Obratlovci (Vertebrata)

OBRATLOVCI (VERTEBRATA)
2009
Obecn charakteristika

Obratlovci popis skupiny
Tlo m ti oddly: hlavu, trup a ocasOpornou soustavou je vnitn kostra. Osou kostry trupu je pte postupn zatlaujc chordu. Kostrou hlavy je lebka s obliejovou a mozkovou st. Zkladem obliejov sti je 7 pr abernch oblouk, kter pvodn vyztuovaly pepky mezi abernmi trbinami. Zkladem elist je prvn abern obloukTlo kryto vcevrstevnou pokokou

Obratlovci popis skupiny
trubicovit nervov soustava vznikajc vchlpenm hbetnho pruhu ektodermuCentrln nervov soustava je lenna na mchu a mozek, kter m 5 st: koncov mozek, mezimozek, stedn mozek, zadn mozek a prodlouenou mchuchorda dorsalis = struna hbetn = vlcovit pruh bunk z endomezodermu

Obratlovci popis skupiny
Uzaven cvn soustava; vytvoeno svalnat srdce, krevn barvivem je hemoglobin ve specializovanch bukch (erytrocytech)Dchn: bry nebo plceVyluovac orgny: prov ledviny, pvodem z mezodermuoproti ostatnm skupinm maj prav ocas (ocas = to, co je za itnm otvorem)u jinch skupin je itn otvor a na konci tlaA na nepatrn vyjmky gonochorist

Obratlovci popis skupiny
? Snad existovali ji ped 750 miliony roky ?Konodonti ili urit ped 510 miliony letyMli dv oi a sta se zuby tvoen dentinemdlka mezi 3 30 cmped 300 miliony lety velmi hojntak e pozstatky jejich zub uvaj petroleji pi hledn loisek nafty
na konci devonu vyhynuli

Srovnn prvostch a druhostch

Vertebrata: systematick rozdlen

podkmen: Obratlovci (Vertebrata) 47 000 nadtda: Bezelistnatci (Agnatha) 50tda: ttnatci (Ostracodermi) +tda: Kruhost (Cyclostomata)50 nadtda: elistnatci (Gnathostomata) 46 800tda: Pancnatci (Placodermi) +tda: Trnoploutv (Acanthodii) +tda: Paryby (Chondrichthyes) 600tda: Ryby (Pisces = Osteichthyes) 24 000tda: Obojivelnci (Amphibia) 3 000tda: Plazi (Reptilia) 6 000tda: Ptci (Aves) 8 900tda: Savci (Mammalia) 4 300

Jin dlen obratlovc
ANAMNIA (Bezblann) kladou vejce do vody; zrodky nemaj amnion ani alantois (zroden obaly)AMNIOTA (Blanat) kladou vejce na sou nebo jsou ivorod; zrodky maj amnion i alantois
Jet jin dlen si vm konetin: Pisces v nejirm pojet maj ploutve, zatmco Tetrapoda maj ptiprst konetiny tvaru noh

Evolun vztahy

Hlavn udlosti v evoluci obratlovc
Agnatha
Acanthodii
Placodermi
Chondrichthyes
Osteichthyes
Amphibia
Reptilia
Aves
Mammalia
elisti
Plce nebo plovac mch
Pechod na pevninu
Rozmnoovn na soui
Endotermie

Vertebrata evolun vztahy

Evoluce obhov soustavy
RYBY jedna komora pumpuje odkyslienou krev do aber, jedna peds pijm odkyslienou krev z tlaDVOJDYN RYBY srdce je sten rozdleno: odkyslien krev z tla a okyslien krev z plic pichzej kad do jin pedsn, ale smchvaj se v jedin komoe a odtud je krev pumpovna do aber a plicOBOJIVELNCI (dosplci) odkyslien krev z tla pichz do prav pedsn. Jedin komora je sten rozdlena na pravou a levou st. Prav st pumpuje smenou krev do plic, lev st pumpuje krev aortou do tla. Lev peds pijm okyslienou krev z plic a pedv ji lev sti komory

