Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
PlzeÀsko a Karlovarsko
Okres Karlovy Vary hraniãí na severu
se SRN a je vklínûn mezi okresy Soko-
lov na západû a Chomutov a Louny
na v˘chodû. Na jihu sousedí s okresem
Tachov a na jihov˘chodû s okresem
PlzeÀ-sever. Má rozlohu 1 628 km2. Se
sv˘mi 121 847 obyvatel (k 31. 12. 2001)
je druh˘m nejlidnatûj‰ím okresem Zá-
padních âech, pfiestoÏe prÛmûrná hus-
tota zalidnûní ãiní jen 75 obyvatel na
km2. Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 27’
40” s. ‰.; 12° 49’ 10” v. d.) nalezneme
na soutoku Komáfiího a Zlatého poto-
ka, poblíÏ samoty âesk˘ Ml˘n. NejjiÏ-
nûj‰í bod (49° 55’ 17” s. ‰.; 12° 55’ 32”
v. d.) leÏí v lese na plochém hfibetu
1 km ve smûru JJV od obce Zahrádka.
Nejzápadnûj‰í bod (50° 24’ 42” s. ‰.;
12° 38’ 30” v. d.) se nachází v lese na
hfibetu 1 km SSV od Ploché hory
(939,0 m n. m.). Nejv˘chodnûj‰í bod
(50° 06’ 01” s. ‰.; 13° 18’ 07” v. d.) le-
Ïí v lese u kóty Horka (600,5 m n. m.)
3,5 km VJV od obce Chy‰e.
Mûsto Karlovy Vary, pfiirozené cent-
rum regionu, leÏí na soutoku fiek Ohfie
a Teplé. SoubûÏnû s tûmito fiekami pro-
bíhají hlavní komunikaãní trasy okresu.
Údolím Ohfie smûfiují silnice a Ïelez-
nice ve smûru Z–V, podél Teplé vedou
komunikace na jih k Plzni. Silnice I. tfií-
dy ã. 5556 (E 48) Z–V smûru spojuje
Karlovy Vary s Prahou.
Na severu okresu vystupují na povrch
staropaleozoické krystalinické komplexy
Kru‰n˘ch hor, na jihu metamorfované
komplexy hornin svrchního proterozo-
ika. Mezi tûmito komplexy leÏí tekto-
nicky zaloÏená deprese Sokolovské
pánve s terciérní v˘plní, která je na v˘-
chodû ohraniãená vulkanickou elevací
Doupovsk˘ch hor. Jen nepatrnû zasa-
hují na území okresu dal‰í platformní
geologické jednotky (permokarbon).
Krystalinick˘ komplex Kru‰n˘ch hor
tvofií fylity, svory a pararuly, z velké
ãásti spodnopaleozoického stáfií – pfie-
mûnûné pÛvodní mofiské usazeniny.
Komplexem proniká rozsáhlé tûleso
kru‰nohorského (karlovarského) plu-
tonu, sloÏené zejména z hrubozrnn˘ch
porfyrick˘ch Ïul. Na granitová tûlesa
jsou vázána v minulosti vyuÏívaná lo-
Ïiska cínov˘ch, wolframov˘ch a olovû-
n˘ch rud. JiÏní ãást okresu tvofií mír-
nû aÏ stfiednû metamorfované horniny
svrchního proterozoika (fylity, svory)
a ãást mariánskolázeÀského bazického
komplexu z amfibolitÛ a gaber.
Z mlad‰ích jednotek na území okre-
su nepatrnû zasahuje ãást permokarbo-
nu z manûtínské a Ïihelské pánve.
Nejrozsáhlej‰í neovulkanickástolová hora v âR, Vladafi 693,2 mn. m.
Na pfiedcházející stranû: Kru‰néhory s Klínovcem (1243,7 m n. m.)ze silnice Karlovy Vary – Ostrov.
1
KV 2182
OKRES KARLOVY VARY
1
Okres Karlovy Vary
Tektonicky zaloÏená Sokolovská pá-
nev je vyplnûna jezernû fiíãními a jezer-
ními sedimenty tfietihorního stáfií. Pod
nimi jsou hrubozrnné pískovce a kfie-
mence star‰ích tfietihor (tzv. starosedel-
ské) obsahující subtropickou flóru.
Mlad‰í tfietihory tvofií mocné sloje hnû-
dého uhlí, jílovce, jíly a písky o mocnos-
ti aÏ 200 m. Tfietihorní vulkanické hor-
niny vystupují v Doupovsk˘ch horách
a v fiadû men‰ích lokalit v jejich okolí.
âtvrtohorní usazeniny jsou ve vût-
‰ích mocnostech vyvinuty v Sokolov-
ské pánvi, zejména v terasovém sys-
tému Ohfie. Holocenního stáfií jsou
ra‰elini‰tû.
Povrch okresu se vyznaãuje velk˘mi
v˘‰kov˘mi rozdíly. Nejv˘‰e dosahuje
v Kru‰n˘ch horách na hranici se SRN.
Kru‰né hory jsou typick˘m kern˘m
pohofiím se zbytky vysoko vyzdviÏené
holoroviny mezi BoÏím Darem, PotÛã-
ky a oblastí Jelení u Nov˘ch HamrÛ.
