ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra speciální zootechniky

Analýza genetických zdrojů králíků

D I S E R T A Č N Í P R Á C E

Autor: MVDr. Miloslav Martinec

Školitel: prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.

Praha 2011

2

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem disertační práci na téma Analýza genetických zdrojů králíků vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité

literatury.

V Praze dne ................................. ......................................................

podpis doktoranda

3

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych poděkoval vedoucí této disertační práce prof. Ing. Evě Tůmové, CSc. za

mimořádnou trpělivost při vedení práce, kolegům Ing. Zuzaně Bízkové a Ing. Lukáši Zitovi,

Ph.D. za pomoc při realizaci experimentů a mé paní za pochopení pro moje celoţivotní

chovatelské zájmy.

4

Disertační práce byla zpracována v rámci řešení výzkumného záměru MSM 604 607

0901 na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze, projektu

NAZV QI101A164 a v rámci interních grantů na Katedře speciální zootechniky.

5

OBSAH

1. Úvod 6

2. Literární přehled 8

2.1. Genetické zdroje hospodářských zvířat 8

2.2. Genetické zdroje - králík domácí 11

2.3. Velikost populace a hodnocení rizika ohroţení 15

2.4. Vliv genotypu na vybrané uţitkové vlastnosti 16

2.5. Vliv genotypu na stravitelnost ţivin u králíků 27

2.6. Vliv genotypu na hematologické a biochemické hodnoty 29

3. Hypotéza a cíl práce 33

4. Materiál a metodika 34

5. Výsledky a diskuse 44

5.1. Analýza stavu populací plemen králíků 44

5.2. Analýza plodnosti 53

5.3. Růst a spotřeba krmiva 57

5.4. Jatečná hodnota 63

5.5. Hematologické a biochemické hodnoty 70

5.6. Stravitelnost ţivin 77

6. Souhrn výsledků 80

7. Závěr 84

8. Seznam pouţité l iteratury 87

9. Seznam pouţitých zkratek 125

6

1. Úvod

Chov král íků má v českých zemích dlouhou a bohatou t radici .

Král ík měl a má význam především hospodářský. Produkce král ičího

masa, koţek nebo angorské srs t i v různých obdobích vel ice kol ísala,

s toj í za to poznamenat , ţe např. v roce 1967 bylo u nás

vyprodukováno 250 tun angorské vlny a s Franci í j sme byl i druhým

nejvýznamnějším světovým producentem této neobyčejně ceněné

suroviny.

Hlavním produktem vţdy bylo a je krá l ičí maso, dříve levné a

dostupné, dnes povaţované za jedno z nejkval i tnějš ích dietních

bí lých mas pro l idskou výţivu, přičemţ jeho spotřebi telská cena

někol ikanásobně převyšuje cenu masa kuřecího na evropských t rz ích,

v USA i ČR. V posledním deset i let í se u nás jeho spotřeba pohybuje

na úrovni 2 aţ 3 kg ročně na osobu, coţ je srovnatelné i se s táty

s velkou t radicí konzumace král ičího masa – Franci í , It ál i í nebo

Španělskem. Produkce v ČR je odhadována na 45 000 tun ročně, část

je vyváţena v závis lost i na t rţních podmínkách.

Přesto, ţe se zvyšuje podí l velkochovů na t rţní produkci

král ičího masa, vět š ina domácí spotřeby je produkována drobnými

chovatel i pro samozásobení nebo pro omezený místní t rh . Podí l těchto

chovů je moţno odhadovat na více neţ 90 % spotřeby v ČR. Obdobný

je podí l drobnochovů na produkci ostatn ích surovin z chovu král íků.

Význam chovu král íků s tejně jako j iných hospodářských zvířat

nespočíval a nespočívá jen v oblast i produkční , je nutné zdůrazni t i

aspekty sociálně kul turní . Chov král íků jako hobby se s tal

v minulost i náplní volného času chovate lů všech věkových kategori í ,

plní i výchovné poslání u dět í . Jako zábava, náplň volného času

chovatelů zabývaj ících se š lechtěním čis tokrevných p lemen pro

soutěţe nebo přehl ídky je urči tým kul turním fenoménem (společně

s chovatels tvím řady dalš ích t radičních druhů zvířat ) ţ ivota na

7

venkově a napomáhá k zachování venkovského prostředí i udrţení

t radičních hodnot společnost i .

Během více neţ s toleté his torie chovu král íků vznikla na

našem území řada dosud chovaných p lemen. Díky chovatelskému

umu minulých i současných generací chovatelů se s taly součást í

kul turního dědictví i součást í biodiverz i ty hospodářských zvířat a

zasluhuj í zachování pro budoucnost jako genet ických zdrojů i jako

kul turních památek .

8

2. Literární přehled

2.1. Genetické zdroje hospodářských zvířat

Biodiverzita je jedním z významných faktorů t rvale

udrţitelného zemědělství (Maijala, 1970; Maijala et al . , 1984).

Významnou součástí biodiverzity je variabil i ta hospodářských zvířat

produkujících významný podíl světové produkce p otravin (Notter,

1999). Vznikla š iroká mezinárodní shoda urgentní nutnosti

monitorování a záchrany celosvětových genetických zdrojů

hospodářských zvířat (Wooliams et al . 2010).

Genetické zdroje hospodářských zvířat jsou definovány jako

všechny druhy a plemena, která jsou vyuţívána, nebo mohou být

vyuţívána pro produkci potravin a v zemědělství (Scherf et al . , 2006) .

Zachování biologické rozmanitosti ţivota je věnována zvýšená

pozornost j iţ od sedmdesátých let (Maijala, 1970). V roce 1992 byla

přijata Konvence biologické diverzity (Convention on Biological

Diversity – CBD), ve stejném roce zaháji lo FAO program Globální

strategie managementu genetických zdrojů hospodářských zvířat , jej íţ

součástí je i Globální databanka genet ických zdrojů hospodářských

zvířa t (Scherf et al . , 2006) v současnosti v podobě Globálního akčního

plánu genetických zdrojů hospodářských zvířat (FAO, 2007) , do těchto

aktivit je na základě při jet í mezinárodních smluv do českého právního

řádu zapojena i ČR cestou Národního referenčního st řediska pro

uchování genetických zdrojů.

Ekonomický a technologický pokrok v zemědělství

v posledních sto letech byl příčinou vyšlechtění vysoce výkonných

plemen pro intenzivní produkční systémy, dnes velmi často v

„globálních populacích“ několika mála plemen nebo genotypů

(Jakubec, 2004). Současně však přispěl ke sniţování významu místních

plemen, ekonomický t lak na efektivnost ţivočišné produkce můţe vést

aţ k zániku populace ohroţeného plemene. Vzrůstající ztráty genetické

diverzity jsou pozorovány u všech zemědělsky vyuţívaných druhů, ze

9

seznamů FAO 9 % plemen jiţ vyhynulo a 20 % je v bezprostředním

ohroţení (Scherf et al . , 2006)

Existuje několik významných faktorů hovořících pro důleţitost

uchování genetické proměnlivosti (Simon, 1984; Romanov et al . 1996;

Groeneveld et al . 2010 ). Ohroţené nebo mizející populace

hospodářských zvířat se mohou vyznačovat člověkem dosud

nevyuţívanými geneticky zaloţenými vlastnostmi, mohou mít význam

jako náhradní populace pokud u převládající , přešlechtěné populace

dochází k vyčerpání vyuţitelné genetické proměnlivosti . To vše můţe

vyústi t v diverzifikaci produkčních systémů ţivočišných produktů.

Kromě toho jsou hospodářská zvířata chována i pro sportovní vyuţit í

(koně) nebo uspokojení chovatelských zálib jako králíc i , holubi apod.

(Jakubec, 2004). V neposlední řadě jsou genetické zdroje důleţitým

objektem pro výzkum s ohledem na jejich specifický dědičný základ,

charakterist ickou adaptabil i tu a šlechtění v malých populacích.

Neméně významné je i to, ţe plemena hospod ářských zvířat patří

ke kulturnímu dědictví kaţdého národa, byla svázána s historickými a

produkčně technickými fázemi zemědělské kultury (Gandini a Villa,

2003; Blasco, 2008). Jejich uchování můţe proto účinně přispívat

k udrţení původního obrazu krajiny a přispívat tak k celkové kulturní

hodnotě příslušné oblasti , jsou stejnými památkami jako historické

sochy nebo obrazy (Ruane, 2000).

Globální databanka FAO (informační systém DAD -IS Domestic

Animal Diversity) obsahovala údaje o genetických zdrojích 16 d ruhů

savců a 14 druzích ptáků celkově 6379 plemen, přesněji hlášení

plemen z jednotlivých zemí (Weigend a Romanov, 2002), největší

počet genetických zdrojů je zaznamenán v Evropě (48 %). V současné

době je databáze genetických zdrojů zpracovávána v projektu EFABIS,

stavy hlášených světových genetických zdrojů hospodářských zvířat

(2006) představují 10 512 záznamů u savců a 3505 ptáků (Scherf et al . ,

2006; Cardelino a Boyazoglu, 2008) , poslední údaje k 15 . 10. 2010

zahrnují j iţ 18 druhů zemědělsky vyuţívaných savců, přičemţ počty

plemen se mění jen nevýznamně (FAO, 2010).

10

Ve světových genet ických zdrojích je hlášeno 938 plemen pěti

hlavních ptačích druhů, je ovšem zřejmé, ţe plemeno povaţované za

ohroţené v lokálním měřítku, můţe být běţně chováno v j iných zemích

a z celosvětového pohledu není ohroţeným genetickým zdrojem

(Weigand a Romanov, 2002; Blasco, 2008), si tuace je pravděpodobně

obdobná i u j iných ţivočišných druhů. Různé země uplatňují různé

metody ochrany genetických zdrojů, převaţuje konzervace in s i tu

(Spalona et al . , 2007).

Genetické zdroje králíka v této globální databance představují

232 plemen, u 71,6 % nejsou známy údaje o populaci , 20,3 % plemen

je ohroţeno vyhynut ím (Scherf et al . , 2006). Za mezinárodně rozšířená

plemena je povaţováno 23 p lemen (pro srovnání 29 plemen prasat),

regionálně rozšířených 32 a 199 plemen je povaţováno za místní ,

z toho nejvíce (150) v oblasti Evropy a Kavkazu (FAO, 2010).

V ČR byla Úmluva o biologické rozmanitosti rat i fikována

v roce 1993, v roce 1994 vstoupila v platnost a začleněna byla do

české legislativy Sdělením ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999

Sb. Jsou vytvořeny zákonné podmínky pro aktivity související

s ochranou genetických zdrojů (Zákon č. 344/2006 Sb., a jeho

prováděcí vyhlášky č. 477/2006 a 478/2006 Sb.), na jej ichţ základě

byl schválen novelizovaný Národní program ochrany a vyuţit í

genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších ţivočichů

vyuţívaných pro výţivu, zemědělství a lesní hospodářství , s účinností

od 1. 1. 2007. Kaţdoročně je publikována „Výroční zpráva Národního

programu uchování a vyuţit í genových zdrojů hospodářských zvířat ,

ryb a včel“.

Významným faktorem záchrany je finanční zabezpečení těchto

programů ze státního rozpočtu formou dotačních t i tulů. V ČR jsou

programu zah rnuty tato hospodářská zvířata: přeţvýkavci (po 2

plemenech skotu, ovcí a koz), prasata (1 plemeno), koně (4 plemena),

nutrie (3 plemena) drůbeţ (slepice a husy, celkem 3 plemena), ryby a

včely. Do genetických zdrojů je zařazeno i sedm národních plemen

králíků.

11

2.2. Genetické zdroje - králík domácí

Králík je povaţován za jedno z nejpozději domestikovaných

hospodářských zvířat , domestikace divokého králíka evropského

(Oryctolagus cuniculus ) začala aţ během 18. století (Arnold, 1994),

podle j iných názorů (Hardy et al . , 1995; Mignon -Grasteau et al . , 2005)

začala domestikace uţ 2000 let před n. l . V budoucnosti je ovšem

moţné další posunutí údajů o době domestikave na základě nových

metod výzkumu, podobně jako jsou měněny údaje u j iných

domestikovaných zvířat (Dobney a Larson, 2006). Králík je jediným

hospodářským zvířetem domestikovaným v západní Evropě (Callou,

1996; Rochambeau, 1997). V minulosti zmiňovaná domestikační oblast

v j ihovýchodní Asii je nepravděpodobná, protoţe populace králíků

v Číně má kořeny v evropských plemenech (Long et al . , 2003).

Nejstarší fosil ie staré kolem 6 milionů let pocházejí z Andalusie

(Lopez-Martinez, 1989). Aţ do konce Antiky se králík vyskytoval

pouze na Iberském poloostrově a v j iţní části Francie, výskyt

nepřekročil řeku Loiru (Callou et al . , 1996). Ve středověku byl divoký

králík člověkem rozšířen po Evropě, ještě ale nebyl domestikován

(Flux a Fullagar, 1983; Arnold, 1994).

Studiem mitochondriálního polymorfismu (Monnerot et al . ,

1996) byla prokázána existence dvou maternálních l inií geograficky

velmi ostře oddělených, l inie A je prokázána pouze v j iţním Španělsku

(Andalusie a Estremadur), l inie B je rozšířena v severním Španělsku,

Francii a dalších zemích. Všechna domestikovaná plemena pocházejí

z této B l inie (Hardy et al . , 1995; Monnerot et al . , 1996; Mounolou et

al. , 2003). J iní autoři tyto populace povaţují za samostatné poddruhy

Oryctolagus cuniculus algirus a O. c. cuniculus , l išící se velikostí

těla, kraniometrickými a genetickými znaky ( Sharples et al . , 1996;

Branco et al . , 2000; Geraldes et al . , 2005, 2006, 2008; Carneiro et al . ,

2009). Králičí populace vykazuje značnou fenotypickou variabil i tu

v růstu, reprodukci nebo kvali tě srst i (Rochambeau, 1997) a značnou

genetickou variabil i tu (Biju -Duval et al . , 1991; Queney et al . , 2001,

12

2002; Carneiro et al . , 2009, 2010, 2011). Od počátku domestikace aţ

doposud vzniklo mnoţství různorodých plemen králíků, coţ

představuje obrovskou rozmanitost králičí populace. Role většiny

těchto plemen a čistokrevné plemenitb y v celosvětové produkci

králičího masa se dramaticky sniţuje, nicméně tato plemena

představují ši roký rozsah charakterist ik a unikátní zásobu genetické

rozmanitosti (Colin a Lebas, 1996).

Produkce králičího masa pro globální t rh je zaloţena převáţně na

hybridech pocházej ících pouze z několika středně velkých plemen

(zejména novozélandský bílý (Nb) a kalifornský (Kal) a několika

velkých plemen, např. belgických obrů (BO), v otcovských l iniích

(Bolet et al . , 1996).

Jako první se začal zabývat nutností globální ochrany

genetických zdrojů Lukefahr (1988). Výzkumu genetických zdrojů

králíků bylo nejvíc pozornosti věnováno v rámci středozemní skupiny

CIHEAM, která od roku 1985 pracuje v oblasti záchrany a rozvoje

původních populací a plemen králíků. Aţ do t éto doby nebyli králíci

zahrnuti do genetických zdrojů EAAP ani FAO (Bolet et al . , 1996). Za

genetické zdroje jsou zde povaţována následující plemena, případně

produkční l inie (názvy plemen jsou ponechány v původní formě): ve

Francii Argenté de Champagne , Fauve de Bourgogne a Flemish Giant

(Bolet , 2002a; 2002b; 2002c), Strain INRA 1077, 2066, 2666 a 9077

(Bolet a Saleil , 2002), ve Španělsku Caldes a Prat strain (Gómez et al . ,

2002a; 2002b), Gigante de Espana (López a Sierra, 2002) a l inie A, V,

H, R (Baselga, 2002), v Itál i i Carmagnola grey (Lazzaroni, 2002).

V Egyptě Gabali (Afifi , 2002), Chinchil la (El-Raffa a Kosba, 2002a),

Bauscat (El-Raffa a Kosba, 2002b), Giza White (Khali l , 2002a), Baladi

(Khali l , 2002b), v Libanonu Baladi (Hajj et al . , 2002), v Maroku

Zemmouri (Barkok a Jaouzi, 2002) a Tadla (Bouzekraoui, 2002), v

A lţírsku Kabyle (Berchiche a Kadi , 2002).

U všech plemen a produkčních l ini í je zpracován původ,

současný stav populace, popis exteriéru a produkčních vlastností pro

masnou uţitkovost a reprodukci (byť v různém rozsahu), většinou však

13

není uvedena hmotnost v dospělosti . O některých plemenech je moţno

diskutovat:

V Libanonu a Egyptě jsou chována plemena se stejným

pojmenováním „Baladi“ (v arabském jazyce „místní“). V kaţdé zemi

má však j iný původ, exteriér i uţitkovost. Na rozsahu zpracování a

počtu citací je však moţno dokumentovat pouţit í králíka jako

modelového zvířete v těchto zemích. V Egyptě chovaný králík

„Bauscat“ dosahuje v 16 týdnech věku hmotnosti 1,3 aţ 1,5 kg (El-

Raffa a Kosba, 2002b), zatímco v Evropě je to plemeno dosahující

v dospělosti ideální hmotmost nad 6,5 kilogramů.

Úspěšnou záchranu a šlechtění králíka Carmagnolského šedého

popsali Pagano-Toscano et al . (1992) , selekční pokrok v homogenitě

barvy, reprodukci, mateřském chování, adaptabil i tě, intenzitě růstu,

konverzi krmiva, jatečné hodnotě je vyhodnocen ve srovnání běţně

chovaným Nb.

V roce 1996 byl zahájen Evropský program (RESGEN CT95 -

060, nařízení 1467/94) koordinovaný INRA, věnovaný soupisu, popisu,

výzkumu a záchraně genetických rezerv evropského králíka. Byla

shromáţděna a zpracována data poskytující základní historické,

genetické a zootechnické údaje o 150 plemenech z 11 evropských zemí

(Belgie, ČR, Dánsko, Franci e, Maďarsko, Itál ie, Lucembursko, Malta,

Polsko, Španělsko a Švýcarsko), v souboru byla zahrnuta jak

standardní plemena, tak produkty komerčního šlechtění – poţadavek

byl na zajištění popisu všech dosaţitelných genetických zdrojů

v současnosti v Evropě (Bo let et al . , 1996).

K detailnějšímu popisu a výzkumu bylo vybráno 10 plemen

(nejstarší předpokládaná plemena, vyskytující se ve více zemích a

potenciálně zootechnicky zajímavá): Vlámský obr (BO), Francouzský

beran (FB), Zaječí (Za), Vídeňský bílý (Vb), Fran couzský stříbři tý

(Fs), Duryňský (Du), Burgundský (Bu), Činčila (Čm ), Ruský černý

(Rč) a Anglický strakáč (AS). V rámci těchto plemen byly zaloţeny

chovy – nakoupeno kolem 30 samic a 20 samců v plemeni, z více zemí

a co moţná nejvíce nepříbuzných. Tato zví řata byla pouţita ke studiu

genetického polymorfismu , k získání potomstva pro zootechnické

14

studie a srovnání s kontrolní populací INRA C 77 (Bolet et al . , 2000).

Dlouhodobě (program trval od 1. 3. 1996 do 31. 10. 2000) byla

sledována hmotnost chovných král íků, reprodukce (zabřezávání, počty

narozených mláďat), hmotnost při narození, odstavu a během růstu do

80 - 90 dní věku, denní pří růstky, ztráty úhynem. Při poráţce byly

vyhodnoceny parametry jatečné hodnoty – ţivá hmotnost , jatečná

výtěţnost , podíl jednotlivých částí jatečného těla, podíl tuku, barva,

pH a sloţení svaloviny, změny při mraţení, vaření a další . V této etapě

byla rovněţ ověřena moţnost konzervace semene a embryí v tekutém

dusíku (Joly et al . , 1996).

V USA existuje více neţ 100 plemen a varie t králíků, Lukefahr

(1988) popisuje moţnosti ochrany genetických zdrojů králíků

v Severní Americe a ve světě. Kritériem pro ohroţené plemeno je

početnost populace – méně neţ 200 chovných samic a méně neţ 20

chovných samců (Maijala et al . , 1984). Lukefahr (1999) rovněţ

zdůrazňuje význam globálních genetických zdrojů králíků pro produkci

ţivočišných bílkovin v rozvojovém světě i pro budoucí potravinovou

bezpečnost. Ochranou biodiverzity hospodářských zvířat se od roku

1977 zabývá nezisková nevládní organizace American Livestock

Breeds Conservancy, mezi více neţ sto plemen genetických zdrojů byl

králík zařazen aţ v roce 2005. V současné době je na seznamu

ohroţených plemen 11 plemen králíků, z toho 3 jsou v krit ickém

ohroţení.

V Polsku je soustavná péče v rámci ochrany genetických zdrojů

králíků věnována plemeni „bílý z Popielna“, který vznikl po roce 1950

na půdě výzkumných ústavů z původních polských albínů a belgických

obrů (Bielanski et al . , 2008).

Na Slovensku se ještě v roce 2004 Oravcová et al . (2004) o

genetických zdrojích králíků zmiňují pouze velmi okrajově. Rafay et

al . (2008) j iţ podávají základní informace o plemenech král íků, která

vznikla od padesátých let minulého století aţ do současné doby na

Slovensku.

15

2.3. Velikost populace a hodnocení rizika ohrožení

Velikost (početnos t) populace zvířat je základním údajem

popisuj ícím a hodnot ícím populaci . Aktuální skutečná vel ikost

populace mnoho nevypovídá o jej ím stavu a nepouţívá se pro

hodnocení , u různých druhů z vířat jsou navíc uváděny rozdí lné

minimální počty jed inců (chovných zvířat ) v populaci (Maijala et al . ,

1984). Nejběţněj i uváděnou hodnotou je efekt ivní vel ikost populace

(N e) . Základ konceptu vel ikost i efekt ivní populace poloţ i l Wright

(1931) s ohledem na jej í s tabi l i tu . N e ukazuje na s tupeň genet ického

dri f tu , s tupeň vzrůstu inbreedingu v populaci a r iz iko z t ráty

genet ické divers i ty (Wright , 1969).

Efekt ivní vel ikost populace N e je moţno s tanovi t někol ika

způsoby, jej ichţ přehled zpracoval Cabal lero (19 94), nejčastěj i je

vyuţíván způsob podle počtu jedinců v plemeni tbě s potomstvem nebo

podle nárůstu koeficientu příbuzenské plemeni tby v generacích

(Falconer a Mackay, 1996).

V oblast i ochrany genet ických zdrojů hospodářských zvířat je

nejčastěj i pouţi t výpočet podle skutečného počtu chovných zvířat

v populaci (Wright , 1931; Simon a Buchen auer, 1993; Nunney a

Elam, 1994) podle vzorce

N e = 4(Nm x N f) / (Nm + N f) ,

kde N m a N f j sou počty samců a samic v reprodukci .

Efekt ivní vel ikost populace N e je vyuţívána pro klasi f ikaci

r iz ika ohroţení populace diferencovaně pro jednot l ivé druh y

hospodářských zvířat (Duchev et al . , 2006). Lynch a Lande (1998)

povaţuj í za kri t ickou hodnotu N e <500. Scherf (2000) uvádí obdobné

kategorie na základě počtu samců a samic v reprodukci , coţ je

vzhledem k pouţitému poměru pohlaví vhodné pro velká hospodářská

zvířata . U ohroţených populací , pokud je real izován program

záchrany populace p lemene , je klasi f ikace rozšířena o subkategorie .

16

Metody výpočtů, vz tahy s dalš ími genet ickými hodnotami a

moţnost i vyuţi t í ve š lecht i telské a genet ické práci s vyuţi t ím i na

ochranu plemen hospodářských zvířat se zpracoval i Cabal lero a Hil l

(1992); Wang (1997); Nunney (1999) ; Cabal lero a Toro (2000);

Weigel (2001); Gandini et al . (2004); Gutiérrez et a l (2008) ;

Cervantes et al . (2008, 2011) .

Velikost efekt ivní populace N e není u hospodářských zvířat

běţně udávanou hodnotou. Weigel (2001) uvádí N e u některých

mléčných plemen skotu – holštýnského 39, jerseyského 30, Hansen

(2006) uvádí Ne pro holš týnský skot v USA při 3 ,7 mil iónu krav na

60, coţ důsledkem enormní selekce a sníţení počtu plemeníků.

Podobně Nomura e t al . (2001) z j is t i l i hodnotu N e u japonského

černého skotu 17,2. U koní hannoverských teplokrevníků Hamann a

Dist l (2008) uvádí vel ikost efekt ivní populace 372,24 a Druml et al .

(2009) u rakouského norika 157,4.

Kompletní přehled o populacích plemen hlavních druhů

hospodářských zvířat (plemena král íků však nejsou zahrnuta) na

Slovensku zpracoval i na základě počtů chovných zvířat v populacích

Oravcová e t al . (2006), včetně hodnocení r iz ika ohroţení zánikem.

Ještě méně údajů je u král íků, kde publ ikoval i Kerdi l les a

Rochambeau (2002) u produkčních l ini í A 1077 a 1066 hodnoty N e

48-50 resp. 35-37, Nagy et al . (2010) s tanovi l u pannons kého bí lého

král íka N e v rozmezí 37 aţ 91. U divokých král íků v různých

oblastech na základě genet ických s tudi í odhadl i N e Zenger (1996);

Carneiro et al . (2009; 2011).

2.4. Vliv genotypu na vybrané užitkové vlastnosti

Masnou uţi tkovost král íků , podobně jako u j iných

hospodářských zvířat , ovl ivňuj í t ř i skupiny vlastnost í , reprodukční a

mateřské vlastnost i král ic , výkrmnost a jatečná hodnota.

Uţitkové vlastnost i král íků jsou jako u ostatních hospodářských

zvířat ovl ivněny genet ickými vlastnostmi . Genet ická variabi l i ta mezi

17

plemeny král íků je velmi vysoká, velká plemena jsou pětkrát (aţ

osmkrát) těţší neţ plemena zakrslá. Hmotnost v dospělost i má

zásadní význam pro intenzi tu růstu, s tupeň ranost i i s loţení jatečného

těla král íků (Rochambeau, 1997) a rovněţ na ukazatele reprodukce

(Garreau et al . , 2004; Bünger et al . , 2005) u král íků, podobně jako u

dalš ích ţ ivočišných druhů. P lemeno (genotyp) je jeden

z nejvýznamnějších faktorů ovl ivňujících růst , a výkrmnost a

jatečnou hodnotu (Dal le Zot te, 2002). Míra genet ické podmíněnost i

jednot l ivých znaků uţi tkovosti je vyjádřena dědivost í .

Znaky reprodukce vyjádřené u krá l íků především počtem

narozených mláďat ve vrhu, maj í velmi nízkou dědivost 0 ,03 aţ 0,13

(Rochambeau, 1997; Rastogi at al . , 2000; Nof al et al . , 2008). Naopak

Blasco et al . (1993b) odhaduj í dědivost vel ikost i vrhu při narození na

0,29, pozděj i Blasco (1996), však tento údaj povaţuje tuto hodnotu za

nereálnou a přiklání se k všeobecně uznávané hodnotě pod 0,1 .

Baselga (2004) poukázal na variabi l i tu dědivost i počtu mláďat

v různých vrz ích, na 1. vrhu dosahuje dědivost počtu narozených

téměř 0,2, u druhého vrhu se sniţuje a na t řet ím vrhu je téměř nulová.

Rovněţ dědivost počtu mláďat ve vrhu při odstavu je velmi nízká –

0,03 aţ 0,04 (Rochambeau, 1988, 1997; Gómez et al . , 1996). Nízký

s tupeň heri tabi l i ty vel ikost i vrhu je všeobecný u všech mult iparních

zvířat (Lukefahr et al . , 2004).

Vyšší dědivost maj í dalš í komponenty plodnost i ovl ivňuj ící

počet narozených král íčat – počet ovulovaných vaj íček a jej ich

přeţi telnost (počet embryí 12. den) maj í dědivost 0 ,21 a 0,26 (Blasco

et al . , 1993b), genet ické moţnost i š lechtění těchto komponent

plodnost i zpracoval i García a Baselga (2002) nebo Garreau et al .

(2004) . Vyšší dědivost má mléčnost samic (denní produkce mléka)

kolem 0,18 aţ 0,23, zat ímco s loţení mléka (obsah ţ ivin) má dědivost

velmi variabi lní (Lukefahr et al . , 1996b) .

Dědivost denních pří růstků a hmotnosti těla je odhadována na

0,25 aţ 0,40 (Vogt , 1979; Lukefahr et a l . , 1996a; Moura et al . , 1997;

Garreau et al . 2000). Nagy et al . (2008) uváděj í dědivost pro

průměrný denní pří růstek broj lerových král íků ve věku 5 aţ 10 týdnů

18

v rozmezí 0 ,24 aţ 0,28, podobně jako Gyovai et al . (2008) 0,27,

ovšem Garreau et al . (2008) aţ 0,36. Vyšší hodnoty děd ivost i

pro

hmotnost v různém věku udávaj í Castel l ini a Panel la (1988), v 15

dnech 0,46, ve 28 dnech 0,78 a v 70 dnech 0,56, podobně jako

Rochambeau (1988) a Lukefahr et al . (1992a). Naprot i tomu celková

hmotnost vrhu při poráţce má dědivost pouze 0,07 (Nof al et al . ,

2008).

Heri tabi l i tu konverze krmiva v období 6 – 12 týdnů věku

s tanovi l Kustos a Hul lár (1992) na 0,35, podobně Moura et al . (1997)

na 0,29, negat ivní korelace mezi denním pří růstkem a konverzí

krmiva je odhadována na 0,82. Heri tab i l i tu pří jmu k rmiva odhaduj í

Larzul a Rochambeau (2005) na 0,41.

Jatečná hodnota zahrnuje znaky vyznačuj ících se vyšší

dědivost í . Larzul et al . (2005) s tanovi li dědivost jatečné výtěţnost i

na 0,55, naprot i tomu Garreau et al . (2008) na 0,24. Gyovai et al .

(2008) odhadl i dědivost míry osvalení na 0,21, Lukefahr et al .

(1996a) zaznamenal i dědivost podí lu hřbetu na 0,25. Dědivost podí lu

ledvinového tuku s tanovi l i na 0,64.

