Novela energetického zákona a energetická bezpečnost z pohledu skupiny RWE

Název společnosti 04/21/23 STRANA 1

Novela energetického zákona a energetická bezpečnost z pohledu skupiny RWE

Konference „Fungování energetických trhů v ČR a EU“Praha – Žofín

Pavel Dočekal, 22. října 2008

Nazev společnosti 21.04.2023 STRANA 2

RWE preferuje stabilitu podnikatelského prostředí pro sektor plynárenství

> Energetický sektor se vyznačuje potřebou realizace finančně náročných investics odpovídající dlouhou dobou životnosti/návratnosti.

> Časté změny podmínek fungování trhu (i když jsou motivovány dosažením obecně akceptovatelných cílů) však vytvářejí investiční rizika s potřebou jejich kompenzace.

> Legislativa je na liberalizovaném a deregulovaném trhu v podstatě jediným nástrojem pro prosazení představ státu o jeho fungování.

> Zásadní význam energetiky pro zajištění základních společenských potřeb tak vyvolává přirozenou potřebu zásahů ze strany státu.

Legislativní zásahy státu v oblasti energetiky by proto měly být

– Přiměřené a odpovědné

– Realizovány v nezbytně nutném rozsahu

– Podloženy analýzou dopadu na dotčené subjekty


Novela energetického zákona nebyla z pohledu RWE nezbytná

> Absence nosných témat vyplývajících z dosavadních zkušeností s EZ

– Rámcové podmínky nevyžadují zásadní změnu;

– Většina konkrétních ustanovení nezbytných pro fungování trhu s plynem je řešena na úrovni sekundární legislativy - novela EZ tuto situaci nemění

• EZ operativní úroveň fungování trhu a interakce mezi jeho účastníky primárně neřeší

• Prováděcí vyhlášky MPO, ERÚ k EZ (regulace, kvalita služeb, pravidla trhu atp.) jsou průběžně novelizovány

> Povinnost transpozice evropské legislativy pro sektor plynárenství splněna (rozdíl oproti elektroenergetice)

> Probíhající příprava nové evropské energetické legislativy („třetí energetický balíček“)


Probíhající příprava nové evropské energetické legislativy („třetí energetický balíček“) vyvolá další změny národní legislativy a významně zasáhne i do v současné době novelizovaných ustanovení EZ

> Hlavní témata připravované evropské legislativy:

– Posílení pravomocí regulačních úřadů;

– Dodatečné požadavky posilující „právní ubundling“ PDS;

– „Právní unbundling“ PPZP;

– „Vlastnický unbundling“ PPS, resp. další alternativy;

> Očekávaný termín účinnosti: polovina roku 2009;

> Očekávaný termín transpozice: Direktiva 18 měsíců po účinnosti, Nařízení 1 měsíc po účinnosti.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

> Příklad: Přenesení aktivit souvisejících s balancingem z PPS do „Operátora trhu“ vs. balancing jako činnost, která by dle návrhu „třetího energetického balíčku“ měla být vykonávána PPS.


Postupující liberalizace trhu s sebou přináší potřebu řešit otázky týkající se zajištění bezpečnosti dodávek

> Dodavatel poslední instance

> Povinný standard bezpečnosti dodávek

> Strategické rezervy plynu

> Domácností

> tzv. Zranitelní zákazníci

> Zákazníci s roční spotřebou x tis. m3

KDO JE ODPOVĚDNÝ ? KDO JE PŘÍJEMCEM ?

> Jeden vybraný obchodník

> Všichni obchodníci / Zákazníci

> Stát

> Vybraná skupina zákazníků

> Všichni zákazníci

Další otázky související se zajištěním bezpečnosti dodávky:

- Stanovení parametrů bezpečné dodávky

- Stanovení nákladů na zajištění bezpečnosti dodávek a způsob jejich spravedlivé alokace


Návrh novely energetického zákona nezajišťuje bezpečnost dodávek celému trhu

Skupina zákazníkůPodíl trhu*

Způsob zajištění bezpečnosti dodávek

Zákazníci s roční spotřebou(nad 400 tis. m3 / rok)

46 % > Není !

Zákazníci s roční spotřebou(do 400 tis. m3 / rok)

Ostatní

(nad 60 tis. m3 / rok)** 10 %> Dodavatel poslední

instance

Zákazníci s přiřazeným typovým diagramem dodávek

(do 60 tis. m3 / rok)**42 %

> Dodavatel poslední instance

> Standard bezpečnosti dodávek

! Téměř 50% trhu (zákazníci se spotřebou nad 400 tis. m3 / rok) není kryto v případě

ohrožení dodávek plynu, resp. selhání na straně dodavatele; tato situace tak může

vést ke vzniku stavů nouze v plynárenské soustavě ČR a způsobit problémy celému

trhu.