Nad tento zarovnan˘ povrch ãní roz-
sáhl˘ vrchol Klínovce (1243,7 m n. m.)
a izolované vulkanické suky BoÏídar-
ského ·piãáku (1115,4 m n. m.), Ple-
‰ivce (1028,1 m n. m.) a RyÏovny
(1053,7 m n. m.). Typick˘m krajin-
n˘m prvkem této oblasti jsou vrchovi‰-
tû. SníÏenina Sokolovské pánve oddû-
luje Kru‰né hory od Slavkovského lesa.
Jsou v ní ãetné antropogenní tvary, ze-
jména oprámy. Slavkovsk˘ les se ze So-
kolovské pánve zvedá v˘razn˘m zlomo-
v˘m svahem. Pohofií má ráz ploché
vrchoviny o v˘‰ce 700–800 m n. m., je
z vût‰í ãásti zalesnûné. V˘razn˘m stup-
nûm spadá na jihov˘chodû k Tepelské
vrchovinû, která je niωí a jejíÏ krajinn˘
ráz vytváfií mozaika lesních porostÛ a ze-
mûdûlsky obhospodafiovan˘ch ploch na
plo‰inách, ploch˘ch hfibetech a v mûl-
k˘ch údolích.
Do území okresu zasahují z velké
ãásti rozsáhlé sopeãné Doupovské hory,
oddûlující západní ãást Podkru‰nohor-
ské podsoustavy od Mostecké pánve na
v˘chodû. Tento pozÛstatek sloÏitého
terciérního vulkanického útvaru je
budován pfieváÏnû pyroklastiky a jen
v men‰í mífie lávov˘mi proudy. Hor-
niny odpovídají sv˘m sloÏením leuci-
titÛm, tefritÛm aÏ ãediãÛm. Dne‰ní
denudaãní mocnost je asi 1000 m.
Nejvy‰‰ími vrcholy pohofií jsou Hradi‰-
tû (933,8 m n. m.) a Pust˘ zámek
(927,6 m n. m.).
Dozvukem vulkanické ãinnosti jsou
hojné v˘vûry minerálních vod a ter-
málních pramenÛ.
Nápadné jsou pozÛstatky izolova-
n˘ch lávov˘ch v˘levÛ – TfiebouÀsk˘
vrch (824,5 m n. m.), Andûlská hora
(716,8 m n. m.), Vladafi (693,2 m n. m.)
a Chlumská hora (650,5 m n. m.) v Te-
pelské vrchovinû. Do jihov˘chodního
cípu okresu zasahuje západní v˘bûÏek
Rakovnické pahorkatiny na permokar-
bonsk˘ch usazeninách.
Znaãné v˘‰kové rozdíly jsou samo-
zfiejmû pfiíãinou velk˘ch klimatick˘ch
rozdílÛ. Na vzdálenosti necel˘ch 9 km
klesá v˘‰ka terénu z 1243,7 m n. m.
vrcholu Klínovce na 310 m nadmofiské
v˘‰ky hladiny Ohfie pod obcí Boã.
Území okresu se dûlí mezi mírnû teplou
a chladnou klimatickou oblast (Quitt,
1971). Zatímco prÛmûrná roãní teplo-
ta vzduchu na Klínovci je pouh˘ch
2,7 °C, v údolí Ohfie pfiesahuje 7 °C ¤eka Ohfie.1
KV 5 185
1
PlzeÀsko a Karlovarsko
(Karlovy Vary 7,3 °C). Absolutnû nej-
vy‰‰í teploty vzduchu (aÏ 35 °C) byly
namûfieny v Karlov˘ch Varech v ãer-
venci a srpnu, na nejniωí hodnotu aÏ
–27 °C klesají v únoru. Poãet mra-
zov˘ch dnÛ se pohybuje v prÛmûru
mezi 120 a 180, poãet letních dnÛ me-
zi 10 a 30.
Celoroãní úhrn atmosférick˘ch srá-
Ïek ve vrcholové ãásti Kru‰n˘ch hor
je v prÛmûru vy‰‰í neÏ 1100 mm,
v Karlov˘ch Varech dosahuje pouh˘ch
659 mm a u Boãe je‰tû ménû. Maxi-
mální v˘‰ka snûhu v okolí Klínovce
dosahuje aÏ 250 cm.
V˘razn˘ sráÏkov˘ stín Kru‰n˘ch
a Doupovsk˘ch hor zasahuje jihov˘-
chodní ãást okresu, v níÏ celkov˘ roãní
úhrn sráÏek v prÛmûru nedosahuje ani
550 mm. Vût‰ina území okresu, kromû
niωích poloh podél Ohfie, je dobfie od-
vûtrávána. Vy‰‰í frekvence teplotních
inverzí je zaznamenávána v celé Soko-
lovské pánvi. Vlivem tvarÛ terénu pfie-
vládá západní a severozápadní proudû-
ní vzduchu.
