OBECN MYKOLOGIE (msty se zvltnm zetelem k makromycetm)
Vymezen pojm houby a mykologie Historick vskyt a teorie o pvodu
hub
Stavba houbov buky (cytoplazma, organely, jdro a bun. cyklus,
bun. stna)
Viva a obsahov ltky hub Vegetativn stlka hub (nemyceliln houby,
hyfy,
hyfov tvary, pletivn tvary, stlka liejnk, rst houbov stlky)
Rozmnoovn hubRozmnoovn hub (vegetativn, nepohlavnvegetativn,
nepohlavn, pohlavn) Genetika hub
Plodnice hub (sporokarpy, askokarpy, bazidiokarpy, anatomie
plodnic,
hymenofor, hymeniln elementy) Spory hub (typy a stavba, en a
klen)
Nomenklatura hub Sbr, urovn a konzervace hub
mykolog
MODULARIZACE VUKY EVOLUN A EKOLOGICK BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
ROZMNOOVN HUB
Reprodukn struktury jsou ve, co nen vegetativn stlka:
konidiofory s konidiemi, sporangiofory a sporangia, plodnice a
spory,
u hlenek sporokarpy nebo sorokarpy.
Vlastnmi rozmnoovacmi bukami jsou spory (vznikl nepohlavn
cestou
v/na specializovanch tvarech anebo v nvaznosti na pohlavn
proces),
kter pak za phodnch podmnek kl nejastji hyfou (u nkterch
primitivnch
skupin z odpovajc spory vyrst sporangium nebo vyrejd
zoospory).
Vznikajc diaspory mohou mt dvoj lohu bu slou k en houby nebo
k pekn nepznivho obdob:
roli pouze roziovac maj bikat buky (mondy u hlenek, zoospory
u dalch oddlen "houbovch organism");
roli hlavn roziovac (ale pevac nen vylouena) maj
sporangiospory,
konidie, asko- a bazidiospory;
roli hlavn pevac maj cysty (hlenky, Oomycota), ppadn t
askospory;
roli vhradn pevac maj makrocysty a sklerocia (hlenky),
oospory
(Oomycota), zygospory (Zygomycota) a chlamydospory.
Spory slouc hlavn k en jsou mal a tvoen ve velkm mnostv (jen
mal st z nich se "uchytne" ve vhodnm prosted). Jejich uvolovn
bv
naasovno do co nejpznivjch podmnek pro rychl "uchycen"
(eliminace
monosti setkn s nepznivmi podmnkami, na jejich pekn nejsou
vybaveny), napklad i do urit fze dne.
Spory pevac
bvaj obvykle
vt (dostatek
zsobnch ltek),
kulovit (nejeko-
nomitj tvar
z hlediska tvorby
stny) a mlokdy
se oddluj od
mycelia (nen-li
toto rozrueno).
Mohou se vytvet
i rzn typy spor
u jednoho druhu
v zvislosti na
podmnkch
prosted.
M. J. Carlile et S. C. Watkinson: The Fungi.
Academic Press, London, 1994.
Signly pro sputn tvorby
pevacch nebo reproduknch
struktur (sporulaci, fruktifikaci)
jsou obvykle zmny podmnek
v prosted nebo dostupnosti
vody a ivin (uhlk, dusk, fosfor,
ppadn zmna pomru C:N);
t nkter sekundrn metabo-
lity mohou psobit jako hormony
stimulujc tvorbu tchto struktur.
ada druh m i specifick
poadavky na psun
konkrtnch ivin pro
nastartovn reprodukce.
Hojn vskyt vegetativnho
a nepohlavnho rozmnoovn
in z hub principiln klonln
organismy jednotliv jedinci
tvo spoustu "klon" a produkuj
diaspory (fragmenty stlky nebo
nepohlavn spory) geneticky shodn s mateskou stlkou.
M. J. Carlile et S. C. Watkinson: The Fungi. Academic Press,
London, 1994.
