Vydává ZŠ, Dr. E. Beneše 1, 78701 Šumlled,;Tel. 583 21 30 11,Redakcní rada:

Lucie Dhišová, Denisa Pažitková,Monika Šindlerová, Helena Hrehíclwvá,Betka Cvrkalová, Michaela MalínkoYá

Pocet vj,tisku: 70 kusu

c o PY~:l9ht ©.:. Z fAK L fA DNI SK OL fA "$,~~~:ER K , Dr. E. B (! n P. $ (! 1

Úvodník

Aje to tady! Obvyklá veta každého úvodníku. Je opravdu težké vymyslet neco nového.Zimní období je rok co rok stejné, ale presto ho máme rádi. Cím je clovek starší, tím si více

uvedomuje radost z toho, když se u stromecku sejde celá rodina. Méne už premýšlí nad tím,kolik dostal dárku.

Na cas blýskajících se stromecku a vonavého cukroví se tešíme už od chvíle, co uvidímepadat pnmí sníh. Jak tyto svátky vznikly? Jak se slaví v exotických, nám nekdy neznámýchzemích. To vše se doctete práve v tomhle zimním vydání TREFY.

Hezké svátky plné pohody a klidu, hodne štestí do nového roku vám preje celá redakce.

Jak napríklad slaví Vánoce reditel školy?*Jak se zmenil Váš vztah k Vánocum od detství po soucasnost?Jako každé díte jsem rešil pocet dárku, ale ted mi predevším záleží na tom, aby se sešla celárodina pohromade. Mou zálibou je obdarovat rodinu. Dárky, které kupuji, nemusí být zrovnanákladné, ale mely by potešit. ..*Mel jste nekdy nejakou neobvyklou štedrovecerní veceri?Ne. Držím se starého zvyku, kapr a salát. V detství to bylo filé.*Varíte?

Je to jeden z mých konícku, ale strídám se se svou manželkou.*Máte nejaké rodinné .nyky?Držím se starého zvyku krájení jablícka, pouštení lodicek ze skorápek orechu.*Jak si predstavujete vánocní výzdobu? Dáváte na ni velký duraz?Výzdoba by mela být esteticky vyvážená. Nejsem fanda umelých kýcu, dávám prednostprírodní dekoraci. I když stromecek máme obcas umelý.*Jak oblíbené jsou u vás Vánoce?Jsou stoprocentne na prvním míste. Protože se schází celá rodina. Ale svátky a narozeninypríbuzných jsou taky oblíbené.*Kolik se vás u stromecku sejde?Všichni clenové užší rodiny, tedy ctyri.*Jak trávíte ostatní vánocní dny? U televize nebo návštevami s rodinou?Venuji se sportu (lyžování) a pritom navštevuji známé, kamarády a sdílíme spolecné zážitky.

Dekujeme panu rediteli za rozhovor a prejeme príjemné vánocní svátky a mnoho úspechu donového roku! Helena Hrebícková a Betka Cvrkaová, 8. D

KDO TO BYL MIKULÁŠ A KDO JE SANTA CLAUS?MIKULÁŠ

Ríká se, že Mikuláš býval biskupem ve meste Myra v dnešním Turecku. Žil prý ve ctvrtémstoletí, takže je tomu už 1600 let. Proslavil se láskou k detem.

V legendách se hovorí i o zázracích, které vykonával. Jedna z legend vypráví o jistém muži,který se zadlužil, a hrozilo, že bude muset prodat své tri dcery do nevestince. Když se o tomdozvedel Mikuláš, vhazoval otevreným oknem do ložnice dívek tri noci za sebou peníze, kteréstacily nejen na dluhy, ale ješte zbylo na veno.

Biskupem se stal tak, že tehdy v maloasijskén meste Myra zemrel biskup, a protože nebylžádný vhodný kandidát, mel se jeho nástupcem stát ten, kdo následujícího rána jako prvnívstoupí do chrámu. Byl to Mikuláš. Ten nakonec úrad prijal a stal se roku 300 biskupem.

SANTACLAUS

Jméno Santa Clause vzniklo v Americe zkomolením jména Sv. Mikuláš. Jemu holandštípristehovalci ríkali Sinter Klaas. Nejdríve nosil dárky 5.prosince jako u nás, ale casem se

nadílka presunula na Štedrý den. Ješte na zacátku 19. století si jej lidé predstavovali jakodrobného mužícka v kožešinovém obleku, který jezdil na saních tažených sobem.

Tato osoba nepochází, jak by všichni rekli, z Ameriky, ale z Finska. Ješte ve 20. letech 20.století se Santa Claus bežne zobrazoval v oblecení barvy modré, zelené ci fialové a pripomínalspíše elfa nebo skreta.

Reklamní Santa Claus ovlivnil velkou cást sveta a trochu zamotal dodržované zvyky vnekterých zemích. I u nás nahradil novodobého Dedu Mráze a cástecne i Ježíška.

Mikuláš, který chodí za detmi s dárky 5. prosince, však odolal. Proto si málokdo uvedomí,že u nás nadeluje sv. Mikuláš v prosinci dvakrát. nejprve pod svým vlastním jménem a pak podpseudonymem Santa Claus.