Zneãi‰tûní ovzdu‰í v okrese v 90. le-
tech 20. století klesalo. Na zaãátku
21. století se roãní prÛmûrné imisní
koncentrace SO2, NOX a pra‰ného
aerosolu pohybovaly v rozmezí 5 aÏ 40
g⋅m– 3, pfiiãemÏ hodnoty v rozmezí
5–10 g⋅m– 3 byly namûfieny v horsk˘ch
oblastech. AÏ 40 g⋅m– 3 b˘vá mûfieno
jen ve vût‰ích sídlech (napfi. v Karlo-
v˘ch Varech a Ostrovû nad Ohfií)
s prÛmyslem a silnou dopravní zátûÏí,
popfi. v men‰ích sídlech situovan˘ch
do hÛfie provûtrávan˘ch údolí (napfi.
StráÏ nad Ohfií).
Území okresu Karlovy Vary náleÏí
do tfií povodí. Severní pohraniãní ãást
je odvodÀována âernou a Zlat˘m po-
tokem do Muldy (Mulde, SRN), jiho-
v˘chodní ãást do povodí Stfiely a jejích
pfiítokÛ – Bochovského potoka, Ra-
tibofiského potoka a Velké Trasovky.
Centrální ãást okresu náleÏí do povodí
Ohfie. Jejími nejvût‰ími pfiítoky jsou
zprava Teplá a zleva Rolava a Jáchy-
movsk˘ potok. Vodnost klesá od se-
veru k jihov˘chodu od oblasti velmi
vodné (aÏ 25 l⋅s–1⋅km– 2) do oblasti ne-
jménû vodné (do 3 l⋅s–1⋅km– 2). Retenã-
ní schopnost území je malá aÏ velmi
malá. Rozkolísanost odtoku stoupá jv.
smûrem od stfiední po velmi silnou.
RovnûÏ koeficient odtoku klesá jiÏním
smûrem od vysokého (0,45 aÏ 0,60) po
nízk˘ (0,11–0,20).
Okres Karlovy Vary fiadíme do regio-
nu kysel˘ch a nasycen˘ch hnûd˘ch
pÛd, pfiecházejících do horsk˘ch pod-
zolÛ. Na rozsáhlém území Doupov-
sk˘ch hor na v˘chodû okresu (mezi
Krásn˘m Lesem, Karlov˘mi Vary a Bo-
‰ovem) leÏí kambizem eutrofní. Vznik-
la tu spolu s akcesorick˘m rankerem
typick˘m (místy kambick˘m) na mûl-
k˘ch pfiekryvech a na suÈov˘ch polích
z bazick˘ch efuzív a místy se u ní pro-
jevují znaky slabého oglejení.
JiÏnû a západnû od této oblasti se na-
cházejí okrsky kyselé (místy nasycené)
variety kambizemû typické (v mírnû za-
mokfien˘ch lokalitách také kambizemû
pseudoglejové) na svahovinách kysel˘ch
a neutrálních intruzív, svorÛ a fylitÛ.
Samostatn˘ celek nasycené kambi-
zemû vznikl na uveden˘ch horninách
v tûsném jiÏním okolí Karlov˘ch VarÛ
a okolo Nové Role.
Celou jihozápadní ãást okresu mezi
Karlov˘mi Vary, Îluticemi a Teplou
pokr˘vají silnû kyselé hnûdé pÛdy –
kambizem dystrická v asociacích s ky-
selou kambizemí typickou na svahovi-
nách kysel˘ch intruzív, svorÛ, fylitÛ
a bazick˘ch metamorfik. TytéÏ pÛdy
najdeme také v podkru‰nohorské ãás-
ti okresu, kde jsou vázány na svahovi-
ny rul a granulitÛ. V Kru‰n˘ch horách
se na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch
metamorfovan˘ch hornin vytvofiily
v rozsáhl˘ch souvisl˘ch oblastech pod-
zoly kambizemní a typick˘ (místy také
humusov˘). Podzoly se v tûchto mís-Typick˘ georeliéf Karlovarska
s projevy teplotní inverze.
1
KV 6186
1
Okres Karlovy Vary
tech prolínají s vût‰ími ãi men‰ími
okrsky organozemû typické nebo glejo-
vé (BoÏídarské ra‰elini‰tû, ra‰elini‰tû
v˘chodnû i západnû od ·piãáku –
1115,4 m n. m.).
Men‰í toky a rybníky po celém úze-
mí okresu jsou lemovány úzk˘mi pásy
glejÛ typického a organozemního, kte-
ré se vyvinuly na nevápnit˘ch delu-
viích a deluviofluviálních sedimentech.
Mezi RyÏovnou a Bludnou, v severním
okolí Karlov˘ch VarÛ, severozápadnû
od Ostrova nad Ohfií a jiÏnû od Teplé
se vytvofiily vût‰í rozlohy pseudoglejÛ
typického a glejového na polygenetic-
k˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou
pfiímûsí.
Nivní polohy fiek Teplé, Rotavy,
Ohfie a pfiítokÛ (PstruÏného potoka,
Lomnice, Bystfiice) pokr˘vá fluvizem
glejová s fluvizemí typickou na neváp-
nit˘ch nivních sedimentech. V Soko-
lovské pánvi od Chodova po Ostrov
nad Ohfií se nacházejí relativnû men‰í
území poznamenaná tûÏbou kaolínÛ,
na kter˘ch se po rekultivaci vyvinuly
rÛzné formy kyselé antrozemû typické
(místy degradované).
