Ochrana podzemních vod v Evropě - European Commissionec.europa.eu/environment/water/water-framework/... · 2016. 2. 22. · 7 Ochrana podzemních vod v Evropě Podzemní vody jsou

Ochrana podzemních vod v Evropě

NOVÁ SMĚRNICE O OCHRANĚ PODZEMNÍCH VOD – SJEDNOCENÍ EVROPSKÉHO REGULAČNÍHO RÁMCE


NOVÁ SMĚRNICE O OCHRANĚ PODZEMNÍCH VOD – SJEDNOCENÍ EVROPSKÉHO REGULAČNÍHO RÁMCE

A great deal of additional information on the European Union is available on the Internet.It can be accessed through the Europa server (http://ec.europa.eu).

Cataloguing data can be found at the end of this publication.

Luxembourg: Offi ce for Offi cial Publications of the European Communities, 2008

ISBN 978-92-79-09813-0DOI 10.2779/12178

© European Communities, 2008Reproduction is authorised provided the source is acknowledged.

Printed in Spain

Printed on recycled paper that has been awarded the EU eco-label for graphic paper(http://ec.europa.eu/environment/ecolabel)

Europe Direct is a service to help you find answersto your questions about the European Union

New freephone number:

00 800 6 7 8 9 10 11(*) Certain mobile telephone operators do not allow access to 00 800 numbers or these calls may

be billed.

Photos credits:© Photodisc: pages 10, 32.© DigitalVision: pages 18, 19.© IStockPhoto: pages 1, 7, 8, 9, 11, 15, 24, 29, 31, 34, 35.© European Parliament: page 23.© European Commission: page 25.

Copies of this publication are available free of charge from:

European Commission

Directorate-General for the Environment

Information Centre (BU9 0/11)

B-1049 Brussels

http://bookshop.europa.eu

Obsah

Úvodní Slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

1. Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2. Proč nová směrnice o podzemních vodách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

2.1. Krátké shrnutí vývoje evropské legislativy v oblasti podzemních vod. . 9 2.1.1. První směrnice (1980) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.1.2. Vyhodnocení (1982) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2.1.3. Akční program pro podzemní vody (1996). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2.2. Politické souvislosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2.1. Podzemní vody v rámcové směrnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2.2. Ostatní související směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.3. Konzultační proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.3.1. Návrh Komise. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.3.2. Stanovení dopadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.3.3. Pracovní skupina Podzemní vody společné implementační strategie 21 2.3.4. Politická vyjednávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3. Vytváření směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.1. Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.2. Dobrý chemický stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.3. Identifi kace a zvrat trendu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.4. Opatření k zamezení a omezení vstupu znečišťujících látek . . . . . . . . . . . 27

4. Vstříc efektivní implementaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.1. Milníky Rámcové směrnice o vodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.2. Milníky nové směrnice o podzemních vodách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

4.3. Podpůrné metodické dokumenty – spolupráce při implementaci . . . . . 31

4.4. Podpůrné výzkumné projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4.5. Propojení s mezinárodními společnostmi a programy . . . . . . . . . . . . . . . . 34

5. Další kroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

5Ochrana podzemních vod v Evropě


Již dlouho víme, že podzemní vody je nutné chránit. Našemu úsilí však dlouho stálo v cestě nedostatečné celkové plánování, především z důvodu absence konkrétního nástroje zajišťujícího koordinovaný postup v celé Evropské unii. Zcela první právní úprava týkající se podzemních vod (směrnice 80/68/EHS) měla omezenou oblast působnosti a soustředila se na kontrolu emisí látek z průmyslových a komunálních zdrojů. Směrnice zaměřené na kontrolu difúzního znečištění pocháze-jícího ze zemědělských a průmyslových zdrojů byly přijaty později.

Na semináři ministrů o podzemních vodách, který se konal v Haagu ve dnech 26. a 27. listopadu 1991, zazněla výzva k přípravě akčního programu k zabránění dlouhodobého snižování množství a zhoršování kvality podzemních vod v rámci Evropské unie. Nejprve na ni reagovala Komise přijetím sdělení o akčním programu o podzemních vodách v roce 1996, včleněném do rámcové směrnice o vodě, jež byla přijata o čtyři roky později (2000/60/ES). Podzemní vody se tak poprvé staly součástí integrovaného systému vodního hospodářství, který představuje velmi přirozený kontext pro tento základní prvek životního prostředí. Rámcová směrnice o vodě zahrnuje podzemní vody do plánování správy povodí a stanovuje vodohospodářským orgánům jasné milníky, pokud jde o vymezení, ekonomickou analýzu, charakterizaci (analýzu vlivů a dopadů), monitorování a přípravu programů a opatření zajišťujících, aby do konce roku 2015 existovalo dostatečné množství podzemních vod dobrého chemického stavu.

Tento právní předpis později doplnila dceřiná směrnice přijatá dne 12. prosince 2006, která stanovuje doplňkové technické specifi kace (směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu).

Nyní vstupujeme do fáze praktického uplatňování rámcové směrnice o vodě a její dceřiné směrnice o podzemních vodách. V příštích dvou letech se očekává dosažení hlavních milníků, z nichž nejvýznamnějším je vypracování prvních plánů pro správu povodí (2009–2015). Konkrétní opatření se budou týkat také podzemních vod, neboť od členských států se požaduje do konce roku 2008 stanovit „prahové hodnoty“ (normy kvality). Řádné uplatňování celkového legislativního rámce EU bude úzce záviset na zlepšení komunikace mezi členskými státy, odvětvími a obory. Jelikož pro co nejlepší a nejúčinnější uplatňování rámcové směrnice o vodě v celé EU je nezbytný jednotný výklad jejích ustanovení, připravují se pokyny a další podpůrné dokumenty. Patří mezi ně i tato brožura, která vysvětluje příslušný legislativní rámec pro ochranu podzemních vod a objasňuje hlavní praktická opatření, která jsou ještě nutná k dosažení stanoveného cíle „dobrého stavu“ do roku 2015.

Stavros Dimas

ČLEN KOMISE

Úvodní Slovo


Podzemní vody jsou největším sladkovodním zásobníkem na světě a tvoří více než 97 % z celkového objemu sladkých vod (mimo ledovce a ledové kry). Zbylá 3 % tvoří vody povr-chové (jezera, řeky, bažiny) a půdní vlhkost. Dosud se na podzemní vody pohlíželo především jako na zdroje pitné vody (zásobování cca 75 % obyvatel Evropské unie je z podzemních vod), je však zřejmé, že podzemní vody jsou také důležitým zdrojem pro průmysl (např. chladící vody) a zemědělství (zavlažování). Je stále jasnější, že na podzemní vody nelze pohlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku životního prostředí, kterou je potřeba chránit. Podzemní vody hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, jsou rozhodujícím fak-torem existence mokřadů a vodních toků a působí jako kompenzátor během suchých období. Jinak řečeno, tvoří základní odtok, který dotuje po celý rok systémy povrchových vod (vodní toky),užívaných v mnoha případech pro rekreaci či zásobování. V mnoha řekách Evropy tvoří základní odtok až 50 % celkového odtoku ročně. V obdobích nízkých průtoků může tato hod-nota stoupnout až na 90 %, což při zhoršení kvality podzemních vod může mít za následek nepříznivý vliv na související povrchové vody a závislé terestrické ekosystémy.

