Národní knihovna

NÁRODNÍ KNIHOVNAMatej Marada

Obsah

Ćím NK je6-9

Čím by NK mohla být10-15

Kde by NK mohla být16-23

Reference24-35

6

Národní knihovnou je obvykle myšlena instituce, spjatá většinou s konkrétní budovou, která je od státu pověřená péčí o literární dědictví. Jejím hlavním cílem je zejména archivace a ochrana cenných, či vzácných literárních děl i dalších historických dokumentů. Otevřenost vůči veřejnosti je v široké škále, nekteré knihovny se chovají téměř stejně jako jakákoliv jiná městská knihovna, od které se liší extenzivními archivačními službami, některé jsou naopak pro veřejnost uzavřeny. V takovém případě se spíše podobají spíše vědeckým ústavům zabývajícím se archivací, konzervací a digitalizací. Ty otevřenější mají významější status než obyčejné knihovny, mají ve svých sbírkách vzácnější půjčovatelné tisky, i když přístup nim může být komplikovanější, slouží často jako univerzitní knihovny. I historicky je původ těchto knihoven často spjat s některou univerzitou. Jedním z nejdůležitějších cílů národních knihoven je plnění role bibliografické kontroly v rámci mezinárodních dohod. V podstatě jde o určitou

otevřenost vs. uzavřenost

Čím NK je

Matej Marada: Národní knihovnadiplomní seminář

Čím NK je

bibliografická kontrola

7

povinný výtisk

systemizaci katalogizace a kódování knih a dalších tištěných dokumentů. V souvislostí s tím mnoho národních knihoven včetně české vede institut tzv. povinného výtisku. Jde o exemplář periodické i neperiodické publikace, který je vydavatel povinen zdarma odevzdat NK do určité doby od vydání. Knihovna se tak stává kompletní databází veškerých výtisků na území státu, je vlastně úplným historickým záznamem.

Česká národní knihovna je centrální knihovnou České republiky, má knižní fond cca. 7 miliónů výtisků s ročním přírůstkem 70 000. Je největší a zároveň nejstarší českou veřejnou knihovnou, slouží jako univerzitní knihovna Univerzity Karlovy. Nejvýznamějšími literárními památkami, jsou Kodex vyšehradský a Pasionál abatyše Kunhúty.

česká národní knihovna

8

ČNK se navenek především chová jako běžná knihovna s o něco více restriktivním přístupem k tiskům se studovnami a dalšími obvyklými knihovními náležitostmi. Mimo to organizuje i skrze Knihovnický institut vzdělávání a především provádí digitalizaci a archivaci svazků. Ty jsou částečně publikovány online v systému Kramerius. Organizační struktura je ještě doplněna administrativními provozy včetně kanceláře generálního ředitele. Zvlášť stojí i tzv. Slovanská knihovna.

organizační struktura

Klementinum Přibližně polovina svazků se nachází v prostorách historické jezuitské koleje Klementina v Praze. Její vybudování souvisí s příchodem jezuitů na naše území, založeno bylo již roku 1556. Je zároveň současnou hlavní budovou NK. Je vní umístěn fond, studovny, jak veřejné, tak věděcká s omezeným přístupem, vzdělávací centrum a Slovanská knihovna. Od roku 2010 prochází areál Klementina revitalizací. Druhá polovina svazků se nachází v centrálním depozitáři v Hostivaři. Nechvalně známá architektonická soutěž na novou budovu v roce 2006 byla vyhlášena z důvodu nedostatečné kapacity Klementina. Budova měla

mezinárodní architektonická soutěž

9

pojmout až 10 milionů svazků, počítalo se totiž z budoucí nutnou kapacitou až do roku 2050. Nezávisle na mírně pochybných výsledcích soutěže a jejím samotném průbehů lze chybu najít i v samotném zadání. Ne tak v konkrétních náležitostech, ale ve způsobu jakým byla zadána, který neumožňoval širší hledání, čím by tak důležitá budova měla vlastně být, ale byla sadou předdefinovaných specifikací. To se projevilo i v samotné kauze umístění archivu. Je jasné, že projekt financovaný z veřejných peněz asi musel být v zadání omezen. Ukázalo se však, že samotná instituce neví co vlastně chce, možná by se v tomto případě vyplatilo více zariskovat. Přestože nevím, do jaké míry hráli roli majetkoprávní vztahy a finance, poze-mek určený k vybudování knihovny byl zvolen také dost nešťastně.

