STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA 2012 - 2015

Zpráva za rok 2015

Sestavili: J. Pertoldová, J. Frýda, M. Novák, L. Rukavičková,

B. Kříbek, V. Hladík, D. Čápová, H. Breiterová, J. Pašava, P. Štěpánek

Česká geologická služba/ Czech Geological Survey Klárov 131/ 3, 118 21 Praha 1

Geologická 6, 152 00 Praha 5

Kostelní 26, 170 00 Praha 7

Leitnerova 22, 602 00 Brno

Dačického náměstí 11, 284 01 Kutná Hora

IČO 00025798, DIČ CZ 00025798

www.geology.cz

Leden 2016

1

Úvod Zpracoval: Jan Pašava Po úspěšném završení výzkumného záměru MZP0002579801 „Vědy o Zemi pro společnost 21. století: Od regionálních výzkumů přes geologická rizika po globální změny“, řešeného v letech 2005–2010 (s prodloužením do r. 2011), a v souvislosti s měnícími se národními a globálními prioritami Česká geologická služba (ČGS) v průběhu roku 2011 adaptovala a optimalizovala strategické směry svého rozvoje, který vyústil ve schválení Strategického plánu výzkumu na léta 2012–2015. V průběhu 21. století se geovědy vyvinuly ve skutečný interdisciplinární obor, který využívá spolupráce s ostatními vědeckými disciplínami včetně biologických, materiálových, informatických a sociálních věd. Komplexní zpracování a efektivní poskytování geovědních informací získává stále větší podíl na řešení klíčových a pro naši společnost mnohdy existenčních otázek. V první fázi přípravy Strategického plánu výzkumu byla redefinována vize ČGS: Vizí České geologické služby je upevňovat pozici pilíře českého státu v poskytování geovědních informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje a na základě vysoké odbornosti posilovat svoje postavení vůdčí výzkumné instituce v oboru věd o Zemi. S využitím obdobných strategických materiálů rozvoje výzkumu schválených na národní, mezinárodní i globální úrovni, rozvíjením široké interní diskuse odborníků reprezentujících různé geovědní obory a finální redakcí tohoto strategického dokumentu ČGS, jsou jeho hlavní témata následující: 1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry J. Pertoldová a kol.

• Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí • Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních a

stratigrafických metod • Studium a modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů

2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života J. Frýda a kol.

• Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu výrazných paleoklimatických změn a globálních bioeventů

• Stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS 3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy M. Novák a kol.

• Výzkum geologických rizik (zejména sesuvů, skalních řícení a povodní) vedoucích k ohrožení lidských životů a k ekonomickým ztrátám

• Interdisciplinární studium vlivu současné klimatické změny a znečištění na terestrické a vodní ekosytémy

• Hodnocení kontaminace, degradace a eroze půd včetně jejich mapování • Studium disperze atmosférických částic a jejich vlivu na životní prostředí

2

4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) L. Rukavičková a kol.

• Studium interakce systému voda – hornina – krajina • Studium hydrogeologických systémů z pohledu kapacity a kvality podzemní vody pro

zásobování obyvatelstva • Studium prostorové stavby hydrogeologických struktur a proudění podzemní vody • Studium využití území z hlediska ochrany podzemních vod

5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí B. Kříbek a kol.

• Výzkum, dokumentace a vyhodnocování zákonitostí vývoje, složení a stavby přirozených akumulací nerostných zdrojů

• Výzkum vlivu těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí, zhodnocení možností využití odpadních surovin z těžeb a úpravárenských provozů

• Výzkum potenciálního využití kritických a energetických surovin (včetně získávání plynu z uhlí a břidlic)

• Rozvoj metalogenetických studií pro zahraniční projekty

6. Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií V. Hladík a kol.

• Výzkum horninového prostředí, podzemních a důlních vod za účelem optimálního využití jejich geotermálního potenciálu pro získávání tepelné energie

• Výzkum možností ukládání energií a CO2 do geologických struktur v koordinaci se zapojením do mezinárodní spolupráce

• Výzkum horninového prostředí vhodného pro vybudování úložiště vysoce toxických a jaderných odpadů včetně modelování dlouhodobých environmentálních dopadů

• Výzkum geologicky inspirovaných pokročilých materiálů a jejich průmyslové využití

7. Budování jednotného geovědního informačního systému D. Čápová a kol.

• Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR

• Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS • Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro

rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR a EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí

• Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS 8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu H. Breiterová a kol.

• Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací • Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury • Rozvoj laboratoří • Kvalitní prezentace výsledků výzkumu

3

Regionální výzkum v roce 2015 navazoval na geologické mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byla rozvíjena metodika 3D geologického modelování v rámci výzkumných prací na potenciálních úložištích jaderného odpadu. Rozvíjeny byly rovněž moderní geologické, geochemické a zvláště geochronologické metodiky, díky čemuž bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. V rámci centra NÁVRAT pokračoval komplexní výzkum, věnovaný studiu mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumu primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace se řadí monografie „Geochemical Modelling of Igneous Processes – Principles and Recipes in R Language“ Janouška et al. (2016), kterou vydalo nakladatelství Springer. Bylo dokončeno a oponováno sedm listů základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000 s vysvětlivkami, 60 vědeckých výstupů bylo publikováno nebo je v tisku v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 5 knih a 8 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akce. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti.

Aktivity v oblasti globálních změn v geologické minulosti zahrnovaly studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizí postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost byla věnována studiu globálního cyklu uhlíku, změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí a využití netradičních izotopů pro analýzy průběhu globálních změn. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza apod.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Vědecký tým zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země tvoří 17 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 8,2 pracovního úvazku (10 pracovníků s Ph.D., 6 Ph.D. studentů a 1 technický pracovník). V roce 2015 bylo celkem publikováno nebo přijato do tisku 27 článků ve vědeckých časopisech s IF. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy vyšší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok a potvrzuje tak dlouhodobé vysoce nadprůměrné publikační výsledky tohoto týmu. Skupina mořského paleozoika rovněž zajišťovala veškeré editorské i technické práce a vydávání mezinárodního impaktovaného časopisu Bulletin of Geosciences. V roce 2015 v něm bylo na 980 stranách publikováno 40 vědeckých prací. Impakt faktor Bulletinu pro rok 2015 je 1,5. Bulletin of Geosciences dnes patří díky mnohaletému úsilí současné redakční rady do první desítky nejvýznamnějších vědeckých časopisů vydávaných v České republice a je třináctým nejvýznamnějším časopisem oboru paleontologie na světě. Výsledky výzkumu byly publikovány jako články ve vědeckých časopisech s IF, v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědeckých knihách a byly prezentovány formou přednášek a panelových prezentací na mezinárodních konferencích. Členové týmu se rovněž se podíleli na výchově Ph.D. studentů v roli „školitele“ na Univerzitě Karlově a České zemědělské univerzitě, kde jsou garanty některých oborů a přednášejí rovněž pro magisterské a postdoktorandské studenty řadu přednášek.

V oblasti výzkumu zranitelnosti krajiny byla dokončena izotopová studie vápníku ve čtyřech malých povodích sítě GEOMON. Lokality byly vybrány podle obsahu Ca v podloží a podle stavu acidifikace. Povrchový odtok z lesních povodí vykazoval vysokou hodnotu δ44Ca i na lokalitách s extrémně nízkou hodnotou δ44Ca silikátového podloží. Tento izotopový posun je důsledkem odčerpávání izotopově lehkého Ca rostlinami. V roce 2015 proběhla inventarizace ekologicky významných prvků (C, N, P, S, bazických kationtů, stopových prvků) v půdách (116 kopaných kvantitativních půdních sond) a na stromové vegetaci (99

4

vzorků jehličí a 297 vzorků vývrtů z kmenů) na čtrnácti lesních povodích sítě GEOMON. Negativní vliv acidifikace na produktivitu lesů v 80. letech 20. století a překvapující stimulace růstu lesa v posledních dvou dekádách byly studovány v lesních porostech Krkonoš. Překročení kritických zátěží nutričního dusíku je patrné na cca dvou třetinách rozlohy lesů ČR. Projevy acidifikace lesních ekosystémů, kde jsou překročeny kritické zátěže síry a dusíku, byly zjištěny na přibližně 1/3 území. V půdách Brněnska byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované uhlovodíky (PCB) a organochlorované pesticidy (OCP).

Výzkumem a hodnocením podzemních vod v 58 hydrogeologických rajonech se zabýval projekt „Rebilance zásob podzemních vod“. V rámci projektu bylo vyhloubeno 210 průzkumných vrtů, 120 z nich bude dále sloužit pro monitorování hladin podzemních vod kvartérních, terciérních a křídových zvodní. Mezi výstupy projektu patří jednotná datová sada popisující stav podzemních vod pro každý hydrogeologický rajon, metodické postupy pro hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod a podklady pro úpravu hranic u 25 % hodnocených hydrogeologických rajonů. Výsledkem je také řada návrhů na legislativní úpravy. Studována byla rovněž přítomnost dusíkatých látek v podzemních, povrchových a půdních vodách a v půdách s cílem stanovit vhodný systém zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. Aplikovaná část hydrogeologického výzkumu se zaměřila na problematiku spojenou s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. V roce 2015 byla zahájena řada projektů „Výzkumné podpory pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště“ (zadavatel SÚRAO). Byl zahájen hydrogeologický výzkum v podzemním výzkumném pracovišti Bukov v dole Rožná a ve vodovodním přivaděči Bedřichov. Byla certifikována „Metodika vodních tlakových zkoušek v pevných horninách s nízkou propustností.“ Byly publikovány výsledky výzkumu šesti geotermálních pramenů v Namibii (Šráček et al. 2015) s vysokým obsahem fluoridů.

V roce 2015 pokračovaly práce v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Projekt navazuje na iniciativu EU v oblasti nedostatkových kritických surovin. Jako potenciálně perspektivní byly na základě literární rešerše, geochemických a mineralogických prací ve dvou vybraných oblastech Česka vyhodnoceny jako perspektivní zdroje lithia, tantalu a niobu, fluoritu a grafitu. Byly zahájeny práce na projektu TAČR BETA „Výzkum technologických možností získávání vzácných kovů v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění“. Při řešení mezinárodního projektu Minerals4, financovaného z fondů EU pro vědu a výzkum, byl v roce 2015 vytvořen funkční metadatový systém, který poskytuje základní informace o nerostných surovinách v EU. Metalogenetický a minerogenetický výzkum upřesnil stáří a genezi některých typů mineralizací na území Českého masivu, byla vyřešena struktura některých minerálů ze skupiny platinových kovů. V zahraničí byla studována rudní mineralizace na ložiscích v Norsku, Ghaně, Burkině Faso a v Mali. V celé řadě projektů byla velká pozornost věnována katalogizaci a zhodnocení kvality a zásob nerudních a stavebních surovin v České republice s přihlédnutím k potřebám jednotlivých krajů a budování silniční sítě v ČR. V rámci legislativní podpory se pracovníci České geologické služby intenzivně zapojili do přípravy nového Horního zákona a dalších vládních dokumentů. Formou seminářů se ložiskoví geologové účinně zapojili do diskuse o surovinové politice jak na krajské, tak na celostátní úrovni. Zcela nové poznatky o historii dolování v Krušných horách přinesl sasko-český projekt ArchaeoMontan a nové výzkumy v oblasti Jeseníků. Velká pozornost byla věnována studiu vlivů těžby a úpravy rud v České republice i v zahraničí. V České republice byla zpracována studie o vývoji chemického složení roztoků vyváděných z opuštěného ložiska uranu Stráž pod Ralskem, byla studována ekotoxicita odvalů v oblasti Kutné Hory a vliv hoření uhelných hald na životní prostředí. V zahraničí byl zhodnocen vliv hutnění měděných a kobaltových rud na životní prostředí v Zambii. V oblasti hutě Tsumeb (v

5

Namibii) byla zjištěna extrémně vysoká kontaminace půd a vegetace arzenem a rtutí. Zkušenosti českých geologů při řešení ekologických problémů spjatých s těžbou v Africe jsou předávány v rámci nového projektu SIDA/UNESCO/IGCP.

V oboru environmentálních a geoenergetických technologií se výzkum v roce 2015 soustředil na témata geologického ukládání CO2, skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů a geotermální energie. S využitím prostředků Norských fondů byl zahájen rozsáhlý česko-norský projekt s názvem ‚Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice‘, jehož cílem je připravit podmínky pro první výzkumné geologické úložiště oxidu uhličitého v ČR. V oblasti výzkumu skladování energie v horninovém prostředí je nejvýznamnější aktivitou ČGS evropský projekt ESTMAP, zaměřený na vytvoření celoevropské databáze existujících a plánovaných zařízení, ale i budoucího potenciálu pro skladování energie v povrchových i podpovrchových úložištích. V oblasti ukládání radioaktivních odpadů byla hlavní pozornost zaměřena na tvorbu trojrozměrných strukturně-geologických modelů v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů v Česku. Výsledkem výzkumu v oboru geotermální energie je mj. vytvoření Metodiky stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry, certifikované Ministerstvem životního prostředí ČR. V roce 2015 byla také úspěšně završena spolupráce na evropském projektu R&Dialogue, zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti.

Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2015 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2015 byla zásadním nosným programem konsolidace informačního systému, jeho harmonizace a koncepční technologický upgrade. Jednou z priorit bylo zajistit konsolidaci stávajících datových zdrojů databází starých a hlavních důlních děl včetně dalších podpůrných a souvisejících databází (zejména rozsáhlého surovinového informačního systému), upravit a sjednotit datové modely a vytvořit aplikační zajištění pro údržbu a správu dat. Pro zajištění efektivního fungování mapových aplikací bylo nezbytné provést upgrade ArcGIS a vyvinout novou technologii pro prezentační aplikace bez použití problematických pluginů, které nové verze prohlížečů nepodporují. Prioritou byla také konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního souborového úložiště pro zajištění souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Tato změna si vyžádala vývoj a tvorbu nových obslužných a prezentačních aplikací pro práci s těmito daty. Technická infrastruktura byla systematicky modernizována a konsolidována s využitím nového hardwaru a v souladu s požadavky legislativy bylo zvýšeno zabezpečení systému. Informatika je nepopiratelnou integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. ČGS se nadále podílela na velkém množství zahraničních geoinformatických aktivit byla jedním z klíčových evropských řešitelů projektů Minerals4EU a ProSUM a podílela se na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, ERANET). V roce 2015 ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. I nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a nově vytvořené struktury GIC-CE (Geoscience Information Consortium Central Europe) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky v rámci pracovní skupiny SIEG EGS (Spatial Information Expert Group). Významný byl příspěvek ČGS do činnosti EIONET zejména v oblasti informací o půdách. Datové specifikace témat INSPIRE, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, jsou postupně implementovány, první praktické výsledky vznikly v rámci projektu Minerals4EU. Rychlý rozvoj informatiky si žádá

6

vývoj nových pracovních, organizačních, technologických a metodických postupů, bez kterých by geologický informační systém ČGS záhy ztratil funkci nezastupitelného informačního nástroje, nezbytného pro plnění řešených úloh.

Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je poskytování snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně propojených metadatových informací. Součástí jsou rovněž laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů.

V následujících kapitolách jsou podrobněji prezentovány výsledky jednotlivých prioritních témat Strategického plánu výzkumu za jeho třetí rok řešení (k 11.12.2015). Pracovníci ČGS v tomto období vytvořili celkem 332 výstupů kategorií RIV (viz následující tabulka), jejichž strukturovaný výběr je uveden na konci jednotlivých kapitol. Z celkového počtu výstupů je 105 článků v odborných periodikách, 11 příspěvků ve sbornících, 4 odborné knihy a 4 kapitoly v knize, 1 patent a 154 specializovaných map s odborným obsahem. Druh výsledku R05 Počet Článek v odborném periodiku J 105 Odborná kniha B 4 Kapitola, resp. kapitoly v odborné knize C 4 Článek ve sborníku D 11 Patent P 1 Ostatní výsledky, které nelze zařadit do žádného z výše uvedených druhů výsledku O 13

Specializované mapy s odborným obsahem L 154 Certifikované metodiky N 2 Software R 10 Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty A 3 Uspořádání (zorganizování) konference M 3 Uspořádání (zorganizování) workshopu W 15

Uspořádání (zorganizování) výstavy E 7

Z kategorie článků v odborných periodikách je třeba zdůraznit 76 publikací v impaktovaných časopisech a z nich upozornit zejména na publikace ve vysoce impaktovaných časopisech (s IF > 3) jako jsou Precambrian Research (IF 5,66), Earh and Planetary Science Letters (IF 4,73), Lithos (IF 4,48), Journal of Petrology (IF 4,42), Geochimica et Cosmochimica Acta (IF 4,33), Journal of Metamorphic Geology (IF 4,14), Science of the Total Environment (IF 4,09), Ore Geology Reviews (IF 3,55), Soil Biology & Biochemistry (IF 3,52), Biogeochemistry (IF 3,48), Contributions to Mineralogy and Petrology (IF 3,48), Chemosphere (IF 3,34) a Tectonics (IF 3,31).

Velmi úspěšně pokračoval rozvoj časopisu Bulletin of Geosciences, který získal poprvé IF v roce 2010 a jeho současný IF = 1,5. Journal of Geosciences, který získal IF v roce 2011 a je společným projektem České geologické společnosti a České geologické služby, má IF 1,4.

7

Důležitou činností jsou vědecké výzkumy v zahraničí, z nichž vznikají významné odborné publikace. V roce 2015 se uskutečnily takovéto práce např. v Namibii, Argentině, Antarktidě, Mongolsku, Etiopii a Gruzii.

Přímo nebo prostřednictvím svých pracovníků se ČGS podílela na organizaci odborných sekcí, workshopů a konferencí (např. 13. konference SGA v Nancy ve Francii, Goldschmidtova konference v Praze, setkání expertů iberoamerických zemí v Kostarice v San José, XII. geologický kongres středoamerických zemí v Managui a řada dalších) a její pracovníci se podíleli samostatnými kurzy na výuce i na spolu/vedení diplomových a doktorských prací na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, České zemědělské univerzitě v Praze, Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Technické univerzitě v Liberci a na Univerzitě J. E. Purkyně v Olomouci.

Na závěr je třeba připomenout, že při posledním hodnocení výsledků výzkumu, uveřejněném v prosinci 2015 Radou vlády pro výzkum a vývoj, se Česká geologická služba opětovně stala nejúspěšnější institucí v rámci resortu MŽP, nejlepší SPO v ČR a ze všech 219 hodnocených VO v ČR obsadila 22. místo, čímž předstihla řadu ústavů Akademie věd ČR i vysokých škol. 1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry Zpracovala: Jaroslava Pertoldová s kolektivem: D. Buriánek, V. Janoušek, K. Schulmann, V. Štědrá, L. Švábenická Abstrakt

Výzkumné práce navázaly na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2015. Regionální výzkum pokračoval v geologickém mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byla rozvíjena metodika 3D geologického modelování v rámci výzkumných prací na potenciálních úložištích jaderného odpadu a rovněž moderní geologické, geochemické a zejména geochronologické metodiky. Díky tomu bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra „NÁVRAT“, který se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace se řadí monografie „Geochemical Modelling of Igneous Processes – Principles and Recipes in R Language“ Janouška et al. (2016), kterou vydalo nakladatelství Springer. Bylo dokončeno a oponováno 7 listů základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000 s vysvětlivkami, 60 vědeckých výstupů bylo publikováno nebo je v tisku v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 5 knih a 8 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akcí. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti.

1.1 Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí a související výzkum

8

• Železné hory V oblasti Železných hor probíhaly práce na mapování krystalinika a měření strukturních prvků na území listů 13-414 Ronov nad Doubravou (K. Verner), 13-441 Nasavrky (B. Dudíková Schulmannová), 13-432 Vilémov (V. Štědrá) a 13-412 Přelouč (S. Čech). Byly zahájeny terénní práce na území listu 13-411 Chvaletice a rekognoskace terénu na listu 13-423 Chrudim. V rámci projektu Rebilance byly geologicky vyhodnoceny vrty do kvartéru, křídy a podloží křídy vyhloubené na území listů Přelouč a Chrudim a výsledky poskytnuty redaktorům. Bylo provedeno povrchové geofyzikální měření na listech Přelouč a Nasavrky, povrchová geochemie na listech Přelouč a Ronov nad Doubravou. Na území všech listů probíhalo hydrogeologické mapování a na třech listech map pak inženýrskogeologické terénní práce.

• Novohradské hory

V oblasti Novohradských hor (dílčí úkol 321182) pokračovalo v roce 2015 geologické mapování s odběry vzorků na výbrusy a chemické analýzy na území listů 32-422 Pohorská Ves (J. Pertoldová), 33-133 Horní Stropnice (B. Dudíková-Schulmannová) a 33-311 Pohoří na Šumavě (P. Mixa). Všechna tato území byla zahrnuta do mapování, prováděné studenty Masarykovy univerzity v Brně na jaře v rámci kurzu geologického mapování. Mapové listy 32-414 Studánky a 32-423 Mlýnec v příhraniční oblasti pomezí Novohradských hor a Šumavy redaktora K. Vernera s kolektivem byly dokončeny, předávka autorských rukopisů úspěšně proběhla.

• Pošumaví, CHKO a NP Šumava V roce 2015 v oblasti Šumavy pokračoval strukturní výzkum za účelem tvorby syntetické tektonické mapy oblasti a dokončení mezinárodní publikace shrnující problematiku stáří, vnitřních staveb a mechanismů vmístění těles prášilského a stráženského plutonu (K. Verner et al., IJES, v recenzi). Dále probíhala další fáze geologického mapování na území listu Čachrov (K. Verner). Na území listu Vacov (V. Žáček) započalo mapování a byla odebrána základní sada vzorků na výbrusy a chemické analýzy. Byla dokončena a obhájena geologická mapa, vysvětlivky a tematické mapy listu Velhartice (E. Žáčková et al. 2015a, b). Mapovací dokumentace na listech Zbytiny, Ktiš a Vlachovo Březí byla využita při sestavení geologické expozice Fefrovské rybníčky v Prachaticích (V. Štědrá – B. Toms 2015).

• NP a CHKO Krkonoše a Jizerské hory

Dokončena a obhájena byla Základní geologická mapa listu 03-141 Raspenava (L. Vondrovic a J. Klomínský 2015), mapa výskytů nerostných surovin na témže listu (P. Rambousek et al. 2015) a mapa geofaktorů životního prostředí (Z. Skácelová et al. 2015). • Český ráj II

Práce pokračovaly podle harmonogramu. Byl skreslen autorský originál listu 03-432 Nová Paka (M. Stárková) a zahájeny byly terénní a kamerální práce na území listů 03-433 Jičín (T. Hroch) a 03-344 Sobotka (P. Čáp). Dokončeno bylo mapování polygonů na území listů Dolní Bousov a Příšovice, tedy těch ploch, které ještě náleží Geoparku

9

UNESCO Český ráj. Připravovány jsou tak podklady pro sestavení geologické mapy v měřítku 1 : 75 000 a monografické zpracování celé oblasti. Na území listu Sobotka byly vyhloubeny dva jádrové vrty o hloubce 254 m a 350 m a provedeny povrchové geofyzikální práce (VES, gravimetrie, seizmika); data včetně vzorků byla poskytnuta pro geologické mapování. Výsledky nových vrtů v okolí Českého ráje byly prezentovány na geologickém kongresu v Mikulově. V oblasti Čistecké hůry u Nové Paky byl analyzován detailní digitální model terénu založený na LiDARových snímcích. Byl zjištěn výrazný hřbet v centrální části, o němž se předpokládá, že by mohl odpovídat morfologickému projevu puklinové erupce. Tento předpoklad byl ověřen detailním pozemním magnetometrickým mapováním. Výzkum Čistecké hůry tak dokládá, že i v permokarbonských sekvencích je možné identifikovat přívodní dráhy mafického vulkanismu na základě detailní analýzy morfologických prvků. Výsledky jsou připravovány k otištění v roce 2016. Na lokalitě Supí vrch byl metodou K/Ar datován bazanit v přívodní dráze a megakrysty amfibolu v bazální freatomagmatické brekcii pyroklastického kužele. Stáří megakrystů vyšší o 1,5 milionu let dokládá ranou fázi krystalizace v hluboce uloženém krbu. • Brdy V oblasti Brd byly v roce 2015 zahájeny přípravné práce pro geologický výzkum a mapování v měřítku 1 : 25 000. Byla provedena terénní rekognoskace bývalého vojenského újezdu, který byl několik desítek let nepřístupný a chybí tak moderní geologické zpracování. Byly provedeny terénní túry dokumentující základní horninové typy na území listů 22-122 Bohutín (T. Vorel) a 22-121 Mirošov (M. Stárková).

• Střední Morava

Na území mapového listu 25-132 Lipník nad Bečvou byly v předjaří na základě terénních pochůzek vytipovány mapovací vrty a na podzim bylo vyhloubeno 24 vrtů. Mapovací práce se soustředily do jv. části listu, tvořené ždánickým příkrovem, a rovněž na kulm bloku Maleníku. Strukturní geolog (J. Havíř) proměřil lom Podhůra a získal reprezentativní dataset pro strukturní kapitolu vysvětlivek. K zajímavým objevům lze počítat pestré slíny s oligocenní a miocenní foraminiferovou faunou, jejichž příslušnost zatím není dořešena.

• Moravský kras Oblast zahrnuje jediný list 24-233 Ostrov u Macochy. Rukopisná mapa byla skreslena a úspěšně předána k digitalizaci. Pokračují práce na přípravě vysvětlivek a vyhodnocení chemických analýz a výbrusů. Byly důkladně strukturně zanalyzovány podzemní lokality při kontaktu paleozoických sedimentů a brněnského masivu.

• CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko Geologická mapa 1 : 25 000 s vysvětlivkami listu 12-323 Podmokly, v loňském roce úspěšně oponovaná, byla v první polovině roku 2015 na základě připomínek oponentů opravena a předána do tisku. Oponentní rada ČGS dále přijala geologickou mapu listu 12-233 Unhošť s textovými vysvětlivkami (M. Stárková et al. 2015a, d, v tisku b, c) a aplikovanými mapami nerostných surovin (M. Poňavič et al. 2015) a geofaktorů

10

životního prostředí (A. Zelenková Trubačová et al. 2015); tím byl dokončen geologický výzkum v této oblasti. Celé území Křivoklátska je pokryto geologickými a aplikovanými mapami v měřítku 1 : 25 000 s výjimkou drobných přesahů území do dalších listů. V roce 2015 byla zahájena příprava pro sestavení přehledné geologické mapy CHKO Křivoklátsko v měřítku 1 : 75 000 a dalších podkladů pro návazné monografické zpracování celé oblasti.

• Doupovské hory

Dokončeny a obhájeny byly Základní geologická mapa listu 11-244 Žlutice (V. Žáček et al. 2015g), vysvětlivky listu 11-244 Žlutice (V. Žáček et al. 2015h), mapa výskytů nerostných surovin na témže listu (I. Knésl et al. 2015) a mapa geofaktorů životního prostředí (Z. Skácelová et al. 2015).

• Moldanubický plutonický komplex

Během roku 2015 proběhla oponentura mapového listu 23-323 Nová Včelnice. Podle oponentních posudků byly opraveny Vysvětlivky k základní geologické mapě (D. Buriánek et al. 2015a), geologická mapa (D. Buriánek et al. 2015b), mapa geofaktorů životního prostředí (I. Dvořák et al. 2015a) a mapa nerostných surovin (Poňavič et al. 2015). V oblasti se uskutečnila závěrečná fáze mapovacích prací na listu Žirovnice základní geologické mapy 1 : 25 000 (J. Pertoldová). Mapa byla dokončena a předána k digitalizace.

• Tisk map

Mapy 1 : 25 000 z oblasti Beskydy (Valašské Meziříčí, Jablůnka, Rožnov pod Radhoštěm a Kelč) schválila komise pro aprobaci map a jsou připraveny pro tisk. V tisku je kniha starých geologických map Evropy (Čejchanová et al.).

1.2 Rozvoj geologických metod – jejich aplikace při regionálním geologickém výzkumu

1.2.1. Geochronologické metody a jejich aplikace

Po instalaci nového ICP-MS Agilent 7900 a systému laserové ablace Analyte Exite se uskutečnilo v březnu a dubnu školení operátorů. Následovalo ověření stability provozu přístroje a možného ovlivnění výsledků analýz na MC ICP-MS Neptune při současném chodu všech analytických přístrojů. Byly zakoupeny a připraveny referenční materiály a byla na nich ověřena stabilita analytické soustavy a optimalizovány parametry měření. K analýzám jsou připraveny první reálné vzorky zirkonů. Probíhaly práce na zavedení měření koncentrací Re, Sm a Nd pomocí metody izotopového složení na TIMS. V rámci interního projektu 338300 byly připraveny nové chromatografické kolony podle postupu získaného během studijního pobytu na University of Cologne, byla ověřena jejich kalibrace a výtěžnost separačního postupu. K tomuto účelu bylo využito měření koncentrací na nově instalovaném přístroji ICP-MS Agilent 7900.

11

Pomocí metody LA-ICP-MS (University of Bergen) bylo stanoveno absolutní stáří důležitých metagranitoidních těles v rámci oblasti brunovistulika a moravika. V kombinaci s výsledky geochemické studie (WR i stabilní izotopy Sr/Nd) posloužila geochronologická data k objasnění předkolizního geotektonického vývoje východního okraje Českého masivu v rámci severního okraje Gondwany (Žáčková et al. 2015).

Detailní studium stopových prvků, izotopů O a Hf ve třech doménách zirkonu ze severočeských ultravysokotlakých (UHP) hornin metodou SIMS a LA ICP-MS (ve spolupráci se zahraničními laboratořemi) umožnilo interpretovat výsledky U-Pb datování těchto domén a rozšířit znalosti o chování zirkonu do UHT-UHP podmínek. Nová data dokládají spodněkarbonskou subdukci kontinentální kůry do plášťových hloubek a její rychlou exhumaci. Rukopis byl podán do časopisu Journal of Metamorphic Geology.

V rámci projektu GAČR (13-15390S) byla dokončena geochronologie molybdenitů z různých mineralizací Českého masivu. Zároveň bylo určeno stáří několika rudních mineralizací (např. Obří důl, Liblín, Kašperské Hory) pomocí Re-Os geochronologie arsenopyritu a pyritu (ve spolupráci s University of Alberta).

V roce 2015 pokračovaly testy na přípravě LA-ICPMS přístroje určeného k zavedení metodiky U-Pb zirkonových populací. Paralelně byly rozsáhlé soubory vzorků nadále měřeny na univerzitě v Hongkongu (cca 30 stáří na zirkonech metodou U/Pb) a Guangzhou, Čína (cca 20 stáří na zirkonech metodou U/Pb). Pokračovala měření a publikování dat z Čínského a Mongolského Altaje (Guy et al. 2015; Zhang et al. 2015), ale velké množství publikovaných dat pochází také z evropských variscid (Vogézy a Český masiv – př. Tabaud et al. 2015; Kusbach et al. 2015).

Dále byla publikována data ze vzorků získaných ve spolupráci s Univerzitou Santa Barbara v Kalifornii, USA. Datování monazitů a zirkonů (U/Pb) bylo provedeno metodou LASS-ICPMS a úspěšně zakončeno publikacemi z východního okraje Českého masivu (Štípská et al. 2015) a z Mongolského Altaje (Broussolle et al. 2015). V těchto pracích bylo stanoveno stáří metamorfózy a její vývoj v součinnosti s modelováním P-T vývoje těchto hornin. V současné době je v konečném stadiu příprav publikace využívající U-Pb monazitové věky z Marocké mesety (Masiv Rehamna), získané na univerzitě v Montpellier (prof. Delphine Bosch).

Datování in-situ 40Ar/39Ar probíhá úspěšně v rámci konvence o spolupráci s univerzitou v Ženevě, Švýcarsko (prof. Urs Schaltegger), a to jak v oblasti chladnutí metamorfních dómů Mongolska a Číny, tak i v Českém masivu. V letošním roce nebyla publikována žádná práce zahrnující metodu Ar-Ar, nicméně několik prací je v recenzním řízení: stáří chladnutí kanálového toku na východním okraji Českého masivu, chladnutí chandmanského masivu (ve spolupráci s Univerzitou Witwatersrand v Johannesburgu, Jižní Afrika; např. Lehmann et al. GSAB).

Metoda datování Sm-Nd a Lu-Hf na granátech je úspěšně testována v rámci konvence o spolupráci s ústavem Akademie věd v Krakově (prof. Robert Anckiewicz), kde bylo realizováno 16 nových dat a dat z čínského Tchien-šanu; jsou připravena k publikaci ještě v roce 2016. V současné době pokračují práce na projektech ze západního okraje Českého masivu (zejména datování eklogitové metamorfózy).

1.2.2. Geochemické metody a jejich aplikace

12

Byl dokončen výzkum geochemické variability granitových žil kolem granulitových komplexů jižních Čech. Závěry jsou předloženy do periodika Journal of Geosciences (Nahodilová et al. v recenzním řízení). V rámci úkolu „Výzkum stability bentonitu v in-situ podmínkách při teplotách do 95 °C“ (projekt MPO č. FR-Tl4/497) byla dopracována petrologická, mikrostrukturní a geochemická analýza zahřívaných vzorků tonalitu z Mokrska v interakci s bentonitem do dílčí zprávy (Nahodilová 2015b). Rozsáhlý datový soubor geochemických vzorků terénních dat získaných v rámci mapovacího projektu Rozvojové agentury ČR v západním Mongolsku byl konfrontován s výsledky datování zirkonů U/Pb (GlÚ AV ČR). Tyto výsledky byly využity pro publikaci, která se zabývá stářím a charakterem dvou rozdílných magmatických událostí v masivu Togtokhinshil a jejich významem pro akreční vývoj při východním okraji jednotky Lake Zone (Central Asian Orogenic Belt; Soejono et al. v tisku). Struktury a složení minerálů nově vymapované polohy eklogitu a peridotitu z masivu Blanského lesa indikují přítomnost nemísivé taveniny bohaté Fe a Ti během krystalizace. Tyto frakčně krystalizované horniny se vyznačují mimořádně vysokými hodnotami FeO/MgO, TiO2 a vysokou fugacitou kyslíku. Jde snad o první zjištěný výskyt primárního magnetitu v plášťových horninách, článek byl přijat do časopisu American Mineralogist (Vrána et al. v tisku). Projevy tlakového rozpouštění v mikro- až nanoměřítku za využití technik transmisní elektronové mikroskopie a fokusovaného iontového svazku byly zpracovány do publikace Bukovské et al. 2015; detailní studie potvrdila dříve popisované modely „island and channel flow“ a tvorbu amorfních vrstev skrze rozpouštění a reprecipitaci a prokázala přítomnost částečně otevřených hranic zrn a vývoj pórozity na jejich rozhraních. Geochemické parametry metabazických hornin ze dvou jádrových vrtů v monitorovaných povodích na Slavkovsku byly spolu s vrtnou dokumentací publikovány (Štědrá et al. 2015), článek pro třetí vrt v granitech je v pokročilé přípravě.

V rámci projektu GAČR 13-21450S byla do časopisu Lithos předložena publikace zaměřená na rekonstrukci vrcholných podmínek a exhumační dráhy intermediárních UHP hornin s diamantem ze severních Čech (Haifler a Kotková – zatím nepřijato). Tyto výsledky byly také prezentovány na mezinárodní konferenci CETEG. V granátických peridotitech doprovázejících UHP horniny byly doloženy procesy částečného tavení a metasomatózy (Medaris et al. 2015b); eklogity s kyanitem vznikly za obdobných podmínek jako krustální UHP horniny (Kotková a Janák 2015).

Výsledky studia diamantů ze severočeských UHP hornin byly prezentovány na IEC a na Goldschmidtově konferenci v Praze. Souborná přednáška o využití akcesorických fází (zirkonu) a mikrodiamantu pro rekonstrukci petrogenetických procesů s využitím mikro-nanoanalytických dat (SEM, AFM, SIMS, TEM) byla prezentována na kongresu ČGSpol. Publikace na toto téma by měla být podána do tisku do konce r. 2015.

Byl dokončen výzkum žilných mineralizací v granitoidních horninách středočeského plutonu na studijní lokalitě Mokrsko-západ (Dobeš et al. 2015). V prostoru PVP Bukov, v rudním revíru Rožná-Olší, probíhá výzkum geochemie žilných a puklinových mineralizací s cílem

13

objasnit paleohydrologické podmínky vzniku těchto mineralizací a jejich vztah k tektonickému vývoji studované oblasti (mineralogie, rtg.-difrakční analýza, stabilní izotopy, stopové prvky a REE, izotopy stroncia v karbonátech, fluidní inkluze).

Laboratoř fluidních inkluzí spolupracovala při studiu mineralogie, minerální sukcese a podmínek vzniku ložiska pětiprvkové formace kongsberg v Norsku (abstrakt Kotkové et al. na kongresu ČGSpol.).

Fluidní inkluze byly studovány v minerálech polymetalické mineralizace v Obřím dole a v křemen-topazových greisenech z krkonošsko-jizerského krystalinika z okolí Raspenavy (Sidorinová a Dobeš).

Výzkum pomocí metod elektronové mikroskopie a mikroanalýzy pokračoval studiem extraterestrických materiálů z hlediska jejich původu a geneze ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR. Výzkum byl především zaměřen na mineralogii a mikrochemické studium fragmentů meteoritu Žďár. Výsledkem této práce je publikace pro časopis Meteoritics and Planetary Science (v recenzi), zaměřená na stanovení dráhy mateřského tělesa meteoritů, jejich pádové oblasti a vztahů vývoje a geneze jednotlivých fragmentů.

Výsledky studia molybdenit-wolframitových asociací jako indikátorů fyzikálně-chemických podmínek a jejich změn v rámci mineralizačních procesů byly popsány v publikaci pro časopis Journal of Geosciences (Pašava et al. 2015).

Dokončeno bylo studium geneze a mechanismů vzniku biogenních kalcitů v jezerním prostředí na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a výsledky byly publikovány (Elster et al. v tisku). Pozornost byla též věnována zkamenělým rostlinám ze svrchněkřídového souvrství Hidden Lake na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě (Kvaček a Vodrážka v tisku, publikováno on-line).

V rámci projektu GAČR P210-12-1990 byly publikovány výsledky týkající se evoluce fonolitů z oblasti oherského riftu (Ackerman et al. 2015a). Publikovány byly dvě studie týkající se plášťových xenolitů Českého masivu (Ackerman et al. 2015b, Medaris et al. 2015a, b) článek shrnující Re-Os data z xenolitů je v recenzi a v přípravě je komplexní studie z bavorské části ČM. Dokončen byl komplexní výzkum kenozoických bazaltů ČM a probíhá příprava dílčích studií izotopových systémů Hf, Os, Li a O, Sr-Nd-Pb a vzácných plynů. Provedena byla detailní geochemická charakterizace ultraalkalických hornin z vrtu Loučná.

Z výsledků projektu GAČR 13-22351S jsou připraveny k zaslání do časopisu Geochimica and Cosmochimica Acta výsledky analýz Cu a Zn izotopů ve vybraných sedimentech z kráteru Ries a v moldavitech, detailní srovnávací studie chemismu sedimentů z kráteru Ries a moldavitů byla přijata k publikaci (v recenzním řízení), detailní studie chemismu, Re/Os a PGE systematiky v impaktních sklech z kráteru Žamanšin je v recenzi, v přípravě jsou rukopisy o izotopech O v moldavitech a impaktních sklech z kráteru Žamanšin a o Li systematice v sedimentech z kráteru Ries a o moldavitech.

V rámci projektu GAČR (15-08583S) byl započat výzkum vybraných karbonatitů a doprovodných alkalických hornin z několika lokalit jižní Indie (zejména Samalpatti a Sevattur). Změřeny byly koncentrace stopových prvků, probíhají práce na stanovení platinových kovů a izotopů Re-Os a mineralogických dat.

14

V recenzním řízení jsou dále články o distribuci izotopů Re-Os a Lu-Hf v plášťových pyroxenitech ČM (Ackerman et al), o distribuci izotopů Re-Os v horninách komplexu Uitkomst (Jižní Afrika) (Trubač et al.) a o izotopech Li v pegmatitech (Magna et al. 2015). V tisku je práce o izotopech Ba v meteoritech a planetárních vzorcích (Bermingham et al. 2016), o distribuci silně siderofilních prvků a izotopů Re-Os xenolitů svrchního pláště z oblasti severní Patagonie (Mundl et al. v tisku) a také rukopis monografie o Li pro nakladatelství Springer (Tomascak et al. 2016).

Genetické sepětí variských vysokotlakých felsických granulitů s ultradraselným magmatismem bylo předmětem prací Tabaud et al. (2015) z Vogéz a Kusbacha et al. (2015) z náměšťského granulitového masivu (oba Journal of Geological Society, London). Konsekvence relaminačního modelu pro vývoj magmatismu v Českém masivu byly shrnuty ve vyzvané přednášce na kongresu ČGSpol.

Výsledkem komplexního výzkumu oceánské domény v jižním Mongolsku byla práce Guy et al. (2015, Tectonics). V recenzním řízení jsou tři články shrnující výsledky strukturního výzkumu, petrologie, geochemie, U-Pb datování a Hf-Sr-Nd izotopického výzkumu různých horninových komplexů v mongolském traktu středoasijského orogenního pásu (CAOB). Jsou učeny pro speciální číslo 1/2016 Journal of Geosciences. Dílčí výsledky byly prezentovány na konferenci CETEG. Další publikace o obloukovém magmatismu v Khantiashiru a Zamtyn Nuruu jsou v přípravě.

Model reaktivace kumulátů intruzí bazického magmatu a vznik reverzní zonality granitoidních plutonů byl prezentován na Huttonově sympoziu a bude předložen do dvou týdnů do speciálního čísla časopisu Lithos z této konference (Trubač et al. 2015). Na stejné akci byl uveden i poster s dílčími výsledky výzkumu s riftingem spjatých magmatitů pásu Kaoko (Namibie).

Pokračoval vývoj skriptů pro numerické a termodynamické (Perplex, Melts) modelování petrogeneze magmatických hornin v jazyce R (ve spolupráci s univerzitou v Saint Etienne). Na toto téma byly zorganizovány dva workshopy, jeden v rámci Goldschmidtovy konference v Praze, druhý na polské akademii věd v Krakowě.

V nakladatelství Springer byla vydána monografie „Geochemical Modelling of Igneous Processes – Principles and Recipes in R Language“ Janouška et al. (2016).

1.2.3. Petrochemické metody a jejich aplikace Výsledky dlouholetého studia sekundárních minerálů recentně vznikajících na hořících odvalech uhelných dolů a fosilních pyrometamorfovaných hornin v České republice a ve Francii byly zhodnoceny v monografii vydané v nakladatelství Elsevier: Coal and Peat Fires – A Global Perspective, Volume III, Case Studies, a to ve třech obsáhlých příspěvcích. V prvním příspěvku jsou popsány procesy a minerální asociace na hořících odvalech uhelných dolů v České republice (Žáček et al. 2015a), ve druhém parageneze a unikátní minerály i nové fáze vzniklé při fosilních požárech v mostecké pánvi (Žáček et al. 2015b) a ve třetím pak exotické Ca-bohaté buchity a paralávy vzniklé prohoříváním hald bitumenních břidlic v Lapanouse de Sévérac-le-Château, Aveyron ve Francii (Gatel et al. 2015). Výsledky komplexního studia petrogeneze kalcitových žilek (mineralogie, fluidní inkluze, stabilní izotopy, REE) zlatého ložiska Mokrsko-západ jsou podány v publikaci Dobeše et al. (2015). Byla dokončena petrologická charakteristika hlavních litologických typů vrtných jader S1 až

15

S4 v experimentální štole Bukov za účelem vybudování podzemního výzkumného pracoviště Bukov, dílčí závěry jsou uvedeny v závěrečné zprávě Nahodilové a Buriánka (2015).

Využití turmalínu pro studium vývoje vápenato-alkalických plutonů se věnuje publikace Buriánka a Žáčka (2015). Výsledky naznačují, že během magmatické krystalizace peraluminických tavenin dochází k polyfázové saturaci tavenin, případně hydrotermálních roztoků bohatých bórem. Díky tomu vzniklo několik texturních typů turmalínu.

Mokrá et al. (2015) studovali petrografické typy metagabra ze Špičáku u Deštné v Orlických horách. Na základě složení hlavních a akcesorických minerálů byl popsán P-T vývoj těchto hornin. Mezi akcesorickými minerály autoři identifikovali mimo jiné také poměrně vzácný baddeleyit.

Mikroanalytická data jsou průběžně získávána za pomoci nově instalovaného integrovaného EDS a WDS systému s vysokým rozlišením. Tyto metody jsou využívány při studiu porézního toku silikátových tavenin kontinentální kůrou ve Vogézách, v Himálaji a Českém masivu v rámci spolupráce s BRGM a univerzitami ve Štrasburku, South California (Los Angeles, USA) a Monash v Austrálii. Výsledky těchto prací jsou publikovány (Weinberg a Hasalová 2015a, b; Hasalová et al. 2015; Tabaud et al. 2015). Studován byl také originální problém migrace tavenin kůrou a jejich role pro reologii kůry (publikace Hasalová et al. připravovaná pro časopis Geology).

Problém lokalizace deformace a vzniku střižných zón je řešen za pomoci kombinované mikrostrukturní a petrologické analýzy na příkladu střižné zóny El Pichao v Argentině a střižných zón v Himálaji (Finch et al. 2015a, b; v recenzním řízení je článek Hunter et al. pro GSAB a Hunter et al. pro JSG).

Mikroanalytické metody jsou používány při řešení mnoha dalších dílčích projektů, jako studium (i) metamorfního vývoje infrastruktury pyrenejského variského systému (Aguilar et al. 2015), (ii) metamorfního vývoje devonských sedimentů masivu Rehamna a Djebilet ve středním Maroku a (iii) termálního a tlakového vývoje pláště magmatických oblouků ve středním Mongolsku a v severní Číně (Jiang et al. 2015; Broussolle et al. 2015; Soldner et al. Gondwana Research, předloženo).

Štípská et al. (2015) publikovali nový petrologický model kontinentálního podsouvání brunie za pomoci termodynamických metod. Tato metodika byla rovněž použita pro simulace vývoje granulitu v centrální Kanadě (Baldwin et al. 2015), na které spolupracovala P. Štípská. Na všech těchto úlohách je využívána elektronová mikrosonda, skenovací elektronový mikroskop a optická mikroskopie s vysokým rozlišením. Nové a nepublikované práce jsou zaměřeny na petrologický výzkum granulitů Českého masivu a vogézských granitoidů, metamorfní dómy severního Maroka, severní Čínu a jižní Mongolsko a migmatity sz. Argentiny. Výsledky měření jsou průběžně využívány v rámci projektů ROPAKO, GAČR P210/12/2205, GAČR 14-25995S, GAČR 13-16315S a interních projektů ČGS.

Článek Bukovské et al. (2015) se zabývá projevy tlakového rozpouštění v mikro- až nano-měřítku za využití technik transmisní elektronové mikroskopie a fokusovaného iontového svazku (Focused Ion Beam). Detailní studie potvrdila dříve popisované modely „island and channel flow“ a tvorbu amorfních vrstev skrze rozpouštění a reprecipitaci a prokázala přítomnost částečně otevřených hranic zrn a vývoj pórozity na rozhraních zrn.