Na území okresu zasahují tfii fyto-
geografické oblasti. Termofytikum sem
sahá od v˘chodu, zejména do Doupov-
ské pahorkatiny a do údolí Ohfie, zhru-
ba po StráÏ nad Ohfií. Kvûtena tohoto
území, jehoÏ horninov˘ podklad tvofií
tfietihorní efusiva, obsahuje vy‰‰í podíl
druhÛ nelesních stanovi‰È kontinentál-
ní Evropy, ménû tu lze nalézt druhÛ
submediteránních. Charakteristick˘mi
druhy tohoto typu kvûteny jsou napfi.
koniklec otevfien˘ (Pulsatilla patens), tfie-
‰eÀ kfiovitá (Cerarus fruticosa) a tfiem-
dava bílá (Dictamnus albus). Bazické
ãediãové podloÏí zde umoÏÀuje pfieÏití
nûkolika slabû kalcifilních druhÛ, za-
tímco obvyklé kalcifyty v této ãásti
okresu (stejnû jako na ostatním území)
chybûjí. Oreofytikum – oblast horské
vegetace s chladnomiln˘mi druhy rost-
lin – je vyvinuto v nejvy‰‰ích polohách
Kru‰n˘ch hor. PÛvodní klimaxové
a podmáãené smrãiny byly nahrazeny
kulturami geneticky nepÛvodních smr-
kÛ. V jejich podrostu lze najít ochuze-
nou, ale pfiesto typickou druhovou
kombinaci. Pro tato spoleãenstva jsou
charakteristické napfi. tfitina chloupkatá
(Calamagrostis villosa), bika lesní (Lu-zula sylvatica), papratka horská (Athy-ricum distentifolium), dnes velmi vzácn˘
jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflo-ra) a mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina).
Druhotnû odlesnûné plochy mon-
tánního pásma pokr˘vají horské louky
a pastviny s fytocenózami trávníkÛ
typick˘mi pro hercynská pohofií. V˘-
znaãn˘m druhem je zde koprník ‰tû-
tinolist˘ (Meum athamanticum). Na
horsk˘ch ra‰elini‰tích – vrchovi‰tích,
které jsou reliktními stanovi‰ti, a jsou
mimofiádnû cenná z hlediska ochrany
pfiírody, rostou napfi. bfiíza zakrslá (Be-tula nana), ‰icha ãerná (Empetrum nig-rum) a kyhanka sivolistá (Andromeda po-lifolia).
Kvûtena subalpínského stupnû
v Kru‰n˘ch horách v typické formû za-
stoupena není, flóru supramontánní
nalézáme jen fragmentárnû. Jednotlivé
její druhy, napfi. plavuník alpsk˘ (Di-phasiastrum alpinum), podbûlice alpská
(Homogyne alpina) tu rostou vzácnû,
pfiedev‰ím v okolí Klínovce a BoÏího
PR Ostrovské rybníky leÏí v So-kolovské pánvi.
V˘znaãn˘m druhem horsk˘chluk a pastvin je koprník ‰tûtinolist˘(Meum athamanticum).
2
1
KV 7 187
1
2
Okres Karlovy Vary
Daru. Vegetace oblasti mezofytika je
roz‰ífiena na vût‰inû rozlohy okresu,
pfiedev‰ím v Sokolovské pánvi, v Dou-
povsk˘ch horách a na Tepelské vrchovi-
nû, pfiiãemÏ na mnoha místech dodnes
zÛstala zachována druhovû bohatá,
polopfiirozená spoleãenstva pfiedev‰ím
vlhk˘ch stanovi‰È. Mezi v˘znaãné dru-
hy tûchto lokalit na Karlovarsku patfií
napfi. hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentia-nella obtusifolia subsp. sturmiana), prst-
natec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ko-
satec sibifisk˘ (Iris sibirica) a kakost luãní
(Geranium pratense). Pomûrnû siln˘ vliv
atlantického klimatu svûdãí subatlant-
sk˘m druhÛm, napfi. nahoprutce píseã-
né (Guepinia nudicaulis). Nûkteré druhy
s jádrem v˘skytu v Alpách zde dosahují
severní areálové hranice. K nim patfií
vfiesovec pleÈov˘ (Erica herbacea) a zi-
mostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamae-buxus). V pánevní oblasti okresu, na
v˘sypkách a odvalech kaolinov˘ch
a hnûdouheln˘ch dolÛ a lomÛ se dafií
ruderální a synantropní vegetaci.