Díky pomalému pohybu podzemní vody skrze podloží může být její kvalita ovlivňována an-tropogenní činností po dlouhou dobu. To znamená, že i znečištění způsobené před několika desítkami let – zemědělstvím, průmyslem nebo jinou lidskou činností - i v současnosti ohrožuje kvalitu podzemních vod a v některých případech bude ohrožovat i po několik budoucích gen-

Úvod1.


erací. Dědictví minulosti je zřetelné na rozsáhlých znečištěných plochách jakými jsou průmyslové zóny nebo přístavy, kde vzhledem k současnému stavu technologie a úměrnosti nákladů z veřejných nebo soukromých zdrojů není možné znečištění na těchto plochách zcela a rychle odstranit. Navíc zkušenosti ze sanačních prací provedených v posledních 20 letech poukazují na fakt, že přijatá opatření nebyla v mnoha případech schopna zajistit odstranění všech kontaminantů a že zdroje znečištění, i když částečně sanované, budou ještě dlouho tyto nebezpečné látky uvolňovat. Důraz by měl být proto kladen zejména na prevenci před samotným znečišťováním.

Vody povrchové jsou dotovány vodou podzemní, jejich vlastnosti jsou tedy do jisté míry závislé na kvalitě podzemní vody. Jinak řečeno, lidská činnost ohrožující kvalitu podzemních vod může zároveň ovlivňovat napojené terestrické a vodní eko-systémy a to zvláště v situacích, kdy přirozeně probíhající procesy v podloží (biodegradace či atenuace), již nejsou schopny znečišťující látky přirozeně odstranit.

A konečně, podzemní vody jsou jakýmsi “skrytým“ zdrojem, který je kvantitativně významnější než zdroje vody povrchové. Jejich ochrana, monitoring a obnova je však kvůli jejich nedostupnosti obtížnější než u vod povrchových . Jedná se např. o případy i určování místa, charakteru a porozumění dopadům znečištění. To často způsobuje nedostatek informací a tím i absenci jasných ukazatelů upozorňujících na rizika antropogenních vlivů. Současné průzkumy dokazují, že i přes vývoj, který v této problematice probíhá, největším problémem stále zůstává znečištění z domácností, zemědělství a průmyslu, a to ať se jedná přímo o vypouštění (odpadní vody), nebo nepřímo o znečištění způsobených aplikací dusičnanů a pesticidů či průsaky ze starých zdrojů znečištění (skládky, doly, staré ekologické zátěže aj.).

I když největší část z dosud identifi kovaných znečištění pochází z bodových zdrojů, existují důkazy, že jsou to zdroje plošné, které mají čím dál větší vliv na podzemní vody. Důkazem je například fakt, že zhruba třetina všech útvarů podzemních vod v Evropě překračuje současnou limitní hodnotu pro koncentraci dusičnanů ve vodách.

Proč nová směrnice o podzemních vodách

2.1. Krátké shrnutí vývoje evropské legislativy v oblasti podzemních vod

2.1.1. První směrnice (1980)

Vznik prvního evropského rámce v oblasti podzemních vod se udává ke konci 70. let minulého století, a to přijetím Směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami1. Tato směrnice upozornila na nutnost ochrany podzemních vod zavedením prevence před (přímým a nepřímým) vstupem prioritních znečišťujících látek do podzemních vod a omezování vstupu a předcházení znečišťování ostatními znečišťujícími látkami. Směrnice bude zrušena v roce 2013, tak jak je stanoveno Rámcovou Směrnicí o vodách (Water Framework Directive, dále jen „WFD“). Do tohoto data tak bude jediným evropským legislativním nástrojem k předcházení a omezování znečištění, který bude po uplynutí plat-nosti nahrazen novou Směrnicí o podzemních vodách (viz. kapitola 3).

1 Směrnice 80/68/ES, OJ L20 z 26.01.1980

2.



2.1.2. Vyhodnocení (1982)

V roce 1982, Generální ředitelství pro životní prostředí, ochranu spotřebitele a jadernou bezpečnost Evropského společenství zveřejnilo významnější hodnocení zdrojů podzemních vod členských států (v té době 9 států). Sestávalo z hlavní zprávy (Zdroje podzemních vod Evropského společenství: souhrnná zpráva) a zpráv jednotlivých členských států. V zásadě se však toto vyhodnocení týkalo množství podzemních vod. Od zveřejnění tohoto hodnocení se pozornost v Evropě (a v USA) zaměřila více na kvalitu, a to nejen na programy monitoringu kvality, ale i na koncepce ochrany podzemních vod.

2.1.3. Akční program pro podzemní vody (1996)

Konference ministrů se zaměřením na podzemní vody v roce 1991 ve městě Haagu přinesla novou otázku zabývající se potřebou vzniku nových programů k předcházení dlouhodobého zhoršování kvality a kvantity zásob sladkých vod. Do roku 2000 tak bylo potřeba vytvořit Akční program pro zajištění udržitelného hospodaření a ochranu zdrojů sladkých vod. Usnesením Rady v roce 1992 a 1995 byl Akční program doporučen k realizaci stejně jako revize Směrnice o podzemních vodách. Následoval návrh akčního programu Integrované prevence a správu podzemních vod, který byl schválen Evrop-skou komisí 25. listopadu 19962. Návrh potvrdil nutnost vytvoření postupů pro regulaci odběrů sladkých vod a monitor-ování kvality a kvantity těchto vod. Evropský parlament a Rada následně požádaly Evropskou komisi o vytvoření rámce pro Evropskou vodní politiku. Vyústěním tohoto požadavku bylo vytvoření Rámcové Směrnice o vodách (WFD), která byla sch-válena v říjnu roku 20003.

Kromě ochrany podzemních vod z důvodu mnohostrannosti jejich využití Rámcová směrnice poprvé zavádí ochranu podzemních vod pro jejich hodnotu pro životní prostředí. V tomto smyslu WFD stanoví pro všechny vody (povrchové, pobřežní, brakické i podzemní) envi-ronmentální cíle, které musí být dosaženy do konce roku 2015. Evropská legislativa udává jasné

2 2 COM 1996/03553 Směrnice 2000/60/ES, OJ L327 z 23.10.2000


cíle, dává však volnost členským státům ve výběru nástrojů, kterými těchto cílů dosáhnou. Základními pilíři je hodnocení rizik antropogenních vlivů a dopadů, programy monitoringu, zpracování plánů povodí (první plány povodí budou zveřejněny v roce 2009), stanovení a výkon Programů opatření. Jedním z klíčových bodů WFD je pro podzemní vody dosažení environmetálních cílů (kvantitativní i chemický stav). Dosažení ekologického a chemického stavu jsou pak cíle pro vody povrchové.

WFD jasně stanoví cíle z hlediska kvantity, kterými je zajištění rovnováhy mezi odběry a zdroji podzemních vod. Kritéria chemického stavu jsou však mnohem složitější a ve chvíli přijetí WFD nebyly ještě zcela vyřešeny. Evropský parlament a Rada proto požadovaly vytvoření návrhu „dceřinné“ směrnice, stanovující kritéria pro dobrý chemický stav a určení trendů znečištění. Tato dceřinná směrnice byla přijata v prosinci roku 20064.