16

V oblasti Waldviertel v Dolním Rakousku byl uzavřen výzkum migmatitizace gföhlských ortorul a jeho závěry byly publikovány ve Zprávách o geologických výzkumech (Nahodilová 2015a).

1.2.4. Strukturní metody a jejich aplikace V roce 2015 se uskutečnila další fáze strukturní analýzy vybraných variských granitových těles Českého masivu a magmatického oblouku v severozápadní části USA s důrazem na identifikaci orientace a charakteru vnitřních staveb, mechanismy vmístění a celkové implikace geodynamického vývoje těchto dvou odlišných korových celků. Průběžné výsledky výzkumu byly publikovány ve dvou mezinárodních impaktovaných publikacích (Johnson et al. 2015 a Žák et al. 2015). Průběžné výsledky tohoto výzkumu mají implikace pro přípravu metodických postupů strukturní analýzy při řešení dílčích aplikovaných projektů efektivního využívání opuštěných důlních prostor nebo pro výzkum spojený s přípravou hlubinných úložišť. Výsledky několika strukturních studií Českého masivu byly spolu s dalšími archivními strukturními daty využívány zejména v aplikovaném výzkumu spojeném s přípravou hlubinných úložišť a při revizích tektonických struktur v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Tyto práce byly zakončeny hodnotícími zprávami, mapovými výstupy a pro lokality ETE a EDU také seminářem (Štědrá a Hanžl 2015). Strukturní a mikrostrukturní výzkumy magmatitů byly využity při syntéze vývoje granitoidních plutonů (Erban et al. 2015). V rámci mapovacího projektu Rozvojové agentury ČR proběhlo detailní strukturní mapování v jednotce Bidž v oblasti Hovd Zone v západním Mongolsku. Terénní strukturní pozorování v kombinaci s datováním fází metamorfózy na monazitech (metoda U-Th-Pb CHIME) umožnily rekonstrukci tektonometamorfního vývoje jednotky v kontextu západomongolské větve centrálního asijského orogenního pásma (Soejono et al. 2015).

Podrobně byly charakterizovány mineralogické, geochemické a magnetické vlastnosti andezitů a bazaltů ve flyšovém pásmu Západních Karpat (Hrouda et al. 2015). Magnetická stavba žil a subvulkanických těles je řízena hlavně procesy během vmístění magmatu, magmatické krystalizace a během chladnutí. Pozdější tektonické deformace mají jen lokální význam.

Novými výsledky výzkumů jeskyně ponorů Křtinského potoka v Moravském krasu se zabýval Slabý et al. (2015).

Nový databázový systém pro zpracování dat ze středního Mongolska a severní Číny v kombinaci s analýzou geofyzikálních dat, zejména gravimetrie (letecké i pozemní) a letecké magnetometrie, je v současné době plně využíván k produkci několika publikací (Guy et al. 2015, Zhang et al. 2015 a další předloženy k recenznímu řízení). Za použití obrácených úloh byly úspěšně modelovány tři profily Altaje a byl nabídnut nový model hlubinné stavby středoasijského orogenního pásma, založený na modelování hustoty spodní kůry a určení jejího složení za pomoci Hf izotopů zirkonů permských granitoidů (Guy et al. 2015, Jiang et al. v recenzním řízení). V současné době jsou zpracovány tři 200 km dlouhé gravimetrické profily jižním Mongolskem k publikování v roce 2016. Strukturní analýza dómů v severní Číně a jižním Mongolsku vyústila v první publikace (Jiang et al. 2015, Zhang et al. 2015, Broussolle et al. 2015), přičemž výzkum dále intenzivně pokračuje zpracováním nových dat z

17

Mongolského a Čínského Altaje a ze zaaltajské Gobi (území o velikosti České republiky). Výzkum v oblasti zpracování geofyzikálních dat dále probíhá v rámci projektu ROPAKO K. Schulmanna a spolupráce s Ústavem fyziky Země ve Štrasburku a klíčovou laboratoří výzkumu litosféry v Pekingu, Čína.

Metoda EBSD je aktivně používána v řadě projektů, zejména pak u analýzy mikrostaveb eklogitů čínského Tchien-šanu a Krušných hor. Tyto práce se blíží k publikování v prestižních časopisech.

Metodika anizotropie magnetické susceptibility (AMS) je využívána na příkladu několika studií magmatické stavby ve Vogézách a v Českém masivu. Hlavním cílem těchto výzkumů je nabídnout nový model vzniku magnetických staveb v důsledku sekvenční krystalizace a polyfázové deformace magmatu. Tento výzkum je organizován ve spolupráci s EOST ve Štrasburku, univerzitami Monash v Austrálii a South California v USA a Ústavem petrologie a strukturní geologie PřF UK. V letošním roce nebyla publikována žádná práce s tematikou AMS, i když dvě práce jsou před dokončením a jsou připravovány k předložení do časopisů v prvním trimestru 2016. AMS metodika byla také využita při studiu lávového toku permské kaldery v severní Itálii (Willcock et al. 2015).

Způsoby pozorování horninových preparátů v uměle ovlivněných optických polích rozvíjejí katodoluminiscenční (CL) metodu, kterou používáme v řadě projektů, jako jsou mikrostruktury soli (Závada et al. 2015), granulity, migmatity a magmatické horniny (Hasalová et al. 2015). CL metoda je klíčová pro sledování mikrochemické zonality minerálních zrn a strukturního stavu alkalicko-vápenatých a REE bohatých minerálních fází v projektech, kde se snažíme odlišit magmatickou a pevnou minerální frakci. Tento výzkum je využíván zejména na interním projektu ČGS (č. 321440 – Hasalová) a na projektech GAČR 14-25995S (P. Hasalová) a GAČR 13-16315S (P. Štípská).

Na geologické mapování CHKO Křivoklátsko navázal sedimentologický výzkum ve skryjsko-týřovickém kambriu. Pozornost byla věnována stratigraficky a regionálně-geologicky důležitým nálezům exotických granitových klastů ve slepencích středního kambria (Vorel 2015). Byla tak prezentována další interpretace charakteru zdrojových oblastí skryjsko-týřovické pánve. V současné době se zkoumají koncentráty těžkých minerálů z třiceti vzorků hornin neoproterozoika a kambria, které byly odebrány po celém území CHKO.

V permokarbonu podkrkonošské pánve bylo v sukcesi jezerních sedimentů semilského souvrství vyčleněno 5 genetických typů mechanických plastických deformací, biogenní a diagenetické deformace a jejich časově odlišné podmínky vzniku (Stárková et al. 2015a). Sledované kumulativní mocnosti mechanických deformací (v cm) ve sledu jezerních facií ukazují, že nejvyšší počet deformací je u pobřežních facií s heterogenní litologií, kde se nejvíce uplatňovala rychlá turbiditní sedimentace a dále vysvětluje i závislost deformací na fluktuaci vodní hladiny. Práce otištěná v International Journal of Earth Sciences vysvětluje přirozené endogenní podmínky vzniku plastických deformací v sedimentárních pánvích oproti teoriím, jež dávají plastické deformace v sedimentech často do kontextu se vzdálenou seizmicitou bez ohledu na širší faciální a pánevní kontext. Specifika geneze a architektury pokřídového hronovsko-poříčského zlomu, respektive jeho sv. kry s karbonskými sedimenty (westphal B-D až stephan) a uhelnými slojemi a jv. kry s jednotkami spodního permu jsou diskutovány s názory jiných autorů ve studii Prouzy et al. (2015). Výsledky studia permokarbonu v oblasti Železných hor na listu Ronov nad Doubravou byly publikovány v

18

práci Stárkové et al. (2015d) a prezentovány na geologickém kongresu ČGSpol. v Mikulově 2015.

V severozápadní a jihovýchodní části české křídové pánve byly konstruovány 2D modely geometrie pískovcových těles jako podklad pro koncepční hydrogeologický model. Celkem bylo vyhotoveno 11 modelových vrstev pro každou část pánve. Sedimentologickou analýzu včetně rozboru genetické stratigrafie křídy Lužických hor prezentovali Nádaskay a Uličný (2015) na sedimentologickém sympoziu IAS v Krakově a Valečka (2015) navrhl rekonstrukci fluviálního systému v sz. části pánve.

Poznatky o geologii Doupovských hor získané za posledních dvacet let byly shrnuty v popularizační knize (Hradecký et al. 2015). Nové interpretace geologické stavby jižních svahů Doupovských hor přinesla dokumentace stavby rychlostní silnice R6 u Lubence (Rapprich a Dostalík 2015). V zářezu silnice byly doloženy typické uloženiny úlomkových lavin proložené lávovými proudy. Geochronologické analýzy K/Ar láv vykazují stáří ±15 Ma, které je zatím nejnižší známé z celého komplexu.

Geochemické a magnetické analýzy fosilních půd ve sprašových souvrstvích v Čechách a na Moravě byly interpretovány z hlediska vývoje paleoprostředí ve svrchním pleistocénu střední Evropy. Práce byla otištěna ve 3xPalaeo (Hošek et al. 2015). Výzkum dosud známého nejlépe vyvinutého středně a svrchně pleistocenního sprašového souvrství s fosilními půdami v Horkách nad Jizerou byl doložen mikromorfologickým výzkumem fosilních půd. Ve spolupráci s archeology, kteří zde objevili dobře datované artefakty, se tak podařilo časově interpretovat celý profil (Šída et al. 2015). Dosavadní kvartérně-geologické a paleopedologické práce, zejména „kalendář věků“, jsou shrnuty v geologické kapitole v monografickém zpracování významné lokality Dolní Věstonice (Havlíček a Smolíková v tisku). Potvrdila se tak důležitost multidisciplinárního studia národních kulturních památek (UNESCO a CHKO Pálava). Pro potřeby místní samosprávy obce Velké Bílovice na jižní Moravě byl připraven popis geologického vývoje a stavby v okolí tohoto města (Havlíček v tisku).

1.2.5. Sedimentologické metody včetně architektury pánví a jejich aplikace

V publikaci Wojewody et al. (2015) se autoři zabývají studiem devonských bazálních klastik na lokalitě Babí lom z hlediska faciální analýzy, petrografie a charakteru sedimentárního prostředí.

1.2.6. Lito- a biostratigrafické metody (relativní datování) a jejich aplikace

Výsledky multidisciplinárního studia vrtných jader v okolí Hluchova publikovala Hladilová et al. (2015). Studované sedimenty dokumentují spodněbadenskou marinní transgresi na vnější okraj karpatské předhlubně. Bylo doloženo vlnově dominantní prostředí, nestabilní dno, rozdíly v přínosu sedimentu a postupný růst hladiny.

Výsledky studia historických dřev v Odře u Petřvaldíku s určením stáří na zhruba 800 let shrnuli Kolář et al. (2015).

Multidisciplinární analýza a interpretace změn paleoprostředí v hraničním intervalu cenoman-turon v příbojové facii české křídové pánve byla na příkladu lokality Plaňany (Žítt et al. 2015) otištěna v Cretaceous Research.

19

Pokračovalo vyhodnocení dat získaných multidisciplinárním studiem 400 m hlubokého vrtu Běchary Be-1 v sv. části české křídové pánve, který byl realizován v rámci projektu „Nový evropský referenční profil pro studium změn ve střední křídě“. Výzkum kombinuje sedimentologické, geochemické, geofyzikální, paleontologické a biostratigrafické metody a přispěje k porozumění vztahů mezi změnami mořské hladiny, možnými projevy orbitálních cyklů a záznamem stabilních izotopů uhlíku. V letošní etapě bylo v hemipelagických sedimentech v intervalu nejvyšší cenoman až střední coniac komplexně sledováno palynologické spektrum a porovnáno s geochemickou analýzou. Výkyvy v kvantitativních křivkách odrážejí kolísání hladiny a další fenomény sedimentačního prostředí. Výsledky byly předloženy do 3xPalaeo, kde po recenzích byly přijaty do tisku (Olde et al. 2015). Výsledky budou využity pro další korelace mezi sedimentárními pánvemi Evropy i jinými kontinenty.

Výskyty lokalit v okolí Nového Města nad Metují s příklady křídové transgrese na krystalinikum a příklady tektonického styku české křídy a krystalinika shrnuli Čech a Opletal (2015) v časopise Acta Musei Reginaehradecensis.

Zatím nejmladší sedimenty březenského souvrství byly zjištěny v rámci inženýrsko-geologických prací na sesuvu na dálnici D8 u Dobkoviček. Vápnité nanofosilie indikují zónu UC11c, která je korelována s nejvyšším coniakem až s hranicí coniac-santon. Byla tak doplněna biostratigrafická korelace české křídové pánve a výsledky byly předloženy do tisku (Švábenická et al. v tisku).

V rámci biostratigrafického výzkumu organických sedimentů v jižní části Doupovských hor byly provedeny pylové analýzy, které upřesnily stáří kvartérních sedimentů, a rekonstrukce tehdejšího složení vegetace. V pylové analýze se odráží činnost člověka a jeho vliv na nejmladší holocenní epochy (Břízová et al. 2015).

Do recenzního řízení (Geologica Carpathica) byl přijat rukopis práce, která ve vnějším flyšovém pásmu Západních Karpat komplexně reviduje podslezskou jednotku (Bubík et al. v tisku).

Pokračovalo studium materiálu z ostrova Jamese Rosse, Antarktida, tentokrát z v. svahů mesety Lachman Crags. Na základě přítomnosti endemického druhu nanofosilie Gephyrobiscutum diabolum byly sedimenty souvrství Santa Marta skupiny Marambio korelovány se spodním campanem (Mlčoch a Švábenická 2015). V Chlupáčově muzeu na Přírodovědecké fakultě UK v Praze byla v říjnu otevřena stálá výstava o výzkumu Antarktidy (Vodrážka 2015).

V Polsku byla v okolí Łodže ve spolupráci s geology a archeology provedena palynologická analýza rašeliny na významné archeologické lokalitě Wietrzychowice. Stáří profilu bylo datováno v intervalu pozdní glaciál až holocén. V palynologickém spektru, resp. v jeho změnách ,se odrazil vliv činnosti člověka v nejvyšším holocénu (Břízová a Roman 2015).

V rámci mezinárodní spolupráce byla ukončena další etapa výzkumu kazuistiky přechodu z anoxické do oxické sedimentace ve svrchní křídě Tethys, tentokrát v Pontidech v severním Turecku. Biostratigrafické studium formace Kapanbogazi přispělo k vyřešení geneze pánve Sinop v zóně Sakarya. Práce přijata do tisku v 3xPalaeo (Tüyzüs et al. 2015).

Z Mongolského Altaje byly publikovány výsledky výzkumu a geologického mapování kvartérních a terciérních sedimentů (Havlíček et al. 2015), realizované v rámci projektu České

20

mezinárodní rozvojové pomoci. Pro potřeby místních orgánů, muzeí a rozvíjející se turistiky byla v mongolštině sestavena geologická mapa 1 : 25 000 s textovými vysvětlivkami pro jižní části okresu Manhan (Fürych et al. 2015). Na základě zirkonů a monazitů byly časově zařazeny magmatické horniny komplexu Togtokhin v z. části Mongolského Altaje a jejich stáří bylo upřesněno na střední ordovik a svrchní devon (Soejono et al. v tisku).

V jižní Etiopii v rámci projektu Studie přírodních fenoménů ohrožujících zemědělskou produkci byly sestaveny první verze základní geologické mapy, mapy geologických rizik a hydrogeologické mapy listu Arba Minch v měřítku 1 : 50 000. V přípravě jsou publikace upozorňující na vulkanické riziko v oblasti hlavního etiopského riftu (MER) a na nebezpečné svahové procesy v této oblasti.

Ve Střední Americe pokračoval geologický výzkum a mapování geologické a geomorfologické predispozice geodynamického vývoje území, tentokrát v intravilánu metropole San Salvador. Analýza rizikových faktorů upozornila na silnou erozi a s tím související vysoce nebezpečnou náchylnost k sesuvům a rychlým záplavám v této hustě osídlené oblasti (Chavez a Šebesta 2015).

1.2.7. Vulkanologické metody a jejich aplikace

Kropáč et al. (2015) se věnovali studiu karbonátových inkluzí v porfyrických pikritech ze slezské jednotky Západních Karpat. Podrobné studium odhalilo několik typů inkluzí, z nichž většina obsahuje sekundární výplně. Jen vzácně se vyskytují inkluze, které lze interpretovat jako produkt odmíšení karbonátové taveniny od ultrabazické taveniny pikritového složení.

Výzkum vulkanických systémů byl zaměřen na chování magmatu při výstupu ve velmi mělkých podmínkách skrz pyroklastický kužel. Výzkum probíhá ve spolupráci s New Mexico Highlands University, Las Vegas – NM (USA) a Blaise Pascal University, Clermont-Ferrand (Francie). Je kombinována genetická interpretace vulkanických facií, AMS, petrografie a pozemní geofyzika. Jako první byla zpracována lokalita Trosky, kde byl zjištěn významný vliv pseudokrasu na vznik viskózních pňů, které byly vtlačeny do struskových kuželů (Petronis et al. 2015). V letošním roce pokročily práce na lokalitě Zebín (článek v přípravě) a zahájen byl výzkum a odběr vzorků na lokalitách Radobýl, Měrunice a Zákupy.

V návaznosti na projekt zahraniční rozvojové spolupráce v Etiopii jsou zpracovávána data a vzorky z málo prozkoumaných vulkanických systémů hlavního etiopského riftu. Jako první byly shrnuty poznatky o holocenní aktivitě vulkánu Corbetti (Rapprich et al. v tisku) a před dokončením je interpretace analýz z monogenetického vulkanického pole v severní části jezera Chamo, kde je možné dokumentovat úplnou diferenciační řadu bazalt–trachyt.

1.2.8. Metody DPZ a jejich aplikace V roce 2015 pracoviště DPZ koncepčně pokračovalo ve svých dlouhodobých aktivitách, jimiž jsou:

– rozvoj metod kvalitativního a kvantitativního modelování vybraných parametrů zemského povrchu,

– studium časových změn biochemických parametrů vegetace v návaznosti na geochemické charakteristiky půdního substrátu

– vývoj nových nástrojů pro klasifikaci a fúzi obrazových dat.

21

Pracoviště DPZ v rámci projektu KONTAKT II-LH 12097 (MŠMT) sledovalo vývoj zdravotního stavu lesních ekosystémů v Krušných horách s využitím leteckých hyperspektrálních dat ASAS a APEX. Byla vytvořena metodika pro vyhodnocení prostorových a časových gradientů s využitím leteckých dat senzorů ASAS a APEX a časové řady satelitních dat Landsat (Mišurec et al. 2015, Mišurec et al. v recenzním řízení). Dále byl publikován článek o vztahu mezi geochemickými vlastnostmi půdního profilu a biochemickými vlastnostmi lesních porostů (Kopačková et al. 2015). Možnosti využití hyperspektrálních metod DPZ do oblasti environmentálního monitoringu byly shrnuty v odborné knize (Kopačková 2015). V rámci projektu KONTAKT II-LH 13266 (MŠMT) byly dále rozvíjeny nové přístupy pro automatizaci a algoritmizaci postupů získávání informace z hyperspektrálních dat, přičemž v květnu 2015 navštívil pracoviště DPZ na ČGS i spoluřešitel z Izraele – prof. Eyal Ben-Dor. Připraveny byly dva nové rukopisy článků (Ben-Dor – Kopačková v recenzním řízení; Kopačková – Ben-Dor v recenzním řízení). Pracoviště DPZ se dále zabývalo problematikou datové fúze dat senzorů s různým prostorovým a spektrálním rozlišením, s důrazem na uchování spektrální dimenze v co nejvyšší kvalitě; navržený postup byl opět zpracován do formy odborných publikací (Jelének et al. 2015a, Jelének et al. v recenzním řízení). Tento výstup byl dále prezentován na národní konferenci GIS ESRI v ČR, kde získal 3. místo za nejlepší posterovou prezentaci (Jelének et al. 2015b).

1.2.9. 3D modelování geologické stavby

Rozsáhlé práce byly spojeny s tvorbou strukturně-geologických modelů pro zakázky aktuálně řešené v ČGS v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Po výběrovém řízení a zakoupení vhodného softwaru byli zaškoleni klíčoví řešitelé těchto zakázek. Následně byly podle zadání řešitelských smluv postupně vytvářeny 3D strukturně-geologické modely a provedeny korelace geologických dat z vrtných profilů v editačním a ukládacím modulu v Accessu lokalit Čertovka a Kraví Hora, do konce roku budou dále dokončeny modely lokalit Bukov I a II, Horka a Čihadlo. Byla sestavena 3D konstrukce báze vulkanitů Doupovských hor na základě vyhodnocení vrtné dokumentace a nových výsledků geologického mapování 1 : 25 000. Předběžně byl model prezentován na konferenci CETEG v Kadani formou posteru. Postupně jsou doplňována data pro 3D modely podloží křídy z nových vrtů a geofyzikálních průzkumů z hydrogeologických rajónů české křídy a terciéru a kvartéru Moravy a je připravována závěrečná zpráva. Součástí prací je též výběr korelovaných dat zpracovaných v rámci tohoto úkolu a předchozích prací pro potřeby geologického mapování.

1.3. Modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů

Rok 2015 je posledním rokem řešení projektu FR-TI4/497 „Výzkum stability bentonitu v in-situ podmínkách při teplotách do 95 °C“. Během něj se uskutečnily režimní odběry a analýzy vzorků podzemních vod a vzorků z kontaktní zóny bentonit-hornina v probíhajícím podzemním in-situ experimentu. Dokončeno bylo testování laboratorní metodiky přípravy soudržných vzorků z bentonitových materiálů a metodiky stanovení vnitřní anizotropie lisovaných bentonitových segmentů.

22

V červnu 2015 úspěšně proběhla před komisí z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR oponentura projektu FR-TI3/325 „Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie“, jehož jádrem byl rozsáhlý in-situ experiment ve štole Josef u Mokrska. Dokončeno bylo formální uznání tří užitných vzorů a certifikace metodiky, vytvořených v průběhu řešení tohoto projektu, v pokračujícím řízení jsou stále dvě patentové žádosti spojené rovněž s řešením projektu.

Článek Aguilara et al. (2015) vznikl ve spolupráci s univerzitou v Barceloně a zabývá se mechanismem exhumace hornin v pozdním variském stadiu v oblasti Pyrenejí. Strukturní a petrologická data v okolí dómu Roc de Fusa dokumentovaná v tomto článku ukazují, že geologická stavba je důsledkem výzdvihu spodněkorových hornin díky kombinaci Archimedovy síly a boční komprese. Tento proces je naložen na kůru, která předtím byla natavena a byla v ní vytvořena střední a spodní kůra s horizontální strukturou, kde docházelo k vysokoteplotnimu laterálnímu toku. Numerické a analogové modelování deformace litosféry probíhá úspěšně na příkladech dynamiky oceánské subdukce (Li et al. 2015, Tosi et al. 2015a, b). Těžiště modelování zůstává však nadále v tematice kontinentální kolize, kde je předložen k recenzi článek Maierové et al. na téma srovnání variské orogeneze v Evropě s tibetsko-himálajským systémem. Numerické modelování se týká i mikrostrukturních problematik, kde se řeší vliv velikosti zrna na deformaci granulitů v Českém masivu během jejich výstupu. Rovněž je zpracováván kontroverzní model inverzní reologie mramoru a kvarcitu jakožto důsledku přítomnosti minoritních minerálních fází. Tyto úlohy, řešené ve spolupráci s Technickou univerzitou v Berlíně, Německo, a s Univerzitou Karlovou, jsou podkladem pro řadu připravovaných publikačních výstupů. Zároveň dále pokračuje komplexní modelování oroklinálního vrásnění za použití analogových modelů na univerzitě v Rennes, Francie. Výsledky těchto modelů budou publikovány v příštím roce. Výzkumy se uskutečňují v rámci projektu ROPAKO, ale přispívají také k řešení projektu P. Štípské (GAČR 13-16315S). Interpretace digitálního modelu reliéfu 5. generace byly úspěšně aplikovány pro geologické mapování v oblasti Českého ráje. Na listu Nová Paka tato metoda umožnila zpřesnit rozsah a druh svahových deformací a vymezit nové, dosud nemapované deformace. Metoda se uplatnila pro geomorfologické interpretace a stanovení geneze jednotlivých druhů povrchů, upřesnění rozsahu genetických typů kvartérních akumulací a strukturních staveb v horninovém prostředí a v neposlední řadě při sestavování geologických a speciálních map (Dvořák et al. 2015). Zásadní přínos metody spočívá v oblasti interpretace geodynamických jevů, které souvisejí s aluviálními a svahovými riziky v České republice i v zahraničí. Interpretace LIDARových dat byla také použita pro geomorfologickou analýzu území potenciálních lokalit pro hlubinná uložiště za účelem odhadu morfostrukturního vývoje a intenzity eroze v budoucnosti.

Projekty zahraniční rozvojové pomoci a další projekty se zahraniční účastí

• Etiopie Výzkum sintru s kogarkoitem (fluorosulfát Na) z termálního pramene Shalo v hlavním etiopském riftu a vztah obohacení vod fluorem ve vztahu k regionální geologii byl završen publikací v časopise Journal of Geosciences (Žáček et al. 2015i).

23

• Kostarika V Kostarice (San José) se v listopadu setkali experti iberoamerických zemí a zástupce ČGS (V. Žáček) přednesl vyzvanou přednášku věnovanou metodice geologického mapování a sestavování mapových výstupů v České geologické službě. • Nikaragua Byl publikován článek (Journal of Geosciences) o chemismu turmalínů peraluminických granitů z bloku Chortiz v severní Nikaragui a implikaci souvisejících hydrotermálních procesů (Buriánek a Žáček 2015). Na XII. geologickém kongresu středoamerických zemi v Managui byly předneseny tři přednášky (P. Hradecký, V. Žáček a J. Šebesta) věnované aktivitám České geologické služby ve Střední Americe a metodice geologického mapování České geologické služby. • Mongolsko V západním Mongolsku v oblasti Altaje pokračovalo posledním rokem geologické a ložiskové mapování v měřítku 1 : 50 000 a zhodnocení ekonomického potenciálu (úkol 681800, vedoucí V. Žáček). V listopadu navštívili Česko ředitelé partnerských organizací z Mongolska (MRAM a GIC), aby byla koordinována spolupráce při dokončování mapových výstupů, databáze a závěrečné zprávy projektu. Probíhaly práce na opravách geologických map, konstrukci geologických profilů, sestavování map geochemických anomálií a sestavování závěrečné zprávy. Do tisku byly předloženy dva články se strukturní a mineralogickou tematikou (oba v recenzním řízení Journal of Geosciences).

Popularizace a vzdělávání V rámci projektu č. 321550 byla sestavena geourbanistická mapa města Liberce v měřítku 1 : 13 000 na podkladu jeho uličního plánu. Je určena pro obyvatele, majitele nemovitostí, stavebníky a magistrát města jako základní informace o složení geologického podloží pod jejich domy, pozemky, veřejnými budovami, obchodními i průmyslovými objekty. Rubová strana obsahuje další mapové i textové informace o podzemních objektech, těžbě nerostných surovin, síti geologických zlomů vrtné prozkoumanosti, obsahu uranu a radonu (Klomínský et al. 2015). Výsledky mapovacích prací byly využity při sestavení odborných podkladů pro venkovní geologickou expozici Fefrovské rybníčky v Prachaticích (Štědrá a Toms 2015), projekt zastřešila ZŠ Zlatá stezka v Prachaticích. Byly zorganizovány dvě exkurze do Českého masivu (Eurogranites 2015, postkonferenční exkurze Goldschmidtova sympozia). Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku

Ackerman, L. – Ulrych, J. – Řanda, Z. – Erban, V. – Hegner, E. – Magna, T. – Balogh, K. – Frána, J. – Lang, M. – Novák, J. K. (2015a): Geochemical characteristics and magmatic differentiation of phonolites and trachytic rocks from the České Středohoří Volcanic

24

Complex, the Ohře Rift, Bohemian Massif. – Lithos 224–225, 256–271. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2015.03.014.

Ackerman, L. – Medaris Jr, G. L. – Špaček, P. – Ulrych, J. (2015b): Geochemical and petrological constraints on mantle composition of the Ohře (Eger) rift, Bohemian Massif: peridotite xenoliths from the České Středohoří Volcanic complex and northern Bohemia. – International Journal of Earth Sciences 104, 1957–1979.

Ackerman, L. – Wirth, R. – Morales, L. (2015c): Pressure solution in rocks: focused ion beam/transmission electron microscopy study on orthogneiss from South Armorican Shear Zone, France. – Contributions to Mineralogy and Petrology 170, 31, ISSN 0010-7999. DOI 10.1007/s00410-015-1186-8.

Aguilar, C. – Liesa, M. – Štípská, P. – Schulmann, K. – Munoz, J. – Casas, J. (2015): P–T–t–d evolution of orogenic middle crust of the Roc de Frausa Massif (Eastern Pyrenees): A result of horizontal crustal flow and Carboniferous doming? – Journal of Metamorphic Geology 33, 3, 273–294. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12120. Baldwin, J. – Powell, R. – White, R. – Štípská, P. (2015): Using calculated chemical potential relationships to account for replacement of kyanite by symplectite in high pressure granulites. – Journal of Metamorphic Geology 33, 3, 311–330. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12122. Barry, P. – Hilton, D. – Day, J. – Pernet-Fisher, J. – Howarth, G. – Magna, T. – Agashev, A. – Pokhilenko, N. – Pokhilenko, L. – Taylor, L. (2015): Helium isotopic evidence for modification of the cratonic lithosphere during the Permo-Triassic Siberian flood basalt event. – Lithos 216–217, February, 73-80. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2014.12.001. Ben-Dor, E. – Kopačková V. (v recenzním řízení, revize odeslány): The Internal Soil Standard Concept for the Alignment of Reflectance from Different Makes of Spectrometer and User Protocols. – Remote sensing letters. Bermingham, K. – Mezger, K. – Scherer, E. E. – Horan, M. – Carlson, R. – Upadhyay, D. – Magna, T. – Pack, A. (2016): Barium isotope abundances in meteorites and their implications for early Solar System evolution. – Geochimica et Cosmochimica Acta, ISSN 0016-7037. Broussolle, A. – Štípská, P. – Lehmann, J. – Schulmann, K. – Hacker, B. – Holder, R. – Kylander-Clark, A. – Hanžl, P. – Racek, M. – Hasalová, P. – Lexa, O. – Hrdličková, K. – Buriánek, D. (2015): P−T−t−D record of crustal-scale horizontal flow and magma assisted doming in the SW Mongolian Altai. – Journal of Metamorphic Geology 33, 4, 359-383. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12124. Bubík, M. – Franců, J. – Gilíková, H. – Otava, J. – Švábenická, L. (v tisku): Formational type sections in the Subsilesian Unit (Western Carpathians, Czech Republic). – Geologica Carpathica. Bukovská, Z. – Wirth, R. – Morales, L. (2015): Pressure solution in rocks: focused ion beam/transmission electron microscopy study on orthogneiss from South Armorican Shear Zone, France. – Contributions to Mineralogy and Petrology 170, 31, ISSN 0010-7999. DOI 10.1007/s00410-015-1186-8.

25

Buriánek, D. – Žáček, V. (2015): Compositional variations in tourmalines from peraluminous rocks of the Dipilto Granitic Batholith, Eastern Chortis Terrane, Nicaragua: tracers of magmatic to hydrothermal evolution. – Journal of Geosciences 60 (2015), 73–94. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.189. Čermáková, Z. – Bezdička, P. – Němec, I. – Hradilová, J. – Šrein, V. – Blažek, J. – Hradil, D. (2015): Naturally irradiated fluorite as a historic violet pigment: Raman spectroscopic and X-ray diffraction study. – Journal of Raman Spectroscopy 46, 2, 236-243. ISSN 0377-0 486. DOI 10.1002/jrs.4627. Drábek, M. – Stein, H. (2015): Molybdenite Re-Os dating of Mo-Th-Nb-REE rich marbles: pre-Variscan processes in Moldanubian Variegated Group (Czech Republic). – Geologica Carpathica, June, 173–179. ISSN 1335-0552. DOI 10.1515/geoca-2015-0018 . Edel, J. – Schulmann, K. – Lexa, O. – Diraison, M. – Geraud, Y. (v tisku): Permian clockwise rotations of the Ebro and Corso-Sardinian blocks during Iberian–Armorican oroclinal bending: Preliminary paleomagnetic data from the Catalan Coastal Range (NE Spain). – Tectonophysics, ISSN 0040-1951. DOI 10.1016/j.tecto.2015.07.002. Elster, J. – Nedbalová, L. – Vodrážka, R. – Láska, K. – Haloda, J. – Komárek, J. (v recenzním řízení): Unusual biogenic calcite structures in two shallow lakes, James Ross Island, Antarctica. Biogeosciences. Finch, M. A. – Weinberg, R. – Fuentes, M. G. – Hasalová, P. – Becchio, R. (2015a): One kilometre-thick ultramylonite, Sierra de Quilmes, Sierras Pampeanas, NW Argentina. – Journal of Structural Geology 72, January, 33–54. ISSN 0191-8141. DOI 10.1016/j.jsg.2015.01.002. Finch, M. A. – Weinberg, R. – Fuentes, M. G. – Hasalová, P. – Becchio, R. (2015b): Comment: “One kilometre-thick ultramylonite, Sierra de Quilmes, Sierras Pampeanas, NWArgentina” by M. A. Finch – R. F. Weinberg – M. G. Fuentes – P. Hasalova – R. Becchio, Journal of Structural Geology 72 (2015) 33–54. – Journal of Structural Geology 76, July, 80–83. ISSN 0191-8141. DOI 10.1016/j.jsg.2015.04.003. Guy, A. – Schulmann, K. – Janoušek, V. – Štípská, P. – Armstrong, R. – Belousova, E. – Dolgopolova, A. – Seltmann, R. – Lexa, O. – Jiang, Y. – Hanžl, P. (2015): Geophysical and geochemical nature of relaminated arc-derived lower crust underneath oceanic domain in southern Mongolia. – Tectonics 34, 5, 1030–1053. ISSN 0278-7407. DOI 10.1002/2015TC003845. Hasalová, P. – Schulmann, K. – Tabaud, A. – Oliot, E. (2015): Microstructural evidences for mineralogical inheritance in partially molten rocks: example from Vosges Mts. – Bulletin de la Société Géologique de France 186, 2–3, 131–143. ISSN 0037-9409. Hladilová, Š. – Nehyba, S. – Zágoršek, K. – Tomanová Petrová, P. – Bitner, M. A. – Demeny, A. (2015): Early Badenian transgression on the outer flank of Western Carpathian foredeep, Hluchov Area, Czech Republic. – Annales Societatis Geologorum Poloniae 84, 3, 259–278. ISSN 0208-9068.

26

Hošek, J. – Hambach, U. – Lisá, L. – Matys Grygar, T. – Horáček, I. – Meszner, S. – Knésl, I. (2015): An integrated rock-magnetic and geochemical approach to loess/paleosol sequences from Bohemia and Moravia (Czech Republic): implications for the Upper Pleistocene paleoenvironment in central Europe. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 418, 344-358. ISSN 0031-0182. DOI 10.1016/j.palaeo.2014.11.024. Hrouda, F. – Buriánek, D. – Krejčí, O. – Chadima, M. (2015): Magnetic fabric in Miocene sub-volcanic sills and dykes emplaced into the SW Flysch Belt of the West Carpathians (S Moravia, Czech Republic) and its volcanological and tectonic implications. – Journal of Volcanology and Geothermal Research 290, January, 23–38. ISSN 0377-0273. DOI 10.1016/j.jvolgeores.2014.12.001. Jelének, J. – Kopačková, V. – Mišurec, J. – Koucká, L. (v recenzním řízení): Testing a modified PCA-based sharpening approach for image fusion. – Remote Sensing. Jiang, Y. – Štípská, P. – Sun, M. – Schulmann, K. – Zhang, J. – Wu, Q. – Long, X. – Yuan, C. – Racek, M. – Zhao, G. – Xiao, W. (2015): Juxtaposition of Barrovian and migmatite domains in the Chinese Altai: a result of crustal thickening followed by doming of partially molten lower crust. – Journal of Metamorphic Geology 33, 1, 45–70. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12110 . Johnson, K. – Schwartz, J. J. – Žák, J. – Verner, K. – Barnes, C. G. – Walton, C. – Wooden, C. – Wright, J. E. – Kistler, R. W. (2015). Composite Sunrise Butte pluton: Insights into Jurassic-Cretaceous collisional tectonics and magmatism in the Blue Mountains Province, northeastern Oregon. Geological Society of America Special Papers, 513. Kopačková, V. – Ben-Dor, E. (v recenzním řízení): Modeling diverse soil parameters with visible (VIS) to near (NIR) and mid (MIR) infrared spectroscopy using a PLSR modeling employed by a supercomputer with parallel processing. – Remote Sensing, ISSN 1424-8220 . Kopačková, V. – Lhotáková, Z. – Oulehle, F. – Albrechtová, J. (2015): Assessing forest health via linking the geochemical properties of a soil profile with the biochemical vegetation parameters. – International Journal of Environmental Science and Technology, ISSN 1735-1472. DOI 10.1007/s13762-014-0602-3. Kotková, J. – Janák, M. (2015): UHP kyanite eclogite associated with garnet peridotite and diamond-bearing granulite, northern Bohemian Massif. – Lithos 226, June, 255–264. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2015.01.016. Kropáč, K. – Dolníček, Z. – Buriánek, D. – Urubek, T. – Mašek, V. (2015): Carbonate inclusions in Lower Cretaceous picrites from the Hončova Hůrka Hill (Czech Republic, Outer Western Carpathians): Evidence for primary magmatic carbonates? – International Journal of Earth Sciences 2015, 104, 1299–1315. ISSN 1437-3254. DOI 10.1007/s00531-015-1152-8. Kusbach, V. – Janoušek, V. – Hasalová, P. – Schulmann, K. – Fanning, M. – Erban, V. – Ulrich, S. (2015): Importance of crustal relamination in origin of the orogenic mantle peridotite–high-pressure granulite association: example from the Náměšť Granulite Massif (Bohemian Massif, Czech Republic). – Journal of the Geological Society London 172, 4, 465–478. ISSN 0016-7649. DOI 10.1144/jgs2014-070.

27

Kvaček, J. – Vodrážka, R. (v tisku, publikováno online ): Late Cretaceous flora of the Hidden Lake Formation, James Ross Island (Antarctica), its biostratigraphy and palaeoecological implications. Cretaceous Research, 58, 183–201.

Li, J. – Tosi, N. – Maierová, P. – Yuen, D. A. (2015.): Evidence From Caustics Waveform Modelling For Long Slab Thickening Above the 660-km Discontinuity Under Northeast Asia: Dynamical Implications. In: Morra, G. – Yuen, D. A. – King, S. – Lee, S. M. – Stein, S., Eds (in press): Subduction Dynamics: From Mantle Flow to Mega Disasters. American Geophysical Union, 234 pp., ISBN: 978-1-118-88885-8, 5–18. Magna, T. – Day, J. – Mezger, K. – Fehr, M. A. – Dohmen, R. – Chennaoui Aoudjehane, H. – Agee, C. (2015): Lithium isotope constraints on crust–mantle interactions and surface processes on Mars. – Geochimica et Cosmochimica Acta 162, August, 46–65. ISSN 0016-7037. DOI 10.1016/j.gca.2015.04.029. Magna, T. – Gussone, N. – Mezger, K. (2015): The calcium isotope systematics of Mars. – Earth and Planetary Science Letters 430, November, 86–d94. ISSN 0012-821X. DOI 10.1016/j.epsl.2015.08.016 . Medaris Jr, G. L. – Ackerman, L. – Jelínek, E. – Magna, T. (2015b): Depletion, cryptic metasomatism, and modal metasomatism of central European lithospheric mantle: evidence from elemental and Li isotope compositions of spinel peridotite xenoliths, Kozákov volcano, Czech Republic. – International Journal of Earth Sciences 104, 8, 1925–1956. ISSN 1437-3254. DOI 10.1007/s00531-014-1065-y. Medaris Jr, G. L. – Ackerman, L. – Jelínek, E. – Michels, Z. D. – Erban, V. – Kotková, J. (2015a): Depletion, cryptic metasomatism, and modal metasomatism (refertilization) of Variscan lithospheric mantle: Evidence from major elements, trace elements, and Sr‒Nd‒Os isotopes in a Saxothuringian garnet peridotite. – Lithos 226, special issue, 81–97. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2014.10.007. Mišurec, J. – Kopačková, V. – Lhotáková, Z. – Albrechtová, J. (v recenzním řízení): Detection of spatio-temporal changes of Norway spruce forest stands in Ore Mountains using Landsat time series and airborne hyperspectral imagery. – Remote Sensing. Mundl, A. – Ntaflos, T. – Ackerman, L. – Bizimis, M. – Bjerg, E. – Hauzenberger, C. (2015a): Mesoproterozoic and Paleoproterozoic subcontinental lithospheric mantle domains beneath southern Patagonia: Isotopic evidence for its connection to Africa and Antarctica. – Geology 43, 1, 39-42. ISSN 0091-7613. DOI 10.1130/G36344.1. Mundl, A. – Ntaflos, T. – Ackerman, L. – Bizimis, M. – Bjerg, E. – Wegner, W. – Hauzenberger, C. (v tisku b): Geochemical and Os–Hf–Nd–Sr Isotopic Characterization of North Patagonian Mantle Xenoliths: Implications for Extensive Melt Extraction and Percolation Processes. – Journal of Petrology, 1–31. ISSN 0022-3530. DOI 10.1093/petrology/egv048. Nahodilová, R. – Vrána, S. – Pertoldová, J. – Gadas, P. (v recenzním řízení): Extreme geochemical variability of granite dykes at the margin of the Granulite Complex of Southern Bohemia. – Journal of Geosciences .

28

Nehyba, S. – Nývlt, D. (2015): “Bottomsets“ of the lava-fed delta of James Ross Island Volcanic Group, Ulu Peninsula, James Ross Island, Antarctica. – Polish polar research 36, 1, 1–24. ISSN 0138-0338. DOI 10.1515/popore−2015−0002. Olde, K. – Jarvis, I. – Uličný, D. – Pearce, M. – Trabucho-Alexandre, J. – Čech, S. – Gröcke, D. – Laurin, J. – Švábenická, L. – Tocher, B. (2015): Geochemical and palynological sea-level proxies in hemipelagic sediments: a critical assessment from the Upper Cretaceous of the Czech Republic. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, ISSN 0031-0182. Pašava, J. – Veselovský, F. – Drábek, M. – Svojtka, M. – Pour, O. – Klomínský, J. – Škoda, R. – Ďurišová, J. – Ackerman, L. – Halodová, P. – Haluzová, E. (2015): Molybdenite-tungstenite association in the tungsten-bearing topaz greisen at Vítkov (Krkonoše-Jizera Crystalline complex, Bohemian Massif): indication of changes in physico-chemical conditions in mineralizing system. – Journal of Geosciences 60, 3, 149–161. ISSN 1802-6222. Petronis, M. – Brister, A. – Rapprich, V. – van Wyk de Vries, B. – Lindline, J. – Mišurec, J. (2015): Emplacement history of the Trosky basanitic volcano (Czech Republic): paleomagnetic, rock magnetic, petrologic, and anisotropy of magnetic susceptibility evidence for lingering growth of a monogenetic volcano. – Journal of Geosciences 60, 3, 129–147. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.196. Rapprich, V. – Žáček, V. – Verner, K. – Erban, V. – Goslar, T. – Bekele, Z. – Legesa, F. – Hroch, T. – Hejtmánková, P. (v tisku): Wendo Koshe Pumice: the Latest Holocene Silicic Explosive Eruption Product of the Corbetti Volcanic System (Southern Ethiopia). – Journal of Volcanology and Geothermal Research. Soejono, I. – Buriánek, D. – Svojtka, M. – Žáček, V. – Čáp, P – Janoušek, V. (v recenzi): Mid-Ordovician and Late Devonian magmatism in the Togtokhin Complex: new insight into the formation and accretionary evolution of the Lake Zone (western Mongolia). – Journal of Geosciences. Stárková, M. – Martínek, K. – Mikuláš, R. – Rosenau, N. (2015a): Types of soft-sediment deformation structures in a lacustrine Ploužnice member (Stephanian, Gzhelian, Pennsylvanian, Bohemian Massif), their timing, and possible trigger mechanism. – International Journal of Earth Sciences 104, 5, 1277–1298. ISSN 1437-3254. DOI 10.1007/s00531-015-1155-5. Šída, P. – Sázelová, S. – Havlíček, P. – Smolíková, L. – Hlaváč, J. (2015): Lower and Middle Pleistocene sediment sequence with archaeological finds in Horky nad Jizerou (okr. Mladá Boleslav/CZ). – Archäologisches Korrespondenzblatt 45, 3. Štípská, P. – Hacker, B. – Racek, M. – Holder, R. – Kylander-Clark, A. – Schulmann, K. – Hasalová, P. (2015): Monazite Dating of Prograde and Retrograde P–T–d paths in the Barrovian terrane of the Thaya window, Bohemian Massif. – Journal of Petrology 56, 5, 1007–1035. ISSN 0022-3530. DOI 10.1093/petrology/egv026.

29

Tabaud, A. – Janoušek, V. – Skrzypek, E. – Schulmann, K. – Rossi, P. – Whitechurch, H. – Guerrot, C. (2015): Chronology, petrogenesis and heat sources for successive Carboniferous magmatic events in the southern–central Variscan Vosges Mts. (NE France). – Journal of the Geological Society London 172, 1, 87–102. ISSN 0016-7649. DOI 10.1144/jgs2013-123. Tosi, N. – Stein, C. – Noack, L. – Hüttig, C. – Maierová, P. – Samuel, H. – Davies, D. R. – Wilson, C. R. – Kramer, S. C. – Thieulot, C. – Glerum, A. – Fraters, M. – Spakman, W. – Rozel, A. – Tackley, P. J. (2015a): A community benchmark for viscoplastic thermal convection in a 2-D square box. – Geochemistry, Geophysics, Geosystems 16, 7, 2175–2196. ISSN 1525-2027. DOI 10.1002/2015GC005807. Tosi, N. – Maierová, P. – Yuen, D. A. (2015): Influence of variable thermal expansivity and conductivity on deep subduction. In: Morra, G. – Yuen, D. A – King, S. – Lee, S. M. – Stein, S., Eds: Subduction Dynamics: From Mantle Flow to Mega Disasters. – John Wiley & Sons, , ISBN: 978-1-118-88885-8, 115–134. Trubač, J. – Vrána, S. – Ackerman, L. – Haluzová, E. (2015): Petrology and geochemical characteristics of phlogopite pyroxenite related to durbachites, Moldanubian Zone, Bohemian Massif. – Journal of Geosciences 60, 2, 73–89. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.191. Tüysüz, O. – Melinte-Dobrinescu, M. C. – Yilmaz, I. Ö. – Kirici, S. – Švábenická, L. – Skupien, P. (2015): The Kapanboğazı formation: a key unit for understanding Late Cretaceous evolution of the Pontides, N Turkey. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, ISSN 0031-0182. Vrána, S. – Ackerman, L. – Erban, V. – Halodová, P. (v tisku): Ilmenite-magnetite-spinel spheroids in a garnetite layer associated with eclogite and garnet peridotite, Blanský les Granulite Massif, Czech Republic, are melt droplets. – American Mineralogist, ISSN 0003-004X, 101. Weinberg, R. – Hasalová, P. (2015a): Reply to comment by J.D. Clemens and G. Stevens on ‘Water-fluxed melting of the continental crust: A review’. – Lithos 234–235, October, 102–103. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2015.08.002. Weinberg, R. – Hasalová, P. (2015b): Water-Fluxed Melting of the Continental Crust: a Review. – Lithos 212–215, January, 158–188. ISSN 0024-4937. DOI 10.1016/j.lithos.2014.08.021. Wojewoda, J. – Nehyba, S. – Gilíková, H. – Buriánek, D. (2015): Devonian siliciclastic rocks of the Babí lom locality (southern Moravia, Czech Republic): sedimentary environment reconstruction and provenance study. – Geological Quarterly 59, 1, 229–238. ISSN 1641-7291. DOI 10.7306/gq.1205. Závada, P. – Schulmann, K. – Desbois, G. – Urai, J. – Rahmati, M. – Lexa, O. – Wollenberg, U. (2015): Impact of solid second phases on deformation mechanisms of naturally deformed salt rocks (Kuh-e-Namak, Dashti, Iran) and rheological stratification of the Hormuz Salt Formation. – Journal of Structural Geology 74, May, 117–144. ISSN 0191-8141. DOI 10.1016/j.jsg.2015.02.009.