Helena Hrebícková,8. D

NEJKRÁSNEJší STROM

Kdo myslí na Vánoce, myslí zároveií na vánocní stromek. Dnes si sotva dovedemepPedstavit, že bjrvalydoby, kdy lidé pestré vyparádené vánocní stromky vi/bec neznali.A ppeceje tomu tak. Jen vecne zelené vetve chvojí bývaly odjakživa nezbytnou ozdobou každéhodomu.Mely od nej zahánet zlé duchy a platily za symbol životJ1ísíly. Kdysi lidé neznali necotakovéhojako vytápení a elektrické svetlo.Zimy bivaly kruté a všichni se utešovali jen nadejína novou zeleií.

Ozdobné vánocní stromky, nejcasteji jedle - nemecky Tanllellbaum, se v domácnostechobjevily až mnohem pozdeji.Kolem roku 1600 je v jedné alsaské kronice první zmínka otom,že byl postaven Dannenbaum, ozdobený ružemi z barevného papíru, jablky, sušenkami acukrovím.Svícky se tenkrát takéješte nepožívaly.

Tn1aloješte dlouho, než se zvyk zdobit vánocní stromek, jak ho známe, rozšíNl.Teprve v 19.století se stal nedílnou soucástí vánocních svátku. Dnes se zdobí na celém svete. K

nejrozšíPenepím ozdobám patN svícky, barevné koule, andelícci a slamené hvezdicky.Mnoho lidí, ktelým leží na srdci ochrana pNrody, zacalo také místo Pezaných vánocních

stromkzi kupovat stromky s hlineným obalem, které pak po vanocích znovu zasazují. Je toskvelá myšlenka, ale jen pro ty, kdo mají na zahrade dost místa, protože jehlicnaté stromybývají veliké.

Helena HPebíckováVÁNOCNÍ PRÍBEH

Tento príbeh se stal, když jsem ješte nebyla na svete a muj brácha a ségra byli ješte malí. 23. prosince celárodina nazdobila spolecne krásný, velký stromecek a všichni se tešili na Štedrý den. Samozrejme že nastromecku visely nejaké sladkosti a mí sourozenci se k ránu vydali na lup. Rodice ješte spali, když vtom seozvala velká rána. Mamka s tatkou vybeWizdešene do obýváku. Hádejte, co se stalo!

Vánocní stromecek ležel v celé své paráde na zemi! Dva lupici se utíkali schovat do pokojícku. Rodice sihned domysleli, co se stalo. A protože byl Štedrý den, tak brali všechno s humorem. Znovu postavili stromeceka doplnili nové ozdoby na místo rozbit)'ch.

Štedrý vecer byl skutecne pekný. A casto v naší rodine vzpomínáme na "kácení" vánocního stromku.Helena Hrebícková

RECEPT**RECEPT**RECEPT** *RECEPT***RECEPT***RECEPT***RECEPT**RECEPT**RECEPT**RYCHLÉ MANDLOVÉ HRUDKY

Co k tomu potrebujete? Jak se to delá?100 mandlových hoblinek 1) Mandlové hoblinky nasypte na pánev(bez tuku), opražte je a nechte150 cokoládové polevy vychladnout.papír na pecení 2) V hrnci uvarte vodu. Dejte polevu do malé misky . Nechte ji stát v horképlech na pecení vode, dokud se poleva nerozpustí.3) Vmíchejte do polevy mandle.4) Plech nebo podnos vyložte papírem na pecení.5) Dvema cajovými lžickami vytvarujte na plechu nebo na podnose hrudky z mandlové masy a nechte je presnoc osclmout.

Dobrou chut preje Helena Hrebícková

VÁNOCE - dny klidu a míru, osmažený kaprík, bramborový salát a vánocnístromek prohýbající se pod tíhou a množstvím ozdob. Tak takhle nejak to zapár dní bude vypadat ve vetšine domácností u nás. A možná k tomupripadne i bílý sníh. ALE JAK SE SLAVÍ VÁNOCE V NEJRuZNEJšíCHEXOTICKÝCH KOUTECH NAŠí PLANETY?

KoreiskV dedula

Deti v mnoha zemích se tešívají na dárky od Santy Clause. V Koreji mu ale ríkají SantaGrandfather - že by typický asijský projev úcty ke stárí? Dospelí zdobí vánocní stromky(vetšinou umelé) a rozsvecují vánocní žárovicky (vetšinou pravé).

Asi jediným, zato však obrovským rozdílem mezi americkými a korejskými Vánocemi jekuchyne. Místo krocanu se podává rýžová polévka, hovezí maso, bramborové nebo fazolovénudle, korenené cínské zelí, .ovoce a sladkosti. A vlastne je tu ješte jeden rozdíl. Neprejí sinavzájem" Marry Christmas", ale "Sung pan Juk Ha".

Brazilské Vánoce isou podobné evropskýmJihoamerický temperament dodává temto svátkum opravdu netradicní ráz. Vánoce jsou zalité

sluncem, hýrí všemi barvami a patrí k nejduležitejším svátkum roku. Živé vánocní stromeckyjsou velmi drahé, a tak se setkáváme spíše s umelohmotnými napodobeninami. Lidé je zdobínejruznejšími pestrobarevnými ozdobami, pro než nekdy nebývá strom ani videt.

