Místo obvyklého motta: Potřebuji staré přátele, kteří mi pomohou stárnout, a nové přátele, kteří mi pomohou zůstat mladý. Proto jsem si přál jet s přáteli do Solné komory, což se mi loni pro nemoc nepodařilo.

Podél jezer Solné komory Horní Rakousko, Salzbursko a Štýrsko

25.- 29.6.2015

Solná komora se rozkládá na území tří rakouských zemí, jak je uvedeno v nadpise. Je to kombinace překrásné hornaté krajiny, křišťálově čistá jezera a malebná města a obce. Po spokojenosti všech účastníků z loňského roku jsem také letos zopakoval ubytování v odlehlém pěkném penzionu Gasthof Rega v osadě Radau, vzdáleného jen 6 km od velkého města Bad Ischel. Přáním mnohých bylo prodloužit pobyt o další den,tj. 4 dny, což se stalo a navíc za nezvýšenou cenu ubytování s polopenzí 45 € za osobu a den.

25.6. čt . Už v 6 hodin jsme odjeli mikrobusem s řidičem Martinem Klímou přes Mladou Boleslav, kde přistoupili další účastníci zájezdu a v počtu 16 osob jsme pokračovali v cestě přes Prahu, České Budějovice a hraniční přechod Dolní Dvořiště, dále Linz, Gmunden a Bad Ischel do Radau, což bylo 452 km. Zde nás čekal dobře vybavený, čistý a útulný penzion, kde jsme se ubytovali ve dvoulůžkových pokojích.

Už v půl třetí odpoledne

jsme se všichni vydali na kolech do St. Gildenu kolem jezera Wolfgangsee. Zprvu po frekventované cestě, později už jenom po cyklostezce až k přístavu, kde bylo mnoho turistů, dokonce až z Japonska. Někteří zvolili malou projížďku kouzelným městečkem

St. Gilgen, kolem Mozarthausu, kde se narodila

maminka Mozarta, potom k radnici. Někteří se jen kochali

pohledem na jezero, lodě a lodičky, jiní popíjeli svou odpolední kávičku; velká pohoda a příjemné počasí, asi 25°C, skoro bezvětří. Zpět

jsme se vraceli už jen po cyklostezce do Russbachu, odkud šest odvážlivců začalo stoupat 1.5 km 17% stoupáním k jezeru Schwarensee a asi za 20 minut objeli celé jezero. Ve stylové venkovní restauraci jsme se odměnili studeným mokem, což

bylo chlazené pivo za 3.30 € a po výkonu chutnalo skoro stejně jako doma. Při sjezdu se např. slávistovi Martinovi podařilo překročit rychlost 80 km za hodinu, což je na horském kole dobrý výkon; já jen 72 km/hod.. Ve výjezdu nahoru byl nejlepší mladý 35letý atlet, také Martin, ale Slanina; já byl spokojený s druhým místem. Odměnou nám všem byla výborná večeře začínající polévkou a končící moučníkem; nechybělo ani pivo a víno.

Trasa: Radau (540) – St. Gilgen 24 km – Russbach 55 km – Radau 59 km; převýšení 500 m. Po večeři pravidelný brífink (zhodnocení dne a upřesnění programu na další den) ; nechyběl zpěv při kytaře, kde se střídali Luboš S. s Pepou K.. 26.6. pá – snídaně jako vždy v 7.30 hodin byla pestrá a bohatá a opravdu nic nechybělo. Překrásné bylo stylové stolování v tyrolském duchu, například vajíčka s pestrobarevným zvonečkem. Nechybělo ani ovoce či velké množství výborných sýrů. Vítalo nás krásné slunečné počasí od samého rána. Trasa: Radau (540) – Bad Ischl (470) 7 km – Bad Goisern (504) 15 km – Gosauzwang 28 km – Gosau 39 km – Gosausee (933) 39 km – Hallstatt (532) – Obertraun 65 km – Kopenpass (690) -70 km – Bad Aussee (659) 76 km – Altaussee(719) - 84 km - Pass Pöischen (993) – Bad Goisern (504) – Bad Ischel 114 km – Radau (540) 117 km; převýšení 1550 m.

V 9 hodin první společné focení a všichni v různě početných skupinkách vyjeli na delší či kratší túry dle chuti a své kondice. Někteří dali přednost asfaltovým cyklostezkám, jiní šotolinovým či kamenitým cestičkám v terénu. Skoro

všichni jsme jeli do pěkného

městečka Goisern, kde byla první zastávka v informačním centru a bylo možné si vyzvednout cyklistickou mapu Salzkammergut radweg.

