OSOBNOST MOJMRA TRVNKA V ESK LITERATUESbornk pspvk z literrn konference Zmek Vsetn 18.19. jna 2006

2

OSOBNOST MOJMRA TRVNKA V ESK LITERATUESbornk pspvk z literrn konference Zmek Vsetn 18.19. jna 2006

MALINA

3

Poadatel literrn konference: stav bohemistiky a knihovnictv Filozocko prodovdeck fakulty Slezsk univerzity v Opav ve spoluprci s Muzeem regionu Valasko, Masarykovou veejnou knihovnou, knihkupectvm Malina ve Vsetn a literrnm asopisem Texty

Organiztoi konference dkuj pedstavitelm obce Nov Hrozenkov, zejmna pak bvalmu starostovi Ing. Frantiku Novosadovi a nynj starostce Stanislav pruncov, za vstcnost pi pprav konference a rozhodujc nann pomoc, Masarykov veejn knihovn ve Vsetn, MVDr. Zdeku Lysmu a jeho en Olze za nann pspvek pro vydn tohoto sbornku, Muzeu regionu Valasko a jeho editeli Mgr. Jimu Haasovi za poskytnut pjemnho prosted ke konn konference, a to bez jakchkoliv nannch nrok. Autoi jednotlivch pspvk, 2007 Nakladatelstv Dalibor Malina, 2007

ISBN 80-903010-9-6 4

5

6

Mojmr Trvnek(17. 12. 1931, Vsetn) Literrn historik, kritik, editor. Otec Jan T. (18991981) byl dc uitel obecn koly v Horn Lidi a len Druiny literrn a umleck. M. Trvnek vystudoval Masarykovo gymnzium ve Vsetn (mat. 1950). V 50. letech strvil nkolik let v nemocnicch a sanatorich, kde se lil na plicn tuberkulzu. Byl zamstnn nejprve jako ednk (ONZ Valask Klobouky), od konce 50. let a do dchodu (1991) byl vedoucm dtsk ozdravovny v Huslenkch-Kychov. Prvn recenze publikoval ve Vyehradu (1948), dle pispval do ady asopis: Lidov demokracie, Zprvy Spolku eskch bibliol, Lidov noviny, Literrn noviny, Tvar, Host, Alternativa nova, Aluze, Texty ad. V samizdatu pispval do Kritickho sbornku (19821988), ovem vlastn vznam Trvnkv pro esk samizdat spov v jeho innosti editorsk (Sebran spisy Jana epa, 6 sv., 197882, s B. Fukem, Dlo Jana Zahradnka, 6 sv., 19831984, s B. Fukem a R. Zejdou, Dlo Bedicha Fuka, 6 sv., 19841989, s V. Binarem), ale t pepisovask, bohuel pesn slo zjistit nelze, ale pjde o desetitisce stran. Uval pseudonymu Jan Rolek (Kritick sbornk) a ifer mt., M. T. Po r. 1989 se jeho dkladn heuristick pprava stala zkladem ady stejnch edinch projekt, pedevm dla Jana epa, Jana Zahradnka, Bedicha Fuka, lpj Jakuba Demla apod. U vtiny tchto knih je spoluautorem doslov. Krom aktivit literrnch je Trvnek siln spjat se svm regionem, Valaskem. Jako doklad mohou svdit destky vod k vstavm valaskch vtvarnch umlc apod. Na zklad literrnhistorickho a bibliograckho materilu vznikla prvn epovsk monograe u ns, Pou a vyhnanstv, sledujc autorovy osudy a jejich souvislosti s epovm dlem. Podobn je tomu v ppad knky O Frantiku Kelinovi, kter obsahuje bibliograi a rozvedenou kapitolu ze vzpomnkov knky Skryt letokruhy. Skrytmi letokruhy vstoupil Trvnek tak do svta literatury jako svbytn autor schopn barvit zaznamenat nejen dn kolem sebe, ale t uvaovat o kontinuit lidskho dlu. Soubor Trvnkovch studi reektujcch ivotn osudy a zejmna dlo kesansky orientovanch autor vyel pod nzvem Sdlet vn. Revue Aluze vydala t korespondenci Bedicha Fuka, jejm adrestem byl M. T., pod nzvem Listovn pleitosti. Dostv se tak teni do rukou portrt M. T. z pera dlouholetho spolupracovnka, kter jen demonstruje mnostv poctiv vykonanho dla pro eskou kulturu a zejmna literaturu. V souasn dob se pipravuje nov kniha esej, medailon a recenz. Trvnkova recenzentsk innost je bohat nejen kvantitativn, ale t nrov. Po r. 1989 pispval Trvnek nejen do renomovanch odbornch asopis (Aluze, Host, Tvar), ale t do denk (Lidov demokracie), i zjmovch tisk (Katolick tdenk, Farn vstnky na Vsetnsku apod.) Tm hned po vzniku vsetnskho literrnho tvrtletnku Texty se stal Mojmr Trvnek jednm z nejvrnjch autor. S asopisem spolupracuje dodnes. Ve vech tchto ppadech ale dominuje jeho schopnost citliv interpretovat klov specika autorskch poetik jednotlivch osobnost s pesnou denic hodnoty literrnho dla. V posledn dob pibvaj i texty dokumentrnho charakteru, ve kterch se zrcadl Trvnkv jemn a vzdlan humor.(jako podklad bylo pouito heslo ze Slovnku eskch spisovatel od roku 1945, II. dl, Praha 1998)

7

8

Redaktorovo slovo vodemMylenka uspodat toto setkn se zrodila v redaknm okruhu asopisu Texty, jeho redaktoi se pak na organizaci setkn podleli. Konferenci podal stav bohemistiky a knihovnictv FPF Slezsk univerzity spolu s Knihkupectvm Malina, Muzeem regionu Valasko, Masarykovou veejnou knihovnou ve Vsetn a Obecnm adem Nov Hrozenkov. Smysl cel akce by se dal shrnout do tchto bod: vzdt ctu ivotu a dlu Mojmra Trvnka, znova na odborn rovin pipomenout jeho neoddiskutovateln zsluhy o eskou literaturu i o kulturu ve valaskm regionu, v neposledn ad tak pipomenout irokou klu oblast a smr, kterm se Trvnek vnuje; tedy e cesta, kterou spolu s dalmi badateli nastoupil, nezarst, ale je i nadle prolapvna dalmi a dalmi dlmi pokusy. Potiteln je fakt, e se jednalo o konferenci, kde pevldali mlad adepti literrn vdy. Pspvky lze pomysln rozdlit do t oddl. Prvn se vztahuje k Trvnkov osobnosti a obsahuje texty vzpomnkov (Knzek, Kotrla), esejistick (Bauer, Volf) a tak jednu kol osobn korespondence a drobnch koment k n, kterou se vytv jaksi bytostn lidsk typ portrtu Mojmra Trvnka (Holman). V tomto oddle se po dohod s autory vzdvme poznmkovho apartu, protoe by tm byl podle naeho nzoru naruen prv status eseje, tedy textu, kter nechce nic dokazovat, jako spe ohledvat, ptrat, zakouet a zkouet. Druh st pin texty, kter se sna pojmenovvat a reektovat odbornou innost Mojmra Trvnka. Nejde ale jen o innost kritickou (Chrobk, Soldn), a literrn historickou (Novotn), ale tak o psoben Trvnka na Valasku (Malina), o pohled na Trvnkovy pamti jako literrn tvar (Heczko) nebo o jeho vztah k literatue polsk (Martinek). Tet oddl demonstruje i Trvnkova odbornho zamen. Najdete zde pspvky durychovsk (Tich), epovsk (Komenda, Zatloukal), dle pak texty o Janu Zahradnkovi (Smolka), Ivanu Slavkovi (Svanovsk), nebo obecnj text mapujc svatovclavskou tematiku v esk literatue 1. pol. 20. stol. (Novkov). Z dvod ekonomickch sbornk nem nkter nleitosti, kter by si snad zaslouil. Jednak je to diskuze. Ta mla i na tto konferenci svj prostor, nebyla ale (a snad s jedinou vjimkou) nijak bouliv a nezaznlo v n, domnvme se, nic natolik zsadnho, e by bylo nutn pipojovat jej znn do ji tak obshlho sbornku. Dle cizojazyn rsum a rejstk. Nejde jen o nann monosti poadatel, ale tak o voln rozhodnut editorsk: nechceme toti, aby tento sbornk zapadl jako jedna z dalch splnnch univerzitnch povinnost, pejeme si, aby si nael svho tene. A ten snad s jistou mrou radosti podnikne dobrodrunou cestu od nzvu k tmatu jednotlivch pspvk. Ne snad z dvodu obdivu k autorm text zde obsaench, ale z dvodu cty k osobnosti, kter to vechno zapinila... Podkovn vyjden ocilnm institucm a soukromm osobm, kter se podlely nann i organizan na pprav a prbhu konference, bych rd rozil o podkovn Pavlu Kotrlovi, kter text po veerech vyszel. Prbh konference by nebyl tak ptelsk, kdyby se na n jako jeden z nejinspirativnjch spoluorganiztor nepodlel Dalibor Malina. Drobn, ale ne mal podkovn pat t m en, kter celou dobu ppravy a bhem konference stla pi mn a ani jednou m nenazvala lenc, ba dokonce mi jet aktivn pomhala. Jakub Chrobk

9

10

MICHAL BAUER Jan ep jako bsnk pamtiOd poloviny 20. let 20. stolet je v esk literatue ptomno jmno tvrce, oznaovanho jako bsnk asu, kter se snail zachytit jeho uplvn, jako bsnk zkosti, tajemstv, jako bsnk jitnho vidn, bsnk smrti a bsnk zem i jako nejlyritj prozaik to ve je Jan ep. Recepci tohoto svbytnho svta mi ji dlouhou dobu pootevr epovsk nejen epovsk, samozejm recipient Mojmr Trvnek. Nleitou pozornost vnoval tak jedn ze stejnch epovch knih, j je Sestra zkost, autobiograe vypovdajc o zkosti jako rodnm stavu bsnkovy due, pam due, ven jeho lidsk situace v ase, pohled na osobn vru a v neposledn ad pohled do tve vnosti eeno s Mojmrem Trvnkem. Sestra zkost i pedchzejc kniha Poutnk na zemi se vrazn zabvaj reex pamti, jej zlomkovitost i problmem kontinuity lidskho ivota a djin, jak upozoruje Mojmr Trvnek. Toto tma je jednm z konstant epova uvaovn. Prv s reex asu a rodov vazenosti, pedurenosti v epov tvorb souvis mimo jin podoba lidsk pamti, nebo pam je propojena s asem, s asovou komponentou identity, jak k Paul Ricoeur. Tento velk francouzsk lozof upozoruje, e se pam jev jako nco nejen zcela osobnho, ale pmo intimnho: rozpomenout se znamen pedevm rozpomenout se na sebe, je to nco, co zajiuje kontinuitu existence, je to nco trvalho; avak zrove krom individuln pamti jsme vybaveni i pamt sdlenou, kolektivn. Nae nejstar vzpomnky na vlastn dtstv ns zachycuj jako zapojen do ivota jinch, a v rodin, nebo ve kole i v obci. () Nae pam je odjakiva spjata s pamt druhch. epovy przy i eseje nabzej takovto permanentn uvdomovn si sebe sama, rozpomnn se na sebe samotnho: prostednictvm hledn svho msta a svho svta mezi ostatnmi, konfrontace individuln, solitrn pamti s pamt kolektivn, s pamt rznch kolektiv (rodiny, vesnice, nroda, spolenosti), je to sdlen pamt, intimit. Ponvad se jedn o sdlen kehkch, zrannch pamt, je jejich projevem u epa (mimo jin) ptomnost smutku. (Mojmr Trvnek cituje z dopis Jana epa Aloysu Skoumalovi: Kdy jsem zaal chodit do koly, tloukl m kdekdo. Prali-li se kluci kamenm, utkal jsem naped, abych si nco neodnesl. Vidl-li jsem, jak se dva lid chystaj k hdce nebo e chce jeden na druhm vymhat njak nesplnn zvazky, zacpval jsem si ui nebo jsem hledl zmizet. Nebo jinde: Nedovedl jsem nikdy ci do o komukoliv, co si myslm, abych si ho nerozhnval leda snad zase v nervznm podrdn, nebo kdy m jeitnost byla dotena) Jedn se ovem o takov smutek, kter se podle Ricoeura (hovo o prci smutku) ned vtsnat do pasivnho oplakvn, nbr vyaduje prci na ztrt, prci dovrenou smenm se ztracenm objektem a na konci dokonan interiorizace. Lze ci, e epovy zvren texty, shrnut do memorov knihy Sestra zkost, jsou svdectvm prv pokusu o vyrovnvn se se ztrtami, svdectvm pokusu o uchovn aktivity ped obkliujc pasivitou. Jin francouzsk lozof Emmanuel Lvinas ovem dodv, e s bytostmi a vcmi udrujeme vztahy, kter jsou tranzitivn: odehrvaj se v podob dotkn se pedmtu i vidn toho druhho, avak druhm se nestvm. Bytosti si mohou vymovat vechno krom existovn. V tomto smyslu bt znamen izolovat se existovnm. Je zajmav, e i Lvinas se dostv k trpen, bolesti, utrpen jako konstantm existence a k tragdii samo-