30

Zhang, J. – Sun, M. – Schulmann, K. – Zhao, G. – Wu, Q. – Jiang, Y. – Guy, A. – Wang, Y. (2015): Distinct deformational history of two contrasting tectonic domains in the Chinese Altai: Their significance in understanding accretionary orogenic process. – Journal of Structural Geology 73, April, 64–82. ISSN 0191-8141. DOI 10.1016/j.jsg.2015.02.007. Žáček, V. – Rapprich, V. – Šíma, J. – Škoda, R. – Laufek, F. – Firdawok, L. (2015i): Kogarkoite, Na3(SO4)F from the Shalo hot spring, Main Ethiopian Rift: implications for F-enrichment of thermal groundwater related to alkaline silicic volcanic rocks. – Journal of Geosciences 60, podzim, 171–179. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.195. Žák, J. – Verner, K. – Tomek, F. – Holub, F. V. – Johnson, K. – Schwartz, J. J. (2015): Simultaneous batholith emplacement, terrane/continent collision, and oroclinal bending in the Blue Mountains Province, North American Cordillera. – Tectonics. Žítt, J. – Vodrážka, R. – Hradecká, L. – Svobodová, M. – Šťastný, M. – Švábenická, L. (2015): Depositional and palaeoenvironmental variation in the nearshore facies (Lower Turonian, Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic). – Cretaceous Research 56, 293–315, ISSN 0195-6671. Článek v recenzovaném odborném periodiku Břízová, E. – Havlíček, P. – Mlčoch, B. (2015): Pylová analýza sedimentární výplně bývalého rybníka v údolí Bochovského potoka v Doupovských horách. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 55–60. ISSN 0514-8057. Čech, S. – Opletal, M. (2015): Zajímavé odkryvy s transgresí křídy na fylitech v okolí Nového Města nad Metují. – Acta Musei Reginaehradecensis. Series A – Scientiae Naturales, 1–5. ISSN 0231-9616. Dobeš, P. – Žáček, V. – Jačková, I. – Čejková, B. – Lněničková, Z. – Filip, J. – Veselovský, F. – Drahota,J. (2015): Karbonátová hydrotermální žilná mineralizace v granitoidních horninách středočeského plutonu na ložisku zlata Mokrsko-západ. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 165–169. Fürychová, P. – Melichar, R. – Poul, I. (2015): Geomechanické vlastnosti neogenních jílů na území města Brna. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 77–81. ISSN 1212-6209. Havlíček, P. – Hošek, J. – Čáp, P. (2015): Kvartérní jevy a sedimenty Mongolského Altaje v oblasti okresů Munchchajrchan, Manchan a Dzereg. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 109–113. ISSN 0514-8057. Havlíček, P. – Smolíková, L. (v tisku): The Dolní Věstonice studies, vol. 20 1.2.The Geostratigraphic context. – Dolnověstonické studie.' Dolní Věstonice II – a complex presentation of the site' (Jiří Svoboda ed.) 20, prosinec, (on line). Kolář, T. – Rybníček, M. – Vít, J. (2015): Seskupení historických dřev v Odře u Petřvaldíku je staré zhruba 800 let. – Podia: časopis obyvatel horní Odry 18, 1, 60–61.

31

Mlčoch, B. – Švábenická, L. (2015): Biostratigrafie svrchněkřídových sedimentů na základě studia vápnitých nanofosilií, souvrství Santa Marta, ostrov James Ross, Antarktida. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 125–128. ISSN 0514-8057. Mokrá, I. – Losertová, L. – Buriánek, D. – Štelcl, J. (2015): Ilmenit a baddeleyit z metagabra ze Špičáku u Deštné v Orlických horách, Česká republika. – Acta Musei Moraviae, Scientae geologicae C/2015, 1, 31–42. ISSN 1211-8796. Nahodilová, R. (v tisku): Migmatitizace gföhlských ortorul v oblasti Waldviertel, Dolní Rakousko. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, ISSN 0514-8057, 129–133. Prouza, V. – Coubal, M. – Adamovič, J. (2015): Specifika architektury hronovsko-poříčského zlomu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 13–18. ISSN 0514-8057. Rapprich, V. – Dostalík, M. (2015): Uloženiny úlomkových lavin na okrajích doupovského komplexu odkryté při stavbě rychlostní silnice R6 v úseku u Bošova. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 19–24. ISSN 0514-8057. Stárková, M. – Čáp, P. – Drábková, J. – Holásek, O. – Hrazdíra, P. – Hroch, T. – Janderková, J. – Halodová, P. – Krupička, J. – Poňavič, M. – Sidorinová, T. – Skácelová, Z. – Soejono, I. – Šimůnek, Z. – Štor, T. – Vorel, T. – Trubačová, A. (v tisku c): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1: 25 000, list 12-233 Unhošť. Geologická mapa 1 : 25 000 s textovými vysvětlivkami. 197 s. – ČGS. Praha. Stárková, M. – Mrázová, Š. – Sidorinová, T. (2015d): Sedimenty permokarbonu v Kraskově (vrt KS-1) a jejich zdrojový materiál. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 19–25. ISSN 0514-8057. Štědrá, V. – Krám, P. – Farkaš, J. (2015): Petrologie a geochemie metabazických hornin zastižených jádrovými vrty v povodích Na zeleném a Pluhův bor ve Slavkovském lese v západních Čechách. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 103–108. ISSN 0514-8057. DOI 10.3140/zpravy.geol.2014.08. Švábenická, L. – Kycl, P. – Rapprich, V. (v tisku): Stratigraficky nejmladší vápnité nanofosilie v sedimentech české křídové pánve. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2015. Tomascak, P. B. – Magna, T. – Dohmen, R. (2016): Advances in Lithium Isotope Geochemistry. Advances in Isotope Geochemistry. 200 s. – Springer International Publishing. Cham, Switzerland. ISBN 978-3-319-01429-6. DOI 10.1007/978-3-319-01430-2. Valečka, J. (2015): Říční sedimenty peruckých vrstev české křídové pánve u Benešova nad Ploučnicí. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, ISSN 0514-8057, 31–36. Vorel, T. (2015): Valouny granitoidů ve slepencích skryjsko-týřovického kambria. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 37–41. ISSN 0514-805. Odborná kniha

32

Buriánek, D. – Dudíková Schulmannová, B. – Dvořák, I. – Fürychová, P. – Hroch, T. – Janderková, J. – Kolejka, V. – Pertoldová, J. – Poňavič, M. – Přechová, E. – René, M. – Rukavičková, L. – Verner, K. – Trubačová, A. (2015): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR, list 23-323 Nová Včelnice. 125 s. – MS Česká geologická služba. Praha. Čejchanová, A. – Kukal, Z. – Kozák, J. – Pošmourný, K. (v tisku): Early geological maps of Europe. Central Europe 1750 to 1840. – Springer Verlag. Erban, V. – Franěk, J. – Gerdes, A. – Hajná, J. – Holub, F. – Janoušek, V. – Kachlík, V. – Magna, T. – René, M. – Tasáryová, Z. – Trubač, J. – Vacek, F. – Verner, K. – Vrána, S. – Žák, J. (2015): Eurogranites 2015: Variscan Plutons of the Bohemian Massif. Post-conference field trip following the 26th IUGG General Assembly in Prague. Neuveden. 165 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-886-1. Janoušek, V. – Moyen, J. – Martin, H. – Erban, V. (2016): Geochemical Modelling of Igneous Processes – Principles and Recipes in R Language. Bringing the Power of R to a Geochemical Community. Springer Geochemistry 1. 346 s. – Springer Verlag. Berlin, Heidelberg. ISBN 978-3-662-46792-3 (e-book), ISBN 978-3-662-46791-6 (hardcover). DOI 10.1007/978-3-662-46792-3. Kopačková, V. (2015): Hyperspectral Remote Sensing for Environmental Mapping and Monitoring. 180 s. – Lambert Academic Publishing. Saarbrücken. ISBN 978-3-659-74453-2. Kapitola v knize Gatel, P. – Žáček, V. – Kruszewski, L. – Devouard, B. – Thiéry, V. – Eytier, C. – Eytier, J. – Favreau, G. – Vigier, J. – Stracher, G. (2015): Combustion Mineralogy and Petrology of Oil-Shale Slags in Lapanouse, Sévérac-le-Château, Aveyron, France: Analogies with Hydrocarbon Fires. In: Glenn B. Stracher, Anupma Prakash and Ellina V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Volume 3 Case Studies-Coal Fires, 681–742. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6. Hradecký, P. – Rapprich, V. – Lojka, R. – Hrazdíra, P. – Mlčoch, B. – Janderková, J. – Šebesta, J. – Sidorinová, T. (2015): Příroda a krajina Doupovských hor (geologická část). In: Geologická část, P. Hradecký, ed.: Příroda a krajina Doupovských hor – Geologie, botanika, zoologie, historie, 1–80. – Česká geologická služba. Praha.

Chavez, J. A. – Šebesta, J. (2015): Urbanization Convenience Zoning Based on Geomorphology. In Manzana, D. – Sfriso, A. O. (Eds.) From Fundamentals to Applications in Geotechnics, 3135-3142. – IOS Press, ISBN 978-1-61499-602-6. DOI:10.3233/978-1-61499-603-3-3135.

Li, J. – Tosi, N. – Maierová, P. – Yuen, D. (2015): Evidence from Caustic Waveform Modeling for Long Slab Thickening above the 660 km Discontinuity under Northeast Asia: Dynamic Implications. In: G. Morra – D. A. Yuen – S. D. King – S. M. Lee – S. Stein: Subduction Dynamics: From Mantle Flow to Mega Disasters, 5–18. – American Geophysical Union. ISBN 978-1118888855. Tosi, N. – Maierová, P. – Yuen, D. (2015b): Influence of Variable Thermal Expansivity and Conductivity on Deep Subduction. In Gabriele Morra, David A. Yuen, Scott D. King, Sang

33

Mook Lee, Seth Stein: Subduction Dynamics: From Mantle Flow to Mega Disasters, 115–133. – American Geophysical Union. ISBN 1118888855. Willcock, M. A. – Mattei, M. – Hasalová, P. – Giordano, G. – Cas, R. – Morelli, C. (2015): Flow behaviour in the intra-caldera setting: an AMS study of the large (>1290 km3) Permian Ora ignimbrite. In: Ort, M. – Porreca, H. – Geissman, J. W: The Use of Palaeomagnetism and Rock Magnetism to Understand Volcanic Processes, 177–204. – Geological Society, London, Special Publications. London. ISBN 978-1-86239-629-6. DOI 10.1144/SP396.3. Žáček, V. – Skála, R. (2015a): Mineralogy of Burning-Coal Waste Piles in Collieries of the Czech Republic. In: G. B. Stracher – A. Prakash – E. V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Volume 3 Case Studies – Coal Fires, s. 109–159. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6. Žáček, V. – Skála, R. – Dvořák, Z. (2015b): Combustion Metamorphism in the Most Basin, Czech Republic. In: G. B. Stracher – A. Prakash – E. V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Volume 3 Case Studies-Coal Fires, 161–202. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6. Článek v recenzovaném sborníku z akce Břízová, E. – Roman, M. (2015): Human induced vegetation changes at Wietrzychowice (SW Kujawy, Central Poland) in the light of pollen record. In Dzieduszyńska Danuta, Roman Malgorzata: Dynamika zmian roślinności Nizu Polskiego w dobie późnoglacjalnych zmian klimatu i narastania antropopresji w holocenie, s. 11. – Zaklad Poligraficzny, Lodź. Lodź. ISBN 978-83-934417. Dobeš, P. – Žáček, V. – Jačková, I. – Čejková, B. – Lněničková, Z. – Filip, J. – Veselovský, F. – Drahota, J. (2015): Karbonátová hydrotermální žilná mineralizace v granitoidních horninách středočeského plutonu na ložisku zlata Mokrsko-západ. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2014, 165–169. Jelének, J. – Kopačková, V. – Koucká, L. (2015a): Testing a New Approach for ASTER Image Data Sharpening via Using Diverse Principle Components. In Proceedings of the 1st Int. Electron. Conf. Remote Sens., 22 June–5 July 2015; Sciforum Electronic Conference Series, 1, 2015, c001; doi: 10.3390/ecrs-1-c001. Jelének, J. – Kopačková, V. – Mišurec, J. – Koucká, L. (2015b): Prostorové zostření (Pan sharpening) družicových dat ASTER použitím modifikované metody Principal component analysis (PCA), 24. národní konference GIS Esri, 4.–5. 11., Praha. Kočergina, J. – Ackerman, L. – Erban, V. – Magna, T. (2015): Re – Os and platinum-group elements in massive peridotites from Moldanubian, Bohemian Massif, Czech Republic. In: M. Cwiek – M. Matusiak-Malek: Mineralogia. – Special Papers, 43, 49–50. Wroclaw. Mišurec, J. – Kopačková, V. – Lhotáková, Z. – Albrechtová, J. (2015): Detection of Spatio-Temporal Changes of Norway Spruce Forest Stands in Ore Mountains Using Airborne Hyperspectral Imagery. In Proceedings of the 1st Int. Electron. Conf. Remote Sens., 22 June–5 July 2015; Sciforum Electronic Conference Series, Vol. 1, 2015, d006; doi: 10.3390/ecrs-1-d006.

34

Nádaskay, R. – Uličný, D. (2015): Genetic stratigraphy of Coniacian deltaic deposits of the northwestern part of the Bohemian Cretaceous Basin. Abstracts of 31st IAS Meeting of Sedimentology held in Krakow on 22nd–25th of June 2015. Polish Geological Society, Kraków. Slabý, L. – Dušek, V., ml. – Otava, J. – Baldík, V. (2015): Jeskyně ponorů Křtinského potoka, Moravský kras. Speleofórum 2015. Setkání speleologů v Moravském krasu, – Česká speleologická společnost. Praha. ISBN 978-80-87857-19-9. Žáčková, E. – Soejono, I. – Janoušek, V. – Sláma, J. – Konopásek, J. – Machek, M. – Hanžl, P. (2015): Nature and timing of the Cadomian magmatism in the Brunovistulian Domain of the Eastern Bohemian Massif: new U-Pb zircon and Sr-Nd isotopic evidence. CETEG 2015, 13th Meeting of the Central European Tectonic Groups. Abstract volume: 104. Ostatní výsledky Buriánek, D. – Dudíková Schulmannová, B. – Dvořák, I. – Fürychová, P. – Hroch, T. – Janderková, J. – Kolejka, V. – Pertoldová, J. – Poňavič, M. – Přechová, E. – René, M. – Rukavičková, L. – Verner, K. – Trubačová, A. (2015): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR list 23-323 Nová Včelnice. 125 s. – MS ČGS. Fürych, V. – Čáp, P. – Havlíček, P. – Hošek, J. (2015): Ботгон багийн ойр орчны геологийн нөхцлүүд (Монгол Улс, Ховд аймаг, Манхан сум). 12 s. – MS Hovd Museum; Hovd Local Authority Janoušek, V. – Skála, R., eds (2015): Bohemian geological enigmas: Variscan high-pressure granulites, ultrapotassic magmatites (durbachites) and tektites (moldavites). Goldschmidt 2015 Post-Conference Fieldtrip, August 22–24, 2015. – Czech Geological Survey, Prague, 1–110. Stárková, M. – Čáp, P. – Drábková, J. – Holásek, O. – Hrazdíra, P. – Hroch, T. – Janderková, J. – Halodová, P. – Krupička, J. – Poňavič, M. – Sidorinová, T. – Skácelová, Z. – Soejono, I. – Šimůnek, Z. – Štor, T. – Vorel, T. – Trubačová, A. (v tisku): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1: 25 000 list Unhošť 12-233. 197 s. – Česká geologická služba. Praha. Vondrovic, L. – Klomínský, J. – Břízová, E. – Buriánek, D. – Havlíček, P. – Košuličová, M. – Malík, J. – Martínek, K. – Pecina, V. – Rambousek, P. – Rapprich, L. – Rukavičková, L. – Sidoriová, T. –Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Štor, T. – Vrána S. – Verner, K. (2015): Vysvětlivky k základní geologické mapě Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 03-141 Raspenava. 191 s. – Česká geologická služba. Praha. Žáček, V. – Břízová, E. – Drábková, J. – Havlíček, P. – Hošek, J. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Kotková, J. – Knésl, I. – Lojka, R. – Malík, J. – Martínek, K. – Rapprich, V. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šimůnek, Z. – Verner, K. (2015h): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 11-244 Žlutice. 120 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Žáčková, E. – Břízová, E. – Dvořák, I. – Dudíková Schulmannová, B. – Havlíček, P. – Havlín, A. – Hošek, J. – Košuličová, M. – Krupička, J. – Přechová, E. – Poňavič, M. –

35

Skácelová, Z. – Soejono, I. – Verner, K. – Vrána, S. – Zelenková Trubačová, A. – Žáček, V. (2015b): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 22-313 Velhartice. – Česká geologická služba, Praha. Mapy Buriánek, D. – Dudíková Schulmannová, B. – Hroch, T. – Pertoldová, J. – Rukavičková, L. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 23-323 Nová Včelnice. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Dvořák, I. – Barnet, I. – Buda, J. – Buriánek, D. – Kunceová, E. – Poňavič, M. – Rukavičková, L. – Sedláček, J. – Trubačová, A. (2015a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, 23-323 Nová Včelnice. 1 s. – Česká geologická služba. Praha . Klomínský, J., ed. – Bělohradský, V. – Petyniak, O. – Rous, I. – Sedláček, J. – Šrek, J. – Štor, T. – Toužimský, M. (2015): Liberec – urbanistická geologie města s mapou 1 : 13 000. – Česká geologická služba, Praha. Knésl, I. – Godány, J. – Buda, J. – Kociánová, L. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa nerostných surovin, 11-244 Žlutice. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Poňavič, M. – Buda, J. – Dušek, K. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Mašek, D. – Žáčková, E. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa nerostných surovin, 22-313 Velhartice. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Poňavič, M. – Buda, J. – Dušek, K. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Mašek, D. – Stárková, M. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa nerostných surovin, 12-233 Unhošť. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Poňavič, M. – Buda, J. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Buriánek, D. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa nerostných surovin, 23-323 Nová Včelnice. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Rambousek, P. – Krejčí, Z. – Buda, J. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa nerostných surovin, 03-141 Raspenava, 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Skácelová, D. – Barnet, I. – Hrazdíra, P. – Knésl, I. – Kramolišová, P. – Sedláček, J. Mgr. – Zítová, E. – Žáček, V. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, list 11-244 Žlutice. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Stárková, M. – Vorel, T. – Čáp, P. – Holásek, O. – Štor, T. – Hroch, T. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 12-233 Unhošť. 1 s. – ČGS. Praha Štědrá, V. – Vrána, S. – Rajchl, M. (2015b): Účelová geologická mapa 1 : 25 000 okolí jaderné elektráŕny Temelín. 1 s. – SÚJB. Česká geologická služba, Praha.

36

Štědrá, V. – Vrána, S. – Rajchl, M. (2015c): Tektonická mapa 1 : 25 000 okolí jaderné elektrárny Temelín. 1 s. – SÚJB. Česká geologická služba, Praha. Vondrovic, L. – Klomínský, J. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 list 03-141 Raspenava. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Zelenková Trubačová, A. – Barnet, I. – Hejtmánková, P. – Holásek, O. – Hrazdíra, P. – Kunceová, E. – Poňavič, M. – Sedláček, J. – Stárková, M. – Štor, T. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, list 12-233 Unhošť. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Žáček, V. – Lojka, R. – Rapprich, V. – Havlíček, P. – Hošek, J. (2015g): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 11-244 Žlutice. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Žáčková, E. – Žáček, V. – Soejono, I. – Havlíček, P. – Hošek, J. – Dudíková Schulmannová, B. – Švagera, O. – Vrána, S. (2015a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list Velhartice 22-313. – Česká geologická služba, Praha. Uspořádání (zorganizování) konference

Bubík, M. – Kaminski, M. A. – Ciurej, A. – Tomanová Petrová, P. (2015): 10th Polish Mikropalaeontological Workshop (MIKRO 2015), Olomouc, 9.–10.9.2015.

Hasalová, P. – Lexa, O. – Jeřábek, P. (2015): 13th Meeting of the Central European Tectonic Groups. Kadaň.

Ivanov, M. – Sidorinová T. – Burianek, D. – Verner, K. – Bubík, M. – Knížek, M. – Bokr P. – Šimon, L. – Németh, Z. – Ozdinová, S. – Kováčová, M. (2015): Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. Mikulov.

Uspořádání (zorganizování) workshopu Jelének, J. – Kondrová, L. – Karenová, J. (2015): Good practice workflows and tools for integrated urban subsurface modelling. Praha. Moyen, J. – Janoušek, V. (2015): Numerical modelling of igneous processes – state of the art and prospects for the future. Praha. Štědrá, V. – Hanžl, P. (2015): Nezávislé vyhodnocení tektonických poměrů v užších lokalitách elektráren Temelín a Dukovany, závěrečný seminář. Praha. Uspořádání (zorganizování) výstavy Štědrá, V. – Toms, B. (2015): Geologická expozice Fefrovské rybníčky v Prachaticích: odborné podklady a panely 1–5. Prachatice.

37

Vodrážka, R. (29015): Tajemství Antarktidy. Chlupáčovo muzeum Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Albertov 6, říjen 2015. 2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje

života Zpracoval Jiří Frýda a kol.

Abstrakt Komise IUGS bioeventů. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizi postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost je věnována studiu globálního cyklu uhlíku, změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí. Cílem této části výzkumného programu je multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity, zaměřený na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země, stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické a využití netradičních izotopů pro analýzy průběhu globálních změn. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza etc.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Výsledky výzkumu globálních změn v geologické minulosti Země byly publikovány jako články ve vědeckých časopisech s IF a v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědeckých knihách a byly prezentovány formou přednášek a posteru na mezinárodních konferencích. Vědecký tým zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země zahrnuje 17 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 8,2 pracovního úvazku na tomto subprojektu VZ. Výzkumný tým tvoří 10 pracovníků s Ph.D., 6 Ph.D. studentů a 1 technička. V roce 2015 tento tým publikoval nebo předal do tisku 27 článků ve vědeckých časopisech s IF. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy větší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Vysoká publikační aktivita je dlouhodobá charakteristika týmu „Globálních změn“. V letech 2013 a 2014 tento tým publikoval 50 článků s IF, tedy přes 27 % všech publikací si IF (celkem 185 článků), které vznikly v ČGS. Výsledky roku 2015 opět dokládají vysoce nadprůměrnou publikační aktivitu týmu „Globálních změn“. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce a vydává mezinárodní impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. V roce 2015 v něm bylo na 980 stranách publikováno 40 vědeckých prací (Bulletin of Geosciences, ročník 90, 2015). Impakt faktor Bulletinu pro rok 2015 je 1,5. Bulletin of Geosciences dnes patří díky mnohaletému úsilí současné redakční rady do první desítky nejvýznamnějších vědeckých časopisů vydávaných v České republice. Bulletin of Geosciences je 13. nejvýznamnější časopis oboru paleontologie na světě. Členové týmu „Globálních změn“ prezentují své výsledky na světových a mezinárodních konferencích. Rovněž se podílí na výchově Ph.D. studentů v roli „školitele“ na Univerzitě Karlově a České zemědělské univerzitě, kde jsou garanty některých oborů a přednášejí i pro magisterské a postdoktorandské studenty řadu přednášek („Vývoj globálních ekosystémů“, „Geochemie“, „ Paleoekologie“ a část „Zoologie“).

38

V následující části jsou uvedeny hlavní výsledky multidisciplinárního výzkumu vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity, zaměřeného na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země, publikované v roce 2015.

2.1. Mořský ekosystém

V roce 2015 pokračovalo především studium sedimentárních sekvencí staršího paleozoika se zaměřením na reakci biosféry na globální změny a studium změn struktury krizi postižených paleospolečenstev. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech:

• Francová a kol. (2015) prezentovala na mezinárodní konferenci Goldschmidt 2015 v Praze výsledky práce zabývající se porovnáním izotopického složení chromu (Cr) v mořských karbonátech. Výsledkem bylo zjištění, že izotopické složení Cr v karbonátech z lokality bez terestrického impaktu (Lady Elliot Island, Austrálie) je výrazně těžší v porovnání s lokalitami, kde je vstup terestrického materiálu významný. Překvapivým zjištěním bylo i porovnání koncentrací vzácných zemin v identických druzích biogenních karbonátů, jež se značně lišilo ve vzorcích z lokalit se vstupem a bez vstupu terestrického materiálu. Tyto výsledky zcela mění možnosti využití izotopů Cr k rekonstrukci globální intenzity zvětrávání.

• Farkaš a kol. (2015) studovali vývoj izotopového složení vápníku přes Lauský event. • Frýda a Frýdová (2015) studovali vliv dolomitizace na izotopové složení uhlíku

silurských vápenců.

• Byla publikována monografie o vztahu mezi globálním uhlíkovým cyklem a změnami společenstev a taxonomii graptolitových faun siluru Španělska (Loydell 2015).

• Byl publikován první doklad sheinwoodské izotopové anomálie z Perigondwany (Frýda a kol. 2015).

• Kumpán a kol. 2015 provedli a publikovali detailní stratigrafickou analýzu na hranici devon/karbon v Německu

• V roce 2015 byly publikovány čtyři články v časopisech s IF zabývající se biologií paleozoických bezobratlých: (a) studie ontogeneze kambrického trilobitového rodu Ellipsocephalus (Laibl et al. 2015a), (b) revize významných kambrických fosilií uložených v Musée d'Histoire Naturelle de Lille (Fatka et al. 2015a), (c) studium intraspecifické variability devonských fakopidních trilobitů (Crônier et al. 2015) a (d) digestivních struktur dvou ordovických trilobitů z pražské pánve (Fatka et al. 2015b). Mimo to byly publikovány dva recenzované články na téma zajímavé kambrické larvy ze skryjsko-týřovické oblasti (Laibl et al. 2015b) a zajímavé asociace trilobitů z dobrotivského souvrství (David – Budil 2015). Mimo to byl ještě publikován abstrakt z Otevřeného kongresu ČGSpol a SGS v Mikulově na téma probíhajícího studia středně devonského trilobitového rodu Acanthopyge (Budil et al. 2015) a jeden nerecenzovaný exkurzní průvodce (Budil – Kadlecová 2015).

• Elbra a kol. (2015) publikovali studii o remagnetizaci Ti-magnetitů vybraných silurských vulkanitů pražské pánve. K přepólování těchto minerálů došlo během permokarbonu a paleomagnetické studie těchto vulkanitů určují paleopozici pražské pánve během variské orogeneze.

• Mergl a kol. (2015 předloženo) analyzovali makroevoluční trend u konularií.

39

• Tonarová et al. (2015 v tisku) popisují unikátní kolekci devonských skolekodontů z typové oblasti pro stupeň eifel z pohoří Eifel. Tato sbírka je nyní nejrozsáhlejší z této stratigrafické úrovně a přináší záznam o význačných evolučních změnách mnohoštětinatců, ale také jedinečné kvantitativní informace o zastoupení jednotlivých skupin červů v tomto doposud z tohoto pohledu málo probádaném časovém intervalu. Paleogeograficky náleží studované sedimenty do oblasti někdejší Avalonie, čímž současně článek přináší nové informace o paleobiogeografii skupiny.

• Hints et al. (2015 v recenzi) dokumentují doposud téměř neznámou faunu mnohoštětinatých červů ze svrchního ordoviku ostrova Anticosti, Kanada. Tato oblast je klíčová pro zkoumání dopadů význačných globálních změn a vymírání organismů na hranici ordoviku a siluru. Naše výsledky také ukázaly, že ačkoli paleogeograficky náleží tato fauna ke kontinentu Laurentia, má mnoho společných druhů s někdejšími mnohoštětinatci Baltiky. Tyto výsledky byly prezentovány také na mezinárodní konferenci „5 th International Symposium on the Silurian System and the 5 th Annual Meeting of the IGCP 591“ ve městě Quebec v Kanadě (Hints et al. 2015, prezentovala P. Tonarová).

• Štorch a kol. (2015 v recenzi) zpracovali litologicky a biostratigraficky hranici wenlock-ludlow u Nesvačil v pražské pánvi. Výsledkem studie je zpřesnění graptolitových biozón, používaných pro celosvětové korelace mezi terény.

• V létě 2015 zorganizovali Štorch a kol. workshop s exkurzí pro mezinárodní silurskou stratigrafickou subkomisi IUGS se zaměřením na studium referenčních profilů stupňů aeron a homer. Účastníkům workshopu byly představeny kandidátské profily obou stupňů z pražské pánve, které soupeří o udělení statutu GSSP (global boundary stratotype section and point).

• Holcová a Vodrážková (2015) prezentovaly na mezinárodní konferenci v Plymouthu studii o změnách ve foraminiferových společenstvech pražské pánve během spodního a středního devonu. Dokumentovaná homeomorfie spodně devonských aglutinovaných foraminifer s vápnitými foraminiferami středního devonu může naznačovat jejich příbuznost a rovněž souviset se změnami geochemie oceánu (aglutinované foraminifery ve středním devonu ze záznamu mizí).

• Vodrážková et al. (2015) prezentovali na mezinárodní konferenci v Bruselu studii o vzácných výskytech sedimentárních struktur srbského souvrství, které interpretovali jako struktury vzniklé v důsledku přítomnosti mikrobiálních povlaků během sedimentace.

• Vodička a kol. (2015) popsali Chitinozoa letenského souvrství v pražské pánvi (svrchní ordovik). Popsané diverzifikované společenstvo chitinozoí přináší nové poznatky o sedimentačním prostředí a korelaci s globálními stupni. Pražská pánev je pokládána za klasickou oblast v rámci Perigondwany. Po vymezení mezinárodních stupňů ve svrchním ordoviku se objevily nejasnosti v korelaci regionálních jednotek s těmito stupni, což je důsledkem nedostatku relevantních biostratigrafických dat u graptolitů a konodontů. Ke korelaci větší části svrchního ordoviku tak byla použita bentická fauna. Doposud opomíjená chitinozoa prokázala stáří sedimentace letenského souvrství ve stupni katianu; tento rozpor s dosud předpokládaným stářím stupně sandbian znamená, že stupni katianu odpovídá podstatně větší úsek pánevní výplně, než se předpokládalo.

• Vodička a Manda (2015) prezentovali na konferenci „5th International Symposium on the Silurian System and 5th Annual Meeting of the IGCP 591“ v kanadském Quebecku příspěvek „Chitinozoans across lundgreni and kozlowskii events: A comparison of the extinction pattern“.

40

• Tonarová et al. (2015a) prezentovali na mezinárodní konferenci „5th International Symposium on the Silurian System and the 5 th Annual Meeting of the IGCP 591“ výsledky týkající se změny společenstva polychaetních červů mezi periodami ordovik a silur v oblasti dnešního Estonska. Celkově se ukázalo, že tyto organismy zřejmě nebyly tak význačně postiženy globálním vymíráním ve svrchním ordoviku jako jiná fauna a jejich četnost i diverzita ve spodním siluru je překvapivě vysoká.

• Tonarová et al. (2015b) prezentovali na mezinárodní konferenci „IGCP596-SDS Symposium“ v Bruselu (Belgie) postery s výsledky výzkumu mikrofosilií ve spodním devonu pražské pánve z lokality Pekárkův mlýn. Tento profil zachycuje důležitou hranici mezi lokálními stupni zlíchov a dalej a také tzv. dalejský event. Podařilo se získat relativně bohaté společenstvo skupin Chitinozoa, Prasinophyta a také doposud zcela nepopsané zástupce skupiny Scolecodonta.

• Polechová (2015) publikovala studii o o nejmladším zástupci rodu Ribeiria (rostrokonchie) ze svrchního ordoviku pražské pánve. Součástí článku je i studie funkční morfologie u ordovických ribeirioidů a jejich paleobiogeograficke rozšíření.

• Fatka et al. (2015) publikovali muzeologickou studii o kambrických fosiliích z Barrandienu uložených v Musée d´Histoire Naturelle de Lille.

• Polechová (2016) předložila do tisku výsledky výzkumu evolučně významých spodně ordovických mlžů z Maroka; v rámci studie řešila i paleobiogeografie a evoluční centra mlžů ve spodním ordoviku a podala přehled svalových vtisků u kambrických a spodně ordovických mlžů. Výsledky studie, potvrzující významnou změnu v ekologických strategiích u primitivních mlžů, byly také prezentovány na konferenci při společném sjezdu České a Slovenské geologické společnosti (Polechová 2015) .

• V návaznosti na jednání mezinárodní silurské stratigrafické subkomise o změně GSSP (Global Boundary Stratotype Section and Point) stupně aeronu byla v pražské pánvi poprvé provedena chemostratigrafická analýza tohoto intervalu (Frýda – Štorch 2015)

• Byla provedena rekonstrukce paleoprostředí spodního siluru na základě redoxsenzitivních prvků (Pašava et al. 2015).

• Brzobohatý a kol. (2015) použili stronciové izotopy ke korelaci miocénu Moravy a Francie.

2.2. Terestrický ekosystém V roce 2015 pokračovalo především studium vlivu globálních změny na vývoj permokarbonské flóry, analýza klimatických změn a paleobiogeografie. Hlavní výsledky této pracovní skupiny shrnují následující body:

• Šimůnek a Bureš (2015) zpracovávali mezofosilie izolované z uhlí z karbonu doněcké pánve, kde byly poprvé zjištěny disperzní kutikuly přesliček rodu Sphenophyllum a jejich vodivá pletiva (cévice). Tyto kutikuly však nebylo možno přiřadit ke konkrétnímu druhu rodu Sphenophyllum.

• Šimůnek a Haldovský (2015) revidovali kordaity z karbonu kladensko-rakovnické pánve. Bylo zpřesněno rozšíření kordaitových kutikul v pánvi a byl popsán nový druh Cordaites theodorii ze sběrů J. Haldovského.

• Šimůnek (2015a) se zabýval studiem kutikul kordaitů z typového materiálu (Cordaites palmaeformis a C. principalis). Kutikuly z exemplářů byly popsány jako Cordaites principaloides Šimůnek.

41

• Flóra z okolí Žacléře a kutikuly připravené z uhlí z uhelných slojí Dolu Jan Šverma byly prezentovány na kongresu o stratigrafii karbonu a permu v Kazani v Rusku (Šimůnek 2015b).

• Nové poznatky ze studia karbonských mezofosilií izolovaných z uhlí z české části hornoslezské pánve byly prezentovány na 10. česko-polské konferenci „Geologie uhelných pánví“ (Šimůnek 2015c).

• Bek a kol. (2015) studovali okolo 90 jedinců subarborescentní lykopsidní rostliny Sporangiostrobus feistmantelii (Feistmantel) Němejc z bolsovu centrálních a západních Čech. Na základě nových dat týkajících se spor, sporangií vegetativních a reproduktivních částí byla navržena nová kombinace Omphalophloios feistmantelii (O. Feistmantel) comb. nov. emend. Omphalophloios byl interpretován jako rostlina s příležitostnou životní strategií a schopností rychle kolonizovat místní stanoviště, zejména ta, kde byla omezená konkurence; preferoval rašeliny a smíšené rašelinově-klastické bažiny.

• Opluštil a kol. (2015) se věnovali cyklické stavbě fluviálních sedimentů svrchních radnických vrstev (bolsovian) v kaldensko-rakovnické pánvi a zaměřili se na analýzu paleopůdních profilů ve stropu fluviálních cyklů, které zčásti odpovídají horizontům žáruvzdorných jílovců. Paleopůdní profily většinou nesou morfologické znaky typické pro zvětrávání v sezónním klimatu s výraznou fluktuací hladiny spodní vody (vertisoly). Střídání hydrologicky a tedy i klimaticky kontrastních půdních typů – inertinitem bohatých uhelných slojí (akumulací rašelin) a glejových vertisolů – ve stratigraficky nejstarší úrovni indikuje částečný překryv klimatických podmínek nutných pro tvorbu obou půdních typů (tzn. sezónní klima s převahou srážek nad výparem po dobu 6–8 měsíců v roce). Průměrný roční úhrn srážek odhadnutý na základě chemického složení B-horizontů vertisolů (CALMAG proxy) se pohyboval v rozmezí 1815 až 1730 mm/rok.

• Hošek a kol. (2015) provedli multidisciplinární analýzu pleistocenních sedimentů Čech a Moravy.

Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Bek, J. – Opluštil, S. – Drábková, J. – Pšenička, J. (2015): The sub-arborescent lycopsid

Omphalophloios feistmantelii (O. Feistmantel) comb. nov. emend. from the Middle Pennsylvanian of the Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 90, 1, 227–279. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/ bull.geosci.1505.

Brzobohatý, R. – Kalvoda, J. – Frýda, J. – Erban, V. (2015 v recenzi): Strontium isotope record of the Hygophum hygomii otoliths from the recent seas and European Middle Miocene. – Geologica Carpathica.

Crônier, C. – Budil, P. – Fatka, O. – Laibl, L. (2015): Intraspecific bimodal variability in eye lenses of two Devonian trilobites. – Paleobiology 41, 4, 554-569. ISSN 0094-8373. DOI 10.1017/pab.2015.29.

Elbra, T. – Schnabl, P. – Tasáryová, Z. – Čížková, K. – Pruner, P. (2015): New results for Palaeozoic volcanic phases in the Prague Basin - magnetic and geochemical studies of Lištice, Czech Republic. – Estonian Journal of Earth Sciences 64, 1, 31–35. ISSN 1736-4728. DOI 10.3176/earth.2015.06.

42

Farkaš, J. – Frýda, J. – Holmden, C. (předloženo): Calcium isotope constraints on the marine carbon cycle and CaCO3 deposition during the late Silurian Lau Event. – Earth and Planet. Sci. Letter.

Fatka, O. – Budil, P. – Crônier, C. – Cuvelier, J. – Laibl, L. – Oudoire, T. – Polechová, M. – Fatková, L. (2015): Cambrian fossils from the Barrandian area (Czech Republic) housed in the Musée d'Histoire Naturelle de Lille. – Carnets de Géologie 15, 9, 89–101. ISSN 1634-0744.

Francová, M. - Frýda, J. – Farkaš, J. – Matoušková, Š. – Frei, R. – Paulukat, C. S. (předloženo, leden 2016): Comparing Cr isotopic and concentration data of marine skeletal carbonates from sites with the contrasting continental Cr inputs. – Earth and Planet. Sci. Letters.

Frýda, J. (2015): First record of the early Sheinwoodian carbon isotope excursion (ESCIE) from the Barrandian area of northwestern peri-Gondwana. – Estonian journal of earth sciences 64, 1, 42-46. ISSN 1736-4728. DOI 10.3176/earth.2015.08.

Frýda, J. – Frýdová, B. (2015 v recenzi): The Homerian (late Wenlock, Silurian) carbon isotope excursion from Perunica: does dolomite control the magnitude of the carbon isotope excursion? – Canadian Journal of Earth Sciences.

Frýda, J. – Štorch, P. (2015): Carbon isotope chemostratigraphy of the Llandovery in northern peri-Gondwana: new data from the Barrandian area, Czech Republic. – Estonian journal of earth sciences 63, 4, 220-226. ISSN 1736-4728. DOI 10.3176/earth.2014.22.

Fatka, O. – Budil, P. – David, M. (2015): Digestive structures in Ordovician trilobites Colpocoryphe and Flexicalymene from the Barrandian area of Czech Republic. – Estonian Journal of Earth Sciences 64, 4, 255–266. ISSN 1736-4728. DOI 10.3176/earth.2015.32.

Hints, O. – Tonarová, P. – Desrochers, A. (2015, v recenzi): Late Ordovician jaw-bearing polychaetes from Anticosti Island, eastern Canada, and their biogeographic significance. – Canadian Journal of Earth Sciences.

Hošek, J. – Hambach, U. – Lisá, L. – Matys Grygar, T. – Horáček, I. – Meszner, S. – Knésl, I. (2015): An integrated rock-magnetic and geochemical approach to loess/paleosol sequences from Bohemia and Moravia (Czech Republic): implications for the Upper Pleistocene paleoenvironment in central Europe. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 418, 344-358. ISSN 0031-0182. DOI 10.1016/j.palaeo.2014.11.024.

Kumpán, T. – Bábek, O. – Frýda, J. (2015): Petrophysical and geochemical signature of the Hangenberg Events: an integrated stratigraphy of the Devonian–Carboniferous boundary interval in the Northern Rhenish Massif (Avalonia, Germany). – Bulletin of Geosciences 90, 3, 667–694. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1547.

Laibl, L. – Fatka, O. – Budil, P. (2015): Unusual Cambrian trilobite larva from the Skryje–Týřovice Basin, Czech Republic. – Palaeoworld 24, 1-2, 71-74. ISSN 1871-174X. DOI doi:10.1016/j.palwor.2014.11.002.

Laibl, L. – Fatka, O. – Budil, P. – Ahlberg, P. – Szabad, M. – Vokáč, V. – Kozák, V. (2015): The ontogeny of Ellipsocephalus (Trilobita) and systematic position of Ellipsocephalidae. – Alcheringa 39, 4, 477–487. ISSN 0311-5518. DOI 10.1080/03115518.2015.1034968.

43

Loydell, D. K. – Frýda, J. – J. C. Marco (2015): The Aeronian/Telychian (Llandovery, Silurian) boundary, with particular reference to sections around the El Pintado reservoir, Seville Province, Spain. – Bulletin of Geosciences 90, 4, 743–794. ISSN 1214-1119.

Mergl, M. – Ferrová, L. – Frýda, J. (2015 v recenzi): Armoured test of Mesoconularia from the Lower Devonian of the Prague Basin, Czech Republic. – Bulletin of Geosciences.

Opluštil, S. – Lojka, R. – Rosenau, N. – Strnad, L. – Sýkorová, I. (2015): Middle Moscovian climate of eastern equatorial Pangea recorded in paleosols and fluvial architecture. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 440, 328-352. ISSN 0031-0182. DOI 10.1016/j.palaeo.2015.09.009.

Pašava, J. – Frýda, J. – Štorch, P. (2015 v recenzi): Trace element variations as a proxy for reconstruction of palaeoenvironmental changes during the late Aeronian faunal and carbon isotope perturbations: new data from the peri-Gondwanan region. – Canadian Journal of Earth Sciences.

Polechová, M. (2015): The youngest representatives of the genus Ribeiria Sharpe, 1853 from the late Katian of the Prague Basin (Bohemia). – Estonian journal of earth sciences 64, 1, 84-90. ISSN 1736-4728. DOI 10.3176/earth.2015.15

Polechová, M. (2016 v tisku): Bivalve fauna from the Fezouata Formation (Lower Ordovician) of Morocco and its significance for palaeobiogeography, palaeoecology and early diversification of bivalves. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.

Šimůnek, Z. (2015): Cuticles of the Polish type material of Cordaites palmaeformis (Göppert) Weiss and a Cordaites principalis-like form from Germany, Pennsylvanian. – Review of Palaeobotany and Palynology 223, 50–70. ISSN 0034-6667. DOI 10.1016/j.revpalbo.2015.09.001.

Šimůnek, Z. – Bureš, J. (2015): Dispersed cuticles and conducting tissue of Sphenophyllum Brongniart from the Westphalian D of Kalinovo, Donets Basin, Ukraine. – Geologia Croatica 68, 1, ISSN 1330-030X. DOI 10.4154/gc.2015.01.

Šimůnek, Z. – Haldovský, J. (2015): Contribution to the knowledge of Cordaites species from the Kladno-Rakovník Basin, Middle Pennsylvanian (Bolsovian) Czech Republic. – Geologia Croatica 68, 2, 93–111. ISSN 1330-030X. DOI 10.4154/gc.2015.11.

Štorch, P. – Manda, Š. – Slavík, L. – Tasáryová, Z. (2015 v recenzi): Wenlock-Ludlow boundary interval revisited: New insights from the off-shore facies of the Prague Synform, CzechRepublic. – Canadian Journal of Earth Sciences.

Vodička, J. – Hroch. T. – Fatka, O. (2015 v recenzi): The first report on chitinozoans from the Letná Formation (Upper Ordovician, Prague Basin, Czech Republic) and their biostratigraphical significance. – Geobios.

Článek v recenzovaném odborném periodiku Břízová, E. – Havlíček, P. – Mlčoch, B. (2015): Pylová analýza sedimentární výplně bývalého

rybníka v údolí Bochovského potoka v Doupovských horách. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 55–60. ISSN 0514-8057.

44

Uspořádání (zorganizování) workshopu Štorch, P. – Melchin, M. – Manda, Š. – Tasáryová, Z. (2015): ISSS GSSP Workshop: GSSPs

of the Silurian stages revisited. Praha.

Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Břízová, E. (2015): Pylová analýza v nivě říčky Cerhovky nedaleko Bezděkova u Chotěboře.

In: Kučera J: Východočeský botanický zpravodaj, svazek 16, 2–5. Hlinné. ISBN 978-80-86483-55-9.

Břízová, E. – Roman, M. (2015): Human induced vegetation changes at Wietrzychowice (SW Kujawy, Central Poland) in the light of pollen record. In Dzieduszyńska D., Roman M: Dynamika zmian roślinności Nizu Polskiego w dobie późnoglacjalnych zmian klimatu i narastania antropopresji w holocenie, s. 11. – Zaklad Poligraficzny, Lodź. Lodź. ISBN 978-83-934417.

Budil, P. – Corbacho, J. – Vokáč, V. (2015): Trilobiti podrodu Acanthopyge (Acanthopyge) ve středočeském a marockém středním devonu. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres české geologické společnosti a Slovenskej geologickej společnosti Mikulov, 14.–17.10.2015, s. 21. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Zlín. ISBN 978-80-210-7980-9.

David, M. – Budil, P. (2015): Complementary deskription of the Middle Ordovician trilobite associations at Praha-Vokovice. – Folia Musei rerum naturalium Bohemiae occidentalis. Geologica et Paleobiologica, 49, 1–2, 1–7, ISSN 1805-286X. DOI 10.1515/fbgp-2015-0001.