2.2. Politické souvislosti

2.2.1. Podzemní vody v rámcové směrnici

Ustanovení WFD týkající se podzemních vod popisují postupné kroky k dosažení dobrého (kvantitativního a chemického) stavu do roku 2015. WFD po členských státech požaduje:

■ Vymezení a charakterizaci útvarů podzemních vod (pracovní jednotky) a jejich uveřejnění v Plánech oblastí povodí, předávaných Evropské komisi. Charakterizace se vztahuje k systému informací, zvláště znalostí hnacích sil (drivers - D), vlivů (pressures - P), stavu (status - S), dopadů (impacts - I) a odpovědi (response – R), které tvoří základ plánování (obr. 1). Analyzuje vlivy a dopady lidské činnosti na kvalitu podzemních vod s cílem stanovit útvary podzemních vod, u kterých existuje riziko nedosažení environmentálních cílů stanovených WFD (rizikové útvary). Toto hodnocení

4 Směrnice 2006/118/ES, OJ L372 z 12.12.2006


musí také zohlednit rizika užívání vody a propojenost s vodními a terestrickými ekosystémy v závislosti na typu vlivu a zranitelnosti kolektoru (obr. 2). Tyto požadavky byly členskými státy splněny v letech 2004 a 2005 a následně shrnuty ve zprávě předané Evropské komisi. Na základě těchto zpráv vydala Evropská komise v roce 2007 souhrnnou zprávu5.

Obr. 1. Princip DPSIR

5 Zpráva komise o Rámcové směrnici o vodě, březen 2007

ZemědělstvíPrůmysl

EnergetikaDopravaSlužby

Domácnosti/Spotřeba

Vypouštění

Užívání půdy/krajiny

Užívání zdrojů

Podmínky životníhoprostředí

• Fyzikální• Chemické• Doplňování

Příroda a životníprostředí

Zdraví

D P S I

Hnací síly Vlivy Stav Dopady

R

Odpověď


Obr. 2. Hlavní hnací síly(D) a další vlivy (P) ovlivňující podzemní vody. Stav (S) a dopady (I) týkající se zdrojů podzemních vod i závislých vodních a terestrických ekosystémů. Odpovědí (R) jsou akční programy příslušné legislativy EU (zejména programy opatření WFD)

�

�

�

� �

�

�

�

�

�

�

�

�

�

�

� �

Odtok

Riziko znečištění z bodových/plošných zdrojů (městských, zemědělských, průmyslových): “rizikové útvary”

Odběry podzemních vod pro pitné účely

(uživatel jako receptor)

Odpovědi

Interakce s terestrickými a akvatickými ekosystémy. Souvislost se stavem povrchových vod a environmentálními hodnotami jakosti.

Jakostní cíle (v závislosti na přirozeném pozadí a zranitelnosti kolektoru)

Přímé nebo nepřímé vstupy


Management vod

Využití informací

Hodnocení a reporting

Zpracování dat

Informační potřeby

Strategie hodnocení

Monitorovací programy

Odběr vzorků

Laboratorní analýzy

Analýza dat

■ Vytvoření Registru chráněných oblastí v rámci povodí, který byl navržen podle specifi ckých požadavků na ochranu pov-rchových, podzemních vod nebo druhů přímo na nich závislých. Registr obsahuje všechny vodní útvary využívané pro lidskou potřebu a všechna chráněná území vyplývající z těchto směrnic: Směrnice o koupacích vodách6, zranitelné ob-lasti podle Nitrátové směrnice7, citlivé oblasti podle směrnice o čištění městských odpadních vod8 a území stanovená pro ochranu stanovišť a druhů, zahrnujících relevantní území Natury 2000 (směrnice o ochraně stanovišť9 a divokého ptact-va10). Tento seznam bude měněn v rámci aktualizace plánů povodí.

■ Návrh monitorovací sítě podzemních vod tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém a kvantita-tivním stavu, a to na základě výsledků charakterizace a hodnocení rizikovosti. Členské státy musely navrhnout programy monitorování a uvést je do provozu do konce roku 2006. V tomto smyslu jsou data z monitoringu zásadní součástí v celém cyklu plánování (viz obr. 3).

Obr. 3. Cyklus managementu vod

6 Směrnice 76/160/EHS, OJ L31 z 5.02.19767 Směrnice 91/676/EHS, OJ L375 z 31.12.19918 Směrnice 91/271/EHS, OJ L135 z 30.05.19919 Směrnice 92/43/EHS, OJ L206 z 22.07.199210 Směrnice 79/409/EHS, OJ L103 z 25.04.1979


■ Zpracování plánů oblastí povodí pro každou oblast povodí, obsahující hodnocení vlivů a dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod, mapy výsledků monitoringu, shrnutí ekonomických analýz užívání vody, souhrn programů ochrany, kontrolních a nápravných opatření. První plány oblastí povodí budou zveřejněny do konce roku 2009. Aktualizace bude provedena na konci roku 2015 a dále každých 6 let.

■ Do roku 2010 vzít v úvahu princip návratnosti výdajů pro užívání vod, včetně enviromentálních nákladů a ceny zdrojů v souladu s principem znečišťovatel platí.

■ Do roku 2009 navrhnout programy opatření pro dosažení environmentálních cílů WFD (kontrola čerpání vod, preventivní opatření a kontrola znečištění) a jejich realizaci do roku 2012. Základní opatření obsahují např. řízení čerpání podzemních vod , kontrolu (s předcházejícím povolením) umělé infi ltrace útvarů podzemních vod (za předpokladu dodržení environ-mentálních cílů WFD). Bodové a plošné zdroje znečištění jsou také omezovány základními opatřeními. Přímé vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod je zakázáno mnoha opatřeními v článku 11 Rámcové směrnice. Program opatření musí být aktualizován do roku 2015 a poté každých 6 let. Obr. 4 popisuje základní a doplňková opatření vyplývající z WFD.


Obr. 4. Hlavní základní a doplňková opatření Rámcové směrnice s přímou souvislostí s podzemními vodami

Opatření podle evropské legislativy■ Směrnice o koupacích vodách 76/160/EHS■ Směrnice o ptácích 79/409/EHS■ Směrnice o pitné vodě 98/83/EHS■ Směrnice o haváriích (Seveso) 96/82/ES■ Posuzování vlivu na živ. prostředí (EIA) 85/337/EHS■ Směrnice o splaškových kalech 86/278/EHS■ Směrnice o čištění městských odp. vod 91/271/EHS■ Směrnice o pesticidech 91/414/EHS■ Nitrátová směrnice 91/676/EHS■ Směrnice o stanovištích 92/43/EHS■ Směrnice o sdružené prevenci (IPPC) 96/61/EHS

Doplňková opatření■ Legislativní, administrativní a ekonomické nástroje■ Sjednané environmentální dohody■ Regulace vypouštění a odběrů■ Zásady správné praxe, ovlivňování požadavků■ Znovuzřízení a obnova mokřadů■ Opatření na účinnost a znovupoužití■ Odsolovací stanice■ Stavební a revitalizační projekty■ Umělé doplňování kolektorů■ Vzdělávací, výzkumné a demonstrační projekty

DOPLŇKOVÁOPATŘENÍ

ZÁKLADNÍOPATŘENÍ


2.2.2. Ostatní související směrnice

Právní předpisy vytvořené za účelem ochrany podzemních vod před znečištěním a zhoršením jakosti jsou součástí širšího regulačního rámce, jehož počátek lze vysledovat v 90. letech. V současnosti je ochrana podzemních vod zahrnuta v základ-ních opatřeních Rámcové směrnice o vodách (WFD).

