pfiitom vnímá prostorlidsk˘ch práv a svobod jako zdaleka nevyãerpan˘ a pfiedev‰ím v oblasti práv sociálnícha kulturních je pfiipravena k jeho dal‰ímu roz‰ifiování v rámci ãesk˘ch zemí i Evropskéunie.

5.9.1. Rovnost muÏÛ a Ïen

Aãkoli bûhem dvacátého století do‰lo v postavení Ïen ve spoleãnosti k obrovské-mu pokroku, mnohé neoprávnûné nerovnosti stále pfietrvávají. Îeny jsou nedostateãnû

35

zastoupené v mocensk˘ch a rozhodovacích procesech, dostávají men‰í mzdu neÏmuÏi, stávají se obûtmi (domácího) násilí, nesou valnou ãást odpovûdnosti za péãio dûti ãi staré rodiãe a o domácnost.

âSSD bude v souladu s politikou Evropské unie prosazovat dÛsledné uplatÀovánívyrovnávání pfiíleÏitosti (metody genderového mainstreamingu). V praxi to znamenánejen zavádût taková opatfiení, která otevfiou Ïenám cestu k paritnímu postavení vev‰ech v˘znamn˘ch spoleãensk˘ch aktivitách, ale také uplatÀovat hledisko rovn˘ch pfií-leÏitostí ve v‰ech existujících politikách, strategiích a plánech.

âSSD si je vûdoma, Ïe prosazování rovnosti Ïen a muÏÛ ve spoleãnosti je sloÏi-tou civilizaãní v˘zvou a Ïe zemû, která nedokáÏe plnû vyuÏít schopnosti sv˘ch Ïen, seodsuzuje k zaostalosti.

5.9.2. Lidská práva a politická integrace

Radikální fragmentace obãanské spoleãnosti spjatá s nov˘mi formami obãanskéiniciativy, jeÏ je dÛsledkem mnohotvárn˘ch emancipaãních „revolucí“, klade – spolus radikální strukturální promûnou sociálního rozvrstvení (redukcí dûlnictva a rolnictva) –poÏadavek hledat a uplatnit adekvátní formy a prostfiedky sociální a politické integrace.Úbytky státní svrchovanosti podmínûné nadstátní integrací a vnitfiní samosprávnídecentralizací státní správy se net˘kají podstaty daného problému, vná‰ejí v‰ak dovnitfiní politiky jeho nadstátní (evropsk˘, globální) rozmûr. âSSD tu vidí dva základníproblémové okruhy.

Z prvního plynou otázky, zda je je‰tû oprávnûn ãi zda je je‰tû vÛbec moÏn˘ pojem„obecného blaha“ (zájmu apod.) jako klíãová funkce státu. A zda mÛÏe b˘t „obecnéblaho“ formulováno státem, jsou-li jeho dominantním hybatelem politické strany. âSSDvychází z pfiesvûdãení, Ïe záporná odpovûì by znamenala popfiení existence „spoleã-nosti“, uznání priority individualistické atomizace a tím i oprávnûnost rezignace na moÏ-nost organické integrace, respektující jak princip individuality v duchu lidsk˘ch práv, takspoleãensk˘ rozmûr individua. Z hlediska âSSD tato organická integrace pfiedpokládá,Ïe politická strana (koalice stran), jeÏ je demokratick˘m aktem povolána k státnímuv˘znamu, musí b˘t – jako reprezentant vÛle realizovat urãitou podobu „obecného blaha“– otevfiena vÛãi celé obãanské spoleãnosti a v‰emu, co je vpravdû (z hlediska ústavya lidsk˘ch práv) univerzální, i kdyÏ solidarita plynoucí z této univerzality se jednotliv˘chãlenÛ spoleãnosti dotkne nestejnû v dÛsledku prohlubování rovnosti. Jinak fieãeno,stranickost (jako korporativní, parciální negace uvedené univerzality) je v rovinû státnívÛle patologick˘m jevem. Lze fiíci, Ïe jen ty strany, které jsou schopny této univerzali-ty, odpovídají pojmu politické strany. Zde pfiichází ov‰em ke slovu jak racionalita politi-ky, tak morální étos lidsk˘ch práv. Strany, v nichÏ je je‰tû uchováno vûdomí emanci-paãní mise, nejsou a nemohou b˘t imunní k morálním impulsÛm vycházejícím ze situa-ce spoleãensk˘ch vydûdûncÛ, uraÏen˘ch a poníÏen˘ch.

Z druhého okruhu vypl˘vá otázka, co je sférou (objektem) politiky a kdo je (mÛÏeãi má b˘t) jejím aktérem. Jde tu o problém relace mezi akãním radiem politického roz-hodování a kontroly a autoregulaãními trÏními mechanismy, doplnûn˘mi korigujícíminezávisl˘mi institucemi. ·ífie emancipaãního projektu âSSD je taková, Ïe se nemÛÏezfiíci – pouãena historickou zku‰eností i souãasn˘mi trendy trvající nerovnosti – pozitiv-ních funkcí státu, novû ov‰em definovan˘ch v duchu lidsk˘ch práv a ekonomick˘chtrendÛ, jeÏ jsou materiálnû-organizaãní bází jejich naplÀování. âSSD nesdílí neoliberál-

36

ní iluzivní touhu po „konci politiky“ ani z národního, ani z regionálního a globálníhopohledu. Z ústavní univerzality obãanství dovozuje âSSD univerzalitu politick˘ch akté-rÛ. Tzv. nepolitickou politiku chápe jako politickou permanentní angaÏovanost a odpo-vûdnost obãanÛ, jejich aktivit a organizaãních struktur, jeÏ nejsou – na rozdíl od politic-k˘ch stran – právnû vãlenûny do ústavního politického provozu (s pfiíslu‰n˘mi v˘jimka-mi jako je petiãní právo apod.). Financování stran státem je odÛvodnûno (jako princip)tím, Ïe spojují obãanskou spoleãnost se státní mocí prostfiednictvím zastupitelství, Ïedisponují integraãní potencí a pedagogick˘mi nástroji k v˘chovû k odpovûdnémua rozumûjícímu obãanství. Obû tyto vrstvy politiky se vzájemnû podmiÀují.

âSSD usilující o demokratickou souãinnost obãanÛ nemá dÛvod klást princip zastu-pitelské demokracie proti aktivitám skupin a sdruÏení obãanské spoleãnosti a vyt˘kat jim– v neoliberálním smyslu – absenci legitimity. Naopak usiluje o participaci, za jejíÏ legi-timní a zavazující zdroj povaÏuje v Ústavû zakotven˘ princip svrchovanosti lidu. Prototaké trvá – pfies nezbytnou adaptaci k mediální, informaãní a marketingové revoluci – na„komunikativním“ charakteru strany, neztotoÏÀuje se s tezí o zastaralosti „masov˘chstran“, zbyteãnosti stranického tisku a vÛbec metod – na v‰ech úrovních – pfiímé komu-nikace se spoleãností.

âSSD neztrácí ze zfietele, Ïe obãanská spoleãnost snadnûji podléhá rozvá‰nûnía extremismu (nebo opaãnû: znechucení, apatii), zvlá‰tû tehdy, je-li konfrontovánas arogancí moci a mocn˘ch ãi s nestoudností bohatství a ziskuchtivosti (drastické roz-díly v odmûÀování, Ïivotním stylu apod.). Nezapomíná, Ïe v základech moderní demo-kracie je zabudován emancipaãní vklad tfiídního boje, racionální vize spjaté s vá‰niv˘mmorálním protestem. Soudobé smífiení liberálního, demokratického a sociálního dûjin-ného úsilí vytvofiilo novou situaci, která motivuje sklony k zamítání klasického rozli‰enípolitick˘ch orientací na pravici a levici a dokonce k trestnûprávnímu postihu „tfiídnínenávisti“, jeÏ je povahou vûci zamûfiena proti niωím vrstvám, neboÈ bohatství je aso-ciální i racionálnû, podle principÛ „odlid‰tûné“ politické ekonomie. Je nepochybné, Ïerozli‰ení (demokratické) pravice a levice „zaniká“ v pfiípadû reálného ohroÏení „otevfie-né spoleãnosti“, ale takové pfiípady nepatfií do kaÏdodennosti. V kaÏdodennosti otevfie-né spoleãnosti se manifestuje, jak je patrné v soudob˘ch snahách o „odzbrojení“ soci-álního státu. Jejich konfliktnost je ov‰em právnû podfiízena reÏimu lidsk˘ch práv, kter˘koriguje rozpínavost obou politick˘ch kfiídel a orientuje je „stfiedovû“.

5.9.3. Univerzalizace lidsk˘ch práv

Proces internacionalizace a univerzalizace lidsk˘ch práv chápe âSSD jakonezbytn˘ základ k mírové koexistenci, spolupráci a vzájemné solidárnosti státÛ a náro-dÛ, jejíÏ absencí – v mnichovanství – byly na‰e národy tûÏce dotãeny. Proto bude usi-lovat o to, aby eticko-právní zásady mezinárodního práva mûly prioritní postavenív na‰em právním systému a aby âeská republika mûla aktivní podíl na mezinárodníchsmluvních a institucionálních zárukách a obranách lidsk˘ch práv. âSSD uznává priori-tu základních a nezadateln˘ch práv a svobod pfied státní svrchovaností, ale nepfiehlíÏí,jak zdlouhavû a obtíÏnû Evropa dospívala k jejich uznání a jaké úsilí muselo b˘t vyna-loÏeno k poráÏce totalitarismÛ, které je zneuznávaly nebo které chtûly definitivnû vyko-fienit evropskou emancipaãní ideu. Proto âSSD pfiikládá velkou váhu vnímavostik v˘chozí politické a historické situaci a kulturní identitû rozvojov˘ch zemí, neboÈ jejichpodcenûní vyvolává komplikující obranné reakce, zvlá‰tû je-li spojeno se selektivním

37

pfiístupem, diktovan˘m konjunkturálními mocensk˘mi zájmy.

ZároveÀ âSSD povaÏuje za nevyhnutelné, aby zásahy do svrchovanosti státÛ,motivované kvalitativním poru‰ováním lidsk˘ch práv, byly perfektnû opfieny o nespornáfakta a nesporné právní normy. Zvládání integraãních procesÛ – evropského, globální-ho – tak, aby se nevymkly z humanizaãní a emancipaãní perspektivy, vyÏaduje podlemínûní âSSD jejich permanentní korekci z hlediska étosu lidsk˘ch práv. Nemûlo by dojítk tomu, Ïe jejich odkládání – v dÛsledku zaostávání „globalizace“ politiky a politicko-právních institucí – posílí bariéry proti jejich komplexnímu ustavení, zvlá‰tû proti jejichdemokratizující a socializující dimenzi.

38

6. Rozvoj solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti

6.1. Sociální práva a sociální stát

Pfiirozen˘m opûrn˘m bodem formování solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnos-ti jsou a budou základní sociálnûdemokratické hodnoty, které byly promítnuty do Soci-ální doktríny âSSD, pfiijaté v kvûtnu 1998. âeská republika se pfiijetím ústavní Listinyzákladních lidsk˘ch práv a svobod pfiihlásila k evropskému sociálnímu modelu, zaloÏe-nému na sociálnû a ekologicky orientovaném trÏním hospodáfiství. Praktické rozvíjenítohoto modelu podpofií pfiijetí zemû do Evropské unie.

âSSD usiluje o to, aby v‰ichni obãané na‰í zemû mûli rovnou pfiíleÏitost pro reali-zaci sv˘ch dispozic a schopností, rovn˘ pfiístup ke vzdûlání, práci, kultufie, k obãan-skému i osobnímu uplatnûní. âSSD je pro dodrÏení zásady, aby finanãní a morální oce-nûní práce lidí odpovídalo jejich kvalifikaci a v˘konu. Pouze spoleãnost, zaloÏená na lid-ské solidaritû a fungujícím sociálním státu, je moÏno nazvat spoleãností sociálnû spra-vedlivou a tím vpravdû svobodnou. Taková spoleãnost nabízí moÏnost vést plnohod-notn˘ a lidsky dÛstojn˘ Ïivot, vyhnout se chudobû a poskytne moÏnost aktivnû se uplat-nit i tûm, kter˘m v tom brání jejich fyzické, psychické ãi sociální handicapy.

Sociální podmínky, v nichÏ lidé Ïijí, nejsou jen vûcí jedincÛ samotn˘ch ãi jejichrodin, n˘brÏ i vûcí vefiejnou. Proto sociální stát zaruãuje kaÏdému obãanovi alespoÀurãité uznané minimum podpory a pomoci v rÛzn˘ch Ïivotních situacích. ZároveÀ obãa-ny podnûcuje k vlastnímu úsilí o zlep‰ení jejich Ïivotních podmínek a omezuje moÏnostizneuÏívání pomoci z vefiejn˘ch prostfiedkÛ.

Trh sám o sobû nezaruãuje rovné ‰ance. Rozdûluje lidi na chudé a je‰tû chud‰í najedné stranû, bohaté a je‰tû bohat‰í na stranû druhé a oslabuje postavení stfiedníchvrstev. Jedinû moderní sociální stát je schopen udrÏovat a rozvíjet sociální soudrÏnost,bez níÏ by spoleãnost ãekaly váÏné sociální konflikty, politické otfiesy a krize.

Jsme zásadnû proti neoliberálnímu v˘kladu sociálního státu jako darmoÏroutapenûz daÀov˘ch poplatníkÛ a rovnûÏ proti komunistickému autoritativnímu zaopatfio-vacímu státu, kter˘ omezuje prostor pro svobodnou volbu a brání tomu, aby obãanépfievzali odpovídající míru odpovûdnosti za vlastní osud.

Sociální stát je státem demokratick˘m – opírá se o vÛli lidu. Respektuje právo nasvobodu sdruÏování, kolektivní vyjednávání a jiná práva s tím spojená. Vede sociálnídialog s odbory a zamûstnavatelsk˘mi svazy na pÛdû tripartity. Rozvíjí mnohostrannoupartnerskou spolupráci s neziskov˘mi organizacemi a s dal‰ími pfiedstaviteli vefiejnéhoÏivota i s obãany samotn˘mi.

Investice do sociální politiky nejsou pouh˘m nákladem. Patfií naopak, zejménav dlouhodobé perspektivû, k nejefektivnûj‰ím investicím vÛbec, neboÈ rozmnoÏují lid-sk˘ potenciál jako základní zdroj budoucí prosperity a stability spoleãnosti. Efektydobfie fungujícího sociálního státu v podobû uplatnûní talentÛ, vûdomostí, kvalifikacea schopností lidí pfiedstavují stále v˘znamnûj‰í zdroj dlouhodobého hospodáfiskéhoa kulturního rozkvûtu zemû. Sociální investice se ov‰em stávají efektivními pouzetehdy, pokud se s nimi dobfie hospodafií a pokud jsou správnû voleny priority. V fiadûpfiípadÛ (investice do vzdûlávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péãe, pfiístupu obãanÛ

39

k informacím apod.) mohou b˘t vytvofieny podmínky i pro vyuÏití soukrom˘ch zdrojÛ,coÏ je – zejména v podmínkách na‰í zemû, kde se i v dlouhodobé perspektivû bude-me pot˘kat s omezeností vefiejn˘ch rozpoãtÛ – zvlá‰tû v˘znamné.

Vymezení nezadateln˘ch sociálních práv zahrnuje jak hmotné zabezpeãení v situ-acích, kdy obãan nemÛÏe získávat prostfiedky na obÏivu vlastní prací, tak právo naochranu zdraví, na vzdûlání, na podporu rodiãovství a rodiny, právû tak jako tradiãnísociální práva – právo na svobodnou volbu povolání, na ochranu v pracovnû právníchvztazích, na spravedlivou odmûnu za práci, na sdruÏování za úãelem hájení hospodáfi-sk˘ch ãi sociálních zájmÛ a právo na práci ãi alespoÀ na hmotné zabezpeãení v pfiípa-dû její ztráty.

Klíãové místo v tomto úsilí má dostupná produktivní práce. âlovûk se realizuje pfie-dev‰ím prostfiednictvím práce; podle svého pfiínosu má b˘t také odmûÀován. Právemna práci v demokratické spoleãnosti rozumíme moÏnost zvolit si svobodnû zamûstná-ní v uspokojiv˘ch pracovních podmínkách za odmûnu odpovídající kvalifikaci a v˘konu,právo získat práci v mezích spoleãensk˘ch moÏností nebo podporu v nezamûstnanos-ti, která by obãanovi zajistila pfiimûfienou a lidsky dÛstojnou Ïivotní úroveÀ a umoÏÀo-vala a stimulovala jeho snahu opût pracovat.

Právo na rodinu stát zaji‰Èuje pfiedev‰ím tím, Ïe vytváfií potfiebné podmínky propartnerské vztahy, vstup do manÏelství, narození a v˘chovu dûtí. Poskytuje nej‰ir‰ímoÏnou ochranu a pomoc rodinû, která je pfiirozenou a základní jednotkou spoleãnos-ti vãetnû jejích neúpln˘ch forem a neformálních partnersk˘ch svazkÛ s dûtmi. Sociálnístát dbá o zabezpeãení sociálnû dostupného bydlení pro mladé lidi vÛbec a s dûtmizvlá‰tû. Mimo jiné i tím podporuje udrÏování a rozvíjení populaãního potenciálu zemû.

Právo na sociální zabezpeãení patfií mezi velké vymoÏenosti soudobé civilizace.Realizuje se prostfiednictvím starobního, invalidního a pozÛstalostního poji‰tûní, dálenemocenského poji‰tûní, úrazového poji‰tûní a od‰kodnûní a poji‰tûní v nezamûstna-nosti.

KaÏd˘ obãan má právo na dÛstojné Ïivotní minimum, totiÏ na takovou Ïivotní úro-veÀ, která by jemu a jeho rodinû zajistila základní podmínky pro existenci a zdravotnípéãi. Tuto zásadu ov‰em chceme realizovat tak, aby lidé, ktefií se snaÏí si pomoci sami,byli za svoje úsilí zv˘hodnûni oproti tûm, ktefií jen pasivnû ãekají na pomoc státu.

Jednou vûcí je ústavní vymezení sociálních práv a druhou míra, v níÏ jsou tatopráva skuteãnû respektována, dodrÏována a hájena. âSSD se zavazuje, Ïe bude tatopráva usilovnû promítat do sociální politiky tak, aby nebyla jen prázdnou a bezobsaÏ-nou deklarací bez reálného obsahu.

âSSD si je vûdoma toho, Ïe sociální práva a sociální odpovûdnost jsou spojit˘minádobami. Bude proto usilovat o to, aby sociální stát motivoval své obãany k odpo-vûdnosti za sebe sama, za svoji rodinu a obec a zároveÀ nedával ‰anci sociálnûnezodpovûdn˘m jedincÛm kofiistit ze zdrojÛ, které náleÏí tûm skuteãnû potfiebn˘m.

6.1.1. Zamûstnanost, ochrana práce, sociální dialog, mzdy a pfiíjmy

K zaji‰tûní dostupnosti produktivní práce jako základu sociální a spoleãenské akti-vity kaÏdého obãana se budeme trvale orientovat na dosaÏení a udrÏování co nejvy‰‰ía nejstabilnûj‰í úrovnû zamûstnanosti s cílem dosáhnout zamûstnanosti plné, naplÀu-jící zámûr, aby kaÏd˘, kdo chce a mÛÏe pracovat, nacházel pfiimûfiené, svobodnû zvo-

40

lené zamûstnání pfii vyuÏívání bezplatn˘ch sluÏeb k jeho získání na trhu práce, popfi.pfiimûfieného hmotného zabezpeãení pfii ztrátû zamûstnání, umoÏÀujícího dÛstojnû, bezrizika sociálního vylouãení, pfiekonat pfiechodné období pfii ztrátû zamûstnání.

Chceme toho dosáhnout jak cílevûdomou hospodáfiskou politikou, jejíÏ integrova-nou souãástí je zaji‰Èování pracovních pfiíleÏitostí, tak promy‰lenou aktivní politikouzamûstnanosti, které se úãastní úfiady práce, orgány samosprávy, zamûstnavateléi odbory. Cílem je podporovat vysokou zamûstnavatelnost lidí v produktivním vûku. Zapodstatn˘ povaÏujeme co nej‰ir‰í soulad kvalifikaãní a profesní struktury pracovních sils potfiebami trhu práce a vytváfiení podmínek pro jejich územní a profesní mobilitua adaptabilitu. Na‰í dlouhodobou prioritou v tomto smûru je mnohostranná podporazamûstnanosti ve strukturálnû postiÏen˘ch oblastech. Trvalou pozornost budeme rov-nûÏ vûnovat rozsahu, zamûfiení, kvalitû, pfiipravenosti a podmínkám zamûstnání absol-ventÛ stfiedních ‰kol a odborn˘ch uãili‰È. Rozsáhlou sociální problematiku pfiinesenezbytnost rychlého a kvalitního rozvoje vysoko‰kolského vzdûlávání, zejména nabakaláfiském stupni, a uplatnûní jeho absolventÛ v modernizovaném národním hospo-dáfiství. âSSD bude v této souvislosti usilovat o maximální otevfienost pfiístupu k vy‰‰íodbornosti v‰em talentovan˘m mlad˘m lidem bez ohledu na sociální pÛvod. Zav˘znamné pokládáme i zvy‰ování rozsahu rekvalifikací nezamûstnan˘ch a jejich zamû-fiení podle nabídky pracovních pfiíleÏitostí. Budeme podporovat zamûstnanost osobobtíÏnû se uplatÀujících na pracovním trhu – uchazeãÛ bez kvalifikace, osob zdravotnûpostiÏen˘ch, Ïen s mal˘mi dûtmi, romsk˘ch obãanÛ, dlouhodobû nezamûstnan˘ch.Trval˘ rÛst vzdûlanostní úrovnû, tvÛrãích schopností a intelektuálního potenciálu eko-nomicky aktivního obyvatelstva povaÏujeme za hlavní pfiedpoklad pro postupn˘ rozvojspoleãnosti vûdûní (kvartérní spoleãnosti), která pfiedstavuje základ dlouhodobé pro-sperity státu.