Hints, O. – Desrochers, A. – Tonarová, P. (2015): Late Ordovician jaw-bearing polychaetes from the Vauréal and Ellis Bay formations of western Anticosti, Canada, and their biogeographic significance. In: Melchin, M. – Jin, J: 5th International Symposium on the Silurian System and the 5th Annual Meeting of the IGCP 591 – The Lower to Middle Paleozoic Revolution, Quebec City, July 8-11, 2015, Abstracts, 19–20. – Institut national de la recherche scientifique, Quebec City. Quebec, Canada.

Hošek, J. – Petr, L. – Lisá, L. – Horsák, M. – Vejrostová, L. – Bajer, A. – Gottwald, Z. – Grygar, T. (2015c): Paleoenvironmentální rekonstrukce posledního glaciálu ze spraší a fluviálních sedimentů na lokalitě Čata (Levice, Slovensko). In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 14.10.–17.10.2015, Sborník abstrakt, s. 39. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Zlín. ISBN 978-80-210-7980-9.

Hošek, J. – Prach, J. – Pokorný, P. – Houfková, P. – Vondrák, D. – Grygar, T. – Knésl, I. (2015): Pleistocenní jezera na Třeboňsku. In: Knížek M., Táborský Z., Ivanov M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 14.10.–17.10. 2015, Sborník abstrakt, s. 40. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Zlín. ISBN 978-80-210-7980-9.

Kadlecová, E. – Kočí, T. – Ekrt, B. (2015): Měkkýši na lokalitách Ahníkov II (Doly Nástup - Tušimice, Mostecká hnědouhelná pánev) a lom Jiří (Sokolovská hnědouhelná pánev). In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres české geologické

45

společnosti a Slovenskej geologickej společnosti Mikulov, 14.–17. 10. 2015, s. 48. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Zlín. ISBN 978-80-210-7980-9.

Polechová, M. (2015): Mlži ze spodního ordoviku (souvrství fezouata) Maroka. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres české geologické společnosti a Slovenskej geologickej společnosti Mikulov, 14.–17. 10. 2015, s. 87. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Zlín. ISBN 978-80-210-7980-9.

Šimůnek, Z. (2015a): Jaké mesofosilie lze nalézt v uhlí karvinské části hornoslezské pánve ?. In: Ruppenthalová, L: Documenta Geonica, svazek 1. s. 150–157. – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Ostrava. ISBN 978-80-86407-59-3.

Šimůnek, Z. (2015b): The flora and dispersed cuticles from the coal seams in the Jan Pit of the Šverma Coal Mine in Žacléř (Bashkirian, Intrasudetic Basin, Czech Republic). In: D. K. Nurgaliev: XVIII International Congress on the Carboniferous and Permian, Abstract volume, s. 180. – Kazan University Press. Kazaň. ISBN 978-5-00019-453-9.

Tonarová, P. – Hints, O. – Eriksson, M. E. (2015): Latest Ordovician and earliest Silurian jawed polychaetes in the Velise drill core, central Estonia. In: Melchin, M. – Jin, J.: 5th International Symposium on the Silurian System and the 5th Annual Meeting of the IGCP 591 – The Lower to Middle Paleozoic Revolution, Quebec City, July 8–11, 2015, Abstracts, 52–53. – Institut national de la recherche scientifique, Quebec City. Quebec, Canada.

Tonarová, P. – Vodrážková, S. – Ferrová, L. (2015): Microfossils across the Daleje Event (Lower Devonian, Emsian) from the Pekárek Mill section (Prague Basin, Czech Republic). In: Mottequin, B. – Denayer, J. – Königshof, P. – Prestianni, C. – Olive, S: STRATA, 2015, série 1, vol. 16. IGCP596–SDS Symposium (Brussels, September 2015), svazek 16, 144–145. – Associacion Strata, Muséum d`Histoire naturelle. Gaillac. ISBN 978-2-9548452-4-1.

Exkurzní průvodce

Budil, P. – Kadlecová, E. (2015): IUGC field trip – B5 Palaeontological treasures in Lower Palaeozoic marine sediments of the Barrandian area. 44 s. – 26th IUGG General Assembly 2015, Prague Congress Centre, June 22-July 2. Praha.

Štorch, P. – Manda, Š. – Tasáryová, Z. (2015): ISSS GSSP Workshop Prague 2015: GSSP of the Silurian stages revisited. Excursion guide book – Silurian chronostratigraphy and global extinction events: selected insights from Prague Synform, Czech Republic. Neuveden. 26 s. – Institute of Geology of the Academy of Sciences and the Czech Geological Survey. Praha.

3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními

procesy Zpracoval Martin Novák a kol. Abstrakt Byla dokončena izotopová studie vápníku ve čtyřech malých povodích sítě GEOMON. Lokality byly vybrány podél obsahu Ca v podloží a podle stavu acidifikace. Povrchový odtok z

46

lesních povodí vykazoval vysokou hodnotu δ44Ca i na lokalitách s extrémně nízkou hodnotou δ44Ca silikátového podloží. Tento izotopový posun je důsledkem odčerpávání izotopově lehkého Ca rostlinami. V roce 2015 proběhla inventarizace ekologicky významných prvků (C, N, P, S, bazické kationty, stopové prvky) v půdách (116 kopaných kvantitativních půdních sond) a ve stromové vegetaci (99 vzorků jehličí a 297 vzorků stromových vývrtů) na čtrnácti lesních povodích sítě GEOMON. Negativní vliv acidifikace na produktivitu lesů v 80. letech 20. století a překvapující stimulace růstu lesa v posledních dvou dekádách byly studovány v lesních porostech Krkonoš. Překročení kritických zátěží nutričního dusíku je patrné na cca dvou třetinách rozlohy lesů ČR. Projevy acidifikace lesních ekosystémů, kde jsou překročeny kritické zátěže síry a dusíku, se vyskytují přibližně na třetině území. V půdách Brněnska byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované uhlovodíky (PCB) a organochlorované pesticidy (OCP). Rok 2015 se vyznačoval dokončováním dlouhodobých náročných studií v oboru biogeochemie. Dokončili jsme studii izotopového složení vápníku (Ca) v různých rezervoárech lesních ekosystémů na čtyřech lokalitách: U dvou louček (Orlické hory), Lysina, Pluhův Bor a Na zeleném (Slavkovský les). Lokality byly vybrány podél gradientu dvojího typu: 1. podložní horniny bohaté vápníkem (amfibolit) a chudé vápníkem (žula, ortorula a serpentinit) a 2. různá úroveň acidifikace a vymývání živin (nejvíce v Orlických horách). Atmosférický vstup Ca v Orlických horách byl 13× vyšší než ve Slavkovském lese. Hodnoty δ44Ca stoupaly v pořadí: kůra < kořeny < jehličí (smrk) < půda < podložní hornina < podkorunové srážky < srážky na volné ploše < povrchový odtok < půdní roztoky. Celkový rozsah hodnot δ44Ca v lesních ekosystémech ČR činil 3,1 per mil, což je 75 % rozsahu všech hodnot δ44Ca v životním prostředí na kontinentech. Je možné, že chemický stres v důsledku kyselého deště přispěl ke zvětšení izotopových frakcionací Ca v malých povodích ČR. Naše data pomáhají vysvětlit diskrepance v izotopové bilanci Ca světových řek. Novější literatura zdůrazňuje, že hodnoty δ44Ca světových řek se blíží vysoké hodnotě pro silikátové podloží. Správně by se průměrná hodnota δ44Ca řek měla blížit nízké hodnotě δ44Ca karbonátových hornin, které zvětrávají snáze než silikáty. Ukazuje se, že povrchový odtok z lesních povodí má vysokou hodnotu δ44Ca i na lokalitách s extrémně nízkou hodnotou δ44Ca silikátového podloží. Je možné, že hodnotu δ44Ca odtoku ze zalesněných úseků krajiny určuje biologická frakcionace Ca: biomasa akumuluje izotopově lehký vápník, zatímco zbytkový izotopově těžký vápník po asimilaci je exportován. Toto vysvětlení je možné na lokalitách s rostoucím celkovým rezervoárem organického uhlíku (C). Neumíme zatím vysvětlit vysoké hodnoty δ44Ca v odtoku z acidifikovaných povodí ČR, známých vysokým exportem rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a úbytkem orgnického C ve svrchních půdních horizontech během zvratu acidifikace. Studie izotopů Ca byla provedena ve spolupráci s prof. C. Homdenem (TIMS, Kanada). V roce 2015 se uskutečnila důkladná inventarizace ekologicky významných prvků (C, N, P, S, bazické kationty, stopové prvky) v půdách (116 kopaných kvantitativních půdních sond) a ve stromové vegetaci (99 vzorků jehličí a 297 vzorků stromových vývrtů) na čtrnácti lesních povodích sítě GEOMON (www.geology.cz/geomon). Zároveň byl proveden fytocenologický průzkum (116 vegetačních snímků). Takto získaná data doplňují program monitoringu látkových toků sítě GEOMON, fungující pod záštitou ČGS od roku 1994. Dlouhodobé trendy chemismu srážek a povrchových vod byly prezentovány na konferenci AcidRain 2015 (Oulehle et al. 2015a), kde byly rovněž předloženy výsledky z experimentální manipulace půdní kyselosti a přístupnosti dusíku na koloběh půdní organické hmoty (N mineralizace, C dekompozice, mikrobiální společenstva; Oulehle et al. 2015b; www.geology.cz/slavonic). Negativní vliv acidifikace na produktivitu lesů v 80. letech 20. století a překvapující stimulace

47

růstu lesa v posledních dvou dekádách byly studovány v lesních porostech Krkonoš (Kolář et al. 2015). Výsledky ukazují na zásadní vliv acidifikace a eutrofizace půd na produktivitu lesů. Vývoj biogeochemického modelu MAGIC se v současné době zaměřuje na sezónní modelování koloběhu uhlíku a dusíku v ekosystémech. Sezónní dynamika dusičnanů v povrchových vodách byla úspěšně simulována pro čtyři evropská povodí (Oulehle et al. 2015c). Vliv zvýšené koncentrace DOC, zrychleného růstu lesa a redukce odtoků byla modelována pro povodí Uhlířská (GEOMON) a výsledky předneseny na konferenci ACID RAIN 2015 (Hruška et al. 2015). V roce 2015 byla provedena aktualizace kritických zátěží síry a dusíku a dále proveden odhad překročení kritických zátěží atmosférickou depozicí vymezující území, kde se budou i nadále vyskytovat účinky acidifikace a/nebo eutrofizace. Kritické zátěže byly vypočteny pro lesní ekosystémy ČR na základě výzkumu zrnitostního a chemického složení půd, hydrologických vlastností území a odběru biomasy těžbou lesních porostů. Metoda výpočtu je založena na jednoduchých hmotnostních bilancích. Pro odhad procesů acidifikace vymezené hodnotami kritické zátěže pro síru (maximum) a dusík (maximum) a kritickou zátěží dusíku (minimum) byla použita limitní koncentrace Al3+ odvozená z hmotnostní bilance bazických kationů a kritického poměru Bc/Al podle typu lesního ekosystému. Odhad účinků eutrofizace lze očekávat v lesních oblastech s překročenými hodnotami kritické zátěže dusíku jako živiny (nutričního dusíku). Limitním kritériem pro výpočet kritických zátěží nutričního dusíku je hodnota 1,5 mg.l–1, tj. průměrná koncentrace dusíku, při které v lesích bude ubývat druh brusnice borůvky Vaccinium myrtillus a narůstat počet druhů trav. Překročení kritických zátěží nutričního dusíku je patrné cca na dvou třetinách rozlohy lesů ČR. Projevy acidifikace lesních ekosystémů, kde jsou překročeny kritické zátěže síry a dusíku, se vyskytují přibližně na ¼ území. Účinky acidifikace i eutrofizace jsou spojeny s poklesem biodiverzity lesních ekosystémů. Geochemicky kontrastní lesní povodí Slavkovského lesa (Lysina, Na zeleném, Pluhův bor) tvoří již šest let observatoř kritické zóny světové sítě CZO (Critical Zone Observatories). Publikace mezinárodního autorského kolektivu se zaměřila na hodnocení vztahů fyzikálních a chemických parametrů půd hlavních evropských CZO. Bylo zjištěno, že hydroxidy železa mají zásadní vliv na tvorbu půdních agregátů (Regelink et al. 2015). Pět českých povodí bylo zkoumáno ve spolupráci s Geologickým ústavem AV ČR a s US Geological Survey z hlediska chování potenciálně toxické celkové rozpuštěné rtuti povrchových vod, Lysina a zejména Pluhův bor se vyznačují extrémně vysokými hodnotami koncentrací a látkových toků ve srovnání se zahraničními studiemi. Ty jsou způsobené souběhem historické atmosférické depozice ze spalování lignitu s vysokou koncentrací rozpuštěného organického uhlíku ve vodách (Navrátil et al. 2015). Na povodí Lysina, které je součástí sítě malých lesních povodí GEOMON, byla provedena studie pomocí distribuovaného hydrologického modelu PIHM (Penn State Integrated Hydrologic Model). Model byl použit pro simulaci dlouhodobého vývoje hydrologického režimu při použití různých scénářů lesního hospodaření ve smrkové monokultuře. Na základě empirických vztahů byly vytvořeny křivky změny indexu listové plochy (LAI) v závislosti na věku porostu, které umožnily modelu simulovat sezónní změny a růst stromů. Po zahrnutí vlivu prostorově distribuované změny LAI byl PIHM schopný věrohodně reprodukovat tání sněhu, doplňování zásob podzemních vod, evapotranspiraci, hladinu podzemní vody, půdní vlhkost i odtok korytem. Výsledky ukázaly, že model je citlivý na změny ve vegetačním pokryvu. Při částečném vykácení lesa vykázaly simulace mírný nárůst ročního odtoku

48

v porovnání s bezzásahovým scénářem. Kompletní vykácení lesa by pak vedlo k významnému nárůstu ročního odtoku a maximálních průtoků (Xu et al. 2015). V roce 2015 byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), polychlorované uhlovodíky (PCB) a organochlorované pesticidy (OCP) ve vzorcích půdy v rámci geologického mapování Brněnska v měřítku 1 : 25 000. Na základě molekulárního složení PAHs byly rozlišeny kontaminace různého původu, zejména z dopravy, lokálních topenišť a průmyslových exhalací. Identifikovány jsou také perzistentní organické polutanty (POPs) v množství, které hodnotíme jako přírodní pozadí. Prostorové rozložení kvantitativního obsahu a genetických typů POPs je znázorněno formou mapových vrstev, které poskytují obraz zranitelnosti brněnské aglomerace i jeho přírodního okolí z hlediska zdraví škodlivých látek. Připravovaným výstupem je mapový list Ostrov u Macochy (Baldík et al. 2016). Výzkum laboratoře netradičních izotopů se v roce 2015 zaměřil na sledování izotopového složení kadmia ve vzorcích odpadů (strusky a popílky) pocházejících z průmyslové činnosti (hutní činnost, zpracování akumulátorů a drahých kovů, tepelná elektrárna). Výsledky byly porovnávány s izotopovým složením kadmia ve vzorcích, které jsou v daných odvětvích zpracovávány (rudy, uhlí). Dále byly odebrány vzorky půdních profilů, srážek a biologického materiálu (jehličí, lišejníky) v blízkosti těchto průmyslových objektů za účelem sledování průmyslového znečištění kadmiem a jeho identifikace v životním prostředí. Výsledky byly publikovány v časopise s IF (Chrastný et al. 2015) a ve sbornících (Čadková et al. 2015a, b). Dále byly publikovány výsledky metodického experimentu sledujícího stabilitu Cr(VI) pomocí izotopového složení Cr (Čadková – Chrastný 2015). Stabilita Cr(VI) byla sledována ve vzorcích antropogenně znečištěných vod, které byly odebrány ze čtyř vrtů v blízkosti průmyslového objektu. Naši pracovníci byli garanty následujících zakázek pro SÚRAO: klimatická stabilita území, erozní stabilita území, 3D strukturně-geologické modely, komplexní geologická charakterizace podzemního výzkumného pracoviště Bukov, příprava experimentů v podzemní laboratoři Bukov v rámci projektu výzkumná podpora pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Dále se aktivně zúčastnili vypracování části závěrečné zprávy výzkumu erozní stability šesti území, které byly určeny jako vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Stanovené mocnosti denudované vrstvy v šesti lokalitách v Českém masivu za 100 000 let činí 5–30 m. Horní hranice odpovídá zrychlení, které by způsobila vodní eroze v interglaciálu. Glaciál naopak denudaci zpomalí. Až 200 m mocný permafrost zabrání pronikání podzemní vody k úložišti. Dalším výzkumným tématem bylo zkoumání možnosti a stavu rozpracování konceptu ukládání vyhořelého jaderného paliva do velmi hlubokých vrtů. Byl školen doktorand, který dokončil a obhájil doktorskou disertaci na téma „Geochemický výzkum vzniku a chování novotvořených částic v roztocích vyluhovacích polí uranového ložiska Stráž pod Ralskem“. V roce 2015 probíhaly práce zaměřené na separace a studium těžkých minerálů především ze sedimentárních hornin, říčních a nivních sedimentů. Byly studovány těžké minerály z permokarbonských sedimentů z 27 m hlubokého vrtu KS-1 u Kraskova v Železných horách (Stárková et al. 2015). Současně byla provedena studie separovaných granátů z jednotlivých hloubkových úrovní, jejíž výsledky jsou připraveny k publikaci (Mrázová et al. v přípravě). Šlichovou prospekcí byly odebrány těžké minerály z vybraných potoků krušnohorské oblasti. Odběry se zaměřily na oblasti se zvýšeným výskytem a koncentrací wolframitu, kasiteritu, scheelitu, monazitu, fluoritu a barytu. Následně bylo studováno chemické složení těchto minerálů s cílem ověřit indicie výskytu kritických surovin – W, Nb, Ta, In, REE, F.

49

Výsledky této studie budou prezentovány ve zprávě pro TAČR a publikovány v odborném časopise. V roce 2015 bylo součástí tvorby Základní geologické mapy v měřítku 1 : 25 000 také mapování potenciálních polutantů (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V a Zn) ve svrchním půdním pokryvu v oblasti Železných hor. Monitoring srovnával zjištěné obsahy těchto prvků v půdách s přirozenými obsahy prvků v horninovém podloží a zjišťoval jejich nadlimitní obsahy vůči normě dané Vyhláškou MŽP (č. 13/1994 Sb.). Práce v tomto regionu jsou na počátku, výsledky budou shrnuty ve Vysvětlivkách k jednotlivým listům map. V rámci interního projektu, navazujícího na monitoring těžkých kovů v půdách v regionu Doupovských hor, kde bylo mapování půdního pokryvu dokončeno, jsou počítány kritické zátěže zaměřené na prvky Cd, Pb a Hg a porovnávány s aktuálními atmosférickými depozicemi. Hodnoty překročení kritických zátěží vedle zdravotních rizik ovlivňují i složení vegetačního pokryvu – biodiverzitu. Akumulace těžkých kovů v půdách jsou dvojího charakteru: přirozené, uvolněné z horninového podloží a antropogenní, z atmosférické depozice. Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Barnet, I. – Pacherová, P. (v tisku): Gamma dose rate and soil gas radon concentration measured at low soil thickness (Czech Republic). – Environmental Earth Sciences, ISSN 1866-6280. Čadková, E. – Chrastný, V. (2015): Isotope evidence of hexavalent chromium stability in ground water samples. – Chemosphere 138, 74–80. ISSN 0045-6535. DOI 10.1016/j.chemosphere.2015.05.057. Doušová, B. – Bůzek, F. – Herzogová, L. – Machovič, V. – Lhotka, M. (2015): Effect of organic matter on arsenic(V) and antimony(V) adsorption in soils. – European Journal of Soil Science 66, 1 spec. iss, 74–82. DOI 10.1111/ejss.12206. Chrastný, V. – Čadková, E. – Vaněk, A. – Teper, L. – Cabala, J. – Komárek, M. (2015): Cadmium isotope fractionation within the soil profile complicates source identification in relation to Pb-Zn mining and smelting processes. – Chemical Geology 405, June, 1–9. ISSN 0009-2541. DOI 10.1016/j.chemgeo.2015.04.002. Kolář, T. – Čermák, P. – Oulehle, F. – Trnka, M. – Štěpánek, P. – Cudlín, P. – Hruška, J. – Büntgen, U. – Rybníček, M. (2015): Pollution control enhanced spruce growth in the 'Black Triangle' near the Czech-Polish border. – Science of the Total Environment, 703–711. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2015.08.105. Navrátil, T. – Shanley, J. – Rohovec, J. – Oulehle, F. – Krám, P. – Matoušková, Š. – Tesař, M. – Hojdová, M. (2015): Mercury in stream water at five Czech catchments across a Hg and S deposition gradient. – Journal of Geochemical Exploration 158, November, 201–211. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2015.07.016. Novák, M. – Gebauer, G. – Thoma, M. – Čuřík, J. – Štěpánová, M. – Jačková, I. – Bůzek, F. – Bárta, J. – Šantrůčková, H. – Fottová, D. – Kuběna, A. A. (2015): Denitrification at two

50

nitrogen-polluted, ombrotrophic Sphagnum bogs in Central Europe: Insights from porewater N2O-isotope profiles. – Soil Biology & Biochemistry 81, February, 48–57. ISSN 0038-0717. DOI 10.1016/j.soilbio.2014.10.021. Novák, M. – Veselovský, F. – Čuřík, J. – Štěpánová, M. – Fottová, D. – Přechová, E. – Myška, O. (2015): Nitrogen input into Sphagnum bogs via horizontal deposition: an estimate for N-polluted high-elevation sites. – Biogeochemistry 123, 1–2, 307–312. ISSN 0168-2563. DOI 10.1007/s10533-015-0076-5. Oulehle, F. – Cosby, B. J. – Hruška, J. – Austnes, K. – Evans, C. D. – Kopáček, J. – Moldan, F. – Wright, R. F. (2015): Modelling inorganic nitrogen in runoff: Seasonal dynamics at four European catchments as simulated by the MAGIC model. – Science of the Total Environment 536, December, 1018–1029. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2015.05.047. Regelink, I. C. – Stoof, C. R. – Rousseva, S. – Weng, L. – Lair, G. J. – Krám, P. – Nikolaidis, N. P. – Kercheva, M. – Banwart, S. – Comans, R. N. (2015): Linkages between aggregate formation, porosity and soil chemical properties. – Geoderma 247–248, June, 24–37. ISSN 0016-7061. DOI 10.1016/j.geoderma.2015.01.022. Stachura, J. – Chuman, T. – Šefrna, L. (2015): Development of soil consumption driven by urbanization and pattern of built-up areas in Prague periphery since the 19th century. – Soil & Water Research 10, 4, 252–261. ISSN 1801-5395. DOI 10.17221/204/2014-SWR. Yu, X. – Lamačová, A. – Duffy, C. – Krám, P. – Hruška, J. – White, T. – Bhatt, G. (2015): Modeling long term water yield effects of forest management in a Norway spruce forest. – Hydrological Sciences Journal 60, 2, 174–191. ISSN 0262-6667. DOI 10.1080/02626667.2014.897406. Yu, X. – Lamačová, A. – Duffy, C. – Krám, P. – Hruška, J. (2016): Hydrological model uncertainty due to spatial evapotranspiration estimation methods. – Computers & geosciences, ISSN 0098-3004. DOI 10.1016/c.cageo.2015.05.006. Článek v recenzovaném odborném periodiku Barnet, I. – Pacherová, P. (2015): Vliv horninových kontaktů na objemovou aktivitu radonu a dávkový příkon gama záření hornin. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 75–78, ISSN 0514-8057. Štědrá, V. – Krám, P. – Farkaš, J. (2015d): Petrologie a geochemie metabazických hornin zastižených jádrovými vrty v povodích Na zeleném a Pluhův bor ve Slavkovském lese v západních Čechách. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 103–108. ISSN 0514-8057. DOI 10.3140/zpravy.geol.2014.08. Článek v recenzovaném sborníku z akce Krám, P. – Senoo, T. – Beneš, F. – Čuřík, J. – Veselovský, F. (2015): Limnologie potoka Na zeleném ve Slavkovském lese. In: Rádková, V. – Bojková, J.: Voda – věc veřejná. Sborník příspěvků XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti, Mikulov, 29.6.–3.7.2015, 83–88. – Masarykova univerzita. Brno. ISBN 978-80-210-7874-1

51

Ostatní výsledky Barnet, I. – Pacherová, P. – Karenová, J. – Enöklová, A. (2015): Radonové riziko v geologickém podloží pro ORP v regionech Jihočeský, Liberecký a Vysočina. 42 s. – MS SÚJB. Stoddard, J. L. – Talkop, R. – Ulanczyk, R. – Vuorenmaa, J. (2015): Trends in water chemistry. Chapter 2. NIVA-Report 6847-2015, ICP Waters Report 119/2015, 8–38, 68–73. ISBN 978-82-577-6582-8. 37 s. MS NIVA – Norwegian Institute for Water Research, Gaustdalléen 21, Oslo, Norway. Mapy Dvořák, I. – Barnet, I. – Buda, J. – Buriánek, D. – Kunceová, E. – Poňavič, M. – Sedláček, J. Mgr. – Rukavičková, L. – Trubačová, A. (2015a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, list 23-323 Nová Včelnice. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Štědrá, V. – Vrána, S. – Rajchl, M. (2015b): Účelová geologická mapa 1 : 25 000 okolí jaderné elektráŕny Temelín. 1 s. – SÚJB. Česká geologická služba. Praha. Uspořádání (zorganizování) workshopu Štědrá, V. – Hanžl, P. (2015): Nezávislé vyhodnocení tektonických poměrů v užších lokalitách elektráren Temelín a Dukovany. Praha . Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Zelenka, P. (2015a): Pahorkatina Džbán. – Zpravodaj České geologické společnosti neuveden, 20, 10–11. ISSN 1801-3163. Zelenka, P. (2015b): 125 let lounského muzea. – Zpravodaj České geologické společnosti neuveden, 20, 11. ISSN 1801-3163. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Čadková, E. – Chrastný, V. – Francová, M. – Šípková, A. – Čuřík, J. – Myška, O. (2015): Cd isotope fractionation in waste materials originating from recycling plant. – Isotopes 2015, s. 87. Čadková, E. – Chrastný, V. – Francová, M. – Šípková, A. – Čuřík, J. – Myška, O. (2015): The inventory of Cd isotope fractionation of materials derived from coal burning. In: Masami Nanzyo – Takashi Someya – Shinjiro Kanazawa: 13th International Conference on the Biogeochemistry of Trace Elements, s. 253.

52

Krám, P. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Bláha, V. (2015): Base cation hydrogeochemistry at three geochemically contrasting monolithologic catchments. Goldschmidt Conference Abstracts, s. 1687. – European Association of Geochemistry. Prague. Krám, P. – Hruška, J. – Čuřík, J. – Veselovský, F. (2015): Vliv smrkového porostu a kontrastních podložních hornin na atmosférickou depozici Slavkovského lesa. In: Lesnická hydrologie – věda a praxe. Sborník abstraktů z konference, Ostravice, 21.–23.9.2015, s. 12. – Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Strnady, Jíloviště. ISBN 978-80-7417-096-6. Krám, P. – Hruška, J. – Myška, O. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Novák, M. – Farkaš, J. – McDowell, W. H. (2015): Patterns of base cations and aluminum in three geochemically contrasting catchments. In: Burns, D. – Gay, D.: Acid Rain 2015 Proceedings. 9th International Conference on Acid Deposition. Successes Achieved and the Challanges Ahead. Rochester, New York, October 19–23, 2015, s. 298. – National Atmospheric Deposition Program Office. Illinois State Water Survey. Champaign. Lamačová, A. – Krám, P. – Hruška, J. (2015): Vliv očekávané klimatické změny na hydrologický režim povodí Červík. In neuveden: Lesnická hydrologie - věda a praxe. Sborník abstraktů z konference, Ostravice, 21.–23.9.2015, s. 15. – Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Strnady, Jíloviště. ISBN 978-80-7417-096-6. Navrátil, T. – Shanley, J. B. – Krám, P. – Rohovec, J. – Šimeček, M. – Oulehle, F. (2015): Stream mercury at five Czech catchments across a Hg and S deposition gradient. In: Burns, D. – Gay, D.: Acid Rain 2015 Proceedings. 9th International Conference on Acid Deposition. Successes Achieved and the Challanges Ahead. Rochester, New York, October 19–23, 2015, s. 129. – National Atmospheric Deposition Program Office. Illinois State Water Survey. Champaign. Oulehle, F. – Myška, O. – Krám, P. – Hruška, J. – Fottová, D. (2015): Recovery from acidification in the Czech Republic between 1994–2014. In: Burns, D. – Gay, D.: Acid Rain 2015 Proceedings. 9th International Conference on Acid Deposition. Successes Achieved and the Challanges Ahead. Rochester, New York, October 19–23, 2015, s. 234. – National Atmospheric Deposition Program Office. Illinois State Water Survey. Champaign. Smart, K. E. – Smits, M. M. – Krám, P. – Čuřík, J. – Balogh-Brunstad, Z. (2015): Silicate mineral alteration in the rhizosphere of Norway spruce in three catchments of the Slavkov Forest, Czech Republic. Geological Society of America Abstracts, 47, 7, 210–217. – Geological Society of America. Baltimore. Šikula, J. – Krejčí, O. – Havlín, A. (2015): Conservatory objects and its threat by slope instabilities in the Czech Republic area. In: Yilmaz, I.: Abstract Collection Book of The World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium (WMESS 2015), Prague, Czech Republic, 7–11 September, 2015, s. 191. – World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium. Neuveden. ISBN 978-80-970698-4-1. Štrupl, V. – Staněk, F. (2015): Využití digitálního modelu odvalů po těžbě antimonových rud v Milešově k hodnocení environmentálních rizik. In: Zapletalová, J.: Přírodní rizika a jejich sociální důsledky. Sborník abstraktů z 10. mezinárodní geografické konference CONGEO´15, s. 44-46. – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. Brno. ISBN 978-80-86407-53-1.

53

Tornyai, R. – Bednarik, M. – Karell, L. – Havlín, A. (2015): Using bivariate, multivariate and ANN methods in landslide susceptibility assessment. In: Yilmaz, I.: Abstract Collection Book of The World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium (WMESS) Prague, Czech Republic, 7–11 September, 2015, s. 176. – World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium. ISBN 978-80-970698-4-1. Vuorenmaa, J. – Kleemola, S. – Forsius, M. – Lundin, L. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – de Wit, H. A. – Dirnbock, T. – Frey, J. – Indriksone, I. – Krám, P. – Váňa, M. (2015): Long-term sulphur and nitrogen input-output budgets in European forested catchments. In: Burns, D. – Gay, D.: Acid Rain 2015 Proceedings. 9th International Conference on Acid Deposition. Successes Achieved and the Challanges Ahead. Rochester, New York, October 19–23, 2015, s. 46. – National Atmospheric Deposition Program Office. Illinois State Water Survey. Champaign. Sborník (editorská činnost) Maděra, P. (2015): Výroční zpráva České geologické služby 2014. 72 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-887-8. Exkurzní průvodce Štědrá, V. (2015): Geology, mining history and environments in Kutná Hora, excursion for the WMESS Symposium, CGS Prague 2015. 8 s. – World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium. Praha. Zpráva (závěrečná) Banwart, S. – Bernasconi, S. – Blum, W. – Chabaux, F. – Krám, P. – de Souza, D. – Lundin, L. – McNeilly, T. – Menon, M. – Nikolaidis, N. – Novák, M. – Panagos, P. – Robinson, D. – Rousseva, S. – Ragnarsdottir, K. V. – de Ruiter, P. – van Gaans, P. – White, T. – Zhang, B. – Volkel, J. (2015): SoilTrEC – Soil Transformations in European Catchments – Deliverable 8.7-Final Report. Závěrečná zpráva, 105 s. – MS European Commission, Brussel, Česká geologická služba, Praha Šikula, J. – Krejčí, O. – Kycl, P. – Krejčí, V. – Havlín, A. (2015): Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohroženými přírodními a antropogenními vlivy-identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení vybraných památkových objektů sesuvy. Závěrečná zpráva, 10 s. – MS ČGS, Praha. Přednáška Krám, P. (2015): Changes in soil dissolved organic carbon affect reconstructed history and projected future trends in surface water acidification. 6.5.2015. Internat. Cooperat. Program Integrated Monitoring Workshop, Minsk, Belarus . Krejčí, O. (2015): Jak geohazardy v průběhu století ovlivnily morfologii skalních měst v Českém ráji. Přednáška na Odborné konferenci k 60. výročí vyhlášení CHKO Český ráj 'Český ráj to na pohled s podtitulem tematických bloků Les – Voda – Geo'. 15. 10. 2015. Troskovice, Semín. Školící a rekreační středisko Trosky.

54

Šikula, J. (2015): Identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení vybraných památkových objektů svahovými nestabilitami. 1.–2.6.2015. Mezinárodní odborný seminář, Telč. 4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) Zpracovala: Lenka Rukavičková a kol. Abstrakt Výzkumem a hodnocením podzemních vod v 58 hydrogeologických rajonech se zabýval projekt „Rebilance zásob podzemních vod“. Bylo vyhloubeno 210 průzkumných vrtů, 120 z nich bude dále sloužit pro monitorování hladin podzemních vod kvartérních, terciérních a křídových zvodní. Mezi výstupy projektu patří jednotná datová sada popisující stav podzemních vod pro každý hydrogeologický rajon, metodické postupy pro hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod a podklady pro úpravu hranic u 25 % hodnocených hydrogeologických rajonů. Výsledkem projektu je také řada návrhů na legislativní úpravy. Byla studována přítomnost dusíkatých látek v podzemních, povrchových a půdních vodách a půdách s cílem stanovit vhodný systém zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. Aplikovaná část hydrogeologického výzkumu se zaměřila na problematiku spojenou s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. V roce 2015 byla zahájena řada projektů „Výzkumné podpory pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště“ (zadavatel SÚRAO). Pokračuje hydrogeologický výzkum v podzemním výzkumném pracovišti Bukov v dole Rožná a ve vodovodním přivaděči Bedřichov. Byla certifikována „Metodika vodních tlakových zkoušek v pevných horninách s nízkou propustností.“ Byly publikovány výsledky výzkumu šesti geotermálních pramenů v Namibii (Šráček et al. 2015) s vysokým obsahem fluoridů. 4.1. Rebilance zásob podzemních vod V rámci projektu „Rebilance zásob podzemních vod“ bylo vyhloubeno 210 průzkumných vrtů, z toho 66 % hydrogeologických a 34 % geologických jádrových vrtů. Sto dvacet průzkumných hydrogeologických vrtů bude sloužit pro monitorování hladin podzemních vod kvartérních, terciérních a křídových zvodní. Byly odebrány 3 000 vzorků podzemních a povrchových vod a okolo dvou tisíc vzorků hornin z vrtných jader pro zpřesnění stratigrafie, mikroskopický popis hornin a stanovení vápnitosti. Na základě provedeného hydrodynamického testování kolektorů byly stanoveny jejich hydraulické parametry. Geofyzikální výzkum kolektorů zahrnoval plošnou gravimetrii, letecká geofyzikální měření, plošná geofyzikální měření a seizmický reflexní průzkum, jejichž výsledky zpřesnily geometrii hydrogeologických struktur a platné okrajové podmínky. Byly definovány pojmy základní odtok, podzemní složka odtoku a přírodní zdroje podzemních vod, které se v praxi často ztotožňují. Současně byly stanoveny podmínky, za kterých je ztotožnění možné. Byly testovány různé výpočtové metody odvození základního

55

odtoku. Přehled a možné aplikace výpočtových metod jsou shrnuty spolu s obecným zhodnocením v publikaci Kadlecové a Olmera (v tisku): Metody stanovení přírodních zdrojů podzemních vod. Při řešení projektu bylo prokázáno, že přímé využívání průtokových dat v povodí s výrazným užíváním vod vede ke zkresleným výsledkům. Mezi hlavní výsledky projektu „Rebilance zásob podzemních vod“ patří:

1. Metodické postupy pro hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod v kvartérních rajonech, bazálním křídovém kolektoru a v území s nesouvislým zvodněním.

2. Výstupy hodnocení zdrojů podzemních vod v 58 rajonech v jednotném formátu, využitelném pro hydrologickou a vodohospodářskou bilanci.

3. Vstupní data pro charakterizaci kvantitativního stavu útvarů podzemních vod pro 3. cyklus plánů povodí.

4. Podklady pro úpravu hranic 25 % hodnocených hydrogeologických rajonů. 5. Návrhy na legislativní úpravy:

- vyhlášky č. 431/2001 Sb. a navazujícího metodického pokynu Ministerstva zemědělství; tyto dokumenty neodpovídají současným hlediskům a možnostem hodnocení zdrojů a bilančního stavu podzemních vod, ani odlišným podmínkám zvodnění různých hydrogeologických prostředí,

- vyhlášky č. 369/2004 Sb., která nereflektuje specifika procesu hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod, neboť koncepčně vychází z tradičních postupů výpočtu zásob ložisek nerostných surovin,

- § 9 a 11 vyhlášky č. 252/2013 Sb. které neodpovídají současným potřebám.

4.2. Inovace systémů zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů V roce 2015 pokračovaly výzkumné práce v rámci projektu „Inovace systémů zemědělského hospodaření v prostředí kvartérních sedimentů, jejich ověření a aplikace v ochranných pásmech vodních zdrojů“ ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni. Výzkum ověřoval poloprovozní technologii monitorování jakosti podzemních vod v testovaném území. Byla studována potenciální denitrifikace vázaná na připovrchovou zónu křídových sedimentů, které tvoří společný kolektor s kvartérními fluviálními sedimenty. Monitoring probíhal v oblastech s intenzivně využívanou zemědělskou půdou. S měsíčním krokem byly vzorkovány jímací objekty s koncentracemi dusíkatých látek nad 100 mg/l, půdní vody v jejich okolí a povrchová voda v Jizeře. Uskutečnil se detailní průzkum koryta Jizery pro ověření stavu jeho kolmatace v testovaném území. Byl vytvořen koncepční model testovaného území s definovanými okrajovými podmínkami. 4.3. Hydrogeologické mapování Ve vybraných oblastech České republiky bylo prováděno hydrogeologické mapování v měřítku 1 : 25 000 s terénním měřením a odběry vzorků podzemních vod. Pro území mapových listů byly zpracovány veškeré dostupné informace o tvorbě, akumulaci, režimu a kvalitě podzemních vod a o jejich vazbě na horninové prostředí. Součástí jsou také podklady důležité pro vhodné využívání a ochranu podzemních vod a pro ochranu životního prostředí jako celku.

56

Výstupy, obsahující textovou část s hydrogeologickými schématy a v menší míře rovněž hydrogeologické mapy v měřítku 1 : 25 000, jsou součástí edice geologických map 1 : 25 000 (viz kapitola „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“). Hydrogeologické podklady sloužily i pro konstrukci map geofaktorů životního prostředí. 4.4. Aplikovaná hydrogeologie 4.4.1. Výzkum ovlivnění režimu a chemického složení podzemních vod v okolí termálních experimentů V rámci projektu zaměřeného na studium stability bentonitu v horninovém prostředí při teplotách do 95 °C byl sledován vliv přítomnosti tepelného zdroje a bentonitové těsnicí bariéry na přirozené proudění a chemické složení podzemních vod. Byly publikovány výsledky monitoringu podzemních vod (Rukavičková et al. 2015) v okolí termálního experimentu, který byl zaměřen na podzemní skladování tepelné energie. Bylo zjištěno prokazatelné ovlivnění režimu podzemních vod termálním experimentem. Chemické složení podzemních vod ovlivnila zejména přítomnost geopolymeru obklopujícího topné těleso. 4.4.2. Hydrogeologický výzkum v oblasti hlubinného ukládání vysoce aktivních odpadů V roce 2015 byla zahájena řada výzkumných aktivit v rámci projektu Správy úložišť radioaktivních odpadů „Výzkumná podpora pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště“:

1. V průběhu výstavby podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov v uranovém dole Rožná jsou dokumentovány přítoky podzemních vod do důlního díla, postupně budována hydrogeologická monitorovací síť a následný monitorován režim a chemické složení podzemních vod v prostoru PVP i na povrchu lokality. Součástí výzkumu je studium obsahů stabilních izotopů S, O a H ve vodách, obsahu freonů a tritia s cílem stanovit původ a dobu zdržení podzemních vod prosakujících do PVP. Studován je také vývoj složení podzemních vod v hloubkovém profilu dolu Rožná. Vše je realizováno v rámci projektu „Komplexní geologická charakterizace prostorů PVP Bukov“. Pro další roky činnosti PVP Bukov byl zpracován návrh možných experimentů v oblasti proudění podzemních vod a transportu látek (projekt „Příprava experimentů v PVP Bukov“).

2. Ve vodovodním přivaděči Bedřichov v Jizerských horách je studována variabilita chemického složení podzemních vod a možnost její charakterizace pomocí terénních měření fyzikálně-chemických parametrů podzemních vod. V prostoru přivaděče se také testují zařízení vhodná pro monitoring přítoků podzemní vody do podzemního díla. Výzkum probíhá v rámci projektu „Vývoj a ověřování metodik pro charakterizaci horninového prostředí“.

3. Pro projekt „Hodnocení transportu radionuklidů přes horninové prostředí“ byla zkompletována a zhodnocena dostupná data o chemickém složení podzemní vody na sedmi vybraných lokalitách potenciálně vhodných pro situování hlubinného úložiště.

4. Česká geologická služba spolupracuje také na tvorbě hydrogeologických modelů sedmi vybraných lokalit (projekt „Hydrogeologické modely horninového prostředí pro hlubinné úložiště“).

4.4.3. Vývoj nových zařízení a metodik pro hydrogeologická měření Byly publikovány výsledky testování a verifikace multiparametrické hydrochemické sondy ISY EXO1 (Holeček et al. 2015). Sonda ISY EXO1 je zařízení umožňující kontinuální

57

studium vybraných elektrochemických parametrů podzemních vod (pH, vodivost, Eh, rozpuštěný O2, teplota a hloubka) v přirozeném stavu přímo ve vrtu v horninovém masivu. Článek se věnuje zhodnocení rozdílů měření parametrů podzemních vod sondou ve vrtu a klasickým způsobem na povrchu po vyčerpání vody z vrtu. Mnohaleté zkušenosti pracovníků ČGS získané při realizaci hydrodynamických testů v hlubokých vrtech v pevných horninách byly shrnuty do „Metodiky vodních tlakových zkoušek v prostředí pevných hornin s nízkou propustností“ (Rukavičková et al. 2015). Metodika byla úspěšně certifikována na MŽP. Metodika popisuje optimální postup pro realizaci vodních tlakových zkoušek (VTZ) v maloprofilových vrtech při hydrogeologickém průzkumu či výzkumu lokalit v pevných horninách. Zvláštní kapitoly jsou věnovány popisu technického vybavení pro VTZ, metodám vyhodnocení, využití pro prostorovou identifikaci puklinových systémů, vrtným pracím a karotáži. Další výzkumy v oblasti podzemních vod Byly publikovány výsledky výzkumu šesti geotermálních pramenů v Namibii (Šráček et al. 2015) s vysokým obsahem fluoridů (nad 18,9 mg.l–1). Vysoké obsahy fluoridů jsou vázány na podzemní vody typu Na-HCO3 nebo Na-SO4-HCO3. Hodnoty δ2H and δ18O ve vodách pramenů klesají směrem k severu země, s rostoucí nadmořskou výškou pramene a vzdáleností od Indického oceánu. Hodnoty δ13C jsou pravděpodobně ovlivněny různým vegetačním pokryvem a zejména vstupem endogenního CO2. Odhadované teploty geotermálních rezervoárů vod se u jednotlivých pramenů pohybují od 60 do 126 °C. Publikovaná literatura

Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Šráček, O. – Wanke, H. – Ndakunda, N. N. – Mihajlevic, M. – Bůzek, F. (2015):

Geochemistry and fluoride levels of geothermal springs in Namibia. – Journal of Geochemical Exploration 148, 96–104.

Článek v recenzovaném odborném periodiku Holeček J. – Myška, O. – Bláha, V. – Holečková, P. (2015): Měření elektrochemických

veličin v podzemních vodách v hlubokých vrtech. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 145–149.

Rukavičková, L. – Holeček J. – Sosna, K. (2015): Změny režimu a chemického složení podzemních vod v okolí termálního experimentu. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014, 159–164.

Metodika Rukavičková, L. – Holeček J. – Bláha, V. – Pačes, T. (2015): Metodika vodních tlakových

zkoušek v prostředí pevných hornin s nízkou propustností. – MŽP, Praha. 5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí Zpracoval: Bohdan Kříbek a kol.

58

Abstrakt V roce 2015 pokračovaly práce v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Projekt navazuje na iniciativu EU v oblasti nedostatkových nerostných surovin. Na základě literární rešerše, geochemických a mineralogických prací byly ve dvou vybraných oblastech ČR vyhodnoceny jako potenciálně perspektivní zdroje lithia, tantalu a niobu, fluoritu a grafitu. Byly zahájeny práce na projektu TAČR BETA „Výzkum technologických možností získávání vzácných kovů v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění“. Při řešení mezinárodního projektu Minerals4, který je financován z fondů EU pro vědu a výzkum, byl v roce 2015 vytvořen funkční metadatový systém, který poskytuje základní informace o nerostných surovinách v EU. Metalogenetický a minerogenetický výzkum přinesl upřesnění stáří a geneze některých typů mineralizací na území Českého masivu, byla vyřešena struktura některých minerálů ze skupiny platinových kovů. V zahraničí byla studována rudní mineralizace na ložiscích v Norsku, Ghaně, Burkině Faso a v Mali.

V celé řadě projektů byla velká pozornost věnována katalogizaci a zhodnocení kvality a množstí zásob nerudních a stavebních surovin v České republice, s přihlédnutím k potřebám jednotlivých krajů a při budování silniční sítě v ČR.

V rámci legislativní podpory se pracovníci České geologické služby intenzivně zapojili do přípravy nového Horního zákona a do přípravy dalších vládních dokumentů. Formou seminářů se ložiskoví geologové zúčastnili diskuse o surovinové politice jak na krajské, tak i na celostátní úrovni.

Zcela nové poznatky o historii dolování v Krušných horách přinesl sasko-český projekt ArcheoMontan i nové výzkumy v oblasti Jeseníků.

Velká pozornost byla věnována studiu vlivů těžby a úpravy rud v České republice i v zahraničí. V České republice byla zpracována studie o vývoji chemického složení roztoků vyváděných z opuštěného ložiska uranu Stráž pod Ralskem, byla studována ekotoxicita odvalů v oblasti Kutné Hory i vliv hoření uhelných hald na životní prostředí. V zahraničí byl zhodnocen vliv hutnění měděných a kobaltových rud na životní prostředí v Zambii. V oblasti hutě Tsumeb v Namibii byla zjištěna extrémně vysoká kontaminace půd a vegetace arzenem a rtutí. Zkušenosti českých geologů při řešení ekologických problémů spjatých s těžbou v Africe jsou předávány v rámci nového projektu SIDA/UNESCO/IGC. 5.1. Studium kritických surovin a možnost získávání vzácných kovů v České republice

5.1.1. Centrum kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR)

Výzkum prováděný v rámci tohoto projektu je orientován převážně na studium tzv. kritických surovin v České republice a v Evropské unii. Metodikou opírající se o technologické a strategické potřeby EU byl v komuniké COM(2011)25 přijat seznam následujících kritických komodit: antimon (Sb), beryllium (Be), kobalt (Co), galium (Ga), germanium (Ge), indium (In), hořčík (Mg), niob (Nb), kovy skupiny platiny (PGM‘s), kovy vzácných zemin (REE) a wolfram (W), fluorit (FT) a grafit (GT). V roce 2014 přibyly na seznam další suroviny: chrom (Cr), boráty, fosfáty, koksovatelné uhlí, magnezit a Si-kov. Česká geologická služba pracuje v rámci tohoto projektu na třech tématech.