Dalším z genet ických faktorů je heterozní efekt vznikaj ící při

kříţení jedinců rozdí lných genotypů. Heterozní efekt se nejvýrazněj i

uplatňuje na vlastnostech spojených s reprodukcí a mateřskými

vlastnostmi , ţ ivotaschopnost í , odolnost í a adaptabi l i tou (Khan a

Lukefahr, 1996; Nofal et al . , 1996b; Brun a Baselga, 2005), coţ se

projevuje na uţi tkových parame trech vztaţených na vrh zvýšením aţ

o 18 % (Khahi l a Afif i , 2000), Medel l in a Lukefahr (2001) udáv aj í

efekt jen pod 10 %.

Pro intenzi tu růstu král íka je heterozní efekt odhadován pod 5

% a podobně na konečnou poráţkovou ţ ivou hmotnost . Medel l in a

Lukefahr (2001) s tanovi l i př ímý heterozní efekt pro denní pří růstky

do poráţkové hmotnost i na 6,8 %, naprot i tomu Pi les et al . (2004)

nepotvrdi l i heterozní efekt pro pří růstky ani individuální ţ ivou

hmotnost při poráţce, podobně i Ouyed a Brun (2008a) povaţuj í

heterozní efekt za nesignif ikantní .

19

Nofal et al . (1996a) konstatuj í nízký heterozní efekt u jatečné

hodnoty a v dalš í práci Nofal et al . (2004) odhaduj í heterozní efekt

pro jatečnou výtěţnost na 1,8 %, pro hmotnost hřbetu a s tehen 1,7 a

2,8 %, výrazný však je pro sníţení podí lu ledvinového tuku (25 %).

Významná je interakce genotyp - prostředí , různé genotypy

mohou dosahovat v různých podmínkách prostředí odl išné výsledky

uţi tkovosti (Lin a Togashi , 2002). Zejména u vysoce výkonných

populací je definovaná uţi tkovost vázána na opt imáln í chovné

podmínky (mikrokl ima, výţiva, systém ustájení ) , ve kterých se mohou

opt imálně projevi t produkční vlastnost i (Rafay et al . , 2005). Vostrý

et al . (2008a) při porovnání dvou genotypů král íků Hyplus nezj is t i l i

vl iv interakce genotyp x prostředí na růst , konverz i krmiva a denní

spotřebu. Je však otázkou, jak o dl išné genotypy i jak odl išné s loţení

krmiva byly pouţi ty pro odhad interakce. Stat is t icky průkaznou

interakci genotyp x prostředí neprokázal i ani Onyi ro et al . (2008) u

plemen Nb, Činči la a Holandský v odl išných krmných reţ imech.

Podstatně mohou být uţi tk ové vlastnost i ovl ivněny ve

š lecht i telských programech selekcí , je j í metody a účinnost shrnul i

Khali l a Al -Saef (2008), se zaměřením na reprodukční vlastnost i

Blasco (1996), nověj i pak Baselga (2004).

Faktorů ovl ivňuj ících uţi tkovost král íků je řada (Dal l e Zot te,

2002), systém chovu (Pla, 2008; Dal le Zot te et al . , 2009) a zejména

s loţení krmiva a technika krmení (Xiccato, 1999), přičemţ vývoj v

oblast i fyziologie t rávení a krmení je velmi intenzivní (Carabaño e t

al . , 2008, 2009). Všechny tyto faktory je nu tno velmi obezřetně

zvaţovat při hodnocení vl ivu genotypu.

2.4.1. Vliv genotypu na reprodukční vlastnosti králíků

Plodnost samic je mimořádně významným faktorem

ovl ivňuj ícím celkovou masnou produkci král íků (Mach, 1992),

vel ikost vrhu u král íků je důleţi tějš í ukazatel uţ itkovost i neţ u

ostatních mult iparních hospodářských zvířat , z ískání maximálního

počtu ţ ivotaschopných mláďat je základem efekt ivní produkce

20

král ičího masa i král íků pro dalš í selekci a chov. Z tohoto pohledu je

samostatně hodnoceným ukazatelem vel ikost vrhu při narození a při

odstavu, tyto parametry maj í mimořádnou ekonomickou důleţi tost

(Armero a Blasco, 1992).

Plodnost samic je komplexní vlastnost í (Lukefahr et al . ,

1983a), projevuj ící se pravidelným zabřezáváním, porodem

dostatečného počtu ţ ivotaschopných mláďat do vystavěného hnízda,

mateřskou péčí o král íčata a jej ich výţivou mlékem aţ do odstavu.

Počet narozených i odchovaných král íčat je ovl ivněn řadou

faktorů genet ických, negenet ických, vnějš ích i vni t řních (Lukefahr et

al . , 1983a; Rommers et al . , 2002; Iraqi et al . , 2007). Na počtu

skutečně odstavených král íčat ve vrhu se kromě j iných vl ivů pod í lej í

mateřské vlastnost i samic ř ízené komplexním endokrinním systémem

(González–Mariscal et al . , 2007). U král íků je velmi významné

mateřské chování , s tavba hnízda a péče o mládata (Hamil ton et al . ,

1997), s tejně jako mléčnost (Lukefahr et al . , 1983b, 1996; McNit t a

Lukefahr, 1990; Roberts a Lukefahr, 1992; Iraqi et al . , 2007). Tyto

vlastnost i zásadním způsobem ovl ivňuj í z t ráty mláďat do odstavu

vyjadřované procent ickým podí lem z narozených. Běţně se pohybuj í

v rozmezí 10 -20 % a i v dobrých chovatelských podmínkách jsou

udávány aţ do 38 % (Bolet et al . , 2004).

Nejvíce údajů o plodnost i bylo shromáţděno u celosvětově

rozšířených plemen Nb a Kal . Lukefahr et al . (1983a) uvád ěj í počet

narozených u Nb 8,91 a u Kal 8 ,04, McNit t a Lukefahr (1990) z j is t i l i

u Nb 6 ,49 a u Kal 7 ,26. Ouyed et al . (2007) uváděj í narozených a

odstavených mláďat u Kal 5 ,93 a 5,22, u Nb 9,12 a 7,10 ve srovnání

s plemenem bouscatským 8,00 a 6,14. V našich podmínkách Mach

(1992) z j is t i l plodnost (vţdy narozených a odstavených ) Kal 9 ,11 a

7 ,53 a Nb 7,63 a 6,27. Nb byl zkoumán v řadě zemí - např.

v Pákistánu z j is t i l Chineke (2005) ods tavených 35. den 3 ,18 ks (v

porovnání s činči lou 3,24), v Trininadu Rastogi et al . (2000)

narozených 5 ,3 ± 1 ,52 a odstavených 4 ,6 ± 1 ,48, Prayaga and Eady

(2002) v Austál i i u Nb a Kal narozených 8 ,3 a 7 ,5, Laxmi et al .

(2009) v Indi i u Nb 5,76 ± 0 ,28 a 4 ,0 ± 0 ,23.

21

Údaje o plodnost i dalš ích plemen jsou ve vědeckých pramenech

vzácnějš í : McNit t a Lukekefahr (1990) u saté nového uváděj í

narozených 5 ,95 ± 0 ,60 a odstavených 5 ,21 ± 0 ,48, Roberts a

Lukefahr (1992) LSB u francouzského s t ř íbři tého 6,47, Prayaga a

Eady (2002) z j is t i l i u belgického obra narozených 7 ,3 ale

odstavených pouze 2,6. Laxmi et al . (2009) z j is t i l i u belgického obra

narozených 6 ,08 ks , odstavených 3,85 ks, u sovětské činči ly 5,75 a

4 ,13 ks . Mach et al . (1985) z j is t i l i u Čv 6,53 a 4,70, u Fs 7,37 a 5,71

narozených resp . odstavených mláďat .

V genet ických zdroj ích se plodností jednot l ivých plemen

zabývalo někol ik autorů. Pagano -Toscano et al . (1992) uvád ěj í u

carmagnolského král íka počet narozených mláďat celkem 8,3, při

odstavu v 5 týdnech počet 6 ,8, zat ímco u Nb narozených 7,8;

odstavených 7,3, mortal i ta do věku 28 dní čini la 31 resp. 21 %.

Bielanski et al . (2008) u polského genet ického zdroje „bí lého

z Popielna“ uváděj í počet mláďat ve vrhu při narození 8 ,54 ± 0 ,48 (ve

srovnání s Nb 6,27 ± 0,38) a při odstavu 6,12 ± 0 ,37 (u Nb 5,54 ±

0,34), mortal i tu uváděj í 28,33 a 11,64 %. Místní populace v Alţíru

měla celkový průměr narozených mláď a t ve vrhu 7,17, při odstavu

v 28 dnech věku 5,41 (Zerrouki et al . , 2005), u původní endemické

populace zde uváděj í Meft i et al . (2010) narozených 7 ,22 a

odstavených 4 ,24 král íčat .

Komplexní přehled o plodnost i evropských genet ických

zdroj ích zpracoval i Bolet et al . (2004), za hrnuje plemena francouzský

s t ř íbři tý (Fs) , zaječí (Za), činči lu Čm) , angl ického s t rakáče (AS),

burgundského ţ lutého (Bu) , ruského černého (Rč) , durynského (Du) a

vídeňského bí lého (Vb) ve srovnání s kontrolní neselektovanou

populací Nb chovanou od roku 197 0 na experimentální farmě INRA.

Velikost vrhu při narození byla u malých plemen AS, Rč a Čm

6,07; 5 ,51 a 5,73, u s t ředních plemen Fs, Bu a Vb 6,58, 6 ,44 a 7,01,

nejvyšší u Za 7,20. Malá plemena maj í obecně niţší plodnost

(Garreau et al . 2004). Ztráty do odstavu čini ly u malých plemen 10

aţ 19 %, u s t ředních plemen 18 aţ 38 %. Kontrolní populace měla

narozených 8 ,29 a odstavených 6 ,81 mláďat , z t ráty do odstavu 9,5 %,

22

vl iv zde můţe hrát i dlouhodobá adaptace této populace na podmínky

prostředí farem.

U plemen českých genet ických zdro jů uváděj í v minulosti

Trojan a Mach (1982) počet narozených a odstavených král íčat ve

vrhu ČA 6,57 a 4,43 , u Mm pak 6,12 a 5 ,87.

Přestoţe vlastnost i spojené s reprodukcí maj í všeobecně velmi

nízkou dědivost , je plodnost a péče o mláďata jedním z významných

znaků charakterizuj ících uţi tkové vlastnost i jednot l ivých plemen

král íků.

2.4.2. Vliv genotypu na růst a spotřebu krmiva

Vlivem genotypu na výkrmnost král íků se zabývala řada

pracovišť. Za nejvýznamnější znaky jsou povaţovány denní přírůstky a

konverze krmiva.

Studií růstových schopností celosvětově nejrozšířenějš ích

plemen Nb a Kal je publikováno velké mnoţství: Mach et al . (1986)

uvádějí denní pří růstky Nb 30,8 g a Kal 32,3 g, Bielanski et al . (2000)

u Nb 32,03 g, Kal 25,5 g a Nb masná l inie 42,04 g. Naopak Skřivanová

et al . (2000) udávaj í přírůstek u Nb 25,4g a Kal 32,8g. V podobném

rozmezí uvádějí denní pří růstky u těchto plemen Lukefahr et al .

(1982), Mach (1992), Khan a Lukefahr (1996), De Paula et al . (199 6),

Skřivanová et al . (1997a), Kjaer a Jensen (1997), Medell in a Lukefahr

(2001) nebo Prayaga a Eady (2003).

U dalších plemen j iţ je porovnání průměrných denních přírůstků

v širším měřítku obtíţnější . McNitt a Lukefahr (1993) studovali vliv

plemene na růst král íků po odstavu u plemen palomino a saténový bílý,

zj ištěné denní pří růstky 34,5 a 36,0 g byly průkazně rozdílné. Seeland

et al . (1996) zjist i l i u čistokrevných plemen tyto pří rů stky: německý

obr divoce zbarvený 53,3 g; německý bílý obr 51,1 g; velký světlý

stříbři tý 43,0 g; činčila velká 37,0 g; zaječí 32,7 g; kalifornský 32,5 g;

holandský 25,0 g a ruský 24,8 g. Bielanski et al . (2000) publikoval

23

průměrný denní přírůstek u plemen Termondský bílý 32,48 g, Aljaška

19,98 g a Činčila velká 28,14 g,

Růstové schopnosti plemen genetických zdrojů zpracovali Bolet

et al . (2000) a zjist i l i denní pří růstky u velkého plemene v lámského

obra 40,79 g, u středních plemen burgundský 33,54 g, zaječí 32,96 g,

v ídeňský bílý 31,69 g a u malých plemen činčila 29,77 g, anglický

strakáč 26,19 g, ruský 22,78 a 26,26 g. Plemena burgundský a

francouzský stříbři tý dosahují průměrný denní pří růstek 36 a 37 g

(Bolet , 2002a; 2002b). Lazzaroni (2002) u plemene Carmagnola uvádí

denní pří růstek 32,9 g. U plemene b í lý z Popielna zjis t i l i Bielanski et

al. (2008) denní pří růstek 26,9 g.

Růst hybridních králíků je popisován v zahraničí (Ramon et al . ,

1996; Ouyed a Brun, 2008b; Sartori et al . , 2008; Dalle Zotte et al . ,

2009 a další) i u nás. V poslední době je i u nás ši roce vyuţíván

genotyp Hyplus k produkčním i výzkumným účelům. Denní přírůstky

dosahuje na úrovni 35 aţ 40 g (Vostrý et al . , 2008b; Skřivanová et al . ,

2009). Zita et al . (2007; 2008) uváděj í denní přírůstek aţ 47,55 g.

Mach et al . (2007) z jist i l i přírůstek aţ 49,86 g u nejrychleji rostoucích

kombinací hybridů Hyplus do 70. dne věku.

Konverze krmiva (kg/kg) je ekonomicky velmi významným

znakem masné uţitkovosti , neboť krmivo představuje více neţ 70 %

nákladů masné produkce (Moura et al . , 1997). U Nb a Kal Mach et al .

(1986) uvádějí konverzi krmiva 3,5 a 3,7, podobně Ozimba a Lukefahr

(1991a) zaznamenal i 3,3 a 3,92. Chiericato et al . (1996) nezjist i l i

signifikantní rozdíly v konverzi krmiva (3,53 aţ 3,69) mezi Nb a

hybridy Grimsud a Prov isal . Skřivanová et al . (2000) konstatovali

signifikantně nejlepší konverzi krmiva u Kal 2,98, zatímco u Nb 4,56.

U plemen genetických zdrojů Bolet et al . (2000) ani Bolet

(2002abc) konverzi krmiva neuvádějí , Lazzaroni (2002) u plemene

Carmagnola zjist i l i konverzi 4,5; López a Sierra (2002) u Gigante de

Espaňa uvádí 3 ,3. U nás neexistují studie ke stanovení a porovnání

konverze krmiva plemen genetických zdrojů.

Podstatně více pramenů je k porovnání konverze krmiva u

produkčních hybridů, ve standardních podmínkách prostředí a krmení

24

je konverze udávána v širokém rozpětí od 3,0 aţ do 5,13. Nejčastěji je

uváděna hodnota konverze u rostoucích hybridních králíků 3,0 aţ 3,5

(Tůmová et al . , 1996a; Volek et al . , 2007; Princz et al . , 2009,

Skřivanová et al . , 2009). Konverzi nad 4,0 uvád ějí Dědková et al.

(1999), Mach et al . (2007), Bianospino et al . (2006), ale i nad 5,0 jako

Dokoupilová et al . (2006) a Vostrý et al . (2008b).

Je zřejmé, ţe genotyp má významný vliv na výkrmnost král íků,

znaky výkrmnosti mají střední míru dědivosti a charakterizuj í plem eno

nebo hybridní populaci .

2.4.3. Vliv genotypu na jatečnou hodnotu králíků

Sloţení jatečného těla, vývin a poměry jednotlivých částí

jatečného těla králíka jsou ovlivněny řadou faktorů. Genetické vlivy

mají vysoký efekt na sloţení jatečného těla ve standardních

podmínkách chovu, výţivy a věku při poráţce (Dalle Zotte, 2002),

zásadně je ovlivněno hmotností králíků v dospělosti a stupněm

dospělosti při poráţce (Pla et al . , 1998; Piles et al . , 2000). Hodnocení

parametrů jatečné hodnoty je sjednoceno (Blasco a Ouhayoun, 1996).

Za nejvýznamnější znaky jatečné hodnoty je moţno povaţo vat

jatečnou výtěţnost , podíl kůţe z ţivé hmotnosti , podíl masných částí

(zadní poloviny trupu nebo samostatně hřbetu a stehen), podí l

svaloviny stehna a obsah ledvinového tuku.

Trojan a Řepová (1968) porovnávali masnou uţitkovost plemen

chovaných v malochovech. V dalších letech bylo do vyhodnocení

zařazeno i plemeno moravský obr (Trojan a Růţičková -Řepová, 1972)

a český albín (Mach a Trojan, 1985), který dosáhl jatečné výtěţnosti

59,29 % ve srovnání s Nb 55,97 %.

Hernández a Lozano (2001) konstatovali , ţe koţešinová

plemena neselektovaná na masnou uţitkovost, činčila a rex, mají

podobné jatečné charakterist iky jako plemena specializovaná na

produkci masa Kal a Nb, diference jatečné výtěţnosti byly statist icky

nevýznamné (55,24; 54,65; 57,80 a 56,76 %). U čistokrevných plemen

25

zjist i l i Rössler et al . (2003) jatečnou výtěţnost u německého bílého

obra - 62,1 %, u velkého světlého stříbři tého 62,9 %, u činčily velké

61,6% a u holandského 63,6 %. Dokoupilová et al . (2006) porovnávali

jatečnou výtěţnost skupiny kříţenců tradičních plemen a brojlerovým

králíkem Hyplus o různém podílu (25 aţ 75 %) tradičních plemen a

zjist i l i hodnoty jatečné výtěţnosti v rozpětí 59,20 aţ 61,81 %.

Plemena genetických zdrojů vykazují jatečnou výtěţnost

následující - zaječí 64,3 %, anglický st rakáč 63,2 %, činčila 61,6 %,

BO 61,2 %, v ídeňský bílý 61,6 % (Bolet et al . , 2000), burgundský a Fs

dosahují 63,2 a 64,1 % (Bolet , 2002a; 2002b).

Podíl kůţe z ţivé hmotnosti má úzkou vazbu na jatečnou

výtěţnost . Nofal et al . (1995) při porovnán í plemen Nb, Kal a jej ich

kříţenců nezjist i l i stat ist icky významné diference u podílu kůţe (15,50

- 15,69 %) podobně jako u jatečné výtěţnosti (60,48 – 60, 83 %).

Skřivanová et al . (1997a) zjist i l i podíl kůţe u kříţenců Nb x Kal 13,8

aţ 17,6 %. Hernández a Lozano (2001) u plemen Kal, Nb, činčila a rex

13,14; 13, 96; 12,96 a 12,89 %, rozdíly u těchto plemen nebyly

statist icky průkazné. Rössler et al . (2003) uvádějí následující podíl

kůţe: německý bílý obr 15,5 %, velký světlý st říbři tý 14,7 %, činčila

velká 15,3 % a holandský 14,5 %, Dokoupilová et al . (2006) u skupiny

kříţenců tradičních plemen s brojlerovým králíkem zjist i l i podíl kůţe

15,06 aţ 16,0 %. Se stoupajícím podílem tradičních plemen se sniţoval

podíl kůţe, naopak se zvyšovala jatečná výtěţnost . U genotypu Hyplus

ve věku 84 dní zj ist i l i Tůmová et al . (2006) podíl kůţe 17,45 %.

Hřbet a stehna jsou nejcennější části jatečného těla králíka.

Lukefahr et al . (1992b) u plemen Kal, Fs, Nb a palomino stanovil podíl

hřbetu 21,7; 21,5; 20,7 a 21,6 %. Ristic a Zimmermann (1992) uvádějí

podíl hřbetu 22,6 aţ 23,3 % a stehen 31,3 aţ 34 %. Tůmová et al .

(1996a) u čtyř genotypů hybridních králíků ve věku 84 dní zj ist i l i

podíl zadní části 45,8 aţ 47,8 % a podíl stehen 31,8 aţ 32,9 %.

Skřivanová et al . (1997a) u kří ţenců Nb x Kal udávají podíl zadní

části 47,1 aţ 48,0 % a podíl stehen 28,9 aţ 29,9 %. Skřivanová et al .

(2000) u šesti genotypů (z toho čistokrevní Nb a Kal) zj ist i l i , ţe podíl

hřbetu (22,3 a 22,4 %) nebyl ovlivněn genotypem, ovšem podíl stehen

26

(28,5 vs. 32,2 %) se významně l iši l . Dokoupilová et al . (2006) zjist i la

u skupiny kříţenců tradičních plemen podíl hřbetu 18,99 aţ 19,39 %.

Se stoupajícím podílem původních plemen se sniţoval podíl hřbetu ,

naopak se ale zvyšoval podíl stehen. Nejvyšší podíl stehen, jak z ţivé

hmotnosti před poráţkou, tak z jatečně opracovaného trupu měli králíci

s nejvyšším zastoupením tradičních plemen (Mach a Majzl ík, 2004).

Mach et al . (2007) uvádějí u hybridních králíků podíl hřbetu 17,62 aţ

18,35 %, stehen 29,96 aţ 30,92 %, Larzul a Rochambeau (2005) pak

zjist i l i podíl hřbetu a stehen 17 resp. 33,3 %.

Podíl masa stehen je významným ukazatelem celkového obsahu

svalové tkáně v jatečném trupu, korelace mezi obsahem masa stehna a

celého t rupu je 0,6 (Blasco et al . 1993a). Podíl masa je uváděn

v procentech nebo poměrem maso/kost . Tůmová et al . (1996 a) u čtyř

genotypů hybridních králíků uvádějí podíl svaloviny stehen na

hmotnosti jatečného trupu 21,8 aţ 23,3 %. Skřivanová et al . (2000)

nezjist i l i u šesti genotypů signifikantní rozdíly v podílu svaloviny

stehen (22,0 aţ 23,8 %), naopak Tůmová et al . (2006) zaznamenali u

králíků Hyplus ve věku 84 dní při ad l ibitním krmení podíl svaloviny

21,43 %.

Ledvinový tuk je významným ukazatelem neţádoucího obsahu

tuku v celém jatečném trupu, korelace je udávána kolem 0,8

(Warewyck a Bouquet , 1982). Lukefahr et al . (1982) zjist i l i podíl

tuku u BO a Nb (0,89 vs. 1,36 %), BO měl průkazně niţší podíl tuku.

Obdobné hodnoty publikoval Ozimba a Lukefahr (1991b), kříţenci

s BO měli nejniţší podíl abdominálního tuku (1,02 %) proti

čistokrevným Nb a Kal (2,27 a 2,6 %). Lukefahr et al . (1992b) u

plemen Kal, Fs , Nb a palomino zjist i l podíl ledvinového tuku 2,12,

3,15, 1,83 a 2,14 %. Tůmová et al . (1996a) u čtyř genotypů hybridních

králíků ve věku 84 dní udáv ají podíl ledvinového tuku 1,3 aţ 2,5 % a

Skřivanová et al . (1997a) u kříţenců Nb x Kal zjist i l i obsah

ledvinového tuku 1,6 aţ 1,8 %, v další práci pak Skřivanová et al .

(2000) udávají statist icky průkazný rozdíl mezi Nb a Kal (2,71 vs .

1,21 %). Metzger et al. (2006) zjist i l i u hybridních králíků ve věku 84

dní 1,25 aţ 1,79 % ledvinového tuku, podobně i Dalle Zotte et al . ,

27

(2009). Larzul a Rochambeau (2004) však u hybridních králíků ve 14

týdnech udávají podíl 3,37 aţ 5,75 %, přičemţ podíl tuku narůstá mezi

8. aţ 14 . týdnem věku aţ o 60 %.

Původní plemena genetických zdrojů Bu a Fs ve věku 80 dní

měla podíl ledvinového tuku 2,58 a 2,16 % (Bolet , 2002a; 2002b),

Bolet et al . (2000) uvádí tuto hodnotu u plemen Za 1,31 %, AS 2,43 %,

Čm 0,98%, BO 1,22 % a Vb 2,53 % ve srovnání s kontrolní l inií C77

3,21 %.

Pohlaví nemá na sloţení jatečného těla aţ do pohlavní dospělosti

průkazný vliv (Nofal et al . , 1995; Hernandez a Lozano 2001), pouze

obsah tuku můţe být u samic vyšší uţ v době poráţky ve věku 12 aţ 14

týdnů , (Piles et al . , 2000; Gasperlin et al . , 2006).

Lze předpokládat, ţe jednotlivé znaky jatečné hodnoty

zjišťované za standardizovaných podmínek jsou charakterist ické pro

plemeno nebo hybridní kombinaci.

2.5. Vliv genotypu na stravitelnost živin u králíků

Pro s tanovení s t ravi telnost i ţ ivin u rostoucích král íků jsou

vyuţívány referenční metody (Perez et al . 1995), postačuje

sedmidenní adaptační období , resp. po adaptačním období 14 dní

nejsou z j išťovány odl išné výsledky (Perez et al . 199 6a). Genotyp

nemá vl iv na s t ravi telnost ţ ivin v období růstu, zat ímco u dospělých

král íků z j is t i l meziplemenné rozdí ly ve s t ravi telnost i sušiny Lebas

(1973), Nb měl o 4 % lepší výsledky prot i Kal . Heri tabi l i tu

s t ravi telnost i sušiny a N - l átek s tanovi l i u král íků Nb Kustos a Hul lár

(1992) na 0,19 a 0 ,27, velmi úzká je korelace mezi s t ravi telnost í

sušiny a proteinu (0,88), naopak nevýznamné korelace jsou mezi

s t ravi telnost í ţ ivin a produkčními ukazatel i , např. denními pří růstky

a ţ ivou hmotnost í . U březích krá l ic se s t ravi telnost ţ ivin s tat is t icky

významně sniţuje (Perez et al . 1996b), nejvýrazněj i u N - látek (69,5

vs. 72,5 %).

28

Stravi telnost sušiny je dle Pereze et al . (1996a) u krá l íků

kříţenců Kal x Nb ve věku 49 aţ 52 dní 63,07 aţ 67,87 %, Skřivanová

et al . (1997a; 1997b) z j is t i l i u kříţenců Nb x Kal v bi lančním pokusu

od 70. dne věku podobnou s t ravi telnost sušiny 61,5 aţ 71 %, podobné

hodnoty uváděj í Paci et al . (2000) 64,8 % a Ondruška et al . (2007)

63,78 ± 3 ,46 %.

Stravi telnost N- látek zj is t i l i Perez et al . (1996a) v rozmezí

73,93 aţ 78,79 %, podobné hodnoty uváděj í Paci et a l . (2000),

Tůmová et al . (1996b; 2003; 2004; 2007), Ondruška et a l . (2007),

Volek a Marounek (2007; 2008) a Zi ta et al . (2007). Niţší

s t ravi telnost s tanovi l i Skřivanová et a l . (1997ab ) 56,8 aţ 70,0 %,

naopak vyšší celkovou s t ravi telnost 86,0% zj is t i l i u rostoucích

král íků ve věku 36 - 40 dní po časném odstavu Volek et al . (2007).

Stravi telnost tuku je poměrně vysoká, Skřivanová et al .

(1997ab) uváděj í hodnoty 77,1 aţ 86,9 %, podobně j ako Tůmová et al .

(2003; 2004) nebo Ondruška et al . (2007). Vyšší hodnoty aţ 94 %

zj is t i l i Tůmová et al . (2007), Zi ta et al . (2007) nebo Volek a

Marounek (2007).

Velmi vysoká je s t ravi telnost škrobu, Volek a Marounek

(2007) a Volek et al . (2007) uvád ěj í 96,9%. aţ 97,9 %.

Naopak s t ravi telnost popelovin je 48,1 aţ 52,3 % (Skřivanová

et al . 1997ab), niţší hod noty z j is t i l i Zi ta et al . (2007 ) 45 – 48 %,

naopak mírně vyšší hodnoty uvádí Ondruška et al . (2007) 53,44 ±

2 ,46 %.

Stravi telnost vlákniny uváděj í Pere z et al . (1996a) v rozmezí

19,88 aţ 22,74 %, podobně Tůmová et a l . (2007) a Zi ta et a l . (2007).

Skřivanová et al . (1997ab) udáv aj í ši rš í rozpět í 11,3 aţ 28,0 %. Niţší

hodnoty kolem 10 – 12 % zaznamenal i Tůmová et al . (2003 ; 2004) a

Paci et al . (2000). Poměrně vysokou s t ravi telnost vlákniny z j is t i l i

Ondruška et al . (2007) 30,57 ± 3 ,05 %. Stravi telnost neutrálně -

detergentní vlákniny (NDF) stanovi l i Perez et al . (1996a) 33,52 aţ

34,21 %, niţší hodnoty uváděj í Paci et al . (2000) 23,4 %, vyšší

Ondruška et al . (2007) 42,56 ± 2 ,70 % a Volek a Marounek (2007)

35,7 – 41,1 %, Volek et al . (2007) aţ 58,5 %. Stravi telnost acido -

29

detergentní vlákniny (ADF) uváděj í Perez et al . (1996a) 21,42 aţ 23,6

%, podobně Ondruška et al . (2007) 21,30 ± 3,40, niţší hodnoty 16,55

% stanovi l i Paci et al . (2000). Naopak vyšší hodnoty uvád ěj í Volek a

Marounek (2007) 26 ,8 – 31,9% a Volek et al . (2007) aţ 54,1 %.

2.6 . Vliv genotypu na hematologické a biochemické

hodnoty krve králíků

Charakteris t iky krevního obrazu a biochemických hodnot j sou

významné pro objekt ivní posouzení s tavu organismu. Fyziologické

hodnoty u běţně chovaných král íků pro produkční i experimentální

účely s tanovi l i např. Hewit t et al . (1989), Kaneko et al . (1997),

Flecknel l (2000) nebo Archet t i et al . (2008), přičemţ se obecně

nepředpokládaj í rozdí ly mezi genotypy v rámci fyziologických

hodnot . Hematologické hodnoty se vyví j ej í s věkem, od šest i týdnů

jsou však hodnoty s tabi lní (Jeklová et al . , 2009), rovněţ pohlaví

nemá vl iv na úrověň hodnot .