VEGETATIVN ROZMNOOVN
Rozmnoovac steky (oznaovan pro zjednoduen t konidie)
nevznikaj
na specilnch nosich, ale na prostm myceliu. Fragmentac hyf
(pemnou
normlnch vegetativnch bunk) vznikaj tzv. artrokonidie (t
artrospory;
nkter houby mohou tvoit artrokonidie /primitivnj zpsob/ i prav
konidie):
Tenkostnn oidie jsou u veckatch hub haploidn, u stopkovtrusnch
se
oidie tvo v haploidn i dikaryotick fzi (zatmco dal 2 typy
artrospor pouze
v dikaryofzi).
Oidie vznikaj obvykle na hyfch, kter ji pestaly rst =>
sekundrn stna
vytvo dvojit septum => nsleduje rozpad na jednotliv buky. Dal
monost
je tvorba "mezibuky", kter se nsledn rozpadne nebo jej stna
zeslizovat;
ppadn me zeslizovatt stna cel hyfy, z n se oidie tvo.
Vzhledem k tomu, e Oidium je jmnem anamorfnho rodu, odmtaj nkte
autoi pojem
oidie jako morfologick termn a pouvaj obecnj termn artrokonidie
nebo artrospory.
http://www.mycolog.com
/CHAP4a.htm
http://de.wikipedia.org/wiki/Arthrosporehttp://botany.upol.cz/atlasy/system/gallery.php?entry=Oidiumhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Makroskopicky se oidie jev jako
popren povrchu ("such" oidie)
nebo jako sliz ("mokr" oidie, maj
slizovou vrstvu v bunn stn;
sliz me psobit i jako atraktant pro
jinou hyfu => v ppad fze tto hyfy
s oidi dochz k heterokaryotizaci).
http://botany.upol.cz/atlasy/system/gallery.php?entry=Oidium
Nahoe Oidium neolycopersici na listu rajete;
dole oidiov anamorfa od Erysiphe graminis.
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Rzn formy oidi stopkovtrusnch hub vlevo nahoe slizov kapky
obsahujc shluky oidi
(mokr oidie), vpravo dole detaily dvojjadernch oidi ve spolenm
slizu a jejich klen.
Vlevo dole schma experimentu s penosem oidi a jejich nslednou fz
s kompatibilnmi hyfami.
Clmenon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes, 2004.
Pojet pojmu artrokonidie se rzn bu je pouvn pouze pro oidie (pak
je mezi tyto termny v zsad mono poloit rovntko) nebo je brn v irm
pojet i pro tlustostnn buky, je se mohou uvolnit rozpadem hyf, ale
nemus k tomu bezprostedn dochzet (jejich hlavn loha netkv v en, ale
v pevn viz hyfy a jejich modifikace):
buky oddlujc se z terminln pozice aleuriospory;
buky tvoc se v hyfch mimo terminln pozice chlamydospory.
Tvorba stny a oddlen chlamydospory Pleurotus cystidiosus. Heinz
Clmenon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes.
Bibliotheca Mycologica, vol. 199. J. Cramer, Berlin-Stuttgart,
2004.
http://www.ne.jp/asahi/mushroom/tokyo/tricholoma/yagura/yaguratake.htm
Tlustostnn buky mohou pevat dle ne mycelium houba tak do jist
mry
nepotebuje asko- nebo bazidiospory, je touto cestou "nahrazuje";
tvorba tchto
bunk je vzcnj u veckatch, astj u stopkovtrusnch hub.
Uveden "pevac spory" se vytvej na vegetativnm myceliu
(Phanerochaete
/anamorfa Sporotrichum/, Rhodotus, aleuriospory na vzdunch hyfch
Botryo-
basidium), na plodnicch (Asterophora lycoperdoides, A.
parasitica, Pleurotus
dryinus, viz t modifikace hyf) nebo dochz i k tvorb specilnch
"chlamydo-
sporokarp" (aneb "anamorfn plodnice", jak vytv nap. rod
Ptychogaster,
zahrnujc anamorfy od Oligoporus i Laetiporus). K uvolnn tchto
bunk dojde
rozpadem mycelia, pp. oddlenm z povrchu plodnic nebo
chlamydosporokarp,
na kterch se vytvoily.
Specifickm ppadem jsou tzv. blastocysty (viz obr. vlevo), majc
obdobnou
lohu jako pedchoz dva typy, ale odlin vznik: vytvo se (jakoby
odpu, proto
"blasto-") dcein buka, ale (oproti blastokonidim, viz dle) do n
pejde cel
obsah matesk buky a obal se tlustou stnou.