11

ty, ji vztahuje k bolesti z poteby a prce a nikoli k zkosti z nicoty. Lvinasovsk hledn udlosti za udlost myslm koresponduje s epovskm tajemstv smrti. Ostatn m v tto souvislosti napadaj slova Gabriela Marcela: Metafyzika mus zaujmout pozici prv tv v tv beznadji; metafyzika jako zaehnvn beznadje. O prolnn individuln a kolektivn pamti pe tak Umberto Eco, e prodluuje n ivot v ase do minulosti. Esejista ep si pokld otzku: Neddme v jistm smyslu i svou pam, sv vzpomnky, sv vdom, jako ddme sv tlesn vlastnosti, jako ddme svj osud nejenom fyzick, ale i duchovn? U epa nebude ani tak existovat ecovsk zvdavost pamti, spe se jedn o pocit zodpovdnosti a vdom osudovosti. Vdy jsme poznamenni minulost, vdy jsou v ns koncentrovny zkuenosti naich pedk, oni sami jsou v ns. epovy otzky tak budou znt: Je lidsk pam vskutku omezen, drav, nepatrn, s potkem a koncem, zoufale ohranien? Proti prastar pamti eky jist. Nebo lidsk pam je spjata s pozemskou existenc, a proto je nedokonal, ale s jej silou zrove souvis mra monosti ukotven v ase a prostoru, v ad ivch i zesnulch pslunk lidskho rodu, mra monosti nalzn, spe vak hledn tajemstv ivota i smrti. Vecko na svt tak brzo zevedn, i kdy pam jak tak trv. (Ponocn) Przami prochz bolest ze zapomnn, znm epovsk smutek je tak vyjdenm ataku na jistotu existence, na zpsob a dkaz jej intenzity i na jej smysl: Je jich tady jet dost, kte ho znali, ekl jsem, ti by vm o nm mohli vypravovat. Ano, odpovdl, jene nen nic nespolehlivjho ne lidsk pam. Vidl jsem, jak se jim vem u vytratil, jak si u nejsou jisti. Jako by mlem sami pochybovali, byl-li tu vbec nebo nebyl. (Zpisky Jiljho Klena) Kolektivn pam je nehistorick, uvd Mircea Eliade. Lid se ji za svho ivota, na jeho konci, pechyluj do svho druhho domova, ale navc v pamti souasnk jsou v nm, u zesnul, jakoby ptomni stle. Avak ne nadlouho. Tak se dje nebotkm, ekl jsem. Z tto ptomnosti pomalu mizej, ale v t druh nezd se vm? jsou m dl tm nalhavj. (Zpisky Jiljho Klena) Ostatn tato syntza obou domov, svtskho a nadpozemskho, je t vyjdenm okamiku a vnosti, vnmn ptomnosti, je je sloena z minulosti pedk i minulosti vlastn (tak krtkodech, ale zrove zaten vemi iny, je lovk kon, vm, m projde nebo kad in pipravuje jeho budoucnost), z nsledujc posmrtn existence i z budoucnosti dt. Vrcholem je potom splynut pedk a bytost prv ijcch, vnmn jet teplch lpj mrtvch pedk pod naimi kroky, je to hledn jejich duchovn ochrany. V eseji Souvislost lidskho vdom lze st: Pam jednoho lidskho ivota pekrauje jeho tlesn hranice smrem do minulosti i budoucnosti. Vzpomnky naeho dtstv jsou takkajc prodluovny nazpt vzpomnkami starch, rodi a dd, a nae vzpomnky ns pevaj v pamti naich dt. Hlavnmi postavami epovch prz Modr a zlat jsou asto mui mezi padestm a edestm rokem, tedy lid pipravujc se na smrt. Co obecn ep zaznamenal v eseji O pamti vc a o pamti srdce (jako je den obklopen noc a zem oceny, tak je lidsk ivot obklopen smrt), a konkrtn v tomto vku plat: Prvn pedtucha, e smrt je nco skutenho, e je to zkuenost, kter m ek v bli nebo vzdlenj budoucnosti, zan bt ptomna v naem ivot eknme nkdy s padestkou; ve chvli, kdy si uvdomme, e mme nejvt st svho ivota nenapraviteln za sebou. Od chvle tohoto prvnho skutenho uvdomn zanme t svou smrt; vechno, co ctme, myslme a podnikme, je u poznamenno jejm stnem. Pam m samozejm i autor sm. Mm nyn na mysli ani ne tak pam zitk i udlost, spe pam atmosfry, citu, ducha, intuice, stavu, pschy Exilov vydn novely Z-

12

pisky Jiljho Klena doprovodil v roce 1963 pedmluvou, v n mimo jin uvedl: Napsal bych to stejn, kdybych ml dnes zat znovu? Bezpochyby nikoliv. Byl by to pbh zcela jin. (Vhal bych napklad velmi ped tm poslednm milostnm oblouzenm Jiljho Klena.) Na druh stran se mi vak zd, e ovzdu, v kterm se vyprvn vyvj, nm nen zdaleka ciz. Poznvme se stle jet v zkostnch pedtuchch, kter svraly ped ptadvaceti lety srdce vypravovo. Mnoh z nich nabyly zatm podoby a pli zeteln, staly se na kadodenn ptomnou skutenost. To je jeden z prvk epovy poetiky: konstanta pamti pocit, vnitnho rozmru lidsk bytosti; jako nco veobecn platnho a stlho. zkost je zpsobem byt. Vracejc se samota jejm projevenm se. Nejvtm tajemstvm lidskho pebvn na zemi je tajemstv smrti. Gabriel Marcel, s nm se mimochodem ep za svho ivota ve Francii tak setkal, hovo o smrti jako o prostoru, kdy jsme v samm srdci naeho dlu a naeho tajemstv. V umrn je ptomna zkost i samota, dokonce se v poslednm okamiku koncentruj. Lid ij sv ivoty, ale jednoho dne se jim zatm v och a pohlt je hlubina Tajemstv, k vyprav v Poln trv. A jeho partner v povdce Ti pocestn dodv, e ti, kdo zemeli, u pekroili hranice prostoru a asu. Ostatn umrn, tolikrt ptomn v epovch povdkch, se objevuje i nyn: tentokrte je to prabba Tonka, jej posledn posunek, nm gesto smrteln zkosti, se vrylo na prvn strnku chlapcovy pamti jako kl pedznamenvajc notovou dku, hudebn skladbu jet nenapsanou. Povdky asto kon smrt nkter z postav, ppadn tm, e si nkdo uvdom zestrnut jinho lovka. I tento akt umrn nkoho druhho je ppravou na vlastn smrt, je jejm pedznamennm, by si jet svou smrt dlouho nedovedeme pedstavit. Ovem as plyne; v povdce Poln trva ho Tom Suchomel prov tak, jako by stl, byl pod stejn jako nemnn barva jeho dn, a potom najednou se mu ozval zarejc thou ve vech dech, nadlal spou v lidsk pamti. Ren Voillaume k: Fenomnem na doby jsou zrychlujc se djiny. Vtina epovch povdek je vystavna z uvdomn si plynut asu: vrazn je to vidt na kratikch povdkch, napklad z knihy Lstky z alba. Jej postavy si uvdomuj zrychlujc se djiny se svm strnutm stle intenzivnji. Vm vyprvnm u Jana epa protk as. Cel minulost je obsaena v na ptomnosti. Ve starm mui epovi oil chlapec ep, a zrove v sob potkval svho otce: jeho vnj podobu i jeho mylenky. Vechna tajemstv, kter postupn promlouvala k chlapci, kter chlapce postupn oslovovala, se vracej k strnoucmu mui: (...) pozemsk obzory, kter mne obklopuj, obloha se svm svtlem, svmi oblaky a hvzdami jsou pronikl tm tajemstvm, kter hovoilo k malmu chlapci, kter mu vnukalo nevslovn pedtuchy. Je to stejn tajemstv, ale zd se te mon jet bl, blzkost jet nalhavj. Ke konci ivota se lovk pibliuje sm k sob. Je to jaksi setkn se sebou samm, v samot, v okamiku a prostoru, z nho nen niku. Je to pohled do svch vlastnch o, jak se odrej v zrcadle asu. Te jsem se vak octl tv v tv sob sammu, tv v tv lovku, kterm jsem doopravdy, takovmu, jakho ze mne udlal s mm svolenm as, se vemi svmi mezerami, se vm, co znetvoilo mou pravou tv. Zrove je to vak okamik posledn ance. Plnost a intenzita jsou symptomy takovho zpsobu it, ale je to i pokora; zkladem ivota podle epa je vra v Boha, vra v zkladn mravn principy vychzejc z kesanstv. epv svt je asn variantn. Je jist tolik pitaliv, oslovujc, lkav i proto, e vyvolv tenovu vlastn pam. Napklad jej krsn zitky: Klra sedla u okna s itm na kln. Thl temeno Radhot se ztrcelo v parch, ale silnice od hory k msteku svtila v slunci, vysok plav ito se tie kolbalo, kdesi vysoko v modru se zajkal skivan. Krsn ervencov den byl rozprosten od hor k horm, svtlo se tetelilo na krabatch stechch,

13

v hebk vln trvy, v korunch lip, kter vroubily cestu k ce. Byly prv v kvtu a jejich vn zavanula obas otevenm oknem, vznela se v pokoji jako neslyiteln povzdech. Tato pas z povdky Tajemstv Klry Bendov evokuje, mrn archaickm stylem (v eseji Sestra zkost je e o pomalm a rozjmavm rytmu prz), vzpomnku na hezk den; je to pam, zkuenost neho krsnho, ale i strnulho. Je to ona aktualita krsnho. Respektive v tto krse se u pipravuje tragdie, zprvu se kr, a poslze naplno vyvstane: v tomto ppad ji evokuje vn kvetoucch lip, kter se vzn jako neslyiteln povzdech, co je ndhern antropomorzujc pirovnn. Jen mlokdo dovede v esk literatue vidt a popsat lto jako Jan ep. V t krse je ptomno napt, chvje se v n osudovost. Nkdy je pmo vyslovena: Byl krsn as, dti pokikovaly po nvsi a slunce protkalo pokojem, ve kterm umral star Zavadil. Tato vta ze zvru przy Hranice stnu koncentruje napt a zrove proln i dv nejastj generan podoby epovch hrdin: dti a star lidi. Jak uvd Karen Armstrongov: Jsme tvorov ptrajc po smyslu. A zrove dodv, e: zvltn vlastnost lidskho ducha je jeho schopnost mt pedstavy a zkuenosti, kter nelze rozumov vysvtlit. V epovch textech vidm snahu najt potvrzen, e v lidech je cosi velkho a rytskho, ochota pijmout tragiku ivota; vdom, e ivot je posvtn a slavn a e se jist vci nesmj obracet naruby (Zpisky Jiljho Klena). Ji jsem citoval epovu mylenku, e pam jednoho lidskho ivota pekrauje jeho tlesn hranice smrem do minulosti i budoucnosti. Jeho postavy jsou nositeli tlesn zkuenosti, ale i vry, touhy, bolesti, lsky. ep pedpokld tene s ivotn zkuenost, s tlesnou zkuenost. Bylo by mono pipomenout pojet Eve Sweetserov, e mysl je tlo pohybujc se v prostoru, vybzejc k vaze, e mylen je zvisl na tle. Tedy e epovi teni jsou recipienti prv se zkladn zkuenost. Ve v epov svt je dialogick, dynamick, nestrnul, a nakonec procesuln a nikoli objektov. ep pichz se zkladnmi pbhy, kter vichni znme, dostvme se do prostoru, kter je nm znm, do literrnho svta, kter znme, kter ukazuje nm znmou zkuenost (dospvn, strnut, lska apod.). Dynaminost a dialoginost vytv stet rozumnho a nerozumnho, chpn a nepochopitelnosti, poznanosti a nepoznatelnosti, rozumn a nerozumn. epovy postavy si mnohdy nevd s tmto stetem rady a nepochopiteln zasahuje to pochopiteln, jakoby zejm a jasn: a oba tyto horizonty se poslze prolnou. I z nejstar znm fotograe malho Jenka epa z roku 1914 pro mne ov touha po nvratech, po ztracenm rji dtstv, rji, jeho bezpenost je brzy naruena vnmnm rozlinch vrstev a podob tajemstv. U jsem zmnil podstatnou roli pamti a zpsobu jejho utven v epovch textech. Pam vytv nai identitu. Je to pam minulosti, pam rodu, pam ivch tvor, pam obsahujc variantnost. Opakovn univerzlnch model, archetyp, zkladn lidsk zkuenosti v epov svt je obousmrn: do minulosti i do budoucna; proto tak toliker oivovn mrtvch pedk. Cel nae minulost je obsaena v ptomnosti, a my jsme vi n stle zodpovdni. Jsme v nebezpe, e zapomeneme, a otupen pamti by znamenalo nehled na ztracen obsahy , e bychom sami sebe pipravili o jeden rozmr, o rozmr hloubky lidsk existence. Vdy pam a hloubka je tot, i spe: lovk me doshnout hloubky jen tm, e je pamtliv, pe Hannah Arendtov. Jak je nae pam, takov je nae identita. epovy postavy jsou s tmto horizontem permanentn konfrontovny. Veker as plynouc z podob a zhyb svtskho putovn, veker as i strach tuen z tajemstv smrti, veker as objevovan v nekonenm toku asu i trvalosti vnosti, ve to, co se odr v epov beletrii, vystavlo i mylenkov svt jeho esej a vzpomnek. epova esejistika tak dopluje jeho beletrii, koresponduje s n. Ve, co je s takovou zvltn, naprosto

14

ojedinlou dikc, kter vytv zjemnlou, pokornou a tajemnou atmosfru, vyjdeno v epovch prozaickch textech, je ptomno jen s vtm asem, s vt ivotn zkuenost autorovou t v jeho esejch, vahch, dencch, vzpomnkch. Kdy se v beznu 1974, nkolik tdn po epov mrt, dozvdl bsnk Vilm Zvada o tomto odchodu svho nkdejho druha, napsal Vclavu epovi kondolenn dopis, v nm mimo jin vzpomn na sv dlouholet ptelstv, kter ho se zesnulm tvrcem pojilo. Pe o setkvn v Praze, cestch po Morav a dokonce i o poslednm stetnut s nm v Pai na konci 50. let. A pokrauje: Ml jsem nesmrn rd jeho knihy, jeho povdky i jeho peklady. Vil jsem si jeho znalost a jeho rozhledu a sm jsem se nejednou dil jeho moudrost. Dojmal m () svou vnitn istotou, svou vnitn kzn, svm zancenm. Jeho ivot byl tragick. Byl to umlec, byl to bsnk celou svou du spojen se svou domovinou, se svm rodnm krajem. Vm, jak nesmrn trpl, kdy toto pouto bylo pervno. Smrt uinila konec jeho trpen a jeho mukm... Domnvm se, e kad ten, kter se vyd do svta epovch knih, neme zstat stejn, nbr e ho tento svbytn prostor poznamen, e ho obklop svt autora, kter u sice pekroil hranice prostoru a asu, ale zanechal v djinch esk literatury otisk nesmazateln. Osobn tu epovy knihy vdy se zvltnm a tajemnm zachvnm. Opojen krsou jeho text i ohroovn nejistotou a obohacovn otzkami, jak je podstata a smysl veho, i ns samch. A ve zstv tolik oteven a nejasn. eeno s Paulem Ricoeurem: Osudy zstvaj zamotan, nikoli rozeen

15

PETR HOLMAN Radost (z) pomoci Z bezinovskch dopis Mojmra TrvnkaNov Hrozenkov 6. 1. 1987 Mil pteli, navzdory obavm, zvldnu-li vas svj zvazek, se mi podailo korespondenci Bouka - Bezina opsat. Poslm Vm souasnou potou v balku jak Vai pedlohu, tak opisy 1+4 (po vaze jsem pece jen nakonec volil pro prvn kopii shodn kancelsk papr s originlem, stejn jako tomu bylo u esej, pro ppad, e by se vydavatelstvu musely pedloit dva exemple; snad to nebude na zvadu). Vzhledem k vnonmu rodinnmu ruchu a nevyhnutelnm omezenm (stromeek, nvtvy atp.) nemohl jsem pracovat v potebn pohod, a dokonce ani ne s nejvhodnjm psacm strojem: bude tud potebn pozorn korektura, ne vc pjde do vroby, nebo ani pi nejlep vli jsem v danch podmnkch nemohl vychytat vechny peklepy nebo podobn nedostatky. Piznm se, e kdyby nelo o Vs a o Bezinu, nepebral bych podobn zvazek v tom neastnm vnonm obdob, kdy doma i na pracoviti je vechno tak trochu vzhru nohama. To prosm nepi jako vtku i stnost nebo nek, chra Bh, vdl jsem pedem, do eho jdu; je to mnno jako ploha k omluv, e nen vechno, jak by mohlo za pznivj konstelace bt Pijmte tedy po bezinovsku vldn jak tuto omluvu, tak celou zsilku. (Kdyby se v doruen objevil njak zdrhel, nepimen zpodn atd., zavolejte!) A zvrem vele dkuji za ndhern tisk, kter jste mi poslal pod stromeek. Se svma souasnma oima, bolavma dvnou krtkozrakost i zcela erstvmi obtemi pichzejcho st, nebudu sice souvisle st tu krsnou, ale ke ten namhavou kaligrai, ale obasn orosen oka z t nmahy osv i pot. Udlal jste mi radost!