Odmítáme nepfiimûfien˘ tlak na zamûstnance dan˘ ekonomick˘mi a pracovnímipomûry utváfien˘mi jednostrannû pod vlivem ziskov˘ch hledisek a nerovnováhy na trhupráce. Cílem âSSD je v souladu s moÏnostmi moderních technologií humanizace v˘ro-by a práce, zlep‰ovat pracovní podmínky a ochranu lidí na trhu práce. Prostfiednictvímpracovního zákonodárství, dÛslednû harmonizovaného s právem Evropské unie, zajis-tíme ochranu v‰ech forem závislé práce, rovnost pfiíleÏitostí a podmínek v‰em bezjak˘chkoli diskriminací. Na objektivní zmûny na trhu práce budeme reagovat novou pra-covnû právní legislativou tak, aby nedocházelo k rÛstu nerovnováhy v postavenízamûstnancÛ a zamûstnavatelÛ. Zvlá‰tní pozornost chceme pfiitom vûnovat mladist-v˘m, Ïenám a zdravotnû a sociálnû hendikepovan˘m. Za v˘znamn˘ cíl v prÛbûhunastávajícího období pokládáme zkrácení pracovní doby. Jde o v˘znamnou sloÏkuzlep‰ení kvality Ïivota, která umoÏÀuje lépe rozloÏit pracovní zátûÏ mezi zamûstnanéa spojovat pracovní, rodinné a obãanské odpovûdnosti, pfiedev‰ím sladit péãi o dûtia zamûstnání.

DÛslednû budeme prosazovat zásadu, Ïe mzda má dosáhnout takové v˘‰e, abyzamûstnanec neupadl do chudoby a sociální závislosti. Budeme dbát, aby minimálnímzda dostateãnû pfievy‰ovala minimální sociální dávky (Ïivotní minimum). Princip stejnémzdy za práci stejné hodnoty pokládáme za bázi spravedlnosti v odmûÀování za prácia rovnosti pracovních podmínek podle pohlaví, rasy, národnosti a dal‰ích mimopracov-ních kritérií. Za spravedlivé povaÏujeme takové motivaãnû pÛsobící rozdíly ve mzdácha platech, které plynou jak z rozdílÛ v nárocích, které práce klade na zamûstnance z hle-

41

diska jeho kvalifikace, odpovûdnosti a námahy, tak z rozdílÛ ve v˘konnosti a dosahova-n˘ch v˘sledcích.

âSSD vychází z toho, Ïe jen na základû ochrany slab‰ích úãastníkÛ pracovníchvztahÛ – zamûstnancÛ – lze dosahovat spravedlivou rovnováhu mezi prací a kapitá-lem. Za rozhodující prostfiedek této rovnováhy pokládáme sociální dialog mezi pfied-staviteli zamûstnancÛ, zamûstnavatelÛ a státu. Tento dialog navíc pfiedstavuje dÛleÏit˘nástroj pro utváfiení demokratick˘ch pomûrÛ ve spoleãnosti, zejména pro vytváfienía udrÏování sociálního smíru. Úãinnost sociálního dialogu je podmínûna existencí odbo-rov˘ch organizací, schopn˘ch hájit práva zamûstnancÛ; vyÏaduje rovnûÏ kvalifikovanéa zodpovûdné reprezentace zamûstnavatelÛ. V˘sledky sociálního dialogu, vyjádfienézejména prostfiednictvím kolektivních smluv, umoÏÀují dosáhnout úpravy pracovníchvztahÛ, vytváfiejí záruky sociální ochrany a jsou v˘razem seriózního sociálního partner-ství. Budeme proto podporovat rozvoj sociálního dialogu na podnikové, odvûtvové,regionální, národní a i nadnárodní úrovni i rÛst jeho úlohy pfii stanovenípracovních,mzdov˘ch a dal‰ích podmínek v˘konu práce. Chceme rovnûÏ roz‰ifiovatdialog na vyjednávání státu s pfiedstaviteli nejrÛznûj‰ích sociálních skupin, obãansk˘chsdruÏení a dal‰ích neziskov˘ch organizací.

To, jak na‰e zemû zvládne a osvojí si vyuÏívání sociálního dialogu, v˘znamnûovlivní její budoucí charakter. Budeme proto dále kultivovat podmínky pro ãinnost repre-zentací zamûstnancÛ i zamûstnavatelÛ a dal‰ích organizací zab˘vajících se ochranouhospodáfisk˘ch a sociálních zájmÛ.

6.1.2. Bezpeãí rodiny a populaãní v˘voj

Rozvíjet úãinnou rodinnou politiku ve prospûch zdravého populaãního v˘voje jev zájmu budoucnosti ãeského národa a musí odpovídat tuÏbám obãanÛ. Zlep‰enídemografické situace vytvofiením podmínek pro zv˘‰ení porodnosti v âeské republicepovaÏujeme za zásadní úkol sociální politiky a za indikátor dÛvûry mladé generacev budoucnost na‰eho státu. Vycházíme z toho, Ïe nezadateln˘m právem rodiãÛ jezcela svobodnû rozhodnout o tom, kolik dûtí chtûjí pfiivést na svût.

B˘t rodiãem je nezadatelné právo i v˘znamná Ïivotní hodnota. âlovûk v‰ak neníjen rodiãem, ale soubûÏnû i obãanem s právem na práci, na úãast ve vefiejném Ïivo-tû a ve v‰ech kulturnû spoleãensk˘ch moÏnostech. Je také dospûl˘m dítûtem sv˘chstar˘ch rodiãÛ, k nimÏ má morální i právní závazky. âSSD si je vûdoma, Ïe v˘cho-va dûtí není jen soukromou záleÏitostí rodiãÛ, ale je i v˘znamn˘m prvkem úspû‰né-ho rozvoje celé spoleãnosti. Pomoc rodinám není zátûÏ, která ujídá ze státního roz-poãtu, ale v˘znamná investice do budoucího rozvoje spoleãnosti. Souãasnû pomá-há v rodinném mûfiítku vyrovnávat ‰ance muÏÛ a Ïen na jejich ekonomické uplat-nûní.

âSSD usiluje o vytváfiení podmínek, pfii nichÏ obãané bez obav, Ïe zanedbají péãio dûti, jsou schopni sladit své rodinné, pracovní i vefiejné funkce. Znamená to, Ïe ome-zení, která pfiiná‰í péãe o dûti, nesmûjí degradovat Ïivotní úroveÀ rodiny s dvûma i vícedûtmi do skupin s nízk˘mi pfiíjmy, ani je jinak izolovat od vnûj‰ího svûta. Nesmí rovnûÏvést k problémÛm se získáním zamûstnání, zejména pro matky nezaopatfien˘ch dûtí.

Na‰e koncepce rodinné politiky vychází ze zásady: vytváfiet klima pfiíznivé rodiãÛmi jejich dûtem, a to jak v rodinn˘ch dávkách, tak i v ‰iroké paletû státní, krajské, obec-

42

ní politiky i jiné vefiejnû prospû‰né ãinnosti vycházející z potfieb rodin i z úcty k rodi-ãovství a zaji‰Èující jim dÛstojné Ïivotní podmínky. V˘razem celospoleãenské solidarityje pfiedev‰ím pfiíspûvek státu na v˘chovu a v˘Ïivu dûtí ve formû pfiídavku na kaÏdénezaopatfiené dítû bez ohledu na pfiíjem rodiãÛ.

Zv˘razníme ochranu dûtí tam, kde jsou ohroÏeny psychicky ãi hmotnû vãetnû majet-kov˘ch práv, zvlá‰tû u dûtí rozveden˘ch rodiãÛ a sirotkÛ. Nebudeme zanedbávat dohlednad dûtskou prací. RovnûÏ budeme vûnovat pozornost ochranû dospûl˘ch, zejména Ïena star˘ch obãanÛ, pfied domácím násilím. Z právního fiádu postupnû odstraníme opatfie-ní, která vznikla na ochranu Ïeny, ale zvrátila se v opak a mohou b˘t uplatÀována jakodiskriminaãní. Oba rodiãe, otce i matku, chápeme jako rovnocenné partnery se stejn˘miprávy i povinnostmi k dítûti i navzájem, a to nezávisle na právní formû jejich svazku.Ochrana rodiny s dûtmi musí pfiedev‰ím fie‰it nezavinûné obtíÏné Ïivotní situace rodinytak, aby nedo‰lo k naru‰ení vztahÛ a vazeb mezi rodiãi ( partnery) navzájem ãi mezi rodi-ãi a dûtmi a neutrpûla kvalitní v˘chova dûtí, která spolu s jejich nejvy‰‰ím moÏn˘m vzdû-láním tvofií základ rÛstu nejen ekonomického potencionálu âeské republiky, ale i základv‰eobecného kvalitativního vzestupu na‰í zemû.

6.1.3. Sociální zabezpeãení

Mnoho lidí se pro vûkov˘ ãi zdravotní hendikep nemÛÏe pfies v‰echno úsilí plnûzafiadit do Ïivota spoleãnosti. I jim je spoleãnost povinna zajistit dÛstojn˘ Ïivot v tako-vém rozsahu, jak jejich stav dovoluje.

Budeme usilovat o rozvoj sociálního zabezpeãení, které patfií mezi velké vymoÏe-nosti na‰í spoleãnosti zaloÏené na mezinárodnû uznávan˘ch standardech, vyjádfien˘chv úmluvách Mezinárodní organizace práce tak, aby bylo zaji‰tûno dostateãné a dlou-hodobû udrÏitelné nemocenské poji‰tûní, dÛchodové poji‰tûní, úrazové poji‰tûnía poji‰tûní v nezamûstnanosti zaloÏené na celospoleãenské solidaritû a poskytovánímatefisk˘ch a rodinn˘ch dávek. Vedle kolektivních systémÛ sociálního poji‰tûní a pfii-poji‰tûní budeme podporovat i pfiebírání osobní odpovûdnosti za osud jedince ãi rodi-ny formou individuálního pfiipoji‰tûní, zejména pfii pfiípravû na stáfií.

Sociální zabezpeãení, jehoÏ podstatou je solidarita a legitimita vzájemného sdílenírizik, bude i nadále zaloÏeno na závazcích a odpovûdnosti rÛzn˘ch generací, rÛzn˘chsociálních skupin a dal‰ích subjektÛ. V reformû dÛchodového poji‰tûní budeme protohájit právo obãanÛ na klidné a zaji‰tûné stáfií a pfiimûfiené zabezpeãení invalidnícha pozÛstal˘ch osob. Budeme podporovat fie‰ení problémÛ stárnutí ãeské populace,která i ve ztíÏenûj‰ích podmínkách zachovají potfiebnou míru generaãní solidarity meziekonomicky aktivními a neaktivními a umoÏní dosaÏení celospoleãenské dohodyo podobû dÛchodové reformy. Chceme, aby reforma byla trval˘m plynul˘m procesembez dramatick˘ch zvratÛ v Ïivotní situaci dÛchodcÛ a zajistila i jim urãit˘ podíl na cel-kovém rÛstu bohatství spoleãnosti v souladu s rÛstem prÛmûrné reálné mzdy pracují-cích.

Jde nám o jasné stanovení odpovûdnosti státu a správcÛ jednotliv˘ch dÛchodo-v˘ch systémÛ za jejich kvalitní fungování, o hospodárné nakládání s prostfiedkydÛchodového poji‰tûní, informovanost obãanÛ, nízké provozní náklady a efektivníkontrolu, zaji‰tûné ãinností samostatné, od státního rozpoãtu oddûlené samospráv-né Sociální poji‰Èovny. Základní povinn˘ prÛbûÏnû financovan˘ systém nesmí moti-vovat ekonomicky aktivní populaci k vyh˘bání se legálnímu trhu práce a k neplacení

43

pojistného. Proto je nezbytné zajistit nejvy‰‰í moÏnou úãast ekonomicky ãinn˘chosob v dÛchodovém systému a jeho jednotnost, a roz‰ífiit nabídku dobrovoln˘chdoplÀkov˘ch dÛchodov˘ch systémÛ fungujících na principu plné ekvivalence takéo zamûstnanecké penzijní pfiipoji‰tûní. Od dÛchodové reformy oãekáváme v na‰ízemi podstatné pfiiblíÏení dÛchodov˘ch pfiíjmÛ úrovni obvyklé v zemích Evropskéunie.

V˘daje na nበdÛchodov˘ systém tak dosáhnou úrovnû obvyklé v zemích Evropskéunie a tím se dÛchody ocitnou na sociálnû pfiimûfiené úrovni zaji‰Èující dÛstojné Ïivotnípodmínky pfiíjemcÛ, a to i pfii uplatnûní vût‰í vazby mezi zaplacen˘m pojistn˘m a v˘‰ídávek, a umoÏní souãasnû pruÏn˘ odchod do dÛchodu v rozpûtí nûkolika let podle zájmua zdravotního stavu obãanÛ a nabídky pracovních pfiíleÏitostí. Budeme na základû dlou-hodob˘ch projekcí prosazovat prÛbûÏné pfiijímání opatfiení k zaji‰tûní „odolnosti“ dÛcho-dového systému vÛãi stárnutí populace a zajistíme, aby byl schopen reagovat na demo-grafick˘ v˘voj, migraci a inflaci. Budeme podporovat úãast star‰ích pracovníkÛ na trhupráce, zejména umoÏnûním rÛzn˘ch forem celoÏivotního vzdûlávání.

Na‰e spoleãnost se stala spoleãností ãtyfi generací. Zásada, kterou se fiídíme, je:Ïijící star‰í generace není pfiítûÏí, ale souãástí bohatství na‰í spoleãnosti a pfiispívák jeho tvorbû svou zku‰eností, formální i neformální prací. PfiizpÛsobíme potfiebám spo-leãnosti ãtyfi generací dopravu, strukturu bydlení i architekturu, zasadíme se o odstra-nûní v‰ech bariér ve vefiejném i soukromém prostoru a posílíme v˘raznû i sociální sluÏ-by ve v‰ech podobách, domovy dÛchodcÛ poãínaje a citlivou peãovatelskou sluÏboukonãe.

Spoleãnost musí b˘t solidární s nemocn˘mi, invalidy a s dal‰ími skupinami lidíohroÏen˘ch sociálním vylouãením. Právû oni potfiebují k dÛstojnému Ïivotu sociálníoporu zprostfiedkovanou rodinou, nestátními i státními institucemi a v‰emi solidárnímilidmi. Podporovat budeme kaÏdého, kdo chce pfiekonat svÛj hendikep a usiluje o plno-hodnotné zaãlenûní do spoleãnosti. Chceme dále pokraãovat v partnerské spoluprácimezi státem, dal‰ími vefiejn˘mi i soukrom˘mi poskytovateli sociálních sluÏeb a pfiíjem-ci tûchto sluÏeb, v budování komplexního systému, kter˘ úãinnû zahrne vzdûlávání,rehabilitaci i celoÏivotní pracovní a spoleãenskou integraci ohroÏen˘ch hendikepova-n˘ch.

Za pomoci dÛstojného Ïivotního minima, minimální mzdy, dávek státní sociálnípodpory, sociální péãe a pfiíspûvku v nezamûstnanosti budeme zabraÀovat propadulidí do chudoby. Pfii zákonné úpravû sociální pomoci budeme usilovat o to, aby bylaco nejvíce rozvinuta individuální sociální práce v terénu tak, aby bylo aktivnû pomo-Ïeno lidem, ktefií se ocitli v sociálnû problémov˘ch situacích. Konkrétní pomoc jimzabezpeãí zachování lidské dÛstojnosti a nabídne ‰anci podílet se na fie‰ení jejichÏivotních problémÛ a pfii opûtném návratu k normálnímu Ïivotu. Podpofiíme vytvofienímaximálního prostoru pro funkãní uplatnûní neziskového sektoru v sociálních sluÏ-bách, a to v dûlné spolupráci s institucemi státu a samosprávn˘ch orgánÛ. Celousoustavu sociálního zabezpeãení budeme dále zdokonalovat v souvislosti se zmûnoudûlby práce i odpovûdnosti mezi ústfiedními orgány, krajsk˘mi a obecními zastupitel-stvy.

6.1.4. Migrace, migraãní politika

Procesy globalizace a evropské integrace, spjaté s voln˘m pohybem osob a kapi-

44

tálu, povedou k u nás dosud nevídanému jevu: ãeská populace se bude muset vyrov-návat s v˘zvami a vlivy rostoucí mezinárodní migrace. Sama se stane „men‰inou“v rámci Evropské unie a zároveÀ nevyhnutelnû poroste podíl pfiíslu‰níkÛ jin˘ch národ-ností, neÏ ãeské, Ïijících na na‰em území. Tento v˘voj bude pfiedstavovat ‰anci i ohro-Ïení. VyÏádá si formulování nové aktivní i pasivní migraãní politiky, která bude musetvzít do úvahy i nízkou úroveÀ pfiirozené reprodukce obyvatelstva vyvolávající poklesperspektivní nabídky pracovní síly z domácích zdrojÛ. Pfiíchod imigrantÛ (vãetnû repat-riace âechÛ Ïijících v zahraniãí) mÛÏe posilovat aktivní sloÏku populace a mírnit takoãekávané negativní dÛsledky populaãního v˘voje.

Migraãní politika je otázkou politickou, ekonomickou, demografickou a bezpeã-nostní. Bude v ní Ïádoucí prosadit koncepãní pfiístup státu, kter˘ vezme v úvahu hle-diska vûková, kvalifikaãní, kulturní apod. Bude zahrnovat i podporu integrace cizincÛ,zejména vytváfiení odpovídajících Ïivotních podmínek (bydlení, vzdûlání, zamûstnání,sociální pomoc), a urãovat i její kvantitativní rozsah. Její souãástí bude systém vzdûlá-vání vedoucí ke zlep‰ování jazykov˘ch znalostí obyvatelstva, k pochopení jin˘ch kulturi v˘chova k Ïivotu v multikulturní a multietnické spoleãnosti. SoubûÏnû bude tfieba kon-cipovat i pozitivní opatfiení bránící úniku mozkÛ (braindrain), neÏádoucímu masivnímuodchodu nûkter˘ch zvlá‰È Ïádan˘ch odborníkÛ do zahraniãí.

Pfiijmout a realizovat úãinnou migraãní politiku bude prÛfiezov˘m úkolem dlou-hodobé povahy. âSSD v ní bude prosazovat dodrÏování principu úcty k lidsk˘m prá-vÛm, k právÛm národnostních men‰in a bude usilovat o rovnoprávné zaãleÀování men-‰in do vût‰inové spoleãnosti. âlenství âR v Radû Evropy a zaãleÀování do Evropskéunie nabídnou na‰í spoleãnosti nové pfiíleÏitosti pro pfiekonání nedÛvûry k cizincÛma jejich odli‰nostem. Na‰í snahou bude, aby si ãeská spoleãnost zachovala svojinárodní identitu v rámci spoleãnosti multikulturní a multietnické, charakteristické prosjednocovanou Evropu. Souãasnû budeme usilovat o to, aby kaÏdá z tûchto etnick˘chskupin mûla právo na svoji národnost a historickou pamûÈ.

6.2. Bydlení

âSSD povaÏuje vytváfiení optimálních podmínek pro efektivní uspokojování byto-v˘ch potfieb obãanÛ za nemûnn˘ cíl své bytové politiky. Právo na bydlení proto chápejako nepominutelnou souãást procesu zlep‰ování Ïivotních podmínek. Soustavnoua cílevûdomou péãi o pfiimûfiené bydlení povaÏuje za jednu z priorit ekonomickéhoa sociálního rozvoje âeské republiky. PÛjde o zabezpeãení práva kaÏdého ãlovûka nadÛstojné bydlení v souladu s Chartou základních sociálních práv pracujících Evropskéunie. K tomu musí b˘t zamûfiena soustavná pozornost v‰ech státních i samosprávn˘chmístních orgánÛ obcí. Vy‰‰í úãinnosti bytové politiky je nezbytné zabezpeãit podstat-n˘m posílením odpovûdnosti a kompetencí obcí.

âSSD bude usilovat o to, aby náklady na uÏívání bytu a v˘‰e úhrady nájmudomácností byly na takové úrovni, která neohroÏuje nebo nepodkopává uspokojováníjin˘ch podstatn˘ch potfieb. Ekonomická a sociální opatfiení musí umoÏnit pfiedev‰ímmlad˘m rodinám získání pfiimûfieného bydlení a star‰í generaci jistotu, Ïe nepfiijdouo stfiechu nad hlavou.