Štedrovecerní tabule nabízí v Brazílii peceného krocana, ovoce, morské ryby a sladkézákusky. Brazilci o sobe tvrdí, že jsou velmi štedrí a velkorysí, a tak jsou pro ne Vánoceobdobím velkých nákupu a shonu. Podobnost s Evropou je ciste náhodná.

Pestrobarevné MexikoNa trzích se prodávají ruznobarevné sklenené ryby v drevených rámech, dlouhonozí ptáci z

lakovaných tykví a další Winené ci slamené postavicky zvírat.VzWedem k vysoké cene jsou vánocní stromecky k videní pouze v kostelích, divadlech,

lepších restauracích a bohatých domácnostech. Ve vetšine rodin se podle staré tradicenahrazuje stromek pinatou - velkým hlineným džbánem. Ten predstavuje vykrmeného krocanaa je ozdoben papírovým límcem a perím. Bývá zavešen nade dvermi a dospelí do nej dávajísvým potomkum hracky a cukroví.

Vánocní piknik na plážiNa dárky se teší také deti v Austrálii. Ostatne, kdo by se netešil, když má neco dostat?

Zatímco my, Stredoevropané, se povetšinou tešíme na sníh, u našich protinožcu je na Vánocertut teplomeru vysoko nad 30°C. Lidé v Austrálii vetšinou tráví vánocní svátky na plážích.Zkrátka mají Štedrý den v plavkách.

I na tomto kontinentu mají rádi vánocní stromecek. Vetšinou jsou však umelé nebo zasazenév kvetináci. Že by ekologická uvedomelost?

Štedrovecerní hostina má formu pikniku pod otevreným nebem a všude jsou mrakypestrobarevných balonku.

Dárky zde však neroznáší Santa Claus, ale obrovský krab s velkými klepety. Temi - podlelegend- každého, kdo v nej neverí, rozcupuje a hodí do more jako potravu rybám.

At duch Vánoc vstoupí kamkoli, všude by mel prinášet radost, pohodu, pokoj lidemdobré vule. Tak tedy: "Št'astné a veselé!" . Betka Cvrkalová, 8. D

CO NOVÉHO NA NAŠí ŠKOLE

Konstatuieme: POZITIVNÍ A CHV ÁLmODNÁ AKTIVITA ŽÁKU ROSTEVýstava klobouku

Akce s velkým ohlasem. vsichni jste prezentaci výrobku 7. B mohli videt ph malé módníplehlídce. Tato akce byla duležitá pro trojici devcat. Zjistila, že uvádet, komentovat, mluvitdo mikrofonu je plesne vec, která by jim "sedela ", ktrerou by chtela zkusit znovu. A tak sezrodilo školní rádio.

Máme "Školní rádio"1. prosince se na naší škole rozjelo "Školní rádio". Úcinkují v nem tri dívky (DJ) ze 7. B -

Terez, Monca a Renca.Co je naším cílem? Aspon trochu vám zpestrit pátecní dvacetiminutovou prestávku. Hrajeme

Wavne písnicky na vaše prání.Prijímáme vaše kritiky i nápady na zlepšení rádia. Doufáme, žetoto rádio vydrží i nadále. Takže zatím na slyšenou!!!

Vaše Dl - Monca, Renca a TerezPoznámka redakce: Druhé vystoupení devcat v rozhlase bylo ješte zdarilejší než první. Pozorný posluchac sirozhodne všiml profesionálního pristupu, s jakým vedla Renata rozhovor s dívkou s deváté trídy. Výberskladeb a "méne decibelu" ocenili zvlášte ucitelé. Školní rádio vysílá totiž v case, kdy mají kratinkou chvíli naodpocinek.I letos procházel školou Mikuláš s cetným doprovodem

Každý rok jsme zvyklí, že 5. prosince chodí po budove školy pruvod certu, andelu sMikulášem. Certíci chrestí retezy, ale andelé i Mikuláš mají s sebou vždy neco dobrého -nejaké drobné sladkosti pro hodné deti.

Všem zúcastneným dekujeme a príští rok se opet tešíme na milou návštevu.*zk*

Už se to ví! NEJhezcí dívka. chlaDec. neihezcí Daní ucitelka a Dan ucitel chodí DOškole!Žáci 2. stupne rozhodovali o tom, kdo získá oznacení NEJhezcí v každé "kategorii".

JAK NÁS NAPADLO UDELAT TAKOVOU SOUTEŽ (Miss, Missák ...)Jednou takhle o víkendu jsme se koukaly na film, ve kterém byla soutež o nejhezcí lidi školy.

V tom okamžiku nás napadlo, že bychom tohle mohli uspoládat na na.~íškole.No, jak jste už zaregistrovali, splnilo se to.My už známe víteze a vítezky z 1. a 2.stupne.Gratulujeme a plejeme další Úspechy.Výsledky vyhlásíme v pátek 22. prosince 2006. Mužete se tešit na dis/wtéku a nejaký

program.Prosíme vás a tímto taky žádáme, abyste si priprm,m nejaká vystoupení pro ostatní žáky

školy.Svá vystoupení nám budete moci predvést v pátek 15. prosince v malé telocvicne (

poslední 2l'Yucovací hodiny). Se svými nál'rhy nás mužete zastihnout v 8. D.Vaše redaktorky Denca a Lucka, 8. D

K souteži vyhlášené v minulém císleCO JE SVÍZEL PRÍTULA?