Integrace různých předpisů je znázorněna na obr. 5

Obr.5. Oblasti pokryté legislativními nástroji EU, které přímo či nepřímo souvisí s ochranou podzemních vod (výčet není úplný)

PŘEDPISWFD

PŘEDPISkoupací vody

PŘEDPISkomunální vody,

stavby

PŘEDPISpesticidy,

nitráty,biocidy

PŘEDPISsplaškové kaly,

skládky

PŘEDPISpodzemní voda

PŘEDPISpitná voda

PŘEDPISptáci,

stanoviště

PŘEDPISSeveso,

IPPC

PŘEDPISEIA

PITNÁVODA

ZÁSTAVBA

ZEMĚ-DĚLSTVÍ

PRŮMYSL

Předpisy související s ochranou vod jsou kromě WFD také spjaty s novou směrnicí o podzemních vodách. Jsou součástí řady opatření, která vedou k dosažení environmentálních cílů stanovených WFD do konce roku 2015. Všechna se zaměřují na prevenci nebo zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod. Nejdůležitější části relevantních předpisů jsou tyto:

■ Nitrátová směrnice – má za cíl omezovat a předcházet znečištění podzemních a povrchových vod dusičnany ze zemědělství. Členské státy jsou zavázány stanovit na svém území zranitelné oblasti tam, kde je možný vnik do vod, včetně vod podzemních, a které jsou a nebo mohou být ohroženy znečištěním dusičnany. Těmito vodami jsou takové u kterých koncentrace dusičnanů převyšuje hodnotu 50mg/l nebo by zde bez přijetí opatření tato hodnota mohla být překročena. V tomto směru je propojení s podzemními vodami zřetelné, koncentrace dusičnanů v podzemních vodách by tak neměla překročit hodnotu 50 mg/l. Akční programy Nitrátové směrnice jsou jedním ze základních opatření WFD (příloha VI) a jako mechanismus pro zvrácení trendů koncentrace dusičnanů vyplývající ze směrnice o podzemních vodách (Příloha IV, část B).

■ Směrnice o čištění městských odpadních vod - cílem směrnice je chránit životní prostředí před nepříznivými vlivy vypouštěním městských odpadních vod a odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. V tomto smyslu musí členské státy stanovit citlivé oblasti což jsou sladké , brakické nebo pobřežní vody, které jsou shledány jako eutrofi cké, jezera a přítoky dotující jezera a nádrže s pomalou výměnou vody a povrchové vody určené pro pitné účely, ve kterých koncen-trace dusičnanů překračují hodnotu 50 mg/l. V souvislosti se Směrnicí o podzemních vodách jde zejména o povinnost snižovat či zabránit vnikům znečišťujících látek do podzemních vod včetně komunálních zdrojů).

■ Směrnice o prostředcích pro ochranu rostlin11 a Směrnice o biocidech12 - uděluje povolení, uvádění pesticidů na trh,v rámci EU používání a kontrolu prostředků pro ochranu rostlin a biocidů jakými jsou pesticidy, herbicidy a fungicidy. V souvislosti s podzemními vodami je povolení možné udělit pouze těm výrobkům, které nemají škodlivý účinek na lidské zdraví nebo na podzemní vody a které nemají nepřijatelný vliv na životní prostředí, zvláště na vody, včetně vod pitných a podzemních. Nová směrnice o podzemních vodách stanovuje maximální možnou koncentraci pesticidů v podzemních vodách jako normu jaosti.

11 Směrnice 91/414/EHS, OJ L230 z 19.08.199112 Směrnice 98/8/ES, OJ L123 z 24.04.1998



■ Směrnice o sdružené prevenci a omezování znečištění (IPPC)13 - zavádí opatření k zabránění či omezení znečištění vzduchu, vody a půdy. Směrnice se vztahuje na významné množství hlavních průmyslových aktivit s vysokým rizikem znečištění, jakými jsou energetické závody, kovovýroby, chemický a hornický průmysl, odpadové hospodářství, potravinářské závody a neprůmyslová odvětví jakými je například chov dobytka. Zavádí opatření pro udělení povolení pro stávající a nová zařízení. Povolení obsahují požadavky k zajištění ochrany půdy a podzemních vod a stanovují emisní limity pro znečišťující látky. Tato směrnice, stejně jako ostatní zmíněné, je součástí základních opatření WFD.

■ Směrnice o skládkování14 - snaží se předcházet a omezovat negativní dopady skládek odpadu na životní prostředí, včetně podzemních vod. Stejně jako Směrnice o IPPC i Směrnice o skládkování ukládá opatření pro udělování povolení založené na celé škále podmínek včetně dopadových studií a je součástí základních opatření WFD. Pro každé místo skládky musí být zjištěny geologické a hydrogeologických podmínky. Místa ukládání musí být navržena tak, aby nedo-cházelo ke kontaminaci podzemních vod skládkou, shromažďovanou a čištěnou odpadní vodou a úniky a zabránit kon-taminaci půdy, podzemních vod nebo vod povrchových použitím nejlepších dostupných technologií jakými jsou geo-logické bariéry či těsnící vložky. Směrnice stanoví kritéria pro testování skládek odpadu a jejich povolení při zohlednění ochrany okolního prostředí včetně podzemních vod.

13 Směrnice 96/61/EHS, OJ L257 z 10.10.199614 Směrnice 99/31/ES, OJ L182 z 16.07.1999

■ Ostatní směrnice - nepřímo spojené s ochranou podzemních vod. Takovou je například Rámcová směrnice o odpa-dech15, která vyžaduje recyklaci či uložení odpadů bez ohrožení životního prostředí a podzemních vod a Směrnice o stavebních výrobcích16, která obsahuje opatření k regulaci stavebních výrobků, které by mohly ohrozit zdraví obyvatel důsledkem znečištění nebo otrávení vody nebo půdy.

2.3. Konzultační proces

2.3.1. Návrh Komise

Rámcová směrnice o vodách (WFD) výslovně požadovala vytvoření dceřinné směrnice, která by detailněji stanovila kritéria hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod a dalších opatření k identifi kaci a zvrácení trendů znečištění. Návrh nové směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním byl Evropskému parlamentu představen Evropskou komisí v září 2003. Poprvé představil širokou škálu kvalitativních cílů, ze kterých vyplynula členským státům povinnost monitorovat a hodnotit kvalitu podzemních vod, identifi kovat a zvrátit trendy znečištění a to vše na základě společných kritérií.

Přijetím návrhu komise byl splněn požadavek článku 17 Rámcové směrnice o vodě, požadující odbornou specifi kaci, doplňující souhrnný regulační systém podzemních vod (včetně prvků charakterizace, analýz vlivů a dopadů, monitoringu a programů opatření). Také obsahuje kritéria stanovení dobrého chemického stavu, kritéria pro identifi kaci trendů znečištění a určení začátku zvrácení trendu a obecné body programu opatření ( omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod). Všechny tyto prvky jsou součástí zpracování a zavedení Plánů oblastí povodí, jejichž hlavním cílem je dosažení „dobrého stavu“ do roku 2015.