Poté jsme pokračovali směrem Hallstatt, ale 5 km před ním má šestičlenná skupinka odbočila vpravo a začala stoupat podél řeky Gosaubach do obce Gosau, kde se nám otevřelo široké údolí a před námi majestátní kulisa hor

Dachsteinu. Závěrečné 2.5 km stoupání k jezeru Gosausee bylo náročné stejně jako včerejší výjezd 1.5 km k jezeru Schwarensee. Vyhlídka od restaurace u jezera na zasněžené vrcholky s ledovcem na nejvyšší horou Hoher

Dachstein 2995 m n.m. byla pěknou odměnou za náročný výjezd. Stejně jsme si užívali cestu dolů do překrásného „pravěkého Hallstattu“, kde je nejstarší solný důl. Nádherné jsou zde dřevěné staré domy ve stráni nad jezerem plné květin, všude vonící hospůdky a bary.

Dominantou městečka jsou dva kostely. Zastávka byla až na náměstí s kašnou naproti velkému hotelu „U zeleného stromu“. Vedle stojí farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a v něm skládací mariánský oltář. Vedle je přístaviště lodí, jedna z možností, jak se dostat na druhou stranu jezera a zkrátit si cestu zpět. Kopie městečka,

které má asi 1000 obyvatel byla postavena v roce 2012 v Číně. Po malém občerstvení jsme pokračovali podél jezera Hallstattu a poté museli stoupat 500 m po silnici se sklonem 23% na Kopenpass, odkud byl sjezd do Bad Aussee a mírně zvlněná silnice do Altaussee. Odtud opět táhlé dlouhé stoupání po více frekventované silnici do horského

sedla Pöischen ve výšce skoro 1000 m. Více jak hodinu jsme zde odpočívali, popíjeli pivo a těšili se na sjezd do Bad Ischlu, který nás nezklamal. Druhá skupina jela kolem jezera do městečka Obertraun a pokračovala naBad Ause. Asi po 3 km za obcí Kopenwinkelam silnice začala stoupat v 17%. Zkusili to, ale moc to nešlo. Kolektivním rozhodnutím se vrátili do Obertraunu k jezeru a po druhé straně podél železniční trati se vrátili do Bad

Goisernu. Překrásné byly pohledy

na Hallstatt. Cyklostezka vede kolem jezera po lávkách nad vodami jezera. Malou odměnou bylo posezení v malebné hospůdce v centru Bad Goisernu. Před večeří jsme ještě pojídali sladkosti od Evičky, někdo vínečko, jiní pivečko od Martina a v půl osmé jako vždy dobrá chutná večeře, tj. polévka, hlavní jídlo a moučník. Nakonec brífink, společná zábava a zpívánky s kytarou.

27.6. So Radau (540) – St.Wolfgang(548) 10 km - Strobl- St.Gilgen(545) 23 km – Pass (785) - Fuschl am See 28 km – Megresspiegel (800) – Thalgau 38 km – Mondsee (493) 52 km – Unterach (477) 72 km – Attersee – Weissenbach am Attersee (560) 79 km – Bad Ischel (469) – Radau (540) 104 km; nastoupáno 890 m.

V 9 hodin jsme tentokráte jako skupina č.1 odjeli už pouze ve třech; dva Martinové, nejmladší

35 let, slávista a já. Větší skupina pod vedením Luboše vynechala dvě horská sedla a ze St. Gilgenu jela přímo k jezeru Mondsee, kde jsme se setkali a

pokračovali společně domů. I tak většina zvládla 85 km. Celý den byla teplota kolem 22°C a

odpoledne nás zastihla i dešťová přeháňka, když jsme zrovna obědvali v zahradní restauraci ve Weisenbachu. Jiranovi podnikli zajímavý výlet strmou zubačkou na Schafberg do výšky 1782, odkud je pěkný výhled na sedm jezer Solné

komory. Dolů do městečka St. Wolfgang se vrátili pěšky a na penzion přijeli na kolech. Městečko Sankt Wolfgang (549) má 3000 obyvatel a je perlou Solné komory Je to pohádkové romantické lázeňské městečko

na břehu jezera a

jeho půvab

vynikne za soumraku

při rozsvícení

prvních světel. Zde tvořil svá nejkrásnější díla sám

Mozart, neboť

nedaleko odtud se narodila jeho matka. Večer proběhl v obvyklém duchu jako předchozí, jen před večeří při cvičení organizovaném Pepou si Martin poškodil ramenní kloub, což bylo nepříjemné zjištění pro všechny. Před večeří jsme ještě stačili

na zahradě penzionu pozorovat vysoko nad námi na skalách kamzíka, který se zde pásl. 28.6. Ne Radau (540) - Bad Ischl (469) 7 km – Ebensee (443) 25km – Traunkirchen 31 km – Neukirchen (566) 38 km – Pass (829) – Steinbach am Attersee 54 km – Weissenbach am Attersee 58 km – Bad Ischl (469) 77 km – Radau (540) 84 km; nastoupáno 600 m. Další den se opakuje; super snídaně a v 9 hodin opět vyrážíme na kolech. Ze začátku skoro všichni pohromadě se pleteme rakouským cyklistům, kteří jeli občas stejnou trasou ze Salzburgu do Salzburgu, celkem 200 km! Většinou nás předjížděli, ale občas bych se rád za ně připojil. V Ebensee jsme odbočili do města ke kostelu a jednosměrnými uličkami se toulali městem. Poté jsme pokračovali podél jezera