Nejvýznamnějšími parametry popisuj ícími červenou s loţku

peri ferní krve je počet erytrocytů , koncentrace hemoglobinu,

hematokri t a s t řední objem erytrocytu (MCV) . Fyziologická hladina

těchto hodnot je významná pro průběh metabol ických, zejména

oxidat ivních procesů v organismu.

Počet erytrocytů (T. l- 1

) uváděj í Hewit t et al . (1989) 3,7 – 7 ,5;

podobně Flecknel l (2000) 4,7 – 7,2. U rostoucích král íků udávaj í

Tůmová et al . (2003) a Archet t i et al . (2008) hodnoty 5,5 aţ 5,74 ±

0,74, podobně Ahamefule et a l . (2006) 5 ,8 – 6 ,0 .

Hewit t et al . (1989) s tanovi l i koncentraci hemoglobinu

(g.100ml- 1

) 8 ,9 – 15,5 a Flecknel l (2000) 10,0 – 17,5. U rostoucích

král íků udávaj í Archet t i et al . (2008) 11,5 ± 0 ,8 a Sabatakou et al .

(2007) 13.07, niţší hodnotu u s tejné kategorie z j is t i l i Tůmová et al .

(2003) 7 ,62 ± 0,58, podobně Bit to et al . (2006) 7,86 ± 0 ,65 a

Ahamefule et al . (2008) 6,53 – 8 ,40.

30

Hodnoty hematokri tu (%) z j is t i l i Hewit t et al . (1989) na 26,7 –

47,2, u rostoucích král íků udávaj í Archet t i et al (2008) 31,1 ± 2 ,2 .

Tůmová et al . (2003) uváděj í v yšší hodnotu 37,87, podobně Onifade a

Tewe (1993) 40,0 a Sabatakou et al . (2007) aţ 44,4.

Střední objem eryt rocytu (MCV – f l ) udávaj í Hewit t et al .

(1989) 58,0 – 79,6 , podobně 50 – 75 Flecknel l (2000), Ewuola a

Egbunike (2008) 62 – 65. Archet t i et al . (2008) z jis t i l i u rostoucích

král íků 52 – 60, vyšší hodnoty udávaj í Onifade a Tewe (1993) u

král íků v t ropických podmínkách (88 -110).

Leukocyty (G.l- 1

) jsou výkonné buňky imunitního systému

v peri ferní krvi , jej ich počet udávaj í Hewit t et al . (1989) 5,2 – 16,5,

Flecknel l (2000) z j is t i l niţší hodnoty 2 – 12, Bi t to et al . (2006) jen

3,13 ± 0,05. Archet t i et al . (2008) s tanovi l i průměr 7,0 podobně jako

Cazabon et al . (2000), Burnet t et al . (2006), Tůmová et al . (2003,

2007).

Celkový protein (TP – g. l- 1

) má význam v humorální imuni tě,

udrţování koloidně -osmotického t laku a řadě metabol ických funkcí .

Flecknel l (2000) uvádí fyziologické hodnoty v rozmezí 28 – 100,

Kaneko et al . (1997) pak 64,5 ± 3,1. U rostoucích král íků z j is t i l i

Archet t i et al . (2008) 32 – 61, podobně Ahamefule et al . (2008) a

Olayemi a Not t idge (2007). Vyšší hodnotu zaznamenal i u mladých

král íků Rupič et al . (1999) 66,09 ± 5,33, podobné hodnoty z j is t i l i u

t ransgenních král íků S üvegová et al . (2004) a Jurčík et al . (2007).

Albumin (g. l- 1

) má význam pro t ransport mnoha látek krví ,

pomáhá udrţovat s tálost vni t řního prostředí a osmotický t lak. Jeho

fyziologická hladina je i odrazem funkce jater . Obsah albuminu

v plazmě s tanovi l i Onifade a Tewe (1993) na 31 – 41, Flecknel l

(2000) z j is t i l hodnotu 33 – 50, niţší hodnoty uváděj í Kaneko et al .

(1997) 27,3 ± 3 ,0 .

Urea (mmol. l- 1

) je konečným metabol i tem bí lkovin

v organismu, jej í hladina poskytuje obraz i o ledvinových funkcích.

Kaneko et al . (1997) s tanovi l i hodnoty urey na 1,18 ± 0 ,28, Flecknel l

(2000) 0 ,93 – 2,55, u rostoucích král íků Archet t i et al . (2008) 4,2 –

31

6,8, podobně Süvegová et al . (2004) 5,23 a 6,78 u běţných a

t ransgenních král íků. Zi ta et al . (2007) z j is t i l i niţš í hodnotu 3,51.

Glukóza (mmol. l- 1

) je základní s loţkou energet ického

metabol ismu a jedním z hlavních zdrojů energie pro tkáně. Kaneko et

al . (1997) s tanovi l i hodnotu glukózy na 2,78 – 5 ,18, Flecknel l (2000)

4 ,2 – 8,3 a podobně Simonová et al . (2007) 4,9 – 6 ,8 . Rupić e t al .

(1999) u rostoucích král íků z j is t i l i hodnoty vyšší 7 ,94 ± 1 ,36.

Cholesterol (mmol. l- 1

) je významnou s loučeninou

v metabol ismu tuků, má význam i v syntéze některých hormonů.

Kaneko et al . (1997) s tanovi l i hodnoty cholesterolu na 0 ,14 – 1 ,86,

Flecknel l (2000) obdobně 0,1 – 2,0. Simonová et al . (2007) udávaj í

hodnoty v ši rš ím rozmezí 0 ,9 aţ 3,7 a Rupi ć e t al . (1999) 2,92 ± 1 ,09,

podobně Prasad (1999), Corino et al . (2002) nebo Javed et al . (2009).

Metabol ismus cholesterolu byl detai lně s tudován u Watanabeho

dědičně hyperl ipemických král íků WHHL (Kondo a Watanabe , 1975;

Watanabe, 1980), případně podobných král íků (Kurosawa et al . ,

1995) š i roce vyuţívaných jako animální model pro s tudium

hyperl ipémie, hypercholesterolemie, a terosklerozy a hypertenze u

l idí . Dědičně podmíněné hodnoty plazmatické l ipidémie a

cholesterolémie u WHHL král íků dosahuj í 8 aţ 14 násobku

referenčních hodnot (3011mg/dl a 447 mg/d l) uţ od t řet ího měsíce

věku (Atkinson et a l . , 1989), koncentrace cholesterolu a l ipidů byly

ovl ivněny selekcí v průběhu generací (Watanabe a t al . , 1985).

Triacylgl yceroly (TAG – g. l- 1

) jsou kvant i tat ivně

nejdůleţi tějš ím zdrojem energie v organismu, maj í význam i

v metabol ismu a t ransportu bí lkovin. Jej ich hladina je významná i pro

posouzení činnost i jater . Kaneko e t al . (1997) uváděj í jako

fyziologickou hodnotu 1,38 , Flecknel l (2000) 1,4 – 1 ,76. Rupic et al .

(1999) z j is t i l i hodnotu 1,55 ± 0,47 u kontrolní skupiny mladých

rostoucích král íků. Prasad (1999) udává průměrnou hodnotu 1,2,

Corino et al . (2002) z j is t i l i u vykrmovaných král íků Nb ve věku 90

dní hodnoty 1,37 a ţ 1,97, Javed et al . (2009) u mladých král íků

kontolní skupiny z j is t i l hodnotu 2,5 ± 0 ,5 .

32

Hodnoty fyziologického obsahu nenasycených mastných

kysel in (NEFA) v krevní plasmě král íků jsou v dostupné l i teratuře

udávány pouze minimem autorů. Corino et al . (2002) z j is t i l i (ve výše

ci tovaném pokusu) 0,21 aţ 0,32 mmol/ l , Rommers et al . (2004)

z j is t i l i u mladých samic ve věku 13 týdnů hodnoty 0,2 – 0 ,25 mmol/ l .

Velmi málo autorů se zabývalo vl ivem genotypu na krevní

obraz nebo biochemické ukazatele. Burnet t et al . (2006) prokázal i

vl iv genotypu (novozélandský bí lý vs . kříţenci plemen kal i fornský,

obrovi tý s t rakáč, novozélandský bí lý) na některé biochemické

hodnoty krevního séra a krevní obraz: kříţenci měl i prot i

čis tokrevným Nb signif ikantně vyšší hodnoty h emoglobinu (12,79 ±

0 ,43 vs . 11,73 ± 0,24), erytrocytů (5,80 ± 0 ,20 vs . 5 ,20 ± 0 ,10) , MCV

a leukocytů (9,60 ± 0 ,80 vs . 7 ,30 ± 0 ,40).

Chineke et al . (2006) z j is t i l i u plemen Nb, činči la , holandský a

jej ich kříţenců diference ovl ivněné genotypem (P ≤0,05). Kříţenci

zaznamenal i nejvyšší hodnoty hematokri tu a počtu erytrocytů, ale

nejniţší obsah hemoglobinu a sedimentaci .

U plemen s výraznými rozdí ly v ţivé hmotnost i a intenzi tě

růstu lze předpokládat fyziologické odl išnost i v některých hodnotách

krevního obrazu a b iochemických parametrech krevního séra .

33

3. Hypotéza a cíl práce

Hypotéza:

Z výše uvedené l i teratury jsou patrné rozdí ly mezi genotypy

v uţi tkovosti , s loţení jatečního těla a některých fyziologických

vlastnostech. Převaţuje názor, ţe uţi tkové vlastnost i původních

t radičních plemen král íků nejsou vyuţi telné pro efekt ivní produkci

masa. Je však otázkou, zda tato plemena nemají urči tý potenciál

uţ i tkových vlastnost í přínosných pro š lechtění produkčních populací

hybridn ích král íků nebo pro masnou produkci v al ternat ivních či

ekologických systémech chovu.

Cíl:

Cílem předkládané práce je posoudi t s tav populací genet ických

zdrojů král íků a zhodnot i t v definovaných podmínkách uţi tkovost

plemen král íků český s t rakáč (ČS), č eský albín (ČA), český červený

(Čč), český lušt ič (ČL), český černopesíkatý (Ččp), moravský modrý

(Mm) a moravský bí lý hnědooký (Mbh). U hodnocených plemen

král íků zhodnot i t a porovnat :

- počty chovů, s tavy chovných král íků a vel ikost efekt ivní

populace, stav r iz ika ohroţení zánikem ,

- reprodukci v chovech genet ických zdrojů,

- růstové schopnost i , spotřebu a konverz i krmiva ve výkrmu,

- ukazatele jatečné hodnoty a s loţení ja tečného t rupu,

- krevní obraz a biochemické ukazatele krevního séra ,

- st ravi telnost vybraných ţ ivin .

34

4. Materiál a metodika

V rámci řešení disertační práce byly zpracovány dvě analýzy -

stavu populací a reprodukce plemen genet ických zdrojů král íků a

real izovány dva pokusy, j eden pokus výkrmový poloprovozní a druhý

pokus bi lanční . Analýzy a pokusy byly real izovány s krá l íky všech

plemen zařazených v genet ických zdroj ích (GZ), t j . p lemena český

s t rakáč (ČS), český albín (ČA), český červený (Čč), český lušt ič (ČL),

český černopesíkatý (Ččp), moravský modrý (Mm) a moravský b í lý

hnědooký (Mbh).

Moravský modrý je nejs tarš ím plemenem, uţ před rokem 1890

byl i známí velcí modří král íci v okol í Svojanova a Svi tav . Vyniká

velkým rámcem a ši rokým, dlouhým t rupem a intenzi tou růstu i v

podmínkách t radičního krmení , opt imální hmotnos t je 6 – 6 ,5 kg.

Český s t rakáč je chován od konce 19. s t olet í , kdy vznikl

z původních stájových král íků . Optimální hmotnost dospělých král íků

je 3 ,5 aţ 3,8 kg. Je typickým představi telem chovu zaměřeného na

ex teriér a s tal se symbolem českého drobného ch ovu král íků.

Český albín byl vyšlechtěn ve 20. letech minulého s tolet í

kř íţením divokých král íků, moravských modrých a bí lých obrů, uznán

byl v roce 1931. Optimální ţ ivá hmotnost chovných zvířat je 4 ,5 aţ 5

kg, předpokládá se u něho dobrá masná uţi tkovost i , jatečná

výtěţnost , mateřské vlastnost i samic i kval i tní srs t .

Český lušt ič byl vyšlechtěn kříţením král íků durynských a

marburských, uznán byl v roce 1959. Barva je pískově ţ lutá

s namodralým nádechem, genet ické zaloţení barvy srs t i je podmíněno

recesivními alelami. Opt imální hmotnost dospělých král íků je 3 ,6 aţ

4 kg.

Moravský bí lý hnědooký byl vyšlechtěn na Prostějovsku a

uznán byl v roce 1984. Ke š lechtění byla pouţi ta plemena činči la

malá a s t ř íbři t ý ţ lutý. Původně byl chován ve vel ikost i malého

plemene (2,5 aţ 3,25 kg), nyní dosahuje opt imálně hmotnost i 3 ,5 aţ

3,8 kg.

35

Český černopesíkatý byl vyšlechtěn po roce 1971 rovněţ

z činči l malých a s t ř íbři tých ţ lutých, uznán byl v roce 1975.

Poţadované zbarvení je bí lé s šedočernými pesíky a bí lými divokými

znaky. Hmotnost je kolem 3 kg, přednost í j sou exteriérové

znaky tvaru těla a t ypičnost i .

Český červený vznikl ve 40. a 50. letech minulého s tolet í ,

postup vyšlechtění je do j is té míry nejasný, uznán byl v roce 1959.

Hmotnost v dospělost i je kolem 3 kg. Do dotačních t i tulů nebyl

původně zařazen pro velmi nízký s tav chovných král íků .

Základní údaje o těchto plemenech jsou v tabulce 1.

4. 1. Analýza stavu populací plemen v genetických zdrojích

Analýza byla real izována za účelem porovnání a zhodnocení

početních s tavů p lemenných král íků všech s ledovaných plemen

v genet ických zdroj ích, zhodnocení průměrných s tavů v chovech a

zhodnocení vel ikost i efekt ivní populace plemen.

Národní plemena král íků jsou evidována v Centrální plemenné

knize od roku 2000, doklady o zapisovaných vrz ích jsou archivovány

v l i s t inné podobě. V rámci přípravy podkladů byly tyto záznamy (od

ročníku 2003) zpracovány do elekt ronické databáze. Celkově byly

zpracovány údaje o 6865 vrz ích, které byly v letech 2003 aţ 2008

zapsány v Centrální plemenné knize král íků.

U všech plemen byly v jednot l ivých letech a ce lkově

vyhodnoceny: počty plemenných král íků, poměr y pohlaví , průměrné

počty v chovech, počty zapsaných mladých chovných král íků

(regis t race král íků – zde byly pouţi ty údaje let 2000 aţ 2010).

36

Tabulka 1 Základní charakteristika plemen králíků zařazených v genetických zdrojích

Mm ČA ČS ČL Mbh Ččp Čč

Historie, existence od roku -1890 1930 -1900 1959 1984 1975 1959

Genotyp zbarvení ABCdgh a---- ABCDgKk Abcdg a

chi

bCDg

achi

bCDG AbCDGy3

Tělesný rámec velký střední střední střední střední malý malý

Hmotnost v dospělosti (kg)+ 5,5-6,5 4,0–5,0 3,3–4,0 3,5–4,25 3,3–4,0 2,5-3,25 2,5-3,25

Hmotnost v 30 dnech věku (kg) +

0,7 0,6 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4

Hmotnost v 60 dnech (kg) +

1,5 1,2 0,9 1,1 1,0 0,8 0,9

Hmotnost v 90 dnech (kg) +

2,5 2,0 1,5 1,8 1,4 1,2 1,3

Podíl GZ na chovu – odhad % 80 70 50 80 80 90 90

+ Vzorník pro posuzování králíků v ČR, 2004

37

Velikost efekt ivní populace plemen ( jako údaj charakterizuj ící

populaci) byla vypočtena na základě skutečného počtu chovných zvířat

v populaci (Wright , 1931) podle vzorce:

N e = 4(Nm . N f) / (Nm + N f) ,

kde Nm a N f j sou počty samců a samic v reprodukci .

Pro klasi f ikaci r iz ika ohroţení populace byly pouţi ty hodnoty

efekt ivní vel ikost i populace N e podle autorů Duchev et a l . (2006) a

počty samic plemenných v chovu (Scherf , 2000).

4.2. Analýza plodnosti plemen králíků

Analýza plodnost i byla zaměřena na vyhodnocení a porovnání

základních parametrů charakterizuj íc ích plodnost král íků. Byly

zpracovány údaje ročníků 2003 aţ 2008, kdy se celkem narodi lo

43 580 a bylo odchováno 37 494 král íčat v 6865 zapsaných vrz ích.

Porovnány byly u jednot l ivých plemen počty vrhů, počty a

průměry narozených a odchovaných krá l íčat na vrh a podí l úhynů od

narození do odstavu.

4.3. Pokus 1 a 2 – společné podmínky pokusů s králíky

Pokusy byly uskutečněny v pokusných s táj ích Výzkumného

ústavu ţ ivočišné výroby v Praze - Uhříněvsi . Poráţka a s tanovení

jatečné hodnoty probíhalo na experimentární poráţce, rozbory výkalů

a krmných směsí byly real izovány v laboratořích VÚŢV. Analýzy krve

a krevního séra se uskutečn i ly v laboratoři Katedry veterinárních

discipl ín ČZU.

Odstavená král íčata ve věku 40 dnů (zpravidla dvoj ice král íčat z

někol ika vrhů) byla nakoupena z chovů soukromých chovatelů

zařazených do programu ochrany genet ických zdrojů.

Podmínky prostředí pokusných s tá j í odpovídaly běţným

poţadavkům broj lerových král íků , teplota 16 - 17°C; vlhkost 65 – 75

%; světelný reţ im 12 hodin svět la při intenzi tě 10 – 20 lx; NH 3 pod 10

38

ppm; CO 2 pod 0,15 %; výměna vzduchu 3 – 4 m3.hod

- 1.kg

- 1 ţivé

hmotnost i ; proudění vz duchu 0,1 – 0 ,2 m.s- 1

.

Král íci byl i po celou dobu pokusů krmeni ad l ibi tum

granulovanou kompletní krmnou směsí pro výkrm král íků , s loţení a

obsah ţ ivin je uveden v tabulkách 2 a 3, s loţení pouţi tého doplňku

biofaktorů je uvedeno v tabulce 4. Napájení bylo ad l ibi tum

kapátkovými napáječkami s centrálním rozvodem.

Hlavními s ledovanými kri tér i i v pokusném období 42. aţ 91. den

věku král íků v obou pokusech byla ţ ivá hmotnost na začátku a konci

pokusu, průměrný denní pří růstek, spotřeba krmiva a mortal i ta .

Spotřeba krmiva byla zaznamenána denně po jednot l ivých

klecích na základě evidence naváţky a zbytků kompletní krmné směsi .

Před poráţkou neměli král íci 12 hodin k d ispozici krmivo.

Na konci pokusů (91 dnů věku) byly u poráţených zvířat

z j išťovány charakteris t iky s loţení jatečného těla disekcí šest i král íků

z kaţdé skupiny, král íci byl i vybíráni podle průměrné ţ ivé hmotnost i .

Jatečná hodnota byla posuzována dle harmonizovaných kri tér i í podle

Blasco a Ouhayoun (1996). Po skončení rozboru byly vypočteny:

jatečná výtěţnost (JV) jako procent ický podí l jatečně opracovaného

t rupu (JOT) ze ţivé hmotnost i , podí l kůţe z ţivé hmotnost i , podí l

zadní část i , podí l hřbetu, podí l s tehen, podí l s tehenní svaloviny a

podí l ledvinového tuku z jatečně opracovaného t rupu.

39

Tabulka 2 Sloţení krmné směsi pro výkrm králíků (pokus 1 a 2)

Komponenty Obsah g.kg- 1

Sojový extrahovaný šrot 30,0

Slunečnicový extrahovaný š rot 170,0

Ječmen 80,0

Oves 90,0

Vojtěškové úsušky 300,0

Pšeničné otruby 225,0

Cukrovarské ř ízky 60,0

Řepkový olej 15,0

Mletý vápenec 10,0

Dikalciumfosfát 5 ,0

Krmná sůl 5 ,0

Aminovi tan KC 1 10,0

1

Sloţení v tabulce 4

Tabulka 3 Obsah ţivin v krmných směsích (pokus 1 a 2)

Ţiviny Obsah g.kg

- 1

Pokus 1 Pokus 2

Sušina 890.96 890.8

Dusíkaté látky 184.31 188.0

Tuk 36.8 37.0

Popel 80.28 89.0

Vláknina 167.03 163.0

ADF 191.16 181.0

NDF 394.08 370.0

Škrob 117.93 145.0

40

Tabulka 4 Aminovitan KC – obsah účinných látek

Účinné látky Obsah v 1 kg premixu

Vitam íny: (mg)

A 1 200 000 m.j .

D3 200 000 m.j .

E 5 000

K3 200

B1 300

B2 700

B6 400

B1 2 2

Niacinamid 5 000

Pantothenan vápenatý 2 000

Biot in 20

Kysel ina l is tová 170

Chol inchlorid 60 000

Aminokysel iny: (g)

L-lysin 20

DL-methionin 100

Antikokcidika: (mg)

Sal inomycinát sodný 2 250

Stopové prvky: (mg)

Síran kobalnatý monohydrát (Co) 100

Síran měďnatý pentahydrát (Cu) 3 000

Síran ţeleznatý monohydrát (Fe) 5 000

Jodičnan vápenatý bezvodý ( I) 120

Oxid manganatý (Mn) 4 700

Oxid z inečnatý (Zn) 5 000

Seleniči tan sodný (Se) 15

Ostatní doplňkové látky: (mg)

Butylhydroxytoluen 1 500

Etoxyquin 1 000

Butylhydroxyanisol 200

41

4.3.1. Pokus 1 - poloprovozní výkrmový

Pokus byl zaměřen na porovnání růstových schopnost í , spotřeby

krmiva, jatečné hodnoty, hematologických a biochemických hodnot .

Do pokusu bylo zařazeno celkem 112 král íků, po 16 kaţdého plemene,

která pocházela z 24 chovů. Král íčata byla umístěna po dvou kusech

v jednoetáţových výkrmových klecích (D -VK-72, Kovobel) s ručním

odkl izem výkalů z podklecových prostor . Podlahová plocha klece byl a

0, 09 m2.ks

- 1.

Na konci pokusu byla odebrána krev od 42 poráţených král íků z

vena jugularis , do 5 ml zkumavky s K 2 EDTA pro hematologické

vyšetření a pro biochemické vyšetření do zkumavky bez

ant ikoagulačního činidla. Po odstředění krve (1000 g po 10 min) bylo

krevní sérum uchováno při t = -70°C pro pozdějš í biochemickou

analýzu.

Hematologické vyšetření bylo provedeno ze vzorků

s tabi l izované krve do 24 hodin po odebrání (vzorky byly skladovány

při teplotě 4°C) na automatickém hematologi ckém analyzéru Coul ter

Model ZF (Coul ter Electronics Ltd. , UK) . S tanoven byl počet

eryt rocytů a leukocytů, koncentrace hemoglobinu, hematokri t , z

hodnot erytrocytů a hematokri tu byl vypočten s t řední objem eryt rocytů

(MCV).

Biochemické parametry krevního séra král íků, celkové bí lkoviny,

albuminy, močovina, glukóza, cholesterol , t r iacylglyceroly a

neesteri f ikované mastné kysel iny (NEFA) byly s tanoveny fotometricky

na spektrofotometru Libra S 22 (Biochrom Ltd. , UK) za pouţi t í

komerčních setů (Randox Laboratories Ltd. , Crumlin, UK). Glukóza a

cholesterol byly s tanoveny enzymatickými metodami . NEFA byl y

stanoveny jako míra oxidace za katalýzy acyl CoA oxidázou.

Močovina byla s tanovena po hydrolýze ureázou jako amoniak

Bethelotovou reakcí , celková bí lkovi na Biuretovou metodou a albumin

s bromkresolovým purpurem v s labě kyselém prostředí .

42

4.3.2. Pokus 2 - bilanční

Bilanční pokus byl zaměřen na z j iš tění plemenných rozdí lů

v růstu, spotřebě krmiva ve výkrmu od 42 do 91 dnů věku a ve

s t ravi telnost i ţ ivin mezi čis tokrevnými plemeny genet ických zdrojů a

hybridními král íky. Do pokusu bylo zařazeno po 7 odstavených

král ících všech sedmi plemen pocházej ících z 15 chovů a dále 10

král íků genotypu Hyplus nakoupených z produkční farmy. Král íčata

byla v bi lančním pokusu ustájena v individuálních dvouetáţových

klecích z bodově svařovaného plet iva s moţnost í separace moče,

plocha klece na král íka 0,25 m2.ks

- 1.

Stravi telnost ţivin byla s tanovena během jednoho bi lančního

období od 56. do 63. dne věku za pouţi t í s tandardizované metodiky

(Perez at al . , 1995) . Byla zaznamenávána celková produkce tuhých

výkalů, které byly shromaţďovány denně do igel i tových sáčků a

skladovány při teplotě – 18 °C aţ do doby analýzy. Rozbory krmných

směsí a výkalů byly real izovány za pouţi t í metod AOAC (1995),

sušina vysušením př i 105°C do konstantní hmotnost i , dusíkaté látky a

tuk přís t roj i Kjel tec Auto A1 030 Analyser a Soxtec 1043 (Tecator AB,

Švédsko). Vláknina byla analyzována podle metodyVan Soest (1991)

za pouţit í Fibertec 2010 (Tecator AB, Švédsko), škrob byl s tanoven

polarimetr icky Ewersovou metodou.

Koeficienty s t ravi te lnost i byly vypočí tány podle vzorce:

(mnoţství krmiva x mnoţství ţivin v krmivu) – (mnoţství výkalů x mnoţství ţivin ve výkalech )

_________________________________________________________________ x 100

(mnoţství krmiva x mnoţství ţivin v krmivu)

4.4. Statistické vyhodnocení

U všech s ledovaných ukazatelů byly vypočteny základní

s tat is t ické údaje. Výsledky jednot l ivých s ledovaných ukazatelů

(ukazatele uţi tkovost i , s t ravi telnost ţ ivin, hodnoty krve a krevního

séra, charakteris t iky plodnost i ) byly zpracovány analýzou variance,

43

metodou ANOVA. Průkaznost i rozdí lů mezi jednot livými skupinami

byly tes továny Scheffeho tes tem nebo tes tem podle Duncana. Ke

s tat is t ickému zpracování byl pouţi t program SAS (SAS Inst i tute Inc. ,

2003) . Pravděpodobnost menší neţ 0,05 byla povaţován a za

průkaznou. V tabulkách jsou uvedeny výs ledky jako průměry se SEM

hodnotami. Stat is t icky s ignif ikantní rozdí ly jsou označeny různými

písmeny.

44

5. Výsledky a diskuse

5.1. Analýza stavu populací plemen králíků v genetických

zdrojích

Největš í počet chovů v období 2003 – 2008 ( tabulka 5) byl u ČS

39,8 a také u Mm s průměrem 26,3. Nejmenší počty chovů byly

zaznamenány u Ččp 9,3.

O vel ikost i chovů nejvíce napovídá počet plemenných samic.

Největš í počet samic maj í v průměru chovy ČS 8,13, důvodem můţe

být niţší počet s tandardních regis t rovaných král íčat ve vrhu prot i

ostatním plemenům. Dalš ím jsou ČA s 6, 7 a Mm 6,6 samicemi na chov,

coţ je překvapivé vzhledem k nárokům na prostor a krmivo těchto

největš ích plemen. Naopak nejniţší počty samic v chovech vykazuje

Ččp, v průměru méně o 2 aţ 4 chovné samice neţ ostatní plemena, u

Ččp bylo v chovu také nejméně samců. Počty samců byly u ostatních

plemen poměrně vysoké (3 aţ 4 samci na chov), na plemenného samce

př ipadaj í zpravidla 1,5 aţ 3 samice.

Poměr pohlaví se l iš i l podle plemene, zpravidla byl v chovech

méně rozšířených plemen uţší poměr pohlaví ve snaze chovatelů o

zachování nepříbuznost i a úsi l í na zachování a š lechtění plemene.

Nejuţší poměr pohlaví byl zaznamenán u ČL 1:1,4, naopak nejš i rš í u

Mbh 1:2,2 . Tento postup je v souladu s doporučením pro malé

ohroţené populace, kde má být poměr pohlaví co nejuţší nebo se

přibl iţovat poměru 1:1 (Falcomer a Mackay, 1996), coţ vede

k omezení genet ického dri f tu , sníţ ení inbreedingu na nejniţší moţnou

míru a k zvýšení vel ikost i efekt ivní populace N e (Cabal lero, 1994;

Frankham, 1995; Wang, 2001). To je často z ekonomických nebo

organizačních důvodů u zvířat neprovedi telné, větš ina modelových

s tudi í je real izována s poměrem 1:3-6 (Fernández et al . , 2003)

zabezpečuj ícím dostatečnou minimal izaci inbreedingu. Úzký poměr

pohlaví 1 : 2 aţ 4 byl pouţi t při š lechtění pannonského bí l ého král íka

(Nagy et al . , 2006, 2010), poměr pohlaví 1:5 - 6 byl popsán při

45

šlechtění produkčních l ini í (Baselga, 2004; Pi les et al . , 2006). Pouze

malá diference v počtech samců a samic je na základě genet ických

analýz dokládána při domest ikaci evropského král íka a formování

plemen (Carneiro et al . , 2011). U produkčních chovů je obecně vyuţi t

v přirozené plemeni tbě poměr pohlaví 1:8 - 10 (Nicodemus et al . ,

2002), při pouţi t í inseminace je poměr někol ikanásobně š i rš í (Szendro

et al . , 1992; Theau-Clément , 2007), čas to je j iţ prováděna inseminace

dodavatelsky, bez plemenných samců na farmě.