2.3.2. Stanovení dopadů

Tzv. Bílá kniha evropského dozoru zdůraznila, že regulativní návrhy by měly být schvalovány na základě efektivních analýz, oprávněnosti zásahů na úrovni EU a nutnosti regulace. Tyto analýzy by měly určit také potenciální ekonomické, sociální a environmentální dopady návrhu, stejně jako náklady a užitky vybraného přístupu. V tomto směru byla EK vyvinuta nová integrovaná metoda posuzování vlivů, která byla vydána ve Sdělení17 o Hodnocení dopadu. Cílem posuzování dopadu je

15 Směrnice 2006/12/ES, OJ L102 z 11.04.200616 Směrnice 89/106/ES, OJ L40 z 11.02.198917 COM 2002/0276



vylepšit strukturu rozhodovacího procesu, určit a vyhodnotit problém a sledované cíle. Stanoví hlavní varianty dosažení cílů a analyzuje jejich pravděpodobné dopady. Nastiňuje výhody a nevýhody každé varianty, jejich propojení a sladění. Měla by sloužit jako pomoc a ne jako náhražka při vzniku politických rozhodnutí. Analýza posuzování dopadu ke vznikající směrnici byla dvoustupňová a skládala se z:

■ krátkého předběžného hodnocení, vytvořeného v lednu 2003, které identifi kovalo základní cíle návrhu a klíčová témata, která měla být rozhodnuta v rámci následného rozšířeného hodnocení vlivů a

■ rozšířeného hodnocení, vyvinutého na základě konzultací odborníků, členských států a zainteresovaných subjektů během období leden - duben 2003

Hodnocení dopadu posoudilo hlavní části návrhu Směrnice o podzemních vodách. Týkalo se zejména posuzování jednot-livých možností hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod, identifi kace a zvratu významných vzestupných trendů. Zhodnotilo také opatření k předcházení a kontrole podzemních vod před znečištěním z bodových a plošných zdrojů.

Rozšířené hodnocení se soustředilo pouze na ekonomické, sociální a environmentální aspekty návrhu a předpokládalo, že příbuzné Směrnice (viz kap. 2.2.2) jsou, nebo budou plně implementovány. Popisuje různé možnosti včetně těch, které již byly provedeny a odsouhlaseny. Také zhodnotila náklady a užitky jednotlivých variant.

2.3.3. Pracovní skupina Podzemní vody společné implementační strategie

Jako podporu při implementaci Rámcové směrnice o vodách vytvořili členské státy EU, Norsko a Evropská komise Společnou implementační strategii18 (CIS). Hlavním cílem této strategie je zajistit logickou a sladěnou implementaci WFD vyjasněním mnoha metodických otázek, umožňujících dosažení stejného přístupu v otázkách technicko- vědeckých důsledků WFD. Pod vedením EK a evropských vodních ředitelů (nejvyšší představitelé EU v oblasti vodní politiky) vykonávají pracovní skupiny a skupiny expertů, složené z reprezentantů členských států a zainteresovaných subjektů své specifi cké činnosti, koordinované strategickou koordinační skupinou (SCG) – viz obr. č. 6.

18 http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/implementation.html


Obr. 6. Společná implementační strategie (CIS) Rámcové směrnice o vodách

Strategická řídící skupina “WFD a zemědělství”

Ved.: FR, UK a EK

Strategická řídící skupina“WFD a hydromorfologie”

Ved: DE, UK a EK

Fórum zainteresovaných subjektů“Nedostatek vody a sucha”

Ved.: EK Spoluved.: FR/ES/IT

Zainteresované subjekty, nevládní organizace, výzkumníci, experti a další

Vodní řediteléVedení procesu implementace

Ved.: Presidenství, spoluved.: EK

Návrhová skupina “Cíle/výjimky/ekonomika”

Ved.: EK a DK

Pracovní skupina A“Ekologický stav”Ved.: JRC, DE a UK

Pracovní skupina E“Prioritní látky”

Ved.: EK

Pracovní skupina D “Reporting”Ved.: EK, EEA a FR

“GIS” síť expertů

Pracovní skupina ES „Podzemní voda“ (WG C)

STRATEGICKO-KOORDINAČNÍ SKUPINA

WFD & Zemědělská řídící skupina

Fórum zainteresovaných subjektů“Nedostatek vody a sucho”

Užívání půdy a krajiny & podzemní voda Vedení: EK

Hodnocení rizikovostiVedení: Rakousko, WATCH, NICOLE

VALNÁ HROMADA WG CVedení: EK

Spoluvedení: Rakousko

Čl. 21 Výbor

Strategická koordinační skupinaVed.: EK

Splnění cílů & trendyVedení: Francie, Holandsko,

Rakousko, UK

Pracovní skupina E “Prioritní látky”Ved.: EK

“Chemický mmonitoring“

Pracovní skupina C “Podzemní voda”Ved. EK a AT

“Chemický mmonitoring”


V tomto rámci byla vytvořena technická pracovní skupina pro podzemní vody. Prvotním cílem skupiny bylo pomoci Evrop-ské komisi při přípravách návrhu Směrnice o podzemních vodách plánovanou v letech 2002 -2004. V současnosti se jedná zejména o sdílení informací a zkušeností a to různými způsoby: společnými workshopy, technickými zprávami a metod-ickými (guidance) dokumenty. Druhé období pracovní skupiny (2004-2006) bylo úspěšně zhodnoceno v publikaci tří tech-nických zpráv (viz níže). Pracovní skupina podzemní vody se nyní nachází v třetím období své existence (2007-2009). Současným cílem je soustředit se na implementaci Směrnice o podzemních vodách a částí WFD týkajících se podzemních vod, zvláště monitoring a příprava prvního cyklu Plánu oblastí povodí.

2.3.4. Politická vyjednávání

Po podání návrhu Evropské komise vydal Výbor regionů v prosinci 2003 stanovisko, ke kterému se v březnu 2004 přidalo také stanovisko Evropského ekonomicko-sociálního výboru. Vlivem voleb do Evropského parlamentu v roce 2004, nemoh-lo být přijetí v prvním čtení dokončeno a vyjednávání bylo znovu zahájeno až s novým parlamentem (2004-2009) a zpravo-dajkou , paní Kristou Klass, za jejíhož vedení bylo první čtení schváleno v dubnu 2005. V Radě bylo politické shody dosaženo v červnu 2005, následovalo přijetí společného postoje kvalifi kovanou většinou v lednu 20006. V červnu 2006 Evropský par-lament přijal návrh v druhém čtení. Reakce Rady na návrh v druhém čtení byla zveřejněna v září 2006 a otevřela tak cestu k vyjednávání z důvodu změn návrhu, které nemohly být ze strany Rady akceptovány (Pro více informací o politické diskusi, viz sdělení komise).