59

V rámci tématu 2 (Potenciální zdroje na území České republiky) byly v roce 2015 ukončeny rešeršní práce v 1. zájmové oblasti (východní a střední část sasko-durynské oblasti, východní část sokolovské pánve, severočeská pánev, vulkanické komplexy oherského riftu a severozápadní okraj české křídové pánve). Výstupem zhodnocení surovinového potenciálu oblasti 1 je účelová regionální surovinová mapa „Geologická mapa oblasti 1 s vyznačením ložisek a zdrojů EU kritických surovin a vybraných národních strategických surovin“ (Starý et al. 2015). Výsledky prokázaly, že ve studované oblasti se nacházejí perspektivní prognózní zdroje lithia, kaolinu a fluoritu.

V současné době jsou dokončovány rešeršní práce ve 2. zájmové oblasti (oblast lužická a moravsko-slezská, prostorově příslušné paleozoické, křídové a terciérní pánve a jednotky Vnějších Západních Karpat). Před dokončením je geologická mapa oblasti 2 s vyznačením ložisek a zdrojů EU kritických surovin a vybraných národních strategických surovin. Nejvýznamnější surovinou v oblasti 2 je bezesporu grafit. Perspektivní se za předpokladu lomové těžby jeví mimo jiné i zdroje vločkového grafitu Bukovice u Jeseníka-Bobrovníku v keprnické klenbě a Česká Ves ve velkovrbenské skupině. Z prověřovaných zdrojů fluoritu bylo mezi potenciálně nadějné zdroje zařazeno bývalé ložisko Harrachov. Revír Kutné Hory byl vyhodnocen jako potenciální zdroj india vzhledem k jeho vysokým obsahům ve sfaleritech. V pásmu strážského zlomu (česká křídová pánev) byl vymezen potenciálně perspektivní zdroj niobu (oblast Břevniště), kde bylo vyčísleno 108 t Nb kovu při obsahu 0,12 %, resp. 196 t Nb kovu při obsahu 0,04 %. Nadějné jsou rovněž zvýšené koncentrace některých vzácných prvků (Nb, Ti, V, P, Sr, REE) v polzenitových intruzích, pronikajících do křídových hornin ve stejné oblasti.

V rámci tématu 3 (Mineralogické a geochemické studium vybraných ložisek nerostných surovin) byla studována mineralogie vybraných minerálů v oblasti Krušných hor (Rambousek et al. 2015a, b, c). Tento výzkum slouží jako podklad pro vypracování úpravárenských postupů při potenciálním získávání kritických nerostných komodit. Na ložisku Krupka byla upřesněna distribuce niobu a tantalu. Bylo zjištěno, že v distribuci niobu a tantalu hraje velkou úlohu wolframit, kde se Nb a Ta vyskytují jednak jako izomorfní příměs v krystalové mřížce, jednak v drobných inkluzích minerálů skupiny rutilu. V křemenném greisenu s topazem z Vykmanova u Jáchmova byly vedle slíd se zvýšeným podílem lithia nalezeny i drobně vtroušené tabulkovité krystaly wolframitu s velmi proměnlivými obsahy Nb a Ta. Kolísání obsahů obou prvků zřejmě způsobuje měnící se chemické složení rudonosných fluid. Na skarnovém ložisku Plavno u Jáchymova byly ve sfaleritech nalezeny poměrně vysoké obsahy india (až 0,7 hmot. %). Bylo rovněž dokončeno vzorkování zachovalého vrtného profilu vrtu CS-1 (ložisko Cínovec), probíhá analytické a petrografické zpracování vzorků. První výsledky byly prezentovány na konferencích v Ostravě a Nancy (Knésl et al. 2015 a, b).

V rámci tématu 5 (Legislativní a environmentální vymezení dostupnosti nerostných surovin) se pracovníci České geologické služby podíleli na kritickém zhodnocení environmentální legislativy České republiky. Na základě provedeného rozboru bylo konstatováno, že hodnocení rizikových vlastností odpadů po těžbě nerostných surovin (rud a energetických surovin) je třeba doplnit o provedení testů výluhové a kontaktní ekotoxicity. Rovněž je třeba legislativně ošetřit environmentální hodnocení vlivu těžby a úpravy rud na akvatickou biosféru včetně stanovení maximálních přípustných hodnot znečištění pro říční a jezerní sedimenty. Tato norma v české legislativě chybí. 5.1.2. Projekt TA ČR BETA č. TB020CBU001 „Výzkum technologických možností získávání vzácných kovů v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů na životní prostředí a jejich legislativní zajištění“

60

Projekt, financovaný TA ČR a zahájený v roce 2015, koordinuje Česká geologická služba a spoluřešiteli jsou VŠB-TU Ostrava a DIAMO s. p. Projekt se zaměřuje na nerostné suroviny následujících kovů: W, Li, Nb, Ta, Rb, Mn, Au a Ag. Jeho cílem je vypracování aplikovaných metodických postupů pro výzkum, průzkum a možnou těžbu uvedených komodit v rámci legislativy České republiky. K tomu byly v roce v 2015 provedeny rešeršní analýzy archivních ložiskových a technologických zpráv a odebrány technologické vzorky odkaliště ve Zlatých Horách a v Dolní Rožínce. Na podkladě detailních mineralogických a geochemických vyhodnocení budou v následující etapě zvoleny další kroky pro laboratorní modelování úpravy surovin a budou odvozeny parametry pro odhad ekonomiky konkrétních těžebních záměrů i vyhodnocení možných ekologických rizik. 5.2. Metalogenetický a minerogenetický výzkum v České republice a v zahraničí V roce 2015 pokračoval výzkum přírodních a syntetických systémů s Pt-kovy. Při výzkumu přírodních fází byly popsány dva nové minerály skupiny Pt-kovů: kojonenit (Stanley – Vymazalová 2015) a norilskit (Pd,Ag)2-xPb (Vymazalová et al. 2015a), v současné době je připravována publikace. V rámci experimentálního studia ternárních systému s Pt-kovem byly vyřešeny fázové vztahy v systémech Ag-Pd-Te (Vymazalová et al. v tisku) a Ag-Pd-S (publikace v přípravě). Byla vyřešena krystalová struktura a změřeny vybrané fyzikální vlastnosti minerálu temagamitu Pd3HgTe3 (Laufek et al. in review). Rovněž byl redefinován minerál sopcheit Ag4Pd3Te4 a byla vyřešena jeho krystalová struktura (Laufek et al. in review). V doprovodném mineralogickém výzkumu byly studovány fyzikálně-chemické vlastnosti minerálu shattuckitu (Koshelev et al. 2015 v tisku). Dílčí výsledky výzkumu byly prezentovány na mezinárodních konferencích: 13. SGA konference v Nancy ve Francii (Vymazalová et al. 2015b) a na konferenci Goldschmidt 2015 v Praze.

Studium izotopového složení Os v Os-Ir-Ru fázích z pyropového rozsypu Vestřev pomocí laserové ablace prokázalo jejich heterogenní plášťový původ (187Os/188Os = 0,12082–0,12505 ± 0,00003), který vylučuje jejich nízkoteplotní vznik. Rovněž jejich chemismus (obohacení Ru) indikuje možný ofiolitový původ a ani na základě morfologie zrn granátů a platinoidových zrn nelze vyloučit, že pocházejí ze stejných zdrojových sekvencí (Pašava et al. 2015a).

Výzkum molybdenitů z různých typů ložisek a mineralizací v Českém masivu pomocí laserové ablace a detailní mineralogie ukázal, že jejich chemismus a přítomnost nano- a mikroinkluzí odráží charakter mineralizačních fluid (Pašava et al. 2015c, 2016). Studium anomálního chemismu molybdenitu (obsahy W až do 0,5 %) a tungstenitu (obsahy Mo až do 4 %) z topazového greisenu na Vítkově (krkonošsko-jizerský masiv) s výskytem plynulých přechodů mezi molybdenitem a tungstenitem odráží změny ve fyzikálně-chemických podmínkách jeho vzniku (Pašava et al. 2015b).

Studium izotopů S, Mo a Fe v ediakarských kovonosných černých břidlicích z oblasti Kamence a Hromnic (tyto ukázaly max. stáří cca 559 mil. let – ze zirkonů v tufitických vložkách) v tepelsko-barrandienské oblasti odrážejí vývoj bazénů a indikují rovněž možný hydrotermální přínos kovů (Kurzweil et al. 2015). Průměrné izotopové složení mořské vody δ98Mo = 1,28 ‰ je velice podobné hodnotě mořské vody středního proterozoika. Data rovněž ukazují na převažující „železitý“ charakter hlubokého oceánu a na jen limitované prokysličení mořské vody v tomto období. Studium Ni-Cu(PGE) rud a hostujících hornin v Rožanech (lužický masiv) ukázalo, že vznik alespoň části platinových minerálů je spjat s pozdními hydrotermálními procesy (remobilizace PGE ze sulfidů). Ni-bohaté rudy mají vyšší koncentrace Os, Ir a Ru, zatímco

61

Cu-rudy vykazují výrazně vyšší obsahy Pd a Pt. Hodnoty izotopových poměrů Re/Os v rudách indikují důležitý, avšak rozdílný podíl korového materiálu (Haluzová et al. 2015).

V roce 2015 započal výzkum diferenciačních a krystalizačních mechanismů vysoce vyvinutých granitových systémů v souvislosti se vznikem s nimi spojených greisenových ložisek, který je realizován v rámci dvouletého interního projektu ČGS „Stopové prvky v křemeni během magmaticko-hydrotermálního vývoje v ložiskové oblasti Krupka v Krušných horách“. Byla zmapována variabilita horninových typů a jejich terénní vztahy a následně snímkována reprezentativní zrna křemenů v jednotlivých horninových typech pomocí panchromatické katodové luminiscence. Zonálnost zrn se v jednotlivých horninových typech liší. Příští rok budou analyzovány a interpretovány stopové prvky pomocí hmotové spektrometrie s laserovou ablací v jednotlivých zónách těchto křemenů.

Výsledky studia o evoluci a nerovnovážné krystalizaci vysoce vyvinutých granitových aplito-pegmatitů u říčanského plutonu s náznakem Sn-Nb-Ta mineralizace byly shrnuty v příspěvku na konferenci SGA v Nancy (Jandová et al. 2015). Nově započalo studium minerální parageneze stříbronosné rudy z ložiska Kongsberg ve spolupráci s prof. K. Kullerudem z Norwegian Mining Museum v Kongsbergu v Norsku. Jde o klasické ložisko tzv. pětiprvkové formace, charakteristické přítomností Ag, Co, Ni a As. Ve srovnání s českými ložisky zde zcela chybí uran, obsahy As jsou relativně nízké. Detailní studium minerálních textur a chemického složení minerálů vedlo k rozlišení několika stadií mineralizace. Stříbrné zrudnění je předcházeno a doprovázeno sulfidy. Stříbro je obrůstáno Co-Ni sulfoarzenidy a zatlačováno ještě mladšími selenidy (Kullerud et al. 2015). Stříbro vznikalo během několika fází a jednotlivé generace se odlišují obsahem Hg, který se pohybuje mezi 0–20 hmot. %. V systému Ag-Hg-Sb dochází na ložisku Kongsberg pouze k binárnímu míšení Ag-Hg a Ag-Sb, zatímco na ložisku Příbram vstupuje antimon do amalgamu a rtuť do minerálů Ag-Sb. To je způsobeno rozdílnými fyzikálně-chemickými podmínkami během vzniku těchto mineralizací (Kotková et al. 2015). Výzkum zlatých ložisek Západní Afriky (Ghana, Burkina Faso, Mali) provedený v rámci mezinárodního projektu „West African Exporation Initiative“ prokázal, že mineralizaci na jednotlivých ložiscích doprovázejí dva typy grafitu: grafit, který vznikl z původní organické hmoty sedimentů, a grafit hydrotermálního původu. Silná hydrotermální grafitizace střižných zón je tak významným prospekčním kritériem pro vyhledávání ložisek zlata orogenního typu. Navíc grafit organického původu se podílí na lokalizaci zlaté mineralizace redukcí hydrotermálních fluid (Kříbek et al. 2015a, b). V rámci stejného projektu byla studována mineralogie, geochemie a izotopické složení Pb, Cu a Zn v gosanu z ložiska Zn-Pb rud Perkoa v Burkině Faso. Práce ukázala, že kombinace multispektrální geochemie spolu s izotopickým studiem olova a mědi je velmi efektivní metodou pro odlišení gosanu a nemineralizovaných ferikrust v podmínkách tropického zvětrávání (Kříbek 2015c, Kříbek et al. 2015d v přípravě). 5.3. Mapy a vysvětlivky k mapám V rámci mapování v měřítku 1 : 25 000 byla dokončena tvorba řady map nerostných surovin na listech 23-324 Žirovnice (Rýda – Buda 2015), 12-233 Unhošť (Poňavič et al. 2015a), 22-313 Velhartice (Poňavič et al. 2015b), 23-323 Nová Včelnice (Poňavič et al. 2015c), 03-141 Raspenava (Rambousek et al. 2015d) a 11-244 Žlutice (Knésl et al. 2015c). 5.4. Informační a datové systémy se zaměřením na nerostné suroviny

62

5.4.1. Projekt Minerals 4EU Práce na tomto projektu, hrazeném z fondů EU pro vědu a výzkum FP7, byly zahájeny v září 2013. Hlavním výstupem projektu bylo vybudování celoevropského informačního expertního a datového systému se zaměřením na nerostné suroviny. V rámci tématu 5 tohoto projektu zajistila Česká geologická služba v roce 2015 vytvoření funkčního metadatového systému a jeho naplnění relevantními daty jednotlivých poskytovatelů. Tento metadatový systém slouží jako základní informace o zdrojích strukturovaných dat (datové sady, webové služby) o nerostných surovinách v EU. Data ze systému SurIS byla vložena do datových specifikací, definovaných pro systém Minerals4EU na základě projektu INSPIRE. Data byla poskytnuta v požadovaném formátu do systému aplikací pro harvesting a publikaci na portále Minerals4EU. V rámci tématu 4 byly v roce 2015 zpracovány údaje ČR pro evropskou surovinovou ročenku. V rámci tématu 6 (Výhledové studie) zpracovala Česká geologická služba v roce 2015 samostatnou kapitolu o možnostech využití odpadů z těžby, založenou na případových studiích z Česka, Německa, Maďarska a Portugalska. Případová studie za Českou republiku se zabývala využitím flotačních kalů po úpravě Sn-W rud na odkališti Cínovec jako zdroje Li (Rb, Cs) rud (Rambousek et al. 2015e). Výsledky všech částí projektu jsou dosažitelné na webových stránkách projektu www.minerals4eu.eu. 5.4.2. Projekt „Upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR v návaznosti na výkaz báňsko-technických a provozních údajů (MPO) 1-01 pro aktualizaci surovinového informačního systému (SurIS)“

Cílem projektu je průběžná aktualizace změn současného stavu využití a evidence využívaných ložisek nevyhrazeného nerostu – stavebních surovin. Hlavním výstupem v roce 2015 bylo upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek stavebních surovin a především doplnění a kompletace databáze SurIS pro její zkvalitnění. Tato databáze slouží téměř všem kategoriím a výstupům z ložisek nerostných surovin podle § 6 a 7 zákona č. 44/1988 Sb., (Horní zákon), a surovinovým druhům a typům. Syntéza literárních i terénních dat ukázala, že u většiny využívaných nevýhradních ložisek (cca 80 %) přesahuje plocha využití 20–25 ha. Celková roční produkce stavebních surovin z využívaných ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR činí cca 40–50 % z celkové roční produkce z využívaných výhradních ložisek stavebních surovin (Rýda et al. 2014). Nově zjištěné poznatky a upřesnění s využitím výkazů báňsko-technických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 jsou nezbytně nutné pro aktualizaci surovinového informačního systému (SurIS) a zejména pro tvorbu územně plánovací dokumentace (ÚPD) a pro orgány státní správy a samosprávy.

5.4.3. Projekt „Databáze povrchových těžeben“

Při řešení tohoto projektu byl v roce 2015 vytvořen seznam polí navrhované databáze, která bude složena ze tří okruhů informací. Prvním bude excerpce stávajících zdrojů, a to mapových (katastrální, topografické mapy), dřívějších soupisů (Soupisy lomů, Inventarizace), manuskriptů (posudky, mapovací a ložiskové zprávy) a publikací. Druhým okruhem budou informace získané při terénní rekognoskaci a třetím okruhem bude napojení na stávající databáze SURIS (pole dekorační kameny, deponie a dokumentační body). První verze logického modelu databáze byla implementována do RDBMS ORACLE. Tato databáze byla

63

následně převedena do prostředí MS ACCESS pro ověření struktury uživatelem a zde opět vybavena relačními závislostmi mezi objekty. Do skončení etapy zbývá v oblasti datového modelování definovat objekty zprostředkující vztahy mezi informačními zdroji a objekty databáze tak, aby jejich závislost byla nepodmíněná a tím bylo umožněno shromažďovat zdroje nezávisle na existenci datového objektu lomu. Dále bude dokončeno modelování uchovávání prostorových informací v závislosti na stanovení procesu jejich získávání a uchovávání s tím, že cílový formát bude odpovídat databázovému uložení dat GIS (ESRI ST_Geometry) a bude stanoveno, které další lokalizační údaje jsou zdrojové a které odvozené. 5.4.4. Projekt „Pasportizace lomů přírodního kameniva na území ČR“ Projekt zahrnuje zpracování 113 podrobných pasportů ložisek stavebních surovin na území ČR a obsahuje informace o těžbě a zpracování surovinových produktů včetně jejich jakostně technologické certifikace podle ČSN EN pro daný stavební účel. Podle dokumentace a terénní rekognoskace jsou vymezovány deklarované a možné škodliviny suroviny včetně jejich odborného popisu. Problematika jakosti kameniva vybraných lokalit a výsledky technologických zkoušek byly v roce 2015 konzultovány s akreditovanými zkušebnami. Součástí projektu je rovněž popis a hodnocení technologie úpravy. Klíčovými kvalitativními parametry, sledovanými v rámci pasportizace, byla ohladitelnost a náchylnost kameniva k alkalické reakci. Informace o osvědčeních o shodě řízení výroby spolu s fotografickou dokumentací a orientační mapovou přílohou a informace z terénních rekognoskací byly vloženy do listů katalogu projektu (Godány et al. 2014). 5.5. Legislativní podpora komplexního využití nerostných surovin Odbor výzkumu nerostných surovin a surovinové politiky ČGS významně přispěl k formulaci a průběžnému připomínkování podkladových tezí Aktualizace státní surovinové politiky ČR, Politiky druhotných surovin ČR a při přípravě Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Byly zpracovány připomínky k návrhu novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen HZ, Horní zákon), týkající se právní úpravy úhrad z dobývacích prostorů a z nerostů vydobytých na výhradních ložiskách. Klíčové připomínky k návrhu novely HZ se týkaly § 32c, odstavce 6, a to ve smyslu akcentování zájmu státu na geologickém průzkumu vyhrazených nerostů a na zefektivnění příjmů z úhrad z vydobytých nerostů určených jako příjem státního rozpočtu pro zajištění institucionálního financování výzkumných a zákonem uložených činností státní geologické služby.

Odbor výzkumu nerostných surovin a surovinové politiky ČR rovněž významně přispěl k průběžnému připomínkování k návrhu příslušných ustanovení zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn, a to zejména k problematice stanovení a zrušení průzkumného území pro ložiskový průzkum a s návrhem na začlenění tzv. etapy vyhledávacího hydrogeologického průzkumu a posílení a rozšíření práv účastníků řízení. V průběhu let 2014 a 2015 byla na diskusních setkáních prezentována strategická témata související s aktualizací surovinové politiky státu, které pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odborného diskusního setkání nazvané Kulatý stůl na vybraná témata surovinové strategie se zúčastnila odborná veřejnost, zástupci surovinového průmyslu, profesních asociací i nevládních organizací. Doposud byla u kulatého stolu probrána následující témata, na kterých se významně podíleli svými prezentacemi zástupci odboru výzkumu nerostných surovin a surovinové politiky ČR: Nové perspektivní komodity pro high tech průmysl a jejich

64

pozice v surovinové politice České republiky, Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin, Role státní geologické služby v oblasti nerostných surovin, Možnosti působení českých průzkumných a těžebních firem v zahraničí a Role nerudních surovin v české ekonomice. Diskuse a náměty kulatých stolů budou využity k doplnění návrhu nové surovinové politiky ČR. Materiál bude poté projednán Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, odeslán do meziresortního připomínkového řízení a předložen vládě k projednání. 5.6. Rozpracování surovinové politiky na úroveň krajů Jedním z klíčových nástrojů státní surovinové politiky v oblasti výkonu státní správy jsou regionální surovinové koncepce, které mj. detailně řeší konkrétní dostupnost lokálních zdrojů stavebních surovin pro velké liniové stavby, vyšší míru využití lokálních zdrojů stavebních surovin v nadregionálních projektech pro budování dopravní infrastruktury – ekonomická a ekologická synergie. Pro ekologickou a ekonomickou únosnost projektů je žádoucí, aby se potřebné surovinové zdroje vhodné kvality vyskytovaly co nejblíže realizaci dopravních staveb. Existenci a využívání ložisek nerostných surovin na území kraje je zapotřebí chápat jako příležitost k hospodářskému rozvoji kraje a zaměstnanosti. Tím, že produkce těžebního průmyslu je prvotním vstupem do ekonomiky, váže na sebe řadu dalších odvětví, a tudíž může velmi pozitivně ovlivňovat stav zaměstnanosti v regionu.

V roce 2015 byla pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracovaná Zpráva o naplňování Regionální surovinové politiky Libereckého kraje (RSP LK) a specifikace naplňování RSP LK z roku 2011. Cílem této Zprávy o naplňování RSP LK z roku 2011 bylo vyhodnocení aktuálnosti informací a závěrů v analytické části dokumentu a platnosti navržených opatření a doporučení v návrhové části dokumentu.

5.7. Vliv těžby na životní prostředí 5.7.1. Projekt „Revize zabezpečených starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl“ Cílem projektu je zajistit v souladu s vyhláškou č. 52 /1997 ČBÚ a jejími novelami č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb. a dalšími souvisejícími právními předpisy revizi stavu zabezpečení starých důlních děl (SDD), zabezpečených z prostředků Ministerstva životního prostředí, a opuštěných průzkumných důlních děl (OPDD). Výsledky revizí provedených Českou geologickou službou budou využívat především MŽP a další správní orgány při zabezpečování preventivní ochrany zdraví obyvatel a majetku. 5.7.2. Sanace staré ekologické zátěže uranového ložiska Stráž pod Ralskem Disertační práce Jana Holečka (Holeček 2015), obhájená v roce 2015, se zabývá jednou z možných sanačních metod staré ekologické zátěže uranového ložiska Stráž pod Ralskem. Byl studován vznik, vývoj chemické a minerální složení novotvořených pevných fází během neutralizačních reakcí kyselého zbytkového roztoku z důlních polí s alkalickým neutralizačním činidlem. Práce se rovněž zabývá složením rozpuštěných plynů ve zbytkových roztocích in situ. Výsledky ukazují, že neutralizace v laboratorních podmínkách má poměrně

65

malou účinnost, a nastiňují vhodné směry výzkumu v této oblasti. 5.7.3. Rašeliniště jako archiv kontaminace složek životního prostředí při těžbě a zpracování rud V roce 2015 pokračoval výzkum rašelinišť jako archivu kontaminace těžbou a zpracováním rud v minulosti na lokalitě Kovářská (využití dat pylové analýzy a geochemie). Výsledky výzkumu na lokalitě Kovářská byly prezentovány přednáškou na geomorfologickém semináři v Plzni „Ore Mts. and human impact“ (Břízová et al. 2014), podrobněji výsledky výzkumu týkajícího se historie krušnohorského hornictví v minulosti na semináři „Kvartér 2015“ v Brně (Břízová et al. 2015). V přípravě je článek s pracovním názvem „Atmospheric metal pollution records in Kovářská peat Bog (Czech Republic) as indicator for antropogenic activities during last three millenia“ pro časopis Science of the Total Environment. 5.7.4. Rizikové vlastnosti odpadů po těžbě nerostných surovin v České republice V roce 2015 byly práce zaměřeny na studium rizikových vlastností středověkých odpadů po těžbě stříbrných rud na Kutnohorsku a na haldy po těžbě uhlí a uranu na Žacléřsku. Práce na Kutnohorsku ukázaly, že vzhledem k přítomnosti arzenopyritu a k minimálnímu obsahu karbonátů v odpadech se pohybuje pH vodního výluhu v rozmezí 2,1– 4,5. Výluh z haldového materiálu obsahuje nadlimitní množství arzenu a niklu. Provedené ekotoxikologické testy výluhů prokázaly, že materiál je toxický pro dafnie, akvarijní ryby, řasy. Doba přežití živých organismů ve výluzích se pohybovala od 2 do 24 hodin. Výluh z haldového materiálu výrazně omezuje i klíčivost semen řeřichy.

Výzkum provedený na vyhořelé uhelné a uranové haldě opuštěného dolu Novátor u Žacléře v roce 2015 ukázal, že i po padesáti letech po ukončení těžby vody vytékající z haldy obsahují poměrně vysoké obsahy uranu (až 261 μg.l–1), zinku (až 278 μg.l–1) a síranů (až 259 mg.l–1). Výsledky modelování speciace uranu ve vodách ukázaly, že uran je ve vodě přítomen ve formě karbonátového komplexu uranylu UO2(CO3)2

2– nebo ve formě fosfátového komplexu UO2(HPO4)2

2–. Koncentrace uranu a dalších kovů se však se vzdáleností od haldy rychle snižují vzhledem k jejich sorpci na jílové minerály a zejména organickou hmotu řečištních sedimentů.

5.7.5. Environmentální studie v zahraničí Zkušenosti získané při hodnocení vlivu těžby a úpravy nerostných surovin v ČR byly aplikovány na stejnou problematiku v afrických zemích. V oblasti hutě v Tsumebu (Namibie) byl programem SYMOS097® (Český hydrometeorologický ústav) modelován rozptyl prašného spadu a oxidů síry z hutě. Výsledky modelování polutantů byly následně ověřeny pozemními geochemickými metodami. Výsledky geochemického mapování obsahů potenciálně toxických kovů (As, Pb, Mo) půd se velmi dobře shodují s výsledky modelování rozptylu prachu z hutě. Naopak výsledky modelování rozptylu emisí oxidů síry z hutě se výrazně liší od distribuce síry v půdách. To dokládá, že zdrojem síry jsou nejen emise z hutě, ale i prašný spad z odkališť a skládek strusky, tedy zdroje, které nebyly při modelování disperze emisí zohledněny. Obsahy potenciálně toxických elementů v půdách i v travinách v okolí hutě překračují mezinárodní limity (Kříbek 2015 v tisku). Ve stejné oblasti bylo studium stopových prvků a izotopů olova v letokruzích dřeviny marula (Sclerocarya birrea) použito pro rekonstrukce kontaminace z hutě v historickém horizontu. Nejvyšší obsahy Cu, Pb a Zn byly nalezeny v letokruzích z doby maximální

66

produkční kapacity hutě, tj. v padesátých letech. Naopak, vzhledem k dovozu arzenem bohatých rud do hutě v posledních letech v letokruzích výrazně stoupá množství arzenu (Mihaljevič et al. 2015). Výsledky studia úložiště flotačních odpadů na ložisku Rosh Pinah ukázaly (Nejezchlebová et al. 2015), že Zn, Pb, Cu a As jsou do vodotečí transportovány převážně ve formě koloidních roztoků. Studie potvrdila i vysoké obsahy Ba, Pb, Zn, Cu a As v prašném spadu z odkaliště. Testy gastrické biopřístupnosti však ukázaly, že se rozpustnost potenciálně toxických prvků žaludečními šťávami značně liší a klesá v pořadí: Ba > Pb > Zn > Cu > As. To ukazuje, že rizika prašného spadu pro obyvatelstvo nelze stanovit pouze na základě chemického složení prašných částic, ale je třeba provést celou řadu testů pro stanovení ekotoxicity jednotlivých prvků.

V zambijském Copperbeltu a v oblasti Tsumebu a Berg Aukasu (Namibie) byly monitorovány obsahy rtuti v půdách. Výsledky ukázaly, že koncentrace rtuti závisí na typu těžených rud. Nejvyšší obsahy byly zjištěny v půdách v okolí hutě v Tsumebu, kde čtvrtina analyzovaných vzorků překračovala limitní hodnoty. Obsahy rtuti dobře korelují s obsahy organické hmoty a celkové síry v půdách. Pro predikci koncentrace rtuti v kontaminovaných půdách byly v jednotlivých oblastech sestaveny regresní modely (Podolský et al. 2015).

Hlavní závěry závěrečného workshopu projektů IGCP/UNESCO/SIDA 594 a 606 „Mining and the Environment in Africa“ byly shrnuty v časopise Episodes (Davies et al. 2014).

Od roku 2015 jsou pracovníci ČGS členy vědecké rady nového projektu SIDA-UNESCO „Mapping and assessing Environmental and Health impacts of Abandoned Mines in Sub-Saharan African Countries“ 5.8. Montanistika Mezistátní česko-saský projekt ArchaeoMontan zaměřený na výzkum raně středověkého hornictví v Krušných horách se v roce 2015 zaměřil na montánně archeologický průzkum lokalit spojených s raně středověkou těžbou a zpracováním rud železa a drahých kovů. Získané poznatky prokázaly, že v této oblasti se v období raného středověku (11.–14. století) těžily suroviny ve značně větším rozsahu, než se dosud předpokládalo. Lokalitou s historicky doloženou raně středou těžbou v oblasti byl doposud jen Freiberg, s listinně doloženým počátkem těžby ložiska v roce 1168. O to překvapivější byl objev rozsáhlých podzemních systémů pod saským městem Dippoldiswalde a na lokalitě Niederpöbel. Tyto důlní práce byly pomocí dendrochronologického datování zařazeny do poloviny 12. století, tedy do období počátků těžby ve Freibergu. Vzhledem k tomu, že obě lokality již nebyly v následujících stoletích těženy, je komplex takto dokonale zachovaných raně středověkých důlních děl s nástroji a pomůckami, např. rumpály a žebříky, nalezenými in situ unikátní i v evropském kontextu. Mineralogické a geochemické expertizy vzorků rud zejména z lokality Dippoldiswalde prokázaly přítomnost stříbronosných sulfidických rud Ag obdobných freiberskému ložisku. Na české straně Krušnohoří bylo na lokalitě Kremsiger, nedaleko bývalého královského horního města Přísečnice (dnes zatopeno přehradou), objeveno rozsáhlé hornické sídliště ze 14. století. Datování objektů bylo provedeno s pomocí hojných zlomků keramiky. Rozsah osídlení (zhruba 80 objektů) spolu s propracovaným způsobem těžby a zpracování rud stříbra a železa, spojený s rozsáhlým železářsko-hutnickým komplexem v povodí Černé Vody mezi obcemi Kovářská a Černý Potok, nemá v českých zemích ekvivalent. Výzkum prokázal prospěšnost bilaterální spolupráce v příhraničních územích a potvrdil výhodnost multidisciplinárního zaměření výzkumu s využitím moderních metod, z nichž jednoznačně nejvíce se uplatnilo detailní laserové letecké mapování povrchu a mikroanalýzy nalezených minerálů a technolitů (Bohdálek et al. 2014a, b; Lissek et al. 2014;

67

Šrein et al. 2014 a, b, c, d). Montanistický výzkum kromě Krušných hor pokračoval i v oblasti Jeseníků (Večeřa 2015). 5.9. Nové metody výzkumu nerostných surovin V rámci rozvoje nových metod byla provedena kalibrace přenosného XRF (PXRF) spektrometru Delta Premium 50 na řadě georeferenčních materiálů. Výsledky prokázaly výbornou použitelnost přístroje v ložiskových, sedimentologických a environmentálních studiích. Výsledky kalibrace byly prezentovány na konferencích v Ostravě a v Nancy (Francie; Knésl et al. 2015a, b).

Pro stanovení množství a izotopického složení uhlíku uhlovodíků uzavřených v horninách (metan až pentan) byl sestaven nový typ aparatury. Ve srovnání s organickou hmotou sedimentů (δ13C = –29 ‰, VPDB) je izotopové složení uhlíku okludovaných plynů výrazně těžší (δ13C = –27 až –24 ‰, VPDB). Výsledky se však podařilo získat pouze z hornin bohatých plynnými uhlovodíky („štěpné břidlice“). U vzorků s nízkým obsahem plynných uhlovodíků byly izotopové analýzy obtížně reprodukovatelné, neboť vlivem štěpení píků docházelo ke ztrátě signálu. Postup proto vyžaduje přídavné zařízení pro koncentraci metanu a řízenou kondenzaci vyšších uhlovodíků. To bude námětem projektu v příštím roce. 5.10. Přednášky, semináře, popularizace ložiskové problematiky Význam ložiskové problematiky pro zajištění potřeb naší ekonomiky i surovinovou bezpečnost České republiky byl akcentován na řadě přednášek a seminářů v České republice (Godány et al. 2014a; Petáková 2015; Rambousek 2015f, g; Rambousek – Sivka 2015; Šrein 2015e, f, g, h) i v zahraničí (Rambousek – Jandová 2015; Rambousek et al. 2015).

Další přednášky a pulikace se týkaly problematiky dekoračních kamenů (Dudíková Schulmannová 2015; Petáková 2015a, b).

Řada pracovníků ložiskových oborů ČGS se podílela na přípravě audiovizuálních programů (Fiferna 2015) a na popularizaci ložiskové problematiky (Poňavič et al. 2015d). Publikovaná literatura Článek v recenzovaném a impaktovaném časopise Davies, T. – Kříbek, B. – Ngure, V. – Poswa, T. – Arthur, G. – Ettler, V. (2014): Joint

Closing Workshop of the IGCP/UNESCO/SIDA Projects 594 and 606. – Episodes 37, 3, 222–223. ISSN 0705-3797.

Koshelev, A. V. – Zvereva, E. A. – Chareev, D. A. – Volkova, O. S. – Vymazalova, A. – Laufek, F. – Kovalchuk, E. V. – Rahaman, B. – Saha-Dasgupta, T. – Vasiliev, A. N. (2015- in print): The long-range magnetic order and underlying spin model in shattuckite Cu5(SiO3)4(OH)2. Phys Chem Minerals DOI 10.1007/s00269-015-0772-7.

Kříbek, B. – Majer, Vl. – Knésl, I. – Keder, J. – Mapani, B. – Kamona, F. – Ettler, N. – Penížek, V. – Vaněk, A. – Sráček, O. (2015, in print) Contamination of soil and grass in the Tsumeb smelter area, Namibia: Modeling of contaminants dispersion and ground geochemical verification. Applied Geochemistry, 30 (1–17).

Kříbek, B. – Sýkorová, I. – Machovič, V. – Knésl, I. – Laufek, F. – Zachariáš, J. (2015a): The origin and hydrothermal mobilization of carbonaceous matterassociated with

68

Paleoproterozoic orogenic-type gold deposits of West Africa. – Precambrian Research, 270, 300–317.

Kříbek, B. – Zachariáš, J. – Miková, J. – Mihaljevič, M. – Veselovský, F. – Erbanová, L. – Bamba, O. (2015d submitted): Geochemistry, mineralogy and isotope composition of Pb, Zn and Cu in gossan from the metamorphosed stratabound Perkoa base metal deposit, Burkina Faso. – Journal of African Earth Sciences.

Kurzweil, F. – Drost, K. – Pašava, J. – Wille, M. – Taubald, H. – Schoeckle, D. – Schoenberg, R. (2015): Coupled sulfur, iron and molybdenum isotope data from black shales of the Teplá-Barrandian unit argue against deep ocean oxygenation during the Ediacaran. – Geochimica et Cosmochimica Acta, ISSN 0016-7037. DOI 10.1016/j.gca.2015.08.022.

Mihaljevič, M. – Ettler, V. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Kříbek, B. – Šráček, O. – Mapani, B. – Kamona, F. (2015b): Trace Elements and the Lead Isotopic Record in Marula (Sclerocarya birrea) Tree Rings and Soils Near the Tsumeb Smelter, Namibia. – Water, Air and Soil Pollution 226, 6, article number 177. ISSN 0049-6979. DOI 10.1007/s11270-015-2440-4.

Nejeschlebová, L. – Šráček, O. – Mihaljevič, M. – Ettler, V. – Kříbek, B. – Knésl, I. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Dolníček, Z. – Mapani, B. (2015a): Geochemistry and potential environmental impact of the mine tailings at Rosh Pinah, southern Namibia. – Journal of African Earth Sciences 105, May, 17-28. ISSN 1464-343X. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2015.02.005.

Pašava, J. – Malec, J. – Griffin, W. – González-Jiménez, J. (2015a): Re-Os isotopic constraints on the source of platinum-group minerals (PGM) from the Vestřev pyrope-rich garnet placer deposit, Bohemian Massif. – Ore Geology Reviews, ISSN 0169-1368. DOI 10.1016/j.oregeorev.2015.01.013.

Pašava, J. – Svojtka, M. – Veselovský, F. – Ďurišová, J. – Ackerman, L. – Pour, O. – Drábek, M. – Halodová, P. – Haluzová, E. (2016): Laser ablation ICP-MS study of trace element chemistry in molybdenite coupled with scanning electron microscopy (SEM) – an important tool for identification of different types of mineralization. – Ore Geology Reviews 72, 1, 874–895. ISSN 0169-1368. DOI doi:10.1016/j.oregeorev.2015.09.007.

Pašava, J. – Veselovský, F. – Drábek, M. – Svojtka, M. – Pour, O. – Klomínský, J. – Škoda, R. – Ďurišová, J. – Ackerman, L. – Halodová, P. – Haluzová, E. (2015b): Molybdenite-tungstenite association in the tungsten-bearing topaz greisen at Vítkov (Krkonoše-Jizera Crystalline complex, Bohemian Massif): indication of changes in physico-chemical conditions in mineralizing system. – Journal of Geosciences 60, 3, 149–161. ISSN 1802-6222.

Podolský, F. – Ettler, V. – Šebek, O. – Ježek, J. – Mihaljevič, M. – Kříbek, B. – Šráček, O. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Majer, V. – Mapani, B. – Kamona, F. – Nyambe, I. (2015c): Mercury in soil profiles from metal mining and smelting areas in Namibia and Zambia: distribution and potential sources. – Journal of Soils and Sediments 15, 3, 648-658. ISSN 1439-0108. DOI 10.1007/s11368-014-1035-9.

Stanley, C .J. – Vymazalova, A. (2015): Kojonenite, a new palladium tin telluride mineral from the Stillwater Layered Igneous Intrusion, Montana, USA. Am.Mineral., 100, 447-450.

Vymazalová, A.– Laufek, F.– Kristavchuk, A. V.– Chareev, D. A. – Drábek, M. (2015-in print): The system Ag-Pd-Te: phase relations and mineral assemblages. – Mineralogical Magazine.

Vymazalová, A. – Laufek, F. – Sluzhenikin, S. F. – Stanley, C. J. – Haladová, P. – Drábek, M. (2015a): Norilskite, IMA 2015-008. CNMNC Newsletter, 25, June 2015, page 533. – Mineralogical Magazine, 79, 529–535.

69

Článek v recenzovaném sborníku z akce Haluzová, E. – Ackerman, L. – Hrstka, T. – Pašava, J. (2015): Platinum-Group and

Chalcophile Element Distributions in Ni-Cu-(PGE) Ores at Rožany Deposit, Bohemian Massif. In A.S. André-Mayer, M. Cathelineau, P. Muchez, E. Pirard and S. Sindern: Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, sv. 3, 943–945. – University of Lorraine. Nancy, France.

Jandová, T. – Dolejš, D. – Trubač, J. (2015): Internal evolution and disequilibrium crystallization of a highly fractionated, Sn-Nb-Ta-bearing granite-pegmatite system: a case study from the Říčany pluton, Czech Republic. In: Proceedings of the 13th Biennal SGA Meeting, 24-27 August 2015, Nancy, France, 769–772.

Knésl, I. – Breiter, K. – Rambousek, P. – Jandová, T. (2015a): Measurements by –portable XRF spectrometer for prospecting in granitoid and greisen environment in comparison with conventional analytical method: case study CS-1 borehole (Cínovec, Krušné hory Mts., Czech Republic). In: A. S. André-Mayer – M. Cathelineau – P. Muchez – E. Pirard – S. Sindern: Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, 787–790. – Lorraine University, Nancy, France.

Kotková, J. – Šrein, V. – Kullerud, K. – Škoda, R. – Drábek, M. – Dobeš, P. (2015): Obsahy Hg a Sb ve stříbře a doprovodných minerálech z ložiska Kongsberg, Norsko, a srovnání s českými výskyty Ag-Ni-Co mineralizace. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M., ed.: Sborník abstrakt, Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej společnosti, Mikulov, 14.–17.10.2015, s. 57. Masarykova univerzita a Česká geologická společnost, ISBN 978-80-210-7980-9 (MU), 978-80-87487-14-3 (ČGSpol.).

Kříbek, B. – Knésl, I. – Laufek, F. – Sýkorová, I. – Machovič, V. – Zachariáš, J. (2015b): Metamorphosed and hydrothermal carbonaceous matter at the orogenic-type, sediment-hosted gold deposits of West Africa. In: A. S. André-Mayer – M. Cathelineau – P. Muchez – E. Pirard – S. Sindern: Mineral resources in a sustainable world. Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, 24–27 August 2015, Nancy, France, 1941–1944. – The Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA).

Kříbek, B. – Knésl, I. – Míková, J. – Erbanová, L. – Zachariáš, J. – Mihaljevič, M. – Bamba, O. (2015c): Geochemistry, mineralogy and isotope composition of Pb, Zn and Cu in gossan from the Perkoa lead and zinc deposit, Burkina Faso. In: A. S. André-Mayer – M. Cathelineau – P. Muchez – E. Pirard – S. Sindern: Mineral resources in a sustainable world. Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, 24–27 August 2015, Nancy, France, 1627–1630. – The Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA).

Kullerud, K. – Kotková, J. – Škoda, R. (2015): Silver and Ni-Co sulphoarsenides from the Kongsberg silver deposit, Norway. Abstract. EGU General Assembly, Vienna, 12.–17. April 2015.

Pašava, J. – Veselovský, F. – Pour, O. – Drábek, M. – Halodová, P. – Svojtka, M. – Ackerman, L. – Ďurišová, J. – Žák, K. – Haluzová, E. (2015c): Variation in trace element composition in molybdenite: results of LA-ICP-MS study from different types of mineralization. In: A. S. André-Mayer – M. Cathelineau – P. Muchez – E. Pirard – S. Sindern: Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, sv. 2, 615–618. – Lorraine University, Nancy, France.

Vymazalová, A. – Laufek, F. – Drábek, M. – Kistavchuk, A. V. – Chareev, D. A. (2015): An overview on silver-palladium chalcogenides. In: A. S. André-Mayer – M. Cathelineau – P. Muchez – E. Pirard – S. Sindern: Mineral resources in a sustainable world. Proceedings of the 13th Biennial SGA Meeting, Nancy, France. sv. 3. 987–989. – Lorraine University, Nancy, France.

70

Článek v recenzovaném časopise Dudíková Schulmannová, B. – Žáček, V. (2015): Stavební a dekorační kameny na Šumavě a

v jejím podhůří. – Zpravodaj WTAcz 1, 13–18. Knésl, I. – Jandová, T. – Rambousek, P. – Breiter, K. (2015 v tisku): Calibration of portable

XRF spectrometer in Sn-W ore-bearing granites: application to Sn-W mineralization in the Cínovec deposit (Erzgebirge /Krušné Hory Mts., Czech Republic). – Journal of the Polish Mineral Engineering Society, No 2/2015.

Petáková, Z. (2015): Kamenosochařský workshop zimbabwské sochařky Maudy Muhoni. – Zpravodaj České geologické společnosti, 21, rubrika Zajímavosti, 23–25.

Večeřa, J. (2015b): Kolonizační snahy ve 13. století a nerostné bohatství Jeseníků. – Forum Urbes Medii Aevi 8, 1–2, 25–30. ISSN 1803-1749.

Článek v nerecenzovaném sborníku z akce Bohdálek, P. – Šrein, V. – Šťastný, M. – Bohdálková, L. (2014b): Podlesice – geochemický

záznam polykulturní historie v aluviu Třebčického potoka. Podletitz, geochemischer Pfad der polykulturellen Geschichte im Alluvium des Fliesgewässers Třebčický potok. In Regina Smolnik: ArchaeoMontan 2013 (Kadaň 26.–28. 9. 2013). Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 28, 179–188. – Lamdesamt für Archäologie Sachsen. Dresden. ISBN 978-3-943770-14-8.

Břízová, E. – Bohdálková, L. – Myška, O. – Bohdálek, P. – Šrein, V. (2014): Krušné hory a vliv člověka na přírodní prostředí/Ore Mts and human impact. In: Uhlířová, H. – Březina, J. – Káňa, V: 20. Kvartér. Sborník abstrakt, s. 12. – ÚGV PřF MU. Brno.

Lissek, P. – Derner, K. – Šrein, V. – Bohdálek, P. – Křivánek, R. (2014): Výzkum hornického sídliště Kremsiger v roce 2013. Untersuchung der Bergbausiedlung Kremsiger im Jahre 2013. In: R. Smolnik: ArchaeoMontan 2014 (Dippoldiswalde 23.–25. 10. 2014). Výsledky a výhledy – Ergebnisse und Perspektiven. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 29, 151–66. – Landesamt für Archäologie Sachsen. Dresden. ISBN 978-3-943770-16-2.

Petáková, Z. (2015): Kamenosochařský workshop zimbabwské sochařky Maudy Muhoni.– Zpravodaj České geologické společnosti, 21, rubrika Zajímavosti, 23–25.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Knésl, I. – Breiter, K. (2015): CEEMIR WP3: Mineralogical and geochemical characteristics of perspective resources. 4.–6. 6. 2015. konf. a workshop Životní prostředí a úpravnictví, Ostrava.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Šreinová, B. (2014a): Stříbro z lokality Kremsiger - Silber vom Standort Kremsiger. In: R. Smolnik: ArchaeoMontan 2013 (Kadaň 26.–28. 9. 2013). Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 28, 189–198. – Landesamt für Archäologie Sachsen. Dresden. ISBN 978-3-943770-14-8 .