Pro faunu okresu Karlovy Vary je
charakteristické mí‰ení druhÛ stfiedo-
evropského listnatého lesa s druhy hor-
sk˘ch poloh, jeÏ najdeme hlavnû
v Kru‰n˘ch horách a Slavkovském lese,
ménû v Doupovsk˘ch horách. Listna-
té, pfieváÏnû bukové lesy zÛstaly do-
dnes zachovány hlavnû na strm˘ch sva-
zích údolí Ohfie a v Doupovsk˘ch
horách. Díky terénu si dodnes zacho-
valy svÛj pfiirozen˘ charakter a jsou
ob˘vány pÛvodní, druhovû bohatou
faunou. Îijí zde mj. plch velk˘ (Glisglis), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), lejsek
mal˘ (Ficedula parva), mlok skvrnit˘
(Salamandra salamandra) a mnoho
dal‰ích. Fauna varisk˘ch pohofií s nû-
kolika reliktními druhy alpinsk˘mi
a boreálními Ïije pfiedev‰ím ve vy‰‰ích
polohách Kru‰n˘ch hor, v horsk˘ch
jehliãnat˘ch lesích, na vrchovi‰tích
a druhotn˘ch horsk˘ch loukách. Patfií
k ní mj. kos horsk˘ (Turdus torquatus),s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), stfievlík
Carabus menetriesi a vfietenec horsk˘
(Pseudofusulus varians).Teplomilné a suchomilné druhy
stfiedoãesk˘ch níÏin a pahorkatin pro-
nikají od v˘chodu pfiedev‰ím do niÏ-
‰ích poloh Doupovsk˘ch hor a do údolí
Ohfie. Zde byla zji‰tûna uÏovka stro-
mová (Elaphe longissima), ojedinûle
v cel˘ch âechách, pûnice vla‰ská (Syl-via nisoria), strakapoud prostfiední
(Dendrocopos medius) a slavík obecn˘
(Luscinia megarhynchos).Pro oblast Sokolovské pánve je ty-
pické prolínání fauny pÛvodních,
mnohde mokfiadních stanovi‰È s fau-
nou, jeÏ osídluje novû vzniklá stano-
vi‰tû víceménû stepního charakteru
na v˘sypkách. K první skupinû patfií
skokan skfiehotav˘ (Rana ridibunda),hnûdásek chrastavcov˘ (Euphydryas au-rinia) a lindu‰ka luãní (Anthus praten-sis), ke druhé skupinû napfi. ropucha
zelená (Bufo viridis) a bûlofiit ‰ed˘
(Oenanthe oenanthe). Typick˘m biotopem Sokolovské
pánve, ale také okolí Teplé a Bochova,
jsou rybníky s pfiilehl˘mi podmáãen˘-
mi loukami. RovnûÏ ty jsou ob˘vány
charakteristickou faunou, hlavnû hmy-
zem, obojÏivelníky a ptáky. V dobû jar-
ního a podzimního tahu jsou zdej‰í
vodní plochy vyhledávanou zastávkou
mnoha druhÛ ptákÛ ze severu Evropy.
Lesy okresu Karlovy Vary jsou sou-
ãástí pfiírodních lesních oblastí Kru‰né
hory, Chebská a Sokolovská pánev,
Karlovarská vrchovina, Doupovské ho-
ry, Západoãeská pahorkatina a Rakov-
nicko-Kladenská pahorkatina.
Lesnatost okresu Karlovy Vary je
40,1 %, tedy pomûrnû vysoká. Také
zde do‰lo v 19. století ke zmûnû dru-
hové skladby. PÛvodní lesní porosty
s pomûrnû velk˘m podílem listnáãÛ
byly postupnû nahrazeny porosty jeh-
liãnat˘mi. Dnes mají jehliãnaté dfievi-
ny v okrese podíl 81 %, z toho smrk
68 %, borovice 9 %, modfiín 4 %. Jen
19 % tvofií listnaté dfieviny – buk 4 %,
ÎluÈucha orlíãkolistá (Tha-
lictrum aquilegifolium) u Oldfii-chovského potoka.
Mezi nehojné horské druhyv západní ãásti âR patfií nosatecPlinthus findeli.
2
1
KV 9 189
1 2
PlzeÀsko a Karlovarsko
dub 2 %, javor 3 %, jasan 2 %, bfiíza
4 %, ol‰e 2 %, ostatní listnáãe 2 %. Plo-
cha lesních porostÛ v okrese Karlovy
Vary ãiní 130 510 ha, stfiední vûk 60 let.
V pfiírodní lesní oblasti Kru‰né ho-
ry mají nejvût‰í podíl jedlobukov˘,
smrkobukov˘ a bukosmrkov˘ lesní
vegetaãní stupeÀ. V oblasti Chebská
a Sokolovská pánev pfievaÏuje bukodu-
bov˘ a dubobukov˘ stupeÀ, v oblasti
Karlovarská vrchovina pfievládá jedlobu-
kov˘, v oblasti Doupovské hory pfieva-
Ïují bukov˘ a jedlobukov˘ a v pfiírodní
lesní oblasti Západoãeská pahorkatina
a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina
dubobukov˘ stupeÀ.
Pfievládá kategorie lesÛ zvlá‰tního ur-
ãení – hlavním dÛvodem je ochrana pá-
sem zdrojÛ léãiv˘ch a minerálních vod
(Karlovy Vary, Jáchymov, Ho‰tec, Kysel-
ka, Korunní) a CHKO Slavkovsk˘ les.
Kategorie lesa ochranného je tvofiena
porosty na nepfiízniv˘ch stanovi‰tích
a vysokohorsk˘mi lesy (zejména v pfií-
rodní lesní oblasti Kru‰né Hory v oko-
lí Klínovce). Rozsáhlé území v okrese
Karlovy Vary, pfiedev‰ím v pfiírodní les-
ní oblasti Doupovské hory zaujímají
lesy vojenské – vojensk˘ v˘cvikov˘ pro-
stor Hradi‰tû je popsán na následující
stranû.