Po vyjednáváních mezi Parlamentem a Radou, bylo shody dosaženo v říjnu 2006. Vyjednávání se zaměřovala na problema-tiku „žádné zhoršení kvality podzemních vod“ a na vztah mezi dceřinnou a nitrátovou směrnicí. Smír byl umožněn dosažením kompromisu, který určil jasné požadavky k předcházení a zhoršování stavu podzemních vod a stanovil standard pro dusičnany 50 mg/l jako jedno z kritérií pro dosažení dobrého chemického stavu do roku 2015. Nitrátová směrnice tak tímto nebyla nijak dotčena.

Nová Směrnice o ochraně podzemních vod před znečišťováním(2006/118/ES) byla ofi ciálně přijata v prosinci 2006. Doplnila tak Rámcovou směrnici o vodě o jasně stanové environmentální cíle v oblasti podzemních vod a to z hlediska chemického stavu. Zajistila také kontinuitu s původní Směrnicí o podzemních vodách1 z roku 1980 zajišťující ochranu před znečišťováním určitými nebezpečnými látkami, která bude zrušena WFD na konci roku 2013.


Vytváření směrnice

3.1. Úvod

Nová směrnice o podzemních vodách (dále jen „GWD”) zavádí postupy při určování norem jakosti podzemních vod a opatření k omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod. Směrnice stanovuje kritéria kvality , která zohledňují místní podmínky a umožňuje na základě dat z monitoringu a nových vědeckých znalostí jejich další zlepšení. Směrnice tak představuje přiměřenou a vědecky platnou odpověď na požadavky WFD, jakými jsou hodnocení chemického stavu podzemních vod, identifi kace a zvrat významných vzes-tupných trendů znečištění. Členské státy stanoví s ohledem na lokální a oblastní podmínky přiměřené standardy kvality (prahové hodnoty). Jako doplnění Rámcové směrnice o vodě směrnice o podzemních vodách požaduje:

■ Stanovení prahových hodnot podzemních vod (norem jakosti) do konce roku 2008.

■ Zpracování analýzy trendů znečištění na základě existujících dat a dat z monitoringu vy-plývajících z Rámcové směrnice (vztahující se k výchozí úrovni dat z období 2007 - 2008).

■ Za pomoci opatření vyplývajících z Rámcové směrnice zvrátit trendy znečištění tak, aby byly dosaženy do roku 2015 environmentální cíle.

3.

■ Uskutečnit opatření k omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod tak, aby byly dosaženy do roku 2015 en-vironmentální cíle stanovené WFD.

■ Revize technických ustanovení směrnice musí být provedena v roce 2013 a dále každých 6 let.

■ Dosažení souladu s kritérii dobrého chemického stavu (založeno na evropských normách jakosti dusičnanů a pesticidů a na základě prahových hodnot stanovenými členskými státy) do konce roku 2015.

3.2. Dobrý chemický stav

Defi nice dobrého chemického stavu je dána Rámcovou směrnicí o vodě.V tomto smyslu je celý systém založen na kvalita-tivních cílech (soulad s ostatními standardy, bez zasolování), které musí být dosaženy do konce roku 2015. Požadavek pro stanovení kritérií hodnocení chemického stavu se objevuje v článku 17 WFD. Použitý přístup je založen na shodě s evrop-skými normami jakosti (nitráty, pesticidy), které jsou určeny jinými předpisy. Pro další znečišťující látky nebylo přijetí explicit-ních hodnot na úrovni společenství shledáno jako vhodná varianta. Důvodem je zejména vysoká přirozená variabilita látek v podzemních vodách, závislá na hydrogeologických podmínkách, přirozeném pozadí, preferenčních cestách a interakci mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Mimoto management znečištění podzemních vod by měl být zaměřen na aktuální rizika zjištěná z analýz vlivů a dopadů podle článku 5 Rámcové směrnice. Nová směrnice proto ukládá členským státům možnost stanovení jejich vlastních norem jakosti - prahových hodnot, které berou v úvahu zjištěná rizika a seznam znečišťujících látek ze seznamu II směrnice. Prahové hodnoty by měly být stanoveny pro všechny znečišťující látky, které způsobují rizikovost útvarů z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu. Má tak být učiněno na vhodné úrovni, tedy na úrovni státu, oblasti povodí, nebo útvaru podzemních vod. Směrnice poskytuje obecný postup pro stanovení pra-hových hodnot (Příloha II). Seznam prahových hodnot bude podléhat revizím plánů oblastí povodí, což povede k možnému přidání prahových hodnot pro nové ukazatele (způsobující rizikovost) nebo jejich vypuštění (pokud již nezpůsobují riziko).


Splnění cílů je založeno na porovnání dat z monitoringu s číselnými hodnotami standardů (EU normy jakosti pro podzemní vody a prahové hodnoty). V podstatě nebude přípustné překročení těchto hodnot v jednotlivých útvarech podzemních vod. Je však možné, že vlivem lokálního vlivu (např. bodový zdroj znečištění) mohou být tyto standardy překročeny, ale současně nehrozí riziko pro útvar jako celek. V tomto případě směrnice umožňuje zjištění důvodu překročení hodnot a ro-zhodnout se o výsledku chemickém stavu na základě skutečných rizik pro celý útvar (např. rizika pro lidské zdraví, závislé vodní nebo terestrické ekosystémy, legitimní užívání podzemní vody nebo její funkce). Jinými slovy se jedná o situaci, kdy jsou překročeny standardy kvality vlivem lokálních antropogenních vlivů, které musí být sledovány a případně sanovány, ale bez nutnosti stanovení stavu útvaru jako nevyhovujícího. Jsou však i jiné situace kdy překročení hodnot vlivem lokálních vlivů znamená vážné riziko pro celý útvar podzemních vod a může vést k označení nevyhovujícího stavu útvaru. Rozhod-nutí o stavu bude proto posuzováno případ od případu, a to v rámci plánů oblastí povodí, podle Rámcové směrnice o vodě.

3.3. Identifi kace a zvrat trendu

Další oblast , kterou se zabývá článek 17 WFD, se zaměřuje na identifi kaci trvalých vzestupných trendů a jejich zvratu. To je druhým pilířem nové směrnice o podzemních vodách, která stanoví povinnost identifi kace trendů pro všechny látky, které způsobují rizikovost útvarů (podle analýzy vlivů a dopadů v rámci WFD): Pojem „významný“ je popsán v příloze IV WFD. Souvisí se statistickou významností (čistě matematicky) a významností z hlediska životního prostředí, kdy identifi kovaný stoupající trend sám o sobě představuje riziko.

Trendy musí být zvráceny pokud dosahují 75 % hodnoty evropských standardů kvality nebo prahových hodnot ( viz obr. 7). V úvahu se však berou také místní podmínky umožňující stanovení jiného poměru. Jinými slovy, někdy situace může vyžadovat zvrácení trendů již při překročení 50 % hodnoty standardu (v případě vysoké zranitelnosti kolektoru), zatímco na jiném místě mohou být hodnoty převyšující 75 % přijatelné, neboť nehrozí nedodržení limitu. Zvrat těchto trendů má být dosažen prostřednictvím programů opatření WFD, kde původní legislativa je implementačním nástrojem k zajištění efektiv-ity (nitrátová směrnice, IPPC směrnice).