Tabulka 5 Průměrné stavy plemenných králíků v chovech

genetických zdrojů 2003 -2008

Ukazatel

Plemeno

Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Chovů 26,3

39,8

10,8

21,83

20,0 13,3 9,3

Samců celkem 87,2 148,8 40,7 68,5 60,5 36,2 19,5

Samců /chov 3,3 3,8 3,8 3,1 3,1 2,7 2,1

Samic celkem 172,0 332,3 59,17 145,3 108,7 78,7 34,8

Samic/ chov 6,6 8,1 5,5 6,7 5,5 5,9 3,7

Poměr pohlaví 1,9 2,1 1,4 2,1 1,7 2,2 1,7

46

Vývoj vel ikost i populací národních plemen v letech 2000 aţ

2010 dokumentuje přehled počtu regis t rovaných mladých král íků

v Centrální plemenné knize ( tabulka 6) . Zde je zřejmé, ţe plemena

velkého a s t ředního rámce Mm, ČA a ČS početně s tagnuj í nebo klesaj í ,

nejvýraznějš í pokles ( téměř 30 %) byl zaznamenán u Mm. Mírný

vzestup je u dříve méně počet ných s t ředních plemen ČL a Mbh, naopak

se výrazněj i rozví jej í plemena malá Ččp a zejména Čč, coţ bylo

zřejmě dáno i vyšší f inanční úrovní dotačních podpor chovatelům.

Situace roku 2010 byla ovl ivněna nepříznivou nákazovou si tuací , kdy

byl neobvykle vysoký výskyt myxomatózy prakt icky v celé republ ice ,

nejvýraznějš í propad je zřetelný u plemen ČA, ČS a Mm.

Počet chovných samic v populaci ( tabulka 7) jednot l ivých

plemen je základním kri tér iem pro hodnocení populace v informačním

systému FAO DAD - IS (Scherf , 2000). Nejvyšší počet samic byl ve

s ledovaném období u ČS, u kterého současně došlo k největš ímu

poklesu. Dále následovala plemena plemena Mm a ČA u kterých se

s tavy král ic také sníţ i ly. Naprot i tomu k výraznému nárůstu počtu

chovných král ic doš lo u Ččp, který je ale s tále kri t icky ohroţený,

zat ímco Čč se dostal j iţ do s tupně ohroţený. Pozi t ivní je , ţe i u

zbývaj ících kri t icky ohroţených plemen ČL a Mbh dochází k nárůstu

počtu chovných samic. Lynch a Lande (1998) povaţuj í počet samic

v reprodukci za vhodnějš í kri tér ium riz ika ohroţení neţ celkový počet

regis t rovaných samic. V tomto souboru byly zahrnuty pouze samice, u

nichţ byl zaregis t rován alespoň jeden vrh. Podle metodiky FAO byly

ze s ledovaných plemen kri t icky ohroţenými (populace pod 100

chovných samic) Mbh, ČL a Ččp. Osta tní plemena Mm, ČA, ČS a Čč

měla s tatus r iz ika ohroţená populace (pod 1000 samic) .

47

Tabulka 6 Počty registrovaných mladých králíků v Centrální plemenné knize 2000 aţ 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

+

Moravský modrý 1034 1198 1228 1072 1080 1074 986 856 917 920 775

Český albín 715 881 865 944 900 792 915 908 786 842 645

Český strakáč 952 989 1139 1071 960 844 927 961 919 864 741

Český luštič 272 176 145 242 239 340 338 352 308 329 312

Moravský bílý hnědooký 169 217 183 263 342 338 383 376 340 317 301

Český černopesíkatý 52 29 45 98 86 154 243 288 205 245 233

Český červený 1 26 153 411 374 455 453 656 671 633 586

+ stav k 28. 2. 2011 (registrace za kalendářní ročník je ukončena 31. 3. roku následujícího)

48

Vývoj vel ikos t i efekt ivní populace ( Ne) všech plemen ve

s ledovaném období je zachycen v tabulce 8. Pro posouzení r iz ika

ohroţení byl pouţi t průměr hodnoty Ne posledních t ř í let , protoţe

Duchev et al . (2006) povaţuj í pro kategorizaci r iz ika vhodné období

v délce nejvíce dva generační intervaly . Moravský modrý měl s tabi lní

populaci s hodnotou N e kolem 230, populace je mimo ohroţení . Český

s t rakáč vykazoval z plemen genet ických zdrojů populaci největš í , N e

kolem 400, meziroční výkyvy však byly z řetelné, souvisely zejména s

výkyvy v počtu chovů. Český lušt ič zaznamenal pozvolný nárůst

hodnoty o 50 % aţ na 117, coţ s tále je ohroţená populace. Český albín

se bl íţ í hodnotě 200, v posledních letech zaznamenal pokles N e kolem

10 %. Moravský bí lý hnědooký vykazoval nárůst hodnoty N e o 63 %,

přesto byla populace ohroţená. Český červený zaznamenal nárůst

téměř o 90%. Jednoznačně nejmenší populací je Ččp, přestoţe ve

s ledovaném období hodnota N e naros t la o 172 %, byla populace

ohroţená . Z výsledků je zřejmé, ţe v k lasi f ikaci EAAP nebyl o ţádné

ze s ledovaných plemen kri t icky ohroţeno, plemena Mbh, ČL a Ččp

měla s tatus ohroţených plemen, pozi t ivní však byl nárůst vel ikost i

efekt ivní populace ve s ledovaném období o 50 aţ 170 %. Plemena Mm,

ČA, ČS a Čč byla klasi f ikována jako populace mimo r iz iko ohroţení

zánikem, mimo Čč však zaznamenáváme u těchto plemen pokles .

Falconer a Mackay (1996) nebo Cabal lero a Toro (2000)

povaţuj í vel ikost efekt ivní populace plemene (N e ) za charakteris t iku

nej lépe vyst ihuj ící vel ikost populace , protoţe má přímý vz tah se

stupněm inbreedingu, genet ickou variabi l i tou a ţ ivotnost í plemene.

Současně umoţňuje zhodnot i t r iz iko ohroţení zánikem a je vyuţívána

v podmínkách Evropské asociace pro ţ ivočišnou výrobu EAAP a jej ím

informačním systému EFABIS (Simon a Buchenaue r , 1993; Simon,

1999; Alderson, 2003; Duchev et al . , 2006) . Pro bezpečnou

dlouhodobou exis tenci populace povaţuj í Lynch a Lande (1998) za

nejniţší hodnotu N e 500, ţádné ze s ledovaných plemen tuto hodnotu

hodnotu nepřekroči lo.

49

Tabulka 7 Počet samic v reprodukci a stupeň rizika ohroţení populace plemen králíků (podle FAO)

Plemeno

Rok / počet samic v reprodukci

Průměr

Index %

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2006-08 2008/03

Stupeň rizika

ohroţení populace

Moravský modrý

181

182

183 161

165 164 163,3 90,6 ohroţená

Český strakáč

373 332 308 289 318 314 307,0 84,2 ohroţená

Český luštič

48 46 62 65 67 67 66,3 139,6 kriticky ohroţená

Český albín

149 135 136 154 160 138 150,7 92,6 ohroţená

Český červený

79 73 99 106 128 158 130,7 200,0 ohroţená

Moravský bílý hnědooký

55 89 88 93 88 75 85,3 136,4 kriticky ohroţená

Český černopesíkatý

17 19 26 45 56 46 49,0 270,6 kriticky ohroţená

50

Tabulka 8 Efektivní populace plemen genetických zdrojů králíků a stupeň rizika ohroţení (podle EAAP)

Plemeno

Rok / hodnota Ne

Průměr Index %

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2006-08 2008/03

Stupeň rizika

ohroţení populace

Moravský modrý

244

224

230

223

233 236 230,7 92,6 neohroţená

Český strakáč

465 415 372 377 398 412 395,7 88,6 neohroţená

Český luštič

77 78 94 109 102 117 109,3 151,9 ohroţená

Český albín

185 181 189 207 206 169 194,0 91,4 neohroţená

Český červený

108 127 149 155 186 205 182,0 189,8 neohroţená

Moravský bílý hnědooký

67 89 92 127 107 109 114,3 162,7 ohroţená

Český černopesíkatý

25 29 35 66 76 68 70,0 272,0 ohroţená

51

Velikost efekt ivní populace (N e) není běţně udávanou

hodnotou u král íků, u hospodářských zvířat je však řada údajů u

různých druhů. Wiegel (2001) uvádí N e u holš týnského skotu 39,

jerseyského 30, podobně jako Hansen (2006), který upozorňuje na

souvis lost závaţných reprodukčních problémů s nízkou hodnotou N e

60 i při velkém rozsahu populace holš týnského skotu. U koní

hannoverských teplokrevníků Hamann a Dist l (200 8) s tanovi l i

vel ikost efekt ivní populace 372,24 a Druml et al . (2009) u

rakouského norika 157,4. Pro populaci angl ického plnokrevníka ve

Franci i uváděj í Moureaux et al . (1996) N e 181 , u populací plemen

prasat landrase a velkého bí lého Maignel a Labroue (2001) z j ist i l i

N e 60 a 84 při populacích 10 a 40 t is íc prasnic.

V genet ických zdro j ích u nás byly publ ikovány hodnoty N e : u

kladrubského koně 114 aţ 140 (Jak ubec et al . , 2006), české z laté

kropenky 60 aţ 103 (Gardiánová a Vaníčková, 2008), české husy 101

aţ 168 a české husy chocholaté 23 aţ 34 (Gardiánová, 2008).

V případě populací broj lerových král íků z j is t i l i Kerdi l les a

Rochambeau (2002) u dvou samostatných produkčních l ini í hodnoty N e

48-50 resp. 35-37, coţ jsou hodnoty niţší i prot i nejmenší populaci

Ččp v našem případě. U syntet ického plemene pannonského bí lého

Nagy et al . (2010) s tanovi l i N e v rozsahu 37 aţ 91 v závis lost i na

způsobu výpočtu. Carneiro et al . (2011) dokládaj í sniţuj ící se N e u

populací divokých král íků, jej ichţ (původní vel ikost byla odhadována

na 1 278 t is íc u Oryctolagus cuniculus algirus a 825 t isíc u O. c.

cuniculus , u plemen domácích král íků Nb a francouzského berana

odhadl i N e na 28 resp. 93. Sniţuj ící se vel ikost N e je povaţována za

všeobecný t rend u domest ikovaných zví řat (Gibbs et al . , 2009; Megens

et al . , 2009).

Z těchto údajů vyplývá, ţe nízká hodnota vel ikost i efekt ivní

populace není a nemůţe být jediným kri tér iem pro s tanove ní r iz ika

ohroţení populace a pro zařazení do programů ochrany biodiverz i ty

v podmínkách zemědělsky vyuţívaných hospodářských zvířa t .

52

Z výsledků je zřetelná rozdí lnost vyhodnocení r iz ika ohroţení

zánikem podle metodiky FAO a EAAP, resp. podle velkost i

populace (počtu samic) a vel ikost i efekt ivní populace. Status r izika

podle EAAP je niţší neţ při klasi f ikaci podle FAO.

53

5.2. Analýza plodnosti

Analýza plodnost i vychází z počtu vrhů a počtu král ic

v reprodukci ( tabulka 9) . Meziplemenné rozdí ly počtu narozených

král íčat ve vrhu u plemen genet ických zdrojů byly vysoce průkazné.

Signif ikantně nejvíce narozených mláďat (P≤0,001) bylo u plemen ČA

6,83 a ČS 6,74, naopak průkazně nejméně u Čč 5,37. Počty narozených

mláďat jsou v souhlasu s mnoha publ ikovanými výsledky plodnost i

plemen král íků. Počet narozených král íčat ve vrhu je ovl ivněn

tělesným rámcem, hmotnost v dospělost i má zásadní význam pro

proměnlivost ukazatelů reprodukce u král íků (Garreau et al . , 2004;

Bünger et al . , 2005), podobně jako u dalš ích ţ ivočišných druhů.

Plemena s velkým tělesným rámcem mají vyšší počty narozených

mláďat , coţ je zřetelné u Mm. Prayaga a Eady (2002) z j is t i l i u

belgického obra 7,3 narozených, Laxmi et al . (2009) zaznamenal i u

téhoţ p lemene 6,08 král íčat . Albinot ická plemena ve větš ině s ledování

rovněţ vykazuj í vyšší plodnost neţ ostatní při s tejném tělesném rámci

(Lukefahr et al . , 1983ab; McNit t a Lukefahr, 1990; Mach, 1992;

Ouyed et al . , 2007; Bolet et al . , 2004). ČA byl v minulost i ovl ivněn

ostatními albinotickými plemeny, jeho plodnost je zřejmě výsledkem

tohoto vývoje.

Vysoká plodnost u ČS je rovněţ výsledkem dlouhodobého

vývoje, na genet ickém základu ČS se podí lel i obrovi tý s t rakáč (dnes

německý obrovi tý s t rakáč) , coţ zřejmě pozi t ivně ovl ivňuje plodnost

plemene do současnost i . Obdobný s tav zaznamenal Bolet et al . (2004)

u angl ického s t rakáče, který měl vyšší počet narozených král íčat ve

vrhu neţ ostatní malá plemena.

Střední plemena maj í zpravidla průměrný počet narozených

mláďat v rozmezí 6 aţ 7,5 (McNit t a Lukefahr, 1990; Roberts a

Lukefahr, 1992; Mach, 1992; Bolet et al . , 2004; Ghosh et al . , 2008).

Tomu odpovídaj í hodnoty u ČA a ČS, prot i nim průkazně niţší počet

narozených mláďat ve vrhu u s t ředních plemen ČL a zejména Mbh

můţe být vysvět len jej ich původem. Při š lechtění obou byla pouţi ta

54

malá plemena, ČL byl vyšlechtěn za pouţi t í král íka marburského a na

š lechtění Mbh se podí lela plemena činči la malá a s t ř íbři tý ţ lutý

(Mart inec et al . , 2007). Z tohoto důvodu je i z řejmá podobn ost v počtu

narozených král íčat mezi Mbh a Ččp, plemen s podobným genet ickým

původem.

Malá plemena maj í obecně niţší plodnost (Garreau et al . , 2004).

Vel ikost vrhu při narození byla u malých plemen ruského a činči ly

5,51 a 5,73 (Bolet e t al . , 2004), to odpovídá plodnost i malých plemen

našich genet ických zdrojů Ččp a Čč.

Velmi podobnou plodnost jako v této práci z j is t i l i Trojan a

Mach (1982) u ČA 6,57 a u Mm pak 6,12 narozených král íčat ve vrhu,

niţší o 0,26 a 0,22 mláděte. Zj iš tění , ţe je počet narozených král íčat

ve vrhu v takto dlouhém období s tálý, povaţuj i za velmi cenné.

Rovněţ počet odstavených mláďat ve vrhu by významně ovl ivněn

plemennou přís lušnost í . Průkazně nejpočetnějš í vrhy při odstavu (P≤

0,001) byly u ČA 6 ,46, naopak průkazně nejmenší poče t odstavených

král íčat byl zaznamenán u Čč (4,95). Ve srovnání se studi í

evropských genet ických zdrojů jsme z j is t i l i př íznivějš í velikost vrhu,

Bolet et al . (2004) zaznamenal i u s t ředních plemen francouzského

s t ř íbři tého, zaječího a vídeňského bí lého 4,77 , 3 ,98 a 5,12, nejvyšší u

burgundského 5,30; u malých plemen angl ického s t rakáče , ruského a

činči ly 4,59, 4 ,62 a 4,63. Jak autoři uváděj í , výsledky byly z ískány na

experimentálních farmách, kde negat ivním faktorem mohla být

adaptace nakoupených chovných kr ál íků na podmínky faremního chovu

a polointenzívního reprodukčního cyklu. Meft i et a l . (2010)

zaznamenal i u původní populace na experimentální farmě počet

odstavených mláďat pouze 4,24. U plemen ČA a Mm v minulost i

Trojan a Mach (1982) uváděl i počet odstav ených král íčat ve vrhu 4,43

resp. 5 ,87.

Početnost vrhu při odstavuje je velmi variabi lní , kromě počtu

narozených mláďat a jej ich ţ ivotaschopnost i , je ovlivněna mateřskými

vlastnostmi matky (Hamil ton et al . , 1997; González–Mariscal et al . ,

2007), jej í mléčnost í (Lukefahr et a l . , 1983b, 1996b; McNit t a

Lukefahr, 1990; R oberts a Lukefahr, 1992; Iraqi et a l . , 2007) .

55

Tabulka 9 Plodnost králíků plemen genetických zdrojů 2003 – 2008

a, b, c

- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

SEM = standard error of means;

Ukazatel

Plemeno

SEM Průkaznost

Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Počet vrhů 1421

2400

396

1087

756 566 237

Počet samic v reprodukci 1035 1194 355 872 652 472 209

Počet narozených/vrh (ks) 6,34b 6,74

a 5,92

c 6,83

a 5,37

d 5,72

c 5,63

cd 0,02 0,001

Počet odstavených/vrh (ks) 5,56b 5,19

cd 5,37

bc 6,46

a 4,95

d 5,22

cd 5,38

bc 0,02 0,001

Ztráty do odstavu (%) 11,72b 21,18

a 8,32

cd 5,38

de 7,91

cd 8,91

bc 4,78

e 0,20 0,001

56

ale i řadou vnějš ích faktorů ( Rashwan a Marai , 2000). Ztráty král íčat

do odstavu byly významně ovl ivněny plemenem. S ignif ikantně

nejvyšší z t ráty (P≤0,001) byly zaznamenány u plemene ČS, podí l z t rát

do odstavu dosáhl 21,18 % a byl v podmínkách chovů genet ických

zdrojů dvou aţ čtyřnásobný prot i osta tním plemenům. Tato výrazná

odchylka od osta tn ích plemen vyplývá z genet ického zaloţení ČS.

Neúplně dominantní vloha pro tzv. angl ickou s t rakatost K, kromě

ovl ivnění pigmentace srs t i , negat ivně působí na zdravotní s tav.

V čis tokrevné plemeni tbě (rodiče - standardní s t rakáči , genotyp Kk) se

čtvrt ina král íčat narodí jako dominantní homozygot i KK, kteří maj í

sníţenou ţ ivotaschopnost a velmi často jsou chovatelem vyřazena při

první kontrole vrhu. Král íčata maj í niţší hmotnost j iţ při narození a

zpravidla uhynou během prvních někol ika týdnů ţ ivota za příz naků

dysfunkce s těny s t řeva, jej ímţ výsledkem je obst ipace, tzv. syndrom

megacololonu (Bödeker et al . , 1995; Wiebernei t a Wegner, 1995).

Sníţená funkce je popisována i u š t í tné ţ lázy a hypofýzy (Gerl i tz et

al . , 1993; Wiebernei t a Wegner, 1995 ). U s t raka tých nebo

depigmentovaných myší , potkanů a koní byl popsán podobný genet icky

podmíněný syndrom (Lane, 1966; Lane a Liu, 1984; McCabe et al . ,

1990). Průkazně vyšší z t ráty prot i větš ině plemen ( mimo ČS a Mbh)

j sme zaznamenal i i u Mm (11,72 %), u velkých plem en uváděj í vyšší

z t ráty rovněţ Prayaga a Eady (2002) nebo Laxmi et al . (2009). Naopak

průkazně nejniţší z t ráty byly u plemene Ččp, coţ je v souladu

s Boletem et al . (2004), kteř í u malých plemen uváděj í n iţší z t ráty.

Nízké z t ráty jsme zaznamenal i také u ČA (5,38 %).

Velikost vrhu při narození a při odstavu maj í mimořádnou

ekonomickou důleţi tost pro prosperi tu chovu král íků (Armero a

Blasco, 1992) a j sou pov aţovány za významné plemenné znaky

ovl ivňuj ící dalš í uţi tkové vlastnost i , výkrmnost a jatečnou hodnotu

král íků aţ do poráţky (Fortun -Lamothe a Gidenne, 2000; Ouyed a

Brun, 2008a).

57

5.3. Růst a spotřeba krmiva

Výsledky výkrmnost i byly hodnoceny ve dvou pokusech a

ukázaly průkazné meziplemenné diference ve všech s ledovaných

ukazatel ích.

V pokusu 1 byla ţ ivá hmotnost král íků na začátku pokusu (42.

den věku) velmi var iabi lní v rozmezí 601 g u Ččp aţ po 1062 g u ČL,

plemena ČA a Mm byla vyrovnan á s 846 a 840 g ( tabulka 10). Tato

variabi l i ta j iţ na počátku pokusu mohla vzniknout jak vl ivem

genet ické rozdí lnosti plemen , tak moţné různorodost i podmínek chovů

nebo početnost i vrhů, ze kterých zvířata pocházela. Hmotnost na

začátku výkrmu odpovídala ho dnotám srovnatelnými se s tandardem

(tabulka 1) , pouze u ČL a Čč byla vyšší o cca 20%.

Také hmotnost na konci výkrmu (91. den věku) vykazuje

průkazné meziplemenné diference a ukazuje rozdí ly plemen podle

tělesného rámce. Průkazně nejvyšší hmotnost (P≤0,00 1) byla dosaţena

u velkého plemene Mm a dále u s tředního plemene ČA, pouze

neprůkazně niţší hmotnost byla u ČL. Naopak nejniţší hmotnost byla

zaznamenána u Ččp, který měl rovněţ nejniţší hmotnost při zahájení

výkrmu. Ve srovnání s plemennými s tandardy ( tabulka 1) dosáhla

všechna plemena vyšší hmotnost i . Tyto odchylky od s tandardů mohou

souviset s výţivou a podmínkami v pokusu.

Z rozdí lů ţ ivé hmotnost i vyplynuly i průkazné diference v

průměrném denním pří růstku. Průkazně nejvyšší (P≤0,001) intenzi tu

růstu vykázala plemena Mm a ČA (40,88 a 38,52 g) , podobné pří růstky

u čis tokrevných plemen s tejného tělesného rámce z j is t i l i Seeland et al .

(1996) , Bolet et al . (2000), Bolet (2002ab), Lazzaroni (2002). Král íci

s velkým rámcem vykazuj í lepší růst (Lukefahr et al . , 1982; Ramon at

al . , 1996; Larzul a Rochambeau, 2004).

Plemena ČS, ČL a Mbh jsou s t ř ední , lehčího rámce , se

sportovním zaměřením chovu, všechna dosáhla s tat is t icky nevýznamně

rozdí lných pří růstků mezi 30 aţ 32 gramy, coţ je ve schodě s údaj i

publ ikovanými autory Seeland et al . (1996); Bielanski et al . (2000);

58

Bolet et al . (2000) u plemen podobného rámce a z aměření . Malá

plemena Ččp a Čč měla pří růstky průkazně (P≤0,001) niţší , podobně

jako u malých plemen z j is t i l i Seeland et al . (1996), Bolet et al . (2000)

nebo Bielanski et a l . (2008). Malý tělesný rámec plemene ovl ivňuje

zásadním způsobem růst (Rochambeau, 1997; Dal le Zot te, 2002;

Larzul a Rochambeau, 2004). Diference průměrných denních pří růstků

ukazuj í na různý růstový potenciál plemen, který je podmíněn

genet icky (Rochambeau, 1997).

Výsledky výkrmnost i v pokusu 2 ( tabulka 11) rovněţ ukázaly

průkazné rozdí ly mezi jednot l ivými plemeny. Cenné je porovnání s

hybridní kombinací Hyplus. Ţivá hmotnost král íků na začátku pokusu

byla podobně variab i lní jako v pokusu 1 . Nejvyšší ţ ivá hmotnost byla

u plemen Mm a dále ČA a hybrida Hyplus, kteř í měl i téměř totoţnou

počáteční hmotnost , naopak nejniţší u ČL, pouze 577g.

Hmotnost na konci výkrmu vykazovala průkazné meziplemenné

diference podle tělesného rámce plemene podobně jako v pokusu 1.

Signif ikantně nejvyšší ţ ivá hmotnost (P≤0,001) byla u Mm,

neprůkazně niţší pak byla u ČA a hybridního král íka Hyplus. Tyto

výsledky koresponduj í s výsledky v pokusu 1, kde byla rovněţ

nejvyšší hmotnost u Mm následovaného ČA. Významné je pak z j iš tění ,

ţe tato plemena měla konečnou hmotnost vyšší neţ Hyplus . Průkazně

nejniţší ţ ivá hmotnost byla u Ččp. Ve srovnání s plemennými

s tandardy ( tabulka 1) dosáhla všechna plemena i v tomto pokusu vyšší

ţ ivé hmotnost i .

Průměrný denní pří růstek v pokusu 2 byl u jednot l ivých plemen

průkazně (P≤0,001) rozdí lný, nejvyšší růst vykázala plemena Mm

42,64 g a ČA 39,57 g, podobně jako v pokusu 1. Naopak nejniţší

pří růstky dosáhl i král íci ple mene Mbh 25,92 a Ččp 23 ,91 g. Ve

srovnání s prvním pokusem větš ina plemen měla velmi podobn ý

denního pří růstek. Jediným plemenem s výraznou odchylkou

průměrných denních pří růstků byl Mbh, který zaznamenal ve druhém

pokusu pokles o 4,59 g (30,51 vs . 25,92 g ) . Porovnání obou pokusů

ukazuje, ţe plemena Mm a ČA mají s tabi l izovanou velmi vysokou

intenzi tu růstu srovnatelnou s hybridními král íky. Současně se

59

potvrdi la nejniţší intenzi ta růstu Ččp. Z výsledků růstu je patrné, ţe

diference růstu jsou podmíněny gene t icky (Rochambeau, 1997) a

významným faktorem můţe být ţ ivá hmotnost v dospělosti (Ramon et

al . , 1996; Dal le Zot te, 2002; Larzul a Rochambeau, 2004 ).

Průkazně nejvyšší denní pří jem krmiva (P≤0,001) byl z j iš těn

v pokusu 1 u ČL, a naopak významně nejniţší de nní pří jem byl

zaznamenán u Ččp 96 g ( tabulka 10). Toto plemeno mělo současně

průkazně nejniţší pří růstek a spotřeba pak s t ímto ukazatelem

souvisela. Výsledky tohoto pokusu nepotvrdi ly předpoklad, ţe větš í

plemena maj í větš í denní pří jem krmiva (Ramon e t a l . , 1996;

Maertens, 1999).

Průměrná denní spotřeba krmiva byla v pokusu 2 ( tabulka 11)

nejniţší u Ččp, coţ bylo s tejné jako v pokusu 1. Meziplemenné

diference byly s tat i s t icky průkazné (P≤0,001) a denní spotřeba krmiva

odpovídala tělesnému rámci jednot l ivých plemen, větš í plemena měla

vyšší denní pří jem krmiva a to je v souladu s údaj i Ramona et al . ,

(1996) a Maertense (1999).

Průkazně nejniţší konverze byla v pokusu 1 zaznamenána u Mm

(tabulka 10), velkého plemene s nej intenzivnějš ím růstem, coţ je ve

shodě s autory López a Sierra (2002), kteř í u plemene Gigante de

Espaňa uváděj í konverz i 3 ,3. Velká plemena nebo genotypy maj í lepší

konverzi krmiva (Ramon et al . , 1996; Larzul a Rochambeau, 2004;

Szendro et al . , 2010). Korelace mezi konverz í a denními pří r ůstky je

vysoce negat ivní ( - 0,82; Moura et al . , 1997; Pi les et al . , 2004), coţ je

zřetelné u Mm, ovšem Ččp při průkazně nejniţších pří růstcích vykázal

jen neprůkazně vyšší konverz i . Průkazně nejvyšší konverze krmiva

byla z j iš těna u ČL, ovšem u hybridních král íků v podobných

podmínkách chovu Dokoupi lová et al . (2006) nebo Vostrý et al .

(2008ab) z j is t i l i konverz i i nad 5,0.

Konverze krmiva byla v pokusu 2 v rozmezí 3 ,34 aţ 4,26,

rozdí ly nebyly s ta t is t icky průkazné ( tabulka 11). Podobně jako

v pokusu 1 byla nej lepší konverze u rychle rostoucích plemen Mm a

ČA. Poměrně vysoká spotřeba na 1 kg pří růstku u král íků Hyplus

mohla souviset s delš í dobou výkrmu, neţ je u tohoto genotypu běţné.

60

Mach et al . (2007) z j ist i l i u hybridů Hyplus při výkrmu nad 77 dní

zhoršení konverze. Obecně se konverze zhoršuje s prodlouţenou dobou

výkrmu (Larzul a Rochambeau, 2004) . Výsledky u tohoto ukazatele

v obou pokusech na sebe navazuj í .

61

Tabulka 10 Růst a spotřeba krmiva - pokus 1

a , b, c - mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05); SEM = standard error of means;

Ukazatel

Plemeno

SEM Průkaznost

Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Ţivá hmotnost ve 42 dnech věku (g) 840b

692b c

1062a

846b

723b c

722b c

601c 23,64 0,001

Ţivá hmotnost v 91 dnech věku (g) 2844a 2254

b c 2619

a b 2733

a 2035

c d 2217

c d 1862

d 43,89 0,001

Průměrný denní pří růstek (g)

(42. - 91. den)

40,88a 31,87

b 31,77

b 38,52

a 26,77

c 30,51

b 25,74

c 0 ,71 0,001

Průměrná denní spot řeba krmiva

(g/ks/den)

(42. - 91. den)

136a b

121a b c

145a 140

a b 106

b c 122

a b c 96

c 3 ,17 0,001

Průměrná spotřeba krmiva - konverze

(kg/kg)

(42. - 91. den)

3 ,31c 3 ,80

b c 4 ,57

a 3 ,63

b c 3 ,97

b 4 ,02

b 3 ,76

b c 0 ,07 0,001

Úhyn 1 2 0 0 1 2 3

62

Tabulka 11 Růst a spotřeba krmiva - pokus 2

a, b, c - mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means;

Ukazatel

Genotyp

SEM

Průkaznost

Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp Hyplus

Ţivá hmotnost ve 42 dnech věku (g) 1458a

897bc

578c

1107ab

701bc

978acb

879bc

1146ab

48,86 0,001

Ţivá hmotnost v 91 dnech věku (g) 3248a 2188

b 2015

b 2769

ab 1938

b 2188

b 1960

b 2575

ab 82,79 0,001

Průměrný denní přírůstek (g)

(42. - 91. den) 42,64

a 30,75

bc 29,86

bc 39,57

ab 26,6

bc 25,92

c 23,91

c 34,01

b 1,20 0,001

Průměrná denní spotřeba krmiva (g/ks/den)

(42. - 91. den) 166

a 123

ab 107

b 132

ab 102

b 103

b 98

b 138

ab 4,14 0,001

Průměrná spotřeba krmiva - konverze (kg/kg)

(42. - 91. den) 3,68

4,01

3,58

3,34

3,83

3,98

4,26

4,16

0,08 ns

63

5.4. Jatečná hodnota

Ukazatele jatečné hodnoty v pokusu 1, jak absolutní tak

relat ivní , vykazuj í průkazné diference mezi plemeny s výj imkou

podí lu zadní část i a podí lu s tehenní svaloviny ( tabulka 12).