10

Národní knihovna by neměla být jen další knihovna. Stejně jako ČNB není banka do které si běžný člověk půjde vyřídit půjčku, Národní knihovna by neměla nabízet identické služby jako jakákoliv městská knihovna. Měla by být ta první, ta nejdůležitější, s největší zodpovědností. Dokonce to vyplývá z její funkce. Bylo by zjednodušením stanovit obvyklý schematický knihovní program. Čím by tedy Národní knihovna mohla být? To co dělá Národní knihovnu národní knihovnou je že plní funkci kolektora, sbírá všechny periodické a neperiodické tisky, digitalizuje je a částečně digitálně publikuje. Spravuje a stará se o historický archiv literatury a manuskript. Jelikož sbírá vše, co se každý rok vydalo, je tudíž určitou kompletní kulrurní dokumentací. Je svým způsobem obrovskou časovou schránkou. Domnívám se, že ale selektivní a nekompletní přístup, jakým funguje teď je nedostatečný. Pokud má být tím, čím se domnívám že v jádru je, je nutné tento přístup rozšířit. Nechť se

Čím by NK mohla být


Čím by NK mohla být

NK jako časová schránka

11

NK jako digitální prostor

Národní knihovna stane obrovskou databází. Databází, která bude obsahovat vše česky psané a relevantní, co vypovídá o stavu doby.

Jsou tím myšleny nejen obvyklá neperiodická literatura i periodika, ale i články zveřejněné na internetu, vše uchováno téměř navždy. Uchované ve fyzické podobě, zaarchivováno, vše ale zdigitalizováno a volně k dispozici. Pohodlně, kdekoliv, kdykoliv, na jakékoliv platformě, zdarma. (pochopitelně s ohledem na autorská práva)

NK se tak přesouvá částečně do digitálního prostoru, ztrácí část své fyzickosti. Některé funkce tím ztratí smysl, nebude nutné do knihovny fyzicky chodit. Přestože se může zdát, že takováto změna

12

může vést k uzavřenosti instituce, opak je pravdou. NK by tvořily dva celky, knihovna digitální, veřejná, otevřená a knihovna fyzická, očesaná o část veřejných funkcí, tím lépe se ale soustředící na svoje poslání. Konceptuálně jednodušší a čistější. Pokud knihu bereme jako přenostitelnou informaci, není důležité zda je její podoba fyzická, či digitální. Fyzickou podobu literatury můžou nabízet ostatní knihovny, nevidím důvod, aby tomu tak muselo být u NK.

NK jako vzděkávací instituce

Ačkoliv cluster archiv-digitalizace-databáze je jádrem celé knihovny a v podstatě jediným, co je nenahraditelné, tj. v jakési minimalistické variantě by NK nebyla nic jiného, je nutné zvážit i přidružené funkce. Knihovny jsou odjakživa spojené se vzděláváním. Knihy jsou zdroj informací, velká část národních knihoven byly nebo jsou současně knihovnami univerzitními. To platí i pro tu českou. Některé knihovny jsou obrovským studijním prostorem, například NTK. Bylo by proto asi ne zrovna moudré rezignovat na vzdělávací funkci knihovny, i když vzhledem k digitalizaci osekanou.

13

Sama knihovna v této formě by se dala označit za druh vědeckého pracoviště, u kterého se přirozeně nabízí vzdělávací rozměr. Přestože všechny dokumenty by měly být digitalizovány a přístupně, pro vybrané uživatele(s podobným statusem jaký má nyní odborná studovna) by mohli být na požádání k dispozici i ve fyzické podobě, přístupné ke studiu na místě. I dnes je samostatnou částí NK knihovnický institut, nějaká forma institucionalizovaného vzdělávání se zdá smysluplným doplňkem základního poslání knihovny.