Obr. 7. Princip identifi kace a zvrácení významného environmentálního vzestupného trendu

3.4. Opatření k zamezení a omezení vstupu znečišťujících látek

Tato opatření jsou třetím základním pilířem směrnice o podzemních vodách (GWD). Opatření k předcházení či zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod jsou již zavedena v původní směrnici o podzemních vodách (80/68/EHS) . Některá její ustanovení se však v současné době částečně překrývají s ustanoveními jiných směrnic (např. Směrnice o sklád-kování) a jsou tak nadbytečná vůči programům opatření zmiňovaných WFD. To je jedním z důvodů zrušení původní směrnice v roce 2013 (tj. jeden rok po zavedení programů opatření). Některá ustanovení však budou po zrušení směrnice ztracena bez náhrady, např. konkrétní požadavky na prevenci vstupů nebezpečných látek do podzemních vod a omezení vstupu jiných znečišťujících látek. Proto nová směrnice (GWD) obsahuje ustanovení na předcházení či omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod, které se shodují s existujícími ustanoveními staré směrnice a jsou ve shodě s WFD (opatření musí být zavedena do roku 2012). To ale neznamená, že do roku 2012 by se nemělo nic dělat, neboť stará směrnice a ostatní původní předpisy zůstávají v platnosti. V rámci nové směrnice jsou ustanovení týkající se zamezení či omezení začleněna a jsou v souladu s plány oblastí povodí. To vše je úzce spojeno s potřebami koncepčního modelu popsanými níže (viz obr. 8).

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Čas (roky)Výchozí rok

koncentrace

Počátek změny trendu jakos % prahové hodnoty nebo normy (závisí na trendu a souvisejícím riziku)

Prahová hodnota

nebonorma

%

Hodnota přirozeného pozadí

Výchozí hodnota



Obr. 8. „Omezení a zamezení“ s cílem hodnocení rizika vstupu znečišťujících látek (a porozumění systému)

Koncepční model

Nebezpečné látky

Ostatní znečišťující látky

PŘIJÍMACÍ MÉDIUM

– saturovaná zóna– nesaturovaná zóna– útvar podzemní vody

– textura– struktura– obsah minerálů– organické látky

VSTUPY

– déšť, řeky, jezera apod.– rizika, vypouštění, přímé

nebo nepřímé vstupy

Rizika vstupu

= ZAMEZENÍ

= OMEZENÍ

FAKTORY

– pH– minerální rozpustnost– redox potenciál: O

2,

uhličitany bilance

PROCESY

– proudění (nesaturované a saturované)

– adsorpce, iontová výměna, redox reakce

– rozpouštění / srážky– bakteriální aktivita

Vstříc efektivní implementaci

4.1. Milníky Rámcové směrnice o vodě

Nová směrnice o podzemních vodách je součástí uceleného regulativního rámce, reprezen-tovaného WFD. Úspěch její implementace bude závislý na efektivní implementaci jednotlivých částí WFD stejně jako částí dalších původních předpisů týkajících se zemědělství, průmyslu, městském a odpadovém hospodářství. Následující milníky WFD předcházející dalším krokům implementace (GWD):

■ Analýza vlivů a dopadů podle článku 5 WFD: Tato část již byla reportována členskými státy a použita ke stanovení rizikovosti útvarů podzemních vod. Analýza představuje základní prvek nové směrnice a má přímý důsledek na stanovení prahových hodnot a trendů

■ Programy monitoringu byly zpracovány a uvedeny do provozu na konci roku 2006 podle výsledků analýzy. Sběr dat je také klíčovým bodem při ověřování výsledků rizikovosti útvarů podzemních vod, a při identifi kaci látek, pro které členské státy stanovily prahové hodnoty.

■ Zpracování prvních plánů oblastí povodí je jednoznačně základním milníkem celé Rámcové směrnice o vodě, což platí i pro podzemní vody (viz obr. 9). První plány povodí jsou členskými státy připravovány pro připomínky veřejnosti do konce roku 2008 ke zveřejnění na konci

4.



roku 2009. V tomto smyslu budou programy opatření navrženy a uvedeny v platnost do roku 2012, s ohledem na dosažení dobrého stavu podle WFD v roce 2015.

Obr. 9. Integrace v kontextu plánování v oblasti vod

➡ Spolupráce pro zpracování plánů oblastí povodí, včetně analýzy vlivů a dopadů a užívání

Zdroj původního obrázku: Ministerstvo životního prostředí, Québec, Kanada

➡ Všechny vody➡ Okolí vody, chráněné oblasti➡ Kvalita & kvantita➡ Všichni uživatelé/ Sektorová politika

4.2. Milníky nové směrnice o podzemních vodách

Základní milníky nové směrnice souvisí se:

■ stanovením prahových hodnot, které musí být zveřejněny členskými státy poprvé do konce roku 2008. Jak bylo zdůrazněno výše, ke stanovení prahových hodnot konzistentním a srovnatelným způsobem pro celou EU je nutná vys-oká míra spolupráce. Aktualizace seznamu prahových hodnot a norem jakosti (obsahující látky s konkrétními hodnotami) bude možné v rámci reportingu plánů oblastí povodí.

■ zpracováním analýzy trendů z existujících dat a nových dat z monitoringu. V zásadě by identifi kace trendů měla být již zahrnuta v prvních plánech oblastí povodí spolu s opatřeními k jejich zvratu. Je však zřejmé, že k zajištění takového přehledu to bude možná příliš brzy (s daty ze 2 let). V praxi to znamená, že trendy budou nejspíše reportovány v plánech oblastí povodí až v roce 2015. To však nevylučuje možnost, že opatření nemohou být uvedena do provozu dříve.

■ revizí směrnice na základě pokroku ve vědeckém vývoji - plánováno na rok 2013.

4.3. Podpůrné metodické dokumenty – spolupráce při implementaci

Jak již bylo zdůrazněno výše, efektivní implementace úzce souvisí s mírou spolupráce mezi úřady či ministerstvy životního prostředí jednotlivých členských států, zainteresovaných subjektů různých sektorů (zemědělství, průmysl aj.), nevládních organizací, vědecké obce a Evropské komise. Hlavní pozornost je věnována společné implementační strategii (CIS) Rám-cové směrnice o vodě, která funguje od roku 2001 (viz kap. 2.3.3). Pracovní skupina podzemních vod je složena z více než 80 expertů, kteří se scházejí 2x ročně, aby si vyměňovali zkušenosti, diskutovali nad odbornými problémy spojenými s imple-mentací směrnice a zpracovávali podpůrné metodické dokumenty. Tato pracovní skupina vznikla v roce 2002 jako pomoc Evropské komisi při vytváření návrhu Směrnice o podzemních vodách v roce 2003. V současné době se soustředí na tvorbu podpůrných metodických dokumentů, z nichž některé již byly v roce 2006 dokončeny a zveřejněny:

■ Metodický dokument na monitoring podzemních vod, poskytující praktické informace o ustanoveních Rámcové směrnice o vodě, týkajících se monitorování podzemních vod

■ Metodický dokument o podzemních vodách v chráněných oblastech, ujasnění vztah mezi podzemní vody v Rámcové směrnici o vodě a požadavcích pro pitné vody

■ Metodický dokument k objasnění pojmů přímé a nepřímě vstupy do podzemních vod, s cílem poskytnout postupy při vytváření návrhů opatření k zamezení a omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod.