Clmenon: Cytology
and Plectology ..., 2004
http://www.doctorfungus.org/thefungi/Sporotrichum.htmhttp://users.skynet.be/jjw.myco.mons/Rhodotus_palmatus_2.htmlhttp://www.mycokey.com/MycoKeySolidState/species/Botryobasidium_aureum.htmlhttp://www.mycokey.com/MycoKeySolidState/species/Botryobasidium_aureum.htmlhttp://www.mycokey.com/MycoKeySolidState/species/Botryobasidium_aureum.htmlhttp://botit.botany.wisc.edu/toms_fungi/dec2005.htmlhttp://www.nybg.org/bsci/res/hall/asteroph.htmlhttp://www.nybg.org/bsci/res/hall/asteroph.htmlhttp://www.nybg.org/bsci/res/hall/asteroph.htmlhttp://www.mushroomexpert.com/images/nadon/nadon_pleurotus_dryinus_01.jpghttp://www.mushroomexpert.com/images/nadon/nadon_pleurotus_dryinus_01.jpghttp://houby.humlak.cz/popis.htlm/belochoros_pychavkovity_popis.htmhttp://www.hlasek.com/laetiporus_sulphureus_aa8413.html
Foto
Greg Thorn,
http://www.uoguelph.ca/%7Egbarron/GILL%20FUNGI/PINK/rhodotus.htm
Foto Milan Zelenay,
www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=17169
ww
w.h
lasek.c
om
/olig
oporu
s
_p
tych
ogaste
r_a8446.h
tml
Asterophora lycoperdoides
Postia ptychogaster
Rhodotu
s p
alm
atu
s
Foto Josef Hlsek
Stopkovtrusn houby tvoc chlamydospory na plodnicch, anamorfnch
tvarech a myceliu.
Clmenon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes.
Bibliotheca Mycologica, vol. 199. J. Cramer, Berlin-Stuttgart,
2004.
http://www.uoguelph.ca/%7Egbarron/GILL
FUNGI/PINK/rhodotus.htmhttp://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=17169
Krom popsanch jednotlivch bunk se mohou u nkterch hub
odlamovat
vcebunn fragmenty ("ramified conidia") tvorba diaspor se
zvtenm
povrchem a ppadn vtvench do rznch smr se vyplat pi en vodou
("vodn hyfomycety", pp. druhy rostouc na zaplavovanch
stanovitch).
Zvltnm ppadem vegetativnho rozmnoovn je tvorba stilboid (nzev
podle
Stilbum flavidum, anamorfy od Mycena citricolor) tvo je
multihyfln "stopka",
na n se vytvo a nsledn je odmrtna "hlavika" (t pro tuto
"hlaviku" byl
mykology pouvn termn gema),
kter se po dopadu pichyt na substrt
a kl z n dal hyfy. Clmenon: Cytology and Plectology ...,
2004
ramified conidia
NEPOHLAVN ROZMNOOVN
Stadium, kdy houba vytv pohlavn meiospory, se nazv stadium
perfektn
stadium, kdy vytv nepohlavn mitospory, se nazv stadium
imperfektn.
Nen-li u dan houby v dan fzi ptomno perfektn stadium (= je
ptomno
pouze imperfektn stadium), mluvme o anamorf. Rozhodujc je
neptomnost
perfektnho stadia, protoe kdy se v dan fzi tvo souasn mitospory
a
meiospory (tedy imperfektn i perfektn stadium), jedn se o
teleomorfu (stejn
jako kdy je ptomno pouze perfektn ale to u jde o pohlavn
rozmnoovn).
Nepohlavn rozmnoovn pevauje u hub, kterm se vyplat produkovat
rychle
velk mnostv diaspor pi men spoteb ivin a energie (rzn
anamorfn
druhy z pomocnho oddlen Deuteromycota).
Negativn efekt mutac bez monosti opravy (= prosazen genu z
provho
chromosomu, je-li jen jedna sada) nem pi produkci mnostv diaspor
takov
dopad ("odpad" neivotaschopnch mutant neohroz celou
populaci);
naopak "pozitivn" mutace se projev okamit (nehroz, e by byla
eliminovna
"opravou"). Pro houby, kter jsou dobe adaptovan na konkrtn
stanovit,
je nepohlavn pevn (bez genetickch zmn) i vhodou v ppadech,
kdy
zmny genetick informace pi pohlavnm procesu mohou bt spe
zmnami
k hormu. Mnoh imperfektn houby (Deuteromycota) a vtina zstupc
odd.