Za mimofiádnû dÛleÏité opatfiení k harmonizaci vztahÛ nájemníkÛ a pronajímatelÛ

45

povaÏujeme zákonnou úpravu nájemních vztahÛ zahrnující úãinnou ochranu nájemníkÛpfii respektování práva pronajímatelÛ na úspû‰nost jejich podnikání.

Zvlá‰tní pozornost budeme vûnovat podpofie v˘stavby tzv. startovacích a sociál-ních bytÛ.

Sociální bydlení vnímáme jako bydlení domácností s niωími pfiíjmy nebo osobzdravotnû hendikepovan˘ch bydlících v pfiimûfien˘ch bytech v normální bytové zástav-bû. Domácnosti s tímto statutem hradí ze sv˘ch pfiíjmÛ jen základní provozní náklady.Nájemné je niωí neÏ v dané obci a nepodléhá reÏimu obvyklého nájemného. Tytodomácnosti mohou b˘t Ïadateli pfiíspûvku na bydlení.

Podpora nájemní bytové v˘stavby je pro nás základním fie‰ením na trhu dostup-ného bydlení pro co nej‰ir‰í skupinu domácnostím, tj. tûch pfiíjmov˘ch skupin obyvatel-stva, které nemají a nepoÏadují vlastnické bydlení. ZároveÀ tím chceme trvale podpofiiti dostupnost bydlení v rámci migrace související se zaji‰tûním zamûstnání.

Velk˘ v˘znam pfiikládáme rozvoji bytového druÏstevnictví na základû osvûdãen˘chtradiãních druÏstevních principÛ a hodnot. DruÏstva by se mûla v˘znamn˘m zpÛsobempodílet na dal‰ím rozvoji bytové v˘stavby a úãinné správû bytového fondu.

Souborem ekonomick˘ch opatfiení je nezbytné podporovat i rozvoj vlastnickéhobydlení a vstup soukromého kapitálu do bytové v˘stavby.

Souãástí politiky bydlení se musí stát tvorba nov˘ch a pfiestavba stávajících urba-nistick˘ch struktur, které budou disponovat technickou a dopravní infrastrukturou odpo-vídající souãasn˘m potfiebám a zabezpeãí pfiimûfienou pohodu bydlení a úroveÀ Ïivot-ního prostfiedí. ZároveÀ v rámci propracování územních a strategick˘ch plánÛ zvl. his-torick˘ch sídel a jejich center vnímáme jako nedílnou souãást v rozhodovacích proce-sech zachování sociokulturní rozmanitosti ãelící segregaci se zachováním sociálníhosmíru.

6.3. Rozvoj moderního systému zdravotní péãe

6.3.1 Základní v˘chodiska

Na‰e zdravotní politika vychází z poznání, Ïe vinou postupu pravicov˘ch vlád do‰lok váÏn˘m deformacím transformace zdravotnictví po listopadu 1989 a opírá se o na‰enárodní tradice, o evropsk˘ program Svûtové zdravotnické organizace „Zdraví pro v‰ech-ny v 21. století“ a o nároky vypl˘vající z ãlenství âR v EU. Je zfiejmé, Ïe rovnost v pfiístu-pu ke zdraví není dosaÏitelná voln˘m trhem a Ïe role státu pfii vytváfiení zdrav˘ch Ïivot-ních podmínek, v organizaci péãe o zdraví i vlastní zdravotní péãe je nezastupitelná.

âSSD prosazuje, aby rovnost v pfiístupu ke zdravotní péãi v‰em obãanÛm garan-toval stát. K zaji‰tûní rovnosti ve zdraví je nezbytnû nutná promy‰lená, dlouhodobûkoncipovaná zdravotní politika, k jejímÏ hlavním nástrojÛm patfií organizovan˘ systémzdravotnick˘ch zafiízení a vysoká informovanost obãanÛ o zdraví a nemoci a o vzdûlá-vacích a preventivních programech. Rovn˘ pfiístup ke zdravotní péãi je zaji‰Èováni systémem povinného vefiejného zdravotního poji‰tûní, které zatûÏuje jednotlivce plat-bou pfiíspûvkÛ úmûrnû jeho moÏnostem a je tak nástrojem realizace solidarity zdrav˘chs nemocn˘mi, mlad‰ích se star‰ími, bohat‰ích s chud˘mi.

46

Zdravotní politika musí b˘t snadno srozumitelná ‰iroké odborné a laické vefiejnos-ti. Státní správa i dal‰í zúãastnûní aktéfii tvorby této politiky se musejí vefiejnû podílet navymezení cílÛ péãe o zdraví z hlediska fie‰ení existujících problémÛ a také z hlediskamezinárodních zku‰eností a doporuãení Svûtové zdravotnické organizace. Od takovécesty je moÏno oãekávat, Ïe i u obãanÛ povede k vût‰í mífie odpovûdnosti jejich jed-nání, které ov‰em musí b˘t zaloÏeno na vût‰í informovanosti.

Mezi základní teoretické koncepty a nástroje je nutné z tohoto hlediska fiadit kon-cept zdraví, omezenost zdrojÛ a potfiebu jejich efektivní alokace, postupy pro ekono-mické hodnocení efektivity programÛ a zejména léãebn˘ch postupÛ s vyuÏitím stan-dardÛ odborné zdravotní péãe i technick˘ch standardÛ, organizovaného systému zdra-votnick˘ch zafiízení v‰ech druhÛ a stupÀÛ a práva pacientÛ. Praktické uplatÀování zdra-votní politiky musí b˘t zaji‰tûno legislativnû. V souladu s Úmluvou na ochranu lidsk˘chpráv a dÛstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny musí b˘tzaji‰tûno, aby byl kaÏd˘ jednotlivec chránûn proti jakémukoliv ohroÏení v dÛsledkunepatfiiãného vyuÏívání vûdeckého v˘zkumu.

6.3.2. Cíle

Hlavním strategick˘m cílem je zlep‰ení zdravotního stavu a uchování zdraví. Obsa-hem tohoto cíle je postupnû sniÏovat nemocnost a prodlouÏit stfiední délku Ïivota a tímzkvalitnit Ïivot v‰ech generací pfii sníÏení potfieby a spotfieby zdravotní péãe. Bûhem 10– 15 let pak dosáhnout v základních ukazatelích zdravotního stavu kompatibility jejichhodnot s prÛmûrem zemí EU. Nástrojem realizace tohoto strategického cíle se staneprÛbûÏnû rozvíjen˘ Národní program zdraví obãanÛ.

V jeho rámci budeme usilovat o

� dofie‰ení zdravotnické legislativy; v této legislativû zakotvit jasnû principyvefiejného práva;

� sniÏování vlivu odvratiteln˘ch rizik zdraví a podporu zdravého Ïivotního stylu;tento cíl vztahující se k determinantám Ïivotního stylu a Ïivotního prostfiedí jespí‰e realizaãní podmínkou a nástrojem k dosaÏení cíle zlep‰it zdravotní stavobyvatelstva, je dlouhodobou investicí do zdraví obãanÛ a souvisí s ním úkolaktivnû zapojit v‰echny resorty státní správy do úsilí o ochranu a podporuzdraví obãanÛ; spolu s tím je tfieba dosáhnout aktivní participace obãanÛ napodpofie, ochranû a návratu jejich zdraví;

� zakotvení systému ucelené rehabilitace za úãelem návratu zdraví a maxi-mální moÏnosti zapojení do pracovního a spoleãenského Ïivota;

� podporu ãeského lázeÀství jako specifické sloÏky zdravotní péãe;

� fie‰ení sítû zafiízení vefiejného zdravotnictví organizovanou vefiejnou sprá-vou a zaji‰Èující v‰echny druhy zdravotní péãe (preventivní, o‰etfiovatel-skou, diagnostickou, léãebnou, rehabilitaãní, hygienicko - protiepidemickou,posudkovou, pracovnû lékafiskou, lázeÀskou a lékárenskou) na základûzákona; tato síÈ musí opût vytvofiit vzájemnû provázan˘ jednotn˘ systémzaji‰Èující místnû, ãasovû a ekonomicky dostupnou zdravotní péãi poskyto-vanou kvalitnû a hospodárnû v‰em obãanÛm âR na úrovni souãasn˘chmedicínsk˘ch poznatkÛ a v souladu s ekonomick˘mi moÏnostmi státu; tentosystém zahrnující zdravotnická zafiízení poãínaje praktick˘mi lékafii aÏ po

47

specializovaná unikátní vûdecko-v˘zkumná pracovi‰tû, vytváfien˘ na princi-pech vefiejného práva, bude prosazovat zásady souãinnosti a doplÀováníse pfii dodrÏování celostátnû platn˘ch zásad a optimalizovat tak funkcia strukturu zdravotnického systému pfii restrukturalizaci a zlep‰ení nabídkypéãe; maximálnû vyuÏívat v˘sledky v˘zkumu v praxi; pfiitom se zamûfiit narozvoj primární péãe, posílení role praktického lékafie jako koordinátorapéãe, dal‰í sníÏení poãtu akutních nemocniãních lÛÏek a klást dÛraz nakomplexní nemocniãní péãi na úrovni regionÛ, na fie‰ení dlouhodobé lÛÏko-vé péãe a zlep‰ení pravidel a kritérií rozhodovacích procesÛ v oblasti inves-tiãní v˘stavby; restrukturalizace a optimalizace zdravotní péãe by mûlazohledÀovat vliv stárnutí populace (pfiib˘vání seniorÛ v populaci) a kvantitua kvalitu péãe, jakoÏ i pfiihlíÏet ke zmûnám poãtu a struktury obyvatelstvav regionech;

� komplexní zaji‰tûní diferencované a vzájemnû provázané zdravotní a soci-ální péãe o seniory tak, aby jim bylo umoÏnûno Ïít co nejdéle ve vlastnímsociálním prostfiedí pfii zachování co nejvy‰‰í míry sobûstaãnosti;

� kvalitu a efektivitu zdravotní péãe jako základního poÏadavku na její posky-tování, hlavním kritériem pro jejich hodnocení pak maximální klinick˘ efektpfii racionálních nákladech;

� dlouhodobû vyrovnané financování zdravotnictví zaruãující pokrytí nezbyt-n˘ch nákladÛ a rovn˘ pfiistup obãanÛ v‰ech sociálních skupin ke zdravotnípéãi; musí b˘t kontrolovatelné vefiejností a jí kontrolováno; základním princi-pem financování vefiejnû prospû‰n˘ch zdravotnick˘ch zafiízení v síti vefiejné-ho zdravotnictví je financování z více zdrojÛ – pfieváÏnû pak ze zdravotníhopoji‰tûní a vefiejn˘ch rozpoãtÛ;

� upravení sociální klauzule, jeÏ je v souãasnosti fie‰ena opatfieními v katego-rizaci léãiv, v˘jimkami uznan˘mi revizními lékafii a systémem pfiíspûvkÛ zestátního rozpoãtu pro obãany s mal˘m nebo Ïádn˘m pfiíjmem tak, aby se blí-Ïila zvyklostem v zemích EU;

� zváÏení vhodnosti postupné návaznosti vefiejnoprávního zdravotního poji‰-tûní a vefiejnoprávního nemocenského poji‰tûní pfii dodrÏení oddûlen˘chfondÛ a orgánÛ obou druhÛ poji‰tûní;

� udrÏitelné mechanismy financování a úhrad zdravotní péãe, optimální aloka-ce prostfiedkÛ mezi jednotlivé segmenty sluÏeb, zaloÏené na objektivníchdÛkazech, nikoli na vlivn˘ch zájmov˘ch skupinách a netransparentních roz-hodnutích;

� rozvoj poznání a jeho vyuÏití v pregraduálním, specializaãním a dal‰ím vzdû-lávání v‰ech pracovníkÛ ve zdravotnictví vãetnû manaÏerÛ, pracovníkÛpoji‰Èoven, vefiejné správy;

� dal‰í demokratizaci správy péãe o zdraví (úãast volen˘ch zdravotních komi-sí samospráv na tvorbû zdravotní politiky kraje ãi obce, úãast poji‰tûncÛ vesprávních orgánech zdravotních poji‰Èoven, úãast pacientÛ v fiídících systé-mech zdravotnick˘ch zafiízení a zdravotního poji‰tûní (dohodovací fiízení)a dal‰í mechanismy vefiejné kontroly ãinnosti zdravotnick˘ch zafiízení);

48

� zaji‰tûní organizace odborného vzdûláváni v‰ech zdravotnick˘ch pracovní-kÛ, jeÏ je základním pfiedpokladem pro zaji‰tûní co nejkvalitnûj‰í zdravotnípéãe o v‰echny obãany; promy‰len˘ systém postgraduálního a kontinuální-ho celoÏivotního odborného vzdûlávání s podporou telemedicíny, multimedi-álních technologií a zapojením zahraniãních pracovi‰È do vzdûlávání, vûdyi lékafiského v˘zkumu je podmínkou k získání mezinárodních parametrÛ na‰ímedicíny;

� zaji‰tûní rozvoje telemedicíny, registrÛ a informaãních systémÛ ve zdravot-nictví jako souãásti informaãních systémÛ vefiejné správy a pfiedpokladu pro-nikav˘ch ekonomick˘ch úspor i zv˘‰ení úãinnosti diagnostiky i léãby.

Pfiedpokladem dosaÏení hlavního cíle – zlep‰ení zdraví obãanÛ – je tvorba zdra-votní politiky zaloÏené na vyuÏití anal˘z a v˘zkumu, tvorba koncepcí a formulace struk-turovan˘ch cílÛ v rámci ‰iroké spoluodpovûdnosti zúãastnûn˘ch aktérÛ. K tomu je tfiebavytvofiit také informaãní a organizaãní podmínky ve v‰ech krajích pro tvorbu regionálnízdravotní politiky.

49

7. SociálnûtrÏní a ekologicky zodpovûdná ekonomika

Dlouhodob˘ ekonomick˘ program vychází do urãité míry z v˘chozí situace ekono-miky dané selháním neoliberální strategie ekonomické transformace poãátku 90. let,s jejímiÏ dÛsledky se nutnû stfietávala a dosud stfietává jak men‰inová sociálnûdemo-kratická vláda, která nastoupila k moci v závûru 90. let, tak i dal‰í vláda s úãastí soci-ální demokracie. Sociálnûdemokratické vládû se podafiilo pfievést ekonomiku na rÛsto-vou dráhu, i kdyÏ se tak dûje v podmínkách dlouhodobûj‰í stagnace hospodáfiskéhorÛstu ve svûtû, kter˘ má také nepfiízniv˘ dopad na na‰i ekonomiku.

V hospodáfiské politice si v‰ak ãeská sociální demokracie klade i dal‰í dlouhodo-bûj‰í cíle. K nim patfií pfiedev‰ím pfiekonávání technologické propasti za vyspûl˘m jád-rem zemí EU a dosaÏení alespoÀ takové konkurenãní schopnosti na‰í ekonomiky, jakáje nezbytná pro na‰i bezporuchovou integraci do EU. Kromû pfiekonávání tohoto pfied-i polistopadového „dûdictví minulosti“ v‰ak na‰e ekonomika musí souãasnû zachytiti nové trendy vyspûlého svûta – informaãní revoluci a postupn˘ pfiechod ke spoleãnos-ti znalostí – a zapojit se do nich.

Na‰í cestou ke splnûní tûchto bezprostfiedních i vzdálenûj‰ích cílÛ je trvale moder-nizovaná sociálnû a ekologicky zodpovûdná trÏní ekonomika, harmonizující „neviditel-nou ruku“ trhu s „viditelnou rukou“ státu. Pfiitom na‰e hospodáfiská politika musí b˘t pfie-dev‰ím politikou pragmatickou, která se neváÏe na uãebnicové teorie a pouãky, ale tûÏíz nejlep‰ích pfiíkladÛ evropsk˘ch sociálnûdemokratick˘ch vlád, které za sebou majídesítky let, v nichÏ dokázaly úspû‰nû zvládnout restrukturalizace sv˘ch ekonomik, hos-podáfiské krize, odpovídat na v˘zvy globalizace, informaãní revoluce a dal‰í problémy.

Právû zku‰enosti z tûchto stran ukazují, Ïe by na‰e dlouhodobá hospodáfiská poli-tika mûla vycházet z:

� rozpracování obecn˘ch zásad hospodáfiské teorie a z vyuÏití zku‰enostíevropsk˘ch sociálnûdemokratick˘ch vlád. Charakter souãasné ãeské eko-nomiky i její vnûj‰í podmínky nejsou takové, aby bylo moÏné spoléhat jen narady standardních ekonomick˘ch uãebnic a pfiípadná doporuãení zahraniã-ních expertÛ. Zku‰enosti minul˘ch let mohou dokumentovat, Ïe sloÏit˘ proces transforma-ce ekonomiky nelze zúÏit jen na nûkolik jednoduch˘ch krokÛ, které se dajíuãinit za nûkolik let. Proto i v budoucím období je nutno se pfiedev‰ím opírato velmi pozorné studium hlavních tendencí ãeské ekonomiky v daném obdo-bí, o dialog s hlavními podnikatelsk˘mi skupinami, odbory, zájmov˘mi svazy,centry vûdeckého v˘zkumu a dal‰ími iniciativami a spoleãnû hledat zpÛsoby,jak odpovûdût na v˘zvy vypl˘vající z v˘voje evropského a svûtového hospo-dáfiství na poãátku 21. století v období globalizace, jak uãinit na‰i ekonomi-ku konkurenceschopnûj‰í;

� budování sociálnûtrÏní ekonomiky. Zku‰enost evropsk˘ch sociálnûdemokra-tick˘ch stran i zku‰enost EU pfiesvûdãivû dokazují, Ïe ekonomika bez soci-álního rozmûru se vymyká svému poslání – vytváfiet podmínky pro bohat‰íÏivot lidí a fakticky vede ke ‰tûpení spoleãnosti. Bezuzdná honba za ziskem,tak typická pro trÏní ekonomiku „bez pfiívlastkÛ“, se bez prvku solidárnosti,

50

spoluúãasti velmi rychle stává ohniskem napûtí ve spoleãnosti a vytváfií pfie-káÏky pro její dal‰í rozvoj, o kter˘ sociální demokracie usiluje;

� sociálního konsensu. PoÏadavky na solidaritu, spoluúãast se v‰ak nemohoudostat do opaãného extrému a vytváfiet neúmûrné bfiemeno pro vefiejné roz-poãty. Stejnû tak nelze stimulaci podnikatelské aktivity podfiídit ve‰kerou ãin-nost státu. Proto je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích úkolÛ kaÏdé sociálnûdemokra-tické vlády hledat prostor pro konsensus v‰ech rozhodujících spoleãensk˘chskupin, na jehoÏ základû lze spojit jak poÏadavky na rÛst v˘konnosti ekono-miky, na rÛst produktivity, s poÏadavky na dÛstojn˘ Ïivot v‰ech ãlenÛ spo-leãnosti. Právû sociálnûdemokratické vlády mají pfiedpoklady pro nalezenítakového konsensu uvnitfi spoleãnosti;

� vyuÏívání potenciálu tuzemského kapitálu. Úspû‰nost budoucího rozvojezávisí na tom, jak se podafií zapojit do hospodáfiského rozmachu i tuzemskékapitálové skupiny, malé a stfiední podnikání, Ïivnosti, a jaké podmínkybudou pro jejich ãinnost vytvofieny. Jejich stimulace je dÛleÏitou podmínkoudlouhodobé hospodáfiské strategie zejména ve spojitosti s fie‰ením sociál-ních otázek;

� vyuÏívání nov˘ch poznatkÛ pfiírodních a technick˘ch vûd a informatikys dÛrazem na etickou stránku takto definovaného pokroku;

� udrÏitelnosti ekonomického rÛstu. PoÏadavek na udrÏení sociální a politickéstability je tûÏko splniteln˘ tam, kde by bylo ekologicky rozvrácené prostfie-dí. Cílem na‰í politiky je proto dosáhnout stavu, kdy hospodáfisk˘ rozvoj jetrvale udrÏiteln˘ a kdy bude respektovat i poÏadavky na ‰etrné vyuÏívání pfií-rodních zdrojÛ, zachování ekosystémÛ a citliv˘ vztah k pfiírodû.

7.1. Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky

Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky je základní podmínkou jakobstát pfied tlakem globalizace svûtové ekonomiky i pfied konkurenãními tlaky z ménûvyspûl˘ch zemí s „levnûj‰í prací“ – ze zemí stfiední a v˘chodní Evropy i rozvojovéhosvûta.

Jak v‰ak dosavadní zku‰enosti ukazují, je dosaÏení mnohem vy‰‰í úrovnû konku-renãní schopnosti pfiedev‰ím kategorickou podmínkou na‰í plynulé integrace do EU.VyÏaduje to pfiekonat podstatnou ãást na‰eho zaostávání úrovnû produktivity za vyspû-l˘m jádrem EU, a to zejména tam, kde zaostáváme nejvíce – u technicky nároãnûj‰íchv˘rob, zvlá‰tû u tzv. „vyspûl˘ch technologií“. To je také hlavním pfiedpokladem, abyna‰e integrace do EU nebyla doprovázena cenov˘mi, mzdov˘mi a nákladov˘mi ‰oky.