Nov Hrozenkov 6. 4. 1987 Mil pteli, dopsal jsem Bezinu ve lht. Bylo toho nakonec mn, ne jsem pedpokldal. Urit spch je na tom vidt, peklep je vc, ne mi je mil, ale tum nikde to nedosahuje limitu povolenho normou. - Te jen doufm, e Vm zsilka v podku dojde. Poslm souasnou potou dva balky, v jednom jsou opisy i Vae pedlohy, ve druhm pouze Oten Fr. Blka, rozmrov hodn odlin. Odeslm to jako pojitnou zsilku, snad se to ani v zanajcm pedvelikononm potovnm ruchu neztrat. Budu klidnj, kdy mi lstkem potvrdte, e vechno v podku dolo. Dostal jsem k loskm Vnocm Hskovo vydn Bezinovch prz a piloil si k nim Fialovu edici: bez Vaeho piinn bych vak zase odkldal jejich souvislou etbu; jsem Vm tedy jen vden, e tyhle odklady padly, a ponoil jsem se na dva tdny do Beziny. Nebyla to marn pedvelikonon etba. Tm se, e Vs zase brzy v Praze (nebo jinde) potkm a peji Vm v tto chvli hlavn hodn edinho tst s tmito eseji.

16

Nov Hrozenkov 10. 11. 1988 Mil pteli, se zpodnm, ale s nemen vdnost Vm dkuji za separt Va zprvy o bezinovsk korespondenci. Obdivuji Vai akribii a pli, s jakou shromaujete tato membra disiecta, a tm se, e se pece jen dokme jet vydn toho, co je jen obtn pstupn v archivech a sbrkch. Peji Vm neutuchajc chu do dal prce. A pedevm se tm, e se co nejdv setkme k ptelsk besed.

Nov Hrozenkov 8. 3. 1989 Mil pteli, dkuji Vm moc za mil pekvapen. Bude to opravdu asi nejvt pekvapen letonho roku a nejvzcnj drek, mlom pekonateln. Jsou to texty se vm vudy dnen (snad proto leely tak neuviteln dlouho skryt), a domnvm se, e budou pro novho, neznalho tene vynikajcm vodem do studia B. esej. Strhnou svm jdrem jet nevyklenm a nerozvinutm, ale jako makrobiotick viva obsahujcm u vechno, co je pak k dokonalosti vypreparovno v esejch, v nich se slovo klade vedle slova jako brouen skla tajemnho dalekohledu. Zde to mme k dispozici v ndhern lidsk bezprostednosti. A kolik vhled do dla a do ivota! Jen tak namtkou jsem se zastavil teba u poznmky, e se stv, e v partner hovo vae mylenky a vy jeho. To by bylo teba velikmi literami pedepsat vem zznamm hovor s O. B., aby se pedelo tak mnohm nedorozumnm. Udlal jste mi velikou radost! Ale pod jen nerozumm tomu, jak mohly tyto texty (a dal poklady, o nich se zmiujete) leet edest let bez povimnut, bez komente. Asi opravdu nejsvprvnj a typickou formou dneka je fragment, jak slym i ctm ze vech stran, a bylo teba prokzat, e Bezina oslovuje dneek i formou.

Nov Hrozenkov 27. 10. 1989 Mil pteli, srden Vm dkuji za V mimodn vzcn drek. Je to zvltn radost vzt do ruky eseje pipraven s takovou p a lskou. Vydn takovho svazku by mlo bt pociovno jako kulturn svtek. Jsem rd, e jste mi dopl, abych ml aspo malik vzdlen podl na tto edici. Myslm, e s velkm porozumnm bude pijato zvl zpstupnn zvrenho oddlu fragment, kter umouj bli nahldnut do organismu tvr prce O. Beziny a svou bezprostednost jsou blzk mentalit dnenho tene. Od V. Binara jsem nedostal u pes msc ani dek odpovdi, a i ostatn moje Praha ml jako uduen v tchto podzimnch mlhch, take i z tto strnky jsem pivtal V knin pozdrav jako hlas velice blzk a dychtiv pijat. A tak tedy po bezinovsku: za vechno dky!

Nov Hrozenkov, asi konec dubna 1990 Mil pteli, domnvm se, e u budete zptky ze svch dalekch cest, a tak proto, e je teba udlat trochu velikononho podku v byt, polu Vm tedy v prbhu tohoto tdne

17

v intervalu jedno- nebo dvoudennm dv velik krabice s opisy Bezinovch dopis. Bylo by v nich vechno, co jste mi poslal, krom dopis Ann Pammrov, kter teprve oklepvm. (Pedlohy vracm tak.) Doufm, e cenn balky Vm pota v podku doru. Kdyby nastalo njak nemrn dlouh prodlen co by se mohlo stt v souvislosti s vtm zatenm poty o Velikonocch dejte mi vdt, abych mohl zsilky reklamovat. Kopie jsem od sebe neoddloval, ponvad bude teba texty kolacionovat, a opravy by pak byly komplikovanj. Budete mt mon trpen s vtm mnostvm peklep. Psal jsem to po veerech a po nocch (protoe souasn musm v ibenin lht zpracovat pro nakladatelstv stovky stran epa), a pi nejlep vli se pak lovk rznm lapsm nevyhne. Pro podek etnick pipojuji soupis toho, co jsem opsal, a odeslm. Pro vytovn jsem postupoval tak, jak jsem na to kdysi byl zvykl s p. dr. Fukem: pokud dopis pesahuje polovinu strnky, povauji ho za celou strnku, pokud je krat, stm ho s kratmi, take nap. na 47 list se objev 36 skuten napsanch strnek. (Urit rezerva v mj prospch pi pesnm stn dk je zdvodnna konstantnmi innostmi a nklady bez ohledu na mnostv textu papr, skldn atd.) Ale mte-li jin nzor, jist se dohodneme. Pammrovou se budu snait dodlat co nejdve, abych mohl pokraovat v tom, co mi pp. zalete dl. A jet jednu omluvu: povtin jsem nepodtrhoval proloen texty, tety kurzivou apod. Nebyl jsem si zprvu jist, jak to zamlte, a abych nic nepokazil, nechal jsem to tak. U Pammrov u jedu pesn podle pedpisu.

Nov Hrozenkov 14. 3. 1991 Mil pteli, vm, e pospchte s Bezinou (Lakomou), u jsem vidl, e se to inzeruje (nebo je to njak jin vbor z tchto text?), a poslm Vm tedy dal st strojopisu, abyste to mohl postupn pipravovat pro tisk. [] tvrtou kopii nechvm u sebe, abych se lpe orientoval v celku, kdy se ho po stech zbavuji, a tak jako jakousi pojistku pro ppad, e by se nkter zsilka na pot ztratila (zatm se mi obas ztrat jen dopis, ale slym nepotiteln zprvy z rznch stran). Bude u mne k dispozici.

Nov Hrozenkov 19. 10. 1991 Mil pteli, bezinovskho badatele jist zaujme piloen kneka kolegy bezinologa Dvoka. Rd Vm ji poslm, dostal jsem jich hrst, ponvad jsem se do vydn celkem mimo vlastn vli zamchal zvrenou poznmkou.

Nov Hrozenkov 9. 9. 1993 Sotva jsem v tisku narazil na zprvu, e v SRN vyel Vs Frekvenn slovnk O. Beziny, pemlel jsem, jak a kterak tu drahocennou vc zskat. Ani nevte, s jakou radost jsem tedy odhalil obsah dnen zsilky z Bonnu! Jsem Vm vdn zavzn: nenadl bych se, e budu nkdy vlastnkem tohoto slovnku, kdy jsem ped lety v nm v Praze listoval. Je to samozejm vc, v n nesta listovat: me uiten slouit, jen kdy ji lovk m po ruce. Moc a moc Vm dkuji! Ani nevm, vrtil-li jste se ji ze Spojench stt. Mm te vbec pomrn mlo kontak-

18

t s Prahou. (Pipravuji prv k vydn korespondenci Jana Zahradnka s Janem epem, a znj mi velice aktuln jejich opakovan stesky, e z Prahy u dlouho ani slovo.) Ale je vc ne dobe, e jsou lid pohlceni prac, protoe z toho plyne nadje, e existuj a e budou dostupn i plody t prce. Pkn Vs pozdravuji, peji Vm, aby spn dospla k viditelnmu zvru i Vae prce s korespondenc O. B. a vbec vechny Vae pracovn plny. A jet jednou bezinovsky: za vechno dky!

Nov Hrozenkov 30. 9. 1996 Nen mou vinou, e moje recenze Va edice Bezinovch Esej vychz a nyn. Kdybych ovem vdl, e ji redakce honosn str do prvnho sla novho ronku v novm (revulnm) roue (ALTERNATIVA NOVA, Opava), snail bych se text trochu zahustit pedpokldal jsem, e recenzn rubrika si d trochu id vu.

Nov Hrozenkov 26. 6. 1999 Mil pteli, srden Vm dkuji za dal bezinovsk tisk: mj dluh u Vs strm narst, a nemm zatm, m bych se Vm pipomnl. Snad konen letos vyjde druh svazek korespondence ep Zahradnek, ale nemohu a nechci spolhat na ciz sliby, kdy tak asto nejsem s to dodret vlastn. [] Pikldm erstvou pozvnku na nae leton vesnick radovnky, a vidte, v em vem se nakonec mus angaovat hlu staci na vsi. Pkn Vs pozdravuji a nevzdvm se nadje, e se jet nkdy uvidme, kdy u jste pece jen bl ne v Indii nebo v USA.

Nov Hrozenkov 20. 3. 2000 Mil pteli, moc a moc Vm dkuji za vzcn pekvapen s dopisy p. Vodiky. Zd se, e si jinak nikdo jin nevzpomnl na jeho vro (vbec mi pipad, e star dobr zvyky s rznmi jubilejnmi medailony a edicemi jsou dnes povaovny za zastaral). Rd na nho vzpomnm, mm od nho jen hrsteku psan, ale jeho knky pod na och a pi ruce. Nemm Vm te m oplatit, ale vm, e Vy nepstujete etnictv a kalkulace, to Vm aspo ze srdce dkuji. S Prahou ztrcm pomalu kontakt. Kamardi umraj, sm trpm chronickou navou a ani kosti u neposlouchaj, jak by mly. Vladimr B. m odepsal pln a vlastn u lta ani neodpovd na dopisy. Ale pleitostn prce je pod dost (te jsem odeslal edin pipraven svazek Durycha k podzimnmu vydn) a kolem zahrady a staven tak dostatek zbavy. Nemm dvod k nkm.

Nov Hrozenkov 26. 6. 2000 Mil pteli, obracm se dnes na Vs trochu v rozpacch a trochu s obavou, aby mj dotaz byl dobe pochopen. Jakmile jsem si peetl v Lidovch novinch Slomkovu recenzi o Vaem vydn Bezinovch dopis Emilii Lakom, zaal jsem se dotazovat u dostupnch knihkupc a o knihu se zajmat, ale vude jsem se setkval s neznalost: nikdo o knize nevdl a j

19

jsem nemohl prstem ukzat, kdee by to mli obstarat. Mj rdius pohyb je ovem te dost omezen, take jsem prost nenatrel na informovan, a ne se dostanu do Olomouce nebo do Brna, me bt zejm malotirn publikace rozebrna. Pi proto Vm, abyste byl tak laskav a navigoval m, kam se lze obrtit s objednvkou, daj v novinch o nakladateli mi moc neekl. Nic vc a nic mn po Vs nedm ne tuto drobnou informaci i radu. To vte, e bych nerad o tohohle Bezinu piel.

Nov Hrozenkov 2. 7. 2000 Ven a mil pteli, to samozejm nebyla nhoda, e jsme na sebe mysleli ve stejn as, a zatmco jste pepeliv balil tu vzcnou knku, j jsem po n bail tak nezzen, e jsem Vm nevhal pst. Ale jsem rd, moc rd, e jste mi ji poslal, ani jste z mho dopisu vyvozoval skrytou prosbu. J jsem ml skuten snahu opatit si ji lege artis, ale knihkupcm nek nic nakladatelstv Trigon, a obvm se, e mlem ani Otokar Bezina. Pipadm si nkdy v tch krmech jako v cizin, jej e neovldm a k n nemm ani njak bedekr. Tituly, o jak mm zjem nyn, kdy se as nachyluje a na rozmailosti nen pomylen, se shnj h ne pod rukou. Pipadm si, jako kdy jsem jet ve stedovku shnl nov vydn Mch ptel: pan vedouc mi ekla, e takov titrnosti ani neobjednv, a kdyby objednala, e j to na sted krtnou. Ale to ovem jet vldla Kniha n. p. Nemm te ani nic, m bych Vm ne oplatil, ale aspo dal najevo svou radost. Duuje se mi vak J. E. Fri, e jet o przdninch vyd deset epovch pednek, kter se u nevely do Spis a kter jsem pro nho pipravil a u i korigoval. Nebude-li to o tchto przdninch, snad aspo do tch vnonch Vm budu moci knku s radost poslat.