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Šreinová, B. (2014b): Stříbro z lokality Kremsiger – Silber vom Standort Kremsiger. In: R. Smolnik: ArchaeoMontan 2013 (Kadaň 26.–28. 9. 2013). Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 28, 189-198. – Landesamt für Archäologie Sachsen. Dresden 2014. ISBN 978-3-943770-14-8.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Šreinová, B. (2014c): Stříbro z lokality Kremsiger – Silber vom Standort Kremsiger. In: R. Smolnik: ArchaeoMontan 2013 (Kadaň 26.–28. 9. 2013). Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft. Arbeits- und Forschungsberichte zur

71

sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 28, 189–198. – Landesamt für Archäologie Sachsen. Dresden. ISBN 978-3-943770-14-8.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Knésl, I. – Šreinová, B. (2014d): Výsledky výzkumů na území projektu ArchaeoMontan – Ergebnisse der geologischen Untersuchungen im Referenzgebiet des ArchaeoMontan-Projektes. In: R. Smolnik: ArchaeoMontan 2014 (Dippoldiswalde 23.–25. 10. 2014). Výsledky a výhledy – Ergebnisse und Perspektiven. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege Beiheft 29, 45–54. – Landesamt für Archäologie Sachsen. Dresden 2014. ISBN 978-3-943770-16-2.

Kapitola v knize Bohdálek, P. – Šrein, V. – Buda, J. – Pacherová, P. (2014a): Geologie a mineralogie

Krušnohoří – Geologie und Mineralogie des Erzgebirges. In: R. Smolnik: Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách – Silberrausch und Berggeschrey. Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen, 41–48. – Sächsisches Landesamt für Archäologie. Dresden. ISBN 978-3-941171-99-2.

Disertační a diplomové práce Holeček, J. (2015): Geochemický výzkum vzniku a chování novotvořených částic v roztocích

vyluhovacích polí uranového ložiska Stráž pod Ralskem. Disertační práce, 102 s. – MS Technická univerzita, Liberec.

Mapy a vysvětlivky k mapám Knésl, I. – Godány, J. – Buda, J. – Kociánová, L. (2015c): Základní geologická mapa České

republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, 11-244 Žlutice – Mapa nerostných surovin, 1 s. – Česká geologická služba. Praha.

Rambousek, P. – Krejčí, Z. – Buda, J. (2015d): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, 03-141 Raspenava – Mapa nerostných surovin.1 s. – Česká

geologická služba. Praha. Skácelová, D. – Barnet, I. – Hrazdíra, P. – Knésl, I. – Kramolišová, P. – Sedláček, J. – Zítová,

E. – Žáček, V. (2015): základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 11-244 Žlutice – Mapa geofaktorů životního prostředí, 1 s. – Česká geologická služba. Praha.

Starý, J. – Poňavič, M. – Bohdálek, P. – Buda, J. – Godány, J. – Krejčí, Z. – Pašava, J. – Rambousek, P. – Novák, J. – Vaněček, M. – Zitko, V. (2015): Geologická mapa 1. oblasti s vyznačením ložisek a zdrojů EU kritických surovin a vybraných národních strategických surovin. 1 s. – Česká geologická služba. Praha.

Poňavič, M. – Buda, J. – Dušek, K. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Mašek, D. – Stárková, M. (2015a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 12-233 Unhošť – Mapa nerostných surovin. – MS Česká geologická služba. Praha.

Poňavič, M. – Buda, J. – Dušek, K. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Mašek, D. – Žáčková, E. (2015b): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 22-313 Velhartice – Mapa nerostných surovin. – MS Česká geologická služba. Praha.

Poňavič, M. – Buda, J. – Kociánová, L. – Krejčí, Z. – Buriánek, D. (2015c): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 23-323 Nová Včelnice – Mapa nerostných surovin. – MS Česká geologická služba. Praha.

Rýda, K. – Buda, J. (2015): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 23-324 Žirovnice – Mapa nerostných surovin. 20 s. – MS Česká geologická služba. Praha.

72

Žáček, V. – Břízová, E. – Drábková, J. – Havlíček, P. – Hošek, J. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Kotková, J. – Knésl, I. – Lojka, R. – Malík, J. – Martínek, K. – Rapprich, V. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šimůnek, Z. – Verner, K. (2015h): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 11-244 Žlutice. 120 s. – MS Česká geologická služba. Praha.

Zpráva závěrečná Godány, J. – Jandová, T. – Poňavič, M. – Rýda, K. – Večeřa, J. – Pecina, V. – Buda, J. –

Rambousek, P. – Knésl, I. (2014): Pasportizace vybraných lomů přírodního kameniva ČR. Závěrečná zpráva, 251 s. – MS ŘSD.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Štrupl, V. – Horváth, Z. – Wittmer, D. – Quental, L. (2015e): Minerals4EU WP6- Foresight study Mine waste as future raw material potential . Závěrečná zpráva, 20 s. – MS www.minerals4EU.eu .

Rambousek, P. – Ďuriš, M. – Pašava, J. – Sidorinová, T. – Halodová, P. – Zoulková, V. (2015b): CEEMIR – Milník1 WP3 – Mineralogické a geochemické studium vybraných ložisek nerostných surovin: Zdroje kritických surovin a přehled vybraných mineralogických a geochemických metod jejich výzkumu. Závěrečná zpráva, 139 s. – MS ww.tacr.cz.

Rambousek, P. – Poňavič, M. – Bilý, P. – Zítko, V. – Botula, J. (2015b): Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014. Dílčí zpráva za WP3 – Mineralogické a geochemické studium vybraných ložisek nerostných surovin. Závěrečná zpráva, 51 s. – MS www.tacr.cz.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Štrupl, V. – Horváth, Z. – Wittmer, D. – Quental, L. (2015c): Minerals4EU WP6 – Foresight study Mine waste as future raw material potential . Závěrečná zpráva, 20 s. – MS www.minerals4EU.eu.

Rýda, K. – Buda, J. – Godány, J. (2014a): Upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR v návaznosti na výkaz báňsko-technických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 pro aktualizaci surovinového informačního systému (SurIS). 2. část. Závěrečná zpráva, 350 s. – MS Česká geologická služba. Praha.

Přednášky Godány, J. – Bohdálek, P. – Venera, Z. – Štrupl, V. – Starý, J. – Pašava, J. – Rambousek, P.

(2014a): Role státní geologické služby v oblasti nerostných surovin. Říjen 2014. MPO. Praha.

Knésl, I. – Rambousek, P. – Jandová, T. – Breiter, K. (2015b): Kalibrace přenosného RFA spektrometru v Sn-W rudonosných granitech: aplikace na Sn-W mineralizaci a doprovodné zrudnění Li, Cs, Rb ložiska Cínovec (Krušné hory, Česká republika). Ostrava.

Petáková, Z. (2015a): Globální situace v oblasti nerostných surovin a její dopad na ČR. Společenskovědní sekce Klubu Sisyfos.

Petáková, Z. (2015b): Current Global Situation and its impact on the Czech Republic Policy with Special Regard to Energy Mineral Resources pro AGID The International Conference on Geoethic, Sekce Geoethic – Natural Resources a text pro sborník abstraktů z této konference.

Rambousek, P. (2015f): Projekty v řešení EU a jejich význam pro Českou republiku. 12.11.2015. Podzimní setkání těžařů, Trutnov.

73

Rambousek, P. – Jandová, T. (2015): Minerals4EU WP6 – Foresight study – Mine waste as future raw material potential – Case study – Future minerals potential from the Cínovec tailing deposit, Czech Republic. 25.8.2015. Brusel, Belgie.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Horváth, Z. – Wittmer, D. – Quental, L. (2015i): WP6- Foresight study Mine waste as future raw material potential. 25.8.2015. Brusel, Belgie.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Knésl, I. – Breiter, K. (2015g): CEEMIR WP3: Mineralogical and geochemical characteristics of perspective resources. 4.-6. 6. 2015. konf. a workshop Životní prostředí a úpravnictví, Ostrava.

Rambousek, P. – Jandová, T. – Knésl, I. – Breiter, K. (2015h): Nové analytické a statistické vyhodnocení strukturního vrtu CS1. 6.10.2015. Konf. Vertikální zonálnost rudonosných granitových plutonů. Praha.

Rambousek, P. – Slivka, V. (2015): Představení Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin a jeho práce v krušnohorské oblasti. 6.10.2015. Praha.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Šreinová, B. (2014e): Mineralogický výzkum rudních vzorků a technolitů z okolí Černého Potoka. 16. 4. 2014. Most.

Šrein, V. – Šreinová, B. – Bohdálek, P. (2015f): Mineralogický výzkum v sasko-českém projektu ArchaeoMontan. 19. 1. 2015. Národní muzeum, Praha.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Knésl, I. – Šreinová, B. (2014g): Výsledky výzkumu na území projektu ArchaeoMontan. 24. 10. 2014. Dippoldiswalde.

Šrein, V. – Bohdálek, P. – Šreinová, B. – Crkal, J. (2014h): Strusky – doklad zpracování rud. 21. 5. 2014. Boží Dar.

Audiovizuální tvorba Fiferna, P. – Kukal, Z. – Čáp, P. – Verner, K. – Rapprich, V. – Martínek, K. – Vodrážka, R. –

Bubík, M. – Havlíček, P. – Dudíková Schulmannová, B. – Petáková, Z. – Bohdálek, P. – Godány, J. – Rambousek, P. – Lehotský, T. – Doucek, J. – Froňková, K. (2015): Filmy o neživé přírodě a o výzkumu předních odborníků České geologické služby.

Popularizace ložiskové geologie Poňavič, M. – Pašava, J. – Rambousek, P. – Starý, J. – Venera, Z. (2015): O projektu

„Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin“. Inzerce v časopise Vesmír 9/2015.

Webové stránky www.minerals4eu.eu (EU Minerals Intelligence Network structure) navštíveno 1.12.2015 6. Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií Zpracoval: Vít Hladík a kol. Abstrakt V oboru environmentálních a geoenergetických technologií se výzkum České geologické služby v roce 2015 soustředil na témata geologického ukládání CO2, skladování energie

74

v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů a geotermální energie. S využitím prostředků Norských fondů byl zahájen rozsáhlý česko-norský projekt ‚Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice‘, jehož cílem je připravit půdu pro první výzkumné geologické úložiště oxidu uhličitého v ČR. V oblasti výzkumu skladování energie v horninovém prostředí je nejvýznamnější aktivitou ČGS evropský projekt ESTMAP, zaměřený na vytvoření celoevropské databáze existujících a plánovaných zařízení, ale i budoucího potenciálu pro skladování energie v povrchových i podpovrchových úložištích. V oblasti ukládání radioaktivních odpadů byla hlavní pozornost zaměřena na tvorbu trojrozměrných strukturně-geologických modelů v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů v ČR. Výsledkem výzkumu v oboru geotermální energie je mj. i vytvoření Metodiky stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry, certifikované Ministerstvem životního prostředí. V roce 2015 byla také úspěšně završena spolupráce na evropském projektu R&Dialogue, zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti. 6.1. Geologické ukládání oxidu uhličitého a technologie CCS V roce 2015 byla úspěšně završena spolupráce s ÚJV Řež a VŠCHT Praha na projektu TAČR (program Alfa) „Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních bariér pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře“. Tento projekt se zabývá potenciálními únikovými cestami úniku CO2 z úložiště. Hlavní pozornost byla věnována studiu vlivu CO2 na vystrojení vrtu (pažnice a cementový kámen) a krycí horniny, především z hlediska příslušných interakcí v rezervoárových tlakových a teplotních podmínkách. V roce 2015 byly dokončeny experimenty zkoumající působení superkritického CO2 na vzorky jílovců a prachovců, při nichž se pro sledování mineralogických změn využívá rentgenová difrakční fázová semikvantitativní analýza. Ve speciálních autoklávech bylo po dobu tří měsíců testováno působení CO2 na vzorky ocelové vrtní pažnice; jako referenční materiál byly analyzovány vzorky nerezové oceli. Pro analýzu složení ocelových pažnic před a po experimentech se superkritickým CO2 byl použit přenosný rentgenofluorescenční analyzátor (RFA). Výsledky projektu byly prezentovány na mezinárodní konferenci o CCS v Trondheimu (Vrbová et al. 2015). V lednu 2015 byly zahájeny práce na velkém česko-norském projektu nazvaném Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (REPP-CO2). Projekt, na jehož řešení se pod vedením ČGS podílí více než stovka výzkumných pracovníků ze sedmi institucí (šest z Česka a jedna z Norska), je spolufinancován z Norských fondů. Jde o 1. etapu přípravy pilotního projektu ukládání CO2 do vytěženého ložiska uhlovodíků, která je – zejména z důvodu striktně limitované doby trvání projektu – omezena na posouzení a charakterizaci úložiště, statické a dynamické modelování, analýzu rizik a základní etapu monitoringu úložiště. V prvním roce realizace projektu byla hlavní pozornost soustředěna na shromáždění veškerých dostupných dat o úložném komplexu, jejich uspořádání v projektové geodatabázi, laboratorní zkoušky a experimenty s využitím archivních vrtných jader a následné sestavení trojrozměrného statického geologického modelu lokality. Významnou součástí projektu jsou aktivity zaměřené na vzájemnou česko-norskou výměnu znalostí a zkušeností, na prezentaci projektu a jeho výsledků (Havlová et al. 2015, Hladík, 2015a, b, Hladík et al. 2015b, c, d, Maděra et al. 2015) a zvyšování povědomí o technologii CCS mezi odbornou i laickou veřejností (Hladík 2015c, d). 6.2. Skladování energie v horninovém prostředí

75

Česká geologická služba se v roce 2015 podílela na řešení evropského projektu ESTMAP (Energy Storage Mapping and Planning), jehož cílem je vytvoření celoevropské databáze existujících a pánovaných projektů skladování energie v povrchových a podpovrchových úložištích, včetně mapování úložného potenciálu ve vhodných geologických strukturách. Jde o dvouletý projekt evropského programu Horizon 2020 realizovaný na přímé zadání Evropské komise. Česká geologická služba je členem pětičlenného řešitelského konsorcia vedeného nizozemskou organizací TNO a je spolu s francouzskou geologickou službou BRGM odpovědná za podpovrchovou část vznikající databáze se zvláštním zaměřením na spolupráci s partnery – dodavateli dat – ze střední a východní Evropy a z evropské výměnné sítě ENeRG (European Network for Research in Geoenergy). V červnu 2015 úspěšně proběhla před komisí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR oponentura projektu FR-TI3/325 „Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie“, jehož jádrem byl rozsáhlý experiment in situ ve štole Josef u Mokrska. Dokončeno bylo formální uznání tří užitných vzorů a certifikace metodiky vytvořené v průběhu řešení tohoto projektu, v pokračujícím řízení jsou stále dvě patentové žádosti spojené rovněž s řešením tohoto projektu. Výsledky projektu byly v roce 2015 prezentovány na dvou konferencích (Franěk et al. 2015a, b). V roce 2015 bylo rovněž dokončeno řešení projektu „Sezónní kavernové úložiště solární tepelné energie v horninách krystalinika Českého masivu“, podporovaného MŠMT. Ve spolupráci s rakouskou geologickou službou GBA byly provedeny rekognoskační práce ve větším množství starých důlních děl v oblasti Českomoravské vyrchoviny a jižní Moravy a měření termálního profilu v šachtě J-9 na uranovém ložisku Okrouhlá Radouň. 6.3. Ukládání radioaktivních odpadů Rozsáhlé práce byly spojeny s tvorbou strukturně-geologických modelů pro zakázky aktuálně řešené v ČGS v souvislosti s hledáním vhodné lokality pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů v ČR. Po výběru a zakoupení vhodného softwaru byli zaškolení klíčových řešitelů těchto zakázek a následně byly podle zadání řešitelských smluv postupně vytvářeny 3D strukturně-geologické modely lokalit Čertovka a Kraví Hora, Bukov I a II, Horka a Čihadlo. Rok 2015 byl zároveň posledním rokem řešení projektu FR–TI4/497 „Výzkum stability bentonitu v in-situ podmínkách při teplotách do 95 °C“. Byly provedeny režimní odběry a analýzy vzorků podzemních vod a vzorků z kontaktní zóny bentonit-hornina v probíhajícím podzemním experimentu in situ. Dále bylo dokončeno testování laboratorní metodiky přípravy soudržných vzorků z bentonitových materiálů a metodiky stanovení vnitřní anizotropie lisovaných bentonitových segmentů. V rámci interního projektu Bezpečnostní hodnocení exogenních procesů během dlouhodobé existence hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva byla provedena syntéza expertního posouzení klimatické stability a erozní stability vybraných zájmových lokalit s modelováním vývoje hydrogeologických a termálních podmínek s perspektivou 100 000 let. Výsledky ukazují, že podrobné předpovědi klimatického vývoje a následné eroze sice nejsou jednoznačně do podrobnosti možné, je však pravděpodobné, že perspektivní lokality vybrané pro umístění hlubinného úložiště nebudou pokryty ledovcem a že se po celou tuto periodu ustálí periglaciální klima s mocnou vrstvou permafrostu, který bude tvořit ochrannou vrstvu

76

před pronikáním vody do úložiště. Eroze za tu dobu odstraní vrstvu horniny od 5 m do 30 m. V příštím roce bude modelování rozšířeno na další lokality. Byl rovněž sledován mezinárodní vývoj problematiky ukládání radioaktivního odpadu do velmi hlubokých vrtů. V České republice by tento způsob ukládání vyhořelého paliva byl možný v horninách moldanubika, např. v blízkosti jaderných elektráren, s hloubkou uložení 1– 3 km. 6.4. Geotermální energie V roce 2015 byl úspěšně završen projekt „Metodika stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry“, financovaný z programu Beta Technologické agentury ČR. Hlavním přínosem tohoto projektu je metodika certifikovaná MŽP ČR, popisující principy a podmínky využitelnosti geotermálních zdrojů, způsobu jejich vyhledávání, ověřování a exploataci, s důrazem na ochranu geotermálního zdroje samotného, tak i vlivu tohoto zdroje na jeho okolí (Burda et al. 2015). Součástí metodiky je zpráva obsahující komentáře ke stavu legislativního rámce v oblasti využití geotermálních zdrojů i analýza geologického a geotermálního potenciálu území ČR včetně komentáře k možným vlivům, které mohou negativně ovlivnit potenciální využitelnost geotermálních zdrojů. V rámci jednoletého pilotního mezinárodního projektu „Data support for the enhanced use of deep geothermal energy in the Danube Region, DanReGeotherm“ byly navázány cenné kontakty s partnery z geologických služeb v Maďarsku, Slovinsku, Rumunsku, Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Bohužel, následné práce směřující k podání společného projektu se po dohodě soustředí na oblast panonské pánve a z tohoto důvodu ČGS od dalších přípravných prací odstoupila. Česká geologická služba se naopak zapojila do přípravy mezinárodního projektu GeoPlasma-CE, financovaného z operačního programu INTERREG-CE. Hlavním tématem výzkumu je mapování a zhodnocení potenciálu mělkých geotermálních zdrojů ve střední Evropě. Na území ČR jde konkrétně o lokality v Krušných horách a na Broumovsku. Součástí projektu jsou také aktivity vedoucí k širší informovanosti veřejnosti a veřejnoprávních úřadů v oblasti strategie instalace zařízení pro využívání těchto lokálních geoenergetických zdrojů a rozšiřování nízkouhlíkových technologií. Projekt zahrnuje 11 partnerů z geologických služeb, veřejnoprávních subjektů i komerční sféry z Česka, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska a Slovinska. Projekt byl pozitivně hodnocen v 1. kole výzvy v dubnu 2015 a počátkem prosince byla podána finální přihláška do 2. kola výzvy. Česká geologická služba se rovněž aktivně účastní přípravy projektu „Výzkum potenciálu geotermální energie v České republice” v rámci konsorcia složeného z partnerů z vysokých škol (ČVUT, TUL, PřF UK, VŠB), výzkumných institucí (AV ČR) a města Litoměřice (1. Geotermální Litoměřice a. s.). Cílem projektu je vznik a financování výzkumné infrastruktury RINGEN z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v letech 2017–2022. Hlavní náplní výzkumné infrastruktury bude studium možností využívání hlubokých zdrojů geotermální energie v ČR na typové lokalitě v Litoměřicích. 6.5. Společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti

77

V roce 2015 byla úspěšně dokončena spolupráce ČGS na evropském projektu R&Dialogue (7. rámcový program EU), jehož cílem bylo podnítit a vést dialog mezi organizacemi vědy a výzkumu a organizacemi občanské společnosti na téma přechodu k nízkouhlíkové společnosti, včetně rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zachytávání a ukládání CO2 a dalších technologií. V roce 2015 byla završena činnost ‚Národního nízkouhlíkového panelu‘, koordinovaná ČGS. V rámci práce panelu, složeného ze zástupců zainteresovaných institucí a organizací (ministerstva, průmysl, výzkumné instituce, nevládní organizace aj.), vznikl závěrečný národní projektový dokument – Národní nízkouhlíková vize. Hlavní pozornost však byla soustředěna na druhou, rozšířenou fázi národního dialogu, do níž se prostřednictvím různých forem interakce, např. diskusních seminářů (Hladík – Kolejka 2015, Vondrouš et al. 2015), online dotazníku nebo internetové diskuse zapojilo více než 100 zástupců různých zájmových skupin zainteresovaných na nízkouhlíkových technologiích. Vyvrcholením aktivit pak byla závěrečná konference ‚Nízkouhlíková budoucnost ČR‘, která se uskutečnila v září 2015 v Praze (Hladík et al. 2015a). 6.6. Mezinárodní networking Významným doplňkem výzkumných aktivit v oblasti environmentálních a geoenergetických technologií je aktivní účast v mezinárodních výzkumných sítích. Česká geologická služba je aktivním členem několika takových sítí (ENeRG, CO2GeoNet, EuroGeoSurveys – Geoenergy Expert Group), což jí umožňuje výměnu nejnovějších poznatků a zkušeností, společnou publikaci celoevropských výsledků (Shogenova et al. 2015), ale i zapojení do konsorcií připravujících nové mezinárodní projekty, a to jak bilaterální, tak celoevropské. V roce 2015 zahájené projekty REPP-CO2 a ESTMAP jsou názorným příkladem výsledků tohoto networkingu. Publikovaná literatura Článek v recenzovaném sborníku z akce Franěk, J. – Holeček, J. – Hladík, V. – Sosna, K. (2015a): Research on a Thermally Loaded Rock – Perspectives of Underground Thermal Energy Storage. In: EAGE: Abstract volume of the Third Sustainable Earth Sciences Conference and Exhibition, s. WE SES P04. – EAGE. ISBN 978-94-6282-163-7. DOI 10.3997/2214-4609.201414273. Metodika Burda, J. – Holeček J. – Mixa, P. – Bílý, P. – Novák, P. – Semíková, H. (2015): Metodika stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry. Schváleno MŽP 26.6.2015. Uspořádání (zorganizování) konference Hladík, V. – Havlín, A. – Vondrouš, D. (2015a): Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR. Praha, 21. září 2015. Uspořádání (zorganizování) workshopu Hladík, V. – Kolejka, V. (2015): 2. diskusní seminář Nízkouhlíková budoucnost ČR. Brno.

78

Vondrouš, D. – Havlín, A. – Hladík, V. (2015): 1. diskusní seminář Nízkouhlíková budoucnost ČR. Praha. Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Shogenova, A. – Piessens, K. – Holloway, S. – Bentham, M. – Martínez Orío, R. – Flornes, K. M. – Poulsen, N. – Wojcicki, A. – Šliaupa, S. – Kucharič, L. – Dudu, A. – Persoglia, S. – Hladík, V. – Saftič, B. – Kvassnes, A. – Shogenov, K. – Ivask, J. – Suárez, I. – Sava, C. – Anghel, S. – Chikkatur, A. (2015): Implementation of the EU CCS Directive in Europe: Results and Development in 2013. – Energy Procedia 63, 2014, 6662–6670. ISSN 1876-6102. DOI doi:10.1016/j.egypro.2014.11.700. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Franěk, J. – Záruba, J. – Sosna, K. – Novák, P. – Vondrovic, L. – – Švagera, O. (2015b): Research on thermally loaded rock – perspectives of underground thermal energy storages. In: Lexa, O. – Hasalová, P. – Jeřábek, P: CETEG 2015 13th Meeting of the Central European Tectonic Groups & 20th Meeting of the Czech Tectonic Studies Group Abstract Volume, s. 19. – Czech Geological Survey. Praha. ISBN 978-80-7075-880-9. Přednáška Hladík, V. (2015a): Czech-Norwegian CCS and Research Programmes with EEA and Norway Grants funding. CLIMIT Summit, 24–25 February 2015, Oslo, Norway. Hladík, V. (2015b): REPP CO2 – Project Overview. 8.4.2015. Konference Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie. Praha. Hladík, V. (2015c): Technologie CCS: Budeme ji potřebovat? 14.4.2015. 3rd International Conference on Chemical Technology – ICCT 2015. Mikulov. Hladík, V. (2015d): Technologie CCS aneb S oxidem uhličitým do podzemí! 9.11.2015. Týden vědy 2015. Praha. Propagační materiál Maděra, P. – Hladík, V. – Šedinová, E. (2015): Newsletter projektu REPP-CO2 č.1, březen 2015. Česká geologická služba, Praha. Ostatní výsledky Havlová, V. – Mendoza, A. – Vrbová, V. – Hladík, V. – Hatzignatiou, D. – Franců, J. (2015): REPP-CO2: Static and dynamic laboratory experiments with scCO2. Poster – Goldschmidt Conference, 16–21 August 2015, Praha. Hladík, V. – Hatzignatiou, D. – Krejčí, O. – Franců, J. (2015b): REPP-CO2 – Czech-Norwegian research project to prepare a CO2 storage pilot in the Czech Republic. Poster – CLIMIT Summit, 24–25 February 2015, Oslo, Norway.

79

Hladík, V. – Hatzignatiou, D. – Krejčí, O. – Franců, J. (2015c): REPP-CO2 – Czech-Norwegian research project to prepare a CO2 storage pilot in the Czech Republic. Poster – 10th CO2GeoNet Open Forum, 11–12 May 2015, Venice, Italy. Hladík, V. – Hatzignatiou, D. – Krejčí, O. – Franců, J. (2015d): REPP-CO2 – Czech-Norwegian project towards a research CO2 storage pilot in the Czech Republic. Poster - 8th Trondheim Conference on CO2 Capture, Transport and Storage, 16 – 18 June 2015, Trondheim, Norway. Vrbová, V. – Havlová, V. – Kolejka, V. – Ciahotný, K. (2015): Interaction of Different Barrier Materials with Supercritical CO2. Poster – 8th Trondheim Conference on CO2 Capture, Transport and Storage, 16–18 June 2015, Trondheim, Norway. 7. Budování jednotného geovědního informačního systému Zpracovala: Dana Čápová a kol. Abstrakt Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2015 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2015 byla zásadním nosným programem konsolidace informačního systému, jeho harmonizace a koncepční technologický upgrade. Jednou z priorit bylo zajistit konsolidaci stávajících datových zdrojů databází starých a hlavních důlních děl včetně dalších podpůrných a souvisejících databází, zejména rozsáhlého surovinového informačního systému, upravit a sjednotit datové modely a vytvořit aplikační zajištění pro údržbu a správu dat. Pro zajištění efektivního fungování mapových aplikací bylo nezbytné provést upgrade ArcGIS a vyvinout novou technologii pro prezentační aplikace bez použití problematických pluginů, které nové verze prohlížečů nepodporují. Prioritou byla také konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního souborového úložiště pro zajištění souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Tato změna si vyžádala vývoj a tvorbu nových obslužných a prezentačních aplikací pro práci s těmito daty. Technická infrastruktura byla systematicky modernizována a konsolidována s využitím nového hardwaru a v souladu požadavky legislativy bylo zvýšeno zabezpečení systému. Informatika je nepopiratelnou integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. I nadále se ČGS podílela na velkém množství zahraničních geoinformatických aktivit, byla jedním z klíčových evropských řešitelů projektů Minerals4EU a ProSUM a rovněž se podílela na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, ERANET). V roce 2015 ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys, velmi aktivní je v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a nově vytvořené struktury GIC-CE (Geoscience Information Consortium Central Europe) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky v rámci pracovní skupiny SIEG EGS (Spatial Information Expert Group). Významný byl příspěvek ČGS k činnosti

80

EIONET zejména v oblasti informací o půdách. INSPIRE datové specifikace témat, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, jsou postupně implementovány, první praktické výsledky vznikly v rámci projektu Minerals4EU. Rychlý rozvoj informatiky si žádá vývoj nových pracovních, organizačních, technologických a metodických postupů, bez kterých by geologický informační systém ČGS záhy ztratil funkci nezastupitelného informačního nástroje, nezbytného pro plnění úloh řešených ČGS.

7.1. Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR Hlavním cílem etapy 2015 byla konsolidace dílčích databází a subsystémů a jejich propojení v rámci integrovaného systému GeoIS. Součástí prací byl související vývoj, testování a implementace nových datových modelů, značné procesní a organizační změny zpracování dat a zejména technologická obměna aplikační nadstavby jak obslužné, tak i publikační. Nejvýznamněji se změny projevily v postupném nahrazování původních zastaralých subsystémů starých důlních děl a surovinového informačního subsystému. Byl proveden významný technologický upgrade mapového serveru ČGS. Upgrade podnikového geografického informačního systému bez nutnosti odstávek nebo složitých provizorních opatření umožnila smlouva Enterprise License Agreement s Esri. Dílčí úpravy datových struktur pro mapové aplikace byly v roce 2015 cíleny především na plnění požadavků evropské směrnice INSPIRE, která je pro ČGS legislativně závazná. Pro webovou prezentaci každé datové sady byl připraven zjednodušený datový model obsahující pouze informace určené ke zveřejnění. Převod dat z centrálního produkčního systému do tohoto zjednodušeného datového modelu je řešen automaticky pomocí synchronizačních skriptů.

Metainformační systém V průběhu roku 2015 byl upravován datový model metainformačního systému a prohlížecí i vyhledávací aplikace (http://micka.geology.cz), která zpřístupňuje informace veřejnosti. Především byla v praxi testována a upravována nová verze z konce roku 2014, která byla propojena s centrálními číselníky ČGS (kontaktní údaje zodpovědných osob, distribuované přístupy apod.). V návaznosti na změny vyplývající ze schůzek technické pracovní skupiny (TPS) KOVIN pro Metadata (viz také kapitola 7.3.) byl aktualizován metadatový profil, způsob validace i jednotná interní metodika pro vyplňování metadatových záznamů. Od počátku roku 2015 je udržováno paralelní vývojové prostředí metadatového katalogu (včetně obsažených záznamů), kde jsou testovány všechny požadované úpravy a změny. Metadatové záznamy o veřejných datových zdrojích ČGS jsou díky harvestingu pomocí standardní webové služby typu CS-W k dispozici každý den v aktuální podobě také na národním geoportálu INSPIRE (Kondrová – Moravcová – Čoupek – Krejčí 2015a). Vybrané záznamy, relevantní pro naplňování požadavků směrnice INSPIRE, jsou v souladu s pravidly nastavenými v letošním roce harvestovány i na evropský geoportál INSPIRE (v současné době 42 metadatových záznamů: 20 datových sad a 22 služeb). Úprava struktury metadatových záznamů umožňuje jejich využití pro automatické generování různých tematických přehledů na Informačním portále ČGS (více viz kapitola 8.3.), které vždy obsahují aktuální a kompletní informace o konkrétním datovém zdroji. V roce 2015 byla tímto způsobem zpřístupněna i anglická verze (Moravcová – Svítil – Krejčí – Kondrová – Kramolišová – Šedinová – Karbušická (v tisku c)) tematického přehledu veřejných webových aplikací ČGS na stránkách anglického extranetu Portálu ČGS (http://applications.geology.cz/), obsahující v době psaní této zprávy 68 aplikací (39

81

databázových a 28 mapových), rozdělených do 18 geovědních témat. Dále bylo upraveno 10 tematických abecedních seznamů aplikací a postupně se zveřejňují i anglické verze těchto seznamů. Stejně tak byl aktualizován i anglický tematický přehled mapových aplikací (http://maps.geology.cz) a seznamy webových mapových služeb podle OGC standardu pro WMS byly v české i anglické verzi doplněny o další témata a položky (http://wms.geology.cz). Probíhala aktualizace metadatových záznamů týkajících se především datových sad, webových mapových služeb a aplikací souvisejících s tematikou ložisek nerostných surovin, těžby a těžebních odpadů (viz kap. 7.3. a projekty Minerals4EU a ProSUM). Byly také vytvořeny vzorové metadatové záznamy pro datové sady, služby a aplikace, které jsou validní vůči profilu INSPIRE. V rámci projektu Minerals4EU byl otestován import první vzniklé harmonizované WFS služby z Getcapabilities souboru do metadatového katalogu. V současné době ČGS spravuje a poskytuje 225 veřejně přístupných metadatových záznamů v Metadatovém katalogu ČGS (z toho 109 záznamů pro datové sady, 48 pro služby, 68 pro aplikace). Datová základna GeoIS I v roce 2015 se řešila dualita některých agend mezi informačními systémy původních dvou organizací (ČGS a ČGS – Geofond). Tato práce i nadále vyžaduje velké množství technologických a lidských zdrojů, které mohou být po procesu konsolidace využity mnohem efektivněji. Po stanovení závazných metodických pravidel je tento soubor průběžně doplňován a upravován ve spojitosti s průběhem konsolidačních kroků prováděných po celý rok. Nejzásadnější projekt v roce 2015 „Vývoj technické, databázové a aplikační infrastruktury informačního systému ČGS pro efektivní vytváření, zpřístupnění a zabezpečení geologických informací pro řešení problematiky starých důlních děl a geologické dokumentace – etapa 2015“ (Čápová – Binko – Sedláček – Čoupek – Krejčí 2015c) se zabýval konsolidací infrastruktury pro podporu agend souvisejících s registrem starých důlních děl, včetně podpůrných a souvisejících databází a geologické dokumentace. Byly vyvíjeny postupy integrace relačně databázových a prostorových dat do společné databáze Oracle s ArcSDE rozšířením. Prostorové atributy jsou zde uloženy ve standardu ST_Geometry. Toto řešení usnadňuje vývoj aplikačních nástrojů. Prohlížecí aplikace jsou realizovány pomocí skriptů PHP na straně serveru a Javaskriptu na straně klienta, či pomocí nástroje GISViewer, který standardně komunikuje s mapovými službami postavenými nad databázovými daty (Map Service, Feature Service). Toto řešení nabízí dlouhodobou udržitelnost a je založeno na moderních standardech práce s prostorovými daty. Surovinový informační systém (SurIS). Příprava editačních formulářů systému SurIS včetně editace prostorové informace (zákresů) objektů. Úloha vytvoření systému SurIS si z programátorského pohledu vyžádala vývoj nových obecných postupů a úpravu stávajících systémových částí aplikačního kódu. Pro úlohu editace prostorové informace byla využita technologie lehkého klienta v Javaskriptu, komunikujícího se speciálními skripty na straně serveru, které pracují přímo s relační geodatabází SDE. Zvolené řešení umožní flexibilní uživatelské nastavení přístupových oprávnění k editaci objektů systému na úrovni aplikační. Systém SurIS je navrhován jako modulární, klient-serverová aplikace, která je schopna editovat relačně provázanou komplexní databázi a její geodatabázovou složku. Práce na konsolidaci datové základny SurIS navázaly na předchozí etapu. Byl vytvořen datový model pro uchovávání údajů statistických výkazů o těžbě nerostných surovin Geo(MŽP)V3-01 a Hor(MPO)1-01. Model byl implementován do vývojového prostředí a naplněn daty pro testování a vývoj aplikačního rozhraní.

82

Poddolovaná území. Databáze v novém datovém modelu v systému Oracle byla po otestování aplikační nadstavby předána do rutinního provozu. Důlní díla a oznámená důlní díla. Obě konsolidované databáze byly převedeny do jednotného datového modelu v relačním systému Oracle. Pro probíhající revizi zabezpečení starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl, revizi zákresů poddolovaných území a důlních děl byly vytvářeny procedurální a technické prostředky. Byl dokončen vývoj nové technické a aplikační infrastruktury k zajištění integrity dat, lepšímu zabezpečení díky autorizaci a autentizaci každého záznamu a snadné identifikovatelnosti procesů, které v databázi existují. Probíhá poslední fáze testování nového systému, který začátkem roku 2016 bude po vypořádání připomínek a konsolidačních prací na souvisejících systémech předán do rutinního provozu. Rozvoj a údržba Národní geologické mapové databáze ČR. Vývoj NGMD byl i nadále spojen s vývojem metodických pokynů a s tvorbou map (nejen v měřítku 1 : 25 000, ale i 1 : 50 000 a 1 : 500 000). V roce 2015 byla opětovně řešena datová struktura geologických map zakrytých a odkrytých a mapy ložiskové (GEOČR25). Do testovací databáze – SDEDB02 – byly převedeny všechny ložiskové mapy (upravena struktura databáze, doplněny údaje z útvaru Geofond, vytvořeny nové značky) z úkolu 390000. Tato data budou otestována a poté převedena do databáze SDEDB01, v níž jsou také veškeré geologické mapy GEOČR25 a společné legendy jednotlivých oblastí. Do databáze Oracle byly převedeny legendy map GEOČR50 a GEOČR500, které mají obdobnou strukturu jako legenda GEOČR25. V současné době byl dokončen vývoj nástroje, který umožňuje vygenerovat celou legendu, nebo jen její část (list, oblast) nejen pro GEOČR25, ale i pro GEOČR50 a 500 – dále o tomto nástroji v kapitole 7.2. Důležitý byl také rozvoj a příprava nástrojů a skriptů, a to jak na administrátorské úrovni, tak na úrovni uživatelské. Finální implementace importních skriptů pro dokumentační body v roce 2015 byla realizována do nové pracovní databáze SDEDB01 a proběhla i následná synchronizace s negrafickou databází. Jako součást dalšího rozvoje NGMD v roce 2015 začala digitalizace Geologické mapy 1 : 200 000 (GEOČR200) z šedesátých let 20. století. Z datového hlediska je snaha o co největší shodu s ukládáním geologických map v měřítku 1 : 25 000. Na začátku roku byla převedena kompletní legenda do tabulkové podoby a je průběžně doplňována (regionálně-geologické členění, doplnění nadřazených chronostratigrafických jednotek). V následujícím roce je plánováno dokončení vektorizace GEOČR200, sjednocení průběhu tektoniky a hranic geologických jednotek na okraji mapových listů. Důležitým krokem bude také sloučení totožných položek legendy a věcná úprava legendy. Na základě těchto úprav pak dojde k dokončení základní verze GEOČR200 včetně vektorizace řezů ve 3D, které jsou součástí jednotlivých mapových listů. Základní geologické mapování České republiky 1 : 25 000. Byly dokončeny veškeré mapy z úkolu 390000 (dvě oponentury) a pokračovaly práce na úkolu Základní geologické mapování České republiky 1 : 25 000 pro roky 2014–2018. Uskutečnilo se sedm přejímek, na základě kterých došlo k opravám datové struktury GEOČR25, úpravě značek, navázání dokumentačních databází (hydrogeologická, geologická) a hlavně k úpravám jednotlivých databází legendy (v některých případech se navazuje na starší, již existující legendy, jindy vznikla databáze nová). V rámci těchto prací se využívají výsledky přípravy metodických pokynů ke směrnici ZGM25, které byly v roce 2014 oponovány. Probíhaly práce na dokončení poslední kapitoly metodických pokynů „Postup zpracování dat a datového modelu Základní geologické mapy ČR 1 : 25 000“, který sumarizuje a dokumentuje technickou (datovou) část prací souvisejících s tvorbou map, uchováváním a dalším využíváním vzniklých dat a informací. Byly dokončeny systémy značek (true type fonty, Esri styly, seznam legendových značek nachystaný pro tisk

83

v souladu s metodickými pokyny). Byly doplněny značky pro kapitolu geochemie, značky pro ložiska a geofaktory životního prostředí. Tisk geologických a aplikovaných map. Profesionálně tištěné mapy a vysvětlivky jsou využívány kromě klasického prodeje rovněž pro meziknihovní výměnu, čímž je zajištěno zpřístupnění informací o geologické stavbě ČR v široké síti odborných i veřejných knihoven. I v roce 2015 klasický tisk zajistil kvalitní produkt po stránce technologické (stálost barev, kvalita papíru atd.), vhodný pro manipulaci. V neposlední řadě je jeho nespornou výhodou přidělení ISBN signatury a tím splnění požadavků na veřejnou distribuci výsledků výzkumu a lepší zajištění autorských práv (vlastní ISBN mají jak samotná mapa, tak i Vysvětlivky a také set mapy společně s vysvětlivkami). Digitální půdní mapy. Pokračují práce na postupném dokončení souboru digitálních půdních map 1 : 50 000 jako podkladu pro připravovaný Informační systém o půdách (v rámci NRC EIONET). V roce 2015 se zpracovávaly mapy pro příhraniční oblast Krušných hor. Dokončené digitální půdní mapy jsou průběžně doplňovány do aplikace http://mapy.geology.cz/pudy/ na mapovém serveru ČGS. Aktualizace, inovace a dosažené výsledky v půdním mapování 1 : 50 000 jsou pravidelně prezentovány na konferencích České pedologické společnosti (Janderková – Sedláček 2015). Geologické a půdní mapy 1 : 50 000 byly spolu s vybranými metadaty databáze ČGS prezentovány též v rámci pracovní skupiny EGS Superficial Deposits/Soil Resources. Databáze archivu. Masivní konsolidační práce se zaměřily především na odstraňování duplicit a nekonzistence ve vlastních datech, které s sebou nesou nutnost provozování samostatných informačních systémů pro každou databázi, i když obsažené informace popisují stejný druh objektů a je nutné je vyhledávat ve všech systémech paralelně. Mapový archiv. Probíhaly úpravy logického modelu databází archivů ČGS a importních nástrojů, byl proveden import informací z databáze báňských map do databáze mapového archivu ČGS a převod celé struktury do Oracle. Nový model řeší databázi digitálního archivu, obsahující pouze informace o dokumentech a jejich uložení v novém centrálním datovém úložišti. Prioritně byla realizována konsolidace nestrukturovaných dat, a proveden převod souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů do centrálního datového úložiště. Archiv posudků a zpráv. Před zahájením logické konsolidace datového modelu a jeho začleněním do nově budovaných datových struktur byla provedena konsolidace obsahu jednotlivých databází do databáze ASGI. V předchozím období byla do této databáze začleněna původní databáze posudků a zpráv ČGS. V roce 2015 práce pokračovaly dokončením dlouhodobých prací na začlenění archivu posudků geofyzikálních zpráv pocházejících z převzatého archivu Geofyziky Brno. Tyto práce byly dokončeny a nyní jsou veškeré informace o posudcích a zprávách dostupné v jednotném prostředí databáze ASGI. Fotoarchiv. V roce 2015 byla uvedena do plného provozu nová verze Fotoarchivu ČGS (Sidorinová – Svítil – Bokr (2015). Fotoarchiv je nyní využíván nejenom k prezentaci fotografií, ale i k připojování fotodokumentace k záznamům jednotlivých odborných databází (Významné geologické lokality, databáze důlních děl apod.). Významné geologické lokality v ČR. V roce 2015 byla databáze aktualizována a významně se rozvinula její prezentace. V souvislosti se základním geologickým mapováním ČR 1 : 25 000 i dalšími dílčími projekty ČGS bylo do databáze doplněno celkem 54 nových lokalit. K novým i starším záznamům byla doplněna fotodokumentace (cca 400 fotografií). V databázi byla doplněna informace o zajímavých geologických místech přístupných širší veřejnosti v rámci rozvoje turistiky. Z tohoto pohledu bylo vybráno celkem 1043 turisticky zajímavých míst – geotopů – z celkového počtu 3214 záznamů v databázi. Ve spolupráci s AOPK ČR proběhla částečná editace záznamů, které byly během let 2008–2014 buď převedeny, nebo nově vyhlášeny jako maloplošná chráněná území. Bylo vybráno cca 70

84

nových chráněných území s geologickým významem, které bude nutné doplnit do databáze. Popularizaci databáze podpořila i nová aplikace na webových stránkách ČGS (http://mapy.geology.cz/zajimavosti/), která vznikla v rámci projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě. Tato nová aplikace z databáze do značné míry čerpala a také se na ni odkazuje pro získání dalších podrobných informací (Fifernová – Svítil – Vajskebrová 2015b). V rámci vzájemného propojení s aplikací Geologické zajímavosti byla v databázi významných geologických lokalit upřesňována především lokalizace a k jednotlivým lokalitám jsou postupně vkládány a připojovány celkem stovky nových aktuálních a velmi kvalitních fotografií. Geologické zajímavosti ČR. V roce 2015 vznikla nová mapová aplikace obsahující geologicky zajímavá místa z České republiky (Vajskebrová 2015). Je určena především k popularizaci geologie mezi širokou veřejností. Data, ze kterých aplikace čerpá, jsou ukládána do společné databáze Oracle s ArcSDE rozšířením. V roce 2015 bylo do databáze doplněno přes 1340 geologicky zajímavých objektů – přírodních i uměle vzniklých lokalit, geologických expozic, muzeí s geologickou expozicí aj. Každý objekt má stručný a srozumitelný popis a u řady lokalit jsou doplněny fotografie a uvedeny odkazy na související webové stránky včetně databáze Významné geologické lokality ČR (Fifernová – Vajskebrová – Svítil – Šedinová 2015). Aplikace je oproti dosavadním vytvořeným mapovým aplikacím určena především pro dotyková zařízení. Je navržena s důrazem na rychlost a jednoduché ovládání, což umožňuje její snadné využití právě v terénu. Aplikace je vytvořena tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem zpřístupnit další nově vzniklé datové vrstvy určené především pro laickou veřejnost, studenty a učitele.