Svízelu je mnoho druhu: napr. encyklopedie Naše kvetiny II Miloše Deyla a Kvetoslava Hískauvádí svízel syrištový, krížatý, jarní,okrouWolistý, severní, svízel povázku a svízel lesní, drsnýa samozrejme svízel prítulu.

Jedná se o vysokou bylinu s dlouhými, chabými lodyhami, která se prichycuje háckovítýmicWupy na okolní rostliny.

Nebot je hojný v krovinách, ve svetlých lesích, v po~ích na rumištích, stací, když projdetekolem, a hned se prichytí na vás.Práve díky háckovitým chlupum se jej težko zbavíte. Tak

dokonale drží na vašem oblecení, že je s ním opravdu svízel! !I *zk*

.d)-

.-;;;«.7

'... '.".' ."-..... ~"t }~ . " ..Odpovedi na danou otázku bychom se asi nedockali - ke škode veci, ne bot' i phrodopis je

veda velice zajímavá! Spousta vecí má své kouzlo. A název rostliny - svízel prítula - to jendotvrzuje.

Nakonec jsme se domluvily spaní ucitelkou Pohzkovou, ona název rostliny vysvetlila žákllm7. B. Ti se pak pokusili o ní napsat ve verších. JE :.k·~

Tereza Godinová

Rostlina svízel phtulaje velmi phtulná.Kdyžjdu spechem,lepí se chlupemna moji boticku-krásnou novou tenisku.Lepí se lehce,dolzl jde težce.

Ruda Gažar

Když travou procházíte,svízel pNtom nacházíte.Bobule se prilepina vaše nové kalhoty.

Laura Doubravová

Svízel phtulaje velký šikula.Na lodyze hácky má,K lidem se pNchytává.PNtutí se k nohavici,má ji za svou" milovnici H.Nohavice odpoví:Vrat' se zpátky do polí!

Adam Kudela

Tojsem já, svízel phtula,ríkaji, že jsem šikula.Obmotám se kolem dokola,bude z toho pohroma.

Veronika Brtníková

Proc práve svizel phtula?Rostlina je to phtulná.Sotva nekdo projde,hned na neho dojde.Nemuže se pohybovat,nesmíme ho ale podcenovat.Vždy je, kde chce být,nelze ho jen tak oprá.šit.

Monika Šindlerová

Když jdeš v tráve, pi:;itutí se.Je s ním pak velký svízel,težko odlepi se.Je doterný a težko se ho zbaviš.DlUežité, že se pNtom baviš.Malinké kulicky na tvém trickumáš a nejen na chvilicku.

HOKEJISTÉ Z 9. C - JAcí JSOU MIMO ŠKOLU? CO PROŽÍVAJÍ VKOLEKTIVU?

Co na sebe prozradili samotní hoši z 9. C ?Škola je evidentne nebaví. A dávají to mnohdy hodne znát. O tom by mohli mnozí vyucující

dlouze hovoht. Jacíjsou na lede? Co prožívají? Jaké mají zážitky? Co plámljí do budoucna?Kam to chtejí dotáhnout v hokeji?*Cím je pro vás hokej?Prý zábava i drina. Nekdy je to opravdu tvrdý! Ale je tam dobrá parta. A tak se venují hokejipro zdraví i fYzicku. Pondelí, úterý, streda, ctvrtek jsou tréninky, v pátek a v nedeli zápas.Mají radost z toho, když dají gól nebo vyhrají zápas.*Zacali sami nebo je do hokeje "natIacili" rodice?Nekterí si to už ani nepamatují. Jiného k hokeji privedli rodice. Jsou i tací,kterí chteli zacítsamI.

*Jak vypadá atmosféra v šatne? Pri tréninku, pri zápase?Shodují se v tom, že to v šatne hodne smrdí. Málokdo by tam vydržel.Pri tréninku je tamdobrá pohoda, legrace. Baví se o holkách i o sexu. Když vyhrávají, dobre se baví na úkorsoupere. Radost z vítezství je úmerná síle soupere. Když prohrávají, jsou zakriknutí azklamaní. Nekdy se hádají, nadávají si ( sproste), vytýkají si chyby, probírají taktiku. Trenérjim nadává.*Jaký mají vztah s trenérem? Je pro ne rádce, prítel? Nebo je tvrdý, nerudný?Vetšinou se shodnou, že na lede je nárocný, to rve, nadává. Ale jinak je " normální". Je to prý"srandista". Je na ne prísný, protože po nich chce výsledky. Ale je to ,jen clovek", ale dá se sním komunikovat.

*Jak vás podporují rodice? A zvlášt maminky?Rodice je samozrejme podporují, hlavne financne. "Rvou" se za nás. " Moje mamka chodískoro na každej zápas, pravidlum ale moc nerozumí."*Jak daleko si myslíš, že jsi schopen se v hokeji probojovat?"Je to zábava a doufám, že to nekam dotáhnu (treba na rybník). Až budu mít syna, budu sesnažit vést ho k hokeji.""Chtel bych se dostat do NHL, a proto dru a makám mimo trénink.""Osud ukáže. Svého kluka bych nenutil, aby hrál hokej, nechal bych ho rozhodnout se.""Chtel bych se dostat do EXTRALIGY, treba Vítkovice nebo jiný tým, proto to delám."