Glomeromycota (zabhl mykorhizn vztahy, zjevn netou po zmnch
:o)
se v pirozench podmnkch rozmnouj pouze nepohlavn.
Pleomorfismus znamen, e houba se v prod me vyskytovat v
nepohlavn
anebo pohlavn form (anamorfa, teleomorfa) schopnost tvoit
konkrtn formy
je podmnna geneticky, ale reln projev zvis i na podmnkch
prosted
(nap. nkter druhy anamorfnho rodu Rhizoctonia maj znm
teleomorfy
/Tulasnella/ vypstovan v laboratoi, ale v prodnch podmnkch
zjitn
nebyly). Rzn fenotypov projevy v rznch podmnkch prosted pi
stejnm
genetickm zkladu oznaujeme pojmem fenotypick platicita.
Pleomorfismus s pevldajc anamorfou je typick pro veckat houby
(obvykle
mikromycety), ale i mezi makroskopickmi stopkovtrusnmi najdeme
druhy
dlouhodob pevajc v podob samostatn anamorfy nesouc konidiov
stadium pkladem me bt Inonotus obliquus, tvoc plodnici jednou na
konci
ivota.
http://www.pilzkunde-ruhr.de/ino_obliquus.html
Rezavec
ikm
vlevo plodnice, vrstva pr pod krou; vpravo vcelet anamorfa
http://mushroomobserver.org
/image/show_image/15378?obs=8290&search_seq=408250&seq_key=445495
Foto Irene Andersson
http://www.uni-greifswald.de/~mycology/gallery/Seiten/Inonotus
obliquus.htmhttp://www.pilzkunde-ruhr.de/ino_obliquus.htmlhttp://www.pilzkunde-ruhr.de/ino_obliquus.htmlhttp://www.pilzkunde-ruhr.de/ino_obliquus.html
Konidie vznikaj na specilnch nosich tvo se na konidioforech,
nosnch
hyfch odlinch od ostatnho mycelia mycelium je tedy na rozdl od
vegetativ-
nho rozmnoovn odlieno od reproduknch struktur, ktermi jsou
konidiofory s
konidiemi (z genetickho hlediska je to jedno, nen to jedno z
hlediska
vvojovho).
Ke konidim byly pvodn azeny pouze diaspory tvoen exogenn, ale
naly se
houby, kde konidie vznikaj uvnit matesk buky endokonidie.
Podle zpsobu vzniku lze rozliit nkolik typ konidi (podrobnji viz
dle
u konidiogeneze):
artrospory (= artrokonidie) tlustostnn, vznikaj
dlenm na konci vlkna (pklad Basipetospora);
blastospory tenkostnn, vznikaj puenm
na konci; v um pojet lze vyliit nsledujc typy:
fialospory enteroblastick, tj. pu zevnit bunk;
porospory vznikaj uvnit konidiogenn buky,
malou trbinou unikaj ven.
http://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/mon.htm
seka = 10 m
http://www.vscht.cz/obsah/fakulty/fpbt/ostatni/miniatlas/mon.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/mon.htm
Rzn typy konidi lze rozliit
podle morfologie a potu bunk:
jednobunn amerospory;
dvoubunn didymospory;
vcebunn fragmospory
s bukami v jedn ad;
diktyospory, vcebunn
se "zovitou" strukturou;
vcebunn nekovit i spirln stoen helikospory;
staurospory, vcebunn s vbky do rznch smr;
jako skolekospory jsou oznaovny konidie jedno- i vcebunn, kter
jsou
vrazn tenk a prothl.
Zdroj obrzk na tto strnce:
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Jak typy
konidi
zobrazuj
jednotliv
fotografie?