NK jako veřejný prostor

Považujeme Národní knihovnu za veřejnou budovu? Do jaké míry a jakým způsobem imple-mentovat veřejný prostor do ní? Záleží na konkrétní situaci, veřejným prostorem je již prostor digitální. Ze své podstaty je hlavní cluster věcí uzavřenou, vůči

14

veřejnému prostoru se vlastně vymezuje. A to dost tvrdě. Možná je cestou postavit ho a veřejný prostor do přímého kontrastu. Ostrý přechod, ostrá hranice. Nebo vzít veřejný prostor jako volné pole s uzavřenými ostrovy. Nebo ho úplně vypustit, koneckonců, NK může být jenom minimální laboratoř, uzavřené věděcké pracoviště, i tak to bude v pořádku. Jaké činnosti jsou vlastně třeba, aby veřejný prostor nabízel? Strategie nacpat tam všechno ve smyslu ,,čím víc tím líp” jenom znejasňuje výsledek a snižuje návodnost celého prostoru. Je třeba si opatrně vybírat a v některých případech není třeba vůbec nic.

NK jako symbol Znakovitost staveb se od doby neostylů 19. století proměnila do té podoby, že je sotva zřetelná. Dá se říct že je dnes téměř neexistující. V určitých fázích vývoje architektury byla potlačena účelně. Stejně jako ve vývoji umění lze zaznamenat posun spíše ke konceptu a tím k nižší čitelnosti pro širší publikum, to samé se dá říci o architektuře. Myslím si, že je na diskuzi, jestli má nějaké specifické znaky NK nést, či ne. To už záleží na kontextu. Budova tohoto významu můžebýt symbolem. Může to být ale i skoro bezpohlavní

15

univerzální hangár, továrna. Co dělá v novodobé architektonickém slovníku knihovnu knihovnou? Bude se nějak sémanticky lišit knihovna běžná a ta národní? Přímé citace symbolů balancují na hraně kýče, zatímce příliš velká abstrakce znečitelňuje. Symboliku není nutné vnímat jako fyzické proprie-ty, může jí být i místo stavby, poloha vůči ostatním stavbám, i vlastní prožitky. Fyzické prostředí může stimulovat pocity a nálady, které k takové instituci patří bez přímé fyzické citace, bez použití konkrét-ního symbolu. Pokud bereme v potaz více otevřený princip knihovny, pak nesmí působit jako elitářská, vznešená budova, kam běžný středoškolsky vzdělaný člověk skoro ani nesmí, cítí se tam nepatřičně. Měl by to být chrám, útočiště, otevřené místo. Civilní, ale přesto oficiální, zaštiťující, soustředěná, komfortní a demokratická. Každopádně ale nekompromisní.

16Kde by NK mohla být


Kde by NK mohla být

Místo, kde budova bude stát ovlivní nejen způsob fungování knihovny, ale i její celkovou povahu. Proto je nutné nekonkretizovat program do úplného detailu, ne všechno dává smysl všude. V závislosti na otevřenosti, módu fungování knihovny je především nutné zvážit vztah k veřejnému prostoru, dopravní dostupnost, historické souvislosti a v některých případech i symboliku místa. Než určit konkrétní místo, je vhodnější v této fázi hledat spíš typ míst, kde by NK mohla stát a s tím i odhadnout způsob jakým bude fungovat. Hledám místa pro knihovnu na náměstí, knihovnu jako systém a knihovnu jako rekonstrukci. Přitom se snažím se příliš nezaobírat obvyklými ,,klišoidními” tradičním místy, na které se obvykle tyto práce soustředí.

typ míst

18Knihovna na náměstí



Náměstí bylo vždy místem setkávání, stál na něm kostel, radnice a další důležité budovy. Nejlukrativnější adresa. Nejveřejnější prostor, obývák města, střed města. Zvláště důležitá by byla pro NK symbolická hodnota významného městského domu. Nemyslím si, že náměstí musí nutně znamenat nezastavitelnou plochu. Není to nic svatého. Existují prostory, které jsou tak velké, že jsou neuchopitelné. Knihovna nemusí pouze vyplňovat proluku, může stát v odůvodněném případě klidně uprostřed. Zvláště lineární náměstí jako třeba Václavské nemusí utrpět žádnou škodu, naopak může dojít k dodefinování místa, které je v jeho případě tak potřeba. Přitom nemusí jít o bariéru, celá budova může být jen-om zastřešením veřejného prostoru, tak jako to bývá u typologie tržnice, která určitě na náměstí patří. V tomto případě si ale nemůže NK dovolit být čistě uzavřenou institucí.