NárÛst konkurenãní schopnosti nelze pfiitom dosáhnout jen plo‰n˘m zánikem tech-nicky ménû nároãn˘ch v˘rob (popfi. jejich zmûnou na kooperace na niωích úrovníchzpracování), ale naopak pfiedev‰ím modernizací a dal‰ím rozvojem Ïivotaschopn˘ch,technicky nároãn˘ch v˘rob, zejména finálních, souãasnû s rozvojem sofistikovan˘chsluÏeb. Na‰i ekonomiku je pfiitom nutno postupnû zapojit do soudobé technické infor-maãní revoluce, soustfieìující se do navzájem propojen˘ch komunikaãních a mediál-ních technologií, jakoÏ i do rozvoje a vyuÏití nejnovûj‰ích v˘sledkÛ zejména v oblasti

51

biotechnologií, genetiky a kvantové fyziky (samozfiejmû v souladu s principem pfied-bûÏné opatrnosti).

K dosaÏení tak nároãného cíle nestaãí jen jednostranné kroky, ale nezbytná je pfie-dev‰ím soustavná tvorba a zdokonalování hospodáfiské politiky, která by promy‰lenûharmonizovala vyuÏití na‰ich hlavních komparativních v˘hod – rozvoje vûdy, v˘zkumua vzdûlávání, podpory kvalifikované práce a technického rozvoje i zvy‰ování jakosti vefirmách – s podporou domácích i zahraniãních investic pfiedev‰ím do v˘rob technickyvyspûl˘ch v˘robkÛ i sluÏeb a do vyspûl˘ch technologií (hi-tech).

Pfiedpokladem je, zejména v nejbliωích letech, rovnûÏ stimulace a podpora per-spektivních klíãov˘ch podnikÛ. Je to v‰ak i v˘razná podpora nejvût‰ího sektoru – z hle-diska zamûstnanosti i tvorby HDP – sektoru mal˘ch a stfiedních podnikÛ, které mohouv˘raznû dynamizovat inovace, exportní v˘konnost a ekonomick˘ rÛst. VyÏaduje to jakúãelnû vyuÏívat moÏnosti vstupu na‰ich podnikÛ do nadnárodních sítí v‰ude tam, kdeje to v˘hodné, tak i pronikat do mezer svûtového trhu podniky pfieváÏnû domácíchvlastníkÛ tam, kde to mohou dokázat (jako to úspû‰nû praktikují i jiné men‰í vyspûléekonomiky).

Pro podporu podnikání ze strany státu pfiedpokládáme neustálé vyhledávání exis-tujících pfiekáÏek podnikání a jejich soustavné odstraÀování.

Za zásadní souãást hospodáfiské politiky povaÏuje âSSD státní proexportnípolitiku.

Podporou technického ‰kolství v‰ech stupÀÛ zajistit dostatek odborn˘ch pracovní-kÛ pro zavádûní nov˘ch technologií v hospodáfiství.

7.2. Rychl˘ a trval˘ ekonomick˘ rÛst

Hospodáfisk˘ pokles ve druhé polovinû devadesát˘ch let – jako dÛsledek selhá-ní pravicového konceptu ekonomické transformace – je‰tû více vzdálil na‰i zemivyspûlé západní Evropû. Sociálnûdemokratické vládû se dafiilo svojí hospodáfiskoupolitiku dÛsledky tohoto poklesu v minul˘ch ãtyfiech letech pfiekonávat a tak obnovitekonomick˘ rÛst na zdrav˘ch základech – do‰lo k posílení tuzemské v˘robní základ-ny, restrukturalizaci a modernizaci prÛmyslu, obnovení v˘konnosti stavebnictvía zemûdûlství, rÛstu v˘konnosti terciárního sektoru. Nejde v‰ak jen o rychl˘, ale takéo soustavn˘ a udrÏiteln˘ rÛst, kter˘ by umoÏÀoval (spoleãnû s dal‰ím postupn˘mzkracováním pracovní doby) sladit poÏadavky na vysok˘ rÛst produktivity se sniÏo-váním neúnosnû vysoké nezamûstnanosti (zejména v nûkter˘ch regionech) a dálerozvíjet lidsk˘ kvalifikaãní potenciál. Souãasnû by mûl vytváfiet podmínky pro dal‰írÛst v budoucnosti a nemûl by b˘t v konfliktu s Ïivotním prostfiedím.

Dlouhodob˘m zdrojem modernizace a rÛstu ekonomiky bude pfiedev‰ím vysok˘rÛst produktivity, vy‰‰í neÏ rÛst mezd, podpora domácích úspor i pfiílivu zahraniãníhokapitálu. K rÛstu v‰ak musí v˘raznû pfiispût i prorÛstovû orientovaná makroekonomic-ká – rozpoãtová i mûnová – politika.

52

7.3. Aktivní hospodáfiská politika

âSSD bude usilovat o to, aby byla provádûna aktivní hospodáfiská politika vytvá-fiející podmínky pro zvy‰ování konkurenceschopnosti ãeského prÛmyslu, stavebnic-tví, energetiky, dopravy a sluÏeb zaloÏená na vyuÏití ‰piãkov˘ch v˘robkÛ a ‰piãko-v˘ch prÛmyslov˘ch a informaãních technologií. To zároveÀ podpofií tvorbu nov˘ch pra-covních míst jako zdroj dal‰ího rÛstu hospodáfiské v˘konnosti âR.

Rozvoj prÛmyslové v˘roby pokládáme za jeden z nejdÛleÏitûj‰ích cílÛ na‰í hos-podáfiské politiky. Právû v rozvoji moderních prÛmyslov˘ch odvûtví spatfiujeme pfiíleÏi-tost ke zhodnocení komparativních v˘hod ãeské ekonomiky, zejména pak pokraãováníve staleté tradici prÛmyslové v˘roby v na‰ich zemích, kterou v souãasné dobû musímezakládat pfiedev‰ím na mimofiádnû adaptabilní pracovní síle a její vysoké kvalifikaci.Spatfiujeme v tom i pfiíleÏitost ke zmûnû struktury prÛmyslu od tradiãních „tûÏk˘ch“odvûtví k ekologicky pfiívûtiv˘m odvûtvím s vysok˘m zhodnocením národní práce. Stej-nû tak pokládáme za nespornou v˘hodu i polohu âR na pomezí mezi EU a novû se ote-vírajícími trhy stfiední a v˘chodní Evropy, která umoÏÀuje v˘hodnou alokaci fiady v˘rob(zejména prÛmyslov˘ch). Tomu by mûla odpovídat i vládní politika podpory prÛmyslo-v˘ch zón vãetnû podpory fie‰ení opu‰tûn˘ch a ekologicky zatíÏen˘ch prÛmyslov˘chareálÛ (budování infrastruktury a propojení na hlavní dopravní tahy). Budeme proto usi-lovat, aby byly rozvíjeny hlavnû moderní a dynamicky se rozvíjející obory prÛmyslovév˘roby s vysokou pfiidanou hodnotou, které povedou k rychlému rÛstu prÛmyslovév˘roby a tím i rychlej‰ímu rÛstu HDP.

PovaÏujeme za úãelné, aby stát koordinoval vhodnû zvolen˘mi nástroji a v soula-du se sv˘m budoucím ãlenstvím v EU pfiedev‰ím regionální rozmístûní nov˘ch prÛmy-slov˘ch investic (velké investice na zelené louce) tak, aby se zmírÀovaly regionální roz-díly zejména v nezamûstnanosti a v celkovém stupni rozvoje ekonomiky jednotliv˘chregionÛ. V nejbliωích letech by mûla b˘t pro podporu konkurenceschopnosti vûnovánai ãást prostfiedkÛ získan˘ch z privatizace.

Podpora konkurenceschopnosti bude také vycházet z pfiekonání pfietrvávajícíchnedostatkÛ v oblasti v˘zkumu a v˘voje. Pomoci mohou programy vefiejné podporyv˘zkumu a v˘voje zaloÏené na v˘zkumn˘ch inÏen˘rsk˘ch inovaãních centrech, inicio-van˘ch prÛmyslov˘mi podniky a univerzitami, pfiípadnû i s pomocí krajsk˘ch orgánÛ,které budou schopny pracovat s vysokou efektivitou pfii realizaci poznatkÛ v praxi.

Zv˘‰ení konkurenãní schopnosti je rovnûÏ podmínûno nutn˘mi zmûnami v sekto-ru dopravy. Jde pfiedev‰ím o harmonizaci cílÛ dopravní politiky âR s evropskoudopravní politikou, vytváfiení pfiedpokladÛ pro ‰irokou spolupráci v‰ech druhÛ dopravys cílem zv˘‰it kvalitu dopravních sluÏeb, bezpeãnost dopravy a podporu dopravníchsystémÛ ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí. V osobní dopravû je nutná preference hro-madné dopravy pfied individuální dopravou a v nákladní dopravû upfiednostÀování kole-jové dopravy pfied dopravou silniãní. ZároveÀ je tfieba vyuÏívat ve vût‰í mífie fiíãní dopra-vu a sluÏby letecké dopravy.

Dále je nutno dobudovat dopravní infrastrukturu mezinárodního, celostátního i regi-onálního v˘znamu. Souãasnû s tím je tfieba rozvíjet spolupráci vefiejného a soukromé-ho sektoru s cílem urychlit s úãastí soukromého sektoru potfiebné investiãní akce. Vel-kou pozornost je nutno vûnovat zkvalitnûní dopravní obsluÏnosti území zaji‰Èované stá-

53

tem s prohlubující se odpovûdnosti krajsk˘ch samospráv za dopravní politiku a doprav-ní obsluÏnost krajÛ.

Vytvofiení krajského zfiízení povaÏuje âSSD za v˘znamn˘ krok k posílení demo-kratického charakteru státu a za smûr jak pfievést správu vefiejn˘ch vûcí co nejblíÏeobãanovi. Nemen‰í v˘znam má budování tûchto krajÛ i pro ekonomiku, neboÈ bypostupnû mûlo vést k tomu, aby kraje dokázaly usmûrÀovat (s pomocí centrální vlády)i v˘voj ekonomick˘ch aktivit na svém území. ·iroké spektrum aktivit krajÛ by se mûlov první fiadû projevovat na postupném zmen‰ování rozdílÛ ve stupni rozvoje jednotli-v˘ch regionÛ a zvlá‰tû zaostávajících mikroregionÛ. Jednou z cest je ‰ir‰í propojeníhospodáfisk˘ch aktivit v krajÛ prostfiednictvím sítû profesních sdruÏení, hospodáfisk˘chkomor a dal‰ích obãansk˘ch institucí. Stejnû tak by mûlo jít o vyuÏití potenciálu regio-nÛ v cestovním ruchu, rozvoji sluÏeb a pfii pfiípravû lokalit pro nové kapacity v oblastiv˘roby a sluÏeb.

7.4. Rozvoj zemûdûlství a venkova

Rozvoj zemûdûlství a venkova je na‰í dlouhodobou programovou prioritou. Nejdepfii tom zdaleka jen o rozvoj zemûdûlské v˘roby, ale i o plnohodnotn˘ a bohat˘ Ïivotv‰ech obãanÛ Ïijících na venkovû, ktefií svou ãinností zásadnû ovlivÀují charakteri vzhled kulturní krajiny a Ïivot v‰ech obãanÛ na‰í zemû. Tato ãinnost má bezprostfied-ní dopad na podstatnou ãást rozlohy na‰í zemû a zásadním zpÛsobem ovlivÀuje jejísociální, ekonomickou a ekologickou stabilitu. Za jeden ze základÛ prosperujícího ven-kova povaÏujeme rozvoj zemûdûlského sektoru, tj. pfiedev‰ím zemûdûlství a lesnictví.âSSD si uvûdomuje jak dÛleÏitou souãástí kulturní krajiny je i péãe o lesy, vodní plochya toky, na které má zemûdûlská v˘roba bezprostfiední vliv. âSSD si je vûdoma, Ïe

� dotace pro zemûdûlce mají v˘znam pro ovlivÀování v˘voje cen potravin,

� stabilita souãasného svûta – klimatická, politická a ekonomická – je kfiehkáa snadno zranitelná,

� neúnosn˘ ekonomick˘ tlak na zemûdûlce vede k pfiekraãování biologick˘chbariér a ohroÏuje zdravotní bezpeãnost potravin a ve svém dÛsledku i eko-logickou stabilitu vÛbec,

� evropsk˘ model zemûdûlství, ke kterému se âSSD hlásí, nemá dnes uÏpouze svÛj produkãní rozmûr, ale stále více do jeho popfiedí vystupují úlohyspoleãenské, pfiedev‰ím péãe o kulturní vzhled krajiny a její ekologickoua sociální stabilitu,

� zemûdûlství není pouze producentem surovin pro v˘robu potravin, ale zároveÀje zdrojem mnoha potenciálních a vyuÏiteln˘ch obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.

V zemûdûlství se proto budeme soustfieìovat zejména na:

� zabezpeãení potravinové bezpeãnosti, jak z hlediska mnoÏství, tak kvality;systémem podpor budeme zlep‰ovat podnikatelské prostfiedí a umoÏÀovatzemûdûlcÛm spravedlivou soutûÏ se zemûdûlci z ostatních státÛ EU; soustfie-díme se na efektivní ãerpání finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních a kohez-ních fondÛ EU a s jejich pomocí na postupné pfiekonávání technologického

54

a systémového zaostávání a zároveÀ na jednání o jejich novém efektivnûj‰ímuspofiádání;

� dal‰í rozvoj potravináfiského prÛmyslu, zejména na jeho technologickou úro-veÀ jako základní faktor jeho konkurenceschopnosti s dÛrazem na vysokoukvalitu produkce a pfiedev‰ím na její bezpeãnost pro spotfiebitele,

� bezpodmíneãné, rychlé a soustavné zavádûní hygienick˘ch a technologic-k˘ch standardÛ do v˘roby, vytváfiení pfiísn˘ch kontrolních mechanismÛa respektování nov˘ch vûdeck˘ch poznatkÛ v kontrole celého potravníhofietûzce, a to vãetnû dodrÏování pravidel pro welfare chovan˘ch zvífiat,

� respektování mimoprodukãních funkcí zemûdûlství v oblastech s nev˘hod-n˘mi pfiírodními podmínkami, kde je nutné, aby systém dotací umoÏÀovalexistenci zemûdûlcÛ v krajinû (s moÏností vyuÏít diferencovanou platbu zajejí údrÏbu), zlep‰ení kvality krajiny a Ïivotního prostfiedí) a s tím související-ho rozvoje doprovodn˘ch ãinností jako je napfi. agroturistika, které budouslouÏit k dal‰í ekonomické stabilizaci,

� sociální a hospodáfiské funkce pfii rozvoji venkova, ve spolupráci s dal‰ímiresorty státní správy umoÏníme zvy‰ovat kvalitu Ïivota na venkovû (dostup-nost ‰kolství, zdravotnictví, kultury apod.),

� obnovení a zlep‰ení ekologické stability venkovské krajiny, obnovy v˘znam-n˘ch krajinotvorn˘ch prvkÛ, zejména rybníkÛ a retenãních nádrÏí vãetnû zv˘-‰ené péãe o ãistotu a kvalitu povrchov˘ch a podzemních vod,

� vodní zdroje a hospodafiení s nimi. Poloha âeské republiky jako evropskéhorozvodí je nespornou strategickou v˘hodou, protoÏe ãistá voda se v budouc-nosti mÛÏe stát strategickou surovinou. V tomto ohledu povaÏujeme za dÛleÏi-té pfiizpÛsobit i charakter zemûdûlské v˘roby tak, aby se do nûho maximálnûpromítlo respektování biologick˘ch, fyziologick˘ch a enviromentálních limitÛ,

� restrukturalizaci zemûdûlské v˘roby, kde lze smûrovanou dotaãní politikoua investiãní podporou dosáhnout, aby se zemûdûlství stalo i v˘znamn˘mproducentem obnoviteln˘ch zdrojÛ energie,

� sníÏení stupnû zornûní zemûdûlské pÛdy a zv˘‰ení podílu lesÛ, zejménav oblastech, které jsou ménû vhodné pro zemûdûlské podnikání, a tím i zv˘-‰ení retenãní schopnosti krajiny, jako prevence nûkter̆ ch pfiírodních katastrof.

Za dÛleÏité pro budoucnost pokládáme zachovat funkãní zemûdûlství na celé plo‰ezemûdûlské pÛdy tak, aby bylo moÏné pruÏnû reagovat na jakékoliv politické, hospo-dáfiské nebo klimatické zmûny.

Budeme i nadále podporovat pfiirozené a tradiãní zpÛsoby sdruÏování prvov˘robcÛdo obchodních organizací a zasáhneme proti nekal˘m praktikám na trhu, které rÛzn˘-mi cestami (zneuÏívání dominantního postavení k tlaku na nízké nákupní ceny, odloÏe-ní splatnosti dodávek atd.) ovlivÀují hospodáfiskou soutûÏ. PovaÏujeme za vhodné, abybyl podpofien zájem tûchto organizací vybudovat si základní skladovací a zpracovatel-ské kapacity tak, aby se v tomto smûru staly nezávisl˘mi na mnohdy monopolizova-n˘ch logistick˘ch strukturách velkodistributorÛ a odbûratelÛ.

Budeme podporovat formy ekologicky únosné zemûdûlské velkov˘roby, kteroupovaÏujeme za ekonomicky efektivnûj‰í bez ohledu na to, zda jde o zemûdûlská druÏ-

55

stva, spoleãnosti nebo soukromû hospodafiící rolníky.

Budeme se maximálnû zasazovat o posílení a diverzifikaci pfiíjmÛ zemûdûlcÛz jin˘ch zdrojÛ, pfiedev‰ím doplÀkov˘ch v˘rob a ãinností, z nichÏ za jednu z nejdÛleÏi-tûj‰ích povaÏujeme rozvoj venkovské turistiky a rekreace.

Chceme umoÏnit zemûdûlsk˘m podnikatelÛm nab˘vat pÛdu do vlastnictví ãi dlou-hodob˘ch pronájmÛ za v˘hodn˘ch podmínek, aby do‰lo ke sladûní její majetkové drÏbya uÏivatelsk˘ch práv. PovaÏujeme vlastnictví zemûdûlské pÛdy v rukou ãesk˘ch zemû-dûlcÛ dlouhodobû za nejdÛleÏitûj‰í prvek ekonomické a sociální stability celého sekto-ru. Uãiníme taková opatfiení, aby se rozvinul trh se zemûdûlskou pÛdou a efektivnû sedokonãil proces odstátnûní zemûdûlské pÛdy, a to pfiedev‰ím na dlouhodobé splátky,které budou minimálnû zatûÏovat ekonomiku zemûdûlsk˘ch podnikÛ.

Lesy nadále povaÏujeme za v˘znamné celospoleãenské vlastnictví a lesní hos-podáfiství budeme orientovat na trval˘ rozvoj jejich produkãních i mimoprodukãníchfunkcí a na zlep‰ování zdravotního stavu lesÛ. Trváme na tom, aby dlouhodobû nedo-‰lo ke zv˘‰ení objemu tûÏby nad úroveÀ objemu pfiírÛstku dfievní hmoty. Les musízÛstat pfiístupn˘ v‰em organismÛm vãetnû lidí a musí b˘t vyuÏiteln˘ pro sportovní,rekreaãní a myslivecké úãely pfii respektování jeho hospodáfisk˘ch funkcí. Garantemsplnûní tûchto cílÛ jsou stabilizované vlastnické struktury správcÛ lesÛ, a proto je pronás nepfiijatelné, aby docházelo k jejich atomizaci.

âSSD vnímá problematiku venkova se v‰emi jeho souãasn˘mi problémy. Chcemese proto zab˘vat i problematikou obãansk˘ch sdruÏení, jejichÏ v˘znam v souvislostis transformací venkova stále stoupá (myslivci, rybáfii, zahrádkáfii, vãelafii, drobní cho-vatelé a dal‰í). Chceme s tûmito organizacemi spolupracovat a vyuÏít jejich schopnos-tí a invence k rozvoji venkovského prostoru.

7.5. Fiskální a daÀová politika

Spravedlivou a vyváÏenou daÀovou soustavu povaÏuje ãeská sociální demokra-cie za jeden z úãinn˘ch nástrojÛ sociálnûdemokratické politiky omezování sociálnínerovnosti, vzniklé nerovnomûrn˘m rozdûlováním spoleãenského bohatství, a za v˘razsnahy o posílení sociální soudrÏnosti.

Efektivní daÀová a odvodová soustava musí b˘t nastavena tak, aby zajistila udr-Ïitelné financování sociálního státu, jehoÏ soustava vefiejn˘ch rozpoãtÛ mÛÏe zajistitpodmínky pro pfiekonávání sociálních nerovností a rovné pfiíleÏitosti v dÛstojnosti, svo-bodû a právech v‰ech obãanÛ. Tûmto cílÛm musí odpovídat i rozsah a úroveÀ vefiejnûfinancovan˘ch sluÏeb pro obãany.

Podíl vybran˘ch daní a odvodÛ je v âR nyní o nûco niωí neÏ je obvyklé v zemíchEU. âSSD musí usilovat o dlouhodobou stabilizaci celkové daÀové kvóty. Musí b˘t pfie-konána tendence na‰í daÀové soustavy smûfiovat k samovolnému sniÏování podíluvybran˘ch daní na HDP a tak i tendence ke schodkovosti rozpoãtu (resp. nedostateã-ná tendence k dlouhodobé udrÏitelnosti vefiejn˘ch financí). Soustava daní musí dalekovíce odráÏet prÛbûh hospodáfiského cyklu, tj. v etapû hospodáfiského rÛstu má smûfio-vat k pfiebytku vefiejn˘ch rozpoãtÛ.