Nov Hrozenkov 23. 1. 2002 Mil pteli, pijmte vel podkovn za Jechovy hovory s Bezinou. Kniha se mi otevela na strnce, kde Bezina pipomn a cituje obrozenskho bsnka Vacka Kamenickho: mli jsme ho jet v tance, a Bezina zejm ml na mysli tut elegii o matce, kterou jsem tam jako primn etl Konzultuji te njakou prci o Jos. Florianovi a z tohoto Beziny zskal jsem hned nkolik uitench podnt. U vidm, e budu nad Va knihou sedt dlouho do noci, jakkoliv m suuje pte, poramocen bojem se snhovmi zplavami (na stee, na dvoe, na zahrad, na chodnku). Nemaje momentln nic solidnjho, poslm Vm aspo trochu legrace ve vsetnskm tvrtletnku mladch litert TEXTY. Publikuj obas velmi zajmav texty.

Nov Hrozenkov 5. 9. 2003 Ven pteli, dkuji Vm ze srdce za BEZINIANA, kter jste mi laskav poslal. Vybavuji si souasn nad zvrenou bibliogra vechno dal, co jste pro Bezinu vytvoil s takovou vytrvalost, houevnatost a pl. Uvdomuji si, jak to vechno je DAR. Jsem zatm s przdnma rukama a nemm Vm nyn co nabdnout jako vraz vdnosti. V nejblich dnech mi m vak vyjt men vbor medailon, studi a glos, kter posbrali moji olomout ptel a vydv nakl. Periplum. Jakmile mi polou mj pdl, vypravm za Vmi exempl. Zatm jen vdn pozdravuji.

20

Nov Hrozenkov 5. 5. 2004 Mil pteli, z brnnskho Hosta mi poslali dva svazky Bezinovy korespondence. Dkuju Vm z plnho srdce za tuto krsnou pozornost. Mm radost nejen z toho daru, ale vbec z toho, e se Vm dlo podailo. Byl jsem v t vci vcemn malovrn a obdivoval jsem V nezdoln optimismus a vli, kter v dle nikdy neochabla a pivedla je ke zdrnmu konci. U jsem ponoen do etby a obdivuji zejmna koment. Slbil jsem redakci Tvaru obshlej recenzi a budu se snait sepsat ji co nejdve, akoliv mi vechno jde mnohem svzelnji a hlavn pomaleji, ne bych si pl. Hlavn prvodkyn postupujcho st je nava. Blahopeji Vm k souasnmu dovren Va bezinovsk prce a mm za to, e u mte rozmen dal bezinovsk tern.

Nov Hrozenkov 2. 9. 2004 Mil pteli, jak dobe znm ty pekky cestovn, od nepochopitelnch zdrhel jzdnho du a po potn jzdnho z przdnho mce; a u kmet k tomu pistupuje napklad hluchota (ten ddek je snad hluch, vala na mne slena u pokladny v Olomouci, kdy pedtm to, co bylo teba, epotala nnm hlskem do skla) a pote s konetinami i pte [] Poslal jsem konen ke konci przdnin do Tvaru recenzi Vaich dvou bezinovskch palk. Rozlezla se mi na dvojnsobek povolenho bnho rozsahu, ale doufm, e to nebudou krtit: vdy kad vta by potebovala rozvinut do odstavc, a ledaseho jsem se vbec nemohl dotknout, nechtl-li jsem krtnout povinn popisn informace. Ale znm marnost recenznho spisovn. A toto pece nen knka, kter by se mla vnucovat na trhu jak mandarinky. Dkuji Vm, e jste se tak mile ozval: podzim mi tedy zan dobe.

Nov Hrozenkov 20. 12. 2004 A dkuju za pkn tisk! Cestovn report je pesn to, co potebuju jako chronick a u doivotn zpecnk!

Nov Hrozenkov 12. 9. 2006 Moc Vm dkuji za ervenkovy studie. Ml jsem je u pipraven na stole, dovezla mi je ze Vsetna dcera, ani bych pvodn zvdl, e je to Vae prce. Tm vc t svazek s Va autorizac; pro ten nadbyten u mm odbytit. Letos jsem nebyl na naem abiturientskm sjezdu, take jsme se minuli s Va milou sousedkou Vrkou Drobnkovou, ale dostal jsem od n z jejho prodovdnho przdninovho putovn. Vdycky si te v tchto souvislostech rd vzpomnm tak na Vs. Je miziv pravdpodobnost, e se jet dostanu do Prahy (v tomto tdnu se mi en vnuk a nemohu jet za nm), ale pece jen v skrytu doufm, e se nkde po tolika letech a u nleit zestrl uvidme.

21

M. T., Vsetn 19. 10. 2006 Petru Holmanovi / bohd jet dlouho ivmu / tyto vzpomnky na / zemel. [Vnovn autora do jeho prce Skryt letokruhy (2001) pi setkn po mnoha letech na Vsetn.]

A uvidli jsme se Drobn poznmka jako nedrobn podkovn Ukzky z nkolika bezinovskch dopis Mojmra Trvnka, odeslanch na mou adresu v letech 1987 a 2006, nech jsou na tomto mst titny jako ona ve uveden radost (z) pomoci, a tedy radost dvoj: radost pomhajcho i radost touto neekanou a jen mlo docenitelnou pomoc obdarovanho. Pedevm vak jako vyjden dk za rozhodnut k takovmuto mimodn praktickmu inu i za jeho nslednou, bezodkladn rychlou a bezpkladn horlivou realizaci A ne bez jistho dojet a vdnosti, dalmi pozdji uplynulmi roky nijak neumenench, nutno poznamenat i to, e prv Mojmr Trvnek, regionln, vak pitom svj milovan valask region tak vznamn pesahujc, se spolen s Rudolfem Havlem a Miroslavem ervenkou stal jednou ze vskutku vjimench osobnost na odborn literrn a potamo obecn a vsostn kulturn, ponvad vdouc veejnosti, a kdo beze zbytku u kdysi dvno a s jasnozivm vhledem do budoucna pochopil nezbytnost a vznam vydvn a vydn vech dochovanch a v na souasnosti dostupnch dopis i dalch text Otokara Beziny. Tak on uvil (i kdy byla tato vra provzena nemalmi pochybnostmi, zda se cel komplet vbec kdy poda zavrit kninm vydnm) v dokonen prce zapoat roku 1973 na ase a vnjch podmnkch nepodmnkch v takov chvli rozhodujcch okamik, by nkolikadestiletch, pece nikterak nezle! a tak on dokzal aktivn, energicky a za stlho pekonvn mnoha nejrznjch pekek kladoucch se mu neodbytn do cesty piloit ruku k dlu a napomoci dalmu, opt novmu vidn a chpn Bezinova dla, od nho se ada jinch tak nepochopiteln zaala vzdalovat, a dokonce i jaksi programov odvracet jako od ehosi ji pekonanho, mrtvho, ji dvno neivho To, e Mojmr Trvnek projevil tolik citu, taktu a rovn on ji zmnn praktick pohotovosti, pracovitosti a vle a neodmtl pepisovat prv Bezinovy dopisy a eseje (Piznm se, e kdyby nelo o Vs a o Bezinu, nepebral bych podobn zvazek), i kdy v t dob stejn usilovn poizoval originly a kopie strojopisnch pepis text Demlovch, epovch, Fukovch, Zahradnkovch etc., zaslou ctu u i proto, pokusme-li si pedstavit prv jen ona kvanta nekonenho asu strvenho za psacm strojem A o tom, jak vznamn tato innost napomohla budoucm vydnm teba prv Beziny, nen teba u vbec dl mluvit Mil Mojmre Trvnku, pteli dobr, se stisknutm ruky, s pnm dal a dal pozitivn energie a vdycky jen toho dobrho a lepho A tak Vm a tak po bezinovsku, znova, znova a jet znova: za vechno dky

22

LIBOR KNZEK Vzpomnka na Mojmra TrvnkaPotilo mne, e s mylenkou uspodat literrnvdnou konferenci k jubileu Mojmra Trvnka pili prv mlad literrn kritici. Svd to nejen o dobrch kontaktech jubilanta s celm souasnm literrnm spektrem bez generanch barir, ale souasn i o respektu, kter chovaj vi nmu pslunci tohoto nepli lukrativnho oboru, kte se v literrnvdn oblasti teprve etabluj. A Mojmr Trvnek si tuto veobecnou pozornost opravdu zaslou, sta jen nahldnout do jeho bibliograe, aby si to lovk uvdomil. Mojmr Trvnek je mi blzk pedevm proto, e se dlouh lta zabv autory, kte u ped esti destkami let patili mezi m nejoblbenj. epovy knky Hranice stnu a Sestra zkost, Durychova Sedmikrska spolu se Zahradnkovou sbrkou Pod biem milostnm a almem roku dvaatyictho byly mm oblbenm tenm jet na gymnziu stejn jako dla Halasova, Holanova a Seifertova. Jsem rd, e jsem ml pleitost seznmit se s vtinou tchto tvrc osobn a zstaly mi po nich i dedikace v jejich knkch. Jsem rd, e nkte z tchto autor jsou na tto konferenci pipomenuti samostatnmi referty. Pi pohledu na program konference ml jsem vak dojem, e mlo pozornosti je vnovno Trvnkov prci editorsk, kter je o to pracnj, o je editor dslednj, a pitom zstv vdy jaksi skromn v pozad. Piznm se, e jsem pozvn na tuto konferenci pijal hlavn proto, abych se u konen s Mojmrem Trvnkem setkal i osobn. I kdy si u peme sedm rok a nebydlme tak daleko od sebe, u prkrt se nm nepovedlo setkat se. Mrzelo mne to velmi, protoe bych mu rd podkoval za nesmrnou vstcnost, kterou od potku na vzjemn korespondence projevoval vi mn a m prci. Projevilo se to pedevm pi pprav m knky Ve Frentt maj rdi poezii, kter vyla v roce 2003 a soustedila materily o cestch Frantika Halase, Jaroslava Seiferta, Vladimra Holana, Jana epa, Jana Zahradnka, Alberta Vyskoila, B. M. Kliky do Beskyd. Nejen e mi tehdy Mojmr Trvnek pomohl upesnit nkter fakta z pramen pro mne tehdy nepstupnch, ale souasn mi umonil seznmit se s korespondencemi, kter tehdy jet knin nevyly. Takov pomoc nebv mezi literrnmi vdci zvyklost, proto si j velmi vm a pipomnm ji i na tomto fru. Z dalch vlastnost Mojmra Trvnka obdivuji jeho pkladnou pracovitost a vytrvalost i ve sloitch ivotnch podmnkch a navzdory zdravotnm problmm. Imponuje mi jeho otevenost, s n dovede eit i problematick otzky textu a upozornit i na negativa v literrn prci. Pitom je pstupn i odlinm nzorm a s rozvahou se sna dobrat sprvn interpretace mn jasnch pas. Dkladn ovovn autorstv ve spornch ppadech je pro nho samozejmost. Promite mi, e jsem ponkud naruil odborn charakter tto konference a vnoval aspo ve zkratce pozornost lidskm kvalitm jubilanta, kter se vrazn projevily v jeho dopisech, kter mi adresoval. Jsem o dva roky star ne on, proto vm, jak je obtn zachovat si v naich letech jasnou mysl pro literrnvdnou prci. Proto mu dkuji i za povzbuzen k dal tvorb, kterho se mi v jeho dopisech dostv. A tm se i na to, co jet o svch oblbench autorech nape a co z nich piprav k vydn.

23

PAVEL KOTRLA Letm setkn (s Mojmrem Trvnkem)Mj pspvek bude ponkud vzdlen teoretickmu duchu konference a kritickm analzm dla a innosti Mojmra Trvnka. Jedn se spe o vyznn lovku, se kterm se potkvm pi ad pleitost, a to nejenom skrze strnky knih a asopis, ale tak osobn. Setkn prv: Vsetnsk zmek Pachatel: Mojmr Trvnek, maturitn ronk 1950. Ob: Pavel Kotrla, maturitn ronk 1992. Jsem rd, e se tato konference kon prv zde, v prostorch vsetnskho zmku. Ten je ostatn zachycen i v jednom z dl Oty Filipa, a to Valdtn a Lukrcie. Po letech se tak na msto inu vrac pachatel i jeho ob a jako v dobr detektivce je as na rekonstrukci. M prvn setkn s Mojmrem Trvnkem se odehrlo prv zde, v tchto prostorch, v tomto sle, a to na potku devadestch let minulho stolet, jet v dobch mch studi na zdejm Masarykov gymnziu, jeho jsme oba absolventy. Byl jsem ji tehdy vnivm tenem louskajcm i dv ti knihy denn, ale pro to nepiznat, mj tensk vkus nebyl nejvytbenj. Ne, e by nyn byl, ale snad se aspo rozil. A prv zde, v zaplnnm sle, jsem poprv osobn poznal pana Mojmra Trvnka, a to jako prvodce literrnmi veery. U si nepamatuju, zda ten prvn byl zasvcen bibliolii nebo zda to byl veer prv s Otou Filipem. Pamatuji si jen pohotovho a obeznmenho prvodce, kter na sebe nestrhval pozornost (jak bv bn u ady modertor), ale kter pro mne v tomto malm mst jako jeden z prvnch zprostedkoval setkn a dotek s literaturou s velkm L. Tehdy jsem Mojmra Trvnka, nemaje bliho pont o jeho dle, vnmal pedevm prv jako absolventa tto vsetnsk instituce, ke kter se ostatn vdy hlsil, jak o tom svd teba jeho vzpomnky nebo pspvek v almanachu gymnzia z roku 1968. Sta vak prolistovat ronky regionlnch kulturnch periodik, jako je Revue Valasko, zlnsk Revue Prostor, asopis broumovskho muzea a adu dalch tiskovin, nebo pipomenout jeho spoluprci na Slovnku valaskch osobnost a vechny pspvky svd o autorov trvalm a hlubokm vztahu ke kraji, ze kterho vzeel. Setkn druh: vysokokolsk kabinet Setkn druh probhlo jen o nco pozdji, pravdpodobn v roce 1995. Jedn se o pouhou epizodu, dost mon marginln, pesto vak v lecems typickou pro vnmn Mojmra Trvnka v kontextu esk povlen literatury. Pi jedn z mnoha diskuz o poezii jsem zmnil jmno Mojmr Trvnek. A odbornice pednejc eskou literaturu dvactho stolet reagovala dotazem, zda jsem se nespletl a zda nemm na mysli Jiho Trvnka. Piznvm, e v tom okamiku jsem se dotazem ctil zaskoen, i kdy jsem na nj samozejm reagoval. Znal jsem jmno Mojmra Trvnka pedevm v souvislosti s dlem Jana Zahradnka, Jakuba Demla nebo Bedicha Fuka. Zarelo mne, e u nkoho, kdo se vymezenmu obdob profesn vnuje a o zmnnch autorech pedn, tomu tak nen. S odstupem doby vak povauji tuto drobnou udlost za pznanou a vypovdajc o velmi postupnm pijmn a vnmn Mojmra Trvnka jako vznamn postavy esk literatury ir odbornou veejnost. 24

