Ruská obranná postavení mezi Nan Shan a Liao-yang

Zpráva plukovníka W. G. Tullocha, indická armáda s poznámkami generálplukovníka Sira W. G. Nicholsona, Tokio, 1. října 1904

Od Nan Shan po Hai-cheng (Plukovník W. G. Tulloch)

1) Všechna postavení měla za úkol bránit železniční trať. Dělostřelecká postavení byla budována na vrcholech kopců. Pokud tam pro ně nebyl dostatek místa, stavěla se v sedlech, která tyto kopce spojovala, nebo v údolích, ležících mezi nimi.

2) Kromě oblasti kolem Nan Shan měla dělostřelecká postavení obvyklé provedení. U Nan Shan byla použita děla na valových lafetách, takže čelní násypy měly odpovídající výšku. Provedení palebných postavení se tedy podobalo permanentním stavbám.

3) V několika případech, například u Nan Shan byly střelecké zákopy vybudovány na úpatí kopců. Vě většině případů se však nacházely na hřebenech nebo pod vrcholem. U Nan Shan byly na jednom konci vybudovány tři zákopové linie v různých výškových úrovních. Na nejníže položené linii zákopů byla předprseň navýšena pomocí pytlů naplněných štěrkem. Jeden pytel vážil cca 100 liber.

4) Střelecké zákopy byly budovány tak, aby umožňovaly střelbu vestoje. Společným znakem zákopů a palebných postavení dělostřelectva bylo to, že jejich poloha byla v terénu dobře zřetelná. Jílové podloží má zde červenou barvu. Zemina získaná hloubením zákopů byla vyhazována před ně. Okolí však bylo porostlé zelenou vegetací. Pozadí tvořila rovněž zelená vegetace nebo světlá obloha. Je tedy snadné si představit, jak nápadné bylo rozmístění ruských opevnění a jak to útočícím japonským jednotkám usnadnilo práci. Na Hai-cheng rusové nevyužili výhod bezdýmého střelného prachu. Polohu jejich dělostřeleckých postavení šlo tedy poměrně spolehlivě odhadnout i bez využití optických pomůcek.

5) Některé části linie byly uzpůsobeny pro kruhovou obranu. Na vrcholech kopců byly vybudovány, zdaleka viditelné, reduty. Klamná postavení budována nebyla. Délka zákopů nebyla nijak omezována. Nenacházely se mezi nimi mezery, kterými by obránci mohli ustoupit. Zákopy nebyly opatřeny střeleckými stupni. Ruská obrana byla velice pasivní. Křídla zákopů byla zalomena směrem do týlu. Pro obranu týlu byly vybudovány střelecká i dělostřelecká postavení. Pokud se podařilo prolomit obranu na křídlech, rusové obrannou pozici obvykle vyklidili.

6) U Ta-shih-chiao však došlo k podstatné změně. Předem připravená palebná postavení nebyla využita. Dělostřelectvo bylo rozmístěno v nových postaveních, vybudovaných za vrcholy kopců. Na japonce byla vedena nepřímá palba. Toto nové řešení se velmi osvědčilo. Japoncům se nepodařilo pozice děl odhalit a vyslali do útoku pěchotu bez předchozí dělostřelecké přípravy. Při ostřelování šrapnely utrpěly útočící jednotky velké ztráty.

7) Pozice u Hai-cheng měly stejné chyby, jak bylo popsáno výše. Nebyly však nikdy rusy obsazeny. Ti se od Hai-cheng stáhli do blízkosti Liao-yang. Japonci sváděli boje pouze se zadními strážemi.

Shou-shan-pu a Liao-yang

8) U Shou-shan-pu a Liao-yang byly vybudovány dvě pozice. První měla za úkol podpořit obranu té druhé. Obě pozice byly vystaveny útokům 2. japonské armády. Obranná pozice u Shou-shan-pu se nacházela na kopcích 5 mil jižně od Liao-yang. Liao-yang obklopovalo obranný prstenec. O obě pozice proběhly dvě samostatné bitvy.

Opevněné postavení na Shou-shan-pu

9) V první obranné linii byly stejné zákopy, rozmístěné na hřebenech nebo na svazích přivrácených k nepříteli. Byl zde však patrný jeden rozdíl. Předprsně zákopů nebyly tak vysoké a nápadné, ale splývaly se svahem. Navíc byly zamaskovány vegetací. Některé úseky zákopů byly prohloubeny o 18 palců. Celková hloubka tedy činila 6 stop. Tyto hlubší zákopy byly navíc opatřeny 2 stopy širokým banketem. Na ostatních úsecích se obránci snažili získat lepší ochranu tím, že předprsně zvyšovali.

10) Shou-shan-pu představovalo ideální postavení pro vedení nepřímé palby. Z postavení byl výborný výhled. Pro účely pozorování zde byl použit i horkovzdušný balón. Děla byla umístěna v běžných palebných postavení, která se nijak nelišila od ostatních. Přesnost jejich palby byla výborná.

11) Tato pozice byla charakteristická hlubokými a dobře krytými spojovacími zákopy, které byly trasovány tak, aby nebyly vystaveny boční palbě. Spojovaly střelecké zákopy s velmi odolnými úkryty vybudovanými na odvrácených svazích. V postavení se nacházely také dva polopermanentní opěrné body. Jeden měl podobu reduty a nacházel se mezi západními svahy Shou-shan-pu a železnicí. Její valy vyčnívaly 8 stop nad terén a byla chráněna příkopem o průřezu „V“. Druhým opěrným bodem byla luneta, nacházející se v údolí mezi Shou-shan-pu a kopci ležícími před ní. Předpolí a křídla postavení na Shou-shan-pu byly chráněny, kromě míst kudy procházely komunikace a kde byla dostatečně hustá křížová palba, překážkami z ostnatého drátu a vlčími jámami. Právě díky těmto překážkám dokázali rusové dlouho vzdorovat japonským útokům.