56

Struktura daÀov˘ch pfiíjmÛ rozpoãtÛ vyÏaduje pozornû váÏit pomûr pfiím˘ch a nepfií-m˘ch daní. Podíl nepfiím˘ch daní na na‰í daÀové kvótû je vy‰‰í neÏ je západoevrop-sk˘m standardem. V˘razné posilování nepfiím˘ch daní na úkor pfiím˘ch by oslabilo pfie-rozdûlovací funkci daÀové soustavy a vedlo k vy‰‰ímu zatíÏení spotfieby skupin obyva-tel s prÛmûrn˘mi a niωími pfiíjmy.

Sociální demokracie není pfiíznivcem zvy‰ování daní. Jako politická strana si v‰akje vûdoma toho, Ïe udrÏitelnost sociálního státu, vytváfiení prostfiedí pro zmírÀovánípfiíkr˘ch rozdílÛ, udrÏování sociální soudrÏnosti spoleãnosti vyÏaduje vedle sociální soli-darity také solidaritu v oblasti daÀov˘ch pfiíjmÛ státu. NemÛÏe a nechce usilovat o líbi-vou popularitu plo‰ného sniÏování daní bez ohledu na dÛsledky, jak˘ by takov˘ postupmûl právû v tak zásadních otázkách jako je sociální konsensus spoleãnosti.

Klíãov˘m nástrojem této politiky jsou progresivnû koncipovaná daÀ z pfiíjmÛ (fyzic-k˘ch osob) a majetkové danû. âSSD bude usilovat, aby míra progresivity danû z pfiíj-mÛ fyzick˘ch osob byla srovnatelná s praxí zemí EU. DaÀ z pfiíjmÛ právnick˘ch osob jenutno udrÏovat na mezinárodnû konkurenceschopné hranici (pfiitom systém investiã-ních pobídek zaruãuje dlouholeté daÀové prázdniny).

âSSD by mûla podpofiit postupné zvy‰ování majetkov˘ch daní tak, aby se jejichpodíl na celkové daÀové kvótû dostal na úroveÀ obvyklou v zemích Evropské unie. Pfiitom je v‰ak nutno peãlivû posuzovat konkrétní dopady tûchto opatfiení, aby nedochá-zelo k neúmûrnému zatíÏení vlastníkÛ nemovitostí ze stfiedních a niωích pfiíjmov˘chskupin. Stejnû tak je nutno ãelit snahám o neúmûrné sniÏování danû dûdické a daro-vací, které jsou niωí neÏ je Evropû obvyklé.

Sociální demokracie povaÏuje za svÛj dÛleÏit˘ dlouhodob˘ cíl dosáhnut ekologiza-ce daÀové soustavy. V pojetí âSSD je ekologická daÀová soustava spojena s pfiesu-nem daÀového zatíÏení na ty komodity, které mají v˘raznû negativní dopady na Ïivotníprostfiedí.

âSSD musí trvale usilovat o zlep‰ení v˘bûru daní a cel vãetnû dÛsledného boje protidaÀov˘m únikÛm a legalizaci v˘nosÛ z trestné ãinnosti. Za nezbytnou podmínku úspû‰-nosti této snahy povaÏuje zavedení institutu majetkov˘ch pfiiznání.

Ve své hospodáfiské politice bude sociální demokracie usilovat o vstup do EMUa zavedení eura jako jednotné evropské mûny namísto ãeské koruny. To chápeme jakozavr‰ení na‰eho procesu integrace do ekonomiky zemí EU. Uvûdomujeme si, Ïe k pro-vedení tak zásadního kroku musí b˘t naplnûny i dal‰í podmínky, zejména pak odpoví-dající v˘konnost jiÏ restrukturalizované ekonomiky i dlouhodobû stabilizovan˘ systémvefiejn˘ch financí. Právû v˘konnost ekonomiky, vysok˘ stupeÀ pfiiblíÏení k ekonomickéúrovni vyspûl˘ch zemí je zárukou toho, aby takov˘ krok probûhl bez otfiesÛ a byl nao-pak stimulem pro na‰e firmy i malé a stfiední podnikatele k dal‰ímu rozvoji a celkové-mu rozmachu na‰í ekonomiky.

7.6. Ekonomická moc musí podléhat demokratické kontrole

V podmínkách narÛstající globalizace se moÏnosti vlivu státÛ na hospodáfiskoupolitiku v˘raznû zmen‰ují, neboÈ v rukou státu dnes zÛstávají zejména nepfiímé nástro-je, z nichÏ hlavními jsou rozpoãtová a daÀová politika, ochrana hospodáfiské soutûÏe

57

a regulace monopolÛ. S omezováním reálné hospodáfiské moci státÛ se ekonomickáa tím i politická moc stále více pfiesouvá na úroveÀ nadnárodních finanãních a prÛmy-slov˘ch korporací a tím vzrÛstá v˘znam politické integrace. V na‰ich podmínkách jdezejména o EU umoÏÀující pfiijímat regulaãní opatfiení úãinná v rámci tohoto integraãní-ho seskupení. Pfiesouváním ekonomické moci na nadnárodní korporace také docházíke zmen‰ování vlivu demokratick˘ch institucí státu a ocitá se tak v ohroÏení demokra-cie samotná.

âSSD musí ãelit oslabování váhy demokratick˘ch rozhodnutí na národní i mezi-národní úrovni, musí usilovat o to, aby obãané mohli i nadále o v‰ech dÛleÏit˘chotázkách rozvoje spoleãnosti rozhodovat v rámci demokratick˘ch procesÛ. Usilujeo to, aby moc nadnárodních kapitálov˘ch skupin byla kontrolována a zejména abybyly kontrolovány mezinárodní kapitálové toky, které mohou silnû ovlivÀovat jednot-livé ekonomiky. Regulace tûchto institucí mÛÏe pfiispût k vytvofiení pfiíznivého pro-stfiedí pro rozvoj zejména tranzitivních ekonomik, které jsou pfiedev‰ím ohroÏoványtûmito pohyby kapitálu.

Na mezinárodní úrovni bude ãeská sociální demokracie usilovat o vytvofiení mezi-národního rámce pro regulaci nadnárodních finanãních a prÛmyslov˘ch spoleãností.K tomu lze vyuÏít nûkteré jiÏ existující mezinárodní instituce s tím, Ïe bude posílen jejichdemokratick˘ charakter a v˘konné pravomoci. Je nutno vytvofiit takové mezinárodníprostfiedí, v nûmÏ bude úrovni ekonomické globalizace odpovídat i úroveÀ finanãní,právní, sociální a ekologické regulace, realizované demokraticky legitimovan˘mi mezi-národními organizacemi.

Vedle toho sociální demokracie pokládá za potfiebné usilovat o kontrolu ãinnostimonopolÛ uvnitfi státu tak, aby státní monopoly pouze nenahradily monopoly privátní.Privatizaci musí doprovázet vytvofiení pevného státního regulaãního rámce v‰ude tam,kde je potfieba ochránit vefiejn˘ zájem, národní bezpeãnost, Ïivotní prostfiedí, svobod-nou soutûÏ a zejména posílit práva spotfiebitelÛ. Právû ochranu zájmÛ spotfiebitelÛpovaÏujeme za svÛj dÛleÏit˘ úkol. Nelze se smifiovat s tím, Ïe spotfiebitelé se sv˘mioprávnûn˘mi poÏadavky jsou nejednou zcela bezbranní proti byrokratické ma‰inériiprivátních monopolÛ, jsou vystavováni zbyteãn˘m poÏadavkÛm na poskytování osob-ních dat, manipulaci s cenami zejména síÈov˘ch sluÏeb a dal‰ím negativním jevÛm.

Nad ochranou osobních dat musí bdít státní instituce znemoÏÀující ekonomick˘msubjektÛm zneuÏít jejich informaãní pfievahu nad spotfiebiteli, zejména marketingovûvyuÏitelná data. Neinformovanost spotfiebitelské vefiejnosti spolu se sofistikovan˘mimetodami zpracování dat napfi. o spotfiebû, zájmech a informaãních zdrojích spotfiebi-telÛ dává zejména velk˘m obchodním fietûzcÛm, ale i dal‰ím firmám informaãní pfieva-hu, kterou by mohly vyuÏívat ke sv˘m cílÛm, které mohou b˘t rozdílné od zájmÛ spo-tfiebitelÛ.

Obãané musí mít právo na objektivní informace o ãinnosti soukrom˘ch podnikÛ(zejména takové, které se dot˘kají jejich práv, napfi. o ekologiãnosti v˘roby, o úãincíchna zdraví apod.). âSSD bude usilovat o to, aby legislativními nástroji bylo podpofienoprávo zamûstnancÛ na ovlivÀování základních otázek rozvoje podnikÛ.

Je nutno vytváfiet takové demokratické mechanismy, které zabrání prorÛstání eko-nomické, mediální a politické moci vedoucímu ke vzniku demokraticky neovlivniteln˘chmocensk˘ch elit. V moderní spoleãnosti platí stále naléhavûji, Ïe moc má rovnûÏ svou

58

mediální podobu. I mediální prostfiedí musí podléhat demokratické kontrole, která nebu-de omezovat svobodu médií, ale zabrání jejich zneuÏívání pro zájmy vlastnick˘ch sku-pin. Mediální svût potfiebuje objektivní kritické vazby. âSSD bude usilovat o udrÏenía rozvoj vefiejnoprávních sdûlovacích prostfiedkÛ.

7.7. Privatizace a kultivace podnikání

âSSD podporuje v‰echny kroky, které vedou ke zprÛhlednûní a kultivaci podniká-ní a vlastnick˘ch vztahÛ.

PoÏadujeme, aby byla dÛraznû uplatÀována vlastnická práva státu. PovaÏujemeza nutné stanovit meze úãelné privatizace tak, Ïe stát si ponechá vlastnictví strategic-ky rozhodujících fiídících systémÛ a sítí v energetice, dopravû a vodním hospodáfistvía vlastnictví po‰ty. Zcela odmítáme dal‰í privatizaci lesÛ, stejnû jako likvidaci vefiejno-právního ‰kolství a zdravotnictví, které pouze v této formû mohou zajistit souãasnûefektivní a také nákladovû racionální sluÏby ‰irokému okruhu obyvatelstva nezávisle najeho sociálním postavení a regionu, v nûmÏ Ïijí.

Jsme pro rovnoprávnost v‰ech forem vlastnictví. Podporujeme tradiãní efektivnízpÛsoby druÏstevního vlastnictví. Domníváme se, Ïe se musí zv˘‰it – analogicky k situ-aci v EU – úloha krajsk˘ch orgánÛ, mûst a obcí jako vlastníkÛ a jejich zodpovûdn˘ vztahk tomuto majetku. Budeme vyÏadovat zodpovûdn˘ vztah vlastníkÛ k majetku, a tozejména tam, kde tato vlastnická práva k majetku mohou zasahovat do práv jin˘chosob.

Pfiekonání devastace devadesát˘ch let, která se projevuje ztrátou etiky podnikání,pokfiiven˘mi mûfiítky hodnot, rozsáhlou korupcí a ekonomickou kriminalitou, vyÏadujepfiedev‰ím stanovit jasná pravidla podnikání. VyÏaduje i rozhodn˘ boj s kriminalitou, kli-entelismem a korupcí, kter˘ nesmí polevit. Na‰ím dlouhodob˘m cílem je taková kultiva-ce ekonomického prostfiedí a právního i etického rámce podnikání, která bude plnûsrovnatelná s EU.

Základním pfiedpokladem fungování v‰ech ekonomick˘ch struktur je institucionálnízázemí hospodáfiství dané jeho právním fiádem a dal‰ími institucemi, které zabezpeãu-jí regulaci a vynutitelnost práva. Obdobnû je tomu ale i s neformálními institucemi, kterétvofií nepsané normy chování ekonomick˘ch subjektÛ stejnû jako stupeÀ respektovánípráva v bûÏném Ïivotû. TrÏní hospodáfiství v na‰em pojetí neznamená jen mnoho svo-bod, ale vyÏaduje i dÛsledné plnûní závazkÛ. Na poãátku 90. let do‰lo v na‰í zemik uvolnûní fiady svobod, které v‰ak nebylo doprovázeno dostateãn˘m tlakem na odpo-vûdnost v jednání ani postihem nemorálních a nezákonn˘ch praktik.

Ekonomick˘ fiád jako soubor psan˘ch i nepsan˘ch norem chování musí poskytovatv‰em hospodáfisk˘m subjektÛm jistotu, Ïe pravidla hry platí skuteãnû pro v‰echny, a Ïeekonomickou spravedlnost dlouhodobû nelze oklamat ani podplatit. To je základemdlouhodobé jistoty v‰ech souãástí ekonomiky a je nezbytn˘m pfiedpokladem stabilníhoa dlouhodobého hospodáfiského rÛstu.

Pfiíkladem v plnûní pravidel a závazkÛ musí b˘t stát. Stát pro ekonomické subjek-ty není jen nezbytn˘m regulaãním prvkem, musí b˘t pfiedev‰ím aktivní servisní organi-zací, která v‰estrannû napomáhá rozvoji jejich ekonomick˘ch aktivit a ochranû jejich

59

práv. Proto je racionální, aby bylo soustavnû provûfiováno zda nejsou administrativníprocedury pro ekonomické subjekty zbyteãnû komplikované a ãasovû nebo finanãnûpfiíli‰ nároãné.

TrÏní ekonomika není a nesmí b˘t negací morálky. Posilování morálního a právní-ho vûdomí obãanÛ podstatnû zvy‰uje sílu ekonomiky jako celku. Odpovûdností politikyje permanentnû vysvûtlovat, Ïe napfi. neplacení daní, nelegální zamûstnávání, zneuÏí-vání sociálních dávek ãi zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí probíhá na daÀov˘ úãet fiád-n˘ch obãanÛ a nemÛÏe b˘t tolerováno. Vysoké náklady ‰iroké spoleãenské tolerancenegativního ekonomického chování je nutno vyãíslovat a uãinit z nich nepostradatelnousouãást v˘chovy. V˘znamnou souãástí budování morální dimenze trÏního hospodáfistvítvofií iniciativa profesních organizací a odborÛ v podobû budování etick˘ch standardÛjednotliv˘ch profesí. Oãekáváme, Ïe fiada profesních organizací bude stále více schop-na pfiebírat i v˘znamné autoregulaãní funkce, coÏ mÛÏe prospût po odborné i procesnístránce fungování regulaãních mechanismÛ ekonomiky.

60

8. Spoleãnost pfiátelská k Ïivotnímu prostfiedí

V souãasnosti je jiÏ zfiejmá neudrÏitelnost prudkého extenzívního rÛstu prÛmyslo-vé civilizace stejnû jako jsou zfiejmé s ní spojené globální ekonomické problémy.UdrÏi-teln˘ ekonomick˘, sociální a kulturní rozvoj zakládáme na citlivém vztahu k pfiírodû, narozumném ãerpání nejen neobnoviteln˘ch zdrojÛ, ale i zdrojÛ obnoviteln˘ch.Odmítámepfietrvávající umûlé rozdûlování ekonomick˘ch a ekologick˘ch cílÛ. Jejich vzájemnápodmínûnost je zfiejmá a nevyhnutelná.

Ekologické problémy, spojené s ãerpáním a rychl˘m úbytkem pfiírodních zdrojÛ,zvy‰ujícím se nedostatkem pitné vody, rostoucím zneãi‰tûním Ïivotního prostfiedí a pfie-lidnûním nûkter˘ch ãástí svûta, vyvolávají nebezpeãí vzniku katastrofálních existenã-ních dÛsledkÛ pro lidskou civilizaci a kulturu. Dûje se tak z nedostateãného poznánívûcí a respektu vÛãi základním sociálním, ekologick˘m, kulturním a nakonec i hospo-dáfisk˘m problémÛm lidstva, problémÛm, jeÏ se stále jen, s neuspokojivou odezvou,vyhrotily v poslední ãtvrtinû 20. století.

Strategií na‰eho programu pro 21. století je proto trvale udrÏiteln˘ rozvoj. To v‰ese dá shrnout pod pojmem uplatÀování racionální, vûdecky koncipované ekologicképolitiky. Její souãástí zÛstává také souhrnná ochrana a tvorba kulturní krajiny z pohle-du funkãnosti a estetiky, a to jak komplexu pfiírodních, polopfiírodních, tak i lidmi vytvo-fien˘ch sloÏek vãetnû hmotného kulturního dûdictví.

Pfiitom by se mûla jednoznaãnû dávat pfiednost prevenci pfied donedávna obvy-kl˘m a zpravidla nedostateãn˘m zpÛsobÛm odstraÀování nepfiízniv˘ch následkÛ v˘rob-nû spotfiebního procesu lidské spoleãnosti: zneãi‰Èování, po‰kozování, devastování,degradace Ïivotního prostfiedí apod. Je bezpodmíneãnû nutné pouÏití pfieváÏnû sankã-ních forem fie‰ení problémÛ (âeská inspekce Ïivotního prostfiedí) postupnû nahrazovatzavádûním pfiedbûÏn˘ch opatfiení – upozornûní na nedostatky, zv˘‰ení frekvence kon-taktÛ s v˘robci – integrovanou prevencí a omezováním zneãi‰tûní – IPPC.

Pozornost soustfieìujeme na fie‰ení narÛstajících problémÛ, které se promítají dov‰ech sektorov˘ch politik:

� V surovinové politice smûfiujeme k ochranû zdrojÛ surovin pro budoucnostcílevûdom˘mi substitucemi nedostatkov˘ch primárních surovin a energií,vyuÏíváním obnoviteln˘ch zdrojÛ a druhotn˘ch surovin, recyklacemi a odpa-dov˘m hospodáfistvím.

� V energetice se zamûfiíme na úspory a vy‰‰í vyuÏití energetického potenciá-lu primárních energetick˘ch zdrojÛ a uÏívání obnoviteln˘ch a netradiãníchzdrojÛ v souladu s trendy v Evropské unii. Dal‰í vyuÏívaní jaderné energie spo-jujeme s nezbytn˘m technick˘m pokrokem pfiedev‰ím pokud jde o bezpeãnostjadern˘ch elektráren a s problémy spojen˘mi s likvidací radioaktivního odpadu.

� Pfii rozvoji prÛmyslu spojeného se zavádûním nejlep‰ích dostupn˘chvyspûl˘ch technologií budeme podporovat sniÏování surovinové a energe-tické nároãnosti s minimálními dopady na Ïivotní prostfiedí. Jedním z kritériíjakosti technologií a v˘robkÛ se musí stát jejich ekologická kvalita. DÛslednápozornost bude vûnována také likvidaci ekologick˘ch zátûÏí, prÛmyslov˘cha komunálních odpadÛ. Zvlá‰tní pozornost bude soustfiedûna na revitalizaci

61

nevyuÏívan˘ch prÛmyslov˘ch ploch a likvidaci star˘ch dÛlních dûl, pfiedev‰ímtam, kde mohou zpÛsobit ohroÏení ÏivotÛ lidí a jejich majetku.

� U dopravní politiky spojené s exponenciálnû narÛstající hustotou individu-ální a nákladové dopravy a fie‰ením jejích nepfiízniv˘ch dopadÛ na Ïivotníprostfiedí upfiednostníme kolejovou pfiepravu pfied ostatními ménû ekologic-ky vhodn˘mi zpÛsoby dopravy, napfi. individuálním motorizmem. V popfiedína‰eho zájmu zÛstává zkvalitnûní a rozvoj hromadné dopravy. Podporujemetaké rozvoj ekonomicky zdÛvodnûné vodní dopravy respektující pfiírodní pod-mínky. V˘stavba dálniãní sítû musí respektovat ekologické podmínky a vesv˘ch dÛsledcích odstraÀovat zatíÏení Ïivotního prostfiedí zpÛsobené zasta-ralou dopravní sítí, zejména procházející obcemi a mûsty.

� Agrární politika musí poãítat také s podporou zemûdûlství v ménû produk-tivních oblastech a ve velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch územích stejnû jako s pod-porou zemûdûlcÛ produkujících ekologické potraviny. Extenzívní polyfunkãnízemûdûlství nezastupitelnû vytváfií tradiãní kulturní krajinu. Podpofiíme inte-graãní snahy jednotného fiízení ochrany, údrÏby a utváfiení krajiny a pfiírodyz jednoho vládního centra, které bude garantovat i úãelné vkládání a roz-misÈování finanãních prostfiedkÛ. Budeme podporovat spolkovou ãinnostspojenou s agrárními odvûtvími (napfi. myslivost, vãelafiství a rybáfiství s ohle-dem na jejich pozitivní pfiínos pro krajinu, zemûdûlství, lesní i vodní hospo-dáfiství i ochranu pfiírody).

� PÛdní fond, kter˘ je nereprodukovateln˘m pfiírodním zdrojem, musí b˘t podúãinnou ochranou technickou i legislativní. Jeho ekologicky optimálním vyu-Ïitím chceme pfiispût ke stabilitû venkovského osídlení a prostoru. Racionál-ním rozhodovacím procesem a vyuÏitím institutu krajinného a územního plá-nování budeme udrÏovat ekologickou rovnováhu mezi rÛstem mûst vãetnûbudování nov˘ch závodÛ „na zelené louce“ a ochranou hodnot nezastavûnékulturní krajiny.