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Zpsob konidiogeneze je dleitm znakem v systematice imperfektnch
hub nejvce souvis se stavbou konidiogenn buky (konen element
konidioforu, nkdy nahrazuje cel konidiofor). Konidie vznik z
konidiogenn buky:
1) thalicky vznikl konidie je nemnnou soust konidiogenn buky
(resp. konidiogennho vlkna), m jej vnj i vnitn stnu; vlknit stlka
se rozpad na jednotliv buky => konidie (to je ppad artrospor, ji
popsanch ve);
2) blasticky puenm:
a) holoblasticky na stavb bunn stny konidie se podlej vechny
vrstvy bunn stny matesk buky (morfologick rozdl mezi thalickm a
holoblastickm zpsobem vzniku tkv v rozpoznatelnosti vvinu puc buky
ji v jeho prbhu artrospory tvo a do okamiku oddlen jednolit
vlkno):
bu zpsob schizolytick: pi odtpen konidie vnj stna puk, vnitn
vrstva se vchlipuje a na mal pr, kter pi oddlen zacpou Woroninova
tlska;
nebo se vytv mezibuka, ta pak praskne a na vznikl konidii i
matesk buce zbydou "trychtky" z bunn stny tto mezibuky (t oznaovno
jako rexolytick odtren). h
ttp
://w
ww
.mycolo
g.c
om
/CH
AP
4a.h
tm
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
b) enteroblasticky vron cytoplazmy v prvn chvli chrnn jenom
vnitn
membrnou, vnj stnu si konidie "na vzduchu" vytvo sama.
Tvoen vce konidi na jednom konidioforu:
bu vce konidi vedle sebe (obvykle ze zduel konidiogenn
buky, "mchku" (Botrytis cinerea, Spiniger)
http://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/bot.htm
Foto
A. Kubtov 10 m
http://www.mycolog.com
/chapter5b.htm
Botr
ytis c
inere
a je a
nam
orf
ou v
eckat
houby
Botr
yotinia
fuckelia
na
. D
ruhy r
odu S
pin
iger
jsou
anam
orf
am
i sto
pkovtr
usnch B
ondarz
ew
iace
ae
.
Clmenon: Cytology and Plectology ..., 2004
http://www.vscht.cz/obsah/fakulty/fpbt/ostatni/miniatlas/bot.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/bot.htmhttp://www.mycolog.com/chapter5b.htmhttp://www.mycolog.com/chapter5b.htmhttp://www.mycolog.com/chapter5b.htm
nebo na sob, jedna konidie se stv konidiogenn
bukou pro druhou (pklad Cladosporium, obr. vpravo)
anebo cik-cak v podstat sympodiln vtven na
bazln buce (= sympodule; pklad Beauveria /anam.
Cordycipitaceae/, Sistotrema raduloides /Hydnaceae/).
Foto A. Kubtov
10 m
10 m
http://www.sci.muni.cz
/mikrob/Miniatlas/cla.htm
Vlevo dole: postupn vvoj
a foto konidiofor anamorfy
rodu Tritirachium http://www.mycolog.com
/CHAP4a.htm
Sistotrema cf. raduloides
http://www.mycolog.com/chapter5b.htm
http://www.vscht.cz/obsah/fakulty/fpbt/ostatni/miniatlas/cla.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCELLANEOUS/nov01.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/cla.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/cla.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/cla.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/chapter5b.htm
Krom vlastnch spor je dleit i sledovn jizev na konidioforu podle
nich je
vidt, jak konidie vznikaly. Zkladn buka enteroblastickho puen je
fialida
v tom ppad hovome o tvorb fialospor (typick nap. pro Fusarium,
Penicil-
lium, Aspergillus).
Foto vlevo,
kresba vlevo dole:
www.mycolog.com
/CHAP4a.htm
Penicillium islandicum http://www.apsnet.org/education
/IllustratedGlossary/PhotosN-R
/phialide.htm
R. Moore, W.D. Clark, K.R. Stern, D. Vodopich: Botany.
Wm.C. Brown Publishers, 1995.
Sklenn model
Aspergillus herbari-
orum (R. Blaschka,
1929) ze sbrky
botanickho muzea
Harvard University
www.mycolog.com
/CHAP4a.htm
Asperg
illus s
p., fia
lospory
, fialid
y (
orig.
zvt
. 1600x)
http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/phialide.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www/http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlohttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlohttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlohttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlohttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlohttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/phialide.htmhttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/phialide.htmhttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/phialide.htmhttp://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/phialide.htm
Pokud na bazln buce vznikaj, resp. zstvaj
"prstnky" = "lmeky" (okraje protren bun. stny
bazln buky), k se j
anelida (pklady Scopulariopsis,
Typhula) a konidie, pi
jejich tvorb se vytvej lmeky,
jsou anelospory.