Pesto si vak dodnes lmu hlavou nad otzkou, pro jmno Mojmra Trvnka nebylo zaazeno do Literrnho slovnku severn Moravy a Slezska (19452000), kter v roce 2001 vydalo nakladatelstv Votobia ve spoluprci s stavem pro regionln studia Ostravsk univerzity. A nejsem sm. Ve sv recenzi si toho poviml napklad tak Petr Hora. Paradoxem zstv, e toto heslo bylo zapsno. A pes vechna rizika patn interpretace zmr sestavovatel tohoto slovnku se domnvm, e se jednalo o pochyben, kter pinejmenm mne, jako jednoho ze spoluautor tto publikace, stle mrz. Vdy u jen nzev slovnku evokuje urenou zempisnou polohu a pedmtem zkoumn ve zmnnho stavu je prv region severn a vchodn Moravy. Potvrzen tto sv domnnky a starho znmho pslov Doma nen nikdo prorokem pak vidm hlavn v ptomnosti hesla Mojmr Trvnek v modrm Slovnku eskch spisovatel od roku 1945 vzniklm pod vedenm Pavla Janouka. Tehdy poprv jsem si vak asi nejvraznji uvdomil, v jak obtnm postaven ve vztahu k ocilnmu akademickmu prosted se nachz odbornk existujc mimo ociln struktury, odbornk krejcho svou vlastn cestou. Jedn-li se navc o lovka skromnho, z vlastn pirozenosti nederoucho se do poped a na sebe neupozorujcho, pak je cesta k jeho pijet del. Postupn a ve stle zetelnjch obzorech vystupuje dlo ctyhodnho rozsahu. Sta pouze zmnit editorskou prci, innost opisovae, kritickou innost a teba pominout aktivity dal. To ve vede k postupn irok reexi zmnnho autora i irokou akademickou veejnost. Natst, nebo si dala naas. I tato konference toho me bt dkazem. A na zvr setkn tet: Texty A hned na zatek musm zdraznit, e setkn, ze kterho mm nejvt radost, nebo se jedn o kombinaci setkn jak osobnch, tak setkn literrnch. Ponejvce je mm spojeny s asopisem Texty, kter zde ve Vsetn spolu s Daliborem Malinou, Jakubem Chrobkem a dalmi pteli vydvme ji vce ne deset let. Vzhledem k tomu, e situace esk literatury a asopis je jak je, pat Texty mezi tch nkolik mlo vychzejcch asopis a na jejich strnkch ji publikovala za dobu jejich existence ada zavedench autor. Ale pesto si vm toho, e Mojmr Trvnek byl jednm z prvnch, kdo projektu vnoval svou dvru, a to ji v jeho potcch v roce 1996.

25

ZDENK VOLF DchnJeden ze vzcnch list, kter jsem sml od Mojmra Trvnka pijmout, se uzavr slovy: Nezapomnm na Vs, jste i v mm modlitebnm adresi. A jedna z odpovd v ji pamtnm Rozhovoru na hranici, jen s Mojmrem Trvnkem pro revue Box vedl Pavel Petr, zn: To vechno vyaduje nejen studium, ale i rozjmn. Myslm, e tyto dv vty mnoho prozrazuj o jeho skrytm ivot, z nho se napj ve, co je pak nsledn hlsno ze vech tch vod, doslov, kritik i memor jako ze stech. asto recenzent, ani si toho bv vdy vdom, na sebe k vc ne autor svou knkou. Jet na potku devadestch let minulho stolet si sice Mojmr Trvnek jen s bzn a chvnm pedstavoval dokonen edice Dla Jana epa, Dla Jana Zahradnka i Spis Bedicha Fuka. Ve nad to, dal lnky a edin poiny, byl by dle jeho slov u tdr Bo dar, tedy nco, co nm me bt pouze pidno. Jenome dnes u ptasedmdestilet jubilant dostal daleko vc v me vrchovat a natesen a ji dvno. Pe-li se v souvislosti s Josefem Florianem i Ivanem Slavkem, e mli charisma rozliovn duch, Mojmr Trvnek byl z Ducha svatho obdarovn darem z nejzkladnjch a nejnenpadnjch: darem sdlen. Nebo duch Trvnkv, na rozdl od nkterch kesanskch intelektul, vdy buduje. A akoliv v stran, nesoupe, ale jako kdyby neustle vemi svmi pracemi vytvel spoleenstv. I proto jeho recenze jist nejeden z ns povauje za soust svho dla. Za pmluvnou modlitbu. Osobn jeho postehy: ...jde o innost srdce a jde i o rozen, pijm za sv i koeny maneliny, poetika holho Ano-Ne, pociuji jako dchn... Je-li vak, by zrovna od blzkho spolupracovnka, ohroena radost z pravdy, jako v ppad Zejdovy zahradnkovsk biograe Byl bsnkem!, nevh napomnat a ped celou tenskou obc napravit, co nejde ji vydit pouze mezi oima Hospodinovma. Ale jinak o mnoho radji stav sp smr ke, napklad mezi individualitami typu Bedicha Fuka a Ivana Slavka; stv se orodovnkem u ten za Ivana Divie, zastvaje se ho prozeteln Jakubem Demlem, Divie pozdjho a eknme pekelnho, omilostuje samotnm Dantem... Vbec nenavn i mezi nejprotikladnjmi autory, a u mrtvmi, ivmi i tm tmi, jim se tu rj teprve stane rodnm krajem, zakld nejneoekvanj spoleenstv skrze studnice jejich ver: Oni neastnj vech bsnk minulch... (Jan Zahradnek). Doke bt a evangelijn nestrann k tvrcm veobecn cennm jako k tm regionlnm i outsiderm, dobe si je jako jeden z mla vdom, e skutenho kritika ani neznalost neznmho autora neomlouv. V krajin tak hrd na zbojnictv, potamo partyznstv, nevh v epovsk studii Tv pod pavuinou oznait vlen zasvcen zrazenho nroda Matce Pn za dleitj diverzi ne leckter vnj atentt. Z nenpadnch posteh teba o zpovdi v doslovu k Demlovm lpjm IIII (vede k obnov sebe, ke znovunalezen a zhodnocen ivota zvaznho, bez vindl a iluz) lze usuzovat i na velmi zasvcen zkuenosti v rmci kesansk spirituality. Konen, nikdy nezapomn ani na sv malik, jm se celoivotn vnoval. Trvnkv ponor v oblasti dtsk literatury viz nedvn pspvek v Poct Kubnovi nad bsnkovmi veri tentokrt dtem Hled se Micimaus pat tradin k nejcitlivjm.

26

Vclav Blohradsk publikoval ped asem v Salonu vrohodn text o vt poteb tvrho... nikoliv psan, nbr ten. A Vclav Clek pe v tme periodiku jen o nkolik sel pozdji vzhledem k J. L. Borgesovi a jeho svtu o inu etby. Mojmr Trvnek by bezesporu mohl takovto kurzy ji dvno vst. Je vak jist, e ty jeho by mly, a vlastn u dvno maj, o rozmr navc. Toti o rozmr lsky, o kter apotol Pavel krsn k, e nepot kivdy, ned se vydrdit, vechno snese... Nebo je psno i zejm, e o ve pijdeme, jen o tento rozmr nikdy ne. A Mojmr Trvnek se vdy pokorn charakterizoval pedevm jako milujc ten. ten, jen se svmi autory sdl vn; o nho ji ve svm modlitebnm adresi nemusme mt strach pouze lsku.

27

JAN HECZKO Jemnost i te bukovho deva. Trvnkovy memory Skryt letokruhyPipomnal mi fyzickou podobou, vraznou mluvou i charakterem nkter staten a rovn chlapy z rodit; () byl cel ivot v bojov pohotovosti, nebl se jt na trh s vlastn k, ale nepsobil dojmem bojovnka, ml jsem ho sp za prototyp spravedlivc z jeho romn, lid z bukovho deva. M. T. Ale j se vlastn pod jet inu s pohebnm prvodem k tepanmu eleznmu ki na hrob Bori (Trvnek: 125; dle jen slo strany). Vzpomnn a psan, psan-vzpomnn jako cesta na hbitov, jako kren ve smutenm prvodu. A pesto, a prv proto je cel to rozpomnn i pipomnn na stran ivota. (Nejen pro pvtiv humor, kter jako vlha a jako koen prostupuje dny vyprahl i vnj.) Na chvle a dny jasn i ztemnl, rozmarn i bolestn se toti rozpomn nkdo, kdo je zbyl a pozstal jinak z podstaty, bytostn. To vbec nen testamentrnost vyplnn jen smutkem a truchlenm, ale stejn tak, mon pedevm - vdnost a vdomm zvazku. Vdy jsme pozstal. Vdy pedevm vdme. Zemelm i ijcm. Bolestn a radostn vdnost nejsou jedno, ale jsou si od potku a do konce ve vzpomnce tak blzko, jak je to jen pedstaviteln (spe vak nepedstaviteln): () vtinu toho, co m doopravdy ovlivnilo, jsem zskal Jurovm prostednictvm (33). Kdykoli ude tkrlov mrazy pslovenou silou, v n tuhne mza a stromy kvl utrpenm mrznoucch koen, jako bych se znovu marn kryl ped lednovm vtrem, kter protahoval hbitovem v Branku, kdy jsme li za rakv Jurovou, kdy jsem hledl do hrobu ptele Jiho Schmidta. V tyto dny, kdy to pu, je to u tyicet rok, co zamrzl hlna dunla na jeho rakvi (29). Nejde tu jen o rozpomenut coby pou pamti do minulosti, ani o pedstavu minulosti, ale o ivouc znovuzptomnn minulho. M vbec smysl tv v tv takto ivm obrazm mluvit jednodue o minulm? Ohlm se tedy obas. Krn pte je ztuhl, svaly obolavl, ohlm se tud celm tlem. Pi chzi a pod jet chodm rd po tomto svt je to obtn. Ohldnut jsou krtk, nepravideln, zrak nespolehliv; obrazy leckdy rozosten, a snad nkdy i klamn nevytvej souvisl djstv, pedstavuj jen vytren strnky z t tk knihy Kdys (o kter psal Jan Zahradnek (6). V jedn dvn kolekci rozmanitch knih se a npadn asto kr. A je v tch pbzch dleit nejen odnkud nkam dojt, ale i zpsob chozen. Chze jedn z postav tch pbh je nejprve tkem, je to chze-lhan, chze-manipulace, chze-sebezajiovn, je mon jen zakrv pohyb jet pvodnj: chzi, i spe tk-strach; a po nesnadnm zpase u nonho brodu, kdy je lstiv chodec Kmsi zrann, se me setkat se svm bratrem. Jako by obtn chze a bolestiv ohlen vedly podobn jako jkobovsk zchromlost k setkvnm, o nich Mojmr Trvnek nejednou mluv jako o tajemstvch, jim nen s to doshnout na dno ani po padesti letech. lovka i literaturu asto pepadme a napadme a vlastn zabjme, sami vak napadajce a belhajce setkvme se s nimi. Nutno znovu podotknout, e opravdu nelze nad touto knkou vzpomnek prost ci, e

28

k tmto setkvnm dochz a ve vzpomnce, kter by byla jen netlesnm plodem prce pamti, pouhou (Trvnkovou) pedstavou: vzdor vem moudrm knihm, v nich se pe, e a psanm i vzpomnnm se teprve setkvme se svtem, vzdor vemu mnostv zajmavch i uitench spor o to, zda a jak se ve slovech obr skutenost, pop. zda a jak se samotn slova zrcadl navzjem, kr v Trvnkov vzpomnn slovo a ivot samozejm vedle sebe, jsou spolen slovo, ver, kniha, vzpomnka, lovk i svt. Nic a nikdo z toho nesnese drsnj zachzen. Nebo mon snese, ale nelze pak u hovoit o setkvn. Samozejm e knihy maj sv svty, nkdy ukazuj za svt, k jinm svtm nebo jet dl, ale stejn tak jsou i ze svta a ve svt. Nejsou zde vhradn msto skutenosti. Nejsou jen ke ten, kter chce na Bo svt zapomenout. S knihami se lze setkat i tak, e se ukldaj a rovnaj do knihovny. Pepisuj se (cel msce a roky), aby mohly bt darovny npadn asto se ve Skrytch letokruzch knihy nkomu dvaj. Tak proto je teba vzpomenout nejen na jejich vce i mn znm nebo zcela neznm spisovatele a kritiky, ale tak knihae imlka z Valaskch Klobouk, kter rozpadl knihy pro dti znovu sceluje, vazae Stanislava Vodiku a v neposledn ad mnoho dalch, bezejmennch: () kolik neznmch student, kaplan, uitel, sluek, ednk, bsnk, eholnk a jinch dalch vytvelo takto, ani o sob vdli, hrze barbarstv a zkze (109). Ale jet jinak - zpsobem zvltnm i samozejmm souasn je v tom vzpomnn literatura ze svta a ve svt, vedle lid-blinch, pro n a s nimi a dovolm si ci tak vedle ns, pro ns a s nmi: () vdycky oslnilo zajisken mezi slovem a skutenost. Mohl to bt jedin ver, ve struktue bsn teba nedleit, nijak npadn a ne vdy mistrovsk, ale zpsobil v jist situaci vthnout do bsn. Ten prvotn kontakt jako by se obnovoval pi kadm novm ten, i ve vzpomnce (153154). Setkn, o jakch mluv tyto dky i cel kniha, nelze plnovat. Smysl nen jen vsledkem na vykladask vle. Najednou ctme a vme, e jsme msi/ kmsi/Kmsi doteni: Bohem, druhm lovkem, jedinm verem. To nen etba identikac nebo hermeneutika i interpretace, ale setkn, kter me zmnn dovednosti doprovzet a oivovat, ale jako ono samo zstv neuchopiteln, prost pichz: Kdy jsem pi korekturch poslednho svazku beletrie Jana epa Poln trva dospl k povdce Stank, zadely se mi pod ki bolestn prvn dky, jako vdycky, kdy jsem je za poslednch tyicet let etl (29). Takov Setkvn opravdu nemohou bt pomovna postavenm v uebnici djin literatury nebo bt mrn potu dk v lexikonu (157). Jsou pli ivm a ivotnm dnm na to, aby jim mohly bt prvy djiny, nejen ty literrn. Naopak nut hledat poezii, jakkoliv skromnou a pracovn uubranou, i v pamtncch (152). Jen jedno se me zdt zvltn jak mlo se na tch dcch plnch autor tzv. spirituln literatury mluv o ve. Njak podobn je to i v pbhu o Noemovi nikde v knize Genesis nepadne ani slovo o tom, e by Noe vil. O jeho ve mluv a ten jeho pbhu, autor Listu idm. Noe jen stloukal korb, o jeho dvodech vichni pochybovali. Nkdo jin byl zase nakladatelem, ani vlastnil nakladatelstv. O ve mluvit neteba. Nen pro ji vnucovat. Je na tench, aby ji poppad rozpoznali: teba v tom blznivm stloukn, teba v tch setknch, teba v tom trplivm klepn do psacho stroje. LITERATURA: TRVNEK, Mojmr 2001 Skryt letokruhy (Vsetn: Dalibor Malina)