Poráţková hmotnost jednot l ivých plemen byla odl išná především

v závis lost i na tělesném rámci , p růkazně nejniţší (P≤0,001) byla u

malých plemen Čč a Ččp 1840 resp. 1887 g, nejvyšší u Mm a ČA 2603

resp. 2617 g. Hmotnost jatečně opracovaného t rupu (JOT) byla rovněţ

průkazně var iabi lní , významně nejniţší (P<0,001) hmotnost JOT byla

z j iš těna u Ččp pouze 986 g, coţ u tohoto plemene ovl ivni l , kromě

hmotnost i na konci výkrmu, především vyšší podí l kůţe. Naopak

průkazně nejvyšší hmotnost jatečně opracovaného t rupu dosáhla

plemena Mm a ČA 1471 a 1455 g.

Signif ikantně nejvyšší jatečnou výtěţnost (P≤0,004) měl Čč,

neprůkazně niţší prot i tomuto plemeni byla jatečná výtěţnost u Mm a

ČL, naopak průkazně nejniţší měl Ččp. Zj iš těné rozdí ly jatečné

výtěţnost i u malých plemen ukazuj í , ţe ne vţdy plat í , ţe malá ple mena

mají vysokou jatečnou výtěţnost a naopak velká niţší (Pla et al . ,

1998; Dal le Zot te a Ouhayoun, 1998), neboť velká plemena jsou méně

dospělá při konstantním věku poráţky poráţce ( Dalle Zot te a

Ouhayoun, 1998; Larzul a Rochambeau, 2004).

Jatečná výtěţnost u hodnocených plemen vykazuje na základě

výsledků tohoto pokusu průkazné diference, které mohou být plemennou

charakteris t ikou, jako vysoká jatečná výtěţnost Čč nebo naopak nízká u

Ččp. Na rozdí l od našeho pokusu z j is t i l i pouze neprůkazné nebo ţádné

rozdí ly v jatečné výtěţnost i u plemen nebo genotypů král íků Schlolaut a

Lange (1969); Zeln ík a Granát (1973); Nofal et al . (1995); Pi les et al .

(2000); Pascual a Pla (2007) s tejně jako Szendro et al . (2010), ovšem

průkazné rozdí ly mezi plemeny nebo genotypy z j is t i l i Lukefahr et al .

(1982), Ozimba a Lukefahr (1991b) nebo Metz ger et al . (2006).

Rozdí ly v podí lu zadní část i jatečného těla nebyly v tomto

pokusu průkazně odl išné, nejvyšší podí l měl Mm (53,99 %), ostatní

64

plemena měla tuto hodnotu velmi vyrovnan ou kolem 52 %, coţ jsou

hodnoty vyšší , neţ zj is t i l i u hybridních král íků za podobných

podmínek výkrmu Tůmová et al . (1996a) nebo Skřivanová et al .

(1997a) – 46 aţ 48 %.

Mezi plemeny byly průkazně rozdí lné podí ly hřbetu, di ference

čini ly více neţ 4,8 %. Průkazně nejvyšší podí l (P≤0,015) byl z j iš těn u

ČS 24,43 %, jen neprůkazně niţší byl podí l u ČL. Ostatní plemena se v

podí lu hřbetu mezi sebou průkazně nel iš i la . Podobný podí l hřbetu

zj is t i l i Lukefahr et al . (1992b) nebo Lukefahr et al . (1996a), kteř í

mezi p lemeny zaznamenal i rovněţ průkazné rozdí ly.

Průkazně nejvyšší podí l s tehen (P≤0,039) měl Mm a nejniţší

ČS, mezi ostatními plemeny nebyly významné rozdí ly. Výs ledky jsou

v prot ikladu k si tuaci u hybridních krá l íků, kdy se s intenzi tou růstu

sniţuje podí l stehen (Gondret et al . , 2005). Významné r ozdí ly v podí lu

stehen zj is t i l i u Nb a Kal Skřivanová et al . (2000) nebo Mach et al .

(2007) u hybridních král íků. Neprůkazné diference v podí lu s tehen u

různých genotypů z j is t i l i Lukefahr et al . (1982), Bernardini et al .

(1995), Nofal et al . (1995), Gómez et al . (1998), Larzul a Rochambeau

(2004), Hernández e t al . (2006).

Podíl svaloviny s tehna byl v rozsahu 21,61 aţ 24,41 %, rozdí ly

nebyly s tat is t icky průkazné. Rovněţ Tůmová et al . (1996a) nezj is t i l i u

šest i genotypů s ignif ikantní rozdí ly v podí lu svaloviny s tehen,

podobně Bernardini et al . (1995), Pla et al . (1998) nebo Ouyed a Brun

(2008b). Signif ikantní di ference naopak zaznamenal i Lukefahr et al .

(1992b) nebo Hernández et al . (2006). Nápadný je zejména nízký pod í l

s tehenní svaloviny u Mm při nejvyšším podí lu s tehna, coţ by

znamenalo vysoký podí l kost í . To pravděpodobně souvis í s t ím, ţe

velká plemena maj í hrubší kostru a také menší podí l masa ve s tehně

(Lukefahr et al . , 1982; Bolet et al . , 2000).

Podíl ledvinového tuku z jatečného t rupu byl u s ledovaných

plemen velmi variabi lní (1 ,50 aţ 3,7%), rozdí ly byly průkazné.

Významně nejniţší podí l (P ≤0,005) byl z j iš těn u Ččp, coţ je netypické

u malého plemena, ovšem souvis lost mezi nízkým pří jmem krmiva,

který z lepšuje konverz i a sniţuje podí l ledvinového tuku, popisuj í

65

Szendro et al . (2008). Podobně byl nízký podí l ledvinového tuku

z j iš těn u Mm a ČA, coţ koresponduje s t ím, ţe velká plemena

s intenzivním růstem vykazuj í niţší podí l tuku (Lukefahr et al . , 1982;

Bolet et al . , 2000). Průkazně nejvyšší podí l ledvinového tuku byl u ČL

3,70 %. Ledvinový tuk je významným ukazatelem neţádoucího obsahu

tuku v celém jatečném trupu, korelace je udávána kolem 0,8

(Warewyck a Bouquet , 1982).

Všechny s ledované ukazatele jatečné hodnoty vykázaly v pokusu

2 průkazné diference mezi genotypy ( tabulka 13). Poráţkové hmotnost i

král íků odpovídaly konečným hmotnostem na konci výkrmu.

Signif ikantně nejvyšší hmotnost (P≤0,001) byla u Mm, které

následoval i ČA a Hyplus. Ţivá hmotnost ovl ivn i la i hmotnost i jatečně

opracovaného t rupu. Tyto výsledky byly podobné jako u pokusu 1 a i

v tomto pokusu byla nejniţší hmotnost jatečně opracovaného t rupu u

Ččp.

Jatečná výtěţnost byla genotypem signif ikantně ovl ivněna

(P≤0,002). U s ledovaných plemen byla v rozmezí od 58,14 % u Ččp po

nejvyšší opět u Čč 62,0 %. Ostatní plemena měla výtěţnost kolem 60

%, neprůkazně odl išnou od plemene s nejvyšší výtěţnost í . Plemena Čč

a Ččp měla nejvyšší a nejniţší výtěţnost i v prvním pokusu. Průkazné

rozdíly jatečné výtěţnosti mezi plemeny nebo genotypy uvádějí

Lukefahr et al . (1982), Ozimba a Lukefahr (1991b), R össler et al .

(2003) nebo Metzger et al . (2006). Stejně jako v prvním pokusu nebyly

potvrzeny poznatky, ţe malá plemena maj í vysokou jatečnou výtěţnost

a naopak ve lká niţší (Pla et al . , 1998; Dalle Zot te a Ouhayoun, 1998).

Čistokrevná plemena měla vyšší jatečnou výtěţnost prot i král íkům

Hyplus (56,98 %).

Rozdíly v podí lu zadní část i jatečného těla byly v tomto pokusu

průkazně ovl ivněny genotypem na rozdí l od předc hozího pokusu.

Signif ikantně nejvyšší podí l zadní část i (P≤0,002) měl Čč a pouze

neprůkazně menší Hyplus a ČA, průkazně nejmenší podí l byl u ČS.

Tyto rozdí ly pravděpodobně souvisel y s niţší variabi l i tou v tomto

pokusu.

66

Tabulka 12 Jatečný rozbor - pokus 1

Ukazatel Plemeno

SEM Průkaznost Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Ţivá hmotnost (g) 2603a 2280

b 2486

a b 2617

a 1840

c 2250

b 1887

c 57,76 0,001

Hmotnost JOT (g) 1471a 1245

b c 1392

a b 1455

a 1074

c d 1242

c b 986

d 34,04 0 ,001

Jatečná výtěţnost (%) 61,45a b

60,16b 61,96

a b 60,46

b 63,71

a 60,25

b 56,73

c 0 ,48 0,004

Kůţe ze ŢH (%) 16,51b c

17,90b 17,15

b c 16,22

b c 15,87

c 16,45

b c 19,83

a 0 ,27 0,001

Podíly jednot l ivých část í z jatečně opracovaného t rupu (%)

Zadní část 53,99 52,52

52,85

52,72

51,61

51,85

52,18

0 ,44 ns

Hřbet 20,49b

24,43a

22,04a b

20,86b 19,59

b 21,05

b 19,84

b 0,40 0,015

Stehna celá 33,51a 28,06

b 30,81

a b 31,87

a b 32,38

a 30,71

a b 31,78

a b 0 ,45 0,039

Stehenní svalovina 22,61 21,85

24,41

23,42

23,72

23,01

23,05

0 ,32 ns

Ledvinový tuk 1,69b c

2 ,70b 3 ,70

a 1 ,64

b c 2 ,62

b 2 ,38

b c 1 ,50

c 0 ,16 0,005

a, b, c - mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; JOT = jatečně opracovaný trup; ŢH = ţivá hmotnost

67

Tabulka 13 Jatečný rozbor - pokus 2

Ukazatel Genotyp

SEM Průkaznost Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp Hyplus

Ţivá hmotnost (g) 3217a 2190

cd 2024

cd 2804

ab 1933

d 2187

cd 2000

cd 2481

bc 84,47 0,001

Hmotnost JOT (g) 1755a 1192

c 1107

c 1555

ab 1090

c 1228

c 1055

c 1297

bc 47,65 0,001

Jatečná výtěţnost (%) 59,41ab

60,61ab

60,16ab

60,18ab

62,0a 61,27

a 58,14

bc 56,98

c 0,36 0,002

Kůţe ze ŢH (%) 16,61bc

16,65bc

17,65ab

16,62bc

16,28bc

15,85c 18,75

a 15,42

c 0,26 0,003

Podíly jednotlivých částí z jatečně opracovaného trupu (%)

Zadní část 50,58c 49,68

d 50,63

c 51,98

ab 52,73

a 51,03

bc 50,19

cd 52,14

ab 0,24 0,002

Hřbet 19,23b

20,92ab

18,35b 18,59

b 22,14

a 20,08

ab 19,55

ab 20,08

ab 0,32 0,025

Stehna celá 31,29ab

28,84b 32,37

a 33,42

a 30,74

ab 31,08

ab 30,64

ab 31,97

a 0,35 0,029

Stehenní svalovina 24,46b 23,25

c 25,68

ab 25,82

a 24,78

ab 25,02

ab 24,92

ab 24,57

ab 0,17 0,009

Ledvinový tuk 1,86bc

2,98a 1,95

bc 1,47

bc 2,69

a 1,89

bc 1,24

c 1,72

bc 0,15 0,039

a, b, c - mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

SEM = standard error of means; JOT = jatečně opracovaný trup; ŢH=ţivá hmotnost

68

Podíly hřbetu z jatečně opracovaného t rupu se pohybovaly

v hodnotách 18,35 aţ 22,14 %. Průkazně nejvyšší podí l hřbetu

(P≤0,025) byl u Čč, následovaný plemena ČS. ČS měl podí l hřbetu

opět poměrně vysoký a to i v porovnání s hybridním král íkem.

Signif ikantně nejvyšší podí l hřbetu u ČS byl i v pokusu 1. Významný

vl iv genotypu v obou pokusech na podí l hřbetu mohl souviset

s různým tělesným rámcem jednot l ivých plemen, zat ímco např.

Tůmová et al . (1996a), neuváděj í vl iv genotypu na tento ukazatel u

hybridních král íků.

Podíly s tehen z ja tečně opracovaného t rupu byl y v rozmezí 28,84

aţ 33,42 %, s průkaznými meziplemennými diferencemi. Významně

nejniţší byl podí l s tehen (P≤0,029) s tejně jako v prvním pokusu u ČS.

Výrazný hřbet a menší s tehna jsou pravděpodobně znakem tohoto

plemene, coţ je zřejmé z výsledků v obou pokusech. Na rozdí l od

tohoto pokusu pouze neprůkazné diference v podí lu s tehen u různých

genotypů z j is t i l i Lukefahr et al . (1982), Bernardini et al . (1995), Nofal

et al . (1995), Tůmová et al . (1996a) , Larzul a Rochambeau (2004),

Hernández et al . (2006).

Diference v podí lu s tehenního svals tva byly na rozdí l od prvního

pokusu s tat is t icky průkazné (P≤0,009). Nejvyšší podí l s tehenního

svals tva byl u ČA a nejniţší u ČS. Velmi podobné pořadí plemen bylo

zaznamenáno i v předcházej ícím pokusu. Signifikantní di ference mezi

genotypy v osvalení zj ist i l i Lukefahr et al . (1992b). Hern ández et al .

(2006) uvádějí , ţe méně výrazné osvalení stehen souvisí s intenzivním

růstem, coţ je v protikladu s výsledky ČA, který měl v tomto pokusu

nejvýraznější podíl s tehen i svaloviny stehna a velmi intenzivní růst .

Podíl ledvinového tuku byl podobně jako v 1. pokusu průkazně

ovlivněn genotypem (P≤0,039). Signif ikantně nejvyšší byl u ČS,

zat ímco v prvním pokusu měl ČS druhé nejvyšší hodnoty podí lu

ledvinového tuku. Druhý nejvyšší podí l ledvinového tuku by l u Čč,

výsledek byl podobný jako v pokusu 1. V obou pokusech měl

s ignif ikantně nejniţší podíl ledvinového tuku Ččp. Signif ikantní

rozdí ly v podí lu ledvinového tuku u těchto čis tokrevných plemen

mohly souviset s tě lesným rámcem a intenzi tou růstu, protoţe např.

69

Tůmová et al . (1996a), nezj is t i l i významné rozdí ly mezi genotyp y

hybridních král íků.

70

5.5. Hematologické a biochemické hodnoty

Výsledky s ledovaných hematologických parametrů jsou uvedeny

v tabulce 14. Jednot l ivá plemena vykazovala v hematologických

hodnotách s tat is t icky významné diference v hodnotě MCV a obsahu

hemoglobinu, u ostatních ukazatelů nebyly diference s igni f ikantní .

Počet erytrocytů nebyl průkazně ovl ivněn. Nejniţší počet

eryt rocytů byl z j iš těn u plemene Ččp 5,77 T. l- 1

a nejvyšší 6 ,68 T. l- 1

u

ČS. Všechny hodnoty odpovídaj í fyziologickým hodnotám (Hewit t et

al . , 1989; Flecknel l , 2000). Hodnoty počtu erytrocytů nebyly v našem

pokusu ovl ivněny plemennou přís lušnost í , naopak Burnet t et al . (2006)

zaznamenal i vyšší počet erytrocytů u hybridů prot i Nb, tento výsledek

byl spíše důsledkem heterózního efektu neţ plemenným znakem.

Hematokri t se pohyboval v rozmezí 46,58 u ČA aţ po 53,04 l . l- 1

u ČS a nebyl s ignif ikantně ovl ivněn genotypem. Hodnoty byly vyšší ,

neţ jsou popsány větš inou autorů (Hewit t et al . , 1989; Burnet t et al . ,

2006; Tůmová et a l . , 2007; Archet t i e t al . , 2008), ale koresponduj í

s fyziologickými hodnotami autorů Feldmann et al . (2000).

Meziplemenné diference v našem pokusu nebyly prokázány, naopak

Chineke et al . (2006) rozdí ly mezi genotypy uvádí .

V případě MCV byly z j iš těny průkazn é (P≤0,05) rozdí ly mezi

plemeny český červený a český černopesíkatý (83,0 vs . 73,75 f l ) ,

přestoţe se tato plemena nel iš í tělesným rámcem, mohlo by se jednat o

plemenné charakter is t iky. D i ference hodnot ostatních plemen nebyly

průkazně rozdí lné a pohybovaly se ve vel mi úzkém rozpět í . V našem

pokusu zj iš těné hodnoty jsou vyšší oprot i hodnotám Hewit ta et al .

(1989) a Zi ty et al . (2008), (58 – 79,6 f l , respekt ive 62,0 – 70,0 f l ) , a

zejména pak prot i hodnotám, které z j is t i l i u mladých broj lerových

král íků Archet t i et al . (2008), rozmezí 52 aţ 60 f l . Burnet t et al .

(2006) z j is t i l meziplemenné diference v hodnotě MCV, naopak

Chineke et al . , (2006) rozdí ly ovl ivněné plemeny nezj is t i l .

Počet leukocytů byl v úzkém rozpět í 2 ,06 aţ 3,68 G.l- 1

, j e na

spodní hranici fyz iologického rozpět í uváděného autory Flecknel l

71

(2000) nebo Bit to et al . (2006). Tůmová et al . (2007) uváděj í u

broj lerových král íků v obdobných podmínkách prostředí a krmení

vyšší obsah leukocytů (7,02 ± 2 ,11 G.l- 1

) , podobně jako Hewit t et al .

(1989) , Cazabon et al . (2000), Burnet t et al . (2006), nebo Archet t i et

al . (2008). Nízký počet leukocytů u všech plemen v této s tudi i můţe

být spojován s niţší imuni tou čis tokrevných král íků, všeobecně je

známa jej ich niţší odolnost a ţ ivotaschopnost prot i hybridním

populacím. Počet leukocytů není ovl ivněn plemenem, na druhou s t ranu

kříţení můţe jej ich počet zvyšovat ( Burnet t et al . , 2006; Chineke et

al . , 2006), ovšem Cazabon et al . (2000) z j is t i l i průkazně niţší počet

leukocytů u kříţenců prot i čis tokrevným Nb.

Hodnoty hemoglob inu se pohybovaly v intervalu 123,4 a 143,3

g. l- 1

. Nejvyšší z j iš těná hodnota hemoglobinu u českého s t rakáče je

průkazně rozdí lná (P≤0,05) pouze od hodnoty českého albína a

českého černopesíkatého, kteří měl i nejniţší mnoţství hemoglobinu.

Zjiš těný obsah hemoglobinu jsou v souladu s Hewit tem et al . (1989)

ale i dalš ími autory (Flecknel l , 2000; Burnet t et al . , 2006; Sabatakou

et al . , 2007; Archet t i et al . , 2008), kteří uváděj í hodnoty hemoglobinu

v rozpět í 89 – 155 g. l- 1

. Naopak Tůmová et al . (2007) u mladých

broj lerových král íků z j is t i l i hemoglobin pouze v rozmezí 73,0 - 76,2

g. l- 1

. Průkazné diference mezi genotypy uváděj í Burnet t et al . (2006),

Chineke et al . (2006) nebo Jurčík et al . (2007).

Biochemické parametry uvedené v t abulce 15 se s tat is t icky

průkazně l iš i ly mezi plemeny pouze v koncentraci celkového

cholesterolu a t r iacylglycerolů. Koncentrace celkových bí lkovin se

pohybovala v hodnotách od 60,28 u Ččp aţ po 70,66 g. l- 1

u Mm a jsou

v souladu s prací Rupič et al . (1999), kteř í uváděj í hodnotu celkových

bí lkovin rostoucích král íků Hyla 66,09 ± 5,33 g. l- 1

, a le i dalš ími

autory (Kaneko et a l . , 1997; Burnet t et al . , 2006; Ewuola a Egbunike,

2008). Naopak niţší hodnoty z j is t i l i Archet t i et al . (2008) u rostoucích

broj lerových král íků (32 – 61 g. l- 1

) . Flecknel (2000) však uvádí velmi

š i roké fyziologické rozpět í 28 – 100 g. l- 1

.

72

Tabulka 14 Hematologické hodnoty plemen genetických zdrojů králíků

a, b, c

- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; MCV = mean cell volume

Ukazatel Plemeno

SEM Průkaznost Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Erytrocyty (T. l-1

) 6,38

6,68

6,33

5,83

6,50

6,20

5,77

0,65 ns

Hematokrit (l. l-1

) 49,48

53,04

51,62

46,58

48,44

46,92

47,88

4,80 ns

MCV (fl) 78,6ab

78,75ab

80,5ab

80,25ab

73,75b

77,5ab

83,00a

4,90 0,05

Leukocyty (G.l -1

) 2,62

3,60

2,74

2,06

2,44

3,68

2,52

2,33 ns

Hemoglobin (g.l-1

) 132,6abc

143,3a

139,2ab

125,6bc

131,0abc

134,8abc

123,4c

27,38 0,05

73

V obsahu bí lkovin nebyly z j iš těny rozdí ly mezi plemeny,

nicméně je nápadné, ţe plemena s největš í hmotnost í Mm a ČA měla

nejvyšší koncentrac i , zat ímco malá plemena Mbh, Čč a Ččp měla i

nejniţší hladinu celkových bí lkovin, t j . je patrna urči tá závis lost mez i

hmotnost í král íků a hladinami celkových bí lkovin. Gasperl in et al .

(2006) podobně prokázal i závis lost obsahu bí lkovin v mase na

genotypu produkčních hybridních král íků. Koncentrace albuminu byla

v rozmezí 37,99 (Mm) po 54,38 g. l- 1

u Mbh, hodnoty odpovída j í

mnoţství , které uvádí Flecknel l (2000) nebo Burnet t et al . (2006).

Hladina močoviny se pohybovala v rozmezí 3 ,72 mmol. l- 1

u ČA aţ

5,27 mmol. l- 1

u Mbh, které jsou ve shodě s údaj i Archet t i et al .

(2008), Jurčík et al . (2007), Zi ta et al . (2008).

Ze sloţek charakterizuj ící metabol ismus tuků nevykázaly

hodnoty glukózy s tat is t icky průkazné meziplemenné rozdí ly a

odpovídaj í hodnotám uváděným v práci Kaneko et al . (1997). Rupi ć e t

al . (1999) a Zi ta et al . (2008) uváděj í vyšší obsah krevní glukózy u

mladých ros toucích broj lerových král íků (5,61 – 7 ,06 mmol. l- 1

,

respekt ive 7,94±1,36 mmol. l- 1

) , obdobné hodnoty publ ikoval i Burnet t

et al . (2006) . H l adina glukózy se na začátku hladovění sniţuje pouze

nevýrazně ve fyzio logických hodnotách (Jean-Blain a Durix , 1985).

Meziplemenně se koncentrace glukózy s tat is t icky významně nel iš i ly,

přesto je t řeba s i povšimnou, ţe plemeno ČA mělo hodnotu glykémie

nejniţší a s t ím korespondovala s ignif ikantně nejvyšší hodnota

t r iacylglycerolů jako dalš ího energet ického zdroje. V l i teratuře není

popsán vl iv genotypu na hladinu glukózy, Cet in et al . (2009) však

z j is t i l i průkazné diference vázané na pohlaví u angorských král íků.

Koncentrace celkového cholesterolu v krevním séru byla

nejvyšší u moravského modrého 3,16 mmol. l- 1

, u ostatních plemen se

hodnoty sniţovaly s ţ ivou hmotnost í , přestoţe pouze nejvyšší hladina

byla průkazně (P≤0,047) odl išná od ostatních hodnot . Nejniţší hladinu

cholesterolu mělo malé plemeno Čč 1,46 mmol. l- 1

. Hodnoty sérového

cholesterolu u zkoumaných pleme n odpovídaj í fyziologickému rozpět í

74

u rostoucích král íků (Prasad, 1999; Corino et al . , 2002; Burnet t et al . ,

2006; Javed et al . , 2009). Podobně Rupi ć et al . (1999) uváděj í u ad

l ibi tně krmených král íků genotypu Hyla obsah sérového cholesterolu u

2,92 ± 1,09 mmol. l- 1

. Kaneko et al . (1997) a Flecknel (2000) však

uváděj í fyziologické rozpět í pouze 0,14 –1,86 resp. 0 ,1 -2,0 mmol. l- 1

.

Je moţné, ţe tak jako je genotypem ovl ivněna koncentrace tuku a

cholesterolu v mase (Hernández et al . , 2008), j e i koncentrace

celkového cholesterolu závis lá na plemeni . U skotu byla prokázána

pozi t ivní relace mezi hmotnost í , vyššími pří růstky a hladinou

celkového cholesterolu (Pavl ík et al . , 2009), vyšší hladina

cholesterolu byla v souvis lost i s pozi t ivní energet ickou bi lancí

(Cavestany et al . , 2005). Genet icky podmíněné změny v hladině

cholesterolu byly u král íků prokázány v pracích Kondo a Watanabe

(1975), Watanabe (1980), Kurosawa e t al . (1995). Sérové hodnoty

cholesterolu ovšem dosahuj í 8 aţ 14násobku fyziologických hodnot

(Watanabe et al . , 1985; Atkinson et al . , 1989).

Průkazně rozdí lný (P≤0,01) obsah t r iacylglycerolů byl z j iš těn u

českého albína a moravského bí lého hnědookého 1,30 a 0 ,75 mmol. l- 1

,

u ostatních plemen nebyly diference průkazně rozdí lné a pohybuj í se v

rozmezí 0 ,89 aţ 1,19 mmol. l- 1

. Zj iš těné hodnoty t r iacylglycerolů jsou

niţší , neţ uvádí větš ina autorů (Prasad, 1999; Rupić et al . , 1999;

Corino et al . , 2002; nebo Javed et al . , 2009). Výsledky těchto autorů

však byly z ískány z krve odebrané venepunkcí nebo kardiální punkcí a

nebyly ovl ivněny vylačněním král íků před poráţkou jako v našem

experimentu. Námi z j iš těné meziplemenné diference mohou odráţet

metabol ickou reakci při lačnění a mobi l izaci energet ických zásob .

Nejvyšší hodnota NEFA byla z j iš těna u Mm, naopak nejn iţší u

Ččp, rozdí ly však nejsou průkazné. Námi z j iš těné průměrné

koncentrace NEFA jsou vyšší , neţ z j ist i l i Corino et al . (2002) nebo

podobně Rommers et al . (2004) u král íků Nb poráţených v 90 dnech

věku (0,25 – 0 ,29 mmol. l- 1

) , tyto hodnoty však nebyly ovl i vněny

lačněním před poráţkou. Zvýšené hodnoty NEFA jsou povaţovány za

75

indikátory negat ivní energet ické bi lance (Gilbert et al . , 1984; Emery

et al . , 1992), coţ můţe vysvět lovat vyšší hladiny NEFA v našem

experimentu po vylačnění král íků před poráţkou. Sérová hladina

NEFA se u král íků prudce zvyšuje krátce po zahájení hladovění (Jean -

Blain a Durix , 1985).

76

Tabulka 15 Biochemické hodnoty krevního séra plemen genetických zdrojů králíků

a, b,

- mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; NEFA=neesterifikované mastné kyseliny

Ukazatel Plemeno

SEM Průkaznost Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp

Celkový protein (g.l-1

)

70,66

65,40

64,71

67,17

62,43

63,99

60,28

10,234 ns

Albumin (g.l-1

)

37,99

43,30

38,43

43,78

42,15

54,38

40,29

12,607 ns

Glukóza (mmol l-1

)

4,97

5,63

4,84

3,94

4,29

5,16

5,01

2,159 ns

Močovina (mmol. l-1

)

5,19

3,73

4,29

3,72

4,97

5,27

5,08

1,751 ns

Cholesterol (mmol. l-1

)

3,16a

1,97b

1,83b

2,36ab

1,46b

2,03b

1,73b

0,840 0,047

Triacylglyceroly (mmol. l-1

)

0,91ab

0,89ab

1,19ab

1,30a

0,94ab

0,75b

1,12ab

0,325 0,010

NEFA (g. l-1

)

1,17

0,95

0,75

0,85

0,84

0,82

0,69

0,406 ns

77

5.6. Stravitelnost živin

Výsledky s t ravi telnost i ţ ivin v bi lančním pokusu jsou uvedeny

v tabulce 16. Průkazné rozdí ly byly z j iš těny v případě s t ravi telnost i

tuku, celkové vlákniny a ADF vlákniny.

Stravi telnost sušiny byla v rozmezí 57,3 aţ 64,7 % a nebyla

významně ovl ivněna genotypem, coţ je v souladu s výsledky Tůmová

et al . (1996b), kteř í nezj is t i l i vliv genotypu na s t ravi telnost sušiny.

Pascual et al . (2008) naopak uváděj í průkazné rozdí ly ve s t ravi telnost i

sušiny u rostoucích král íků dvou mateřských hybridních l ini í (51,54

vs. 52,60 %).

Stravi telnost N- látek byla z j iš těna v rozsahu 67,77 aţ 77,76 %,

rovněţ nebyla genotypem ovl ivněna a to koresponduje s výsledky

Tůmová et al . (1996b).

Stravi telnost tuku byla průkazně nejniţší (P≤0,001) u plemene

Mm (82,27 %) prot i všem ostatním plemenům, která měla významně

vyšší s t ravi telnost . Hybridní král íci Hyplus měl i nevýznamně vyšší

s t ravi telnost neţ Mm a niţší neţ ostatní plemena. Na roz dí l od těchto

výsledků Tůmová et al . (1996b) nezj is t i l i vl iv genotypu na

s t ravi telnost tuku u hybridních král íků s tejného tělesného rámce.

S travi telnost škrobu a popelovin nebyla genotypem ovl ivněna .

Stravi telnost celkové vlákniny byla z j iš těna v rozmezí 1 9,91 aţ

34,57 %, průkazně nejvyšší (P≤0,035) byla u ČA, a naopak nejniţší

s t ravi telnost vlákniny byla u Mm. Průkazné rozdí ly ve s t ravi telnost i

vlákniny nekoresponduj í s výsledky Tůmové et al . (1996b), kteř í

nezaznamenal i u hybridních král íků významné rozdí ly při podobném

rozsahu hodnot 20,3 aţ 30,6 % . Podobně jako ve s t ravi telnos t i celkové

vlákniny byly průkazné rozdí ly (P≤0,026) i u ADF. Také u tohoto

ukazatele byla s igni f ikantně nejvyšší s t ravi telnost u ČA, nejniţší pak

u Čč. Pascual et al . (2008) z j is t i l i průkazné rozdí ly ve s t ravi telnost i

ADF u rostoucích král íků dvou mateřských l ini í hybridních král íků

(13,08 vs . 16, 08 %).