Opevnění u Liao-yang

12) Opevnění byla vybudována v plochém terénu mezi Shou-shan-pu a Liao-yang. Nacházely se zde vesnice a pole. Liao-yang je město obklopené starým opevněním, ležící na levém břehu řeky Tai-tzu. Mezi městem a železnicí se nachází ruská osada. 3 míle severně od ní se nachází železniční most přes řeku. Opevněná linie začínala u řeky a táhne se jihovýchodním směrem. Pokračovala kolem jižního okraje města a ruské osady ve vzdálenosti cca 2000 yardů. Po překročení řeky se táhla v délce cca 2000 yardů směrem na západ. Pak se stočila na sever až dosáhla řeky. Končila severozápadně od železničního mostu. Linie byla tvořena řetězcem 12 redut. Intervaly mezi nimi vyplňovaly zákopy a dělostřelecká postavení. Reduty byly obklopeny drátěnými překážkami. Určité části intervalů mezi redutami byly rovněž chráněny překážkami z ostnatého drátu.

13) Všechny reduty byly vybudovány jako polopermanentní. Jejich celková výška se nepřesahovala 12 stop. Příkopy, které bylo možno flankovat z „orilonů“, měly šířku 6 stop a hloubku 15 stop. Posádku reduty tvořilo maximálně 500 mužů. Vzdálenost mezi redutami nepřekračoval 1400 stop. Celková délka opevněné linie byla cca 10 mil.

14) Podloží tvoří tmavý a tuhý jíl. Výstavba redut trvala evidentně několik měsíců, jelikož valy byly bujně porostlé plevelem. Reduty dosti vyčnívaly nad povrch. Byly tedy velmi nápadné a nepříliš dobře zamaskované. Zákopy se však příliš nelišily od nízkých náspů, které zde běžně oddělují pole. Terén před zákopy byly vyčištěn do vzdálenosti 800 – 1000 yardů. Pro japonské dělostřelce však byly zákopy obtížně rozpoznatelné, jelikož jim ve výhledu bránila pole porostlá prosem. V některých případech byl před předprsněmi zákopů ponechán úzký pruh prosa. Díky obilí, které rostlo v pozadí byly zákopy obtížně rozpoznatelné i pěchotou na kratší vzdálenosti.

15) V několika případech byla dělostřelecká postavení vybudována jako zapuštěná. Ostatní měla běžnou podobu. Všechna opevnění byla pospojována systémem krytých cest, které se táhly po východní straně železnice.

16) Žádná z redut nebyla dobyta útokem z čela nebo z boků. Do některých japonci pronikli z týlu. Většina jich byla opuštěna ještě před tím, než se k nim japonci přiblížili. Valy a úkryty jedné z redut, jejíž schéma je součástí přílohy, byly zasaženy více než stokrát. Způsobené škody však nebyly natolik významné, aby snížily její obranyschopnost.

Poznámky generálporučíka Sira W. G. Nicholsona S poznatky plukovníka Tullocha se ztotožňuji. Jeho práci bych však doplnil několika dalšími poznámkami.

a) Všechny nebo téměř všechny významné části opevnění nacházejícího se mezi Nan Shan a Liao-yang byly stavěny najatými čínskými dělníky. Domnívám se, že ruští vojáci nebyli dostatečně vycvičeni k budování polních opevnění.

b) U Nan Shan bylo téměř nebo úplně nemožné, díky přirozeným vlastnostem terénu a řídké vegetaci, obranná postavení zamaskovat. To však neplatí pro obranná postavení mezi Nan Shan a Liao-yang.

c) Dle mého názoru byla opevnění mezi Shou-shan-pu a Liao-yang vybudována excelentně. Byla dobře chráněna před čelními a bočními útoky. V týlu bylo dobré zázemí pro zálohy a vedly do něj dobré ústupové cesty. Železniční násep u Liao-yang byl v délce cca 1 míle přizpůsoben k obraně. Díky tomu bylo možno železnici využívat až do posledního možného okamžiku. Měl jsem možnost, v doprovodu generála Oku, prohlédnout si také většinu opevnění mezi Shou-shan-pu a Liao-yang. Neměl jsem možnost navštívit opevnění chránící železnici. Mé poznatky jsou tedy jen zprostředkované.

d) Všiml jsem si, že mezi Shou-shan-pu a Liao-yang byly jako překážky hojně využívány vlčí jámy zesílené překážkami z ostnatého drátu. Jámy byly 8 stop hluboké. Do jejich dna byly ukotveny naostřené kůly. Opevnění byla, najatými čínskými dělníky, vybudována velice pečlivě.

Opevnění u Liao-yang

Schéma obrany u Liao-yang

Profily střeleckých zákopů u Liao-yang

Profily střeleckých zákopů u Liao-yang

Baterie pro 8 děl vybudovaná u Liao-yang

Schéma jedné z redut vybudovaných u Liao-yang

Autor: Ing. Vladimír Polášek Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Použité prameny a literatura: Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in the field, Vol. II, London, 1908 Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in the field, Vol. III, London, 1908