Jak vvnadá oblékání

Asi málokdo z nás laiku si dovede predstavit, jak to vypadá v šatne, když se kluci chystají naled. Když si to necháte popsat, vypadá to následovne: Nejdríve obléknou ribano ( sportovnítrikot vcelku). Pak šuspik?, holene, štulpny, gate, vestu, nákoleníky, dres, nákrcník, brusle,helmu, rukavice, hokejku. Zacínají nazí, ale na lede je spatríte už náležite "vymustrované".

A poznali byste je? Chodíte se dívat? Víte, jak který kluk bruslí? Jestli je na lede šikovný?Chodíte je povzbuzovat? Zkuste to. Treba vás hokej taky chytne! *zk*

DOPIS OD SANTA CLA USE

Asi v páté tríde jsme meli anglictinu s paní ucitelkou Krejcí. Vyzvala nás, abychom si na dalšíhodinu anglictiny donesli dopisní papíry, že napíšeme psaní do Finska, odkud pochází SantaClaus.

Paní ucitelka nám na tabuli napsala znení jednoduchého dopisu, protože jsme ješte mocanglicky neumeli. Psaní jsme mohli odeslat do sídla, které obývá Santa.

Odpoved došla jen dvema z nás, protože jen já a má kamarádka jsme úkol dotáhly do koncea dopis na pošte podaly.

Pamatuji si presne na ten den, kdy jsem obdržela "neznámé psaní". Sedela jsem na kresle vpredsíni. Prišla za mnou mamka, že mi prišel nejaký dopis. Byl psán anglicky a "vylepšen"obrázky Santy.

Chcete vedet, co obsahoval?MzV mil)! kamaráde,

moc Ti dekuji za Tvuj dopis. Velmi me potešil. Vánocní ruch je už konecne pryc, mám cas Tinapsat a povedet, jaké veci ve Finsku jsou.

Rád bych ti rekl zajímavou historku o"lé ceste kolem sveta.Vedel jsi, že na hlavní poštu Santa Clause na severním pólu se dostane pres pul milionu

dopiS1/ rocne? Dlouho pred VánoÓ se rychlí a mrštní elfové starají o po,štu a berou to jakosvuj velký Úkol.Deti a dospelí z celého sveta posílají dopisy, aby rekli, jak žijí. Když se vracímz cest, sednu si ke krbu, abych si v teple precetl príbehy mých drahých kamarádu. Mezidopisy byl TV1ijmilý dopis, který jsem si cetl nekolikrát ...Dopis pokracuje dál. Pokud byste chteli také napsat dopis Santovi a hlavne - dostat odpoveddo Vánoc (a ne až na jare, jako v tomto prípade), meli byste svuj dopis odeslat s dostatecným- nejlépe nekolikamesícním predstihem. Pak se dostane k rukámelffi vcas a i odpoved vászastihne v case vánocním.