Evoluce obhov soustavy
PLAZI (s vyjmkou krokodl) odkyslien krev z tla jde do prav pedsn a odtud do prav komory; ale prav a lev komora nejsou jet oddleny a tak se v nich krev smchv. Lev peds pijm okyslienou krev z tla a pedv ji do lev pedsn, odkud je pumpovna do tla levm obloukem aortyKROKODLI Pedsn a komory jsou tm kompletn oddleny. Aorta z lev komory pen okyslienou krevSAVCI a PTCI odkyslien krev jde do prav pedsn, pak do prav komory, odtud plicn artri do plic. Okyslien krev proud z plic do lev pedsn a pak do lev komory, odkud jde aortou do tla.

Evoluce obhov soustavy
Ptci a savci maj tyoddlov srdce kter zcela oddluje okyslienou a odkyslienou krev. Ryby maj dvouoddlov srdce kde obhov soustava tvo jedinou smyku. Obojivelnci maj toddlov srdce s dvma pedsnmi a jednou komorou. Nevhodou je smchn okyslien a odkyslien krve.

Evoluce sluchov rovnovn soustavy
Ryby
Ptci
Savci
Utriculus a sacculus = vnmn rovnovhyPolokruhovit chodby = vnmn pohybuLagena = vnmn zvuku (u savc se nazv hlem)

Schma stavby a pozice ichovho apartu
A. Stadium u ralok ( a v principu vech primitivnch vodnch obratlovc s vjimkou RhipidistiaB. Lalokoploutv ryby skupiny RhipidistiaC. Stadium obojivelnkD. stadium u jetr a had(vomeronasln orgn = Jacobsonv orgn)

Dchac soustava
Velc ivoichov nemohou spolhat na vmnu plyn difz pokokou. Proto maj vytvoeny nejrznj typy dchacch povrch, kter jsou pokryty tenkou, vlhkou vrstvou epitelovch bunk kter umon vmnu kyslku a oxidu uhliitho. Tyto plyny mohou proniknout membrnami bunk pouze pokud jsou rozputny ve vod, proto mus bt dchac povrchy vdy vlhk.Porifera a medzovci nemaj specializovan dchac orgny a kyslk zskvaj pmo z okoln vody. lenovci (Arthropoda), Kroukovci (Annelida) a ryby pouvaj bry; suchozemt obratlovci maj vnitn plce.

Dchac soustava
Dchn u rznch skupin ivoich

Dchac soustava
Plotnky a kroukovci pouvaj jako respiran povrch pokryv svho tla. aly maj mnostv tenkostnnch cvek zvanch kapilry. Obojivelnci pouvaj jako respiran povrch svou ki. by se zbavuj oxidu uhliitho 2,5 x rychleji k ne plcemi. hoi zskvaj a 60% kyslku skrze svoji ki. Lid se zbavuj pouze 1% oxidu uhliitho k.bry: bry znan zvtuj respiran povrch. Vyskytuj se u ady supin vetn lenovc (vetn nkterch suchozemskch kor), kroukovc, ryb a obojivelnk Typick bry jsou organizovny ve skupiny destiek nebo pltk a mohou bt vnitn (krabi a ryby) nebo vnj (nkte obojivelnci)

Dchac soustava
bry jsou velmi inn v zskvn kyslku z vody. Ve vod je pouze 1/20 kyslku jako ve stejnm objemu vzduchu. Voda proud pes bry jednm smrem, zatmco krev v kapilrch proud opanm smrem. Toto protismrn proudn maximalizuje penos kyslku

Countercurrent circulation

bry

Dchac soustava
A. vtina kostnch ryb (Actinopterygii)

B. Dipnoi (bahnk) a latimrie (Actinistia)

C. suchozemt obratlovci

Kde vznikli prvn obratlovci?
Snad v moi, nebo ostatn deuterostomata jsou vichni motvelmi brzy se ale dostali do sladkch voda pak mnohokrt dolo k pechodm do moe a zase zptSladk vody tvo 0,0093 % objemu vech vod na Zemi, pesto je 41 % (!) vech druh ryb sladkovodnch