29

JAKUB CHROBK Literrn kritick metoda Mojmra TrvnkaRODN NOC (Mojmru Trvnkovi) Stem zbradl prorst msc vben bludikami narcis a tsk blobu do pupenc vykruujcch melodii hor. Pi pokusu pojmenovat kritick typ Mojmra Trvnka, zpsob, jakm obcuje s texty jinch autor, se nabzej dv hlavn monosti. Jednak sledovat smovn Trvnkovy innosti od konce 40. let po souasnost. Je to smr lkav a jde o kol, kter jednou jist bude splnn. Ovem zrove je to zadn obshl a jeho vsledek by se jen tko vmstnval do podoby kratho ppisu, kter mm dnes na zeteli j. Proto jsem se rozhodl pro jinou monost. Pokusm se tu pemlet, jak Mojmr Trvnek obohacuje prostednictvm svch recenz nae souasn pemlen o literatue a pedevm o jejm hodnocen. Pokusm se svho uvaovn dokldat texty Trvnkovch recenz rznch literrnch nr, citovat budu ze stat, kter se objevily v rznch typech literrnch periodik. Zstanu tak u text vnovanch krsn literatue, protoe ty, kter se zabvaj odbornmi texty, maj jinou strukturu a uplatuje se v nich ponkud odlin typ mylen a psan. Pro Trvnkovu vahu o literrnm textu je dleit jaksi vod, vstupn informace, kter glosuje tma recenzovan knihy. V tomto ohledu se projevuje Trvnkova ivotn i tensk empirie stejn jako jemn, vybrouen jazykov projev. Ob tyto schopnosti nedlaj tak z vodnch vt Trvnkovch recenz nutn zlo, ale jsou u organickou soust kritick reexe. Jako dobr pklad me poslouit nap. recenze przy Antonna Bajaji Zvlen: Jakkoliv se zd, e lovk vid ve vlkovi ztlesnn ohroen a zla, projevoval k nmu odedvna mnoha zpsoby jaksi ambivalentn vztah strachu i spznnosti. (...) Do kolika slov, pslov a poekadel vlk vstoupil, v kolika legendch a pohdkch hovo s lidmi. Neodbytn zajm lidskou obraznost, take vlm jmnem oznaila rznorod innosti a pedmty i nstroje. (TRVNEK 2003a: 172) Citace byla del proto, aby bylo jasn patrn a zejm, jak nedln a nhl je pro Trvnkovo mylen pechod mezi autonomn estetickou sfrou tvoiv lidsk innosti v umn a mezi tvoivou slou lidskho konn jaksi mimo umleck svt, v oblastech kadodennho ivota, chcete-li. To je prvn klov fakt: Mojmr Trvnek, zd se, nepeml o literatue v omezenm kontextu jejich hodnot imanentnch, ale je schopen jej reexe na pozad celho a zcelenho lidskho ivota, kam krom literatury pat i fotbal, esnek, nvtva kostela, prolapan cesta, vzpomnka na dtstv apod.

30

Trvnek je a vdecky, odborn pesn v analytickch komentch, i kdy k tomu vbec nepouv jazyk peplnn nov vznikajcmi a zanikajcmi termny. Jeho formulace vychzej primrn z estetick zkuenosti, z proitku spojenho s etbou literrnho dla. Ale zrove se neodehrvaj jen v rovin subjektivnch obrazotvornch popis, pojmenovvaj vdy komplexn jazykov kvality toho kterho literrnho nru. Velmi asto se pi takovch popisech vyuv jevu, kter se v souasn literrn kritice objevuje minimln a opatrn toti zaazen kontextuln. Trvnkova metoda rozhodn nezstv na pozicch pozitivismu, ale jistou schopnost uvidt literrn dlo nejen jako vsledek jedinenho tvrho aktu jednotlivce, ale jako vslednici takovho konn a historicity literrnho vvoje, zkrtka Trvnkova schopnost zaadit literrn dlo nejen do oblasti nrov, ale zachytit a pojmenovat tak jeho umleck rodokmen, to je podstatn pozstatek toho nejlepho, co v esk literrn vd pozitivismus zanechal. Je to dno zejm i tm, e Trvnek nepodlh metodologickm obavm z plan vlivologie, e je sebevdom dviv ke svmu ten. To mu potom umouje charakteristiky dla prohloubit prv o jeho koeny, ktermi ale nechce recenzovan dlo devalvovat, spe naopak. Jako pklad uvdm recenzi na bsnickou sbrku Zenona Kaprla Such rorty. Bylo by mon hodiny opisovat zvukov kvality Kaprlova vere, bylo by mon hledat pro n neotel metafory, ovem prv dky schopnosti uvidt v Kaprlovi prvoplatnho nstupce ji nartnutch a naznaench lyrickch postup vyrst najednou charakteristika pesvdiv, srozumiteln a pesn: V ct k posvtnosti svta je blzk jinmu staromilci, Klementu Bochokovi. Podobn jako on (...) navazuje i na lidovou pse s jej konkrtnost i vidnm svta, transformuje po svm jej zvukov kvality, jej intonan podnty a pedevm jej chvlu ivota. (TRVNEK 2005: 23) Dal klovou charakteristikou Trvnkovy recenzentsk innosti je trvn na estetick hodnot a zrove jej hledn a pojmenovvn. Trvnek je si dobe vdom, co je stednm tmatem a kolem literrn kritiky, v, e recenzentsk innost bez kritickho soudu pestv mt jakkoliv opodstatnn. Je to v dob, kter se holedb destkami svch stejn oprvnnch diskurz a tedy destkami stejnorodch a namnoze protichdnch soud innost stejn potebn jako odvn. Trvnek zstv vrn t nejlep linii, kterou meme v esk literrn kritice uvidt. Kdybych se ml pokusit o sestaven rodokmenu Trvnkova zpsobu psan, dalo by se snad ci toto: ze aldy ponechv si vbunost a neotelost stylovou: Kaprl nen strjce krasohled. Jedna jeho star bsnick sbrka je sice nazvna Rov cesta; jeho vlastn cesta nem nic spolenho s lakovnm na rovo, ale spe s trny. (TRVNEK 2005: 23) Z Vclava ernho zaslechneme onu jemnou ironii, kter ovem nevrh kolem sebe dnou jedovatost, jako nap. v recenzi na sbrku Gabriela Plesky esnek! esnek!: Ale esnek mm rd. Je to n esk en-en, zruka zdrav a dlouhovkosti bez sklerzy. Pln tak funkci pavku pi ken omdlelch a doporuovali ho i proti atomov bomb. Pochz z eledi liliovitch, ml by mt tud blzko ke klasick lyrice a pece ho romantit lyrikov nepustili do svch libosad. (TRVNEK 2003b: 24) Z Bedicha Fuka zas schopnost sjednocujcch syntetickch charakteristik, jako v ppad recenze na romn Pavla Kolmaky Stopy za obzor: Kolmakova kniha je romn o dobrm, ale nedokonalm svt, o setknch a mjench, o nikdy nekonc cest: za lovkem, za lidmi, za sebou samm; za Bohem. (TRVNEK 2006: 2) Jist, me se zdt, e takto formulovan charakteristika romnu m u velmi blzko ke kli, ale jsem pesvden, e tomu tak nen, protoe Kolmakv romn je skuten v tomto smyslu tra-

31

dinm romnem o hledn sebe sama. Naopak, domnvm se, e toto je jedna z dleitch hodnot Trvnkova literrn kritickho psan. Je to schopnost formulovat vci jednodue a zdnliv prost. To vechno, o em tu byla e, by sice stlo za nai pozornost jako dokonale naplovan emeslo, jako emesln a v tomto ppadn i ponkud chladn zvldnut kol. To nejpodstatnj, m se ale Trvnkovy literrn kritick texty odliuj, je v nem jinm, v nem obecnjm. Je to pesvden, dnes u mlo vdan, ale myslm, e naprosto nezbytn, je to dvra v psan slovo, kterou esk literatura potebuje jako svou ivotodrnou resuscitaci. Dvra v to, e toto slovo je bytostnou soust naich ivot. Ne jako nadstavba, jako utrcen asu, jako pomjiv naplovn jakchsi oekvn, nikoli jako kratochvle. Ale jako nesmrn plodn, zsadn, podstatn a neopominuteln zpsob byt na tomto svt. Trvnek zkrtka literrn texty personikuje, stvaj se spolumajiteli jeho ivota, nejsou to jen beznadjn chladn strnky v knihch, jsou to ivoty, osudy, dly, se ktermi je nutn se vn vypodat, jako to dlme s lidmi, i s tmi nejblimi. Jak jinak si vysvtlit ty krtk stihy, bhem kterch se mhme mezi svtem tam chcete-li svtem knm a svtem zde. Jako pklad pouiji znova recenzi na Kolmakv romn: Nen pochyby o tom, e Stopy jsou plnokrevn prza, a pitom se v n meme setkat s nktermi veri jeho bsn. Piem si uvdomuji, e zcela jist jsem jejich cel mnostv v organismu knihy nepoznal. Kolik cest mezi poli, osamlch strom, lijavc a nonch de a men a nebesk mode, kolik rozbh, pd a zakopnut, kolik cest, krok a stop je totonch v Kolmakov romnu a v jeho bsnickch sbrkch. teni to poskytuje pi kadm zastaven, kdy je zapoteb promnout oi a nabrat dech, spolen pocit, totonou jistotu (...) Vrhal jsi stn a tedy vidl jsi, e jsi. (TRVNEK 2006: 2) Citace byla zmrn del, protoe se v n ve, o em jsem mluvil demonstruje nejprve organismus knihy, potom ty vty, kter jsou na hranici onch zmiovanch svt, potom zas ten, kter tu nen ueten, tak je tm, kdo se potebuje zastavit a vydechnout. To je prv ten jako fyziologicko-psychologick akt, pi kterm pece tak dchme (a mnohdy velmi zrychlen), mme strach, zkrtka ten jako schopnost bt v t chvli stejn nejistm a rozpolcenm jako tvrce nebo jeho promlouvajc subjekt. Toto ve u nejsou jen umn stylistick konstrukce, to nen jen brilantn analza a deskripce. To je u nov, vpravd kritick vidn, to je nov, tvr in. A prv dky tto schopnosti vidt v poezii platn a potebn zpsob bytovn na svt, z v Trvnkovch textech znova jet jedno opren vdom. Toti vdom kritickho soudu jako tvrho aktu. Trvnek v, e kritik, aby mohl bt alespo dlm zpsobem prv svmu textu, mus se s nm vypodvat stejn vnivm, stejn oddanm, stejn tvrm gestem. A tak se stejnm rizikem jako bsnk je takto chpan kritik nucen nabzet a dvat v plen svou hlavu v kadm kritickm aktu. Mus bt schopen riskovat sv zesmnn, pokud prv v konkrtnm ppad vyjde najevo, e jeho text se spletl, jeho ten bylo pomlen. Tm se znova zakld to nejpodstatnj, co dv literrn kritice jej oprvnn. Je to jej patos. Jej opravdovost me bt znova zaloena pouze na takovm zpsobu kritickho hodnocen. Na hodnocen, kter se samo stv velkm dlem slovesnm. Je to dl tvrce a zrove sluebnka. Sluebnka z nejneuitenji uitench.

32

LITERATURA: TRVNEK, Mojmr 2003 a Mezi lovkem a vlkem, rec. na Antonn Bajaja: Zvlen; Aluze VII, . 2, s. 172173. 2003 b Kl k urovn bsn, rec. na Gabriel Pleska: esnek! esnek!; Texty VIII, . 31, s. 2425. 2005 Bsn v ei vzan, rec. na Zeno Kaprl: Such rorty; Tvar XVI, . 1, s. 23. 2006 To je dobe, e tu sme, rec. na Kolmaka Pavel: Stopy za obzor; Tvar XVII, . 13, s. 2.