Helena Hrebícková, s prekladem pomáhala Betka Cvrkalová

lbc plaec whcre SlUl" Clnus Uvcs,bcyone! tbc Arctle Clrclc.

~~~~~~ ••~~~~e~~'1r~c~glypcoplc.Arclte ClrclenlUC: is no hurry here, thc: husLleand bustle of the towns ecboes farln tbc soutb. licre summer bringstbe n1ghtle •• n1ghrs, lUld wlntcr'smag!e Is tbc blue rwUight.

• www.santaclaus.fi

Here in Rovaniemi, spring is gradually approaching. I often stop to recallmy journeys over land and sea. I reeall vividly one speeial oeeasion as aYOlmggirl climbed on my lap, gave me a big hug and whispered a littlesecn:t in my ear. Her greatest wish was for Christmas to 1astforever. Theneveryone would always earry a safe and warm feeling in their hearts.

lt is also my great wish to see goodwill and love between foIk. The magieof Christmas is time for your loved ones. This is the wonder and joy ofChristmas.

Fondest wishes,

CESTUJEME S MALINOUHRADY A ZÁMKY - tentokrát K A R L Š T E J N

Hrad Karlštejn je pýchou Berounska. Byl založen v roce 1348 Karlem IV ve stylu vrcholnégotiky. Stavbu vedl slavný Matyáš z Arrasu.

Hrad nevznikl pouze jako císarská rezidence, ale jako pevnost k uchování korunovacníchklenotu. V puvodním stavu se zachoval do 16. století. Pak byl prestaven. K další velké zmenedošlo na konci 19. století.

V císarském paláci spatríte 3 síne - dvorenínskou, manskou a hodovní. Nejvetšíhoprekvapení se dockáte na konci prvního okruhu. Spatríte Pokladnici a Klenotnici. Nejvetšímlákadlem je replika svatovác1avské koruny .. Tento hrad ze 14. století je lákadlem na výlet pro ceské turisty, ale vetšinou hrad navštevujíturisté ze zahranicí. ly

MALINA '.:.,/(Michaela Malínková, 8. B)•Karlštejn

je ze v.5ech hradzl vybudovaných Karlem IV. nejvýznamnej.5í. Od Prahy je vzdálen 30 km.Základní kámen položil pražsk)l arcibiskup Arnošt z Pardubic dne 10. cervna 1348 jménemsvého císalského pNtele. Stavba pokracovala tak rychle, že tu Karel mohl pobývat se svýmdvorem již v roce 1355. Pevný hrad postavený podle francouzsk)lch VZOrlJnemel v té dobe vestrední Evrope obdoby. Karel si tu prál uložit korunovacní klenoty Rímské ríše a daLriíposvátné pledmety.Aby poklady ukryté uvniti nepadly do rukou nepNtele, vedly stavitele kneobycejné dukladnosti. NapNklad severní zed veže je témer 7 metJ'zl silná.Do ticha hradu obklopeného hlubok)lmi hvozdy pNjíždeli predstavitelé Ríše a pl~edníchevropských dvoru, aby zde projednávali duležité státJlí záležitosti.

Nejvýše se tycí vež, v níž je nejnádhernejší a nejpo51.>átnejŠíprostora hradu - kaple svatéhoKNže. Pokud ji chcete v soucasné dobe nav.ritívit, musíte si prohlídku pl~edem o~jednat.Místnost je po rozsáhlé rekonstrukci zpNstupnována jen omezenému množství lidí v malýchskupinkách, aby se zabránilo jejímu ponicení.

Karlltejn.Hrad byl vybudovánna trech úrovnich: nejnižšítvorí budovy urcené k obývánícisari, jeho rodine a družine, vedruhé je ve veži kostel P. Marie a kaplesv. Kateriny; nejvýše se tyci vež, v niž jenejnádhernejší a nejposvátnejší prostorahradu - kaple sv. Krik Obe veže bylynedobytnými pevnostmí, v jejichž nižšíchpatrech byly také obytné mistnostia kaple. Karlovo práni, aby pokladyukryté v obou vežích nepadly do rukounepritele, ani kdyby jiné cásti hradu bylydobyty, vedly stavitele k neobycejnédukladnosti: severní zed vetší vežeje témer 7 m silná a zdi stredniveže merí vlc než 3 m.

pOVÍDÁ SE O KARLŠTEJNE

* že císar Karel zakázal ženám vstup do hradu. Proto mohlo vzniknout drama JaroslavaVrchlického Noc na Karlštejne a také stejnojmenný muzikál, v nemž císarovnu Elišku zahrálaJana Brejchová. Císare Karla IV. ztvárnil Vlastimil Brodský. Ústrední písen nazpívala HelenaVondrácková.

* že císar sedával na trunu mezi dvema okny tak, aby svetlo zvencí dopadalo do tvárepríchozích. Sám zustával v prítmi. To proto, aby nemeli možnost pozorovat, co se mu zrací vetvári. *zk*

Robin Hlavsa, 7. B

PROC SE KIKI SKLENÍKU VYHÝBÁ

Stalo se to o letních prázdninách. Babiccine kocce se narodila dve krásná kotátka. Já jsemjim dala jména Miki a Kiki.

Kiki byla mourovatá po mamince a Miki cerno-bílá po tatínkovi. Každý vecer se kotátka nazahrade honila a skákala po sobe. Jejich oblíbenou hrou byl fotbal s vrškem od láhve.

Jednou vecer, když jsme zrovna sedeli na zahrade, se kotátka po celodenním spánku zasehonila. Chvíli honila Miki Kiki a chvíli zase Kiki Miki. Nekolikrát si obehla zahradu, aleposlední kolecko se stalo Kiki osudným.