Ostatní metodické dokumenty, které jsou připravovány nebo plánovány:

■ Témata, týkající se splnění environmentálních cílů včetně doporučení pro stanovování prahových hodnot a souvisejících požadavků, stejně jako technické specifi kace týkající se identifi kace trendů a jejich zvratu. Diskuze o splnění z hlediska chemického tak i kvantitativního stavu podzemních vod.

■ Využití půdy a podzemní vody, směřující k objasnění vztahu s předpisy, týkající se zemědělství (včetně tzv. cross-compli-ance v rámci reformy společné zemědělské politiky) stejně jako ustanovení týkající se rozsáhlých znečištěných území. Tento dokument bude také pojednávat o aspektech klimatických změn a jejich dopadech na hospodaření s podzemními vodami.

4.4. Podpůrné výzkumné projekty

Smlouva ustanovující Evropskou Unii označuje dva strategické záměry výzkumného rámcového programu. Prvním záměrem je zajištění vědeckého a technického základu průmyslu a podpora mezinárodní soutěže. Druhý dává vznik výz-kumným aktivitám jako podpora ostatních evropských politik. Rámcové programy jsou navrhovány tak aby pomáhaly řešit problémy a reagovaly na hlavní socio-ekonomické problémy, kterým společnost čelí. Výzkumný rámcový program (dále jen “FP”) je hlavním nástrojem EU pro fi nancování výzkumu a vývoje. 6. Rámcový program skončil v prosinci 2006, v současné době probíhá 7. Rámcový program, který začal v lednu 2007 a skončí na konci roku 201319.

6. Rámcový program byl vytvořen komisí jako reakce na požadavky vyplývající ze summitu v Lisabonu v březnu 2000. Požadavky směřovaly k lepšímu využití evropského výzkumu vytvořením vnitřního trhu pro vědu a technologie (evropská výzkumná oblast). 6. Rámcový program tak umožnil nový způsob zadávání projektů podle požadavků politiků. V oblasti podzemních vod tyto snahy vyvrcholily vznikem projektu BRIDGE (Background cRriteria for the Identifi cation od Ground-water thrEsholds), který byl vytvořen za účelem nalezení společného způsobu stanovování prahových hodnot členskými státy (tudíž šlo o přímou podporu nově přijaté směrnice o podzemních vodách)20. Výsledky řešení byly převzaty do podpůrného metodického dokumentu, na který se odkazuje kap. 4.3.(obr. 10). Tento projekt je jedním z mnoha podpůrných výzkumných a vývojových projektů spadajících pod 6. Rámcový program. Informace o projektech, fi nancovaných EU, včetně výzkumů týkajících se vody, jsou k dispozici na stránkách Community Research Development Information Service(CORDIS)21

19 7th Framework Programme for Research and Technological Development (2007-2013)20 BRIDGE Project, http://ec.europa.eu/research/fp6/ssp/bridge_en.htm21 CORDIS, http://cordis.europa.eu


Oblast životního prostředí (včetně klimatických změn) získala v 7. Rámcovém projektu (ofi ciálně přijatého Evropským parla-mentem a Radou v prosinci 2006), na období 2007-2013 fi nanční rozpočet 1890 mil. eur (z celkového rozpočtu 50 521 mil. eur)19. Program pokrývá množství úkolů a aktivit spojených s vodou, z nichž některé se přímo či nepřímo týkají podpory implementace nové směrnice o podzemních vodách. Rok 2008 je zaměřen hlavně na téma “systémy podzemních vod“. Cílem je poskytnout nové vědecké informace o fungování systémů podzemních pro praktické využití při revizi směrnice o podzemních vodách v roce 2013.

Obr. 10. Složky hodnocení chemického stavu podzemních vod v projektu BRIDGE (6. rámcový program RTD)

Rozptyl přirozené kvality vlivem hydrochemie

Mez stanovitelnosti/detekce

Nevyhovující kvalita kvůli přirozeně zvýšené

koncentraci, ale bez lidského vlivu

(chemický stav: dobrý)

Receptorově orien-tovaný standardZměna kvality

podzemní vody

Nenarušená podzemní voda

Znečištěná podzemní voda (významný dopad

možný)

INDIKACE NEVYHOVU-JÍCÍHO STAVU

DOBRÝ STAV

PŘIROZENÁ KVALITA

AN

TRO

POG

ENN

Ě O

VLIV

NĚN

O

Rost

oucí

kon

cent

race

pol

utan

tů

Rost

oucí

kon

cent

race

4.5. Propojení s mezinárodními společnostmi a programy

Pracovní skupina podzemních vod zřízená v rámci Společné implementační strategie Rámcové směrnice o vodě (CIS) spo-lupracuje s Mezinárodním hydrologickým programem (IHP) UNESCO22. Účelem spolupráce je výměna informací a rozšíření doporučení pro hospodaření s podzemními vodami. Zvláštní důraz je kladen na metodická doporučení, souhrny a podpůrné metodické dokumenty, zaměřené na problematiku kontaminace podzemních vod a hraničních kolektorů, dostupná na in-ternetových stránkách IHP - UNESCO. Tyto materiály jsou významné v současném procesu navrhování evropských od-borných metodických dokumentů, zaměřených na implementaci směrnice o podzemních vodách.

Ostatní propojení je uvnitř pracovní skupiny C – účast zainteresovaných subjektů, reprezentující průmyslový a zemědělský sektor, veřejnost, vědeckou obec, ministerstva a úřady týkající se životního prostředí jednotlivých členských států. Pracovní skupina C také aktivně spolupracuje s mezinárodními organizacemi jako jsou Mezinárodní asociace hydrogeologů (IAH), Eurogeosurveys (Asociace evropských geologických služeb), Evropská vodní asociace (EWA), mezinárodní centrum pro hodnocení zdrojů podzemních vod (IGRAC) a organizace představující hospodářský odvětví( např. CEFIC, EUREAU, Eurome-taux, COPA-COGECA atd.) a ekologicky zaměření skupiny (reprezentované Evropským úřadem pro životní prostředí).

22 http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/groundwater/scienc_tec/links/index_en.htm



K zajištění efektivní implementace nové směrnice a úspěšnému hospodaření s podzemními vodami na evropské úrovni bude zapotřebí dále pokračovat v aktivní spolupráci mezi jednot-livými odvětvími a oblastmi. Úspěch velmi avšak ne výhradně záleží na efektivní integraci všech politik životního prostředí. Rozhodujícím faktorem integrace je také respekt ke vstupům ze strany vědy (správné využití výsledků vědy při tvorbě předpisů), sdílení zkušeností a příklady úspěšných aktivit. Současná spolupráce uvnitř skupiny C ve spojení s rozsáhlými výzkumnými projekty představuje jedinečnou možnost vytvoření nového regulativního rámce pro podzem-ní vody (z hlediska kvality i kvantity) a to do roku 2013, kdy bude směrnice revidována.

5. Další kroky

European Commission


Luxembourg: Offi ce for Offi cial Publications of the European Communities

2008 – 35 pp. – 21 x 21 cm

ISBN 978-92-79-09813-0

KH-81-08-380-C

S-C

ISBN 978-92-79-09813-0

Documents

Ochrana podzemních vod v Evropě - European Commissionec.europa.eu/environment/water/water-framework/... · 2016. 2. 22. · 7 Ochrana podzemních vod v Evropě Podzemní vody jsou