� V urbanistické politice se zamûfiíme na tvorbu urbanistick˘ch struktur, kterépovedou k zastavení stále se zhor‰ujícího se Ïivotního prostfiedí sídel a jehopostupnému zlep‰ování. Chceme, aby ve mûstech byla vysazováno dostateã-né mnoÏství zelenû k plnûní funkce zdravotnû rekreaãní a estetické. Pozornostbude vûnována i zelen˘m pásÛm kolem velk˘ch sídli‰tních aglomerací.

� V lesnictví sledujeme zv˘‰ení stability lesních ekosystémÛ a posílení sociál-nû ekologick˘ch funkcí lesÛ. Z toho dÛvodu prosazujeme zachování státníhovlastnictví lesÛ v souãasné rozloze i organizaãní struktufie. Vlastníci lesÛ bymûli mít zaruãeny pfiimûfiené finanãní kompenzace za definované sluÏbyposkytované spoleãnosti. Lesy v‰ak musí i nadále plnit produkãní funkci obno-vitelného zdroje dfievní suroviny.

� Ve vodní a vodohospodáfiské politice vûnujeme vy‰‰í péãi ochranû vod prozaji‰tûní dostateãného mnoÏství vody pitné a uÏitkové pro spotfiebu, ale takéjejímu ãi‰tûní a udrÏení v krajinû ve smyslu komunitárního práva Evropské unie.Je tfieba i zajistit potfiebné investiãní prostfiedky na v˘stavbu ãistíren odpadníchvod a kanalizaãních systémÛ ve mûstech a obcích. K tomu pfiispûje i úãinnévyuÏití prostfiedkÛ z kohezního fondu a strukturálních fondÛ EU. Budeme pod-

62

porovat rozvoj a revitalizaci fiíãních a rybniãních soustav slouÏících k udrÏenívody v krajinû a k zmírÀování v˘kyvÛ jejího klimatu spolu s vytváfiením podmí-nek pro regulaci odtokÛ. Zajistíme, aby ve‰kerá protipovodÀová opatfiení navodních tocích i v jejich povodích byla cílevûdomû provádûna a byla tak zaji‰-tûna maximálnû moÏná ochrana sídli‰È a prÛmyslov˘ch aglomerací.

� Aktivní ochranou ekosystémÛ sledujeme zachování druhového bohatstvía dynamickou rovnováhu jejich sloÏek. Jimi je podmínûna trvalá ochrana pfiíro-dy a krajiny. Její dal‰í podmínkou, kterou chceme roz‰ifiovat a upevÀovat, jeúãinná spolupráce orgánÛ ochrany pfiírody s obyvateli, obcemi a regiony. Mimo-fiádnou péãi vûnujeme zvlá‰tû chránûn˘m územím, zejména národním parkÛm,ale i dal‰ím chránûn˘m územím, v nichÏ jsou soustfiedûny pfiírodní hodnotynárodní i mezinárodní úrovnû. V souladu s reformou decentralizace státní sprá-vy prosazujeme, aby v˘kon speciální prvoinstanãní státní správy v ochranû pfií-rody a krajiny byl v místû pÛsobnosti velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch území repre-zentován správním úfiadem.

Celospoleãenské pfiírodní bohatství je nutno chránit a starat se o nû stejnû jakoo pfiírodnû - historick˘ ráz kulturní krajiny (historické parky, zahrady a krajinné památ-kové zóny ãi roztrou‰enou krajinnou zeleÀ). S tím je spojena podpora turistickéhoruchu v souladu se zájmy pfiírody. Podpofiíme vytváfiení a fungování celoevropskéochrany pfiírody.

DÛslednû formulovaná a cílevûdomû prakticky prosazovaná ekologická hlediskaorganicky zapadající do okruhu obecného pfiístupu trvale udrÏitelného rozvoje se musístát nedíln˘m prvkem koncepcí rozvoje lidské spoleãnosti. Systematická v˘chovaa osvûta v tomto duchu musejí probíhat od pfied‰kolního vûku po cel˘ Ïivot ãlovûkaa patfiiãná relevantní informovanost by se mûla stát kaÏdodenní záleÏitostí. Posílena byproto mûla b˘t odpovídající institucionální a právní základna. Postupné zavádûní eko-logické daÀové reformy by mûlo nastartovat zásadní obrat ve smûfiování spoleãnostik udrÏitelnému rozvoji.

Navzdory znaãn˘m nákladÛm musí b˘t pfiekonány ekologické „zátûÏe“ z minulosti.Dal‰ímu zneãi‰Èování a po‰kozování Ïivotního prostfiedí musí b˘t zabraÀováno podpo-rou a zv˘hodÀováním zavádûní technologií Ïivotnímu prostfiedí pfiízniv˘ch. Sankce byse mûly stát aÏ posledním prostfiedkem pro zabezpeãení dodrÏování zákonn˘ch norem.Chceme zv˘‰it prestiÏ na‰eho státu na mezinárodní úrovni jako moderního státu, kter˘má úctu a odpovûdnost k pfiírodnímu bohatství Zemû, k udrÏitelnému rozvoji a zároveÀbude dobr˘m partnerem ostatním státÛm ve snaze sniÏovat a preventivnû zmírÀovatcivilizaãní tlak na spoleãné Ïivotní prostfiedí.

Dlouhodobû neslouÏí ãlovûku nic, co niãí Ïivotní prostfiedí. Proto jedinou ‰ancí napfieÏití lidstva je nauãit se s pfiírodou a v pfiírodû Ïít. Koncept trvale udrÏitelného rozvo-je pak je v˘razem úcty k Ïiv˘m bytostem, organizmÛm a pfiírodû jako celku.

63

9. Spoleãnost vzdûlání, vûdy a informací

Souãasnou epochu charakterizuje zásadní zmûna technologií, které podstatnûmûní nároky na kvalifikaci a zpÛsob práce lidí i na uspofiádání jejich vzájemn˘ch vzta-hÛ ve v‰ech oblastech Ïivota. JiÏ dnes je jasné, Ïe se motorem v˘voje stává du‰evnípráce. Z pokroku ve zpracování, pfienosu i sdílení informací vzniká svût, v nûmÏ majírozhodující faktory úspûchu intelektuální povahu. Rodí se znalostní spoleãnost.

DÛsledky technologické revoluce, jejíÏ základy spoãívají v automatizaci a informa-tice, mohou v‰ak vést i k prohloubení spoleãenské polarizace. K eliminaci tûchto nega-tivních dÛsledkÛ vede jediná cesta: svobodn˘ pfiístup v‰ech vrstev populace k infor-maãním zdrojÛm. Sociální demokracie je odhodlána prosazovat jeho pozitivní tenden-ce. Podporujeme nejen v˘zkum nov˘ch technologií a jejich uplatnûní v Ïivotû spoleã-nosti, ale také rovn˘ pfiistup v‰ech lidí k informacím, kter˘ odstraní bariéry rozvoje osob-nosti ãlovûka. Globální charakter informací a svoboda pfiístupu k informaãním zdrojÛmje podmínkou. Základní podmínkou k dosaÏení tûchto cílÛ je vzdûlan˘ obãan, kter˘bude umût nejen informace získávat, ale pfiedev‰ím se bude umût v záplavû informacíorientovat, kriticky je analyzovat a uplatÀovat je ve svém osobním Ïivotû i ve prospûchspoleãnosti

9.1. Na‰e cíle a pfiístupy k vzdûlávání a v˘chovû

Cílem vzdûlávání a v˘chovy je zdravû sebevûdom˘ ãlovûk, pfiipraven˘ pro Ïivotsv˘m vzdûláním a kvalifikací, kter˘ má pfiedpoklady uplatnit se na celém svûtû. Topfiedpokládá, Ïe kaÏd˘ obãan a celá spoleãnost bude povaÏovat investice vloÏené dovzdûlání za nejefektivnûj‰í vklad do budoucnosti. PovaÏujeme za nutné, aby se vzdû-lání odpovídajícího jejich individuálním schopnostem dostávalo v‰em, bez ohledu najejich sociální a ekonomické podmínky, vûk, pohlaví, národnostní ãi etnick˘ pÛvoda vrozené ãi získané dispozice. Trváme na povinné ‰kolní docházce a budeme brá-nit v‰em snahám zavést ‰kolné v jakékoliv podobû.

Cílem politiky âSSD je vytvofiení spoleãnosti, jejíÏ rozvojov˘ potenciál bude sta-vût na kvalifikaci a vzdûlání obãanÛ – vytvofiení vzdûlanostní spoleãnosti. Nበhuma-nismus je veskrze praktick˘: staví na zku‰enosti, Ïe nejúspû‰nûj‰í byly odedávnaspoleãnosti schopné vytváfiet podmínky, v nichÏ co nejvíce lidí mohlo, chtûlo a umûlorozvíjet své schopnosti tak, aby z nich mûli prospûch oni i ostatní.

Vzdûlávání musí b˘t chápáno jako celoÏivotní proces, kter̆ uãí jedince aplikovata vyuÏívat získané vûdomosti ve prospûch jeho samého i ve prospûch celé spoleãnosti.Pro toto pojetí musíme získat ‰irokou obãanskou vefiejnost vãetnû uãitelÛ v‰ech vzdûláva-cích stupÀÛ. Sociální demokracie se hlásí k zásadám svûtové konference UNESCOo vzdûlání, které urãují nûkolik priorit: uãit se b˘t, uãit se Ïít spolu, uãit se poznávat, uãit sejak se uãit. Vzdûlávací proces proto musí plnit tfii navzájem související a doplÀující se funk-ce: rozvíjet lidskou osobnost, vychovávat obãana – umoÏnit jeho zaãlenûní do spoleãnos-ti, pfiipravovat na povolání. DÛraz klademe na pûstování kladného vztahu ke vzdûlávání,na chápání svûta v jeho souvislostech, multikulturní v˘chovu, v˘chovu k toleranci.

64

PovaÏujeme za nutné rozvíjet dovednosti populace v práci s informacemi získa-n˘mi i prostfiednictvím informaãních a komunikaãních technologií tak, aby je umûlnejen získávat, ale pfiedev‰ím kriticky analyzovat a vyhodnocovat. Informaãní gra-motnost musí prolínat cel˘m vzdûlávacím procesem, neboÈ osvojení si komunikaceprostfiednictvím tûchto technologií bude v budoucnu pfiedpokladem jakékoliv kvalifi-kace.

Ochrana ãlovûka pfied hrozbou moÏn˘ch agresí, terorismu a pfiírodními katastro-fami vyÏaduje, aby souãástí vzdûlávacího procesu byla i pfiíprava pro pfiípad, Ïe bytakové situace mûly nastat. Podobnû je nutné vûnovat pozornost problematice domá-cího násilí. Za v˘chovu a vzdûlávání svého dítûte odpovídají pfiedev‰ím rodiãe, ktefiíby mûli spolupracovat se vzdûlávacím zafiízením, které jejich dítû nav‰tûvuje.

Vzdûlání povaÏujeme za vefiejn˘ statek. Proto se stát nemÛÏe zfiíci své odpo-vûdnosti za garantování pfiístupu ke vzdûlání, jeho kvalitu, akceptování nov˘ch tren-dÛ. Nese odpovûdnost za bezchybné fungování celého systému ‰kol a vzdûlávacíchinstitucí. Nesmí se zfiíci práva na kontrolu. Z tohoto pohledu povaÏujeme závaznévzdûlávací programy za základní podmínku, která vymezí nejen obsah vzdûlávání,ale zajistí i prostupnost vzdûlávací soustavy, pfiechod absolventÛ do praxe a pokra-ãování v dal‰ím studiu. Souãástí vzdûlávacího procesu musí b˘t hodnotící nástroje,které ovûfií v˘stup v jednotliv˘ch etapách vzdûlávání a zajistí srovnatelnost. Sociálnídemokracie prosazuje zaãlenûní distanãních forem – a dal‰ích forem, které umoÏÀu-jí vyuÏívat moderní informaãní a komunikaãní technologii – do studia zakonãenéhostandardnû certifikovanou zkou‰kou.

Za pilífi na‰eho ‰kolství povaÏujeme ‰kolství vefiejné. Formy vefiejného a neve-fiejného vzdûlávání povaÏujeme za rovnocenné. Za v˘znamnou souãást vzdûlávací-ho systému povaÏujeme základní umûlecké ‰koly, které v˘znamnû kultivují osobnostdítûte, rozvíjejí jeho talent a pfiipravují je k dal‰ímu eventuálnímu studiu, a ‰koly jazy-kové.

Chceme, aby ‰kola byla otevfien˘m a vefiejnû pfiístupn˘m centrem vzdûlanostia kultivovanosti obce.

DÛleÏitou podmínkou uplatnûní obãanÛ v mnohonárodnostní Evropû je znalostcizích jazykÛ. Proto studium cizích jazykÛ je jednou z priorit vzdûlávací soustavy.

Nezbytnou souãástí vzdûlávání a v˘chovy je vytváfiení podmínek zfiizovateli ‰kol.Nutná je koordinace orgánÛ vefiejné správy vãetnû regionální a místní samosprávy.

9.2. Souãásti vzdûlávací soustavy v systému celoÏivotního vzdûlávánía jejich specifika

9.2.1. Pfied‰kolní vzdûlávání

Pfied‰kolní vzdûlávání zaujímá ve ‰kolském systému specifické a dÛleÏité posta-vení. Chceme, aby matefiská ‰kola byla pro v‰echny dûti místem osobnostního rozvo-je, místem získávání sociálních zku‰eností, poznatkÛ o svûtû, i místem specifické pfií-pravy na následující vzdûlávání, vãetnû spoluúãasti rodiãÛ na tomto procesu. Matefi-skou ‰kolu povaÏujeme za dÛleÏit˘ poãáteãní stupeÀ celoÏivotního vzdûlávání, kter˘

65

hraje v˘znamnou roli v zaloÏení a rozvoji pfiedpokladÛ spoleãenské integrace. ProtopovaÏujeme za nutné legislativnû zajistit zákonn˘ nárok na pfied‰kolní vzdûlávánía vytvofiit reálnou moÏnost jej naplnit.

9.2.2. Základní vzdûlávání

Základní vzdûlávání je jedinou vzdûlávací etapou, které se povinnû úãastní kaÏdédítû. Má zásadní v˘znam pro vãasnou korekci pfiípadn˘ch handikepÛ, ale i podchycenízvlá‰tních schopností, zájmu ãi talentu dítûte. Za dÛleÏit˘ aspekt povinné ‰kolnídocházky povaÏujeme moÏnost vzdûlávání v pfiirozen˘ch spoleãenstvích dûtí.

Chceme, aby ‰kola byla místem, kam dûti chodí rády. Tomu musí odpovídat klima‰koly. Jde pfiedev‰ím o pfiizpÛsobení se dítûti, respektování pfiirozen˘ch rozdílÛ ve zráníi uãení jednotliv˘ch dûtí, postupnou optimalizaci vyãleÀování ÏákÛ z pfiirozeného popu-laãního kolektivu do v˘bûrov˘ch ãi specializovan˘ch ‰kol.

Chceme, aby ‰kola byla otevfiená vefiejnosti, propojena s dal‰ími aktivitami, kterésouvisí se vzdûláváním a poznáváním. Musí b˘t místem, kde Ïáci získávají vztah k dru-h˘m lidem a pfiírodû, ke své obci a zemi, k její kultufie a umûní, k tradicím a ke svématefi‰tinû.

Cíl základní ‰koly vidíme pfiedev‰ím v poskytování co nejkvalitnûj‰ího základu v‰e-obecného vzdûlání v‰em ÏákÛm vãetnû znalosti dvou cizích jazykÛ a zvládnutí základÛkomunikaãní technologie.

DÛraz klademe na motivaci k uãení, na rozvíjení vlastních schopností a zájmÛ, natvofiivost v fie‰ení problémÛ, na osvojení úãinné komunikace, na spolupráci a respektk práci druh˘ch, na schopnost projevovat se jako svobodná osobnost, na tolerancia ohleduplnost, na vnímav˘ vztah k lidem i k pfiírodû, na odpovûdn˘ vztah k sobû a kesvému zdraví, na reáln˘ odhad sv˘ch moÏností.

Proto povaÏujeme za nezbytné vytváfiet podmínky pro diferencované vyuãováníuvnitfi ‰koly (moÏnost integrace pfiedmûtÛ, individualizace podle zájmÛ a speciálníchpotfieb ÏákÛ). To je pfiedpokladem pro rozvoj talentÛ a i pro integraci znev˘hodnûn˘chÏákÛ, pro respektování rozmanitosti osobností dûtí.

Budeme usilovat o to, aby se odpovûdnost rodiãÛ za v˘chovu a vzdûlávání sv˘chdûtí zejména projevila ve spolupráci se ‰kolou pfii pfiedcházení a nápravû problémÛv chování a vzdûlávání jejich dítûte.

9.2.3. Stfiední v‰eobecné a odborné vzdûlávání

Tímto stupnûm prochází pfieváÏná vût‰ina populace. Proto je podstatné, aby stfied-ní vzdûlávání vûnovalo pozornost pfiedev‰ím vytvofiení základÛ pro dal‰í celoÏivotnívzdûlávání a pro obãanské a pracovní uplatnûní ve spoleãnosti.

PovaÏujeme za zásadní, aby toto vzdûlání bylo pfiístupné v‰em ÏákÛm, aby se zvy-‰oval podíl populace dosahující úplného stfiedního vzdûlání a aby byla zaji‰tûna srov-natelnost v˘sledkÛ vzdûlávání. KaÏdému musí b˘t bûhem jeho Ïivota zachováno právostudovat na stfiední ‰kole a splnit podmínky, které jsou pfiedpokladem ke studiu navysoké ‰kole. Je tfieba zajistit odborné vzdûlávání umoÏÀující snadnûj‰í vertikální i hori-zontální prostupnost. Vzdûlávací programy by mûly b˘t koncipovány pfieváÏnû v modu-lové formû.

66

Jsme toho názoru, Ïe stfiední ‰koly poskytující v‰eobecné vzdûlání nemohou pfii-pravovat pouze Ïáky pro studium na vysok˘ch ‰kolách, ale i pro profesionální praktic-k˘ Ïivot.

UãÀovské a stfiední odborné ‰koly naopak musí vûnovat pozornost v‰eobecné-mu vzdûlání a osobnostnímu rozvoji Ïáka. Profesní pfiíprava musí odpovídat rozvojitechniky a potfiebám trhu práce a její úroveÀ je tfieba zkvalitÀovat. Pfiedpokladem jevût‰í zainteresovanost podnikatelské sféry na pfiípravû odborníkÛ.

Stfiední odborné vzdûlání pfiedstavuje ‰iroké spektrum vzdûlávací nabídky, která bymûla umoÏnit studentÛm vybrat si vzdûlávací program odpovídající jejich schopnostem,zájmÛm a potfiebám trhu práce. Za nezbytné povaÏujeme, aby mûl student v prÛbûhustudia moÏnost korigovat svou volbu v prÛbûhu vzdûlávání. V odborném vzdûlávání jenezbytné pfiipravit absolventy na pfiechod ze ‰koly do praxe. Jako potfiebné se jeví zvy-‰ovat podíl ‰iroce profilovan˘ch odborn˘ch pfiedmûtÛ a nutnost spolupráce se zamûst-navatelskou sférou pfii tvorbû vzdûlávacích programÛ.

9.2.4. Vy‰‰í odborné a vysoko‰kolské vzdûláváníKvalita vysokého ‰kolství a stupeÀ rozvoje vûdy otevírají cestu do spoleãenství roz-

vinut˘ch zemí, do vzdûlanostní spoleãnosti. Vysoké ‰koly je tfieba otevfiít v‰em nada-n˘m a zajistit, aby udrÏovaly kontakt s potfiebami mûnícího se svûta. Vysoké ‰koly sebudou postupnû integrovat do celosvûtového rámce. Pfiedpokládáme, Ïe na vysok˘ch‰kolách budou pfiedná‰et i vynikající zahraniãní pedagogové a studovat nadaní zahra-niãní studenti.

PovaÏujeme za nutné posilovat vûdeck˘ v˘zkum na vysok˘ch ‰kolách, zejménatûch, které zaji‰Èují magisterské a doktorské studium, a zapojovat do nûj studenty. Jenvysoko‰kolsk˘ pedagog, kter˘ se vûnuje i vûdecké práci, mÛÏe kvalitnû uãit.

Nové tisíciletí klade nové nároky na terciární vzdûlávání. Proto budeme usilovato vytvofiení bohatû rozrÛznûného terciárního sektoru vzdûlávání s dostateãnou kapaci-tou, v maximální mífie prostupného (vertikálnû i horizontálnû), dovolujícího moÏnostzmûny nebo pokraãování ve studiu v kaÏdém vûku a kaÏdé dobû. Struktura úrovnítohoto vzdûlávání vyÏaduje vyjasnûní cílÛ a dosaÏen˘ch kvalifikací.