33

DALIBOR MALINA Mojmr Trvnek a obrazy ValaskaJsem majitelem knihkupectv a mal galerie v tomto mst, vydvme s nkolika pteli literrn tvrtletnk Texty; zabvme se tak nakladatelskou innost, mezi nkolika vydanmi tituly autor z Valaska jsou i Skryt letokruhy, pro m stle chvatn a obdivuhodn vzpomnkov knka Mojmra Trvnka. Vnujeme se tak vstavn innosti, organizaci a reexi vtvarnho ivota v naem kraji, na Valasku. Pichzm tedy na tuto konferenci jakoby z opan strany, dvemi kadodennosti, kde je vechno pece jen trochu jinak ne jak se dje v pedagogickm prosted vtinou clevdom pracujcm na novch poznatcch a jejich systemizaci. Zmrn, a i kdy vm, e je to skoro drz, e je to mlo, a na pana Trvnka to nesta, vidm dnes pichzet tohoto valaskho rodka a obyvatele Novho Hrozenkova stejnmi dvemi. A s nm tu st jeho portrtu, kter ho pedstavuje jako pravidelnho a pilnho nvtvnka knihkupectv na vsetnskm nmst s mimodnm pehledem o vem, co vychz a vyjde, zakzkovho spisovatele, jak se sm nazv a jak to usilovn roziuje jeden z jeho nejlepch ptel, exeditel zkladn koly v Hovz Jan Matu. M vak k tomu celkem sympatickou motivaci v Trvnkov tezi, e literrn psemnosti jsou tvoeny, aby je nkdo etl. Vidm ho pichzet jako moudrho, nkdy trochu brblajcho (jak tak reagovat na odvn poadavky nkterch aspirant vysokokolskho diplomu nebo vdeck kariry, vyadujc hodiny a dny pracnho vyhledvn a psan), ale vdy trplivho rdce student a doktorand, ve vcech literatury, jako pozornho poutnka Valaskem a Novm Hrozenkovem znajcho detailn jeho obyvatele a zvl pesn vrazn venkovsk typy, jejich vtnou intonaci, slovn zsobu, frze a kli, kterch pouvaj. Vidm ho pichzet jako osobnost reektujc reexi jinch, mezi jinmi reexi vtvarnou, v nm m dleitou lohu obraz Valaska. A prv u n, protoe ta literrn bude pipomenuta jinmi astnky tto konference, bych se chtl krtce zastavit. Tak proto, e blzce souvis s tmatem, kter m osobn vdycky zajmalo, pro vcelku dosti zeteln projev romantizujcch tendenc, kter pevaj v umleck interpretaci Valaska dodnes. Potkem 90. let minulho stolet se rozvinula do znan e innost Pamtnku Antonna Strnadla v Novm Hrozenkov, originlnho muzea salanictv vtvarn dokumentovanho profesorem Vysok koly umleckoprmyslov v Praze rodkem z Trojanovic, z opan strany Beskyd, Antonnem Strnadlem. Ten ml vel vztah k Novmu Hrozenkovu a na Hrozenkov, prv v objektu nynjho Pamtnku, o przdninch asto pobval, kreslil, maloval a kresebn ivot na Vsacku dokumentoval. Soust innosti Pamtnku jsou u nejmn dv desetilet pravideln vtvarn vstavy, pro jejich uvdn si organiztoi tohoto kulturnho zazen po roce 1989 velmi brzy vyhledali literta Mojmra Trvnka (pedtm vstavy neuvdl, ani nechtl). Jeho vody k vstavm nezstaly dlouho utajeny sousednm obcm a valaskm mstm. Od 90. let uvedl vce ne 25 vstav pevn v Novm Hrozenkov, v Karlovskm muzeu ve Velkch Karlovicch, v Karolnce a na Vsetn. Jednalo se o prezentace tvorby vesms znmch valaskch vtvarnch umlc, nebrnil se vak ani vodm k vstavm, kter reprezentovaly, eeno ponkud vulgrn, takzvan vtvarn provoz, nezbytn (pirozen a po citliv vnmanou hranici) pro utven kulturnho klimatu msta,

34

schopnosti veejnosti akceptovat umn jako prostedek aktulnho vnmn reality otevrajc monosti jejho hlubho citovho provn. Slovem doprovodil vstavy u zmiovanho Antonna Strnadla z Prahy, Jiiny a Ilji Hartingerovch z Brna a Karolinky, Luka Majera z Hutiska Solance, Jana Hrnrka z Frenttu p.Radhotm, Antonna Kaderky ze Vsetna, Jitky armanov z Hrozenkova, Jaroslava Kopeckho z Halenkova a mnoha dalch, publikoval o vstavch a autorech destky lnk v moravskm tisku. Valasko odjakiva pitahovalo hlavn krajine, na Valasku se konaly znm pedvlen plenry s ast velkch osobnost mezi jinmi teba Augustinem Mervartem, Slovkem Janko Alexym, za motivy do Zdchova, stylovho devnho hotelu se jezdvalo od pedvlench let a do let osmdestch. Objevovali se tady profesor Akademie vtvarnch umn Otakar Nejedl se svmi studenty, Antonn Strnadel, Josef Bro, valat mali Jan Kobz, Karel Hofman a mnoz jin, na Solni nad velkmi Karlovicemi po cel desetilet od 30. let minulho stolet ili mali, kte pedtm, ne se pod solskm hebenem usadili, proli Evropou s etnmi vstavnmi pleitostmi a umleckm kolenm Schneiderka, Podeva a u jmenovan Kobz s Hofmanem. Svou sugestivnost, fotogeninost, pod nimi lze vyctit spodn proud tichho djinnho plynut udlost a pbh spojench se zem a prodou, vak Valasko pipravuje umlcm a jejich teoretickm prvodcm mnoh nstrahy. Z obdivu ke krajin a lidem ijcm opravdu prost a poctiv ivot ve stdajcch se obrazech ronch dob, zpevnnch o tradice a zvyky, dodrovan, uznvan a respektovan a dodnes, nen daleko k idylinosti a adoraci krajiny a kraje v sentimentlnm rozosten, plnm barevnch vkik a tradinch symbol, nejastji pasnk, ovc a pask s palami, prodnch motiv mezi nimi vldne bodlk a pupava. Je velmi tk nalzt v onom percepnm stereotypu, stabilit, pevnosti a vizuln nasycenosti vtvarn jazyk, formu, kter by msto a dje ozvltnila, stala se novou, originln vpovd. Zd se, e Mojmr Trvnek to vdl od potku a odolval tmto nstrahm, kter pipravuje valask krajina, nstrahm rozputnm ve falen citovosti a sentimentu, u odmala veden astnou hvzdou daru zrozen do rodiny a prosted plynoucch v jakoby dvnovk ct k lidem, lidsk jedinenosti a neopakovatelnosti, vybaven citovost a vzdlanost umoujc vidt, rozliovat a sdlovat. I kdy je to autor vel (pro ty, kte neznaj jeho promluvy pi vstavch jsou dostatenm dvodem k tomuto tvrzen teba jen Skryt letokruhy a nov pak rukopis pipravovan knihy, kter m prozatm pracovn nzev Vzpomnky, eseje, vyznn), zstv autorem intelektulnm, u nho je intelektualita zhodnocovna nalezenmi a po cel ivot zpevovanmi cestami vry a vdomm pesahu lidskho konn na tomto svt. Kdy v roce 1958 uvtala pan uitelka Boriov, manelka male Miloe Borii nstup Mojmra Trvnka do novho zamstnn sprvce Dtsk ozdravovny v Kychov, nen v jejm nadenm psan ani slovo oprajc se o racionln zven nov, nadjn ivotn situace pro mladho milovnka literatury, zejmna s ohledem na stran Domova, perspektivn nabzejc svobodnj vydechnut. Jak je to v jejch dcch karneval barev a obraz v evokaci as vlastn mladosti a ponajc uitelsk drhy! Kdybych umla pst knihy, jen o t krajin by jich bylo nkolik, vdy tam znm takkajc kad kmen, bvala jsem velk tulk, samot a mm to tam prochozeno vemi smry, na sever, na jih, na zpad, na vchod a k Dinotici. Jak tam bvaly podzimy! (TRVNEK 2001: 115) Pan uitelka dokzala podobn euforicky vykreslovat tamj lidi, postavy na pozad dekorativn psobiv krajiny. Bylo tam krsn, (TRVNEK 2001: 116) konstatuje stroze a vcn Mojmr Trvnek a pipomn ve Skrytch letokruzch sv tiaticet let trvajc denn, obsahov a citov boha-

35

t cesty do zamstnn podl stejn vody, stejnch strom a chalup, tedy pipomn tu st dne, kter napklad Bedicha Fuka smrteln nudila (Mojmr Trvnek na to vzpomn ve svch skvlch adventnch plhodinch vyslanch ped dvma lety v R na Vltav, kter pro rozhlas pipravili Jakub Chrobk a Miroslav Zelinsk). Trvnkovo Valasko je jin ne Valasko pan uitelky, te ve smyslu vznamov obsanosti a mnohostrannosti, m v sob vedle humoru i temn stny, jak k spolen s Ivanem Slavkem, jemu se prv v tto tnin pi nvtv Valaska ukzala valask krajina a jej duch. Mojmr Trvnek vnm prosted, ve kterm se pohybuje v koexistenci s vyvrcenmi i vytracenmi sny rod a jednotlivc (majc piny asto v novodobch djinch kraje a udlostech po roce 1948), ale i jejich nadjemi a silm zachytit v plynoucm ase zzranou chvli pocitu jeho naplnn. Neobyejn vzdlan literrn vdec, editor a kritik vstupuje se svm Valaskem do dialogu s vtvarnmi dly a jejich autory v vodech k vtvarnm vstavm, kter sice skromn, ale sp mystikujcm zpsobem nazv slovn ornamentac. Jsou to ve skutenosti nerozshl eseje, v nich se dotk problm ivota a tvorby, inspirovan genez a kontextem dla konkrtnch umlc. Odmt v nich a nechce sdlovat banality zahalen do asto teatrlnho a keovitho stylu historik umn, petenho umnou a oslujc terminologi, nechce ale ani znevaovat jejich specick odborn pstupy akcentujc z velk sti formln strnky vtvarnho dla. Jeho mezioborov pstup tc z dobr orientace jak ve lozoi, tak djinch umn, pivd posluchae na nov cesty k chpn umn v dnen dob, kter jinmi obrazy dekoruje udlosti v ivotech lid, v irm zbru zaazuje umlce do irch vvojovch i aktulnch souvislost nru a historie kultury v kraji. Trvnkova vystoupen na vstavch jsou tedy zvltnm setknm literatury a vtvarnho umn. Rozechvvaj jemn naladn lidsk due na monosti pekroen ryze pragmatickch a utilitrnch hranic a pijmn vc spiritulnch. V tto sv innosti, doprovzejc jeho prci na kritickch, editorskch a badatelskch kolech, jako by naploval to, k emu ho v jednom z dopis vyzval Bedich Fuk, kdy reagoval na Trvnkv rozbor jedn z povdek Jana epa: Tentokrt jsem se pesvdil o svrchovanm, nenpadnm stylistovi a kompozitrovi ci nco tak sporn a jasn a pehledn na pravm mst m u nco z kumtu a posln. Co na to vechno ct? Pite, nechte marnho opisovan (Fuk, jak znmo, tady reaguje na samizdatovou prci M.T., pozn. Dalibor Malina) vdy u jste v letech, kdy byste ml vdt, pro jste se narodil a jak je V kol (HRABAL 2003: 79). Ano, Trvnkova zamylen nad tvorbou vtvarnch mal jsou svrchovanmi literrn lozockmi obrazy a vbr z nich bude soust jeho nov, pipravovan knky. Dmy a pnov, kdybych ml tipovat, kter z vtvarnch umlc tvocch na Valasku, krom neoddiskutovatelnho Antonna Strnadla, je Mojmru Trvnkovi nejbli, jmenoval bych hned, a myslm, e bych se moc nemlil, dva. Profesora Karla Langra a male Miloe Boriu. Dlem obou se zabval, dlem Boriovm po autorov smrti, s Karlem Langrem se znal osobn. V textech a lncch, kter o nich zveejnil se nm krom invenn charakteristiky umlc a jejich dla ble vyjevuje, ale tak potvrzuje, Trvnkova hodnotov orientace. Karlu Langrovi, profesorovi Stedn umleckoprmyslov koly v Brn, kter nejdve uiteloval v Novm Hrozenkov, a pot odeel studovat na Vysokou kolu umleckoprmyslovou v Praze, Nov Hrozenkov uaroval. Trvil tam po dobu svho brnnskho pedagogickho psoben cel przdniny, po odchodu do dchodu vt st roku. U od 30. let minulho stolet dokumentoval Valasko, kresebn zachycoval valaskou architekturu, pracovn nstroje, kroje a typy Valach, a vedle toho tvoil. Vznikala jeho originln modrotiskov krajkov

36

graka a voln kresby. S panem profesorem se Mojmr Trvnek stkal, uvedl mu dv jeho vstavy, postaral se o dstojn rozlouen s nm po smrti (zemel v roce 1995 v 95 letech, do poslednho okamiku vnmav a se zjmem o sv okol), popularizoval jeho prci a dlo pi setknch s veejnost. V zvru poznmky, nazvan profesor Karel Langer, uveejnn v publikaci trky ze vzpomnek na Nov Hrozenkov, kter byl sm editorem, charakterizuje tohoto nevednho lovka, kter cel svj ivot vnoval poznvn a interpretaci Valaska, takto: Profesor Langer mluv vlun o tom, o em m co ci. Nepout se do przdnch vah, je vcn a konkrtn, i zvren vhledy a urit zobecnn ivotnch zkuenost formuluje velmi obezetn, stzliv, pesn jak byl po cel ivot zvykl na pesnost a vrnost (pi nejnezbytnj me stylizace) v odborn a dokumentrn kresb a ve sv nron funkci pedagoga. I v tomto smru nm poskytl uitenou lekci proti bezbehmu tlachn, v nm se rdi tvme, jako bychom rozumli vemu. Pi zmn jmen a zkladnch biograckch fakt by dnes bylo mon ci o tvorb a prci Mojmra Trvnka tot. S tmito slovy po boku asto sm rudnu. A jet jednu hodnotu bych rd ze spojen osobnost Langer Trvnek rd pipomnl: radost z objevovn prostch vc v nvratech k nim, doteky s tm, co se u skoro obvme ze strachu z tk vznamov profanace vyslovit; doteky s pravdou. U Karla Langra Mojmr Trvnek obdivoval radost z kreslen, obrazovho zachycovn milch mst, dalo by se ci jen tak, ve volnch chvlch, v nich bylo rozeznateln irok a oteven Langrovo srdce. Jist kresba, pln vroucnosti a prosta stylizace, motivy asto se vracejc: chalupy a strn, u chalup stromy a dojemn ploty, kter v chudob kraje nemaj co chrnit Nejryzejm zpsobem d kad najevo lsku tm, co um nejlpe, (TRVNEK 1992: 38) k Mojmr Trvnek v vodu k retrospektivn posmrtn Langrov vstav podan v Novm Hrozenkov, a na jinm mst pokrauje: Vimnme si, e k zancen opakovanm pokusu o nov vysloven neho pevn danho dochz u tch nejprzranjch, notoricky znmch text a jev, v jejich jdru psob nboj neomyln zasahujc srdce. Jen prost vci jsou pln a plnost je nevyerpateln (TRVNEK 2005: 19). Mravn integrita a osobn statenost Mojmra Trvnka jsou znmy a potvrzovaly se pesvdiv v minulch obdobch. Chci nakonec pipomenout tyto jeho vlastnosti ve vztahu k udlostem a osobnostem, kter pli oivovny nejsou. S ivotem a zejmna dlem male Miloe Borii (manela u vzpomnan pan uitelky), rodka z Uherskho Hradit, kter po sloitch ivotnch peripetich, pes neukonen studia na Akademii vtvarnch umn, krtkou paskou umleckou zkuenost a krtk pobyty v Praze, il a tvoil na Vsetn, kde tak v naprost chudob zemel na tuberkulzu v roce 1937. Dnes je to mal evropskch parametr, kter sm dospl ve 30. letech minulho stolet ke geometrick abstrakci a surrealismem inspirovan poetick umleck vpovdi. Mojmr Trvnek osobn Boriu znt nemohl, mal ale jako by byl stle svmi dly (naskldanmi a srolovanmi pod postel a za skn) i svm osudem ptomen v neuviteln skromnm pbytku pan uitelky Boriov ve Vsetn na Doln Jasence, kter kolem sebe hlavn po roce 1948 soustedila skupinu mladch litert a vtvarnk. Mojmr Trvnek jako piln nvtvnk jej poustevny, jak domek nazval, brzy a neomyln rozpoznal objevnost, upmnost a kvalitu Boriovy malby a byl tak mezi prvnmi, kter po Boriov malsk retrospektiv v jeho rodnm Uherskm Hraditi, kter prola takka bez ohlasu, upozoroval na velikost a vznam Boriova dla. Pipravil text v tomto smyslu pro vlastivdnou revue Valasko, pila vak sovtsk okupace, nsledn normalizace, lnek vyjt nemohl. Mojmr Trvnek slouil Boriovi dlu nezitn jinde a jinak. Kdy probhala v roce 1988,