Poãetnûj‰í osídlení se rozvíjí aÏ
s pfiíchodem SlovanÛ. Karlovarsko se
stává centrem kmene SedliãanÛ (Ta‰o-
vice, Staré Sedlo, Velichov) a po vzniku
ãeského státu jádrem Loketského kra-
Vegetace kolem zfiíceniny hra-du na Andûlské hofie má charaktertermofytika. PodloÏí tvofií tfietihor-ní efusiva.
1
KV 10190
1
Okres Karlovy Vary
je. V období pfiemyslovského státu byl
kraj kolonizován pfiedev‰ím novû se
rodící ‰lechtou. Panská sídla vznikla
v Beãovû, Andûlské Hofie a v Nejdku.
Jih dne‰ního okresu byl kolonizován
pfieváÏnû tepelsk˘m klá‰terem, zaloÏe-
n˘m roku 1197. Samotné Karlovy Vary
(Teplé Láznû) byly zaloÏeny Karlem IV.
kolem roku 1350.
Nejv˘raznûj‰í zásahy do pfiírody ve
stfiedovûku i pozdûji zpÛsobilo hornic-
tví. V oblasti Kru‰n˘ch hor se od po-
ãátku 16. století zaãalo ve velkém dolo-
vat stfiíbro, zejména na panství rodu
·likÛ. Díky tomu byly natrvalo osídle-
ny i vy‰‰í polohy kraje (Jáchymov, Bo-
Ïí Dar). Stejnû jako témûfi celé âechy
byla také tato oblast devastována husit-
sk˘mi válkami a pfiedev‰ím tfiicetiletou
válkou. Od 18. století se na Karlovar-
sku rozvíjel prÛmysl. V roce 1716
vznikla báÀská a hutní ‰kola v Jáchy-
movû. Poãalo vzkvétat skláfiství, v˘roba
keramiky, textilu a porcelánu. ZároveÀ
s prÛmyslov˘m rozvojem zaãíná po-
stupná a stále sílící devastace okolního
Ïivotního prostfiedí, charakteristická
pro celé severozápadní âechy.
Velkou zátûÏ pro pfiírodu Karlovar-
ska znamená jeho pfiímé sousedství se
Sokolovskou uhelnou pánví. I pfiesto,
Ïe se od devadesát˘ch let 20. století si-
tuace pozvolna stabilizuje, budou neu-
váÏené zásahy ãlovûka do pfiírody, napfi.
v oblasti Kru‰n˘ch hor, je‰tû dlouho
patrné. Stejnû jako na pfiírodu, tak na
v˘voj osídlení Karlovarska mûly zásad-
ní vliv klíãové události 20. století, pfie-
dev‰ím druhá svûtová válka. V dÛsled-
ku odsunu nûmeckého obyvatelstva
zanikl velk˘ poãet sídel. Znaãn˘ vliv na
krajinu mûl v 50. letech vznik dodnes
funkãního vojenského prostoru v roz-
sáhlém území Doupovsk˘ch hor; celá
oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi
málo pfiírodovûdecky prozkoumána.
Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor Hradi‰tû
Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor byl zfií-
zen v roce 1953 na základû zákona
ã. 169/49 Sb. o vojensk˘ch újezdech
pro v˘cvik pozemních vojsk a zejmé-
na k v˘cviku protivzdu‰né obrany a le-
tectva i s pouÏitím ostré munice. Svou
rozlohou (více jak 33 000 ha) je nej-
vût‰ím v˘cvikov˘m prostorem v âeské
republice.
Uvedená oblast byla osídlena témûfi
v˘luãnû nûmeck˘mi starousedlíky. V ro-
ce 1930 zde Ïilo 14 688 obyvatel a z to-
hoto poãtu se pouze 145 (1,0 %) osob
hlásilo k ãeské (ãeskoslovenské) národ-
nosti. Po zabrání Sudet fa‰istick˘m
Nûmeckem v roce 1938 byli âe‰i vy-
hnáni. V letech 1945 a 1946 bylo nao-
pak úplnû odsunuto nûmecké obyva-
telstvo a území dosídleno zejména
z vnitrozemí âech. Se vznikem VVP
Hradi‰tû v‰ak byly odsunuti i tito oby-
vatelé. V souãasné dobû je zachováno
k trvalému bydlení pouze ‰est sídel (Al-
befiice, BraÏec, Bukovina, Dolní Lom-
nice, Luãina a Svatobor).
Hospodafií zde Vojenské lesy a statky
(VLS) âR, s. p., divize Velichov; tfii lesní
správy (Dlouhá Lomnice, Klá‰terec nad
Ohfií a Valeã v âechách) a Zemûdûlská
správa BraÏec zamûfiená pfiedev‰ím na
extenzivní chov herefordského skotu.
Nejrozsáhlej‰ími lesními komplexy
Doupovsk˘ch hor a VVP byly kvûtnaté
buãiny. Byly roz‰ífieny od v˘‰ky 500 m
n. m. aÏ na samotné vrcholy (Pust˘ zá-
mek 927,6 m n. m.). Nyní jsou kvalit-
ní kvûtnaté buãiny (místy i pralesního
charakteru) zachovány napfi. na úboãí
Pustého Zámku (v souãasné dobû zasa-
Ïeny intenzivní tûÏbou), na hfibetu âí-
hané (mezi Valãí a Bukovinou) a jinde.