Prostupn˘ terciární stupeÀ vzdûlávání, nabízející modulárnû tvofiené studijní pro-gramy vyuÏívající kreditní systém, umoÏní pokraãovat ve studiu podle potfieby v prÛbû-hu celého Ïivota. V˘znamnou roli v tom sehraje vyuÏití nov˘ch informaãních a komuni-kaãních technologií. Na‰ím zámûrem je umoÏnit polovinû populaãního roãníku nastou-pit do nûkteré z forem terciárního vzdûlávání. DÛraz klademe na rozvoj doktorsk˘ch stu-dijních programÛ organizovan˘ch vysok˘mi ‰kolami.

9.2.5. Dal‰í vzdûlávání

Základním úkolem dal‰ího vzdûlávání je umoÏnit absolventÛm, aby získanou pro-fesní, vûdeckou i sociální kompetencí byli schopni zvládat stále se mûnící poÏadavkysvûta práce. Je tfieba usnadnit flexibilní zpÛsoby vzdûlávání a získávání kvalifikací,nabídnout mlad˘m lidem i star‰ím obãanÛm vzdûlávací a poradenské programy prov˘bûr povolání. Budeme podporovat rekvalifikaãní programy.

Chceme nabídnout lidem ze sociálnû slab˘ch skupin a jedincÛm ohroÏen˘m soci-

67

álním vylouãením integrované pracovní, vzdûlávací a poradenské programy. PovaÏu-jeme za nutné motivovat zamûstnavatele, zamûstnavatelské svazy, odborové svazya dal‰í sociální partnery, aby roz‰ífiili dosavadní poskytování odborného vzdûlávánísv˘m zamûstnancÛm a zv˘‰ili svou angaÏovanost v odborném vzdûlávání a pfii v˘mû-nû programÛ v evropském prostoru.

PovaÏujeme za nutné vytvofiit v podnicích klima pro dal‰í vzdûlávání zamûstnan-cÛ, vedoucí k pfiemûnû podnikÛ na uãící se organizace, vytvofiit jasné informaãní, pora-denské a jiné podpÛrné struktury pro jednotlivce a organizace, ktefií se angaÏují vevzdûlávání, ‰kolení a hledání zamûstnání.

9.3. Uãitel

V procesu vzdûlávání má uãitel nezastupitelnou úlohu. Toto povolání vyÏaduje spe-cifickou pfiípravu. Jde o povolání nesmírnû v˘znamné pro spoleãnost, protoÏe v rukoupedagogÛ je formování osobnosti a vzdûlanost národa. I pfies prudk˘ rozvoj informaã-ních a komunikaãních technologií zÛstane uãiteli nezastupitelná role pfii vzdûlávánía v˘chovû.

VzrÛstající nároky na jeho odbornost a psychiku nemohou zÛstat bez materiálníhoa spoleãenského ocenûní. Budeme dbát o to, aby na‰e zámûry a jejich poãáteãní rea-lizace nestagnovaly, ale pfiimûfienû s rÛstem efektivity hospodáfiství dále pokraãovalytak, aby se uãitelské povolání dostalo na jedno z pfiedních míst profesního Ïebfiíãku.

PovaÏujeme za nutné, aby v dÛsledku stále se zvy‰ujících nárokÛ na kvalitu vzdû-lávání se pfiizpÛsobilo jejich pfiípravné i dal‰í vzdûlávání. Podobnû jako v jin˘ch profe-sích bude nutné reagovat na mûnící se poÏadavky na vzdûlávání zvy‰ováním kvalitya funkãnosti pfiípravného vzdûlávání uãitelÛ. Pedagogické fakulty pfiipravují na povolá-ní uãitele. Proto musí b˘t univerzitami povaÏovány za rovnocenné fakultám pfiipravují-cím na jiné profese.

Za nutné povaÏujeme definovat standard uãitelské kvalifikace, etick˘ kodex peda-goga, moÏnosti jeho kariérního postupu a kategorizaci pedagogick˘ch ãinností.

Podstatn˘m znakem uãitelské profese je právo a zároveÀ i povinnost celoÏivotní-ho vzdûlávání. K tomu jim budeme vytváfiet podmínky. Stejnû jako v jin˘ch oborechbude nutné zajistit moÏnost doplÀujícího a roz‰ifiujícího studia v rÛzn˘ch formách (kurzy,distanãní studium, individuální studijní plány atd.) organizované pedagogick˘mi fakul-tami a pedagogick˘mi centry.

Zmûny v kvalitû vzdûlávání, zmûna klimatu na ‰kolách je v rukou pedagogickévefiejnosti. Budeme vytváfiet podmínky pro inovativní úsilí uãitelÛ a ‰kol vedoucí k pozi-tivním zmûnám ve vzdûlávacím procesu. V˘znamné místo v tomto procesu mají pro-fesní pedagogické asociace a iniciativy. Jejich ãinnost budeme podporovat.

9.4. Voln˘ ãas mládeÏe

VyuÏívání volného ãasu dûtí a mládeÏe povaÏujeme za dÛleÏitou souãást rozvojejejich osobnosti. Stát i obce se nesmûjí vzdát své odpovûdnosti za co nej‰ir‰í nabídku

68

a dostupnost tûchto aktivit tím spí‰e, Ïe pfiedstavují primární prevenci v boji proti dûtskékriminalitû, uÏívání drog a projevÛm netolerance. Pro tuto ãinnost musí b˘t umoÏnûnovyuÏívání zafiízení ‰kol, sportovi‰È a dal‰ích vefiejn˘ch zafiízení.

Nezastupitelnou roli na poli práce s dûtmi a mládeÏí, tûlov˘chovy a sportu v na‰ízemi mají obãanská sdruÏení, jejichÏ ãinnost budeme pomáhat rozvíjet.

Na smysluplném vyplÀování volného dûtí a mládeÏe se podílejí domy dûtí a mlá-deÏe, organizace soustavnû pracující s dûtmi a mládeÏí a organizace mládeÏe. Jejichãinnost budeme podporovat a vytváfiet podmínky pro její rozvíjení. Aktivní nabídkaa praktická realizace mimo‰kolních aktivit vytváfií úãinn˘ systém prevence sociálnûpatologick˘ch jevÛ mezi dûtmi a mládeÏí.

9.5. Tûlov˘chova, sport a turistika

Tûlov˘chovu a sport povaÏujeme za v˘znamn˘ spoleãensk˘ fenomén a prostfiedekpreventivní ochrany zdraví obãanÛ a úãelného vyuÏívání volného ãasu se zvlá‰tnímv˘znamem v boji proti závislosti na drogách a jin˘m negativním jevÛm.

Vrcholov˘ sport v˘znamnû reprezentuje na‰i zem ve svûtû, posiluje národní hrdosta dává vzory. Proto povaÏujeme za nutné vytvofiit pro nûj legislativní rámec.

MoÏnost sportovat nechápeme jako v˘sadu, ale jako právo v‰ech obãanÛ. Sport jepfiirozen˘m zdrojem národní hrdosti, sebevûdomí obãanÛ a v˘raznû pomáhá pfii formo-vání Ïivotních postojÛ i hodnotové orientace dûtí a mládeÏe.

PovaÏujeme za nutné vytvofiit ucelen˘ a propojen˘ systém podpory tûlov˘chovya sportu, podpofien˘ pfiíslu‰n˘mi legislativními, finanãními a institucionálními nástroji,a to jak na úrovni celostátní, tak i na úrovni krajÛ a obcí. Budeme podporovat koncepãnídotaãní politiku státu, krajÛ a obcí zamûfienou na údrÏbu, modernizaci, rekonstrukci,v˘stavbu a rozvoj sportovi‰È a komplexÛ pro kaÏdodenní systematickou ãinnost milió-nÛ aktivních sportovcÛ, trenérÛ, cviãitelÛ i funkcionáfiÛ, pro vyuÏívání volného ãasu ‰iro-ké vefiejnosti a pfiedev‰ím mládeÏe. Za dÛleÏité povaÏujeme granty na úrovni M·MT,krajÛ a obcí, jejichÏ vyhla‰ování budeme podporovat.

9.6. Vûda jako klíãov˘ nástroj rozvoje spoleãnosti vzdûlání

Vûda je klíãov˘m nástrojem spoleãnosti pfii nalézání a osvojování si nov˘chpoznatkÛ. Základní v˘zkum soustfiedûn˘ do oblastí dÛleÏit˘ch pro celé lidstvo nejenomodhaluje dosud nepoznané zákonitosti, ale také formuluje otázky pro následující gene-race vûdcÛ ãi pfiedkládá fie‰ení, která se následovnû promítají do celého spektra apli-kovaného v˘zkumu, aby ve své koneãné podobû zmûnily nበÏivot. Souãasnû spoleã-nost a trh formulují nové objednávky pro v‰echny oblasti vûdeckého bádání. Vûda setak stává stále více hybnou silou ekonomiky zejména tím, Ïe umoÏÀuje vyrábût v˘rob-ky se stále vy‰‰í mírou pfiidané hodnoty. Souãasnû se stává i motorem spoleãensk˘chpromûn. Dlouhodob˘m cílem âSSD je vytvofiit pfiedpoklady pro její co nejplnûj‰í uplat-nûní ku prospûchu v‰ech obãanÛ zemû – a zároveÀ minimalizovat moÏná rizika spjatás uplatnûním nov˘ch vûdeck˘ch poznatkÛ.

69

Stát, kter˘ má ambice srovnat krok s nejvyspûlej‰ími zemûmi svûta, se neobejdebez dlouhodobû koncipované a dÛslednû realizované politiky v˘zkumu a v˘voje. Budeproto potfieba vûnovat mimofiádnou pozornost zpracování a realizaci dlouhodobû kon-cipované a prÛbûÏnû adjustované Národní politiky v˘zkumu a v˘voje a prÛbûÏnû opti-malizovat systém státní podpory v˘zkumu a v˘voje, a to pfiedev‰ím v oblasti fiízenía financování. Státní správa v oblasti v˘zkumu a v˘voje patfií k nejnároãnûj‰ím úsekÛmsprávy vÛbec. Její dosavadní podoba neodpovídá nárokÛm souãasnosti ani budouc-nosti a proto bude dÛleÏité ji transformovat do podoby, která umoÏní uãinit z v˘zkumua v˘voje jeden z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ budoucí prosperity zemû. Pfiitom bude nutnovytváfiet takov˘ právní a institucionální rámec, kter˘ povede k funkãní integraci v˘zku-mu aÈ uÏ základního ãi aplikovaného, v˘voje a vysoko‰kolského vzdûlávání. Také zpÛ-soby financování v˘zkumu a v˘voje musí doznat podstatn˘ch zmûn tak, aby se v˘zkuma v˘voj lépe neÏ dosud orientoval na uspokojování potfieb spoleãnosti a ekonomiky,aby lépe reagoval na v˘voj poznatkÛ svûtové vûdy a podle moÏností uspokojovali oprávnûné autonomní potfieby v˘zkumu rozvíjeného na na‰ich pracovi‰tích. Trvaloupozornost si proto vyÏádá i kvalitní legislativní ãinnost v dané oblasti, která se nebudevyh˘bat ani etick˘m problémÛm spjat˘m s uplatnûním vûdeck˘ch poznatkÛ ve spole-ãenské praxi.

Vstup âR do EU umoÏní na‰í zemi – jak pfiedpokládá i Lisabonská deklarace –plnû se uplatnit v evropském v˘zkumném prostoru a násobit omezené národní v˘zkum-né a v˘vojové kapacity zapojením do stále bohat‰ích sítí evropské spolupráce (pfiiãemÏbude dále rozvíjena i spolupráce s v˘zkumn˘mi pracovi‰ti mimo EU). UÏ v nejbliωíbudoucnosti budou mít mnohem vût‰í ‰anci na úspûch t˘my, podílející se na integro-vaném evropském v˘zkumu, neÏ izolovaná národní pracovi‰tû. Velkou inspirací profinancování v˘zkumu a v˘voje v âeské republice je také závazek ãlensk˘ch zemíEvropské unie zv˘‰it do roku 2010 ãástku na jeho podporu na úroveÀ 3 % HDP (pfii-ãemÏ podpora z vefiejn˘ch prostfiedkÛ bude ãinit 1 %). Podpora vûdy je jednou z prio-rit dlouhodobého programu âSSD, a proto se zavazujeme uãinit v‰e pro to, aby i v âRpodpora v˘zkumu a v˘voje z vefiejn˘ch zdrojÛ prÛbûÏnû rostla tak, aby v roce 2010ãinila pfiibliÏnû 1 % HDP.

Budoucí v˘zkum a v˘voj bude orientován pfiedev‰ím na fie‰ení úloh

� spjat˘ch s posilováním souãasn˘ch i perspektivních nejv˘konnûj‰ích sloÏekãeského hospodáfiství;

� v˘znamn˘ch z hlediska systematického poznávání stavu spoleãnostia národní kultury;

� dÛleÏit˘ch z hlediska dlouhodob˘ch zájmÛ státu (pfiedev‰ím jeho bezpeã-nosti);

� fie‰en˘ch v rámci dlouhodob˘ch programÛ, perspektivních z hlediska evrop-ského a celosvûtového rozvoje vûdy, u nichÏ existuje dostateãná domácíkapacita zaruãující kvalitní spoluúãast na jejich fie‰ení;

� souvisejících s plnûním závazkÛ, které na sebe jiÏ v minulosti vzaly vlády âR.

Podpora hlub‰ího zaãlenûní ãeské vûdy do svûtového kontextu je trval˘m úkolem,kter̆ úzce souvisí s vytváfiením podmínek pro pÛsobení kvalitních zahraniãních badatelÛna na‰ich vûdeck˘ch pracovi‰tích stejnû jako s prací na‰ich nejlep‰ích odborníkÛ na ‰piã-kov˘ch pracovi‰tích v zahraniãí. S tím je spojeno i formování odpovídajícího prostfiedí pro

70

v˘chovu vûdeckého dorostu na na‰ich univerzitních pracovi‰tích, a to jak pro na‰e obãa-ny, tak i pro kvalitní zahraniãní studenty.

Vefiejná podpora v˘zkumu a v˘voje musí dostateãnû rozli‰ovat skuteãné potfiebyrÛzn˘ch vûdních oborÛ a disciplin. Zatímco základní v˘zkum bûÏného rozsahu podpo-rovan˘ pfiedev‰ím prostfiednictvím rÛzn˘ch grantov˘ch agentur se stal bûÏnou rutinou,pro velká experimentální zafiízení bude tfieba navrhnout nové schéma podpory v na‰ichpodmínkách. Zejména je nutno se zamûfiit na moderní formy v˘zkumu a v˘voje, kdevznikají integrované t˘my zahrnující pracovníky základního v˘zkumu, vysok˘ch ‰kol,pracovníky z oblasti aplikovaného v˘zkumu i firemní v˘vojáfie, manaÏery i pracovníkyobchodních profesí.

Jedním z bolav˘ch míst polistopadového v˘voje bylo zanedbání vefiejné podporyprÛmyslového (aplikovaného) v˘zkumu. Dlouho odkládan˘m, ale tím naléhavûj‰ím úko-lem bude proto zpracování a prÛbûÏné pfiizpÛsobování Národní inovaãní politiky a dálezfiízení Technologické agentury âR, která bude podle zákonem stanoven˘ch podmínekrozdûlovat vefiejné prostfiedky k podpofie konkrétního uplatnûní v˘sledkÛ v˘zkumua v˘voje v nov˘ch v˘robcích a sluÏbách.

âSSD bude podporovat ‰ífiení v˘znamn˘ch vûdních poznatkÛ jako protiváhyobjevujících se antiscientistních nálad ve spoleãnosti. Do tohoto procesu je tfiebazapojovat pfiedev‰ím vûdce s vysok˘m odborn˘m i morálním kreditem, schopné zpro-stfiedkovat laické vefiejnosti ‰irok˘ a ãlenit˘ obraz svûta a uplatÀovat progresivní formypopularizace v˘znamu vûdy ve spolupráci s vefiejnoprávními institucemi a hromadn˘misdûlovacími prostfiedky. Stejnû tak âSSD pfiispûje k vytváfiení klimatu, v nûmÏ by sevûdecká komunita sama hloubûji zab˘vala svou odpovûdností za publikování, ‰ífieníi vyuÏívání v˘sledkÛ vûdeck˘ch poznatkÛ.

9.7. Informaãní spoleãnost – nástroj budování spoleãnosti vzdûlání, spoluúãasti a solidarity

Souãasná epocha je charakterizována zásadní zmûnou technologií, která v˘znam-n˘m zpÛsobem zmûní ekonomiku, spoleãnost i zpÛsob Ïivota kaÏdého obãana. Sou-ãasn˘ technologick˘ zlom je charakterizován pfiedev‰ím pokrokem ve zpracování, pfie-nosu a sdílení informací – proto se mluví o vznikající informaãní spoleãnosti.

Stále rostoucí globální informaãní síÈ Internetu propojuje celou zemûkouli a pfiená-‰í stále vût‰í mnoÏství dat. Souãasnû tak vznikají i nové nároky jak na ãlovûka, tak i najeho kvalifikaci a pracovní styl, tak na spoleãnost – pfiedev‰ím pokud jde o zaji‰tûní rov-nosti pfiíleÏitostí pfii získávání nového a stále nepostradatelnûj‰ího typu gramotnosti –e-gramotnosti.

Ochranou svobody pfiístupu k informaãním zdrojÛm chce sociální demokracieumoÏnit kaÏdému ãlovûku rovn˘ pfiístup k informacím a k setfiení ekonomické bariéryrozvoje jeho osobnosti.

Sociální demokracie si je vûdoma jak pozitiv, tak skryt˘ch i zjevn˘ch negativ infor-matizace spoleãnosti a vyjadfiuje odhodlání podporovat pozitivní tendence tohotomodernizaãního spoleãenského procesu.

71

9.7.1. Roz‰ífiení moÏností a forem spoluúãasti v ekonomice i ve vefiejné správû VzrÛstající dÛleÏitost ãlovûka ve v˘robû a dal‰ích sférách ekonomiky zvy‰uje

v˘znam motivaãních stimulÛ. Nejen mzda a ostatní formy v˘dûlku, ale i rÛzné formyspoluúãasti na v‰ech stránkách podnikání budou proto hrát stále vût‰í úlohu. JiÏdnes roste úloha drobn˘ch a stfiedních podnikÛ, v˘vojov˘ch firem a tzv. technologic-k˘ch parkÛ. Rozvoj elektronického obchodu usnadní pfiístup mal˘ch a stfiedních firemi na globální trhy díky pfiímému kontaktu se zákazníky bez zprostfiedkujících obchod-ních meziãlánkÛ. Pomocí informaãních technologií je jiÏ dnes moÏné propojit vzdále-ná pracovi‰tû a organizovat na dálku práci i v tûch nejodlehlej‰ích oblastech. Vytvá-fiení tûchto distanãních pracovních míst se mÛÏe stát v˘znamn˘m nástrojem protivylidÀování venkova.

Moderní technologie umoÏní zlep‰it a zlevnit ve‰keré správní agendy obcí, regionÛi státu a usnadnit plnûní povinnosti jejich institucí informovat v maximální mífie vefiejnosto své ãinnosti. Lep‰í pfiístup k tûmto informacím je pfiedpokladem rozvoje nov˘ch foremdemokracie, zvy‰ujících spoluúãast kaÏdého obãana na jejich rozhodování. Vznik tzv.informatizované, pfiímé demokracie je neoddûliteln˘ od zmûny faktické nadvlády insti-tucí státu a samosprávy nad obãany ve sluÏby pro nû. Informace, které obec, region ãistát získá díky podílu rozpoãtového financování, musejí zÛstat zdarma pfiístupné obãa-nÛm jako univerzální sluÏba prostfiednictvím pomocí informaãních technologií a dálko-vého pfiístupu.

9.7.2. Ochrana osobní identity, ochrana osobnostiRovn˘ pfiístup k informacím vyÏaduje zamezit monopolizaci a zneuÏívání infor-

mací k jakémukoli úãelu, které ãiní ze ztráty soukromí jedno z nejv˘raznûj‰ích rizikbudoucnosti. Snadnost zneuÏití podoby, osobních dat a jin˘ch osobních identifikáto-rÛ jedince v komunikaãních sítích, aÈ jiÏ k páchání trestné ãinnosti kriminálními Ïivlynebo k potlaãení práv jedince ãi jeho ‰ikanû ekonomick˘mi, politick˘mi a jin˘mimocensk˘mi elitami, ãiní zvlá‰tû v˘znamn˘m problém elektronické identity a zaji‰tû-ní ochrany osobnosti po technické i právní stránce.

âSSD bude tomuto riziku nezadrÏitelnû se prosazujícího digitálního svûta ãelit sna-hou o o‰etfiení v zákonû nejvy‰‰ím – v ústavû – a pfiirozenû ve v‰ech ostatních sféráchÏivota. Ochranu ústavních práv obãanÛ lze zajistit dÛslednou kontrolou v‰ech komuni-kaãních tras, databází a datov˘ch skladÛ pfied neoprávnûnou manipulací k˘mkoli, vãet-nû administrativních, zpravodajsk˘ch a bezpeãnostních sluÏeb státu.

9.7.3. Právo na informace Pfiístup k co nejkomplexnûj‰ím a objektivním informacím za nediskriminujících pod-

mínek je základním lidsk˘m právem. Toto právo lze lidem fakticky brát nejen upíráníminformací, ale i zámûrn˘mi dezinformacemi. Mediální charakter dne‰ka i budoucnostitak skr˘vá fiadu váÏn˘ch nebezpeãí pro rozvoj i samotné uchování demokratickéhocharakteru spoleãnosti.