37

ano, jet ped listopadovmi udlostmi, reprezentativn vstava eskoslovenskho abstraktnho umn s nzvem Linie-barva-tvar v nov rekonstruovanm dom U Kamennho zvonu na Staromstskm nmst, byl tam u Milo Boria zastoupen 18 pracemi, vtinou oleji, kvai, akvarely na lepence (na pltno neml) a kresbami. Jeho kresby a malby visely vedle trskho, Nezvala, Toyen, Frantika Hudeka, Muziky, my, v ptomnosti plastik Vgnera a Makovskho, a mnoha dalch (autor bylo 41), jmen, kter dnes tvo hvzdn nebe eskho modernho umn. Kdy jedna z poadatelek vstavy a autorka podstatn sti textu v katalogu k vstav, kde je Boria poprv eji pedstaven, Marie Rousov, zvolala: Kolikrt je u ns teba zajmav hodnoty objevovat, aby si zskaly sv oprvnn k ivotu? (ROUSOV 1988: 67), je to u jen prask hlas, klam, marn slva; pece jen jist vci dospj nkdy a na konec. Boria u umlecky il a objeven byl, tak dky Mojmru Trvnkovi. Je tstm pohybovat se v kraji, kde ije a pracuje Mojmr Trvnek, u jeho stn vzbuzuje respekt, ulamuje hroty plinmu sebevdom a naopak posiluje ho tam, kde jde o vci prost, pravdiv a upmn. Peji mu do dalch let hodn zdrav a sly vzdorovat v ivot vem nstrahm a klamm slovnm i obrazovm.

LITERATURA: HRABAL, Ji (ed.) 2003 Listovn pleitosti. Dopisy Bedicha Fuka Mojmru Trvnkovi (Olomouc: Aluze) ROUSOV, Hana a kol. 1988 Linie, barva,tvar (Praha: Galerie hl.msta Prahy) TRVNEK, Mojmr 1992 Doslov In Karel Langer: trky ze vzpomnek na Nov Hrozenkov (Nov Hrozenkov: Sdruen kulturn zazen) 2001 Skryt letokruhy (Malina: Vsetn) 2005 Profesor Karel Langer; Texty, ro. 10, . 38, s. 19

38

LIBOR MARTINEK Mojmr Trvnek a polsk literaturaHovoit o Mojmru Trvnkovi v souvislosti s polskou literaturou nen mimo rmec programu setkn u pleitosti jubilea tohoto rodka ze Vsetna. Ped asem jsem se na vzvu kolegy Jakuba Chrobka zabval mylenkou, zdali by se v tak rozshl celoivotn prci literrnho historika, kritika a editora vrazn kesansk duchovn orientace, nenael vztah k polsk literatue, vdy tolik prosycen duchovnost. Pipomeme jako pars pro toto renesann humanistickho Jana Kochanovskho, barokn artistnho Jana Andrzeje Morsztyna, romanticky rozervanho Cypriana Kamila Norwida, exilovho tulka Czesawa Miosze a dospjme a k osobnostem souasnm ke knzi-bsnkovi Janu Twardowskmu nebo ke Karolu Wojtyovi, pozdjmu papei Janu Pavlu II., zapsanmu do polsk literrn historie svmi bsnickmi a dramatickmi dly. Mj pedpoklad, e Mojmr Trvnek nemohl bt polskou literaturou nedoten, se k m znan radosti splnil. Na zklad korespondence s oslavencem lze zmnit nkolik okruh v esko-polskch literrnch vztazch, kde najdeme trvnkovskou stopu. Pokusm se pi jej charakteristice o strunost, nebo tit Trvnkova odbornho dla spov jinde, a tak mj pspvek pijmte jako zpesten diskurzu. Znanho ohlasu mezi odbornky se svho asu dokala Trvnkova glosa Prvn peklad do etiny (TRVNEK 1988) otitn ve Zprvch eskch bibliol. Autor poukazoval mimo jin na chyby v lnku Jana Pilae o pekladech Juliana Tuwima do etiny. Pila toti nezmnil skuten prvn peklady z Tuwima ve Florianovch Nova et vetera. Zpesnn daje ovem bibliolov povaovali dokonce za odvn tok na normalizanho spisovatele a Mojmru Trvnkovi zaslali dopisy. Jeden list piel i od Jana Pilae, kter se omlouval tm, e mu podklady pipravili univerzitn polonist. K tomu podotknme, e Pila od 70. let psobil na katede esk a slovensk literatury FF UK, kde vyuoval polskou literaturu a kde se v roce 1980 stal docentem srovnvac literatury na zklad habilitan prce M cesta k polsk poezii. Dnes u je tato zleitost spe ji jen anekdotou ilustrujc pokiven vnmn literrnho ivota ke konci normalizace. Mojmr Trvnek svou stopu zanechal i v oblasti pekladu, ale byl to spe jen dotek, kdy si s pekladatelem Lubomrem Nakldalem vymoval nzory o snad vech jeho pekladech z poltiny. Napad mne, e tyto dopisy by mon stlo za to najt a editovat, i kdy to nebude zejm snadn, nebo Nakldal zemel ped dvaceti lety a prozatm nevme, co se stalo s jeho pozstalost. Mojmr Trvnek podobn konzultoval s katovickm pekladatelem a bohemistou, redaktorem tdenku Go Niedzielny Andrzejem Babuchowskm vbor z esk metafyzick poezie 20. stolet Na ostrzu pomienia (1998, Na hrotu plamene). V tto knize, mimochodem v Polsku velmi kladn pijat, najdeme i podkovn M. Trvnkovi od pekladatele a editora. Pro rukopisn sbornk k vro Frantika Keliny vznikla v sedmdestch letech sta o nevydanm polskm pekladu romnu Bbel. Nejene je Mojmr Trvnek vnmavm a kritickm tenem polsk literatury, nbr je i aktivnm cestovatelem. V roce 1991 Polsko navtvil a do Lidov demokracie pak 7. 12. 1991 napsal fejeton Jan Zahradnek v Polsku (TRVNEK 1991). O rok pozdji (12. 5. 1992) podal ve stejnm periodiku zprvu o pekladu a vydn vboru z poezie Jana

39

Zahradnka piew niedokoczony (1992, Zpv nedokonen) od ji zmnnho Andrzeje Babuchowskho (TRVNEK 1992). Zatm poslednm pesahem do polsk literatury je Trvnkova recenze pekladu historickho romnu polskho autora Jana Dobraczyskho Nepemoiteln armda (2000) od Luisy Novkov v Katolickm tdenku (TRVNEK 2001). Jen pro plnost podotkm, e pbh romnu, jeho hlavnm hrdinou je anglick eholnk, vrchol jednou z nejvznamnjch nmonch bitev historie rozprenm panlsk nepemoiteln otily, kter v roce 1588 smovala k anglickm behm. Krom tchto zjevnch a heuristicky vcelku bezproblmov zjistitelnch stop existuj skryt stopy, jejich otisky se nedaj snadno odhalit. K nim pat lektorovn nkterch polskch peklad, mj. i mskho triptychu Jana Pavla II. pro esk nakladatelstv. Do oblasti kulturn publicistiky pak pat medailonky nkterch svtc, kanonizovanch nebo beatikovanch Janem Pavlem II., mezi nimi o Polce blahoslaven Andle Salawov, kter Mojmr Trvnek pipravuje pro farn zpravodaje (o Andle Salawov viz TRVNEK 2005). K tomuto durychovsky eeno poutnmu zbo pat i medailonek Blahoslaven Augustus Czartoryski (TRVNEK 2006). Samostatnou otzkou, kterou jsem Mojmru Trvnkovi dosud nepoloil, by mohla bt jeho etba. Nedovedu si pedstavit, jak mnostv rznch odbornch, beletristickch a publicistickch text polsk provenience peetl. Zajmalo by mne, co ho oslovilo a co ho teba nechalo chladnm. Tak si tuto otzku nechm na jindy. Jak sm Mojmr Trvnek uvedl v dopise, kter jsem od nj obdrel v ervnu tohoto roku: Mon by se toho nadrobilo jet nco, ale dohromady to nestoj za e. Myslm, e opak je pravdou a e snad mj strun pspvek poodhalil, a to s laskavm pispnm jubilantovm, cosi podstatnho na tma vztahu Mojmra Trvnka k polsk literatue, kultue a duchovnmu, nboenskmu ivotu. Nen ale vyloueno, e se jet nco z tto ponorn punkevn ky vyno na povrch. Peji Vm, pane Mojmre Trvnku, hodn zdrav. Ad multos annos!

LITERATURA: TRVNEK, Mojmr 1988 Prvn peklad do etiny; SB, . 1, s. 21 23. 1991 Zahradnek v Polsku; Lidov demokracie XLVII, . 285, s. 8. 1992 Zpv nedokonen; Lidov demokracie XLVIII, . 112, s. 5. 2001 Otzky historie i dneka; Katolick tdenk XII, . 30, s. 8. 2005 Blahoslaven Andla Salawov; Farn vstnk Hovz, erven 2005, s. 3. 2006 Blahoslaven Augustus Czartoryski; Farn vstnk Hovz, duben 2006, s. 4.

40

LADISLAV SOLDN Pspvky Mojmra Trvnka na strnkch Lidov demokracie (11.10. 1990 21.7.1994)V vodu pipomenut sp pro ty nemlad. V obdob komunistickho totalitarismu byla Lidov demokracie denkem dvj eskoslovensk strany lidov; lidovc, jak se zaalo kat. Obdobn strana, zaloen pvodn jako Nrodn socialistick, mla rovn svoje partajn noviny Svobodn slovo. Ideologick oddlen V KS nedilo oba tyto denky pmo, rozumj prostednictvm vlastn stranick cenzury, nbr prostednictvm k tomu urench (dajn volench) orgn tehdej Nrodn fronty. Ale pojednvat o zmnnch mechanismech, napklad o cenzue v redakcch obou list, a ji v hlavnch (v Praze), respektive v tzv. lilkch (v brnnskch, ty byly v obou listech po Praze druh co do dleitosti) zavdlo by tento pspvek do oblasti djin urnalistiky, toti trochu stranou od hlavnho zamen tto konference. Ale pece jenom nco k zmnn problematice Z jakho dvodu? Pedevm proto, e vtina toho, co publikoval Mojmr Trvnek v Lidov demokracii v obdob ohranienm daty 11. 10. 1990 (prvn sta, kterou mme doloenu materilov) a do posledn uveejnn stati z 21. 7. 1994 pat v prvn ad do djin esk (leckdy dokonce eskoslovensk) urnalistiky na prahu novho, ne ji totalitou prosklho, nbr demokratickho obdob. Zrove ale tvo nedlnou soust historie kultury, specieln djin literrn kritiky, respektive sfry mylen o literatue z potku 90. let 20. stolet. Tyto texty spadaj do obdob, v nm a od nho jsme si mnoz vetn Mojmra Trvnka hodn slibovali: v literatue, kultue, ale tak v kulturn-politick sfe Bohuel samotn list, Lidov demokracie, se jet v prvn polovin 90. let dokal ostatn stejn jako lidov strana nepli astnho konce, eeno hodn zdrenliv. Lidov strana ji tehdy zaala ztrcet svj politick kredit. Vyplynula z toho bohuel jedna skutenost: lidov strana Lidovou demokracii, svj partajn list, kter v kulturn-politick sfe hrl nikoli zanedbatelnou roli jak v mezivlenm obdob, tak v letech od konce druh svtov vlky do nora 1948, doslova a do psmene prohospodaila. Dobe vst stranu, to znamen rovn umt hospodait. A jestlie lidov strana prodala svoje partajn noviny soukrommu podnikateli, by to bohuel plynulo z jinho jejho neuvenho kroku, ba dokonce tzv. neodpustiteln chyby v hospodsk sfe, nelze zleitost charakterizovat jinak, ne jak jsme uinili ve. V obdob 1990 1994 publikoval Mojmr Trvnek v Lidov demokracii tm dv stovky pspvk. Ostatn meme jeho recenze, glosy, stati k jubilem, vahy, respektive rty spotat, sestavit autorovu pesnou bibliograi. Ale nemnme zde provdt nco podobnho bilannmu vytovn toho, m se zmnn autor podlel na obnov skuten demokratick urnalistiky jakoto sousti duchovn sfry ivota spolenosti. Lze toti konstatovat, e kulturn strnka Lidov demokracie patila v list k tm nejlepm a nejtenjm. A to nikoli jen na potku 90. let, nbr tak v pedchozm, tzv. normaliztorskm obdob. Vdy monosti pispvat vlastn do nekomunistickch, i kdy zkorumpovanmi pedstaviteli Nrodn fronty partajn hldanch, novin si vil kad, kdo nevolil postaven disidenta, ale pesto se snail nco podstatnho ct. By s vdomm, e se tak vlastn podl na vld komunistickho reimu u jenom tm, e me publikovat.

41

Mojmr Trvnek publikoval v