Václavské náměstí

Staroměstské náměstí

Karlovonáměstí

Palackého náměstí

20Knihovna jako rekonstrukce



Hlavním důvodem vyhlášení soutěže o Národ-ní knihovnu byla nedostatečná kapacita Klementina. Ta má ovšem historické kvality a je umístěná v cent-ru Prahy. Vzhledem k návaznosti NK na jiné instituce umístěné v širším okolí, je její zachování jako hlavní budovy výhodné. Pokud bereme v úvahu paměť místa, nepřesunutí sbírek dává také smysl. Hlavní překážkou je umístění objemného archivu, jehož prostorové nároky značně přesahují objem stávající budovy. Řešením je rozšíření jak vestavbou v kombinací s nástavbou, nebo také podkopáním Klementina a výstavbou archivu pod zemí. Se současnými technologiemi by to neměla být nepře-konatelná překážka. Stávající prostory by byly odlehčeny.

Klementinum

22Knihovna jako systém



Národní knihovna nemusí být budova. Vzhledem ke značné digitalizaci je možné funkce distribuovat vhodně po městě bez narušení provozu. Knihovna by byla infrastrukturou, ne budovou, byla by součástí města, měla by sama blíž k urbanismu, než k architektuře. Tato ignoruje identitu knihovny jako něčeho honosného, stává se službou. Pražské metro má k dispozici nevyužité prostory včetně bunkrů, do kterých by mohly být distribuovány jednotlivé funkce. Metro samo o sobě funguje jako efektivní dopravní síť. Zároveň jsou to místa s největší koncentrací obyvatel, s největší intenzitou. Jsou to místa veřejná.

metro

povodí Vltavy

24Reference


Reference

Jak vlastně vybrat referenci k něčemu jako je Národní knihovna? Nových národních knihoven, které by se daly použít a zároveň nejsou již tisíckrát omleté je minimum. Reference není vzor ze kterého by se dalo kopírovat, jak to občas funguje. Je důležitější spíše zachytit určité principy, způsoby uvažování nad zadáním. Spíš než nablýskaný design je v tomto případě důležitější koncept. Ve výsledku to jsou 2 existující budovy, 2 nerealizované návrhy a jeden koncept fungování knihoven obecně.

26Centrální knihovna v Seattlu


Reference

Dnes je obvyklým přístupem k úloze knihovny tvorba generických ploch, kde můžou vznikat různé činnosti nezávisle. Program není definován, prosto-ry nemají unikátní charakter. Tento přístup vede k neurčitosti, která oslabuje identitu, vnáší nejasnosti. Namísto toho tato knihovna pracuje s přístupem organizace do jednotlivých funkčních oddílů(-clusterů) na základě podobnosti, každý vybav-ený pro specifický účel. Clustery jsou nadále rozděleny mezi stabilní(5), definovány neměnným stálým programem, tvořící jednotlivé oddělené platformy a nestabilní(4), které jsou více flexibilní a na-cházejí se mezi platformami, tvoří jakési přechodové můstky, jsou to prostory pro interakci. Hmota budovy je definována osluněním i městským kontextem, do jistě míry tvarována sochařsky, má char-akter ikony. Samotný cluster - spirála knihovny je organizována jako kontinuální páska se sekcemi od 000 do 999, organicky zabírající více či méně místa, bez porušení celku.