Doplnění databáze seizmických profilů o data odměřená v letech 1984–1994, propojení primárních a sekundárních dat. V roce 2015 byly zpracovány kompletní informace k vybraným seizmickým profilům (profily byly vybrány za účelem využívání v rámci projektu „REPP-CO2“). Jde celkem o 37 seizmických profilů z let 1984, 1986, 1989 a 1991. Z důvodu prioritního řešení výše uvedeného rozsáhlého mezinárodního projektu na ukládání CO2 bylo dokončení tohoto projektu přesunuto na rok 2016. Byla doplněna data ze zpracovaných seizmických profilů. Jedná se o soubory primární (předsoučtové) – formát CGG, sekundární (posoučtové) – formát SEG-Y, souřadnice seizmických profilů (primární, sekundární) – formát XLS, naskenované seizmické řezy (časové, migrované, hloubkové) – formát TIF, doprovodná dokumentace. Mapové aplikace pro prezentaci seizmických dat. V centrální databázi Oracle byly založeny pohledy nad atributovými tabulkami, které jsou využity k vytvoření třídy prvků představující lokalizace linií seizmických profilů s popisnými atributy. Tato liniová třída prvků je generována a ukládána pomocí skriptů, v prostředí SDE verze 10.2, na základě sekundárních souřadnic a cdp. Následně je liniová třída prvků seizmických profilů přenášena do prezentační databáze (PostgreSQL) a zobrazena v mapové aplikaci seizmických profilů. Jako rozšiřující informace jsou nyní v mapové aplikaci seizmických profilů dostupné obrazové přílohy, které jsou uloženy v databázi a mapovou aplikací zobrazovány na základě dotazu nad liniovou vrstvou seizmických profilů. Obrazové přílohy zahrnují veškeré zmenšené kopie skenovaných souborů seizmických profilů. Mapová aplikace byla z důvodu omezení poskytování obrazových příloh rozdělena na aplikaci pro extranet (zobrazovány jen základní informace) a na aplikaci pro intranet (zobrazování všech dostupných informací). Pro mapovou aplikaci seizmických profilů je připraveno rozšíření o vazbu na signatury a počítá se s možností rozšíření a provázání registru seizmiky s dalšími databázemi ČGS. Implementace dat vertikálního geoelektrického sondování do centrálních databází ČGS. Celá databáze geofyzikálního měření metodou vertikálního geoelektrického sondování je

85

koncipována jako homogenní celek vzájemně provázaný pomocí jedinečných identifikátorů. Veškeré práce jsou směřovány k následnému využití ve webových aplikacích a v mapových službách. Postupně je budován datový sklad a vytvářena geodatabáze SDE a databáze Oracle, bylo dedikováno diskové pole. Hlavní náplň prací v roce 2015 představovalo zpracování, editace a verifikace zdrojových dat, sestavování pracovních podkladů pro další kontroly a opravy, tvorba struktury SDE databáze. Dalším krokem k propojení a sjednocení veškerých dat geofyzikálního měření metodou vertikálního geoelektrického sondování je návrh struktury datového modelu pro uložení veškerých datových zdrojů do GeoIS. Datový model je z hlediska plánovaného uložení, daného typem a formátem jednotlivých datových sad, rozčleněn na data ukládaná v prostředí geodatabáze SDE a Oracle a na data uložená na diskovém poli. Geodatabáze, databáze. Byla vytvořena pracovní verze geodatabáze registru geoelektriky (File Geodatabase) s datovým setem registru geoelektriky a byly založeny třídy prvků zahrnující data plošná (prostorové vyjádření jednotlivých akcí se základními a popisnými atributy a jedinečnými identifikátory) v počtu cca 150 záznamů, liniová (linie profilů, vytvořené jako výsledek analýzy nad bodovou třídou prvků, sond) cca 2200 záznamů a bodová (lokalizace jednotlivých sond s jedinečnými identifikátory a vazbou na plošné (akce) a liniové (profily) třídy prvků) cca 35 596 záznamů. Následně jsou nad opravenými a zkontrolovanými daty definovány pohledy přes tabulky pro vytvoření tříd prvků v SDE, generovaných pomocí skriptů. Generovanými třídami prvků jsou třída bodová (lokalizace a popisné atributy jednotlivých sond) a liniová třída prvků reprezentující linie profilů (konstruovaná na základě lokalizace sond a jejich pozici na profilu). Následně opět za pomoci skriptů budou třídy prvků přenášeny do prezentační databáze (PostgreSQL) a zobrazovány v mapové aplikaci. Dále je počítáno s možností doplnění atributů o další prostorové informace jakými mohou být katastr, kraj, okres, mapový list. V další etapě je plánováno rozšíření registru geoelektriky o datové sady vzniklé v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod. Uložení na diskovém poli. Bylo vytvořeno diskové pole a definována jednotná struktura adresářů a názvů souborů pro jejich logické uložení a snadné vyhledávání. Toto slouží jako úložiště zdrojových dat, jejich záloha a jako datový sklad pro jednotlivé zaregistrované soubory zapsané v tabulkách Oracle (soubory BOD, VES, TIFF, XLS). Urbanistická geologie. V rámci projektu „Urbanistická geologie města Liberce“ byl pro účely sestavení mapy a doplňkových schémat vytvořen návrh Geodatabáze urbanistické geologie. Obsahově je geodatabáze kompilací různých datových zdrojů, pocházejících převážně z databází ČGS. V menší míře byla vytvářena primární geodata, případně převzata z jiných institucí. Data tematicky klasifikovaná do jednotlivých datových sad byla uložena v rozsahu zájmového území ve formátu Esri souborové geodatabáze. Zpřístupnění sbírek a hmotné dokumentace – II etapa. V roce 2015 byly průběžně doplňovány údaje hmotné dokumentace (Frankeho komůrky, dokladové vzorky) pomocí již vytvořených aplikací pro evidenci hmotné dokumentace. V roce 2015 byl systém přenesen z vývojového prostředí na produkční server. Systém je v letošním roce rozšiřován o webové stránky s pomůckou pro určování mikrofotografií minerálů (autor pomůcky R. Nahodilová), která umožňuje přehledné vyhledání typizovaných vzorků a bude k dispozici pro specialisty jakožto srovnávací pomůcka pro vizuální zhodnocení mikrofotografií krystalických hornin. Databáze povrchových těžeben. Byl vytvořen seznam polí, která by měla databáze obsahovat, a následně návrh struktury. Databáze se bude skládat ze tří okruhů informací. Prvním okruhem bude excerpce stávajících zdrojů mapových (katastrální, topografické), dřívějších soupisů (Soupisy lomů, Inventarizace), manuskriptů (posudky, mapovací a ložiskové zprávy) a publikací. Druhým okruhem budou informace získané při terénní rekognoskaci a třetím

86

okruhem bude napojení na stávající databáze SurIS, Dekorační kameny, Deponie, dokumentační body. Byl vytvořen logický model databáze, jehož první verze byla implementována do Oracle. Tato databáze byla následně převedena do prostředí MS ACCESS pro ověření struktury uživatelem a zde opět vybavena relačními závislostmi mezi objekty. Do skončení etapy zbývá v oblasti datového modelování definovat objekty zprostředkující vztahy mezi informačními zdroji a objekty databáze tak, aby jejich závislost byla nepodmíněná a tím bylo umožněno shromažďovat zdroje nezávisle na existenci datového objektu lomu. Dále bude dokončeno modelování uchovávání prostorových informací v závislosti na stanovení procesu jejich získávání a uchovávání s tím, že cílový formát bude odpovídat databázovému uložení dat GIS a bude stanoveno, které další lokalizační údaje jsou zdrojové a které odvozené. Interaktivní mapa posudků OG. Byla zprovozněna nová mapová aplikace, která umožňuje odborné i laické veřejnosti přístup k informacím o posudcích zpracovávaných Správou oblastních geologů ČGS na základě potřeb a požadavků správních orgánů pro území celé ČR (Skarková – Čurda – Paleček 2015). U jednotlivých posudků bylo pro vizualizaci v mapě nutné ověřit a dále upravit názvy a lokalizace v novém lokalizačním systému editační aplikace. V letošním roce byly zpřístupněny posudky za roky 2012–2015, posudky z let 2004–2011 budou po předchozí verifikaci zpřístupněny v následujících dvou letech. Správa oblastních geologů. V aplikaci byl v souvislosti s vývojem interaktivní mapy posudků OG přepracován systém lokalizace posudků. Na databázové úrovni byla databáze propojena s číselníky a tabulkami centrální lokalizace. V aplikačním rozhraní se nyní posudky mohou lokalizovat na úrovni katastrů, obcí, okresů, krajů nebo celé ČR. Dále byl zaveden systém Kategorie, podle kterého lze posudky třídit podle zpracovávané činnosti (Skarková – Čurda 2015). Geopub. Aplikace byla upravena podle požadavků vyplývajících ze závazného popisu dat RIV15 tak, aby bylo možno předávat výstupy do informačního systému Rady vlády v požadované formě.

7.2. Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS Upgrade infrastruktury. Zásadní aktivitou je upgrade infrastruktury, který je plně hrazen z prostředků MŽP (ISPROFIN). Hlavním přínosem je zvýšení propustnosti počítačové sítě jako takové. Tato akce zahrnuje hlavně výměnu stávajícího hlavního páteřního prvku, který bude nahrazen stohem dvou prvků, kde každý z nich dosahuje vyššího výkonu než prvek stávající. Dále nastane historický okamžik, kdy dojde k prvnímu nasazení 10G Ethernetu v ČGS. Tím bude zajištěno výrazné zrychlení datové komunikace mezi servery, VDU a uživateli. Konkrétně půjde o zrychlení datové konektivity mezi pracovišti Klárov a Kostelní, mezi nody VDU, mezi hostiteli virtualizační platformy. Kritická část infrastruktury je navrhována redundantně, aby se eliminoval důsledek výpadku kritických komponent. Popisovaná výměna hlavního páteřního prvku je ve stavu připraveného návrhu nastavení. Součástí akce je povýšení autentizací služby Active Directory na verzi 2012, která je čím dál více žádaná z důvodu zvyšujícího se podílu zařízení s operačním systémem MS Windows 7. Povýšení Active Directory zahrnovala výměnu řadičů domény. Bylo koupeno celkem pět nových fyzických serverů – na pracoviště Klárov, Kostelní, Brno, Barrandov a Jeseník. Pracoviště Kutná Hora serverem pro nový řadič domény disponuje. Na prvních čtyřech pracovištích již instalace proběhla. Po instalaci serverů byla provedena migrace služeb ze starých serverů na nové. Před migrací služeb byl připraven podrobný pracovní postup, který se postupně stává dokumentací. Migrace zahrnovala kroky: zařazení nových serverů mezi řadiče AD, zprovoznění služby DNS, zprovoznění služby DHCP, odebrání role řadiče AD ze starých

87

serverů. Nasazení nových řadičů umožnilo nasazení webového prohlížeče Internet Explorer ve verzi 11 na zařízeních s operačním systémem Windows 7. Následovat bude migrace ostatních služeb ze starých serverů, jako jsou tiskové služby a sdílení souborů. Cílem je úplné odstavení starých serverů, které zajišťovaly funkce řadiče AD. Kromě prací na straně serverů pokračuje i plánovaná obměna počítačů, jichž se podařilo vyměnit 97 kusů. V roce 2015 byla provedena výměna antivirového zabezpečení koncových zařízení. Na základě rozhodnutí MŽP a centralizování nákupů byl několik let používaný produkt F-Secure Client Security postupně nahrazen produktem Symantec Endpoint Protection. Rozvoj informačních systémů klade na infrastrukturu nové nároky v podobě vyššího výkonu. Pro zajištění udržitelnosti byl proveden upgrade virtualizační platformy VMware na verzi 5.5 a u fyzických hostitelů byla doplněna operační paměť na průměrných 90 GB na server. Upgrade se letos týkal i Portálu ČGS (http://www.geology.cz), který je založen na technologii Oracle Portal. Jedním z důvodů aktualizace bylo letošní omezení podpory starších protokolů pro šifrovanou komunikaci klient-server od internetových prohlížečů Mozilla a Chrome. Nová verze mapového serveru. V roce 2015 probíhalo testování a následná instalace ArcGIS for Server 10.3. Tato verze umožňuje v rámci organizace využívat mapový portál, který nabízí řadu užitečných funkcí a aplikací, které v následujících letech budou významně využívány a rozvíjeny (Krejčí – Paleček – Pospíšil v tisku). Jde hlavně o nové vývojové aplikační rozhraní Web AppBuilder, které umožňuje vytvářet a konfigurovat nové mapové aplikace. Portal for ArcGIS dále umožňuje využívání mobilních aplikací při mapování v terénu (Štrupl 2015, 2015a). Tvorba nových nástrojů. V roce 2015 se tvořily i nástroje orientační analýzy, tedy úprava doplňku – tvorba Add-in pro ArcGIS. V rámci nových doplňků to bylo především testování CSTool, nástroje na tvorbu geologického řezu z dostupných povrchových tektonických dat. Nástroj počítá zdánlivé úhly orientace strukturních prvků ve směru geologického řezu (včetně grafického řešení). V roce 2015 bylo vytvořeno několik nástrojů ve formě Python skriptů, z nichž některé jsou zdokonalením a opravením již dříve vytvořených nástrojů v prostředí ArcGIS Model Builder. Příkladem může být sada nástrojů „Lidar XYZ to Raster“ pro tvorbu DMR z dat leteckého laserového skenování DMR4G a DMR5G. Tento nástroj bude vyvíjen i nadále z důvodu očekávaného nasazení software ArcGIS Pro, který pro tuto úlohu vykazuje mnohem lepší výsledky než současný ArcGIS for Desktop 10.x. Dalším nástrojem je skript pro výpočet rastru Statistického zhodnocení geofaktorů, který je od letošního roku povinnou součástí Vysvětlivek k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000. V první třetině roku byl vytvořen nástroj pro sestavování podkladů k sestrojení geologického řezu a ke kontrole jeho polohové přesnosti. Tento nástroj je dále upravován pro univerzální použití (převýšení profilu řezu, měřítko). Účelem posledního Python nástroje, jehož vývoj letos začal, je tvorba legendy geologické mapy. Oproti současnému Add-in „Generuj legendu 25“ bude připraven i pro jiné datové zdroje než osobní geodatabázi (Personal Geodatabase .mdb). Také jeho opravy či úpravy v případě jakékoli nefunkčnosti skriptu budou jednodušší a rychlejší. Očekávané testování a nasazení skriptu je na začátku roku 2016. Průběžná údržba a úpravy stávajících aplikačních řešení. Úpravy a údržba stávajících aplikačních řešení na základě připomínek od uživatelů či v souvislosti se změnou návazných řešení; zejména šlo o práce na úpravě aplikace geologických lokalit v souvislosti s vytvořením nové verze fotoarchivu a práce na interní aplikaci terénní geologické dokumentace a evidence laboratorních výsledků. Převod existujících aplikací využívající mapové služby na ArcGIS server 10.2. Upgrade mapového serveru na verzi 10.2, zmiňovaný na jiném místě zprávy, si vyžádal revizi a převod všech aplikací v rutinním provozu, které v rámci své funkcionality využívají mapové služby

88

ČGS. Aplikace byly testovány s novou verzí mapových služeb a případně upraveny, aby jejich stávající funkčnost zůstala zachována. V některých případech nešlo pouze o formální úpravy – např. u původní aplikace mapového archivu ČGS. Ukládání nestrukturovaných dat. V rámci projektu 382400 byl nasazen nástroj zajišťující centrální uložení všech naskenovaných dokumentů včetně metadat. Celkem je k dispozici cca 27 TB dat v podobě fotografií, naskenovaných map a skenů dalších dokumentů (dále jen soubory); celkem tvoří cca 4 mil. souborů. Tato data vznikala historicky a jsou umístěna na několika síťových úložištích v podobě sdílených adresářů. Nyní probíhá jejich konsolidace včetně přípravy metodiky pro zpracování souborů. Aplikace platformy ArcGis Online (mobilní a desktopové). V současnosti existují dvě analogická technologická řešení, ke kterým firma Esri přistupuje jako ke svým perspektivám – jednak platforma „ArcGis Online“ umístěná v cloudu firmy Esri, jednak řešení ve své podstatě stejné, realizované v rámci uživatelských infrastruktur a pojmenované „ArcGis Portal“. V našich podmínkách se zatím dá předpokládat využití obou, a to ArcGis Online spíše ve směru k veřejnosti a ArcGis Portal pro vnitropodnikové použití. Z desktopových aplikací se nejperspektivnější jeví využití nové aplikace ArcGis Pro, úzce vázané k platformě ArcGis Online. Aplikace je licencovaná prostřednictvím ArcGis Online, případně prostřednictvím podnikového ArcGis Portal. Kromě vytváření desktopových projektů je optimalizována i pro práci v cloudu ArcGis Online a v ArcGis Portal. Další významnou desktopovou aplikací ArcGis Online je WebApp Builder. Tento produkt umožnil v letošním roce výrazné smývání rozdílu mezi mobilními aplikacemi a aplikacemi webovými. Prostřednictvím této vývojářské aplikace vázané na ArcGis Online, případně analogicky na ArcGis Portal, dochází k počátečním krokům ve vývoji aplikací určených pro webové prohlížeče mobilních i desktopových zařízení. Výhodou těchto aplikací je nezávislost na operačním systému. Nicméně v současném dynamicky bujícím mobilním prostředí je stále významný prostor pro aplikace speciálně určené pro mobilní zařízení typu smartphone a tablet. Aplikace tohoto typu nejsou sice univerzální, mohou však plně využít potenciál operačního systému i hardwaru. Kromě již delší dobu distribuované aplikace ArcGis App for Smartphones (WindowsPhone, Android, iOS) se jako novinka pro praktické využití v mobilních zařízeních s OS Android a iOS objevila aplikace ArcGis Explorer a pro offline využití je rozvíjen ArcGis Collector. Tyto z praktického hlediska nejdůležitější mobilní aplikace firmy Esri je možné použít pro univerzálně tvořené mapové projekty v prostředí ArcGis Online, případně v podnikovém ArcGIS Portal. Uvedené aplikace byly testovány na mapových projektech určených jak pro online, tak pro offline aplikace. Z testování vyplynuly pro aplikace připomínky, ze kterých většina byla firmou Esri akceptována jako chyby určené k odstranění a takto byly zařazeny do pracovního plánu firmy Esri. Pro uvedené mobilní aplikace byla otestována řada mapových projektů a z nich 16 bylo zveřejněno pod prefixem ČGSmobil_ (Báňské mapy, Geologická mapa ČR 1 : 50 000, Geologické lokality, GeoČR 50 s vrty, Hydrogeologická prozkoumanost, Inventarizace úložných míst těžebního odpadu, Oznámená důlní díla pro Android a WindowsPhone, Radon, Sesuvy ÚAP, Surovinový informační systém, Vlivy důlní činnosti pro Android a WindowsPhone, Vrtná prozkoumanost pro Android a WindowsPhone, Údaje o území). Pro účely testování a vyhodnocení možností užití v mobilních aplikacích byla vytvořena další sada experimentálních mapových projektů. Tyto mapové projekty jsou lokalizovány v anglickém jazyce pod prefixem CGSmobile – test (Borehole Survey, Decorative stones, Geological localities, Geological map [Czech Republic], Geological map 1 : 2 500 000, Geological map 1 : 50 000, Geological map 1 : 500 000, Geology and Boreholes, Geophysical fields, Ground instabilities, Ground instabilities and engineering geology zones, Hydrogeological Zones, Hydrogeological Zones and Boreholes, Mining Impacts [Android, WinPhone], Mining Maps, Radon Risk, Reported Mining Impacts [Android, WinPhone]).

89

Kromě využití produktů Esri, jejichž nevýhodou je technologická závislost s nemalou ekonomickou zátěží, pokračoval také vývoj mobilních aplikací závislých znatelně méně a s využitím technologií dosud poskytovaných zdarma http://mapy.geology.cz/zajimavosti (podrobněji viz kapitola 8.3.). 7.3. Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR a EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí Jedním z hlavních cílů ČGS je vytváření webových mapových aplikací, které přehlednou formou prezentují informace obsažené v informačním systému ČGS odborné i laické veřejnosti. V roce 2015 byl proveden upgrade většiny stávajících mapových aplikací na verzi Esri technologií 10.2.2. Vývoj obecných IT řešení využívaných v rámci aplikačních rozhraní ČGS. Vývoj obecných IT nástrojů v rámci přípravy systému SurIS je využíván i u dalších aplikačních řešení. Metodické postupy tvorby aplikací ve skriptovacích jazycích PHP a Javaskript zahrnují popisy programátorských knihoven, technickou dokumentaci k obecnému systému a vzorovou aplikaci na vývojovém serveru ČGS (URL http://devkl.cgu.cz:7778/app/vzor/ ), která obsahuje i ukázková řešení jednotlivých typizovaných programátorských řešení. Smyslem tvorby přesných metodických postupů je standardizace vývoje aplikací a vzájemná zastupitelnost pracovníků IT při vývoji aplikací. INSPIRE. Směrnice INSPIRE Evropské komise (EK) a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací týkajících se životního prostředí a definuje povinnosti poskytovatelů těchto dat. Česká geologická služba jakožto povinný poskytovatel geovědních dat v ČR v oblasti geologie, půd, nerostných surovin, energetických zdrojů a geohazardů má povinnost poskytovat aktuální informace o datech (metadata) a připravovat k publikaci konkrétní data ve formě mapových služeb z vlastního geologického informačního systému podle požadavků definovaných EK (Kondrová – Moravcová – Kramolišová – Gürtlerová – Čoupek – Skarková 2015). Pracovníci ČGS se aktivně podílejí na tvorbě implementačních pravidel INSPIRE v ČR v technických pracovních skupinách Koordinačního výboru pro INSPIRE (TPS KOVIN) a zúčastňují se testování a připomínkování INSPIRE předpisů a jiných souvisejících dokumentů (v roce 2015 především účastí na jednáních pracovních skupin KOVIN a MŽP). Průběžně aktualizované metadatové záznamy jsou díky používání mezinárodních OGC standardů (CS-W) pro výměnu dat k dispozici každý den v aktuální podobě na Národním geoportálu INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/web/guest/catalogue-client) a záznamy relevantní pro INSPIRE i na evropském geoportálu INSPIRE. Pro efektivní využívání metadat o datových zdrojích ČGS byl upravován metadatový profil pro popis geovědních dat, služeb a aplikací, které ČGS vytváří a spravuje v české a anglické verzi. Rozšíření se týkalo úprav tezauru geovědních témat, kódovníků klíčových slov (např. aktualizace kódovníku klíčových slov pro data ložisek nerostných surovin, těžby a těžebních odpadů), aktualizace pravidel pro vyplňování metadat pro jejich využití na portále ČGS, úprav povinných položek pro validaci záznamu na Národním geoportále INSPIRE apod. (více také v kap. 7.1. a 8.3.). Pro efektivnější a bezpečnější administraci metadatového katalogu byla vytvořena jeho vývojová verze, která umožňuje testování požadovaných úprav. V roce 2015 byli zástupci ČGS zaregistrováni do tzv. Thematic cluster – odborné skupiny zabývající se uvedením požadavků INSPIRE do praxe. Pokračovala jednání o prohloubení spolupráce s resortními organizacemi ministerstva zemědělství a univerzitami, vedoucí k přípravě Národního výzkumného centra pro

90

tematickou oblast ochrany půd. V připravovaném konsorciu je 12 výzkumných institucí a univerzit (VÚMOP, ÚKZÚZ, ÚHÚL, VÚLHM, VÚRV, SPÚ, ČZU, MENDELU, MU, UPOL, UHAV a ČGS) a jeho cílem by mělo být poskytování kvalitní národní datové sady pro INSPIRE téma Půda. V roce 2015 byly zahájeny přípravné práce na harmonizaci a implementaci dat a datových sad podle požadavků evropské směrnice INSPIRE pro oblast půd. Cílem prací je postupné seznámení se s datovou strukturou na úrovni metadat v jednotlivých organizacích, které shromažďují data o půdách v ČR. Všem osloveným organizacím byl rozeslán stručný dotazník, v němž se mají vyjádřit k datovým specifikacím INSPIRE v oblasti půd a sdělit, zda mají konkrétní typy dat. V současnosti probíhá vyhodnocení dotazníku a na něj naváže druhé kolo s upřesněním údajů. Uskutečnilo se také jednání s CENIA, která je zodpovědná za koordinaci prací implementace INSPIRE v ČR s cílem vyjasnit možnosti přispění české pracovní skupiny EIONET soils při implementaci INSPIRE v oblasti půd v České republice. Projekt Minerals4EU byl první realizací databáze, jejíž jádro vychází z databázového modelu INSPIRE pro téma Nerostné zdroje. Aplikace zobrazuje informace o důlních dílech, ložiskách a způsobech těžby. Byla vytvořena převedením dat ze Surovinového informačního systému (SurIS), který zabezpečuje ČGS (Čoupek – Skarková – Pospíšil – Čápová – Sedláček 2015a). V rámci Evropské konference INSPIRE Geospatial World Forum 2015 byla prezentována přednáška na téma implementace směrnice INSPIRE v ČGS (Kondrová – Moravcová – Krejčí – Čoupek 2015b). Nasazení výdejní aplikace GDO do běžného provozu. V únoru 2015 byla aplikace pro placenou službu výdeje dat o geologicky dokumentovaných objektech (aplikace GDO) převedena do režimu ostrého rutinního provozu. Nahradila do té doby používaný systém eEarth, který sloužil od roku 2003 pro realizaci výdeje dat o vrtných profilech. Nová aplikace přejala funkcionalitu původního řešení realizovanou novými technologiemi. Navíc umožňuje vydávat data nejen o litologii vrtných profilů, ale též údaje o hydrogeologických objektech (čerpací zkoušky, archiv chemických rozborů odebraných vzorků, výstroj vrtu apod.). Aplikace je plně dvojjazyčná (čeština, angličtina) a umožňuje generovat datové výstupy v různých formátech. Přihlášení do systému výdeje dat bylo integrováno do řešení jednotné správy ověřených účtů na portálu ČGS (LDAP autorita). V průběhu roku se díky velkému využívání aplikace a technologickým odlišnostem od původního řešení sešla řada připomínek, které byly průběžně zohledněny úpravami nového řešení. 7.4. Mezinárodní spolupráce Iniciativa OneGeology-Europe Plus. Má za cíl oslovit a následně začlenit do stávajícího portálu OneGeology-Europe co nejvíce geologických map dosud chybějících zemí Evropy tak, aby byla postupně vytvořena jednotná geologická mapa Evropy v měřítku 1 : 1 000 000; ČGS je koordinátorem této iniciativy. V letošním roce byla editační práva do metainformačního systému přidělena nově organizacím z Makedonie (GSRM – Geological Survey of the Republic of Macedonia) a z Maďarska (MFGI – Geological and Geophysical Institute of Hungary). V červenci se uskutečnil v ČGS workshop (Čápová – Kondrová – Čoupek 2015) se zástupci BGS na téma technologického upgrade a možností dalšího využití zdokonalených služeb OneGeology-Europe pro splnění požadavků INSPIRE a celosvětové iniciativy OneGeology (Global). I v roce 2015 ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. EIONET. Začátkem března 2015 proběhlo první pracovní setkání ad hoc ustavené pracovní skupiny WG Contaminated Sites and Brownfields v Itálii. Do konce března byl předán na pracoviště JRC v Ispře upravený příspěvek za ČR do revidovaného atlasu půd Evropy, který

91

byl přijat a bude součástí nového vydání atlasu. Na pracovišti ČGS se 4. června setkali zástupci spolupracujících organizací a projednali formu spolupráce v oblasti ochrany půd v ČR. Další pracovní setkání se uskutečnilo na Pedologických dnech 10. 9. 2015 v Orlických horách, kde byl přednesen příspěvek o spolupráci českých organizací v rámci evropské pozorovací a monitorovací sítě EIONET. Byla projednána konkrétní podoba smlouvy o spolupráci a příprava zastřešujícího projektu zajišťujícího základní finanční podporu konsorcia Národního výzkumného centra pro tematickou oblast ochrany půd. Meeting pracovní skupiny Contaminated Sites and Brownfields a NRC EIONET soils se konal 14. a 15. října v Kodani v budově Evropské agentury pro životní prostředí, EEA. Za ČR byla přednesena 15. 10. v sekci národních příspěvků přednáška na téma ekosystémové služby půd (půda a voda, včasné varování proti bleskovým povodním). V současnosti probíhá příprava pracovního semináře o informačních systémech v ochraně půd s předpokládanou účastí zástupců českých spolupracujících organizací a kolegů ze Slovenska při příležitosti mezinárodního roku ochrany půd. Pro letošní konferenci „Inspirujme se“ v Bratislavě byla vyzvána přednáška Igora J. Dvořáka „Národní výzkumné centrum pro tematickou oblast ochrany půd, EIONET-soils a INSPIRE“. Projekt Minerals4EU – European Intelligence Network on the Supply of Raw Materials (FP7). Cílem projektu je realizovat doporučení evropské iniciativy a vyvinout evropskou infrastrukturu pro poskytování relevantních aktuálních dat o nerostných surovinách v Evropě a pravidelně vydávat aktualizovanou ročenku European Minerals Yearbook a prognózní studii (foresight study). Z pohledu informatiky byla nejdůležitější pozice ČGS jako autora, správce a provozovatele metadatového systému včetně metadatového katalogu The European Minerals Metadata Catalogue (http://m4eu.geology.cz) a spolutvůrce evropské znalostní báze Minerals4EU Knowledge data platform (Čápová – Cassard – Šinigoj – Bertrand – Tertre – Tellez-Arenas – Schjoth – Tulstrup – Heijboer – Vuollo – Gruijters – Schubert – Tomas 2015). V průběhu roku 2015 ČGS poskytovala kompletní technickou i odbornou podporu a správu dat metadatového katalogu. Pro účely tohoto úkolu byl na principech sémantického webu vytvořen kódovník klíčových slov pro metadata Minerals4EU, který vychází především z datové specifikace INSPIRE pro nerostné zdroje (Mineral Resources) se zaměřením na kritické nerostné suroviny (Critical Raw Materials) a z Evropské směrnice pro statistiku mezinárodního obchodu č. 1214/2007. Kódovník byl integrován nejen do zmíněného metadatového katalogu projektu, ale v dvojjazyčné variantě (angličtina, čeština) také do Metadatového katalogu ČGS. Tento kódovník je rovněž samostatně přístupný prostřednictvím aplikace http://m4eu.geology.cz/codelist/#. V roce 2015 byl kódovník významně aktualizován. Důvodem změny byla terminologie v dokumentu „Common terminology for Minerals4EU – Version 1.0“, vypracovaném členy EC-JRC a koordinátory projektu Minerals4EU. Dokument navrhl změny v registrech INSPIRE pro téma nerostné suroviny. V důsledku nezbytných změn byl také aktualizován podrobný návod pro editaci metadat (Kramolišová et al. 2014). Metadatový katalog byl prezentován na 3. pracovním setkání projektu ve slovinském Bledu v březnu 2015 (Kramolišová – Čápová 2015). Součástí této prezentace bylo představení nových funkčností a současný stav naplnění katalogu. Katalog obsahuje 101 metadatových záznamů týkajících se nerostných surovin z 18 evropských zemí, z toho 16 záznamů se týká harmonizovaných dat a služeb. Tři země harvestují svá metadata do katalogu ze svých národních metadatových katalogů. ČGS do katalogu harvestuje 32 záznamů. V červnu 2015 byl v ČGS implementován datový model projektu Minerals4EU, kompatibilní s INSPIRE pro dvě datové sady – poddolovaná území a ložiska nerostných surovin. V návaznosti na tento krok byla vytvořena a publikována první harmonizovaná WFS služba na

92

projektovém portále http://minerals4eu.brgm-rec.fr/. V rámci projektu byla realizována technická infrastruktura potřebná pro činnost WFS služby (Apache Tomcat 8, Postgres SQL 8.3, PostGIS 2.1, Degree 3.2). Těmito prostředky došlo k naplnění společné evropské databáze daty ze systému SurIS. Práce zahrnovaly nejen technickou realizaci požadovaného IT řešení, ale i pochopení obou odlišných databázových konceptů (národní datové sady a její evropská podoby – INSPIRE), aby při převodu dat nedošlo ke zkreslení faktických údajů (Čápová – Serrano – Cassard – Šinigoj – Bertrand – Tertre 2015). Národní data jsou prezentována pomocí evropského portálu Minerals4EU na URL http://minerals4eu.brgm-rec.fr/minerals4EU/. Česká republika publikovala rozsáhlou datovou sadu popisující přes 4000 objektů včetně jejich podrobné geometické reprezentace. Projekt ProSUM – Prospecting Secondary raw materials in the Urban mine and Mining wastes). Na základě zkušeností získaných z projektů Minerals4EU a OneGeology-Europe zde ČGS opět vystupuje jako autor, správce a provozovatel metadatového systému a spolutvůrce evropské znalostní báze EU-UMKDP (Urban Mining Knowledge Data Platform). V rámci WP5 ČGS vytvořila a spustila testovací verzi metadatového katalogu http://prosum.geology.cz/ na principu systému MIcKA (Kramolišová – Moravcová – Kafka – Čápová – Kondrová – Šedinová 2015). Geoscience Information Consortium (GIC). Výroční konference se konala v květnu 2015 ve Federal Institute for Geosciences and Natural Resources (BGR) v německém Hannoveru. Hlavním tématem jednání bylo seznámení s rozvojem informatiky v evropských i světových geologických službách, porovnání hlavních trendů vývoje, výzkumu a národních priorit, výměna know-how postupů při budování a správě geovědních informačních systémů i zkušeností z vývoje a implementace technologií. Kvůli limitovaným možnostem hlubší diskuse důležitých technických problémů a pro posílení regionální spolupráce bylo dohodnuto po vzoru GIC Nordic Group vytvořit Geoscience Information Consortium Central Europe (CE-GIC). Členy jsou geologické služby z Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Polska a Chorvatska. První jednání zástupců – vedoucích koncepčních pracovníků v geoinformatice, technických odborníků, GIS specialistů, programátorů a dalších specialistů – se konalo v červnu v Budapešti (Čápová – Kondrová – Čoupek – Binko 2015). Další spolupráce, zejména při přípravě příhraničních projektů a seminářů, bude pokračovat v roce 2016. V roce 2015 se ČGS rovněž podílela na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, ERANET) a na tvorbě koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky v rámci pracovní skupiny SIEG EGS (Spatial Information Expert Group) a iniciativy EGDI-Bridge. 7.5. Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS Výzkum využití nástrojů pro správu, zpracování a modelování 3D geovědních dat v GIS (Kondrová – Krejčí 2015, 2015a) se zaměřil především na založení Národní 3D geologické databáze GEOČR3D, která by sloužila jako datový zdroj pro vytváření geologických modelů i jako úložiště již vytvořených modelů, které lze následně vizualizovat. V rámci disertační práce byl vytvořen konceptuální a logický model této databáze jakožto nadstavby k existujícímu informačnímu systému ČGS (Kondrová 2015) a navržen metadatový profil pro popis 3D geologických modelů. V roce 2015 byly v ČGS uspořádány dva semináře s cílem zahájit interní diskuse napříč organizací k tématu 3D geologického modelování a zvýšit povědomí o činnostech a projektech, které se tímto tématem zabývají. V rámci prvního semináře proběhla prvotní

93

inventarizace minulých i plánovaných aktivit s výstupy ve formě 3D modelů, která by v budoucnu měla sloužit jako základ jejich metadatového popisu. V říjnu 2015 pořádala ČGS třídenní workshop evropské akce COST Sub-Urban, tematicky zaměřené na vytváření 3D geologických modelů podzemí měst a jejich zahrnutí do procesů územního plánování evropských měst. Workshopu s názvem Good practice workflows and tools for integrated urban subsurface modelling se zúčastnilo 35 zástupců geologických služeb, magistrátů měst a univerzit z devatenácti zemí Evropy (Jelének – Kondrová – Karenová 2015). Projekt bude pokračovat do dubna 2017 a jedním z jeho hlavních výstupů budou příklady nejlepší praxe z několika evropských měst a návody týkající se vytváření i možného využití 3D geologických modelů. Významným způsobem se v roce 2015 posunula důležitost 3D modelování v rámci činností ČGS, neboť ČGS získala projekt na 3D modelování sedmi vybraných lokalit pro podzemní ukládání radioaktivního odpadu od SÚRAO. Tato zakázka umožnila pořízení dvou licencí profesionálního modelovacího softwaru MOVE určeného pro geology. Výběru softwaru předcházela rozsáhlá rešerše existujících softwarových řešení, která shrnovala jejich vlastnosti, funkce a finanční dostupnost vzhledem k požadavkům zmíněného projektu. Samotná rešerše je nejaktuálnějším materiálem podávajícím kompletní přehled o aktuální situaci na trhu se 3D geologickými modelovacími softwary. Tato zpráva byla jako jeden z dílčích výsledků projektu předána zadavateli. V rámci prací na modelování sedmi lokalit byla do současné doby kompletně vymodelována a spoluřešitelům projektu předána první oblast „Čertovka“. V současné době pokračují práce na modelování druhé lokality „Kraví hora“. Modely jsou zadavateli a spoluřešitelům dodávány v podobě 3D modelu sahajícího do průměrné hloubky 1500 m pod povrch a dále v podobě horizontálních řezů po 100 metrech. Publikovaná literatura Ostatní výsledky Fifernová, M. – Vajskebrová, M. – Svítil, R. – Fiferna, P. – Šedinová, E. (2015): Geologické zajímavosti ČR, poster. 1 s. – MS odbor 740. Kondrová, L. – Krejčí, Z. (2015): GEOCR3D – Geology of the Czech Republic in 3D, poster. 1 s. – MS odbor 740. Kondrová, L. – Krejčí, Z. (2015a): GEOČR3D – Geologie ČR ve 3D, poster. 1 s. – MS odbor 740. Software Čoupek, P. – Skarková, H. – Pospíšil, V. – Čápová, D. – Sedláček, J. (2015a): Minerals Intelligence Network for Europe (Minerals4EU) – Czech data service with Czech mineral resources. Praha. Dostupné z URL http://m4eu.geology.cz/m4eu/services/m4eu?service=WFS&request=GetCapabilities. Kramolišová, P. – Moravcová, O. – Kafka, Š. – Čápová, D. – Kondrová, L. – Šedinová, E. (2015): Prospecting Secondary raw materials in the Urban mine and Mining wastes Metadata catalogue. Praha. Dostupné z URL http://prosum.geology.cz/. Moravcová, O. – Svítil, R. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Šedinová, E. – Karbušická, S. (v tiskuc): Rozcestník datových zdrojů ČGS – webová stránka. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/extranet/vav/informacni-systemy/data/datove-zdroje. Skarková, H. – Čurda, J. – Paleček, M. (2015): Interaktivní mapa posudkové a expertní činnosti SOG. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/posudky-SOG.

94

Uspořádání (zorganizování) workshopu Čápová, D. – Kondrová, L. – Čoupek, P. (2015): OneGeology – OneGeology-Europe Plus Workshop. Praha. Jelének, J. – Kondrová, L. – Karenová, J. (2015): Good practice workflows and tools for integrated urban subsurface modelling. Praha. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Fifernová, M. – Svítil, R. – Vajskebrová, M. (2015b): Geologické zajímavosti České republiky. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. Sborník abstrakt, s. 30. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Čoupek, P. – Krejčí, Z. (2015a): Mente et Malleo et INSPIRE – 95 years with geological data, 7 years with INSPIRE at the Czech Geological Survey. In: Joint Research Centre: INSPIRE Geospatial World Forum 2015 Proceedings online, http://geospatialworldforum.org/speaker/bio-abstratct.asp?id=gwf2015A230, s. 1. – European Commission & Geospatial media + communications; Lisboa. Sidorinová, T. – Svítil, R. – Bokr, P. (2015): Fotoarchiv České geologické služby. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 2015. Sborník abstrakt, s. 96. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Brno. ISBN 978-80-210-7980-9 . Skarková, H. – Čurda, J. (2015): Aplikace pro správu oblastních geologů. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 2015. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Štrupl, V. – Staněk, F. (2015): Využití digitálního modelu odvalů po těžbě antimonových rud v Milešově k hodnocení environmentálních rizik. In: Jana Zapletalová: Přírodní rizika a jejich sociální důsledky. Sborník abstraktů z 10. mezinárodní geografické konference CONGEO´15, 44–46. – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. Brno. ISBN 978-80-86407-53-1. Vajskebrová, M. (2015): Geologické zajímavosti České republiky pro každého, s informacemi dostupnými i v přírodě. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. Sborník abstrakt, s. 108. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Článek v populárně naučných periodikách a v denním tisku Krejčí, Z. – Paleček, M. – Pospíšil, V. (v tisku): Mapový server České geologické služby. – Vesmír. Disertační práce Kondrová, L. (2015): Datový model pro 3D modelování geologické stavby území České republiky. Disertační práce, 130 s. – MS odbor 740 . Zpráva (závěrečná)

95

Čápová, D. – Cassard, D. – Šinigoj, J. – Bertrand, G. – Tertre, F. – Tellez-Arenas, A. – Schjoth, F. – Tulstrup, J. – Heijboer, T. – Vuollo, J. – Gruijters, S. – Schubert, C. – Tomas, R. (2015a): Minerals4EU – WP5: The EU-MKDP: specification of the system. Deliverable 5.2. Závěrečná zpráva, 32 s. – MS https://vyvi-some2.vy-verkko.fi/gtk/Minerals4EU/Deliverables. Čápová, D. – Serrano, J. – Cassard, D. – Šinigoj, J. – Bertrand, G. – Tertre, F. (2015b): Minerals4EU – WP5: Overview of data possibly served by the EU-MKDP and the metadata system. Deliverable D5.1. Závěrečná zpráva, 24 s. – MS https://vyvi-some2.vy-verkko.fi/gtk/Minerals4EU/Deliverables. Čápová, D. – Binko, R. – Sedláček, J. Ing. – Čoupek, P. – Krejčí, Z. (2015c): Vývoj technické, databázové a aplikační infrastruktury pro efektivní vytváření, zpřístupnění a zabezpečení informací registru starých důlních děl a podkladů pro šetření starých důlních děl. Závěrečná zpráva, 134 s. – MS Česká geologická služba. Praha. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Gürtlerová, P. – Čoupek, P. – Skarková, H. (2015): Implementace evropské směrnice inspire v ČGS. Zpráva o řešení projektu 342500 za rok 2014. Závěrečná zpráva, 16 s. – MS Česká geologická služba. Praha. Svítil, R. – Binko, R. – Moravcová, O. – Froňková, K. – Sidorinová, T. (2015g): Roční zpráva 'Rozvoj informačního www portálu ČGS' za rok 2014. Závěrečná zpráva, 14 s. – MS Česká geologická služba. Praha. Štědrá, V. – Soejono, I. – Paleček, M. – Rajchl, M. – Vrána, S. – Štor, T. – Karous, M. – Nikl, P. (2015a): Nezávislé vyhodnocení tektonických poměrů v užší lokalitě jaderné elektrárny Temelín. – Závěrečná hodnotící zpráva projektu. Závěrečná zpráva, 69 s. – MS SÚJB, Česká geologická služba. Praha. Přednáška Čápová, D. – Kondrová, L. – Čoupek, P. – Binko R. (2015): Czech Geological Survey – Division of Informatics in the Czech Geological Survey. Janderková, J. – Sedláček, J. (2015): Půdotvorné substráty v půdních mapách v měřítku 1 : 50 000. In: Šarapatka, B. – Bednář, M., ed.: Česká a slovenská pedologie v Mezinárodním roce půd. Deštné v Orlických horách 9.–11.9.2015. ISBN 978-80-244-4802-2. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Krejčí, Z. – Čoupek, P. (2015b): Mente et Malleo et INSPIRE – 95 years with geological data, 7 years with INSPIRE at the Czech Geological Survey. 27.5.2015. INSPIRE Geospatial World Forum 2015, Lisbon Congress Centre, Portugalsko. Kramolišová, P. – Čápová, D. (2015): Metadata System for Minerals4EU. 17.3.2015. Bled, Slovinsko. Štrupl, V. – Staněk, F. (2015): Využití digitálního modelu odvalů po těžbě antimonových rud v Milešově k hodnocení environmentálních rizik. 25.8.2015. Ostrava. Štrupl, V. (2015): Nové webové mapové aplikace České geologické služby. 13.4.2015, 14.4.2015, 20.4.2015. Praha, Brno. Štrupl, V. (2015a): Nové webové mapové aplikace ČGS. 2.4.2015. Kurdějov. 8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu Zpracovala: Hana Breiterová a kol.

96

Abstrakt Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je zajištění snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně metadatových propojených informací. Součástí jsou rovněž laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů.