Miki zrovna pronásledovala Kiki. Ta se zrejme nedívala porádne na cestu a najednoubum ...Narazila hlavou do skleníku. Chvíli se motala, brzy se však vzpamatovala.

Za pár okamžiku se už zase kotátka honila, jako by se nic nestalo. Ale skleníku se Kikivyhýbá dodnes.

Monika Trnková, 7. B

KDYŽ SE SMULA LEPÍ NA PATY

V letním císle TREFY jsme vás seznámili s Robinem Hlavsou, výbornj/ln sportovcem, mistrem éR v jízde naboulích. Ted vám predkládáme jeho zážitky z cest. To proto, abyste meli pl~edstavu, že než získá cennévítezství ,mz'íže zažít i mnoho ne moc pNjemného.

Jednou jsem jel s oddílem na Mistrovství republiky Slovenska. Celou cestu jsem prospal. Ažv jednu chvíli trenér prudce zabrzdi1. Otázal jsem se kamaráda Ondry: "Co se stalo?" A onodpovedel: "Porazili jsme bažanta, ale nikomu z nás se nic nestalo." Pak jsme pokracovali knašemu penzi onu.

Tam jsme se ubytovali a šli spát. Další den jsme jeli lyžovat, ale Ondrovi se udelalo špatne.Ale i tak jsme se vydali na kopec. Když jsme sjíždeli k vleku, kamarád nevidel zatácku, jelporád rovne a spadl na hlavu. Zpusobil si otres mozku. Moje kamarádka, která jela za ním;zrejme taky nevidela tu zatácku, spadla též a vymkla si kotník.

Když jsme se my ostatní trochu vzpamatovali ze ŠOku' vydali jsme se k vleku. Pri ceste navleku to Ondra nevydržel a "hodil šavli". Další kamarád, co jel za ním, ty zvratky prejel.Všichni jsme se dostali nahoru. Tam jsme projíždeli trat. Ondrovi se ale zase udelalo špatne avyzvracel se rovnou na trat. A pak zvracel ješte minimálne ctyrikrát, než jsme dojeli napenzlOn.

Paní domácí nám k veceri pripravila výborné halušky. Jen Ondra musel jíst rohlíky neboboruvky. Ty pak stejne v noci vyzvracel.

Další den se jely závody. Nejezdilo se moc dobre. Sníh byl mokrý, ale nekteré plochy bylyzmrzlé, takže to všem klouzalo. Ale nejak jsme ty závody odjeli. Po závodech následujevyhlašování výsledku. Jenže zacalo pršet, tak se konalo v hospode. Hned potom jsme jelidomu. Ale když jsem podával trenérovi lyže, bouchl jsem se hlavou do dverí. Hlava me mocnebolela, ale kamarád mi oznámil, že mi tece krev po nose. Sundal jsem si cepici a zjistil, žemám v hlave dírku. Manželka našeho trenéra je zdravotní sestra, celo mi ovázala obvazem.Nejdrív mi ale kuži kolem rány zpevnila mašlickami z náplastí.

Cesta domu pak už probíhala bez zvratku a poranení.

NAŠEHRAVÁŠTENÁTKA

Má prababicka má pejska. Je to vlcí špic a jmenuje se Buty. Dostala ji na Vánoce a stala sejejím nejlepším prítelem. Protože je to fenka, samozrejme mela štenátka.

Když se narodí, jsou slepá a bezbranná. Je to moc hezké, jak se vlezou do dlane. V tomtoobdobí hodne jí a spí. Každý týden, když jsme byli na návšteve, o neco povyrostla. Asi podeseti dnech se jim zacínají rozlepovat ocicka. Po dvou týdnech se sice srandovne, ale prece

snaží udržet na slabých nožickách. Postupne zacínají vrcet, kousat se navzájem a vyvádet. Vmesíci je s nimi už legrace. Koušou vás do ruky, chodí za vámi, cumlají prstík v domnení, žese napijí mlícka. Asi v mesíci a pul už dokáží jíst sama z misky. Vetšinou se odstavují od psímámy ve dvou mesících. To je mi pak smutno,protože s nimi byla legrace. Ale všechna si jenechat nemužeme.

Lukáš Reichl, 7. B

KECUPOVÁ POHROMAByla jedna myší rodina. A v té rodine meli k veceri špagety. Ale malý myšácek si

vzpomnel, že špagety bez kecupu nejsou ono. Napadlo ho jedno zaríkávadlo, které muprozradila jeho prababicka. To zaríkávadlo privolá myší vílu a ta splní každému jeho prání. Aznelo asi takhle: cáry máry, dobrá síla, at je tady myší víla!

Víla se zjevila. "Co si preješ, myšácku?" zeptala se. "Chtel bych bezednou láhev kecupU,"pravil myšácek. Myší víla mávla kouzelným proutkem a láhev stála pred myšáckem. Myšácekse zaradoval.

Než víla zmizela, podívala 'se na myšácka a prísne rekla: "Když chceš, aby kecup tekl, takrekni enyky benyky, kecupe, tec. Aby prestal téct, musíš ríct enyky benyky, kecupe, dost!"

Jednou dostal myšácek ohromnou chut na kecup a pomalu se vkradl ke kecupu. Reklkouzelné zaríkávadlo- enyky benyky, kecupe, tec. Kecup tekl a tekl do hrnecku, pak do hrnce,až pretekl. Myšácek zapomnel to druhé kouzelné zaríkávadlo.

Myší víla se objevila a kecupovou pohromu zastavila. Myšácek však trestu neunikl! .Musel zatrest sníst všechen kecup, který z láhve vytekl. Myšácek jedl celou noc, celý den, celou druhounoc a celý druhý den. Od té doby nechtel špagety s kecupem ani videt, a to se ví, že zaklínadlouž nezopakoval.

Ondrej Hrubý (pod dohledem starší sestry),3. A