Niωí polohy zabírají dubohabfiiny,
které jsou v souãasné dobû nejvíce
poru‰eny (jen ve zlomcích v okolí Val-
ãe aÏ po Ma‰Èov). Nepatrné zbytky ol-
‰in zÛstaly kolem nûkter˘ch potokÛ
(napfi. PstruÏného potoka a Lochotín-
ského potoka). V souãasné dobû tyto
typy porostÛ nahrazují monokultury
smrku ztepilého (Picea abies).Bezlesí je charakterizováno zejmé-
na nejvût‰í souvislou „kfiovinatou leso-
stepí“ v âR, která se zde vyvinula na
neobhospodafiovan˘ch loukách, pastvi-
nách a polích. Kefiové patro tvofií zejmé-
na rÛzné druhy rÛÏí (Rosa spp.) a hlohÛ
(Crataegus spp.). Kfioviny vût‰inou tvofií
mozaiku se such˘mi trávníky nebo pÛ-
vodními luãními porosty. Mokfiadní vr-
biny se postupnû vytvofiily v terénních
sníÏeninách (pfiirozen˘ch i antropogen-
ních, po tûÏké vojenské technice) s pod-
Hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gen-
tianella obtusifolia subsp. stur-
miana).
1
KV 11 191
1
PlzeÀsko a Karlovarsko
zemní vodou dlouhodobû stagnující
u povrchu pÛdy nebo nad ním, dále na
opu‰tûn˘ch vlhk˘ch loukách.
Suché trávníky rostou na slunn˘ch
svazích o rÛzném sklonu, zpravidla ori-
entovan˘ch k jihu, na pÛdách mûlk˘ch
aÏ hlubok˘ch. Vût‰inou tvofií mozaiku
s ovsíkov˘mi loukami na pÛdách stfied-
nû vlhk˘ch a minerálnû bohat˘ch.
Pomûrnû hojné jsou pcháãové lou-
ky, pfiípadnû tuÏebníková lada, neboÈ
uvedená oblast díky vlastnímu VVP
byla minimálnû postiÏena odvodÀová-
ním a melioracemi. Na oglejen˘ch pÛ-
dách se silnû kolísající hladinou pod-
zemní vody vznikly bezkolencové louky.
Selektivním spásáním rostlin se
mnohde vyvinuly poháÀkové pastviny.
V nejvy‰‰ích polohách, vût‰inou na od-
lesnûn˘ch vrcholcích, se na ãediãích
utvofiila vrstva vylouÏené pÛdy. Zde by-
ly roz‰ífieny pastviny se smilkov˘mi po-
rosty. Dnes se tyto zbytky nacházejí ze-
jména v okolí BraÏce.
Také nûkteré rostliny rostou v Dou-
povsk˘ch horách v neobvykl˘ch v˘‰-
kách. Napfi. blatûnka vodní (Limosellaaquatica) je bûÏná na cestách u Hradi‰tû
(920 m n. m.), pcháã bezlodyÏn˘ (Cir-sium acaule) a ãernohlávek obecn˘
(Prunella vulgaris) na vrcholu Hradi‰tû
(933,8 m n. m.), záraza bílá pravá (Oro-banche alba subsp. alba) pod vrcholem
Vysoké hory (840 m n. m.) a hvozdík
py‰n˘ prav˘ (Dianthus superbus subsp.superbus) na luãních porostech pod
Hradi‰tûm a u Îelezné hory (880 aÏ
920 m n. m.).
Správa vojenského újezdu Hradi‰tû
si je vûdoma v˘znamu území a ochrana
pfiírody je souãástí územních plánÛ ob-
lasti. Zásahy do pfiírodních ekosysté-
mÛ jsou vnímány a posuzovány také
z hlediska míry naru‰ení ekologické,
kulturní a estetické hodnoty krajiny.
OdvodÀování pÛdy je omezeno na nut-
Jírovské stráÏi‰tû a údolí Pst-ruÏného potoka z Hradi‰tû.
Vemeníãek zelen˘ (Coeloglos-
sum viride).
Zárazovka nachová (Phelipan-
che purpurea).
3
2
1
KV 12192
1
2 3
Okres Karlovy Vary
né pfiípady. V˘znamné lokality jsou
chránûny pfied náletem dfievin, nûkteré
jsou pravidelnû seãeny a pfiepásány.