78

Ve stravi telnost i NDF nebyly průkazné rozdí ly, nejvyšší

s t ravi telnost NDF byla opět u ČA. Udén a Van Soest (1982) dokládaj í

meziplemenné rozdí ly ve s t ravi telnost i vlákniny mezi malými

(holandský) a velkými plemeny (belgický obr) , nicméně tyto výsledky

byly zaloţeny pouze na velmi malém počtu zvířat . Výsledky naznačuj í

rozdí lnou náročnost různých plemen král íků na obsah vlákniny

v k rmné dávce, coţ by s i vyţádalo podrobnějš í s tudium. Tůmová et al .

(1996b) rovněţ upozorňoval i na moţnost odl išných poţadavků

jednot l ivých hybridů na obsah ţ ivin v krmné dávce vzhledem

k diferencím ve s t ravi telnost i ţivin.

Stravi telnost jednot l ivých ţ ivin m ůţe být ovl ivněna řadou

faktorů, z nichţ je u král íků právě obsah vlákniny a jej ích

jednot l ivých s loţek nejvýznamnější . Opt imální obsah podmiňuje i

vyuţi t í os tatních ţ ivin, zejména bí lkovin a energie. Vl iv na rozvoj

t rávicích funkcí odráţej ící se i ve s t ra vi telnost i jednot l ivých ţ ivin u

mladých král íků má i doba odstavu, časnějš í odstav s t imuluje rychlejš í

vývoj t rávení (Fortun -Lamothe a Gidenne, 2000; Gal lois et al . , 2005,

2008).

79

Tabulka 16 Stravitelnost ţivin (%) - pokus 2

Ţivina Genotyp

SEM Průkaznost Mm ČS ČL ČA Čč Mbh Ččp Hyplus

Sušina 58,59

60,31

58,36 64,9 57,3 60,93

58,28 60,91

4,40 ns

N – látky 73,28

72,97

74,05 77,76 69,18 72,22

67,77 73,03

4,54 ns

Tuk 82,27b

90,13a

89,66a 92,14

a 91,06

a 90,1

a 89,03

a 88,17

ab 2,42 0,001

Škrob 96,33

96,41

96,45 96,99 95,69 96,52

96,59 96,51

0,58 ns

Popeloviny 37,7 37,07 39,56 44,93 29,68 36,57 30,31 37,47 6,52 ns

Celková vláknina 19,91c 23,71

bc 25,75

bc 34,57

a 21,57

bc 27,4

ab 23,81

bc 30,69

ab 6,61 0,035

ADF 15,61bc

18,01bc

22,51b 31,12

a 13,97

c 21,43

b 19,57

bc 26,89

ab 7,57 0,026

NDF 33,73 36,57 39,58 43,52 34,9 40,27 37,86 40,23 5,25 ns

a, b, c - mezi hodnotami označenými stejnými písmeny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ≤ 0,05);

ns = nesignifikantní rozdíly; SEM = standard error of means; ADF = acido-detergentní vláknina; NDF= neutrálně-detergentní vláknina

80

6. Souhrn výsledků

Genet ické zdroje král íků se sedmi původními českými a

moravskými plemeny představuj í různorodou skupinu plemen

s odl išnou his tori í , rozšířením, ex teriérem, ale i uţ i tkovými

charakteris t ikami vyplývaj ícími především z variabi l i ty ţ ivé

hmotnost i dospělých král íků, která převyšuje 100 % v rozsahu od 2,5

do 6 kg.

Král íci těchto p lemen jsou chováni v různě početných

populacích, v této práci je analyzováno jej ich rozšíření od roku 2000

na základě počtu chovů, regis t rovaných mladých král íků, samic

v reprodukci a podle vel ikost i efekt ivní populace. Největš í počty

chovů a král íků jsou u ČS, ČA, Čč a Mm, naopak nejmenší u Mbh, ČL

a Ččp. Plemena se mezi sebou l iš í i velikost í chovů, počtem chovných

samců a samic i poměrem pohlaví v chovech. Nejvíce chovných samic

bylo zapsáno v chovech ČS (8,1) , naopak nejméně, pouze 3,7

v chovech Ččp. Nejuţší poměr pohlaví byl z j iš těn u ČL 1,4, nejš i rš í

2,2 u Mbh. Všeobecně je v chovech uplatňován velmi úzký poměr

pohlaví , coţ je výhodou pro udrţení malých populací .

Podle klasi f ikace EAAP není ţádné ze s ledovaných plemen

kri t icky ohroţeno, plemena Mbh, ČL a Ččp mají status ohroţených

plemen, pozi t ivní je nárůst vel ikost i efekt ivní populace ve

s ledovaném období o 50 aţ 170 %. Plemena Mm, ČA, ČS a Čč j sou

klasif ikována jako populace mimo riz iko ohroţení zánikem. Krit icky

ohroţenými plemeny podle metodiky FAO jsou Mbh, ČL a Ččp.

Ostatní plemena Mm, ČA, ČS a Čč maj í s tatus r iz ika ohroţená

populace, u těchto plemen zaznamenáváme pokles s tavů s výj imkou

Čč. K nejvýraznějš ímu zvýšení početnost i populace plemene došlo ve

s ledovaném období u malých plemen Ččp a Čč, kde vyšší dotační

podpora zvýši la zájem chovatelů o tato plemena. Z výsledků je

zřejmá odl išnost klasi f ikace ohroţení podle EAAP a FAO.

Mezi s ledovanými plemeny byly z j iš těny významné diference

v charakteris t ikách plodnost i . Mezipl emenné rozdí ly v průměrném

81

počtu narozených král íčat ve vrhu byly vysoce průkazné. Nejvíce

narozených mláďat bylo u plemen ČA 6,83 a ČS 6,74, naopak

průkazně nejméně u Čč 5,37 ks . Rovněţ počet ostavených mláďat ve

vrhu byl průkazně rozdí lný u jednot l ivých plemen. Nejpočetnějš í vrhy

při odstavu byly u ČA (6,46) a průkazně nejmenší počet odstavených

král íčat byl zaznamenán u Čč (4,95 ). Průkazně nejvyšší z t ráty byly

zaznamenány u ČS 21 %, čtvrt ina král íčat ve vrz ích ČS jsou

dominantní homozygot i KK, kteří maj í sníţenou ţ ivotaschopnost a

velmi často jsou chovatelem vyřazena při první kont role vrhu,

případně uhynou v prvních týdnech nebo měsících ţ ivota. Z dalš ích

plemen jsme průkazně vyšší z t ráty do odstavu zaznamenal i u Mm

(11%), naopak nejniţší (5 %) u ČA a Čč p.

Plemena vykázala ve výkrmnost i průkazné meziplemenné

diference u větš iny s ledovaných ukazatelů v obou pokusech. Ţivá

hmotnost král íků na konci výkrmu odpovídala rozdělení plemen podle

tělesného rámce (velká, s t řední , malá plemena), průkazně nejvyšší

byla dosaţena u plemene Mm (2844 a 3248 g) a ČA (2733 a 2769 g) ,

tato plemena měla současně nejvyšší průměrné denní pří růs tky 40,88

a 42,64 g Mm a 38,52 a 39,57 g ČA, coţ předči lo i hybridní král íky

Hyplus (34,01 g) . Naopak nejniţší ţivá hmotnost byla u malýc h

plemen Ččp (1862 a 1938 g) a Čč (2035 a 1960 g) při současně

nejniţších průměrných denních pří růstcích. Ţivá hmotnost byla ve

všech případech vyšší , neţ jsou poţadavky s tandardů plemen.

Čistokrevná plemena vykázala překvapivě příznivou konverzi

krmiva v rozmezí 3 ,31 aţ 4,47, coţ je konverze běţně z j išťovaná i u

j iných plemen nebo i produkčních hybridů. Nej lepší konverze byla

zaznamenána u Mm 3,31, ČA 3,63 a Ččp 3,76, nejvyšší pak u Mbh a

ČL, nepříznivá konverze u Hyplus (4,16) mohla být způsobena pří l iš

dlouhým výkrmem.

Rovněţ jatečná hodnota s ledovaných plemen byla ve větš ině

znaků ovl ivněna genotypem. Jatečnou výtěţnost jsme zaznamenal i v

š i rokém rozpět í 56,73 a 63,71 %, v obou pokusech průkazně nejv yšší

u Čč, a naopak nejniţší u Ččp, coţ jsou obě malá plemena. Tato

z j iš tění nepotvrzuj í všeobecné tvrzení , ţe malá plemena maj í vysokou

82

jatečnou výtěţnost a naopak velká niţší . Ve větš ině případů měla

s ledovaná plemena vyšší j atečnou výtěţnost neţ hybridn í král ík

Hyplus (56,98 %).

Z hlediska jatečného t rupu cennějš í part i í je zadní část ,

ovlivnění jej ího podílu genotypem bylo prokázáno pouze ve druhém

pokusu. Průkazně nejvyšší podí l měl Čč 52,73 % a pouze neprůkazně

menší Hyplus a ČA, průkazně nejmenší podí l byl u ČS 49,68

%.

Průkazné rozdí ly mezi plemeny byly z j iš těny i v podí lu hřbetu

z jatečně opracovaného t rupu, který se pohyboval v hodnotách 18,35

aţ 24,43 %. Nejniţší podí l hřbetu byl u Mm a ČA, naopak nejvyšší

podí l byl zaznamenán u ČS. Vliv genotypu byl prokázán i u podí lu

s tehen. Průkazně nejniţší byl podí l s tehen u ČS (28,06 a 28,84 %),

stejně jako nejniţší podí l svaloviny s tehen. Výrazný hřbet a s labší

s tehna byly nápadnými znaky tohoto plemene v obou pokusech.

Naopak největš í podí l s tehen byl z aznamenán u Mm a ČA, to je

v prot ikladu k si tuaci u hybridních král íků, kdy se s intenzi tou růstu

sniţuje podí l s tehen. Příznivé s loţení jatečně opracovaného t rupu

s výraznými s tehny a jej ich osvalením bylo z j iš těno i u plemene Čč.

Podíl ledvinového tuku z jatečně opracovaného t rupu byl

průkazně ovl ivněn genotypem. Nejniţší podíl byl z j iš těn v obou

pokusech u Ččp (1,50 a 1,24 %), coţ je netypické u malého plemene.

Pouze neprůkazně vyšší podí l ledvinového tuku v obou pokusech byl

zj iš těn i u Mm, ČA a ve d ruhém pokusu u hybrida Hyplus, naopak

nejvyšší podí l tuku byl v obou pokusech z j iš těn u ČS (2,70 a 2 ,98 %).

V krevním obrazu byly prokázány meziplemenné rozdí ly

u hodnot MCV a hemoglobinu. V případě MCV byly z j iš těny průkazně

odl išné hodnoty u plemen Čč a Ččp (83,0 vs . 73,75 f l ) , přestoţe se

tato plemena nel iš í tělesným rámcem a mohlo by se jednat o plemenné

charakteris t iky. D i ference u ostatních plemen nebyly průkazně

rozdí lné. Nejvyšší z j iš těná hodnota hemoglobinu u ČS (143,3 g. l- 1

)

byla průkazně rozdí lná pouze od hodnoty ČA a Ččp. Meziplemenné

diference počtu eryt rocytů a leukocytů, ani obsahu hemoglobinu a

hodnot hematokri tu nebyly zj iš těny.

83

V biochemických parametrech krevního séra byly zaznamenány

meziplemenné rozdí ly v hladině cholesterolu a t r iacylg lycerolů.

Koncentrace choles terolu byla nejvyšší u Mm (3,16 mmol. l- 1

) , u

ostatních plemen se hodnoty sniţovaly s ţ ivou hmotnost í . Průkazně

rozdí lný obsah t r iacylglycerolů byl z j iš těn u ČA a Mbh (1,30 vs . 0 ,75

mmol. l- 1

) , u ostatních plemen nebyly diference p růkazné . Lze

předpokládat , ţe pravděpodobně metabol ismus tuků je na základě

těchto poznatků u plemen s největš í hmotnost í intenzivnějš í .

Koncentrace celkových bí lkovin, albuminu, močoviny, glukózy a

NEFA neprokázaly s tat is t icky významné rozdí ly mezi s ledov anými

plemeny.

Genotyp rovněţ ovl ivni l s t ravi telnost některých ţ ivin. Průkazné

odl išnost i byly z j iš těny u s t ravi telnost i tuku, celkové vlákniny a ADF,

naopak ve s t ravi te lnost i ostatních s ledovaných ţ ivin, sušiny, NL,

škrobu, popelovin a NDF nebyly z j iš těny průkazné rozdí ly mezi

genotypy. Stravi telnost tuku byla průkazně nejniţší u plemene Mm

(82,27 %). Stravi telnost vlákniny byla nejvyšší u ČA (34,57 %),

průkazně nejvyšší s t ravi telnost byla u tohoto p lemene zaznamenána

rovněţ u ADF (31,12 %) a neprůkazně ne jvyšší i NDF. Velmi podobná,

pouze neprůkazně niţ ší s t ravi telnost vlákniny, ADF a NDF byla

zaznamenána i u genotypu Hyplus, naopak nejniţší s t ravi telnost byla

z j iš těna u Mm.

84

7. Závěr

Původní čis tokrevná plemena král íků mohou představovat

š i roký rozsah charakteris t ik a unikátní zásobu genet ické rozmani tosti

s urči tým vyuţi telným potenciálem uţi tkových vlastnost í .

Cílem předkládané práce bylo popsat a posoudi t s tav plemen

zařazených do programu ochrany genet ických zdrojů král íků a

současně zhodnot i t uţ i tkovost těchto sedmi plemen král íků : moravský

modrý (velké plemeno), český albín, český s t rakáč, český lušt ič ,

moravský bí lý hnědooký (s t řední plemena), český červený a český

černopesíkatý (malá plemena). Komplexní zhodnocení vel ikost i

populací , reprodukce, výkrmnost i , jatečné hodnoty, základních

fyziologických parametrů krve a s t ravi telnost i ţivin u těchto plemen

nebylo dosud zpracováno.

Velikost populací popisovaných plemen ve s ledované m období

byla velmi variabi lní , nejmenší populace byly u moravského bí lého

hnědookého, českého lušt iče a zejména českého černopes íkatého,

která maj í podle metodiky FAO status kri t icky ohroţených populací ,

pozi t ivní je ale nárůst vel ikost i populací ve s ledo vaném období o 50

aţ 170 %. Nejpočetnějš í j sou moravský modrý, český albín, česk ý

s t rakáč a český červený, klasif ikovány jsou jako populace s niţším

riz ikem ohroţení . Zaznamenáváme u nich však t rvalý mírný pokles

s výj imkou českého červeného , který naopak zaznamenal výrazn ý

nárůst podobně jako čský černopesíkatý. Plemenářská opatření

v chovech genet ických zdrojů král íků by měla být modifikována i

podle vel ikost i efekt ivní populace. Ochrana a podpora v rámci

programu záchrany genet ických zdrojů je i nadále n utná v závis losti

na klasi f ikaci r iz ika ohroţení v diferencovaném rozsahu, nejvíce

jsou ohroţena plemena český lušt ič , moravský bí l ý hnědooký a

český černopesíkat ý .

Při hodnocení uţi tkových vlastnost í č is tokrevných plemen je

nutno zdůrazni t , ţe s ledovaná p lemena j sou po mnoho generací

chována pouze v zájmových chovech, kde je š lechtění zaměřeno

85

především na ex ter iér , a uţi tkové znaky zůstávaly do značné míry

mimo pozornost chovatelů.

Mezi hodnocenými plemeny byla prokázána významná

variabi l i ta uţi tkových vlastnost í . Nejpříznivějš í hodnoty reprodukce

mezi s ledovanými plemeny byly z j iš těny u českého albína. Pozi t ivní

je z j iš tění , ţe plodnost moravského modrého a českého albína zůstává

na srovnatelné úrovni po řadu generací .

Rovněţ výkrmnost a j atečná ho dnota byla u jednot l ivých

plemen výrazně odl išná. U moravského modrého a českého albína

plemen byla prokázána v obou pokusech s tabi l izovaná vysoká

intenzi ta růstu a konverze srovnatelná s hybridními král íky, s tejně

tak jako jatečná hodnota ( jatečná výtěţn ost , podí l zadní část i , podí l

s tehen a nízký podí l ledvinového tuku). Velmi dobrá jatečná hodnota,

vysoká jatečná výtěţnost a podí l s tehen, byly prokázány u českého

červeného . Naopak český s t rakáč a český černopesíkatý jsou plemeny

výrazně hobby charakteru s nevýhodnými znaky uţi tkovost i . U

českého s t rakáče to jsou vyšší z t ráty po narození , menší počet

ostavených král íčat , nejniţší podí l stehen a jej ich osvalení , u českého

černopesíkatého nejniţší intenzi ta růstu a nízká jatečná výtěţnost ,

přednost í by však mohl být velmi nízký podí l ledvinového tuku a tedy

pravděpodobně celkově niţší obsah tuku.

Odlišnost i základních hematologických a biochemických

parametrů populací král íků po desí tky generací či s tokrevně

chovaných plemen definovaných exteriérovými znaky n ebyly dosud

soustavně s tudovány, zat ímco u populací s převaţuj ícím podí lem Nb,

tvořících dominantní celosvětovou produkční populaci je údajů

dostatek podobně jako při pouţi t í Nb jako modelového zvířete.

V tomto s ledování byly meziplemenné rozdí ly prokázány v hodnotách

MCV a hemoglobinu, a dále v hladině cholesterolu a t r iacylglycerolů.

Je zde zřejmé, ţe ukazatele tukového metabol ismus plemen s největš í

hmotnost í byly vyšší . Bí lkovinný metabol ismus na základě

koncentrace celkových bí lkovin, albuminu a krevní močoviny

neprokázal s tat is t icky významné rozdí ly mezi s ledovanými plemeny.

86

Průkazné odl išnost i mezi genotypy byly z j iš těny ve

s t ravi telnost i tuku, celkové vlákniny a acido -detergentní vlákniny,

naopak u ostatních ţ ivin diference z j iš těny nebyly. Sledování vz tahu

st ravi telnost i jednot l ivých ţ ivin s tělesným rámcem a uţi tkovostí

král íků by s i vyţádalo dalš í experimenty.

Práce přinesla první ucelené výsledky o populacích a

základních parametrech uţi tkovost i národních plemen král íků

v definovaných podmínkách . Získaná data mohou přispět k je j ich

ochraně jako genet ických zdrojů i vyuţi t í v produkčních podmínkách.

Na základě z ískaných výsledků je zřejmé, ţe plemena moravský

modrý a český albín by mohla být vyuţi ta pro produkci

v al ternat ivních či ekologických ch ovech. Na druhou s t ranu je t řeba

dalš í s ledování zaměřená na kval i tu masa nebo poţadavky prostředí a

výţivy.

87

8. Seznam použité literatury

Afifi E. A. 2002. The Gabal i rabbi ts (Egypt) . Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 55-64.

Ahamefule F. O. , Eduok G. O. , Usman A. , Amaefule K. U. , Obua B.

E. , Oguike S. A. 2006. Blood chemist ry and haematology of

weaner rabbi ts fed sundried, ensi led and fermented cassava

peel based diets . Pakis tan Journal of nutr i t ion, 5(3) , 248 -253.

Ahamefule F. O. , Obua B. E. , Ukweni I. A. , Oguike M. A. , Amaka

R. A. 2008. Haematological and biochemical profi le of weaner

rabbi ts fed raw or processed pigeon pea seed meal based diets .

African Journal of Agricul tural Research, 3(4) , 315 -319.

Alderson L. 2003. Breeds at r isk: Defini t ion and measurement of the

factors which determine endangerment . Livestock Science ,

123, 23-27.

Archet t i I . , Ti t tarel l i C. , Ceriol i M., Brivio R. , Gri l l i G. , Lavazza

A. 2008. Serum chemistry and hematology values in

commercial rabbi ts : Prel iminatory data from industr ial farms

in northern Italy. 9t h

World Rabbit Congress , Verona, Itál ie ,

1147 – 1152.

Armero E. , Blasco A. 1992. Economic weights for rabbi t select ion

indices . Journal of Appl ied Rabbi t Research, 15, 637 -642.

Arnold J . 1994. Historique de l ´élevage du Lapin. Comptes Rendus

de l ´Academie d´Agricul ture de France, 80, 3 -12.

Atkinson J .B. , Hoover R.L. , Berry K.K. , Swift L.L. 1989.

Cholesterol -fed heterozygous Watanabe heri table

88

hyperl ipidemic rabbi ts : a new model for atheroscleros is .

Atherosclerosis , 78,123-136

Barkok, A. , Jaouzi , T. 2002. The Zemmouri rabbi ts (Morocco).

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 179-185.

Baselga M. 2002. Line A, V, H, R (Spain) . Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 221-262.

Baselga M., García M., Sánchez JP. , Vicente JS. , Lavara R. 2003.

Analysis of reproduct ive t rai ts in crosses among maternal

l ines of rabbi ts . Animal Research , 52, 473–479.

Baselga M. 2004. Genet ic improvement of meat rabbi ts . Programmes

and Diffusion. 8t h

World Rabbi t Congress , Puebla, Mexiko,

Vol . 2 , 1 -13.

Berchiche, M., Kadi , S . A. 2002. The Kabyle rabbi ts (Algeria) .

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 15-20.

Bernardini Bat tagl ini M., Castel l ini C. , Lat taiol i P . 1995. Effect

of s i re s t rain, feeding, age and sex on rabbi t carcass . World

Rabbi t Science , 3 , 9–14.

Bianospino E. , Wechsler F. S . , Fernandes S. , Roca R. O. , Moura A.

S. A. N. T. 2006. Growth, carcass and meat qual i ty t rai ts of

s t raightbred and crossbred Botucatu rabbi ts . World Rabbi t

Science, 14, 237 – 246 .

Bielanski P . , Zajac J . , Fi jal J . 2000. Effect of genet ic variat ion on

growth rate and meat qual i ty in rabbi ts . 7t h

World Rabbi t

Congress , Valencia, Španělsko, 561 -566.

Bielanski P . , Kowalska D. , Pankowski P. 2008. Possibi l i ty of using

the nat ive breed of Popielno white rabbi ts for meat

89

product ion. 9t h

World Rabbi t Congress , Verona, Itál ie , 1515 -

1518.

Bünger L. , Lewis R. M., Rothschi ld M. F. , Blasco A. , Renne U. ,

Simm G. 2005. Relat i onships between quant i tat ive and

reproduct ive f i tness t rai ts in an imals . Phi losophical

Transact ions of the Royal Society , 360, 1489–1502.

Bi t to L. L. , Arubi J . A. , Gumel A. A. 2006. Reproduct ive t raict and

some haematological characteris t ics of female rabbi ts fed

pawpaw peel meal based diets . African Journal of Biomedical

Research, 9 , 199-204.

Bolet G. 2002a. Argenté de Champagne (France). Options

Méditerranéennes. Série B , 38, 97-100.

Bolet G. 2002b. Fauve de Bourgogne (France). Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 89-92,

Bolet G. 2002c. Flemish Giant . Opt ions Méditerranéennes. Série B,

38, 105-107.

Bolet G. , Salei l G. 2002. Strain INRA 1077, 2066, 9077, 2666

(France ) . Options Méditerranéennes. Sér ie B, 38, 109-137.

Bolet G. , Baselga M., Monnerot M., Rouvier R. , Roustan A. , Brun

J . M., 1996. Evaluat ion, conservat ion and ut i l isat ion of rabbi t

genet ic resources: s i tuat ion and prospect s in the

Mediterranean region and in Europe. 6t h

World Rabbi t

Congress , Toulouse, Francie, Vol 2, 249 -253.

Bolet G. , Brun J . M., Monnerot M., Abeni F. , Arnal C. , Arnold J . ,

Bel l D. , Bergogl io G. , Besenfelder U. , Bosze S. , Boucher S. ,

Chanteloup N. , Ducourouble M. C. , Durand-Tardi f M., Esteves

P. J . , Ferrand N. , Haas C. , Hewit t G. , Jehl N. , Joly T. , Koehl

P . F. , Laube T. , Lechevestr ier S . , Lopez M., Masoero G. ,

90

Menigoz J . J . , P iccinin R. , Querney G. , Vicente J . S . , Salei l

G. , Surridge A. , van der Loo W., Vi rag J . S . , Viudes de Castro

M. P. , Virag J . S . , Zimmermann J . M. 2000. Evaluat ion and

ut i l isat ion of European rabbi t ( Oryctolagus cuniculus )

genet ic resources . Firs t resul ts and inferensces . 7t h

World

Rabbit Congress , Valencia, Španělsko, Vol 2, 1 -32.

Bolet G. , Brun J .M., Lachevestr ier S . , Lopez M., Boucher S. 2004.

Evaluat ion of the reproduct ive performance of eight rabbit

breeds on experimental farms. Animal Reseach , 53, 59–65.

Bouzekraoui , A. 2002. The Tadla rabbi ts . Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 169-174.

Bödeker D. , Türck O. , Lovén E. , Wiebernei t D. , Wegner W. 1995.

Pathophysiological and Funct ional Aspects of the Megacolon -

Syndrome of Homozygous Spot ted Rabbi ts . Journal of

Veterinary Medicine Series A, 42, 549–559.

Blasco A. 1996. Genet i cs of l i t ter s ize and does fer t i l i ty in the

rabbi t . 6t h

World Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 2,

219-227.

Blasco A. 2008. Breeds in danger of ex t int ion and biodivers i ty .

Revis ta Brasi lei ra de Zootecnica, 37, 101 -109.

Blasco A. , Ouhayoun J . , Masoe ro G. 1993a. Harmonizat ion of

cr i ter ia and terminology in rabbi t meat research. World Rabbit

Science, 1(1) , 3 -10.

Blasco A. , Santacreu M. A. , Thompson R. , Haley C. S . 1993b.

Est imates of genet ic parameters for ovulat ion rate, prenatal

survival and l i t ter s ize in rabbi ts . Livestock Product ion

Science, 34(1 -2) , 163-174.

91

Blasco A. , Ouhayoun J . 1996. Harmonizat ion of cr i ter ia and

terminology in rabbi t meat research. Revised proposal . World

Rabbi t Science, 4(2) , 93 – 99.

Branco M., Ferrand N. , Monnerot M. 2000 . Phylogeography of the

European rabbi t ( Oryctolagus cuniculus ) in the Iber ian

Peninsula inferred from RFLP analysi s of the cytochrome b

gene. Heredi ty, 85, 307–317.

Bi ju-Duval C. , Ennafaa H. , Dennebouy N. , MonnerotM., Mignot te

F. , Soriguer R. , El Gaaïed A. , El Hil i A. , Mounolou J . -C.

1991. Mitochondrial DNA evolut ion in lagomorphs: origin of

systematic heteroplasmy and organizat ion of divers i ty in

European rabbi ts . Molecular Evolut ion, 33, 92–102.

Brun J .M., Baselga M. 2005. Analysis of reproduct ive performances

during the format ion of a synthet ic rabbi t s t rain. World Rabbi t

Science, 13, 239 - 252

Burnet t N. , Mathura K. , Metivier K. S . , Holder R. B. , Brown G. ,

Campbel l M. 2006. An invest igat ion into haematological and

serum chemistry parameters of rab bi t s in Trinidad. World

Rabbi t Science, 14, 175 -187.

Cabal lero A. , Hi l l W.G. 1992. Effect ive s ize of non random mating

populat ions. Genet ics , 130, 909 –916.

Cabal lero A. 1994. Developments in the predict ion of effect ive

populat ion s ize. Heredi ty , 73, 657-679.

Cabal lero A. , Toro M A. 2000. Inter relat ions between effect ive

populat ion s ize and other pedigree tools for the management

of conserved popula t ions. Genet ical Research, 75 , 331-343.

92

Cal lou C. , Vachot A. M., Mounolou J . C. , 1996. Biographical

his tory of rabbi t s ince the las t glaciat ion: new data. 6t h

World

Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 2, 259 -264.

Carabaño R. , Badio la I. , Chamorro J . , García -Ruiz A. I. , García -

Rebollar P . , Gómez -Conde M. S. , Gut iérrez I. , Nicodemus N. ,

Vil lamide M. J . , de Blas J . C. 2008. Review. New trends in

rabbi t feeding: inf luence of nutr i t ion on intest inal heal th .

Spanish Journal of Agricul tural Research, 6 , 15 -25.

Carabaño R. , Vi l lamide M. J . , García J . , Nicodemus N. ,Lorente A. ,

Chamorro J . , Menoyo D. , García -Rebol lar P . , García -Ruiz A.

I. , de Blas J . C. 2009. New koncept and object ives for protein -

amono acid nutr i t ion in rabbi t : A re view. World rabbit

science, 17(1) , 1 -14 .

Cardel ino R. A. , Boyazoglu J . 2008. Research oportni t ies in the

f ield of animal genet ic resources . Livestock Science, 120(3),

166-175.

Carneiro M., Ferrand N. , Nachman M.W. 2009. Recombinat ion and

Speciat ion: Loci Near 26 Centromeres Are More

Different iated Than Loci Near Telomeres Between 27

Subspecies of the European Rabbi t ( Oryctolagus cuniculus ) .

Genet ics , 181, 593-606.

Carneiro M., Blanco-Aguiar J .A. , Vi l lafuerte R. , Ferrand N. ,

Nachman M.W. 2010. Speciat ion in the European rabbi t

(Oryctolagus cuniculus ) : Is lands of di fferent iat ion on the X

chromosome and autosomes. Evolut ion, 64 , 3443-3460.

Carneiro M., Afonso S. , Geraldes A. , Garreau H. , Bolet G. , Boucher

S. , Tircazes A. , Queney G. , Nachman M. W., Ferrand N. 2011.

The genet ic s t ructure of domest ic rabbi t s . Molecular Biology

and Evolut ion. dostupné na ht tp : / /www. oxfordjornals .org / .

93

Cervantes I. , Goyache F. , Molina A. , Valera M., Gut ier rez J .P .

2011. Est imat ion of effect ive populat ion s ize from the rate of

coancest ry in pedigreed populat ions. Animal Breeding and

Genet ics , 128, 56–63.