Traunsee a zastavili v městečku Traunkirchen a kochali se jak klášterem, tak průzračným jezerem a výhledem na blízké pohoří. V přístavu na nás houkal parník a přijel až do přístavu k nám, ale mi neměli zájem pokračovat po jezeře. Raději jsme stoupali do Neukirchenu, kde byla malá zastávka. Odtud je dlouhý táhlý kopec a ke všemu začal hustý déšť. Některým déšť nevadí a tak pokračovali až do sedla ve výšce 829 m n.m., kde byla občerstvovací stanice pro závodníky, kteří jeli 200 km. Počkal jsem zde na celou naší skupinku, abychom poté společně již za

slunečného počasí sjížděli do Steinbachu k jezeru Attersee a odtud již podél jezera Attersee přijeli do známé zahradní restaurace v městečku Weissenbach, kde většina zastavila a dopřála si oběd nebo alespoň něco dobrého k pití. Po krátké dešťové přeháňce jsme pokračovali po pohodlné cestě do Bad

Ischlu, kde jsme se odměnili v kavárně, když zrovna začalo pršet. Zde musím napsat pár slov k tomuto městu, které je větší než náš Jičín. Bad Ischl, dříve bylo středisko Dunajské monarchie. Císař František Josef vládl celé říši. Jednu jeho sochu jsem vyfotil při zastávce v městečku Traunkirchenu. V roce 1914 zde byla vyhlášena 1. světová

válka mezi Rakouskem a Srbskem. Je zde císařova vila „Kaiser villa“ v palladiánském stylu uprostřed parku a slavná je i císařská cukrárna.

Dopřáli jsme si kávičku, někdo pivo a za chvilku jsme se vrátili na náš penzion v Radau. Nesmím ale zapomenout na samostatnou skupinu manželů Jiranových. Ti se od nás ráno za Bad Ischl odpojili a vydali se na cestu kolem jezera

Atterse. Zpátky kolem Gmundenu k jezeru Traunsee do Bad Ischl. Cestou je potkala stejná přeháňka jako nás, a tak u Gmundenu blízko nádraží museli dát zavděk malému přístřešku. Po 100 km se tak mohli za

slunečného podvečeru odměnit v cukrárně v Badf Ischl. Po společné večeři následoval obdobný rituál jako všechny dny předchozí, jen večerka se protáhla skoro do 23 hodin. 29.6. Po Radau – Bad Ischl (469) 7km – Rettenbach Alm – Blaa Alm (894) 19 km – Altausee (719) 26 km – Wimm 30 km - Pass Pöischen (993) 35 km – Bad Goisern (504) 41 km – Bad Ischel 56 km – Radau (540) 63 km; převýšení 850 m.

Poslední den jsme odjeli od pensionu všichni společně o 15 minut dříve, tj. v 8.45 hodin, neboť jsme si vybrali náročnější trasu místy kamenitou cestou podél říčky mezi skalami a občas i

s prudkým stoupáním, kde bylo nutné kola vytlačit. Pro většinu to byl zážitek, který

inspiruje mysl, tělo a duši. Překrásné byly pohledy na skály, které se zrcadlily v čistém jezeře Altausee a na druhé straně majestátná kulisa pohoří Dachsteinu, kde na vrcholcích ležel sníh. Někteří se dokonce v jezeře vykoupali. Ti, kteří dávají přednost

terénu a měli horská kola se vraceli stejnou cestou zpět. Ostatní jsme dali přednost asfaltovému povrchu delší cestou a s větším převýšením. Všem se cesta líbila a tak jsme se odměnili v hospůdce v Bad Goisernu a nakonec ještě v našem penzionu.

V 15 hodin jsme se rozloučili v penzionu a vraceli se mikrobusem domů s bezpečnostní přestávkou 45 minut v Kaplici, kterou jsme využili k večeři. Před 22 hodinou jsme se spokojeni vrátili do Jičína.

Před odjezdem jsem předběžně zajistil další pobyt s polopenzí na 4 dny v termínu 1.-5.7.2016. Budu rád, když mi případní zájemci sdělí už nyní, zda budou mít o podobný výlet zájem. Přehled ujetých kilometrů a převýšení, i když ne všichni jezdili stejnou trasu jako já: Čt 59 km 500 m Pá 117 km 1550 m So 104 km 890 m Ne 84 km 600 m Po 63 km 850 m Celkem 427 km 4390 m Sergio Bambarén: Opravdoví přátelé rádi sdílejí vzácné chvíle, které jim život uchystá, jako prožívání drobností pro něž stojí za to žít každý den. PS: fotky do deníčku vložil Mirek Jiran, za což mu děkuji. Foto Ivan, Martin, Mirek. V Jičíně 2.7.2015 I v a n Copyright © Mirek 2015