VZPOMÍNKA NA ZIMNÍ DEN V LESE

Vnímám všechny krásy lesa. Premýšlím o tom, co by se a jak by se dalo udelat, a o živote.A..najednou je prede mnou lesní vodopád. Je z pulky zamrzlý, ale jinak je roztálý. Voda jestudená a cirá. Nejsou tady žádné ryby a ani vydry.

Vysoká vrba se naklání tesne nad vodu a zase zpátky. Pripomíná mi mou sestru, když vylezez vany. Ta se taky klepe a nebo vrtLMyslím si, že vrba vodopád doprovází tím,jak šustí. Zní tojako symfonická básen Vltava.

Ráno se zahalilo do perin z mraku ane a ne vylézt. Už netrcí stébla trávy do výše, protožesníh je všechny zasypal. Listí tu také žádné není.Na stromech je pouze jehlicí a sníh. Vrba seopet naklání k nebi a k vodopádu. Vnímám to, jako kdyby se domlouvala s vodopádem a pakvšechno sdelovala slunci. Asi chce, aby vysvitlo. Vyslyší ji?

Ano. Najednou slunce vysvitlo. Jeho zlaté vlasy ozárily celý svet. Vrba se prestala naklánet,protože vítr už nefoukal. Byl dojat tou záplavou zlatých vlasu slunce.

Lucie Divišová, 8. D***************************************************************************

A ted neco, co vás urcite naladí vánocnePECENÁ JABLíCKA

Copotrebujete: Jak to udeláte:kyselá jablka 1) Predehrejte troubu (na 200°C). Jablka omyjte a osušte. Neloup~.itemarmeládu Ze stredu vykrojtejádrinec.sladkou smetanu 2) Rozložtejablka na plech potrený máslem. Naplntejablkapomaštený plech marmeládou.3) Vložte na plech do trouby a pecte jablka 20-40 minut, dokud nezmeknou. S kopeckemsmetany chutnají obzvlášt výtecne. Dobrou chut preje Helena Hrebícková

LÉTAJÍCÍ RYBKAMeli jsme doma velké akvárium s peti rybami. Vždycky jsem je krmila a pozorovala je. Rády

jedly malé placaté lístky ruzných barev.Jednou odpoledne ke mne prišla kamarádka Kristýna. Ukazoval a jsem jí ryby a krmila jsem je.

Vtom Kristu a me napadlo, co asi ryby udelají, když jim do vody strcíme prst. Samozrejmejsem se obetovala já a prst do vody ponorila. Ta nejvetší ryba byla odvážná, a tak priplavalahodne blízko. Já jsem si myslela, že se me bojí, že se mému prstu vyhne, že se do mého prstunezakousne. Opak byl pravdou.

Najednou jsem ucítila bolest. Neco se do mého prstu zakouslo. Byla to ryba!Úlekem jsem prudce vytáhla ruku a ryba, místo aby se pustila, držela stále. Jak jsem znovu

rukou trhla, ryba vyletela z akvária a pristála Kristýne v klíne. Ta zapištela a rybku odrazila nakoberec. Chudák ryba! Ta se tam plácala na suchu.

Krista a já jsme ji pak opatrne vrátily do akvária, tam, kam patrí.Ryba byla celá v šoku a hned se schovala. Bály jsme se, aby neumrela. Mohu vás ubezpecit -

ryba stále žije. Od té doby už nestrkám prsty do akvária s rybkami.Veronika Brtníková,7.B

Vzhled 1%Jak kde 11%Nohy 6%

Nekdy 24%Melír 12%Nekdy 1%

JAK JSOU NA TOM NAŠI HOŠI? CO PROZRADIL PRUZKUM MEZI ••osMÁKY"

Otázky pro chlapce v bežné tríde: ~'!l)Používáš pánskou kosmetiku? Ano 75% Ne 25% ~2)Kupuješ si ji sám? Ano 14% Ostatní ji spíše dostávají jako dárek. .,,~3)Kolikrát za týden se sprchuješ? 5krát 23% 7krát 10% Vícekrát 67% (Jo?) ~4)Považuješ cištení zubu za ;každodenní normálnost? Ano 100% a5)Kolikrát týdne si meníš prádlo? 1krát 47% 6krát 23% 7krát 30% P,6)Ko1ikrát týdne si meníš ponožky? 4krát 33% 7krát 67% ...;7)Chtel bys pracovat jako 5dealer kosmetiky? Ano 5% Ne 95% ~~8)Víš, co je maníkúra a pedikúra? An095 % Ne 5% ~9)Líbí se ti, když je dívka namalovaná? An05% Prirozenost u dívek 80% Oboje 15% ~1O)Cistiš si uši? Ano 95% Nekdy 5% ~11)Um)'Vášsi ruce po WC? Ano 95% Nekdy 5% ...l12)Používáš hteben na vlasy? Ano 95% Nekdy5% :J13)Chte1by sis nechat obarvit vlasy? Ano 50% Ne 50% ~14)Koušeš si nehty? Ano 10% Ne 45% Nekdy 45% ' ;:15)Víš, co je liposukce? Ano 5% Ne 95% ~16)Líbí se ti piercing? Ano 14% Ne 81% Jak kde 5% N17) Navštívil jsi nekdy kosmetický ~.salon? Ano 67% Ne 33% (Jo?) ~

Totéž u hokejistu =.l:1)Pánská kosmetika Ano 76% Ne 24% u2)Nákup kosmetiky Sám 39% Dárek 29% Obojí 29% Vubec 9%3)Sprchování/týden 6krát 9% 7krát 76% . Ostatní vícekrát4)Cištení zubu Ano 95% Ne 5%5)Obmena spodního prádla 7krát85% 2-3krát 15%6)Výmena ponožek 7krát 80% 4krát 10%7)Dealer kosmetiky Ano 0% Ne 100%8)Manikúra, pedikúra Ano 76% Ne 24%9)Dívka namalovaná Ano 8% Prirozenost 62% Jedno 30%lO)Ocista uší Ano 5% Nekdy 5%11)Mytí rukou po WC Ano 95% Nekdy 5%12)Hreben na vlasy Ano 19% Ne 57%13)Obarvení vlasu Ano 65% Ne 23%14)Kousání nehtu Ano 14% Ne 85%15)Liposukce Ano 48% Ne.52%16)Piercing Ano 23% Ne 66%17)Co te zaujme na holce jako první? Zadek 42% Prsa 42%