Cavestany D. , Blanc J . , Kulcsar M., Uriarte G. , Chi l ibroste P. ,

Meikle A. , Febel H. , Ferraris A. , Kral l E. 2005. Studies of the

t ransi t ion cow under a pasture -based milk product ion system:

metabol ic profi les . Journal of veterinary medicine. A,

Physiology, pathology, cl inical medicine, 52, 1-7.

Cazabon E.P. I. , Rastogi R.K. , Laukner F.B. , Al i B. A. 2000. Some

haematological values in rabbi ts from subtropical Trinidad,

West Indies . World Rabbi t Science, 8 , 63 -65.

Cervantes I. , Goyache F. , Molina A. , Valera M ., Gut ier rez J .P .

2011. Est imat ion of effect ive populat ion s ize from the rate of

coancestry in pedigreed populat ions. Anim al Breeding and

Genet ics , 128, 56–63.

Cervantes I. , Goyache F. , Molina A. , Valera M., Gut ier rez J .P .

2008. Appl icat ion of individual increase in inbreeding to

es t imate real ised ef fect ive s izes from real pedigrees . Anim al

Breeding and Genet ics , 125, 301–310.

Castel l ini C. , Panel la F. 1988. Heri tabi l i ty of pre and post -weaning

weights in rabbi ts . 4t h

World Rabbi t Congress , Budapest ,

Maďarsko, 112 -119.

Cetin N. , Bekyürek T. , Cet in E. 2009. Effects of sex , pregnancy and

season on some haematological and biochemical blood values

in Angora Rabbi t s . Scandinavian Journal of Laboratory

Animal Science , 36, 155-162.

94

Chineke C.A. 2005. Genet ic and non -genet ic effects on weaning and

post -weaning t rai ts in rabbi t breeds and crosses . Pakis tan

Journal of Biology Science , 8 , 1402-1410.

Chineke C. A. , Ologun A. G. , Ikeobi C. O. N. 2006. Haematological

parameters in rabbi t bred and crosses in humid t ropics .

Pakis tan Journal of Biological Science, 9(11), 2102 -2106.

Chiericato G. M., Rizzi C. , Rostel lato V. 1996. Effect of genotype

and environmental condi t ions on the product ive and

s laughtering performance of growing meat rabbi ts . 6t h

World

Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 3, 147 - 151.

Col in M., Lebas F. 1996. Rabbi t meat product ion in the World. A

proposal for every country. 6t h

World Rabbi t Congress ,

Toulouse, Francie, Vol 3, 323-330.

Corino C. , Mourot J . , Magni S. , Pastorel l i G. , Rosi F. 2002.

Inflaence of dietary conjugated l inoleic acid on growth, meat

qual i ty, l ipogenesis , plasma lept in and physiological variables

of l ipid metabol ism in rabbi ts . Journal of Animal Science , 74,

1020-1028.

Dal le Zot te A. , Ouhayoun J . 1998. Effect of genet ic origin , diet and

weaning weight on carcass composi t ion, muscle

physicochemical and his tochemical t rai ts in the rabbi t . Meat

Science , 50, 471-478.

Dal le Zot te A. 2002. Percept ion of rabbi t meat qual i ty and major

factors influencing the rabbi t carcass and meat dual i ty: a

review. Livestock Product ion Science, 75, 11 -32.

Dal le Zot te A. , Princz Z. , Metzger S . , Szabó A. , Radnai I . , B iró -

Nemeth E. , Orova Z. , Szendró Z. 2009. Response of fat tening

95

rabbi ts reared under different housing condi t ions. 2 . Carcass

and meat qual i t y. Livestock Science, 122, 39 -47.

De Paula M. G. , Pontes J . R. , Ferraz J . B. S . , Eler J . P . 1996. Breed

and some non-genet ic effects on growth of Cal i fornian and

New Zealand rabbi ts raised in South -Eastern Brazi l . 6t h

World

Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 3, 269-272.

Dědková L. , Mach K. , Majz l ík I. 1999. Growth and feed conversion

in broj ler rabbi ts . Scient ia A gricul turae Bohemica, 30(4) , 315

– 323.

Dokoupi lová A. , Mach K. , Majz l ík I. , Zavadi lová L. 2006. Vyuţi t í

t radičních plemen pro š lechtění a hybridizaci broj lerového

král íka. Sborník 23. konference „Aktuální směry v chovu

broj lerových král íků“ , Ni t ra, Slovensko, 31 – 38.

Dobney K. , Larson G. 2006. Genet ics and animal domest icat ion:

new window on an elucide proces . Journal of Zoology, 269,

261-271.

Druml T. , Baumung R. , Sölkner J . 2009. Pedigree analys is in the

Austr ian Noriker draught horse: genet ic divers i t y and the

impact of breeding for coat colour on populat ion s t ructure.

Journal of Animal Breeding and Genet ics , 126, 348 -356.

Duchev Z. , Dist l O. , Groeneveld E. 2006. Early warning system for

loss of divers i t y in European l ivestock breeds. Archiv für

Tierzucht , 49(6) , 521-531.

El-Raffa A. M., Kosba M. A. 2002a. The Chinchi l la rabbi ts (Egypt) .

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 79-82.

El-Raffa A. M., Kosba M. A. 2002b. The Bauscat rabbi ts (Egypt) .

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 69-73.

96

Emery R. S . , Liesman J . S . , Herdt T . H. 1992. Metabol ism of long

chain fa t ty acids in ruminant l iver . Animal Nutr i t ion

Physiology, 122, 832-837.

Ewuola E. O. , Egbunike G. N. 2008. Haematol ogical and serum

biochemical response of growing rabbi t bucks fed dietary

fumonisin B 1 . African Journal of Biotechnology, 7(23), 4304 -

4309.

Falconer D.S . , Mackay T.F.C. , 1996. Introduct ion to Quant i tat ive

genetet ics . 4 t h

ed. Longman, Harlow, 466 pp.

FAO. 2007. Global Plan of Act ion for Animal Genet ic Resources

and the Interlaken Declarat ion. Food and Agricul tural

Organizat ion of the United Nat ions, Rome, Italy . Dostupné na

h t tp: / /www.fao.org/ .

FAO. 2010. Status and Trends of Animal Genet ic Resources – 2010.

Food and Agricul tural Organizat ion of the United Nat ions,

Rome, Italy. Dostupné na ht tp: / /www.fao.org/ .

Feldman B.F. , Zinkl J .G. , Jain N. C. 2000 . Schalm´s Veterinar y

Hematology, 5t h

ed. Lippincot t Wil l iams and Wil lkins , USA,

1100-1106.

Fernández J . , Toro M. A. . Cabal lero A. 2003. Fixed contribut ions

designs vs . minimizat ion of global coancestry to control

inbreeding in smal l populat ions. Genet ics , 165, 885–894.

Fortun-Lamothe L. , Gidenne T. 2000. The effects of s ize of suckled

l i t ter on intake behaviour, performance and heal th s tatus of

young and reproducing rabbi ts . Annales Zootechnica, 49, 517–

529.

97

Flecknel l P . 2000. Manual of rabbi t medicine and surgery. 1n d

ed.

Bri t ish Small Animal Veterinary Associat ion, Gloucester , 160

pp.

Flux J . , Ful lagar P. 1983. World dis t r ibut ion of the rabbi t

(Oryctolagus cuniculus ) . Acta Zoologica Fennica, 174,75 -77.

Frankham, R. 1995. Conservat ion genet ics . Annu al Review

Genet ícs , 29, 305–327.

Gal lois M., Gidenne T. , Fortun -Lamothe L. , Le Huerou -Luron I. ,

Lal les J .P . 2005. An early s t imulat ion of sol id feed intake

s l ight ly influences the morphological gut maturat ion in the

rabbi t . Reproduct ion, Nutri t ion, Development , 45, 109 –122.

Gal lois M., Le Huerou -Luron I. , Fortun-Lamothe L. , Lal les J . P . ,

Gidenne T. 2008. Adaptabi l i ty of the digest ive funct ion

according to age at weaning in the rabbi t : I. Effect on feed

intake and digest ive funct ional i ty. Animal , 2 , 525 –535.

Gandini G. C. , Vi l la E. 2003. Analysis of the cul tural value of local

l ivestock breeds: a methology. Journal of Animal Breeding

and Genet ics , 120, 1 -11.

Gandini G.C. , Ol l ivier L. , Danel l B. , Dist l O. , Georgoudis A. ,

Groenevel , E. , Martyniuk E. , van Arendonk J .A.M. ,

Wooll iams J .A. 2004. Cri ter ia to assess the degree of

endangerment of l ivestock breeds in Europe. Livestock

Product ion Science , 91(1-2) ,173–182.

García M.L. , Baselga M. 2002. Genet ic response to select ion for

reproduct ive performance in a maternal l ine of rabbi ts . World

Rabbi t Science, 10, 71-76.

98

Gardiánová I. , Vaníčková M. 2008. The Effect ive Populat ion Size of

Genet ic Resources in Czech Republ ic – poul t ry - Czech gold

brindled hen. Journal of Agrobiology, 25, 19 -20.

Gardiánová I. 2008. The Effect ive Populat ion Size of Genet ic

Resources in Czech Republ ic – Poul try - Czech goose and

Czech goose with topknot . Journal of Agrobiology, 25, 21 -22.

Garreau H. , Szendro Z . , Larzul C. , Rochambeau H. 2000. Genet ic

parameters and genet ic t rends of growth and l i t ter t rai ts in the

White Pannon breed. 7t h

World Rabbit Congress , Valencia,

Španělsko, 403-408.

Garreau, H. , M. Pi les , C. Larzul , M. Baselga, Rochambeau H. 2004.

Select ion of maternal l ines: Last resul ts and prospects . 8t h

World Rabbi t Congress , Puebla, Mexico, 14–28.

Garreau H. , Eady S. J . , Hurtaud J . , Legarra A. 2008. Genet ic

parameters of product ion t rai ts and resis tence to digest ive

disorders in comercial rabbi t populat ion. 9t h

World Rabbi t

Congress , Verona, I tál ie , CD .

Gasperl in L. , Polak T. , Rajar A. , Skvarea M., Zledner B. 2006.

Effect of genotype, age and sex on chemical composi t ion and

sensory profi le of rabbi t meat . World Rabbi t Science, 14, 157-

166

Geraldes A, Rogel -Gai l lard C, Ferrand N. 2005. High levels of

nucleot ide divers i ty in the European rabbi t ( Oryctolagus

cuniculus ) SRY gene. Animal Genet ics , 36, 349 -351.

Geraldes A. , Ferrand N. , Nachman M. 2006. Contrast ing pat terns of

int rogression at X chromosome loci across a hybrid zone: The

99

European rabbi t (Oryctolagus cuniculus ) case. Genet ics , 173,

919–933.

Geraldes , A. , Carneiro, M., Del ibes -Mateos, M., Vi l lafuerte, R. ,

Nachman, M. W. And Ferrand, N. 2008. Reduced introgression

of the Y chromosome between subspecies of the European

rabbi t (Oryctolagus cuniculus ) in the Iberian Peninsula.

Molecular Ecology, 17 , 4489–4499.

Gerl i tz S . , Wessel G. , Wiebernei t D. , Wegner W. 1993 . The

problems of breeding spot ted rabbi ts . 3 . Variabi l i ty of the

pigmentat ion grade, gangl ionic intest inal wal l supply,

relat ionship to pathogenesis -animal breeding and animal

welfare aspects . Deutsche t ierarz t l iche Wochenschri f t , 100,

237-239.

Ghosh S.K. , Das A. , Bujarbaruah K.M., Das A. , Dhiman K.R . , Singh

N.P. 2008. Effect of breed and season on rabbi t product ion

under subtropical cl imate. World Rabbi t Science, 16, 29 – 33.

Gibbs R.A, Taylor J .F, Van Tassel l C.P. 2009. Genome -wide survey

of SNP variat ion uncovers the genet ic s t ructure of cat t le

breeds. Science 324, 528-532.

Gilbert M., Hay W., Johnson R. L. , Bat tagl ia F. C. 1984. Some

Aspects of Maternal Metabol ism Throughout Pregnancy in the

Conscious Rabbi t . Pediatr ic Research, 18, 98-105.

Gómez E. A. , Rafel O. , Ramón J . , Baselga M. 1996. A genet ic s tudy

of a l ine selected on l i t ter s ize at weaning. 6t h

World Rabbi t

Congress , Toulouse, France, Vol 2 , 289-292.

Gómez E. A. , Rafel O. , Ramon J . 2002a. The Caldes s t rain (Spain) .

Options Méditerranéennes. Série B, 38, 193-198.

100

Gómez E. A. , Rafel O. , Ramon J . 2002b. The Prat s t rain (Spain) .

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 203-208.

Gondret F. , Larzul C. , Combes S. , Rochambeau H. 2005. Carcass

composi t ion, bone mechanical propert ie s , and meat qual i ty

t rai ts in relat ion to growth rate in rabbi t . Journal of Animal

Science , 83, 1526-1535.

González–Mariscal G. , McNit t J . I. , Lukefahr S.D. 2007. Maternal

care of rabbi ts in the lab and on the farm: Endocrine

regulat ion of behavior and pro duct ivi ty. Hormone and

Behavior , 52, 86-91 .

Groeneveld L. F. , Lenstra J . A. , Eding H. , Toro M. A. , Scherf B. ,

Pi l l ing D. , Negrini R. , Finlay E. K. , J ianl in H. , Groeneveld

E. , Weigend S. 2010. Genet ic divers i ty in farm animals – a

review. Animal Genet ics , 41 (Suppl . 1) , 6–31.

Gutiérrez J .P . , Cervantes I. , Goyache F. 2008. Improving the

est imat ion of real ized effect ive populat ion s ize in farm

animals . Journal of Animal Breeding and Genet ics , 126, 327–

332.

Gyovai P . , Nagy I. , Gerencser Z . , Metzger S . , Radnai I . , Szendro Z .

2008. Genet ic parameters and t rends of the thigh muscle

volume in Pannon white rabbi ts . 9t h

World Rabbi t Congress ,

Verona, Itál ie , CD.

Haj j E. , Boutros , C. , Samra J . A. 2002. The Baladi rabbi ts

(Lebanon). Options Méditerranéennes. Sér ie B, 38, 157-161.

Hansen L.B. 2006. Monitoring the worldwide genet ic supply for

dairy cat t le with emphasis on managing crossbreeding and

inbreeding. 8t h

World Congress on Genet ics Appl ied to

Livestock Product ion, Belo Horizonte, Brasi l , CD.

101

Hamann H. , Dis t l O. 2008. Genet ic variabi l i ty in Hannoverian

warmblood horses using pedigree analysis . Journal of Animal

Science , 86, 1503-1513.

Hamil ton H. H. , Lukefahr S.D. , McNit t J .L. 1997. Maternal nest

qual i ty and i ts influence on l i t ter survival and eeaning

performance in commercial rabbi ts . Journal of Animal Science

75, 926-933

Hardy C. , Cal lou C. , Vigne J . D. , Casane D. , Dennebouy N. ,

Mounolou J -C. , Monnerot M. 1995. Rabbi t mitochondrial DNA

divers i ty f rom prehis toric to modern t imes. Journal of

Molecular Evolut ion, 40(3) , 227-237.

Hernández O. J . A. , Lozano R. M. S. 2001. Effect of breed and sex

on rabbi t carcass yield and meat qual i ty. World Rabbi t

Science , 9(2) , 51-56 .

Hernández, P . , Al iaga S. , Pla M., Blasco A. 2004. The effect of

select ion for growth rate a nd s laughter age on carcass

composi t ion and meat qual i ty t rai ts in rabbi ts . Journal of

Animal Science , 82, 3138–3143.

Hernández P. , Ariño B. , Grimal A. , Blasco A. 2006. Comparison of

carcass and meat characteris t ics of three rabbi t l ines selected

for l i t ter s ize or growth rate. Meat Science , 73, 645-650.

Hernández P. , Cesari V. , Blasco A. 2008. Effect of genet ic rabbi t

l ines on l ipid content , lypolyt ic act ivi t ies and fat ty acid

composi t ion of hind leg meat and peri renal fat . Meat Science,

78, 485-491

Hewit t C. D, Innes D. J . , Savory J . , Wil ls M. R. 1989. Normal

biochemical and hematological values in New Zeland White

Rabbi ts . Cl inical Chemistry, 35(8) , 1777 – 1779.

102

Iraqi M. M., Shenana M.E. , Baselga M. 2007. Some factors

affect ing product ive and milk composi t ion characters in a

crossbreeding experiment involving Gabal i and V -l ine rabbi ts

in Egypt . World Rabbi t Science , 15 (3) , 151–159.

Jakubec V. 2004. Problémy spojené s uchováním genet ických zdrojů

hospodářských zvířa t . Náš chov, 64(9) , 52 -59.

Jakubec V. , Majz l ík I. , Schlote W., Vostrý L. , Volenec J . 2006.

Genet ic variat ion in the genet ic resource populat ion of the

Old kladrub horse: inbreeding and parameters for conformatio

t rai ts l inear described. Acta fytotechnica et zootechnica , 9 ,

suppl , 185-189.

Javed I. , Zia U. , Muhammad Z.K. , Taqui r M., Bi lar A, Zahid I ,

Javed Is , Ij az A. 2009. Ant ihyperl ipidaemic eff icacy of

Trachyspermum ammi in albino rabbi ts . Acta Veterinaria

Brno, 78, 229-236

Jean-Blain C . , Dur ix A. 1985. Effects of dietary l ipid level on

ketonemia and other plasma parameters related to glucose and

fat ty acid metabol ism in the rabbi t during fast ing.

Reproduct ion Nutri t ion Development , 25, 345-53.

Jeklová E . , Levá L . , Knotigová P . , Faldyna M . 2009. Age-related

changes in selected haematology parameters in rabbi ts .

Resesarch Veterinary Sci ence, 86(3) , 525-528.

Jurčík R . , Süvegová K . , Hanusová E . , Massanyi P . , Ryban L. ,

Chrenek P . 2007. Evaluat ion of haematological , biochemical

and his topathological parameters of t ransgenic rabbi ts .

Journal of veterinary medicine. A, Physiology, pathology,

cl inical medicine, 54, 527-31.

103

Joly T. , Vicente J . , Theau -Clement M., Garcia -Ximenez F. ,

Bessenfelder U. Renard J . P . 1996. Cryopreservat ion of

genet ic resources in rabbi t species: pract ical appl icat ions. 6t h

World Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 2 , 293- 298.

Kaneko J . J . , Harvey J . W., Bruss M. L. 1997. Clinical Biochemistry

of Domest ic Animals . 5t h

ed. Academic Press , San Diego,

Cal i fornia, USA, 932 pp.

Kerdi l les V. , Rochambeau de H. 2002. A genet ic descript ion of tw o

selected s t rains of rabbi ts . Journal of Animal Breeding and

Genet ics , 119, 25-33.

Khal i l M. H. , Afif i E. A. 2000. Heterosis , maternal and addi t ive

effects for l i t ter performance and postweaning growth in

Gabal i rabbi ts and their F 1 crosses with New Zealand whi te.

7t h

World Rabbi t Congress , Valencia, Španělsko, CD.

Khal i l M. H. 2002a. The Giza White rabbi ts (Egypt) . Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 27-36.

Khal i l M. H. 2002b. The Baladi rabbi ts (Egypt) . Options

Méditerranéennes. Série B, 38, 41-50.

Khal i l M. H. , Al -Saef A. M. 2008. Methods, cr i ter ia , techniques and

genet ic responses for rabbi t select ion: a review. 9t h

World

Rabbit Congres , Verona, Itál ie , 1 -12.

Khan M. A. , Lukefahr S. D. 1996. Breed type compar isons for

postweaning l i t ter t rai ts in rabbi ts , 6t h

World Rabbi t Congress ,

Toulouse, Francie, 299 -304.

Kjaer J . B. , Jensen J . A. 1997. Peri renal fat , carcass conformation,

gain and feed ef f ic iency of growing rabbi ts as affected by

dietary protein and energy content . World Rabbi t Science,

5(3) , 93-97.

104

Kondo T. , Watanabe Y. 1975. A heri table hyperl ipemic rabbi t .

Experimental Animal , 24, 89 -94.

Kurosawa T. , Kusanagi M., Yamasaki Y. , Senga Y. , Yamamoto T.

1995. New mutant rabbi t s t rain with hyperocholesterolemia

and atherosclerot ic les ions produced by serial inbreeding.

Laboratory Animal Science, 45, 385-392.

Kustos K. , Hul lár I . 1992. Heri tabi l i ty of digest ibi l i ty of feed dry

matter and crude protein and their relat ionship with various

product ion t rai ts in New Zealand white rabbi ts . Journal of

Appl ied Rabbi t Research, 15, 255-258.

Lane P.W., Liu H.M. 1984. Associat ion of megacolon with a new

dominant spot t ing gen e (Dom) in the mouse. Heredi ty, 75,

435-9.

Lane P.W. 1966. Associat ion of megacolon with two recessive

spot t ing genes in the mouse. Heredi ty, 57, 29-31.

Larzul C. , Condret F. , Combes S. , Rochambeau H. 2005. Diverg ent

select ion on 63 day body weight in the rabbi t : response on

growth, carcass and muscle t rai ts . Genet ics Select ion

Evolut ion, 37, 105 – 122.

Larzul C. , Rochambeau H. 2004. Comparison of ten rabbi t l ines of

terminal buck for growth, feed eficiency and car cass t ra i ts .

Animal Research, 53, 535 -545.

Larzul C. , Rochambeau H. 2005. Select ion for res idual feed

consumption in the rabbi t . Livestock Product ion Science, 95,

67-72.

Laxmi P. , Ramesh Gupta B. , Gnana Prakash M., Ekambaram B. ,

Amareswari P . 2009. A s tudy on the performance of fryer

105

rabbi ts under dif ferent systems of rearing . Livestock Research

for Rural Development , 21, 345 -351.

Lazzaroni C. 2002. The Carmagnola Grey rabbi t ( Italy) . Opt ions

Méditerranéennes. Série B, 38, 145-150.

Lebas F. 1973. Variat ions, chez le lapin, des coeff icients

d´ut i l i t i sut ion de la race et de sexe. Annales Biologie

Animale, Biochimia et Biophysique, 13, 767 -768.

Lin Y. L. , Togashi K. 2002. Genet ic improvement in the presence of

genotype by environment interact ion. Anim al Science Journal ,

73, 3–11.

Lopez-Mart inez N. 1989. Revis ion systematica y biostrat igrafica de

los lagomorphos (Mammalia) del terciaro u cuaternario de

Espana. Memorias del Muséo Paleontológico de la

Universidad de Zaragoza. Diputación general de Aragón.

López M., Sierra I . 2002. The Gigante de Espana breed (Spain) .

Opt ions Méditerranéennes. Série B, 38, 213-220.

Long J . R. , Qiu X. P. , Zeng F. T. , Tang L. M., Zhang Y. P. 2003.

Origin of rabbi t (Oryctolagus cuniculus ) in China: evidence

from mitochondrial DNA control region sequence analys is .

Animal Genet ics , 34(2) , 82 -87.

Lukefahr S. D. , Hohenboken W. D. , Cheeke P. R. , Pat ton N. M.,

Kennock W. H. 1982. Carcass and meat characteris t ics of

Flemish Giant and New Zealand white purebred and terminal -

cross rabbi ts . Journal of Animal Science , 54, 1169 – 1174.

Lukefahr S. , Hohenboken W.D., Cheeke P.R. , Pat ton N.M. , 1983a.

Doe reproduct ion and pre -weaning l i t ter performance of

s t raightbred and crossbred rabbi ts . Journal of Animal Science,

57 (5) , 1090–1099.

106

Lukefahr, S . , Hohenboken, W.D., Cheeke, P .R. , Pat ton, N.M.,

1983b. Characteriza t ion of s t raightbred and crossbred rabbi ts

for milk product ion and associat ive t ra i ts . Journal of Animal

Science, 57 (5) , 1100–1107.

Lukefahr S. D. 1988. Conservat ion of global rab bi t germplasm

resources . 4t h

World Rabbi t Congress , Budapest , Maďarsko,

Vol 2, 129-136.

Lukefahr S. D. , Atakora J . K. A. , Opoku E. M. 1992a. Heredi ty of

90 - day body weight in domest ic rabbi t from tropical Ghana,

West Africa. Journal of Heredi ty 83(2), 105-108.

Lukefahr S. D. , Roberts J . D. , Atakora J . K. A. , Hamil ton H. H.

1992b. Evaluat ion of Cal i fornian, Champagne d’Argent , New

Zealand white and Palomino as potent ial s i re breeds: II.

Carcass yield and lean cutabi l i ty t rai t s . Journal of Appl ied

Rabbi t Research, 15 , 287-298.

Lukefahr S. D. , Odi H. B. , Atakora J . K. 1996a. Mass select ion for

70 - day body weight in rabbi ts . Journal of Animal Science ,

74, 1481 – 1489.

Lukefahr S.D. , Cheeke P.R. , Pat ton N.M., 1996b. Heri tabi l i ty of

milk product ion and 21 -day l i t ter weight and l i t ter s ize in

purebred and crossbred rabbi ts using an animal model . 6t h

World Rabbi t Congres Toulouse, Francie, Vol 2, 319–323.

Lukefahr S. D. 1999. Small -scale rabbi t meat product ion in the

western hemisphere : back to basis . World Ra bbi t Science,

7(2) , 87 – 94.

Lukefahr, S .D. , Cheeke P.R. , McNit t J . I. , Pat ton N.M. 2004.

Limitat ions of intensive meat rabbi t product ion in North

107

America: A review. Canadian Journal of Animal Science,

84,349-360.

Lynch M., Lande R. 1998. The cri t ical effect ive s ize for a

genet ical ly secure populat ion. Animal Conservat ion, 1 , 70-72.

Maertens L. 1999. Towards reduced feeding costs , dietary safety

and minimal mineral excret ion in rabbi ts : a review and

opinion art icle. World Rabbi t Science , 7 , 65-74.

Mach K., Trojan V. 1985. Příspěvek ke s tanovení obecné a

specif ické kombinační schopnost i v masné uţi tkovost i král íků.

Sborník Vysoké školy zemědělské, faku l ta agronomická, řada

B, 43, 59-71.

Mach K. , Trojan V. , Nedvědová V. 1986. Plodnost , růst a spotřeba

krm iva král íků plemene kal i fornského a novozélandského

bí lého při uplatnění čis tokrevné plemeni tby a kříţení . Sborník

Vysoké školy zemědělské, fak ul ta agronomická, řada B, 44,

109-123.

Mach K. 1992. Některé genet ické a chovatelské aspekty masné

uţi tkovosti král íků. Habi l i tační práce. VŠZ, agronomická

fakul ta, Praha , 72 s .

Mach K. , Majz l ík I. 2004. Stav ve š lechtění a hybridizaci

broj lerového král íka. Sborník konference: Aktuální otázky

produkce jatečných zvířat . Brno, 186 -195.

Mach K. , Majz l ík I. , Dokoupi lov á A. , Vostrý L. 2007. Spotřeba

krmiva a jatečná hodnota broj lerových král íků v závis lost i na

intenzi tě růstu během výkrmu. Sborník 9. celostátního

semináře „Nové směry v chovu broj lerových král íků“. Praha,

80 – 84.

108

Maignel L. , Labroue F. 2001. Analyse de la variabi l i té génét ique

des races porcines col lect ives et des races locales en

conservat ion à part i r de l ’ informat ion généalogique. Journées

Recherche Porcine en France, 33,111 –117.

Maijala K. 1970. Need and methods of gene conservat ion in animal

breeding. Annales Genet ics Select ion Animal , 2(4) , 403-415.

Maijala, K. , Cherekaev A. V. , Devi l lard J .M., Reklewski Z. ,

Rognoni G. , Simon D.L. , Steane D.E. 1984. Conservat ion of

animal genet ic resources in Europe f inal report of an e.a .a .p .

working party. Livestock Product ion Science , 11, 3–22.

Mart inec M., E. , Zi ta L. , Dušek M. 2007. Genet ické zdroje král íků

v ČR. Sborník 9. celostátního semináře „Nové směry v chovu

broj lerových král íků“. Praha, 98 – 101.

McCabe L. , Griff in L. D. , Kinzer A. , Chandler M., Beckwi th J . B. ,

McCabe E. R. B. 1990. Overo lethal whi te foal syndrome:

Equine model of agangl ionic megacolon (Hi rschsprung

disease) . American Journal of Medical Genet ics , 36, 336 –340.

McNit t J . I. , Lukefahr S. D. 1990. Effects of breed, pari ty, day of

lactat ion and number of ki ts on milk product ion of rabbi ts .

Journal of Animal Science, 68, 1505 -1512.

McNit t J . I. , Lukefahr, S . D. 1993. Breed and environmental effects

on postweaning growth of rabbi ts . Journal of Animal Science,

79, 1996-2005.

Medel l in M. F. ; Lukefahr, S . D. 2001. Breed and heterozis effects

on postweaning t rai ts in Altex and New Zealand White

s t raightbred and crossbred rabbi ts . Journal of Animal Science,

79(5), 1173-1178.

109

Megens H. J . , Crooijmans R.P. , Bast iaansen J .W. 2009. Comparison

of l inkage disequi l ibrium and haplotype divers i t y on macro -

and microchromosomes in chicken. BMC Genet ics , 10, 86 -92.

Metzger S. , Odermatt M., Szendró Z . , Mohaupt M., Romvári R. ,

Makai A. , Biró -Nemeth E. , Sipos L. , Radnai I . , Horn P. 2006.

A s tudy of the carcass t rai ts of different rabbi t genotypes.

World Rabbi t Science, 14(2) , 107 – 114 .

Meft i K. H. , Kaid i R. , Sid S. , Daoudi O. 2010. Growth and

reproduct ion performance of the Algerian endemic rabbi t .

European Journal of Scient i f ic Research , 40, 132 -143.

Mignon-Grasteau S. , Bouix J . , Faure J -M., Fisher A. D. , Hinch G.

N. , Jensen P. , Le Neindre P. , Mormede P. , Prunet P . ,

Vandeput te M., Beaumont C. 2005. Genet ics of adaptat ion and

domest icat ion in l ivestock. Livestock Product ion Science, 93,

3-14.

Monnerot M., Lorei l le O. , Mougel F. , Vachot A. M., Dennebouy N. ,

Cal lou C. , Vigne J . D. , Mounolou J . C. 1996. The European

rabbi t : wi ld populat ion evolut ion and domest icat ion. 6t h

World

Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 2, 331 -334.

Mounolou J -C. , Queney G. , Bolet G. , Dennebouy N. , Monnerot M.