Mezi velmi cenná místa patfií Hum-
nick˘ vrch a Havran s teplomilnou
a suchomilnou vegetací bohatou na
koniklec luãní (Pulsatilla pratensis) a k.
otevfien˘ (P. patens), mokfiadní louky
v Doupovském Mezilesí a navazující
louky kolem vodních nádrÏí Horní
a Dolní Ti‰ina s kosatcem sibifisk˘m
(Iris sibirica), ostfiicí pfiíbuznou (Carexappropinquata), o. trsnatou (C. cespi-tosa), o. dvoumuÏnou (C. diandra), o.
dvoufiadou (C. disticha), o. Hartmano-
vou (C. hartmanii) a dnes jiÏ ojedinûl˘m
hoficem hofiepníkem (Gentiana pneu-monanthe). Kolem BraÏce rostou ohro-
Ïené druhy: hofieãek drsn˘ SturmÛv
(Gentianella obtusifolia subsp. sturmia-na), zárazovka nachová (Phelipanchepurpurea), vemeníãek zelen˘ (Coelo-glossum viride), v‰ivec ladní (Pedicularissylvatica), starãek potoãní (Tephroseriscrispa), bazanovec kytkokvût˘ (Naum-burgia thysiflora), upolín nejvy‰‰í (Trol-lius altissimus), vratiãka mûsíãní (Botry-chium lunaria), prha arnika (Arnicamontana), prsnatec májov˘ (Dactylorhi-za majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gym-nadenia conopsea), hadí mord nízk˘
(Scorzonera humilis), zábûlník bahen-
ní (Comarum palustre), kociánek dvou-
dom˘ (Antennaria dioica) a jiné.
Na lokalitách kolem Jesenû aÏ k Mûti-
kalovu a ¤ednici roste ze vzácn˘ch rost-
lin zejména hofiec hofiepník (Gentianapneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Iris si-birica), zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma or-biculare), hadí mord nízk˘ (Scorzonerahumilis) a hvozdík py‰n˘ (Dianthus su-perbus subsp. superbus), kru‰tík bahen-
ní (Epipactis palustris), bradáãek vejãit˘
(Listera ovata), jetel ka‰tanov˘ (Trifoli-um spadiceum), starãek potoãní (Tephro-seris crispa), vachta trojlistá (Menyanthestrifoliata), zárazovka nachová (Phelipan-che purpurea) a vrba rozmar˘nolistá (Sa-lix rosmarinifolia).
Na loukách a bezlesí kolem Locho-
tína rostou hofiec hofiepník (Gentianapneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Irissibirica), prstnatec májov˘ (Dactylorhi-za majalis), starãek potoãní (Tephroseriscrispa), upolín evropsk˘ (Trollius altis-
simus), pu‰kvorec obecn˘ (Acorus cala-mus), zárazovka nachová (Phelipanchepurpurea), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ci-liata) a jalovec obecn˘ (Juniperus com-munis).
St˘ká se zde horská fauna provincie
varisk˘ch pohofií (Kru‰né hory a Slav-
kovsk˘ les) a fauna níÏin a tepl˘ch
pahorkatin (Mostecká pánev). Nejv˘-
znamnûj‰ími biotopy této oblasti jsou
pfiirozené listnaté lesy, pfiecházející
v roztrou‰ené porosty kefiÛ a stromÛ
tvofiící vhodné Ïivotní podmínky pro
dnes jiÏ velmi vzácné druhy ptákÛ
a savcÛ. Îijí tu napfi. vzácné druhy plch
zahradní (Eliomys quercinus), luÀák
ãerven˘ (Milvus milvus), bûlozubka bû-
lobfiichá (Crocidura leucodon), rejsec
ãern˘ (Neomys anomalus), netop˘r fias-
nat˘ (Myotis nattereri), n. velk˘ (M.myotis), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo)a bramborníãek ãernohlav˘ (Saxicolatorquata).
Fauna Doupovsk˘ch hor je pomûr-
nû bohat‰í neÏ fauna v Kru‰n˘ch ho-
rách a Slavkovském lese. V obou hor-
sk˘ch komplexech v podstatû chybûjí
druhy kulturních stepí a listnat˘ch le-
sÛ, níÏin a pahorkatin, napfi. je‰tûrka
zelená (Lacerta viridis), uÏovka stromo-
vá (Elaphe longissima), uÏovka podpla-
natá (Natrix tessellata), strakapoud
prostfiední (Dendrocopos medius), slavík
obecn˘ (Luscinia megarhynchos), tchofi
svûtl˘ (Mustela eversmanni), kfieãek
polní (Cricetus cricetus). Naopak Mos-
tecká pánev je ochuzena o druhy hor-
sk˘ch lesÛ k nimÏ patfií s˘c rousn˘
(Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í
(Glaucidium passerinum), ofie‰ník kro-
penat˘ (Nucifraga caryocatactes), a také
zde chybûjí druhy podmáãen˘ch luk
a ra‰elini‰È jako tetfiívek obecn˘ (Tetraotetrix).
PodloÏí Doupovsk˘ch hor a geo-
morfologické pomûry zapfiíãiÀují u nû-
kter˘ch obojÏivelníkÛ a plazÛ vertikál-
ní posun o nûkolik desítek aÏ stovek
metrÛ v˘‰e. Napfi. u skokana krátkono-
hého (Rana lessonae), s. skfiehotavého
(R. ridibunda), s. ostronosého (R. arva-lis), kuÀky obecné (Bombina bombina)a ãolka velkého (Triturus cristatus) zde
byly zaznamenány nejv˘‰e poloÏené
lokality v âR.
Pfiástevník angre‰tov˘ (Rhypa-
ria purpurata).
Pfiástevník jitrocelov˘ (Parase-
mia plantaginis).
2
1
KV 13 193
2
1