8.1. Zajištění přístupu k vědeckým informačním zdrojům Zdroje pro poskytování informačních služeb lze všeobecně rozdělit na interní a externí. Zajištění přístupu k vědeckým informačním zdrojům probíhá v několika rovinách. Jde o zdroje zpřístupňované prostřednictvím informačních služeb z fondů knihovny, archivů a sbírek, popřípadě nákupem externích databází a dále zdroje, které jsou produktem vydavatelské činnosti České geologické služby. Interní informační zdroje Za zdroje interní jsou považovány fondy knihovní, archivní a sbírkové, které jsou k dispozici uživatelům ve studovnách a badatelnách České geologické služby. Všechny fondy jsou evidovány v katalozích a databázích a zpřístupněny pomocí on-line přístupných vyhledávacích aplikací. Knihovní zdroje. Nové přírůstky jsou průběžně zpracovávány do fondů knihovny, probíhá i masivní retrospektivní zpracování starších fondů knihovny v Praze (periodika, monografie) i pobočky v Brně. V roce 2015 došlo k významné změně ve standardech zpracování bibliografických záznamů. Stávající katalogizační pravidla AACR2, která podporovala formáty UNIMARC i MARC21, se přestávají používat. Od poloviny roku 2015 jsou nové záznamy zpracovávány podle nových pravidel RDA, která podporují pouze formát MARC21. Vzhledem k tomu, že záznamy v knihovně ČGS byly zpracovávány podle standardů AACR2/UNIMARC, musela být připravena a provedena konverze knihovních katalogů do formátu MARC21. Konverze proběhla v říjnu, v podstatě okamžitě přešla knihovna na katalogizaci podle pravidel RDA. Tím zůstala zachována kontinuita spolupráce se souborným katalogem NK, kterou považujeme za zcela zásadní. V souvislosti se změnou formátu jsme museli vyřešit i webový katalog. Byl zakoupen a nasazen webový katalog Carmen, který poskytuje čtenářům on-line objednávky dokumentů, rezervaci knih, vytvoření čtenářského konta. Nákup nových katalogizačních modulů i webového katalogu byl financován z programu VISK 3 Ministerstva kultury ČR. Knihovní dokumenty jsou následně zpracovávány bibliografy, kteří na základě obsahové analýzy zpracovávají články v periodikách, sbornících a knihách do odborných článkových databází. V současné době jsou čtenářům k dispozici dvě článkové databáze – geologická a environmentální. Geologická článková bibliografie je navíc průběžně doplňována o záznamy, které jsou dosud v tištěné podobě. Databáze jsou následně k dispozici všem uživatelům na internetu. Významným informačním zdrojem je též Národní geovědní bibliografie, která je výsledkem spolupráce několika geovědních institucí a sdružuje v jednom vyhledávacím rozhraní

97

záznamy o publikační aktivitě jejich pracovníků. Datový sklad je průběžně doplňován údaji z České geologické služby, ústavů Akademie věd (Geologický, Geofyzikální, Struktury a mechaniky hornin a Geoniky), Přírodovědeckých fakult UK a MU a Národního muzea a Moravského zemského muzea. Archivní fondy. V průběhu roku 2015 bylo do archivních fondů zařazeno přes 3500 přírůstků nepublikovaných dokumentů (závěrečných zpráv) z geologických průzkumů. Šlo zejména o dokumenty odevzdané do archivu Geofondu fyzickými a právnickými osobami podle geologického zákona č.62/1988; další část tvořily dokumenty z převzatých starších zdrojů a zprávy s výsledky vlastní odborné činnosti ČGS. Základní údaje o všech přijatých zprávách byly zpracovány formou anotačních záznamů do archivní databáze ASGI a zpřístupněny pro on-line vyhledáváni na webovém portále a pro prezenční výpůjčku badatelům. Zároveň byly vybrané dokumenty předány k dalšímu zpracování do odborných registrů geologického informačního systému. Průběžně probíhaly rovněž práce spočívající v revizi a doplňování dat a související se sloučením dříve samostatných archivních databází fondů ČGS a archivu Geofondu. S podporou několika projektů byla na vlastních pracovištích prováděna systematická digitalizace archivních fondů. Digitální archiv zpráv a posudků obsahuje v současnosti již na tři miliony stránek textů a grafických příloh a je využíván jako efektivní informační zdroj pro odborné úkoly řešené ČGS a zároveň slouží i pro zpřístupnění archivních dokumentů širší veřejnosti. V roce 2015 byly digitalizovány kromě jiného nejstarší závěrečné zprávy fondu zásob, které jsou uloženy na pracovišti v Kutné Hoře a řada dalších obsahově hodnotných zpráv z průzkumů ložisek. Návaznou etapou pokračovalo též vyhodnocení, zpracování a digitalizace vybraných báňských mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR – Šanderová (v tisku) a Šanderová, Hrdlovicsová (v tisku). V roce 2015 pokračovaly práce na interním projektu Návrh koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS – reskartace a nové uložení lokalitních paleontologických sběrů a sanace kolekce doc. J. Sekyry v Lužné u Rakovníka. Ještě nezpracované archiválie byly ve spolupráci s dr. J. Šebestou roztříděny a připraveny k dalšímu zpracování. Postupně byla naskenována a zpracována část sbírky tištěných map především z vysokohorských oblastí světa. Tyto, ale i ostatní zpracované mapy budou postupně přístupné pomocí internetové databáze geovědních map Archivu ČGS. Pozornost byla věnována i různorodé a často unikátní fotografické dokumentaci. Kromě skenování fotografií bylo potřeba řešit i nestandardní velkoformátové fotografie anebo fotografický materiál nalepený na skle. Zpracovaný fotografický materiál bude v průběhu roku 2016 přístupný prostřednictvím aplikace Fotoarchiv ČGS. V roce 2015 byly vytvořeny internetové stránky věnované doc. J. Sekyrovi a archivní pozůstalost tvoří jejich součást. Protože jde o obsáhlý a různorodý archivní materiál, předpokládá se, že projekt bude dále pokračovat i v roce 2016. V rámci interního projektu Rekonstrukce geologické stavby území Čech, Moravy a Slezska se podařilo zpracovat soubor digitalizovaných rukopisných geologických map, zakreslených v odvozených topografických sekcích Františkova 2. vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800. Tyto digitalizované soubory byly metodikou georeferencování transformované do geologické vrstvy v rámci jednotného souřadného systému pro historická území Čech, Moravy a Slezska. Stejnou metodikou byl zpracován i soubor odvozených „speciálek“ (měřítko 1 : 144 000) pro území Čech z druhé poloviny 19. století. Projekt si také všímal doprovodných informací vztahujících se ke zpracovaným mapovým dokumentům (určení autorství jednotlivých listů map, časového zařazení mapování na jednotlivých listech a vytvoření překladového německo-českého slovníku názvů místního označení mapových sekcí). V červnu 2015 byly výsledky toho projektu představeny na 13th International Symposium/13. „Erbe“ – Symposium Cultural Heritage in Geosciences, Mining and

98

Metallurgy Libraries – Achives – Museums, konaném v Banské Štiavnici (Čejchanová – Kondrová v tisku). Tento příspěvek, formou článku, bude zahrnut do sborníku sympozia, který má vyjít do konce roku 2015. Předpokládá se, že do konce roku budou výsledky projektu přístupny v mapovém portálu ČGS v interaktivní zobrazovací aplikaci, vytvořené pro tyto účely. Interní projekt Údržba a rozvoj digitálního archivu ČGS pokračoval v roce 2015 pracemi na budování centrálního datového skladu ČGS a umožnění dlouhodobého uchovávání a zpřístupnění všech mapových dokumentů v rámci organizace. Pokračovaly práce na jednotné databázové platformě Digitálního mapového archivu (DMA), která obsahuje geovědní mapový fond Archivu ČGS a fondy báňských map Archivu v Kutné Hoře. Práce se prolínaly s aktivitami v rámci projektu Vývoj technické, databázové a aplikační infrastruktury (viz kap. 7). Pracovníci sbírek a hmotné dokumentace zajišťovali vedle servisu badatelům a odborné veřejnosti i v roce 2015 průběžné zpracování přírůstků a zpřístupnění unikátního geologického materiálu, získaného pracovníky České geologické služby nebo převzatého z průzkumů prováděných jinými organizacemi. Svým rozsahem se tyto fondy řadí k nejrozsáhlejším v České republice a svou hodnotou ke světově významným, často navštěvovaným zahraničními badateli. V návaznosti na vypracovanou koncepci skladového hospodářství v depozitářích v Lužné u Rakovníka i v roce 2015 probíhal projekt „Návrh koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS – reskartace a nové uložení lokalitních paleontologických sběrů a sanace kolekce J. Sekyry v Lužné u Rakovníka“. Pracovníci sbírek koordinovali tento projekt a především se podíleli na záchraně a odborném zpracování obsáhlé geologické sbírky dr. J. Sekyry. V roce 2015 byl protříděný materiál přestěhován do nových, temperovaných prostor objektu č. 5 v Lužné a probíhají práce na jeho fyzické katalogizaci. V roce 2016 je plánováno jeho databázové zpracování (PC katalogizace) s cílem připravit přihlášení takto zpracovaného materiálu do Centrální evidence sbírek MK ČR. Paralelně probíhaly reskartace lokalitního paleontologického materiálu v objektu č. 9 v Lužné, především pak materiálu Č. Bůžka a J. Soukupa, P. Čtyrokého, ale i J. Kříže, R. Horného a I. Chlupáče, O. Fejfara a M. Proška. Probíhala rovněž oficiální bilaterální spolupráce se sbírkami Geologische Bundesanstalt ve Vídni (Laibl et al. 2015). Informace o geologickém materiálu uchovávaném ve sbírkách a skladech hmotné dokumentace České geologické služby jsou on-line dostupné formou databázových aplikací na stránkách Informačního portálu ČGS www.geology.cz a v průběžně doplňované aplikaci Virtuální muzeum ČGS přístupné na http://muzeum.geology.cz/. Kromě toho nabízí Česká geologická služba veřejnosti volně přístupnou geologickou expozici v přízemí hlavní budovy v Praze na Klárově. U paleontologických a mineralogických kolekcí muzejní povahy podléhá režim jejich uchovávání zpřísněným podmínkám daným právními předpisy (zákon 122/2000 Sb. novelizovaný zákonem 303/2013 Sb. a následná ustanovení). Odborní a techničtí pracovníci sbírek se rovněž podíleli na řešení dalších částí strategického plánu výzkumu řešením projektů a přímou účastí na výzkumu formou publikačních výstupů (pět článků v časopisech s IF a další recenzované výstupy; viz kap. 2. Globální změny). Hmotná dokumentace odebraná z vrtů provedených na území ČR je pro odbornou veřejnost zpřístupňována v externích skladech hmotné dokumentace ČGS v Kamenné, Chotěboři, Jílovém a Lužné, kde je možno prezenčně studovat, popř. odebírat vzorky z uloženého materiálu. Fondy jsou průběžně doplňovány o nové přírůstky ze skartací. Záznamy o uchovávaných vrtných jádrech a vzorcích jsou dostupné on-line v příslušných aplikacích na webovém portálu ČGS. V roce 2015 byl řešen interní projekt, jehož hlavním cílem byla evidence a trvalá úschova hmotné dokumentace předané regionálním muzeem v Teplicích. Tento soubor vzorků dokumentuje významné geologické skutečnosti se značnou vědeckou hodnotou a je trvale

99

uchováván v souladu s vyhláškou MŽP o geologické dokumentaci. Vzorky, situované do oblastí podkrušnohorských pánví, jsou převážně dokladové vzorky vztahující se k archivní dokumentaci uložené v archivu Geofond ČGS (Donát v tisku). Pokračoval další rozvoj databáze pro evidenci publikační aktivity pracovníků ČGS GeoPub podle připomínek uživatelů a administrátorů. Tato databáze je k dispozici na internetu a záznamy v ní obsažené jsou importovány do Národní geovědní bibliografie. Školení a metodická pomoc administrátorů s prací v aplikaci probíhala v roce 2015 podle potřeby pracovníků ČGS. Externí informační zdroje Přístupy do licencovaných externích zdrojů jsou financovány pomocí projektů MŠMT (Informace – základ výzkumu). Jedná se o citační a plnotextové (článkové) databáze. Česká geologická služba je členem několika konsorcií, které byly pro přístupy k elektronickým informačním zdrojům vytvořeny. O administraci se stará knihovna ČGS. Podařilo se zajistit pokračování v přístupech ke zdrojům SpringerLink, Willey, Science Direct a Scopus (projekt řešený Národní technickou knihovnou a firmou Suweco) a GeoRef a GeoScienceWorld (projekt řešený Univerzitou Karlovou). K dispozici je také Web of Knowledge (projekt řešený KNAV ČR).

8.2. Rozvoj laboratoří 8.2.1. Centrální laboratoř Praha Centrální laboratoř se podílí na výzkumu zpracováváním chemických analýz, potřebných pro řešení úkolů a projektů financovaných ČGS, z grantů MŽP, Grantové agentury ČR či Evropské unie. Od roku 1993 je Centrální laboratoř akreditována Českým institutem pro akreditaci podle normy ČSN EN ISO 17025. Poslední reakreditace ze září 2012 je platná do 2.10.2017. Výsledky akreditovaných výstupů mají platnost ve všech zemích Evropské unie. V rámci akreditací má Centrální laboratoř zpracován systém jakosti, který je popsán v Příručce kvality, v Konfirmačních postupech přístrojů a v Metrologickém řádu laboratoře. Používané metody jsou dokumentovány v Metodických listech. Předmětem akreditace je anorganická analýza geologických materiálů a anorganické rozbory povrchových vod. V Centrální laboratoři ČGS se provádějí kompletní analýzy různých typů povrchových a srážkových vod. Analytické metody používané k analýzám vod jsou dlouhodobě odzkoušeny v odborných programech ČGS, které monitorují stav vybraných povodí na území České republiky. Centrální laboratoř se rovněž zabývá anorganickými rozbory speciálních materiálů, jako je např. dřevo, rašelina, jehličí, listí. Vzhledem k tomu, že Centrální laboratoř je akreditovaná, zpracovává vzorky podle předem schválených postupů, uvedených v Příručce kvality nebo v Metodických listech. Centrální laboratoř nabízí pro analýzy pevných vzorků tato stanovení: SiO2, TiO2, Fe2O3, FeO, Al2O3, SrO, BaO, Li2O, MnO, CaO, MgO, Na2O, K2O, P2O5, vlhkost, vázanou vodu, Cnekarb, CO2, Ctot, Stot, F, ztrátu žíháním. Všechny tyto složky jsou zahrnuty do silikátové analýzy. Laboratoř nabízí tři typy silikátových analýz – celkovou, zjednodušenou a technickou. Tyto analýzy se od sebe liší jak počtem analyzovaných složek, tak celkovou sumou všech komponentů. Na přístroji ICP-MS nebo FAAS se stanovuje většina stopových prvků. Kromě toho se na ICP-MS měří skupina prvků vzácných zemin.

100

Metodou rentgenové spektrometrie bez rozkladu vzorku z tablet se stanovuje 14 stopových prvků: Sn, Nb, Y, Cr, Zn, Cu, Ni, Pb, As, Mo, Zr, Sr, U, Rb. K těmto prvkům lze přidat stanovení Ti, V, Bi, Th nebo W. Pro analýzy pevných vzorků Centrální laboratoř používá tyto přístroje: plamenový AA spektrometr Perkin-Elmer AAnalyst 100 a AAnalyst 200, hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem XSeries II, rtuťový analyzátor AMA 254, analyzátory Eltra CS 500, moderní zařízení na přípravu deionizované vody, vlnově disperzní rentgenový spektrometr firmy ARL, typ 9400 Advant XP, moderní automatické titrátory, pX-metr firmy Radiometer. Celková analýza vod zahrnuje tato stanovení: Li, Na, K, NH4, Mg, Ca, Mn, Zn, Fe, Al, SiO2, pH, F, Cl, NO3, HCO3, SO4, konduktivitu. Ze stopových prvků v koncentracích µg/l se stanovuje Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Hg. Na rozbory vod je laboratoř vybavena těmito přístroji: pH metrem firmy Radelkis, pXmetrem, konduktometrem, rtuťovým analyzátorem AMA 254, absorpčním fotometrem Perkin-Elmer Hitachi 200 a Lambda 25, iontovým chromatografem s vodivostní detekcí Alltech 630, plamenovým AA spektrometrem Perkin-Elmer AAnalyst 100 a AAnalyst 200, AA spektrometrem s elektrotermickou atomizací Perkin Elmer AAnalyst 700, hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem XSeries II. V roce 2015 byla hlavní náplní práce pro grantové i interní úkoly pracovníků ČGS. Výsledky měření jsou zpracovávány Jednotným integrovaným zpracováním analytických dat a jejich síťově orientovanou databázovou správou – Personal III, což umožňuje vyhovět požadavkům geologů na dodávání výsledků analýz v elektronické podobě. Rovněž to usnadňuje přenos dat do centrální databáze a jejich propojení s geologickými údaji, které se daného vzorku týkají. Elektronické zpracování dat také vyhovuje požadavkům, vyplývajícím z akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz na jednotlivých pracovištích (regulační diagramy apod.). Dodržování systému jakosti je pravidelně kontrolováno dozorovými návštěvami pracovníků ČIA. 8.2.2. Centrální laboratoř Brno (CLB) – organická a plynová geochemie Centrální laboratoř České geologické služby v Brně provádí analýzy organických látek v horninách a půdách, ropných látek a plynů. Od roku 2013 má laboratoř akreditované 3 metody: analýzu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), plynů, organického a minerálního uhlíku a síry, které jsou nejvíce žádané. Pro environmentální studie a mapování jsou prováděny analýzy perzistentních organických polutantů (POP), které vedle PAH zahrnují také polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorované polutanty (OCP). Využívá se přitom metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a detektorem elektronového záchytu (GC-MS a GC-ECD). Dále jsou zkoumány těkavé organické látky (TOL) za použití termální desorpce statické parní fáze. Výsledky jsou využity pro hodnocení ekologických rizik a geochemickou dokumentaci v rámci mapování, kde jsou rozlišovány antropogenní zdroje znečištění od přírodního pozadí. Vybrané metody byly použity také pro hodnocení znečištění ovzduší perzistentními organickými látkami na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Pro zakázky v rámci průzkumu na ropu a plyn jsou využívány metody odrazové a fluorescenční mikroskopie, pomocí kterých je identifikován biologický původ organické hmoty v horninách a určována tepelná zralost hornin. V extraktech hornin a ropách jsou analyzovány biomarkery, geochemické fosilie, které umožňují posuzovat genetickou příbuznost fluid s určitými sedimentárními horninami a také zkoumat vývoj biodiverzity a paleoklima. Pro hodnocení hermetičnosti podzemních zásobníků plynu, monitorování nekontrolovaného výstupu důlních plynů a plynů v likvidovaných vrtech je měřeno jejich chemické složení

101

plynovou chromatografií a ve spolupráci s izotopovou laboratoří ČGS izotopové složení uhlíku metanu, etanu a oxidu uhličitého. Povrchové výstupy skleníkových plynů (metanu a CO2) a těkavých látek jsou měřeny terénním přístrojem Ecoprobe 5. Používané přístrojové vybavení sestává z plynových a kapalinových chromatografů, plynového chromatografu s hmotnostní detekcí (vše Agilent), elementárního analyzátoru ELTRA (organický a minerální uhlík, síra), mikroskopu-fotometru Leitz MPV-II. V roce 2015 laboratoř prováděla analýzy pro regionální úkoly, granty a zakázky. Výsledky jsou předávány formou tištěných protokolů i elektronicky v souladu s požadavky akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz.

8.3. Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury Webové mapové aplikace V rámci projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě vytvořila Česká geologická služba v období od září 2014 do září 2015 webovou mapovou aplikaci Geologické zajímavosti České republiky (http://mapy.geology.cz/zajimavosti), viz Svítil et al. (2015c). Aplikace funguje nezávisle na použitém operačním systému, prohlížeči a zařízení. Ke svému fungování vyžaduje (kromě moderního webového prohlížeče) připojení k internetu. Naopak nevyžaduje žádné speciální doplňky (pluginy). Chová se responzivně, tedy přizpůsobí se velikosti displeje uživatelova zařízení. Po technické stránce webová aplikace využívá javaskriptové API firmy Esri. Pro zrychlení načítání aplikace bylo vytvořeno kompaktní lokální sestavení (build) toho API pomocí nástroje ArcGIS API for JavaSkript Web Optimizer (viz http://jso.arcgis.com/), které je umístěno na serveru ČGS. Aplikace je tvořena jedinou statickou HTML stránkou, přičemž nevyžaduje na webovém serveru žádné speciální skripty či nastavení. Pro urychlení načtení aplikace jsou soubory s kaskádovými styly (CSS) a javaskriptem (JS) minifikovány, takže se načítá menší objem dat. Po funkční stránce aplikace umožňuje zobrazení bodových, liniových a polygonových feature vrstev z mapových služeb ČGS. Tyto vrstvy jsou zobrazeny nad základní mapou a ortofotomapou (leteckou mapou) poskytovanou mapovou službou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Všechny využívané mapové služby jsou v souřadnicovém systému S-JTSK. Po kliknutí na zvolený objekt v mapové vrstvě se zobrazí informační okno s informacemi o objektu včetně případné fotografie načtené z fotoarchivu ČGS. Obsah mapových oken lze definovat pro každou mapovou službu zvlášť s tím, že pokud uživatel jedním klikem či dotykem vybere více objektů (překrývající se či příliš „nahuštěné objekty“), zobrazí se v okně jejich seznam a uživatel si vybere konkrétní jeden objekt. Vedle této základní služby uživatelé mohou uživatelé využít následující nástroje: – Přesná lokalizace polohy (pokud ji prohlížeč/zařízení poskytuje). Pokud je tato lokalizace provedena, uživateli se vyznačí jeho poloha v mapě a současně se začne ve všech informacích o objektech zobrazovat vzdušná vzdálenost k tomuto objektu. – Zobrazení legendy. Legenda se zobrazuje pro ty vrstvy, jejichž zobrazování v mapě je zapnuto, a v případě služby Geologických zajímavostí pouze pro ty kategorie objektů v každé vrstvě, které ve službě reálně existují (např. pokud neexistuje žádný bodový geopark, nezobrazí se bodová verze jeho značky). – Měření vzdáleností, ploch a zeměpisných souřadnic.

102

– Uložení oblíbených míst v mapě (informace se ukládá do webového úložiště prohlížeče, eventuálně do cookies). – Vyhledávání v názvech objektů (pouze pro vrstvu Geologické zajímavosti) včetně možnosti filtrování podle kategorií a našeptavače. Ortofotomapu lze plynule roztahovat zleva doprava, což umožňuje podrobně si prohlédnout stejné místo na topografické mapě i leteckém snímku. Fotoarchiv V červenci 2015 byla po řadě odkladů zprovozněna na samostatné doméně nová prohlížecí a nová vkládací a editační aplikace Fotoarchivu ČGS (http://fotoarchiv.geology.cz). Aplikace běží nad novou databází. Během roku 2015 byly dořešeny problémy s převodem dat (zejména konverze starých kódovníků na nové) a vyřešeny problémy se schvalováním fotografií a výkonem aplikace. Mezi významná zlepšení oproti staré vkládací aplikaci patří schopnost aplikace načítat a zpracovávat údaje z EXIFu (metadata ke snímku), takže u digitálně pořízených fotografií je automaticky vyplněno datum pořízení a také (v případě, že to fotoaparát podporuje) lokalizace fotografie z GPS. Snímky vložené pracovníky ČGS jsou automaticky tzv. předschválené, což umožňuje jejich okamžité zobrazení veřejnosti. Aplikace pro projekty Po dořešení způsobu práce s informacemi o financování projektů byla dokončena editační i prohlížecí aplikace na evidenci pro zobrazování, zadávání a správu informací o projektech České geologické služby napojená na novou databázi projektů (viz Pospíšil et al. 2015, 2015a). Do nové databáze byly převedeny informace o projektech ze staré databáze a následně ručně zrevidovány a kategorizovány podle požadavků nové aplikace. Aplikace umožňuje exporty dat v XML formátu, které jsou využity pro automatické generování seznamů projektů na portálových stránkách (např. www.geology.cz/extranet/vav/projekty/regionalni-geologie). Stávající aplikace České geologické služby, které pracují s informacemi o projektech (např. Měsíční hlášení, Plánování kapacit apod.) jsou následně přepojovány na novou databázi projektů. Nový intranet Během roku 2015 byl vytvořen nový Intranet České geologické služby (http://www.geology.cz/interni; Svítil et al. 2015e). Cílem bylo vytvořit responzivní stránky s přehlednější navigací a modernější grafickou úpravou. Po obsahové stránce jsme intranet oprostili od duplicitních a irelevantních informací a výrazně vylepšili možnosti vyhledávání interních předpisů ČGS. Obsah nového intranetu je členěn do sekcí Návody, Administrativa, Interní dokumenty, Interní služby, Projekty a činnosti, Organizační struktura. Pro účely seznamů zápisů z jednání a interní legislativy ČGS byly rozšířeny možnosti dosavadních portálových položek, které nyní umožňují snadnou tvorbu rozbalovacích seznamů (např. seznam zápisů z jednání členěný po rocích, kdy se zápisy z daného roku objeví po kliknutí na nadpis s daným rokem). Anglický extranet – Informační portál ČGS

103

Byl spuštěn anglický tematický přehled (rozcestník) veřejných webových aplikací (http://applications.geology.cz; Svítil et al. 2015b) jako ekvivalent českého a byl výrazně upgradován anglický přehled mapových aplikací (http://maps.geology.cz). Anglický tematický seznam webových mapových služeb WMS byl doplněn o další témata. Český extranet – Informační portál ČGS Na českém extranetu byly zveřejněny stránky o mezinárodních projektech a zahraniční spolupráci. Během roku byl doplňován a upravován tematický přehled (rozcestník) webových aplikací. Seznam webových mapových služeb (wms) byl doplněn o další témata. Jednotlivé položky všech seznamů a přehledů aplikací a služeb byly pak v průběhu roku denně automaticky aktualizovány z metadatového katalogu ČGS. Využití Metainformačního systému (on-line generování přehledů a informací) V roce 2015 byla na základě poznatků z provozu dále vylepšována v předchozím roce provedená výrazná úprava Metadatového katalogu ČGS http://micka.geology.cz/, která umožňuje jeho využití pro automatické generování tematických přehledů aplikací, služeb a datových zdrojů na Informačním portále ČGS pomocí XML exportů z Metadatového katalogu. Tato technologie umožnila výrazně efektivnější zobrazování metainformací o poskytovaných informačních zdrojích uživatelům našeho webu. Nové rozcestníky aplikací současně významně usnadnily externím i interním uživatelům nalezení vhodné webové aplikace zpřístupňující data ČGS. Přehledy webových aplikací Po celý rok fungovaly na českém extranetu seznamy webových aplikací načítané z aktuálních metadat. V současné době se zobrazuje celkem 67 veřejně dostupných webových aplikací v deseti abecedních tematických seznamech. V seznamech se zveřejňuje pro každou aplikaci abstrakt, odkaz na kontaktní osobu, samotnou aplikaci, relevantní webovou stránku a další metadata. Během začátku roku byly zveřejněny všechny anglické verze těchto seznamů aplikací v návaznosti na revizi anglických verzí metadat, viz http://www.geology.cz/extranet-eng/services/web-applications http://applications.geology.cz. Na českém extranetu byl upravován a doplňován v minulém roce zveřejněný tematický rozcestník on-line aplikací ČGS (http://aplikace.geology.cz) a tematický rozcestník on-line mapových aplikací – „mapový rozcestník“(http://mapy.geology.cz). Byly doplněny některé nově vzniklé položky (chemismus podzemních vod, geologické zajímavosti atd.). Během tohoto roku byl připraven a spuštěn anglický rozcestník veřejných on-line aplikací na adrese applications.geology.cz. Byly vytvořeny a mezioborově připomínkovány anglické ekvivalenty jednotlivých geovědních témat i jednotlivých aplikací. Rozcestník byl testován a následně i propagován na anglickém extraktu. Přehled webových mapových služeb Probíhala správa automaticky generovaných seznamů webových mapových služeb wms (např. doplnění geovědních témat na českém i anglickém extraktu. Přehled datových zdrojů Pokračovaly práce na novém přehledu datových zdrojů ČGS, který bude automaticky generován z metadatového katalogu ČGS (viz kapitola 7.1.). Práce obsahovaly propracovávání technického řešení generování a zobrazovaní údajů a grafického řešení

104

prezentace na českém extranetu. V pracích se bude pokračovat v roce 2016, kdy plánujeme dokončení a zveřejnění. Stránky jednotlivých projektů Během roku 2015 byly vytvořeny 3 weby o projektech řešených Českou geologickou službou. – Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (http://www.geology.cz/repp-co2; viz Svítil et al. 2015d); – Hodnocení náchylnosti k sesouvání v hornatých částech Gruzie na příkladu ohrožených sídel, mezinárodní silnice a energovodů v municipalitě Dusheti (http://www.geology.cz/gruzie-spoluprace; viz Svítil et al. 2015e); – Josef Sekyra (http://www.geology.cz/sekyra; Polechová et al. 2015). Stránky projektů jsou od letošního roku vytvářeny jako responzivní, tj. přizpůsobí se velikosti displeje, na němž jsou zobrazeny, což usnadňuje používání webů uživatelům mobilních zařízení. Pro potřeby projektu R&Dialogue zřízeny dvě webové stránky se seznamem prezentací a s přihlašováním na závěrečnou konferenci a dále vytvořen webový dotazník k „Diskusnímu dokumentu Národního nízkouhlíkového panelu R&Dialogue“, viz https://www.survio.com/survey/d/M1T2M8Q7E9E3V9O6M. Průběžná údržba a aktualizace stránek Během roku 2015 byla zajišťována průběžná údržba a aktualizace více než 60 webových prezentací ČGS běžících na portále Oracle a dvou webů v publikačním systému Drupal (webu pro konferenci 27th International Meeting on Organic Geochemistry, spolupořádanou Českou geologickou službou, a hostovaného webu – na základě zakázky – mezinárodní organizace EneRG). Na základě požadavků správců jejich obsahu byly na některých webech provedeny významnější úpravy (například obsáhlejší aktualizace stránek projektu CO2NET-EAST, viz http://www.geology.cz/co2net-east/, a IGCP 594, viz http://www.geology.cz/igcp594; průběžné aktualizace informací o veřejných zakázkách a volných místech atd.). Průběžně byla sledována návštěvnost webů pomocí webové služby Google Analytics. Na měřených webech jsou průběžně aktualizovány měřící kódy, přičemž jejich nejnovější verze umožňuje i sledování sociodemografických charakteristik návštěvníků.

8.4. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu Propagační a popularizační činnost. Vydavatelství ČGS se zaměřuje na prezentaci činností a aktivit České geologické služby široké odborné a laické veřejnosti a na zpřístupňování informací a propagaci výsledků výzkumné činnosti specialistů ČGS. Tím ČGS současně plní jedno ze svých poslání, kterým je vzdělávání v geovědních disciplínách a v oblasti ochrany životního prostředí. Toto poslání je naplňováno řadou aktivit zaměřených na popularizaci věd o Zemi, určených pro děti i dospělé. Patří mezi ně i Dny otevřených dveří v ČGS. Publikace a mapy vydané Českou geologickou službou patří mezi velmi uznávané tituly v geologických vědách v České republice. V rámci Vydavatelství pokračuje standardizace přípravy a optimalizace technického řešení výroby publikací, map a digitálních produktů a jejich on-line zpřístupňování na Portále ČGS http://www.geology.cz/, http://www.geology.cz/zpravy, http://www.geology.cz/spec-papers, http://www.geology.cz/bulletin, http://www.geology.cz/sbornik. Vydavatelství ČGS pokračuje ve vydávání jednoho ze svých klíčových periodik Zprávy o geologických výzkumech, které je zařazeno do prestižní databáze Scopus, což přináší další zvýšení kreditu tohoto periodika. Z důvodu vyššího uživatelského komfortu byly vytvořeny

105

nové dvojjazyčné webové stránky (česky, anglicky), které splňují potřeby i těch nejnáročnějších uživatelů. Česká geologická služba rovněž vydává impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. Velmi významná je skutečnost, že obě periodika, tj. Zprávy o geologických výzkumech i Bulletin of Geosciences, vycházejí kromě tištěné verze i v elektronické podobě, a to v režimu Open Access. Pokračuje také vydávání jednotlivých listů Základní geologické mapy České republiky v měřítku 1 : 25 000 společně s textovými vysvětlivkami, které musí splňovat kritéria definovaná schválenou Směrnicí k sestavení geologických map. V roce 2015 vyšly tiskem mapové listy 25-144 Jablůnka, 25-231 Rožnov pod Radhoštěm, 25-142 Valašské Meziříčí a 25-141 Kelč. Mezi další významné vydané odborné tituly patří publikace: Evidence zásob ložisek nerostů České republiky. Ložiska nevyhrazených nerostů – Starý, J. – Novák, J. – Horáková, A. – Mojžíš, J. – Novák, J. ml.; Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky, Díl I - Rudy, stopové prvky, Díl II - Palivoenergetické suroviny – Starý, J. – Novák, J. – Horáková, A. – Mojžíš, J. – Novák, J. ml. – Richterová, L. Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky. Díl III – Výhradní ložiska nerudních surovin – Starý, J. – Novák, J. A. – Mojžíš, J. – Novák, J. ml.; Surovinové zdroje České republiky 2014 – Starý, J. – Sitenský, I. – Mašek, D. – Hodková, T. – Vaněček, M. – Novák, J. – Horáková, A. – Kavina, P.; Mineral commodity summaries 2014 – Starý, J. – Sitenský, I. – Mašek, D. – Hodková, T. – Vaněček, M. – Novák, J. – Horáková, A. – Kavina, P.; Do produkce Vydavatelství ČGS patří rovněž populárně naučné publikace, které srozumitelnou formou seznamují širokou veřejnost a děti s geovědní tematikou. Vydány byly:

Mapa výskytů zlata v České republice – P. Morávek Broumovsko – Geologie chráněných krajinných oblastí České republiky – V. Prouza, K. Pošmourný, J. Vítek Geologie pro zvídavé 2 – Klára Froňková (ed.), kolektiv autorů. Sady materiálů zpracovaných v rámci projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě zahrnují vždy pracovní listy, metodiku pro učitele, terénní minprojekt a e-learningovou lekci. Zpracována byla tato témata: Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Podzemní vody. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Povrchové vody. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Historie těžby nerostných surovin. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Horniny – místo pro život. Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Dále byly ve Vydavatelství ČGS připravovány sborníky a exkurzní průvodce pro konference, na kterých se organizačně podíleli pracovníci ČGS. Jednalo se především o tyto konference: Eurogranites 2015, CETEG 2015, Goldschmidt 2015, IMOG 2015. Česká geologická služba vydala v české i anglické verzi Výroční zprávu 2014 s aktuálními informacemi o činnosti a aktivitách ČGS. Výroční zpráva je současně dostupná i v elektronické podobě na http://www.geology.cz/extranet/kestazeni. Celkem vyšlo v roce 2015 29 titulů. Formou výstavních stánků se ČGS prezentovala také na několika konferencích:

106

24. 9. 2015 Závěrečná konference k projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě, Geologem bez (m)učení, 14.–17. 10. 2015 na Otevřeném kongresu České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti v Mikulově. Jako jedna z partnerských organizací se ČGS podílela na realizaci největšího vědeckého festivalu v ČR Týden vědy a techniky, pořádaného Akademií věd ČR (Fiferna et al. 2015b). Pro návštěvníky připravila Den otevřených dveří dne 11. 11. 2015 na pracovištích ČGS na Klárově a 12. 11. 2015 na Barrandově (Fiferna et al. 2015). Svými publikacemi se zúčastnila 25. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě ve dnech 9.–10. 10. 2015. V Geologickém knihkupectví ČGS byly pro veřejnost uspořádány tři výstavy – Mongolsko očima geologa, Historie hornictví ve filatelii II a Barvy Střední Ameriky – a křest knihy P. Morávka Mapy výskytů zlata v České republice. Spolupráce na projektech Pracovníci Vydavatelství ČGS pracovali na vzdělávacím projektu OPVK Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě. Spolupracují také na dalších probíhajících významných projektech ČGS, jako jsou Rebilance zásob podzemních vod, R&Dialogue – Research and Civil Society Dialogue towards a low-carbon society, Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice. Grafickými pracemi (loga, návrhy webových stránek, šablony atd.) přispěli do dalších cca 10 projektů (382400, 681900, 661020, 383700, 340300, 681700, 682000, 661100, 661190, 545001). Dále byl připraven návrh projektu v programu Horizont 2020 Nature conservation and Geology in Education – GreenEDU. V rámci projektu OPVK Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě (CZ.1.07/2.3.00/45.0038. 2014-2015) vznikla řada jedinečných a především nadčasových výukových a informačních materiálů a aktivit. Při základních a středních školách po celé republice bylo založeno 36 přírodovědných klubů se zaměřením na geologii s celoroční pravidelnou činností. Žáci navíc podnikali terénní geologické exkurze na vybrané lokality. Rovněž pro pedagogy, studenty VŠ a VVI pracovníky bylo připraveno 35 workshopů, exkurzí do terénu a na odborná pracoviště s výkladem specialisty, včetně týdenní zahraniční stáže v Londýně. V rámci projektu bylo vytvořeno celkem 94 výstupů, které jsou zdarma dostupné na stránkách Světa geologie http://www.geology.cz/svet-geologie. Mezi nejžádanější výstupy patří: E-learningové lekce Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Podzemní vody Povrchové vody Historie těžby nerostných surovin Horniny – místo pro život Dokumentární filmy Prekambrium – starověk Země Exploze života v prvohorách Česko na střeše světa Černé zlato z pralesa Čechy v době dinosaurů Krajina sopek, močálů a jezer Krajina karpatských pánví Zánik oceánu na Moravě V sevření ledu Krajinou sopek Zůstal kámen na kameni I: Hrady a zámky

107

Zůstal kámen na kameni II: Kostely a kláštery Metodika pro učitele Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Podzemní vody Povrchové vody Historie těžby nerostných surovin Horniny – místo pro život Miniprojekty Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Podzemní vody Povrchové vody Historie těžby nerostných surovin Horniny – místo pro život Virtuální laboratoře Povodně Eroze – skalní soutěska Řeka: transport a sedimentace Delty – co přináší řeka do moře? Krasové jevy Chaos ve Sluneční soustavě Proč mikroskopovat horniny? Mikroskopování usazených hornin Horotvorné procesy Přeměněné horniny pod mikroskopem

Co se děje v sopce? Eroze – skalní věže Eroze – kamenná moře Eroze – skalní brány Svah v pohybu Eroze – čedič v moři pískovců Co chutná rostlinám? Vývoj krajiny po době ledové Mikroskopování vyvřelých hornin Podzemní voda Rozšířená realita Praha – pohled z Vypichu Středočeský kraj – Brdy Ústecký kraj – Lovoš Liberecký kraj – pohled z Kozákova Jihomoravský kraj – Luleč Plzeňský kraj – Starý Plzenec, Radyně Jihočeský kraj – Třeboňská pánev Pardubický kraj – rozhledna Bára u Chrudimi Moravskoslezský kraj – Landek Jihomoravský kraj – Rudice

108

Zlínský kraj – Hostýn Olomoucký kraj – Čelechovice na Hané Karlovarský kraj – Dolnice Animace vzniku sopečných útvarů Trosky Bořeň Milešovka Vinařická hora Interaktivní 3D prezentace výzkumu České geologické služby Variská orogeneze Kalderová erupce Kontinentální ledovec Vznik říčních teras Výukové materiály k exkurzím Barrandovské skály Budňanská skála u Karlštejna Za trilobity na Felbabku Kalvárie Miličín-lom Lom Kosov u Berouna Kozákov Okolí Loděnic Lovoš Modřanská rokle Petřín Písečný přesyp u Píst Skryje – legendární lokalita trilobitů Svatý Jan pod Skalou Lom u Červených Peček Zebín Aplikace Geologické zajímavosti České republiky – více viz kapitola 8.3.

Didaktické centrum geologie Muzea Říčany

Didaktické centrum geologie pro interaktivní a zážitkovou výuku nejen geologie, ale i věd souvisejících bylo ve čtvrtek 9. 4. 2015 slavnostně otevřeno u 1. ZŠ na Masarykově náměstí v Říčanech. Centrum, které je svou rozlohou a komplexností tuzemským unikátem, nabízí řadu aktivit pro děti, pedagogy i návštěvníky z řad veřejnosti. Venkovní expozice zahrnuje horniny charakteristické pro celé území Česka, model paleontologického naleziště a promyšlenou kompozici vodních prvků, pomocí kterých lze simulovat například záplavy či sesuvy půdy. V jezírku je možno vyrýžovat zlato a polodrahokamy. Na své si přijdou i milovníci rostlin, protože doplněním hornin o typickou vegetaci poslouží centrum také jako botanická zahrada. Součástí komplexu je navíc geologická laboratoř, kde lze řezat a leštit kameny a následně je zkoumat pod mikroskopem. Didaktické centrum geologie bylo vybudováno v rámci projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR, jehož hlavním řešitelem je Česká geologická služba. Realizaci centra

109

zajišťoval partner projektu, Muzeum Říčany, stavbu geologické laboratoře financovalo město Říčany.

Publikovaná literatura Článek v recenzovaném odborném periodiku

Laibl, L. – Fatka, O. – Budil, P. (2015): Unusual Cambrian trilobite larva from the Skryje-Týřovice Basin, Czech Republic. – Palaeoworld 24, 1–2, 71–74. ISSN 1871-174X. DOI doi:10.1016/j.palwor.2014.11.002.

Odborná kniha

Čejchanová, A. – Kukal, Z. – Kozák, J. – Pošmourný, K. (v tisku): Early geological maps of Europe. Central Europe 1750 to 1840. – Springer Verlag.

Článek v recenzovaném sborníku z akce Čejchanová, A. – Kondrová, L. (v tisku): Research on a set of field maps at a scale of 1:28 800 from the second half of 19th century. A reconstruction of the geological structure of the area of Bohemia, Moravia and Silesia. Sborník 13. ERBE symposium Banská Štiavnica, Štátne banské muzeum, Banská Štiavnica.

Ostatní výsledky

Fifernová, M. – Vajskebrová, M. – Svítil, R. – Fiferna, P. – Šedinová, E. (2015): Geologické zajímavosti ČR – poster. 1 s. MS Útvar informatiky.

Halaš, J. – Schnabl, P. – Venerová, A. – Čiháková, K. – Fiferna, P. – Froňková, K. (2015): Didaktické centrum geologie v Říčanech. 0 s. MS Říčany.

Software

Polechová, M. – Svítil, R. – Šedinová, E. – Budil, P. – Čejchanová, A. – Dvořák, I. – Šebesta, J. (2015): Webové stránky projektu 'Naplnění dílčích cílů „Návrhu koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS“ – reskartace a nové uložení lokalitních paleontologických sběrů a sanace kolekce J. Sekyry v Lužné u Rakovníka'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/sekyra. Pospíšil, V. – Svítil, R. – Sedláček, J. – Štěpánek, P. – Karbušická, S. – Binko, R. – Svojtková, I. (2015): Editační aplikace pro evidenci projektů. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/projekty/editace. Pospíšil, V. – Svítil, R. – Sedláček, J.– Štěpánek, P. – Karbušická, S. – Binko, R. – Svojtková, I. (2015a): Prohlížecí a vyhledávací webová aplikace Projekty ČGS. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/projekty. Svítil, R. – Bokr, P. – Sidorinová, T. – Sedláček, J. Ing. – Gürtlerová, P. – Karbušická, S. – Pospíšil, V. – Šedinová, E. (2015): Vkládací a editační aplikace pro fotoarchiv ČGS. Praha. Dostupné z URL http://fotoarchiv.geology.cz/sprava. Svítil, R. – Bokr, P. – Sidorinová, T. – Sedláček, J. Ing. – Gürtlerová, P. – Karbušická, S. – Pospíšil, V. – Šedinová, E. (2015a): Prohlížecí a vyhledávací aplikace pro fotoarchiv ČGS. Praha. Dostupné z URL http://fotoarchiv.geology.cz.

110

Svítil, R. – Havlín, A. – Šedinová, E. – Kycl, P. (2015e): Webové stránky projektu 'Hodnocení náchylnosti k sesouvání v hornatých částech Gruzie na příkladu ohrožených sídel, mezinárodní silnice a energovodů v municipalitě Dusheti'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/gruzie-spoluprace. Svítil, R. – Hladík, V. – Šedinová, E. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Maděra, P. (2015d): Webové stránky projektu 'Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/repp-co2. Svítil, R. – Moravcová, O. – Šedinová, E. (2015b): Web applications guidepost of the Czech Geological Survey – web page. Praha. Dostupné z URL http://applications.geology.cz/. Svítil, R. – Smyčková, L. – Šedinová, E. – Breiterová, H. – Störzerová, B. – Binko, R. – Erban, V. – Skarková, H. (2015f): Intranet České geologické služby. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/interni. Svítil, R. – Vajskebrová, M. – Fifernová, M. – Šedinová, E. – Paleček, M. – Fiferna, P. – Pospíšil, V. (2015c): Mapová aplikace 'Geologické zajímavosti České republiky'. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/zajimavosti. Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty Fiferna, P. – Kukal, Z. – Čáp, P. – Verner, K. – Rapprich, V. – Martínek, K. – Vodrážka, R. – Bubík, M. – Havlíček, P. – Dudíková Schulmannová, B. – Petáková, Z. – Bohdálek, P. – Godány, J. – Rambousek, P. – Lehotský, T. – Doucek, J. – Froňková, K. (2015): Filmy o neživé přírodě a o výzkumu předních odborníků České geologické služby. Fiferna, P. – Čechová, V. – Šedinová, E. – Froňková, K. (2015a): Sady pracovních materiálů pro výukové účely. Česká geologická služba, MŠMT. Fiferna, P. – Šarič, R. – Šedinová, E. – Čechová, V. – Doležalová, Š. – Froňková, K. (2015b): Sada praktických pokusů s geologickou tematikou. Česká geologická služba, MŠMT. Uspořádání (zorganizování) konference Fiferna, P. – Froňková, K. (2015): Geologem bez (m)učení – závěrečná konference projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě. Říčany. Uspořádání (zorganizování) workshopu Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015c): Workshop 'Geologie Kutné Hory a Kolínska'. Kutná Hora. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015d): Pobytová stáž v Londýně. Londýn. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015e): Workshop 'Realizace audiovizuálních výstupů o něživé přírodě'. Daňkovice. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015f): Workshop 'Firma Vodní zdroje v Chrudimi a Geopark Železné hory'. Chrudim. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015g): Workshop 'Petřínské skalky'. Praha Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015h): Workshop 'Geologické zajímavosti Kokořínska'. Lhotka u Mělníka, náhled. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2015i): Praktický workshop v Daňkovicích. Daňkovice, náhled. Uspořádání (zorganizování) výstavy Čáp, P. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2015): Barvy Střední Ameriky. Praha, Klárov. Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2015j): Prodejní výstava fosilií a minerálů. Praha, Klárov. Fiferna, P. – Froňková, K. (2015a): Historie hornictví ve filatelii II. Praha, Klárov.

111

Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Budil, P. (2015k): Den otevřených dveří v České geologické službě. Praha, Klárov. Froňková, K. – Fiferna, P. – Němečková, H. (2015): Výstavní stánek České geologické služby na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod. Hanžl, P. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2015): Mongolsko očima geologa. Praha, Klárov. Štědrá, V. – Toms, B. (2015): Geologická expozice Fefrovské rybníčky v Prachaticích: odborné podklady a panely 1–5. Prachatice. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Fifernová, M. – Svítil, R. – Vajskebrová, M. (2015b): Geologické zajímavosti České republiky. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. Sborník abstrakt, s. 30. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Čoupek, P. – Krejčí, Z. (2015a): Mente et Malleo et INSPIRE – 95 years with geological data, 7 years with INSPIRE at the Czech Geological Survey. In: Joint Research Centre: INSPIRE Geospatial World Forum 2015 Proceedings online, http://geospatialworldforum.org/speaker/bio-abstratct.asp?id=gwf2015A230, s. 1. – European Commission & Geospatial media + communications; Lisboa. Sidorinová, T. – Svítil, R. – Bokr, P. (2015): Fotoarchiv České geologické služby. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 2015. Sborník abstrakt, s. 96. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. Brno. ISBN 978-80-210-7980-9 Skarková, H. – Čurda, J. (2015): Aplikace pro správu oblastních geologů. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 2015. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Štrupl, V. – Staněk, F. (2015): Využití digitálního modelu odvalů po těžbě antimonových rud v Milešově k hodnocení environmentálních rizik. In: J. Zapletalová: Přírodní rizika a jejich sociální důsledky. Sborník abstraktů z 10. mezinárodní geografické konference CONGEO´15, 44–46. – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. Brno. ISBN 978-80-86407-53-1. Vajskebrová, M. (2015): Geologické zajímavosti České republiky pro každého, s informacemi dostupnými i v přírodě. In: Knížek, M. – Táborský, Z. – Ivanov, M.: Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti. Sborník abstrakt, s. 108. – Masarykova univerzita, Česká geologická společnost. ISBN 978-80-210-7980-9. Sborník (editorská činnost) Maděra, P. (2015): Výroční zpráva České geologické služby 2014. 72 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-887-8. Exkurzní průvodce

Štědrá, V. (2015): Geology, mining history and environments in Kutná Hora, excursion for the WMESS Symposium, CGS Prague 2015. 8 s. – World Multidisciplinary Earth Sciences Symposium. Praha. Zpráva (závěrečná) Donát, A. (v tisku): Zpracování a přeuložení hmotné dokumentace předané Regionálním muzeem v Teplicích, I. etapa – realizace přípravných prací.

112

Svítil, R. – Binko, R. – Moravcová, O. – Froňková, K. – Sidorinová, T. (2015g): Roční zpráva 'Rozvoj informačního www portálu ČGS' za rok 2014. Závěrečná zpráva, 14 s. MS Čes. geol. služba. Praha. Šanderová, J. (v tisku): Vyhodnocení a zpracování mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR (Opava, Zámrsk, Plzeň, Třeboň a Praha) jako podklad pro šetření starých důlních děl. MS Čes. geol. služba. Praha. Šanderová, J. – Hrdlovicsová, M. (v tisku): Zpracování a vyhodnocení závěrečných ložiskových zpráv fondu zásob (FZ) na pracovišti v Kutné Hoře jako základní podklad pro šetření starých důlních děl – etapa 2014. MS Čes. geol. služba. Praha.

Populární literatura

Froňková, K. – Šarič, R. – Šedinová, E. – Čechová, V. – Fiferna, P. (2015): Geologie pro zvídavé 2. 144 s. – Česká geologická služba, MŠMT. Praha. ISBN 9788070758854.

Propagační materiál

Froňková, K. – Fiferna, P. – Man, O. (2015): Tvoření nás baví aneb Ze života přírodovědných klubů. Brožura, vazba V1. Froňková, K. – Fiferna, P. – Šedinová, E. (2015): Geologem bez (m)učení. Brožura s kroužkovou vazbou. Sidorinová, T. – Svítil, R. – Bokr, P. (2015): Fotoarchiv České geologické služby. Poster. Poděkování: Kolektiv autorů děkuje Mgr. Vlastě Čechové za jazykové úpravy textu.