He
inz C
lm
en
on: C
yto
log
y a
nd
Ple
cto
logy o
f th
e H
ym
en
om
ycete
s.
Bib
lioth
eca M
yco
log
ica
, vo
l. 1
99
.
J. C
ram
er,
Be
rlin
-Stu
ttgart
, 2
00
4.
Foto A. Kubtov
10 m
10 m
http
://w
ww
.sci.m
uni.cz
/mik
rob
/Min
iatla
s/s
co.h
tm
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Spilocaea pomi
http://www.vscht.cz/obsah/fakulty/fpbt/ostatni/miniatlas/sco.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/sco.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/sco.htmhttp://www.sci.muni.cz/mikrob/Miniatlas/sco.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Vznik konidi podle
poad, v jakm se tvo:
bazipetln
nejmlad konidie je na
bzi u matesk buky;
akropetln
nejmlad konidie je na
vrcholu.
Konidiogenn buky mohou bt determintn (stle
stejn velk), retrogresivn (s narstnm konidi se
buka zmenuje) nebo proliferujc ("prorstn"
obsahu buky do vrcholu).
c) Zpsob, kter nen vyloen holo- ani enteroblastick
(konidie nevznik rozpadem vlkna ani vypuenm s ast
bunn stny konidiogenn buky), je oznaovn jako tretick
(konidie nemus vznikat jen na vrcholu, ale i na boku) =>
takto
vznikaj tzv. porokonidie (pklad Alternaria).
Vytvoen kanlek, kterm konidie opout mateskou buku,
nen ani tak morfologick zleitost, jako sp enzymatick.
Porokonidie Bipolaris sorokiniana, anamorfy od
Cochliobolus sativus (z eledi Pleosporaceae,
stejn jako teleomorfy rodu Alternaria)
http
://w
ww
.docto
rfungus.o
rg/T
hefu
ngi/bip
ola
ris.h
tm
http://www.doctorfungus.org/Thefungi/bipolaris.htm
Opakovn matka moudrosti ...
aneb souhrnn pehled
rznch zpsob konidiogeneze:
http
://w
ww
.mycolo
g.c
om
/CH
AP
4a.h
tm
http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Plodnicm podobn struktury, v nich se tvo pouze mitospory, se
nazvaj
konidiomata:
sporodochia jsou povrchov loiska na hostiteli (obvykl u saprofyt
i parazit
nap. Tubercularia, Fusarium); krom konidiofor mohou bt ptomny i
dlouh
sety (viz Volutella) steriln tlustostnn konce hyf, psobc jako
ochrana ped
houborouty, kterm chutnaj konidie ve slizovm obalu;
Dole: Sporodochia
Volutella ciliata
s dlouhmi setami,
tlejc jehlice jedle.
http://www.cals.ncsu.edu
/course/pp318/profiles_mirror
/deuteromycetes/deutero.htm
http://
www.uoguelph.ca
/%7Egbarron
/MISCE2002
/volutell.htm
Foto Keith Seifert,
http://www.apsnet.org/education/lessonsPlantPath/Fusarium/text/fig08.htm
Vlevo:
Sporodochium, fialidy a makrokonidie Fusarium graminearum.
http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosS-V/sporodochium.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.cals.ncsu.edu/course/pp318/profiles_mirror/deuteromycetes/deutero.htmhttp://www.cals.ncsu.edu/course/pp318/profiles_mirror/deuteromycetes/deutero.htmhttp://www.cals.ncsu.edu/course/pp318/profiles_mirror/deuteromycetes/deutero.htmhttp://www.cals.ncsu.edu/course/pp318/profiles_mirror/deuteromycetes/deutero.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCE2002/volutell.htmhttp://www.apsnet.org/education/lessonsPlantPath/Fusarium/text/fig08.htm
kormie = synnemata jsou vztyen svazky konidiofor /odpov.
mycelilnm
provazcm/, na jejich vrcholu se tvo konidie (vznam: zoochorie,
zde konidie
lpe "nabal" prochzejc ivoich) vyskytuj se u hub veckatch
(Penicillium
vulpinum, Graphium ulmi) i stopkovtrusnch (na teni
Dendrocollybia racemosa);
http://www.apsnet.org/edcenter
/illglossary/PagesA-D.aspx
Kormie Penicillium vulpinum Carlile et Watkinson: The Fungi.