9.7.4. âlovûk – cíl i zdroj rozvoje informaãní spoleãnostiLidé jsou skuteãnû svobodní pouze mají-li k dispozici dostatek zdrojÛ, podnûtÛ

i pfiíleÏitostí k vlastnímu rozvoji. Spoleãnost zase prosperuje jen pokud dokáÏe schop-ností a dovedností sv˘ch ãlenÛ maximálnû vyuÏít. V dobû pfiekotného rozvoje infor-

72

maãních technologií se stále více stává nezbytn˘m pfiedpokladem vytváfiení a zacho-vání rovn˘ch moÏností spoleãenského uplatnûní ãlovûka i vyuÏití jeho schopností infor-maãní gramotnost. Skuteãná rovnost pfiíleÏitostí k získávání tzv. e-gramotnosti jiÏ patfiínebo bude záhy patfiit k naplÀování základních obãansk˘ch práv a svobod.

Souãástí politiky sociální demokracie je proto i snaha zpfiístupnit prostfiednictvíminformaãních technologií v‰em obãanÛm maximum informací a znalostí vytvofien˘ch zapeníze státu ãi vytvofien˘ch v národním jazyce, a to za podmínek nediskriminujících aniekonomicky. Tomu je tfieba podfiídit i státní podporu v˘voje a uÏití nástrojÛ, programÛa operaãních prostfiedí, tedy preferovat domácí lidské zdroje, podporu prostfiedí prov˘voj nekomerãního software a dat s v‰eobecnû pfiístupn˘m zdrojov˘m kódem i volnûpfiístupn˘ch souborÛ osvûdãen˘ch postupÛ, otevfiené sdílení zdrojov˘ch kódÛ a pro-gramÛ v rámci celosvûtové komunity a otevfiené, celosvûtovû normalizované formátydat pro neomezovanou moÏnost jejich sdílení. V˘sledkem tohoto ekonomicky v˘hod-ného trendu bude podpora vlastní inteligence a sdílení celosvûtového znalostníhobohatství. Jen tak lze zachovat aktivní podíl ãeské inteligence na globálních znalostech.

âSSD bude neustále vyhodnocovat pozitiva i moÏné negativní dopady rozvojeinformaãních technologii a podporovat jejich vyuÏití ve smûrech otevírajících moÏnostike zvy‰ování kvality Ïivota ãlovûka a eliminovat stále sofistikovanûj‰í a skrytûj‰í moÏ-nosti manipulace ãlovûkem vãetnû ohroÏování jeho svobody. SociálnûtrÏní pojetí eko-nomiky pro nás neznamená pouze trÏní ekonomiku s rozvinutou sociální ochranou, alei vytváfiení podmínek pro rozvoj ãlovûka, kultivaci potenciálu jeho znalostí, dovednostía celkového rozvoje jeho osobnosti.

73

10. Spoleãnost globální i národní kultury

Kultura v ‰irokém slova smyslu je projevem úrovnû, jíÏ spoleãnost dosáhlanejen v umûní, ale i ve vzdûlání, urbanismu, ochranû Ïivotního prostfiedí, krajino-tvorbû a ustálen˘ch spoleãensk˘ch tradicích. Je sítí, která prostupuje celou spoleã-nost a dodává vûcem v˘znam a hodnotu. Kontinuální kritické hodnocení kofienÛa základních tendencí vlastní kultury a kulturního dûdictví, nab˘vá na naléhavostiv dne‰ní dobû informaãní revoluce, globalizace a ekologické krize. Kultura je v tomtosmyslu i tvofiivou schopností zvládat budoucí svût.

Kultura je dále v˘znamnou souãástí Ïivota obãanské spoleãnosti. Její poznání,pochopení a proÏití pfiispívá k jejímu sebevûdomí, emancipaci a vnitfiní integraci. Kultu-fie by mûl b˘t proto pfiikládán stejn˘ v˘znam jako ekonomice a Ïivotnímu prostfiedí.

10.1. Nezastupitelnost kultury pro rozvoj plnohodnotného Ïivotaspoleãnosti i jedince

âSSD si uvûdomuje nezastupitelnost a potfiebnost kultury pro rozvoj plnohodnotné-ho Ïivota spoleãnosti. âSSD chápe kulturní dûdictví jako duchovní i materiální poklad,o kter˘ je nutno peãovat a dále ho pfiibliÏovat a pfiedávat dal‰ím generacím. Investice dokultury totiÏ v mnohém zásadnû spolurozhodují o budoucím charakteru a kvalitû ÏivotakaÏdého obãana i o budoucnosti celé spoleãnosti. Kultura prorÛstá v‰emi aktivitami spo-leãnosti a je od nich neoddûlitelná. Nezanedbatelnû se podílí i na tvorbû HDP a v tomtosmyslu se stává i v˘znamn˘m makroekonomick˘m faktorem.

10.1.1. Kultura vûc vefiejná

Svébytná a nosná kultura vÏdy byla, je a bude vûcí vefiejnou, pfiedmûtem vefiejné-ho zájmu, cílem i smyslem kulturní politiky státu. Kultura nemÛÏe b˘t samofinancova-telná a obec, kraj ãi stát se nemÛÏe zbavit zodpovûdnosti za její rozvoj. Nበpfiíspûvekk evropské civilizaci je oprávnûn˘m zdrojem pfiirozeného sebevûdomí, národní hrdostia v˘chozí základnou pro dlouhodob˘ proces integrace âeské republiky do Evropy.

10.1.2. Kultura a svoboda

Tvorba a vnímání kulturních statkÛ v‰ak znamená i právo kaÏdého obãana svo-bodnû a rovnû rozhodovat o charakteru kulturních projevÛ, jejichÏ je tvÛrcem ãi divá-kem. Zaruãit ochranu tvÛrãí svobody a vytváfiet podmínky pro kulturní Ïivot obãanÛ jezákladním úkolem pfii tvorbû a realizaci kulturní politiky.

10.1.3. Kulturní dûdictví

Za souãást kulturního dûdictví a historické pamûti povaÏuje ãeská sociální demo-kracie nejen umûlecká díla, ale i rituály, slovesnost a Ïivotní styl, v˘robky i v˘robní tech-nologie, tradiãní fiemeslné ãinnosti a dovednosti, historické památky nemovité i movitéa historická sídla. Podporuje rozvoj moderní i tradiãní lidové kultury a péãi o lokálnía regionální kulturu.

74

Podporuje rovnûÏ v˘zkum, uchovávání, komplexní ochranu a prezentaci kulturníhodûdictví v muzeích, galeriích, knihovnách ãi ostatních institucích a jejich financování z vefiej-n˘ch rozpoãtÛ.

âSSD oceÀuje rodící se souãinnost ekologÛ, urbanistÛ a památkáfiÛ pfii tvorbû spo-leãn˘ch národních i evropsk˘ch koncepcí ochrany kulturní krajiny. Mikroregionální poli-tiku s v˘razn˘mi samosprávn˘mi a krajinotvorn˘mi prvky povaÏuje za dÛleÏit˘ pfiíspû-vek k ochranû spoleãnosti pfied necitliv˘mi zásahy do harmonie kulturní krajiny.

10.1.4. Regionalismus V‰echny tyto kroky vyÏadují úãinnou podporu kultury místní a regionální. âSSD

proto podporuje regionalismus jako základ postupného oÏivení kulturotvorné vrstvy, bezníÏ je nepfiedstaviteln˘ plnohodnotn˘ Ïivot zejména na men‰ích mûstech a vesnicíchprávû tak jako vefiejn˘ Ïivot vnitromûstsk˘ch regionÛ na‰ich velkomûst. âSSD oceÀujea váÏí si ãinnosti tradiãních i novû vznikajících nebo obnovovan˘ch obãansk˘ch iniciativ– spolkÛ pÛsobících na tomto poli.

V‰echny úvahy a zámûry, zaloÏené na podpofie místní i regionální kultury jako pfiiro-zené základnû kultury oficiální, by byly obtíÏnû pfiedstavitelné bez pfiimûfieného docenûní‰koly a uãitelské (pedagogické) komunity. Vedle soustavy vefiejn˘ch ‰kol tu nezastupitel-né místo patfií soustavné podpofie a doplÀování sítû základních a stfiedních umûleck˘ch‰kol, které tvofií pfiirozen˘ pfiechod mezi institucionalizovan˘m vzdûlanostním a neformál-ním aktivním osvojováním kulturních hodnot. Na tuto úroveÀ pfiirozenû navazuje neménûdÛleÏitá síÈ amatérsk˘ch i profesionálních divadel, hudebních orchestrÛ, regionálních roz-hlasov˘ch stanic a televizních studií, vefiejn˘ch knihoven a uÏ zmiÀovan˘ch muzeí, galeriía archivÛ.

10.1.5. Instituce obãanské spoleãnosti a rozvoj kulturyâSSD podporuje samosprávné i samoregulativní principy v institucích obãanské

spoleãnosti a je pfiipravena napomáhat jejich rozvoji i sdruÏování. Vrcholem tohoto úsilíby mûl b˘t zvy‰ující se podíl institucí obãanské spoleãnosti na formulování vnitrokultur-ních politik, na fiízení státu, na rozdûlování prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu i na rozho-dování o formách a charakteru nadstátních integraãních procesÛ.

Svou úlohu by mûly sehrát i v dlouhodobém horizontu daÀové asignace. Dynami-ka prezentace kulturních projektÛ by se tímto krokem zv˘‰ila a pokud by asignace tvo-fiily byÈ jen urãitou pfiesnû vymezenou ãást finanãních zdrojÛ, staly by se úãinn˘m moti-vaãním prvkem lokálního i celostátního kulturního dûní.

Cílem sociální demokracie je podpora udrÏování i vytváfiení pfiirozen˘ch center kultu-ry, která budou i pfiirozen˘mi centry kultivované v˘mûny my‰lenek, centry spoleãenskékomunikace a estetické v˘chovy. To je stûÏí pfiedstavitelné bez úãinné podpory místnía regionální kultury – divadel, hudebních zafiízení, muzeí a knihoven, které jsou jiÏ tradiã-nû nejdÛleÏitûj‰ími ãlánky sítû kulturních zafiízení.

Cílem âSSD je podpora aktivit v oblasti „Ïivé“ kultury, pfiedev‰ím snah zájmov˘ch,poloprofesionálních skupin, národnostních men‰in i jednotlivcÛ vytváfiejících prostorpro oslovování ‰iroké vefiejnosti.

75

10.2. Kvalitní mediální kultura – v˘chodisko z krize?

Tak jako i v jin˘ch zemích, i my stojíme pfied problémem jak vytvofiit novou medi-ální kulturu. Je nutno obnovovat a podporovat ‰irok˘ spoleãensk˘ dialog vznikajícíz kulturních tradic a znovu objevující kulturní historii. Reflexe z tohoto poznání nám dámoÏnost syntézy, která, aã bude vycházet z rychle se promûÀujících potfieb souãasnéspoleãnosti, bude organicky navazovat a spoluvytváfiet charakter evropské a svûtovékultury.

10.2.1. DÛsledky informatizace spoleãnosti

Zrychlení a zhu‰tûní komunikaãních procesÛ ovlivÀuje zásadním zpÛsobem i kulturu.Národní kultury se dílãím zpÛsobem prolínají, ovlivÀují a díky masivnímu nárÛstu cesto-vání se stírají svérázy regionálních ãi lokálních kulturních prvkÛ.

Mnohdy je tento fenomén provázen migrací – a to i neÏádoucí ãi eskalací neÏá-doucího a spoleãensky nepfiijatelného ãi dokonce kriminálního chování v˘znamn˘chãástí tûchto Ïivelnû vznikajících minorit (interetnická agrese, nerespektování právÏen). Postupná demokratická integrace tûchto minorit, ale i minorit historick˘ch dona‰í spoleãnosti musí b˘t zaloÏena – ve shodû s komunitárním právem – na multi-kulturální zásadû úcty a tolerance k jejich kulturním odli‰nostem, pfii respektovánízákonÛ integrující zemû. To je jedním z dlouhodob˘ch a komplexních úkolÛ, bezjejichÏ vyfie‰ení nelze realizovat moderní evropskou multietnickou kulturní politiku.Boj proti xenofobii a za uchování kulturní rozmanitosti. âSSD povaÏuje za v˘znam-nou podmínku trvalé udrÏitelnosti kultury a tím i Ïivota vÛbec.

Paralelnû s globalizaãním procesem vzrÛstá i spoleãenská role kultury jako tvofii-vosti, zpÛsobu chápání, kritické reflexe a hledání v˘chodisek a protilátek proti dÛsled-kÛm konzumistického úpadku a dehumanizujícího pojetí souãasného euroatlantickéhokulturního a náboÏenského prostoru.

10.2.2. Digitalizace a kulturní dûdictví

Digitální technologie umoÏÀují zpfiístupnûní vût‰iny kulturního dûdictví prostfied-nictvím multimediálních prostfiedkÛ celému svûtu. âSSD v této souvislosti podporu-je inventarizaci a digitalizaci galerijních a muzejních sbírek, stejnû jako v˘znamn˘charchivních fondÛ. Digitální technologie posílí i ochranu vzácn˘ch kulturních památek.Vefiejná prezentace digitalizovan˘ch sbírek bude podkladem pro navazující projektymultimediální elektronické encyklopedie ãeské historie, kultury a písemnictví. ToumoÏní zachovat jedineãnost tohoto odkazu nejen budoucím generacím, ale zaãle-nit jej i do komplexu globálních a národních vzdûlávacích aktivit. Z ekonomickéhozaji‰tûní tûchto aktivit se stát, kraje ani obce nemohou vyvázat. Obdobné pfiístupybudeme podporovat i na úrovni evropské a svûtové (aktivity Rady Evropy, zápisy doseznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví apod.).

10.2.3. Nebezpeãí mediální indoktrinace

Rozvoj informaãních technologií usnadÀuje vznik prostfiedí pro mediální indoktrina-ci a manipulaci vefiejného mínûní. Úãinnost nástrojÛ této indoktrinace klade bariéryobjektivní informovanosti. Pokfiivená virtuální realita se staví na místo skuteãné. Strate-gie „public relations“ nahrazují v mnoha pfiípadech objektivní informace tak komplexnû,

76

Ïe laick˘ pozorovatel nemá moÏnost zjistit ani rozsah, ani stupeÀ manipulace. Mocmultimediálních nástrojÛ v rukou lobbystick˘ch skupin v‰eho druhu, spolu s jejich agre-sivní dominancí na mediálním trhu je hrozbou pro demokracii.

Medializace globalizované reklamy devastuje kulturní hodnoty, podporuje prestiÏníkonzumismus, tfií‰tûní spoleãnosti a sebestfiedn˘ individualismus. Mediálnû manipula-tivní, masovû pÛsobící pseudokultura preferuje prvky sobectví, agrese, prestiÏní spotfie-by a podmaÀuje si postupnû ve‰keré informaãní kanály. âSSD se zasadí o vybudová-ní strategie „public relations“ pro roz‰ifiování pozitivních obrazÛ Ïivota spoleãnosti.

10.2.4. Ochrana nestrannosti vefiejnoprávních mediíJedním ze zpÛsobÛ ochrany pfied mediální indoktrinací je poskytování objektivních

informací vefiejnoprávními sdûlovacími prostfiedky. Posílení jejich vlivu ve spoleãnosti,jejich vybavení nejen nezbytn˘mi prostfiedky, ale i zpûtn˘mi kritick˘mi vazbami a elimi-nace vlivu reklamy na jejich ekonomickou situaci umoÏní zajistit pluralitu a svoboduprojevu.

Spoleãenská kontrola mÛÏe zabezpeãit, aby tyto vefiejnoprávní instituce plnily svÛjúãel, reflektovaly dynamiku a charakter spoleãensk˘ch procesÛ, pravdivû a nezkresle-nû o nich informovaly v celé jejich ‰ífii. Je vhodné zv˘hodnit vefiejnoprávní média, napfi.vyuÏíváním státem zfiízen˘ch a financovan˘ch mediálních archivÛ, podporou pÛvodníautorské tvorby pomocí grantÛ i dal‰ích nástrojÛ a provádût tak aktivní mediální politi-ku státu. Nelze dopustit jakoukoli privatizaci vefiejnoprávních médií, ale naopak propo-jením organizaãním, dramaturgick˘m i tvÛrãím posilovat jejich postavení tváfií v tváfikomerãní konkurenci.

Souãasná spoleãnost stojí na prahu vyãerpání pfiírodního bohatství – kmitoãtovéhospektra pro terrestrické audiovizuální vysílání. Technologicky progresivním fie‰ením propfiekonání tohoto handicapu je nadcházející digitalizace terrestrického v‰esmûrovéhovysílání rozhlasu a televize pfii propojení s rÛzn˘mi formami smûrového vysílánío dostateãné propustnosti. Formálnû i obsahovû se tak v budoucnosti propojí médiavizuální s médii zvukov˘mi a datov˘mi v jeden multimediální multiplex. âSSD si uvû-domuje investiãní nároãnost tohoto úkolu a nutnost podpory digitálního vefiejnoprávní-ho komplexu a jeho financování z vefiejn˘ch zdrojÛ tak, aby i v budoucnu vefiejnopráv-ní média obstála v ostré konkurenci s komerãními, nadnárodními multimediálními kon-cerny.

10.2.5. Voln˘ ãas Rozvoj technologií digitálního pfienosu i uchovávání obrazu a zvuku pfiedestírá

i otázku smysluplného a kulturního vyuÏití volného ãasu, kter˘ by kultivoval lidské vzta-hy i kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti. Je nutné podporovat pÛvodní autorskoua interpretaãní tvorbu tak, aby kultura zÛstala i ve vûku digitálních technologií Ïiváa inspirující. DÛraz je tfieba klást na interaktivitu a informaãní pfiínos v kontrastu k bez-duchému konzumu.

10.3. Sebereflexe kultury jako v˘chodisko kultivace kultury samé

Pfiirozenou souãástí tûchto snah je i neustálá sebereflexe kulturních odvûtví. Pod-pora vûd a v˘zkumu slouÏící tomuto úãelu jako celku (t˘ká se napfi. kulturologie, soci-

77

ologie, historiografie, dûjin kultury, v‰ech forem kritiky a publicistiky atd.) je z tohoto hle-diska dal‰í nezbytnou souãástí kulturní politiky âSSD.

V˘znamná pro âSSD – pro její sebekultivaci – a skrze ni i pro kulturu vÛbec, jereflexe odkazu emancipaãního charakteru dûlnického hnutí, jeho místa v civilizaãnímprocesu a kultivaãního odkazu levicov˘ch avantgard.

Neustálé, nikdy nekonãící kultivování kvality lidského Ïivota povaÏuje âSSD zav˘chozí bod i smysl nejen své kulturní politiky.

Závûrem...

Sebelep‰í politick˘ program se míjí cílem, pokud opomíjí trendy vznikající a pro-sazující se mimo vlastní oblast politiky, zejména v ekonomice. Proto jsme za v˘cho-disko základního (dlouhodobého) programu âSSD zvolili prÛbûh informaãní revoluce,nezadrÏitelnou globalizaci svûtov˘ch ekonomick˘ch i sociálních pomûrÛ a koneãnûpfiedpoklad, Ïe v rodícím se multipolárním svûtû bude hrát v˘znamnou roli Evropskéunie, v níÏ prosazujeme aktivní ãlenství âR.

Lidstvo dnes svádí dosud nevídan˘ boj s ãasem, kter˘ v‰ak není pfiedem ztracen.Globalizace i nûkteré trendy spjaté s rozvojem informaãní spoleãnosti hrozí, ale sou-ãasnû nabízí i prostfiedky ke zvládnutí hrozeb. Budoucnost svûta závisí hlavnû na tom,zda se vãas vytvofií politicko mocenské struktury a mezinárodnû právní postupy, dosta-ãující k fie‰ení tohoto úkolu. Pochopí-li levice u nás, v Evropû i ve svûtû dûjinnou situa-ci a vezme ji za v˘chodisko své politiky, dokáÏe hledat – a díky svému internacionalis-mu – i nacházet na v‰ech kontinentech a ve v‰ech kulturách sociální síly schopnéa ochotné úãinnû spolupracovat na díle globální solidarity a spoleãné záchrany.

Vûrna tradici sv˘ch prÛkopníkÛ ze století pfiedminulého a bojovníkÛ za svobodu,demokracii a humánní rozvoj spoleãnosti ze století právû minulého bude âSSD i nadá-le platn˘m ãlenem evropského t˘mu socialistick˘ch a sociálnûdemokratick˘ch stran,jednoho z nejdÛleÏitûj‰ích úãastníkÛ zápasu o zlid‰tûní svûta nynûj‰ích i budoucíchgenerací. Víme, Ïe musíme i v politické práci drÏet krok se zmûnami svûta éry globali-zace, krize Ïivotního prostfiedí, sociálních krizí, etnick˘ch krizí a pfievratn˘ch informaã-ních technologií, zbavovat se jiÏ nefunkãních, ale o to více vÏit˘ch návykÛ. Postavenímoderní strany v moderní spoleãnosti to vyÏaduje.

To v‰e nebude lehké, ale své odpovûdnosti dostojíme!

Vydal DEMOS, a.s.,Seifertova 6, 130 00 Praha 3v roce 2003

pro interní potfiebu âSSD