* Podíl roční spotřeby skupiny zák. na celkové spotřebě ČR v roce 2007, zdroj: Bilanční centrum** Část zákazníků kategorie SO s roční spotřebou do 200 tis. m3 / rok má také přiřazen typový diagram dodávky


Vytváření strategických zásob plynu není z pohledu RWE optimálním řešením zajištění bezpečnosti dodávek

> Vytváření strategických zásob:

– Omezuje komerční využití skladovací kapacity.

– Oslabuje odpovědnost obchodníků při zajištění bezpečnosti dodávek.

– Vyvolává potřebu financování ze strany státu (5x vyšší náklady než u ropných rezerv).

> Náklady na vytvoření strategických rezerv v objemu 1 mld. m3

( = spotřeba ČR za 2 měsíce)

> Namísto strategických rezerv RWE prosazuje:– Infrastruktura: stabilní a předvídatelné regulační prostředí poskytující přiměřenou

návratnost zajišťující pobídky pro investice do plynárenské infrastruktury;– Dodávky: zvýšená odpovědnost/standardy pro obchodníky při zajištění

bezpečnosti dodávek.

Plyn 6,5 mld. CZK

Plynová poduška 6,5 mld. CZK

Technologie a další investice 8 – 15 mld. CZK

Total 21 – 28 mld. CZK1 )

Zdroj: Odhad RWE Gas Storage


Příspěvek RWE TG k zajištění bezpečnosti dodávek: dlouhodobé smlouvy RWE

> Dodávkový kontrakt s Gazprom export do roku 2035 potenciálně zajišťuje českým zákazníkům jistotu dodávekcca. 200 mld. m3 ruského zemního plynu.

> Dlouhodobý dodávkový kontrakts norskými producenty zemního plynu zajišťuje diverzifikaci zdrojů zemního plynu do ČR.

> Tranzitní kontrakt předpokládá do roku 2035 přepravu cca. 800 mld. m3 ruského zemního plynu přes území ČR, z toho 540 mld. m3 bylo nově nasmlouváno.

> Zahájením projektu Gazela zabránil RWE Transgas obejití České republiky tranzitními konkurenty po připravovaném zahájení provozu NEGP (Nord Stream)v roce 2011.


Příspěvek RWE k zajištění bezpečnosti dodávek: Projekt Gazela

> Výstavba nového vysokotlakého plynovodu, který zajistí i nadále bezpečné a spolehlivé zásobování ČR zemním plynem a potvrdí význam ČR v rámci mezinárodního tranzitu.

> Spojí dvě hraniční předávací stanice − krušnohorskou Horu sv. Kateřiny s německým městečkem Waidhaus, ležícím nedaleko hraničního přechodu Rozvadov.

> Českou republiku napojí nový plynovod na ruský zemní plyn, který v budoucnu bude do Evropy proudit zejména tzv. Severní cestou.

Projekt GAZELA

Předpokládaná doba výstavby

je od srpna 2009 do září 2011. Plánovaná přepravní kapacita

je cca 55 mld m3/rok. Odhadovaná výše investice je

cca 400 mil. eur.


Příspěvek RWE k zajištění bezpečnosti dodávek: diverzifikace zdrojů - projekty LNG

> Pořízení 50 % akciového podílu v Excelerate Energy za cca 350 mil. euro je vstupem RWE do oblasti regasifikace

> Hlavní majetek Excelerate Energy: dva US offshore oceánské přístavy(cca 10 mld. m3/rok), přístav v UK (cca 4 mld. m3/rok), přístup k flotile 4 LNG tankerů s přepravní kapacitou cca 3,8 mld. m3/rok)

Excelerate oceánské přístavyExcelerate přístavy

s terminály na ZPLNG terminál na

chorvatském ostrově Krk

Gulf Gateway (USA)(od března 2005)

Northeast Gateway (USA)(uváděna do provozu)

Teesside GasPort (od února 2007)

Wilhelmshaven GasPort (ve fázi projekce)

Výstavba terminálu, který bude připraven přijímat dodávky LNG z nalezišť v severní Africe


Příspěvek RWE k zajištění bezpečnosti dodávek: diverzifikace zdrojů – projekt Nabucco

> 3300 km dlouhý tranzitní plynovod, který spojí Evropu s rozsáhlými nalezišti zemního plynu v oblasti Kaspického moře.

> Odhadovaná výše celkové investice do výstavby je 4-6 mld. euro, předpokládaný objem přepraveného zemního plynu je 31 mld. m3 za rok.

> První část výstavby by měla být dokončena v roce 2013, uvedení do plného provozu je naplánováno na rok 2018.

> Partneři: BOTAS (Turecko), Bulgargaz (Bulharsko), Transgaz (Rumunsko), OMV (Rakousko), MOL (Maďarsko) a RWE

Zásoby zemního plynu v mld. m3Zdroj: BP Statistical Review 2007

RWE bude mít nejpozději v roce 2013 z projektu Nabucco2 mld. m3 plynu za rok, od roku 2018 pak 5 mld. m3 plynu za rok.

Projekt NABUCCO


Děkuji za pozornost

Documents

Novela energetického zákona a energetická bezpečnost z pohledu skupiny RWE