Academic Press London, 1994
2 typy kormi: vlevo spojen konidiofory a voln konidie, vpravo
konidie slepen v slizov kapce.
Kormie Graphium ulmi (anam. od Ophiostoma ulmi)
Dendrocollybia racemosa
Foto Jens H. Petersen
http://www.svampe.dk/svampe/Issues/vol30/C-racemo.htm
Clmenon: Cytology and Plectology ..., 2004
http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosA-D/coremium.htmhttp://www.nybg.org/bsci/res/col/racemosa.htmlhttp://www.svampe.dk/svampe/Issues/vol30/C-racemo.htmhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/PagesA-D.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/PagesA-D.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/PagesA-D.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/PagesA-D.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/PagesA-D.aspxhttp://www.apsnet.org/Education/IllustratedGlossary/PhotosA-D/coremium.htm
acervuli (jedn. . acervulus) jsou tvary obvykle uzaven pod
epidermis
hostitelsk rostliny => za zralosti konidi dojde tlakem
narstajcho loiska
k jejmu protren (pklad Dothiostroma); i v acervulech mohou bt u
nkterch
hub ptomny t dlouh sety (viz Colletotrichum);
http://www.forestryimages.org/browse
/detail.cfm?imgnum=0176051;
foto H. C.
Evans
Dothiostroma, anamorfa od Mycosphaerella pini
3 obr.: http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Foto J. C. Correll,
http://www.apsnet.org/online/archive/1-28.htm
Colletotrichum dematiae f. sp. spinaciae
http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosA-D/acervulus.htmhttp://www.forestryimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=0176051http://www.apsnet.org/online/archive/1-28.htmhttp://www.forestryimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=0176051http://www.forestryimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=0176051http://www.forestryimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=0176051http://www.mycolog.com/CHAP4a.htmhttp://www.apsnet.org/online/archive/1-28.htmhttp://www.apsnet.org/online/archive/1-28.htmhttp://www.apsnet.org/online/archive/1-28.htm
pyknidy pedstavuj obdobu plodnic typu perithecium, zanoen
lahvicovit
tvar s vysovacm otvorem ostiolem (nap. Phoma, Valsa,
Cytospora).
http://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/Pages/N-R.aspx
Vlevo: pyknidy coby ern teky na listov nekrze zpsoben Phoma
lingam. Vpravo: podln ez pyknidou Sphaeropsis sapinea.
Systm pomocnho oddlen Deuteromycota je zaloen na tvorb a
charakteru
rznch konidiovch struktur: Hyphomycetes tvo pmo na myceliu
jednotliv
konidiofory nebo vytv kormie nebo sporodochia, Coelomycetes tvo
konidie
v pyknidch nebo acervulech.
Foto T. A. Zitter,
http://vegetablemdonline.ppath.cornell.edu/photopages
/Cucurbit/Gummy/GSBfs3.htm;
3 obrzky: http://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Zeteln ostiola pyknid Phoma cucurbitacearum.
http://www.apsnet.org/education/IllustratedGlossary/PhotosN-R/pycnidium.htmhttp://vegetablemdonline.ppath.cornell.edu/photopages/Cucurbit/Gummy/GSBfs3.htmhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/Pages/N-R.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/Pages/N-R.aspxhttp://www.apsnet.org/edcenter/illglossary/Pages/N-R.aspxhttp://www.cals.ncsu.edu/course/pp318/profiles/deuteromycetes/deutero.htmhttp://vegetablemdonline.ppath.cornell.edu/photopages/Cucurbit/Gummy/GSBfs3.htmhttp://vegetablemdonline.ppath.cornell.edu/photopages/Cucurbit/Gummy/GSBfs3.htmhttp://vegetablemdonline.ppath.cornell.edu/photopages/Cucurbit/Gummy/GSBfs3.htmhttp://www.mycolog.com/CHAP4a.htm
Sporangia = vtrusnice
jsou tvary, v nich se
vytvej vtrusy (spory)
endogenn to znamen,
e jsou v prbhu vvoje
uzaveny ve sporangiu,
ze kterho se uvoluj a
v dob zralosti.