Architekt:OMA + LMN

Místo:Seattle, WA, USA

Status:realizace 2004

Velikost:38,300 m2

28


Reference

Knihovna v ne uplně klasickém smyslu, minimální, ořezaná, bez polic s knihami. Nejnovější knihov-na v kampusu University of Chicago. 3 a půl milionu víceméně raritních svazků a studovna. Jak dosáhnout rozdílných optimálních vlhostních a teplotních podmínek pro knihy a pro studenty? Schovat knihy pod zem. Všechny knihy jsou organizovány automatickým robotickým systémem s mechnickým vyhledáváním knih. Systém ne nepodobný návrhu Future Systems na Národní knihovnu v Praze. Vlastní studovna je ve tvaru části eliptoidu, jedna ocelová struktura s dostatkem světla a komfortu. Místo pro studium a výzkum.

Knihovna Joe a Rika Mansueto

Architekt:Murphy/Jahn

Místo:Chicago, IL, USA

Status:realizace 2011

Velikost:5,450 m2

30


Reference

Knihovna mezi stromy. Představa knihovny jako klidného,tichého prostoru tímto získává až meditativní nádech. Přesto, a nebo právě proto je celá budova otevřeným transparentním systémem vybízejícím ke komunikaci, umožňující flexibilní využití. Forma je jednoduchá, čistá, texturou jsou zde pouze knihy a stromy, jejichž podoba, barva a světelné kvality v průběhu roku se přímo promítají dovnitř, ovlivňují chod objektu. Sloupy, tenké a vysoké, bez náběhů vytvářejí zdání dalších kmenů. Hlavním motivem interiéru je velký centrální otevřený prostor, vzhůru se rozšiřující,kolem něhož jsou obaleny bloky samotných prostorů s knihami.

Mezi knihami a stromy

Architekt:JAJA

Místo:Daegu, JIžní Korea

Status:3. místo v soutěži

Velikost:4,300 m2

32


Reference

Jeden z výsledků otevřené ideové soutěže na Obam-ovu knihovnu po vzoru tradičních prezidentských knihoven. Spíš o knihy jde o artefakty. Jde v zásadě o automatizovaný úl dronů, dynamicky sbírajících a roznášejících informace a artefakty bez potřeby přílišného skladování, bez pomocí lidí, řízené inteligentním systémem. Na prvním podlaží je ote-vřená, průchozí, umožňuje sledovat práci dronů zevnitř. Projekt lze vnímat i jako satiru, projekt skoro na hraně, (je celkem jedno, zda to byl záměr či nikoliv) díky rostoucí americké paranoie ze sledování a využívání dronů k válečným účelům. Nen jisté zda by to byla adekvátní vizitka prezidenta, jako sdělení či komentář ale funguje.

Obamova droní voliéra

Architekt:Ann Lui a Craig Reschke

Místo:Chicago, IL, USA

Status:Čestné uznání v ïdeové soutěži 2014

DRONE FUELING + MAINTENANCE

SERVERS, REPAIR + SUPPORT

LIBRARY MATERIALS

OBAMA PAPERS + MEMORABILIA

3623A

“ [ T h i s ] i s t h e c i t y v i s i b l e when you l e a n ou t f rom t h e edge o f t h e p l a t e a u a t t h e hou r when l i g h t s c ome on — ”

3623A

O B A M AD R O N E A V I A R Y

A LOGISTICS LIBRARY IN THE AERIAL AGE

3623A

34


Reference

Koncept bežící několik posledních let v už asi 180 knihovnách na území Dánska. Knihovny jsou otevřeny v podstatě 24/7, nebo ve velmi dlouhé otevírací době.(např. od 6 od rána do 22) Nejsou po většinu času obsluhovány zaměstnanci, systém funguje především na základě self-service systémů. Knihovna jinak nabízí standardní náplň, kromě knih i veřejný internet, ale i možnost organ-izování eventů v prostorách. Knihovny jsou hlídány pouze kamerovým systémem, nežádoucí excesy se přesto vyskytují velmi zřídka. Díky neustálé přístupnosti(vstup funguje na dánskou medical card a PIN) a možnostem využití je knihovna ve své podstatě hojně využívaným rozšířeným zastřešeným veřejným prostorem.

Dánský model otevřené knihovny

Místo:Dánsko

Status:od 2004

Documents

Národní knihovna