2003. Integrat ive biology and genet ic resources management .

Integrat ive and Comparat ive Biology, 43 , 271 -275.

Moura A.S. , Kaps M., Vogt D. W., Lamberson W. R. 1997. Two way

sect ion for dai ly gain and feed conversion in a composi te

rabbi t populat ion. Journal of Animal Science, 75, 2344 -2349.

Moureaux S. , Verrier E. , Ricard A. , Meriaux J .C. 1996. Genet ic

variabi l i ty within French race and r iding horse breeds f rom

110

genealogical data and blood marker polymorphisms. Genet ics

Select ion Evolut ion, 28, 83 –102.

Nagy I. , Ibáñez N. , Romvári R. , Mekkawy W., Metzger S . , Horn

P. , Szendro Z. 2006. Genet ic parameters of growth and in

vivo computerized tomography based carcass t rai ts in Pannon

White rabbi ts . Lives tock, 104 (1) , 46-52 .

Nagy I. , Farkas J . , Bíro -Neméth E. , Radnai I. , Szendro Z . 2008.

Stabi l i ty of es t imated breeding values for average dai ly gain

in Pannon white rabbi ts . 9t h

World Rabbi t Congress , Verona,

Itál ie , 179 -183.

Nagy I. , Curik I. , Radnai I. , Cervantes I. , Gyovai P , Baumung R. ,

Farkas J . , Szendro Z. 2010. Genet ic divers i ty and populat ion

s t ructure of the synthet ic Pannon White rabbi t revealed by

pedigree analyses . Journal of Animal Science, 88,1267 -1275.

Nicodemus N. , Gut iérrez I. , García J . , Carabańo J . , Blas C. 2002.

The effect of remat ing interval and weaning age on the

reproduct ive performance of rabbi t does . Animal Research,

51, 517–523.

Nofal R. , Toth S. , Virág G. Y. 1995. Carcass t rai ts of purebred and

crossbred rabbi ts . World Rabbi t Science, 3(4) , 167 -170.

Nofal R. , Toth S. , Vi rág G. Y. 1996a. Evaluat ion of seven genet ic

groups of rabbi ts for carcass t rai ts . 6t h

World Rabbi t

Congress , Toulouse, Francie, Vol 2, 341 -346.

Nofal R. , Toth S. , Virág G. Y. 1996b. Evaluat ion of seven genet ic

groups of rabbi t s for l i t ter t rai ts . 6t h

World Rabbi t Congress ,

Toulouse, Francie, Vol 2, 335 -339.

111

Nofal R. , Szendro Z. , Kenessey A. , Jensen J . E. 2004.

Crossbreeding effec ts on carcass t rai ts at 12 weeks of age in

Pannon and Danish white rabbi ts and their reciprocal crosses .

8t h

World Rabbi t Congress , Puebla, Mexico, 102 -109.

Nofal R. , Hassan N. , Ardel -Ghany A. , Gyorgyi V. 2008. Est imat ion

of genet ic parameters for l i t ter s ize and weight t rai ts in NZW

rabbi ts raised in Hungary. 9t h

World Rabbi t Congress , Verona,

Itál ie , CD.

Nomura T, Honda T, Mukai F. 2001. Inbreeding and effect ive

populat ion s ize of Japanese Black cat t le . Journal of Animal

Science, 79, 366-377.

Not ter D. R. 1999. The importance of genet ic divers i t y in l ivestock

populat ions of the future. Journal of Animal Science, 77, 61 -

69.

Nunney L. , Elam R.D. 1994. Est imat ing the Effect ive populat ion

s ize of conserved populat ions. Conservat ion biology , 8 , 175-

184

Nunney L. 1999. The effect ive s ize of a hierarchical ly s t ructured

populat ion. Evolut ion, 53, 1 –10.

Olayemi F. O. , Not t idge H. O. 2007. Effect of age on the blood

profi les of the New Zealand rabbi t in Nigeria. African Journal

of Biomedical Research, 10, 73 -76.

Ondruška L. , Chrast inová L. , Pakányi Vl . , Chlebec I. , Rafay J .

2007. Vplyv vysokej teploty na uţi tkovost broj lerových

král ikov. 9 . celostátní seminář „Nové směry v chovu

broj lerových krá l íků“. Praha, 23 – 25.

Onifade A. A. , Tewe O. O. 1993. Alternat ive t ropical energy feed

resources in rabbi t diets : growth performance, diets

112

digest ibi l i ty and blood composi t ion. World Rabbi t Science,

1(1) , 17-24.

Onyiro O. M., Ibe S. N. , Anigbogu N. N. 20 08. Influence of

genotype x environment interact ion on post -weaning growth of

the domest ic rabbi t . Research Journal of Agricul ture and

Biological Sciences, 4(6) , 676 -684.

Oravcová M., Huba J . , Hetényi L. , Bul la J . , Mát lová V. , Kadlečík J .

2004. Prehlad o s tave genet ických zdrojov hospodářských

zvierat v Slovenskej republ ike. Czech Journal of Animal

Science, 49, 430-435.

Oravcová M., Hetényi L. , Huba J . , Peškovičová D. , Bul la J . ,

Kadlečík J . 2006. Analyse of farm animals breeds from view

of effect ive s ize of populat ion. Acta fytotechnica et

zootechnica, suppl , 156-159.

Ouyed A. , Lebas F. , Lefracois M., Rivest J . 2007. Performaces de

reproduct ion de lapines de races Neo -Zélandais Blanc,

Cal i fornien et Géant du Bouscat on croisées , en élavage

assaini au Queébec. 12 Journées de la Recherche Cunicole , Le

Mans, Francie, 145-148.

Ouyed A. , Brun J . M. 2008a. Heterosis , di rect and maternal addi t ive

effect on rabbi t growth and carcass characteris t ics . 9t h

World

Rabbit Congress , Verona, Itál ie , 195 -199.

Ouyed A. , Brun J . M. 2008b. Comparison of growth performances

and carcass qual i t ies of crossbred rabbi ts from four s i re l ines

in Quebec. 9t h

World Rabbi t Congress , Verona, Itál ie , 189 -

193.

Ozimba C. E. , Lukefahr S. D. 1991a. Comparison of rabbi t breed

types for postwean ing l i t ter growth, feed eff iciency and

113

survival performance t rai ts . Journal of Animal Science, 69,

3494-3500.

Ozimba C. E. , Lukefahr S. D. 1991b. Evaluat ion of purebred and

crossbred rabbi ts for carcass meri t . Journal of Animal

Science, 69, 2371-2378.

Paci G. , Bagl iacca M., Rossi G. 2000. Performance and digest ibi l i ty

of a complete feed with or without al faalfa hay in growing

rabbi ts . 7t h

World Rabbi t Congress , Valencia, Španělsko, CD.

Pagano-Toscano G. , Lazzaroni C. , Zoccarato I. , Benat t i G. 1992.

Conservat ion and improvement of the Carmagnola grey rabbi t .

Journal of Appl ied Rabbi t Research, 15 , 240 -246.

Pascual M., Pla M. 2007. Changes in carcass composi t ion and meat

qual i ty when select ing rabbi ts for growth rate. Meat Science,

77, 474–481.

Pascua l J .J . , Ródenas L. , Mart ínez E. , Cervera C. , Blas E. , Baselga

M. 2008. Genet ic select ion of maternal l ines and digest ive

eff iciency in rabbi ts : long term select ion for l i t ter s ize at

weaning versus hyper select ion for reproduct ive longevi ty.

World Rabbi t Science, 16, 165 – 171.

Pavl ík A. , Zahrádková R. , Bureš D. , Jel ínek P. , Havl íček Z. 2009.

Indicators of the Internal Environment of Gasconne Calves

during Rearing. Acta Veterinaria Brno, 78, 37–45.

Perez J . M., Lebas F. , Gidenne T. , Maerten s L. , Xiccato G. , Parigi -

Bini R. , Dal le Zot te A. , Cossu M. E. , Carazzolo A. , Vi lemide

M. J . , Carabaňo R. , Fraga M. J . , Ramos M. A. , Cervera C. ,

Blas E. , Fernandes J . , Falcao e Cunha L. , Bengala Freire J .

1995. European reference metod for in vivo determina nce of

diet digest ibi l i ty in rabbi ts . World Rabbi t Science, 3 , 41 -43.

114

Perez J . M., Bourdi l lon A. , Lamboley B. , Le Naour J . 1996a. Length

of adaptat ion period: influence on digest ive eff icacy in

rabbi ts . 6t h

World Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 1,

263-266.

Perez J . M., Fortun -Lamothe L. , Lebas F. 1996b. Comparat ive

digest ibi l i ty of nut r ients in growing rabbi ts and breeding

does. 6t h

World Rabbi t Congress , Toulouse, Francie, Vol 1,

267-270.

Pi les , M., Blasco A. , Pla M. 2000. The effect of select ion for

growth rate on carcass composi t ion and meat characteris t ics of

rabbi ts . Meat Science, 54, 347–355.

Piles M., Rafel O. , Ramon J . , Gómez E. A. 2004. Crossbreeding

parameters of some product ive t rai ts in meat rabbi ts . World

Rabbi t Science, 12, 139 – 148.

Piles M., García L. , Rafel O. , Ramon J . , Baselga M. 2006. Genet ics

of l i t ter s ize in three maternal l ines of rabbi ts : Repeatabi l i ty

versus mult iple t rai ts models . Journal of Animal Science, 84,

2309-2315.

Pla M., Guerrero L. , Guardia D. , Ol iver M. A. , Bl asco A. 1998.

Carcass characteris t ics and meat qual i ty of rabbi t l ines

selected for different object ives: I. Between l ines comparison.

Livestock Science, 54, 115 -123.

Pla M. 2008. A comparison of the cascass t rai ts and meat qual i ty of

convent ionaly and organicaly produced rabbi ts . Lives tock

Science, 115, 1-12.

Prasad K. 1999. Reduct ion of serum cholesterol and

hypercholesterolemic atherosclerosis in rabbi ts by

Secoisolarici res inol Diglucoside isolated from flaxseed.

Circulat ion, 99, 1355-1362.

115

Prayaga K.C. , Eady S. J . 2002. Performance of purebred and

crossbred rabbi ts in Austral ia: doe reproduct ive and pre -

weaning l i t ter t ra i ts . Austral ian Journal of Agricul tural

Research , 53 , 993-1002.

Prayaga K. C. , Eady S. J . 2003. Performance of purebred and

crossbred Rabbi ts in Austral ia: individual growth and

s laughter t rai ts . Austral ian Journal Agricul tural Research,

54(2) , 159-166.

Princz Z. , Dal le Zot te A. , Metzger S . , Radnai I. , Biró -Nemeth E. ,

Orova Z. , Szendró Z . 2009. Response of fat tening rabbi ts

reared under dif ferent housing condi t ions. 1 . Live

performance and heal th s tatus . Livestock Science, 121(1), 86 -

91.

Queney G. , Ferrand N. , Weiss S. , Mougel F. , Monnerot M. 2001 .

Stat ionary dis t r ibut ions of microsatel l i te loci between

divergent populat ion groups o f the European rabbi t

(Oryctolagus cuniculus ) . Molecular Biology and Evolut ion,

18, 2169-2178.

Queney G. , Vachot A. M., Brun J .M., Dennebouy N. , Mul lsant P . ,

Monnerot M. 2002. Different levels of human intervent ion in

domest ic rabbi ts : E ffects on genet ic divers i ty. Heredi ty, 93,

205-209.

Rafay J . , Parkányi Vl . , Ondruška L. , Chrast inová L. 2005. Moţnosti

regulácie mikrokl iny vo farmových chovech král ikov. 8 .

celostátní seminář „Nové směry v chovu broj lerových

král íků“. Praha, 42 – 44.

Rafay J . , Parkányi Vl . , Ondruška L. 2008. Stav evidence

genet ickách ţ ivočišných zdrojov druhu král ik v S lovens lej

116

republ ice. Sborník 24. konference „Aktuální směry v chovu

broj lerových král íků“, Ni t ra, Slovensko, CD.

Ramon J . , Gomez E. A. , Perucho O. , Rafel O. , Baselga M. 1996.

Feed eficiency and postweaning growth of several Spanish

selected l ines . 6t h

World Rabbi t Congress , Toulouse, Francie,

Vol 2, 351-354.

Rashwan A.A. , Marai I . F. M. 2000. Mortal i ty in young rabbi ts : a

review. World Rabbi t Science, 8 , 111- 124.

Rastogi R. K. , Lukefahr S. D. , Lauckner F. B. 2000. Maternal

heri tabi l i ty and repeatabi l i ty for l i t ter t rai ts in rabbi ts in a

humid t ropical envi roment . Livestock Product ion Science , 67,

123-128.

Ris t ic M., Zimmermann E. 1992. Slaughter value of young rabbi ts

from fat tening hybr ids and pure breeding animals . Journal of

Appl ied Rabbi t Research, 15, 827 -831.

Roberts J . D, Lukefahr S. D. 1992. Evaluat ion of Cal i fornian,

Champagne D'Argent , New Zealand White and Palomino as

potent ial s i re breeds: I. Postweaning l i t ter performances.

Journal of Appl ied Rabbi t Research, 15 , 274-286.

Rochambeau H. 1988. Genet ics of rabbi t for wool and meat

product ion (1984 – 1987). 4t h

World Rabbi t Congress ,

Budapest , Maďarsko , 1 -68.

Rochambeau H. 1997. Genet ics of rabbi t for meat product ion. World

Animal Science, 5(2) , 77 – 82.

Romanov M. N. , Wezyk S. , Cywa -Benko K. , Sakhatsky N. I. 1996.

Poutry genet ic resources in the countr ies of eastern Europe –

h is tory and current s tate. Poul t ry and Avian Biology Reviews,

7(1) , 1-29.

117

Rommers J . M., Meijerhof R. , Noordhuizen J . P . T. M., Kempb B.

2002. Relat ionships between body weight at f i rs t mat ing and

subsequent body development , feed intake, and reproduct ive

performance of rabbi t does. Journal of Animal Science , 80,

2036-2042.

Rommers J .M., Boi t i C. , Brecchia G. , Mei jerhof R. , Noordhuizen

J .M., Decuypere E. , Kemp B. 2004. Metabol ic adaptat ion and

hormonal regulat ion in young rabbi t does during long -term

caloric res t r ict ion and subsequent compensatory growth.

Animal Science, 79, 255-264.

Rössler B. , Seeland G. , Körnicke I. 2003. Kreuzungeffekte für

ausgewühlte Schlacht leis tungsmerkmale verschledener

Kaninchenrassen und deren Kreuzungen. 13. Arbei ts tagung

uber Hal tung und Krankhai ten der Kaninchen, Pelz t iere und

Heimtiere. Cel le, 236-240.

Ruane J . 2000. A framework for priori t iz ing domest ic animal

breeds for conservat ion purposes at the nat ional level : a

Norwegian case s tudy. Conservat ion Biology, 14(5) , 1385 -

1393.

Rupić V., Škrl in J . , Muţic S. , Šerman V. , St ipi ć N., Bačar -Huskič

L. 1999. Protein and fats in the serum of rabbi ts fed different

quant i t ies of dried ol ive cake. Acta Veterinaria, Brno, 68 , 91

– 98

Sabatakou A. O. , Xylouri M. E. , Sot i rakouglou A. K. , Fragkiadakis

G. M., Noikokyris N. P . 2007. Histochemical and bio chemical

characteris t ics of weaning rabbi t intest ine. World Rabbi t

Science, 15, 173-178.

Sharples , C. M., Fa J . E. , Bel l D. J . 1996 . Geographic variat ion in

s ize in the European rabbi t Oryctolagus cuniculus

118

(Lagomorpha: Lepor idae) in western Europe and No rth Africa.

Zoological Journal of the Linnean Society , 117, 141–158.

Sartori A. , Lanarduzzi M., Mezzadri M., Cont iero B. , Mantovani R.

2008. Comparison of growth t rai ts in terminal crosses of

different rabbi t comercial hybrids . 9t h

World Rabbi t Congress ,

Verona, Itál ie , 195 -199.

SAS Inst i tute Inc. , 2003. The SAS Sys tem for Windows. Release

9.1.3

Seeland G. , Rössler B. , Röder B. 1996. Analyse des Wachstums

verschiedener Kaninchenrasse mit ausgwahl ten

Wachstumfunkt ionen. Archiv für T i erzucht , 39(5) , 533 -544.

Scherf B.D. (ed. ) 2000. World Watch Lis t for domest ic animal

divers i ty. Food and Agricul tural Organizat ion of the United

Nat ions, Rome, Italy, 3r d

edi t ion.

Scherf B. , Rischkowsky B. , Pi l l ing D. , Hoffmann I. 2006. The s tate

of the world´s animal genet ic resources . 8t h

World Congress

on Genet ics Appl ied to Livestock Product ion, Belo Horizonte,

Brazí l ie , 82 -84.

Schlolaut W., Lange K. 1969. Bisherige Erfahrungen bei der

Durchfuhrung von Mast - und Schlacht leis tungsprufungen beim

Kaninchen. Dt . Kleint ierzuchter , 78, 4 –5.

Simon D. L. 1984. Conservat ion of animal genet ic resources – a

review. Livestock Product ion Science, 11(1) , 23 -36.

Simon D. L. 1999. European approaches to conservat ion of farm

animal genet ic resources . Animal Genet ic Resources

Information, 25, 79-99.

119

Simon D. L. , Buchenauer, D. 1993. Genet ic divers i ty of European

l ivestock breeds . European Associat ion for Animal

Product ion, Wageningen, 581 pp.

Simonová M., Chrást inová L. , Szábóová R. , Lauková A. ,

Strompfová V . 2007. Bakteriocinogénne kmene Enterococcus

Faecium CCM 7420 ACCm 4231 a ich vyuţi t ie v chove

král ikov. 9 . celostátní seminář „Nové směry v chovu

broj lerových král íků“. Praha, 31 – 35.

Skřivanová V. , Marounek M., Skřivan M., Tůmová E. , Laštovková J .

1997a. Vliv krmné směsi na uţi tkovost , s t ravi telnost ţ ivin a

kval i tu masa král íků kombinace novozélandský bí lý x

kal i fornský. Ţivočišná výroba, 42 (10), 459 – 465.

Skřivanová V. , Marounek M., Tůmová E. , Skřivan M., Pavlásek I.

1997b. The effect of ant imicrobial feed a ddi t ives and

ant icoccidics suplementat ion on nutr ient digest ibi l i ty,

performance and heal th of broi ler rabbi ts . Veterinary

Medicine - Czech, 42(8) , 225-231.

Skřivanová V. , Marounek M., Tůmová E. , Skřivan M., Laštovková J .

2000. Performance, carcass yield a nd qual i ty of meat in

broi ler rabbi ts : a comparison of s ix genotypes. Czech Journal

of Animal Science, 45, 91 -95.

Skřivanová E. , Skřivanová V. , Volek Z. , Marounek M. 2009. Effect

of t r iacylglycerols of medium -chain fat ty acids on growth rate

and mortal i ty of rabbi ts weaned at 25 and 35 days of age.

Veterinární medicína, 54(1) , 19 -24.

Spalona A. , Ranvig H. , Cywa-Benko K. , Zanon A. , Sabbioni A. ,

Szalay I. , Benkova J . , Baumgartner J . , Szwaczkowski T. 2007.

Populat ion s ize in conservat ion of lokal chicken breed s in

chosen European countr ies . Archiv für Geflugelkunde, 71(2) ,

49-55.

120

Süvegová K. , Jurčík R. , Chrenek P. , Gaţovičová Z. , Rafay J . ,

Hanusová E. 2004. Comparison of inner organs and some

hematological blood parameters of t ransgenic and

nontransgenic rabbi t s . 8t h

World Rabbi t Congress , Puebla,

Mexico, 632-638.

Szendro Z. , Biro -Nemeth E. , Radnai I. 1992. Invest igat ions on the

resul ts of ar t i f icial inseminat ion. Journal of Appl ied Rabbi t

Research, 15 , 545-552.

Szendro Z. , Metzger S. , Romvari R. , Szabo A. , Lo csmandi L. ,

Petrasi Z. , Nagy I . , Nagy Z. , Biro -Nemeth E. , Radnai I. ,

Mat ics Z. , P . Horn. 2008. Effect of divergent select ion based

on CT measured hind leg muscle volume on product ive and

carcass t rai ts in rabbi ts . 9t h

World Rabbi t Congress , Verona,

Italy. 249–253.

Szendro Z. , Matics Z. , Gerencser Z. , Nagy I. , Lengyel M., Horn P. ,

Dal le Zot te A. 2010. Effect of dam and s i re genotypes on

product ive and carcass t rai ts of rabbi ts . Journal of Animal

Science, 88, 533–543.

Theau-Clément M. 2000. Advances in biost imulat ion methods

appl ied to rabbi t reproduct ion. W orld Rabbi t Science , 8 , 61-

79.

Theau-Clément M. 2007. Preparat ion of the rabbi t doe to

inseminat ion: a review. World Rabbi t Science, 15, 61 – 80.

Trojan V. , Řepová N. 1968. Příspěvek k porovnání masné

uţi tkovosti některých plemen král íků. Sborník Vysoké školy

zemědělské, fakul ta agronomická, řada B, 257-286.

Trojan V. , Růţičková - Řepová N. 1972. Vztah některých tě lesných

rozměrů král íků s hlediska jej ich masné uţi tkovost i . Sborník

121

Vysoké školy zemědělské, fakul ta agronomická, řada B, 141-

153.

Trojan V. , Mach K. 1982. Vyuţi t í hybr idizace král íků broj lerového

typu ke zvýšení jej ich masné uţi tkovost i . Ţivočišná výroba,

27(9), 713-720.

Tůmová E. , Skřivanová V. , Skřivan M., Marounek M., Kníţek J .

1996a. Comparison on performance s laughter parameters and

qual i ty of meat of four breeds rabbi ts . 6t h

World Rabbi t

Congress , Toulouse, Francie, Vol 3, 273 -275.

Tůmová E. , Skřivanová V. , Skřivan M., Marounek M., Laš tovková

J . , Kuboušková M., Kníţek J . 1996b. The ef fetct of genotype

on the growth, digest ibi l i ty of nutr ients and meat qual i t y of

broi ler rabbi ts . Scient ia Agricul turae Bohemica, 27, 39 -48.

Tůmová E. , Skřivanová V. , Skřivan M. 2003. Effect of res t r icted

feeding t ime and quant i tat ive rest r ict ion in growing rabbi ts .

Archiv für Geflugelkunde, 67, 182 – 190.

Tůmová E. , Skřivanová V. , Zi ta L. , Skř ivan M., Fučíková A. 2004.

The effect of res t r ict ion on digest ibi l i ty of nutr ients , organ

growth and blood picture in broi ler rabbi ts . 8t h

World Rabbi t

Congress , Puebla, Mexiko, 1008-1014.

Tůmová E. , Zi ta L. , Štolc L. 2006. Carcass qual i ty in res t r icted and

ad l ibi tum fed rabbi ts . Czech Journal of Animal Science,

51(6) , 214-219.

Tůmová E. , Zi ta L. , Skřivanová V. , Fučíková A. , Skřivan M.,

Burešová M. 2007. Digest ibi l i ty of nutr ients , organ

developmet and blood picture in res t r ic ted and ad l ibi tum fed

broi ler rabbi ts . Archiv für Geflugelkunde, 71(1) , 6 -12.

122

Udén P. , Van Soest P . J . 1982 . Comparat ive digest ion of t imothy

(Phleum pratense ) f ibre by ruminants , equines and rabb i ts .

Bri t ish Journal of Nutri t ion , 47, 267-272.

Vogt D. W. 1979. Select ion experiment with domest ic rabbi ts .

Heredi ty, 70(6) , 421-425.

Volek Z. , Marounek M. 2007. Lupina bí lá (var . Amiga) jako zdroj

dusíkatých látek v krmné směsi rostoucích král íků. Sborník 9.

celostátního semináře „Nové směry v chovu broj lerových

král íků“. Praha, 40 -51.

Volek Z. , Marounek M, Skřivanová V. 2007. Effect of a s tar te r diet

suplementat ion with mannanol igosachar ide or inul in on heal th

s tatus , caecal metabol ism, digest ibi l i ty of nutr ients and

growth of early weaned rabbi ts . Animal , 1 , 523 -530.

Volek Z. , Marounek M. 2008. White lupin seeds as protein source in

diet for growing rabbi ts , ef fect on growth performance,

digest ibi l i ty of nutr ients and carcass t rai ts . 9t h

World Rabbi t

Congress , Verona, I tál ie , 831 -835.

Vostrý L. , Mach K. , Dokoupi lová A. , Majz l ík I. , Janda K. ,

Gardiánová I. 2008a. Odhad interakce otcovská l inie x krmivo

u broj lerových král íků Hyplus. Sborník 24. konference

„Aktuální směry v chovu broj lerových král íků“. Ni t ra,

Slovensko, CD.

Vostrý L. , Mach K. , Jakubec V. , Dokoupi lová A. , Majz l ík I. 2008b.

The influence of weaning weight on growth of the Hyplus

broi ler rabbi t . 9t h

World Rabbi t Congress , Verona, Itál ie ,

255-259.

Wang J . 1997. More eff icient breeding systems for control l ing

inbreeding and effect ive s ize in animal popul t ions. Herediry,

79, 591-599.

123

Wang J . 2001. Optimal Marker -Assis ted Select ion to Increase the

Effect ive Size of Small Populat ions . Genet ics , 157, 867–874.

Warewyck H. , Bouquet Y. 1982. Relat ionship between t issue

composi t ion of meat rabbi t carcasses and that of their

principal port ions. Annales Zootechnica, 31, 257 -268.

Watanabe Y. 1980. Serial inbreeding of rabbi ts with heredi tary

hyperl ipidemia (WHHL-rabbi t ) : Incidence and development of

atherosclerosis and xanthoma. Atherosclerosis ,36, 261-268

Watanabe Y. , Ito T. , Shiomi M. 1985. The effect of select ive

breeding on the development of coronary atherosclerosis in

WHHL rabbi ts - an animal model for famil ial

hypercholesterolemia. Atherosclerosis , 56, 71-79.

Weigel , K. A. 2001. Control l ing inbreeding in modern breeding

programs. Journal of Dairy Science, 84, (Suppl . E),177 –184.

Weigend S. , Romanov M. N. 2002. The World watch l is t for

domest ic animal divers i ty in the contex of conservat ion and

ut i l isat ion of poultry biod ivers i t y. World´s Poul t ry Science

Journal , 58, 417-425.

Wiebernei t D. , Wegner W. 1995. Albino rabbi t can suffer from

megacolon-syndrome when they are homozygous for the

„engl ish spot“ gene (EnEn). World Rabbi t Science, 3 , 19 -26.

Wooll iams J . A. , Pi l l ing D. , Scherf B. 2010. Surveying animal

genet ic resources to manage biodivers i ty Animal Genet ic

Resources , 47, 23–30.

Wright S . 1931. Evolut ion in mendel ian populat ions. Genet ics , 16,

97-159.

124

Wright S . , 1969. Evolut ion and the Genet ics of Populat ions. The

Universi ty of Chicago Press , Chicago.

Xiccato G. 1999. Feeding and meat qual i ty in rabbi ts : a review.

World Rabbi t Science, 7(2) , 75 – 89.

Zeder M. A. 2006. Central quest ions in the domest icat ion of plants

and animals . Evolut ion Anthropology, 15, 105 -117.

Ze lník J . , Granát J . 1973. Growth and meat product ion in reciprocal

crosses of Cal i fornian White and French Si lver rabbi ts .

Ţivočišná výroba, 18, 373 -384.

Zita L. , Tůmová E. , Skřivanová V. , Ledvinka Z. 2007. The effect of

weaning age on performance and nutr ient digest ibi l i ty of

broi ler rabbi ts . Czech Journal of Animal Science, 52(10), 341 -

347.

Zita L. , Tůmová E. , Bízková Z. 2008. The ef fect of weaning age on

performance, carcass value and some physiological

characteris t ics in broi ler rabbi ts . 2 . mezinárodní vědecké

drůbeţářské dny, Ni t ra, Slovensko, 305 – 311.

Zerrouki N. , Bolet G. , Bechiche M., Lebas F. 2005. Evaluat ion of

breeding performance of local al gerian rabbi t populat ion.

World Rabbi t Science , 13, 29-37.

125

9. Seznam použitých zkratek

ADF = acid detergent fibre - acido-detergentní vláknina

AOAC = Association of Analytical Communities – mezinárodní analytická asociace

ANOVA = analysis of variance – analýza variance

CBD = The Convention on Biological Diversity - konvence biologické diverzity

CIHEAM = Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies – středomořské

centrum zemědělského výzkumu

CoA = koenzym A

FAO = Food and Agriculture Organization of the United Nations - organizace pro

zemědělství a výţivu OSN

DAD-IS = Domestic Animal Diversity Information System FAO - informační systém

databáze domestikovaných zvířat

EAAP = European Federation for Animal Science - evropská asociace pro ţivočišnou výrobu

EFABIS = European Farm Animal Biodiversity Information System – evropský informační

systém hospodářských zvířat EAAP

GZ = genetické zdroje

INRA = Institut National de la Recherche Agronomique – francouzský zemědělský

výzkumný institut

JOT = jatečně opracovaný trup

JV = jatečná výtěţnost

RESGEN = Genetic resources project – evropský program ochrany genetických zdrojů

králíků

Ne = velikost efektivní populace

NEFA = Not Esterified Fatty acids - neesterifikované mastné kyseliny

126

MCV = mean corpuscular volume - střední objem erytrocytu

ns = nesignifikantní

SEM = standard error of means - střední chyba průměru

TAG = Triacylglycerides - triacylglyceroly

TP = total proteins - celkové bílkoviny

NDF = neutral detergent fibre - neutrálně detergentní vláknina

VÚŢV = výzkumný ústav ţivočišné výroby

WHHL = The Watanabe heritable hyperlipidemic rabbit – Watanabeho dedičně

hyperlipidemický králík

Zkratky názvů plemen:

AS = anglický strakáč

BO = belgický obr (vlámský)

Bu = burgundský

ČA = český albín

Čč = český červený

Ččp = český černopesíkatý

ČS = český strakáč

ČL = český lučtič

Čm = činčila malá

Du = durynský

FB = francouzský beran

Fs = francouzský stříbřitý

Kal = kalifornský

Mbh = moravský bílý hnědooký

Mm = moravský modrý

Nb = novozélandský bílý

Rč = ruský černý

Vb = vídeňský bílý

Za = zaječí