Jsou-li vznikl vtrusy
rejdiv, tedy zoospory,
vytvej se v zoosporangich (oddlen Chytridiomycota,
Oomycota).
U hlenek jsou pezimujcm stadiem spory, chovajc se pi klen jako
sporangia
=> vyrejd z nich myxoflagelti (= myxomondy).
Odpovajc = trval sporangium
(oznaovan t jako odpovajc =
trval spora) je tlustostnn, pezimujc,
jednobunn; ve chvli klen v nm
dochz k dlen bunk.
Sporangia u nkterch zstupc odd. Oomycota
(nap. Phytophthora plse bramborov) mohou
klit nepmo (namsto zoospory, kter se ve
"zkrcen ontogenezi" encystuje, ani by vyrejdila,
vyrst ze sporangia hyfa) nejsou to ve striktnm
pojet prav sporangia, odpovdaj sp definici
konidi (tak jsou nkdy nepesn jako "konidie"
oznaovna).
Sporangia se mohou vytvet i na vegetativnch
hyfch (Saprolegnia). Foto: Marshall Sundberg,
http://www.botany.org/plantimages/ImageData.asp?IDN=02-007h
Saprolegnia sp., sporangium
Phytophthora infestans, celkov pohled na sporangia na povrchu
listu a mikroskopick detail.
http://www.nysipm.cornell.edu/publications/blight/default.asp?metatags_Action=Find(%27PID%27,%272%27)
http://helios.bto.ed.ac.uk/bto/microbes/blight.htmhttp://www.botany.org/plantimages/ImageData.asp?IDN=02-007hhttp://www.botany.org/plantimages/ImageData.asp?IDN=02-007hhttp://www.botany.org/plantimages/ImageData.asp?IDN=02-007hhttp://www.botany.org/plantimages/ImageData.asp?IDN=02-007hhttp://www.nysipm.cornell.edu/publications/blight/default.asp?metatags_Action=Find(%27PID%27,%272%27
Ve sporangich (sensu stricto) se tvo nepohybliv spory =
aplanospory. Pokud
je e o sporangiosporch, bvaj tm obvykle mnny prv spory tohoto
typu.
http://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka/zygomycety/s13.htm
http://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka
/zygomycety/s5.htm
http
://z
ygom
ycete
s.o
rg/index.p
hp?id
=1
08
Rzn typy sporangi v du Mucorales
Rozen konec sporangioforu uvnit sporangia (vytrvv i po jeho
rozpadu, viz stedn vtev Actino-mucor elegans na obr. vlevo) se nazv
kolumela, zatmco apofza je rozen konec sporangioforu pod sporangiem
(pklad Absidia spinosa, obr. vpravo).
Pevzato z R. Moore et al.: Botany, 1995.
Rhizopus stolonifer (orig. 500x)
http://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka/zygomycety/s13.htmhttp://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka/zygomycety/s5.htmhttp://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka/zygomycety/s5.htmhttp://biomikro.vscht.cz/trp/documents/savicka/zygomycety/s5.htmhttp://zygomycetes.org/index.php?id=108
Nejastjm ppadem je tvorba jednoho terminlnho sporangia na
sporangio-
foru, ale mohou i bon vznikat men tvary sporangioly, asto
obsahujc
jen jednu sporu. Rozdl sporangia a sporangioly oproti konidii
tkv v tom,
e konidie m jen jednu stnu, zatmco u jednosporovho sporangia
nebo
sporangioly jsou dv stny pod sebou (mohou budit dojem dvou
vrstev jedn
stny) jedna pat sporangiu/sporangiole a druh vlastn spoe.
Vytvej se sporangia u hub veckovtrusnch a stopkovtrusnch?
jak se to vezme. Neexistuj u nich sporangia, v nich by spory
vznikly
endogenn mitzou, ale vytvej se meiosporangia vecka nebo
bazidie.
Naopak u oddlen Oomycota, Chytridiomycota, Zygomycota a
pbuznch
se vytvej jen mitosporangia.
