MOTIVACE

Paradigma motivace (W. Herkner,1986)Paradigma motivace (W. Herkner,1986)

Základní okruh psychické regulace chování, Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného nedostatku tj. směřování ze stavu daného nedostatku (stav „je“) ke stavu odstranění tohoto (stav „je“) ke stavu odstranění tohoto nedostatku (tj. stav „má být“)nedostatku (tj. stav „má být“)

Motivované chování je spouštěno, když: A) motivace dosáhne určité sílyA) motivace dosáhne určité síly B) subjekt očekává dosažení cíleB) subjekt očekává dosažení cíle C) cíl má určitou hodnotuC) cíl má určitou hodnotu

Uvedení činitelé se mohou zastupovat.Uvedení činitelé se mohou zastupovat.Př.: s přibývající silou motivace klesá Př.: s přibývající silou motivace klesá

náročnost na hodnotu cíle (tj. s přibývajícím náročnost na hodnotu cíle (tj. s přibývajícím hladem klesá náročnost na hodnotu jídla)hladem klesá náročnost na hodnotu jídla)

Základní pojmy

CHOVÁNÍCHOVÁNÍ JEDNÁNÍJEDNÁNÍ PROŽÍVÁNÍPROŽÍVÁNÍ ČINNOSTČINNOST

1. Chování

psychika má dvě základní dimenze:psychika má dvě základní dimenze:

chování a prožíváníchování a prožívání Chování = veškeré projevy člověka (jako Chování = veškeré projevy člověka (jako

společenské bytosti i jako biologického společenské bytosti i jako biologického organismu), které mohou být zvnějšku organismu), které mohou být zvnějšku pozoroványpozorovány

1. Chování - dělení

A) chování molekulární, tj. A) chování molekulární, tj. - fyziologické projevy (škytání, červenání)- fyziologické projevy (škytání, červenání)- jednoduché reflexy (mrkání)- jednoduché reflexy (mrkání) B) chování molárníB) chování molární - vztahuje se k druhým lidem, má sociální - vztahuje se k druhým lidem, má sociální

kontext (ke druhým lidem se vztahuje a kontext (ke druhým lidem se vztahuje a zároveň se jich i dotýká)zároveň se jich i dotýká)

- př. gestikulace, mimika, apod.- př. gestikulace, mimika, apod.

2. JEDNÁNÍ

jednání = úmyslné chováníjednání = úmyslné chování Je vedené záměrem něco učinitJe vedené záměrem něco učinit Požadovaná změna může být vnitřní i vnějšíPožadovaná změna může být vnitřní i vnější Jednání je specifický způsob chováníJednání je specifický způsob chování Základní rozdíl je v podílu zastoupení Základní rozdíl je v podílu zastoupení

vědomí na jejich řízenívědomí na jejich řízení

3. PROŽÍVÁNÍ

= druhá základní dimenze projevů psychiky= druhá základní dimenze projevů psychiky = zvl. kvalita vnitřního psychického dění= zvl. kvalita vnitřního psychického dění = zvnějšku není přímo pozorovatelné= zvnějšku není přímo pozorovatelné = je tvořeno: = je tvořeno: A) emoce, cityA) emoce, city B) snahy (chtění, snažení)B) snahy (chtění, snažení) C) poznávání (vjemy, představy, …)C) poznávání (vjemy, představy, …)

Vztah mezi prožíváním a chováním

Vztah je velmi složitýVztah je velmi složitý Může být jak v souladu (tzv. chování Může být jak v souladu (tzv. chování

expresivní) – tj. člověk se chová v souladu s expresivní) – tj. člověk se chová v souladu s tím, co prožívátím, co prožívá

Nebo tzv. chování adaptivní – tj. člověk Nebo tzv. chování adaptivní – tj. člověk zastírá své city nebo myšlenky a vnější zastírá své city nebo myšlenky a vnější chování je v rozporu s prožívánímchování je v rozporu s prožíváním

4. Činnost

tj. takové dění (aktivity), kterých je člověk tj. takové dění (aktivity), kterých je člověk bezprostředním původcembezprostředním původcem

Rozlišujeme:Rozlišujeme: A) činnost vnitřní (také psychickou)A) činnost vnitřní (také psychickou) B) činnost vnější – rovněž vzniká uvnitř, ale B) činnost vnější – rovněž vzniká uvnitř, ale

projevuje se navenekprojevuje se navenekČinnost vnější vždy předpokládá činnost Činnost vnější vždy předpokládá činnost

vnitřní (na úrovni vědomé i nevědomé)vnitřní (na úrovni vědomé i nevědomé)

Co vyplývá pro motivaci:

v lidské psychice můžeme najít jak zcela v lidské psychice můžeme najít jak zcela vědomé , tak i ne zcela vědomé vědomé , tak i ne zcela vědomé (uvědomované) hybné síly(uvědomované) hybné síly

Tyto ovlivňují činnost, chování, resp. Tyto ovlivňují činnost, chování, resp. Jednání i prožíváníJednání i prožívání

A to určitým směrem a po určitou dobuA to určitým směrem a po určitou dobu

Dimenze motivace

1. směr – činnost se zaměřuje určitým 1. směr – činnost se zaměřuje určitým směremsměrem

2. intenzita /síla – člověk vynakládá různé 2. intenzita /síla – člověk vynakládá různé množství energie – větší či menšímnožství energie – větší či menší

3. stálost / perzistence – míra schopnosti 3. stálost / perzistence – míra schopnosti překonávat překážky/bariérypřekonávat překážky/bariéry

MOTIV

tj. vnitřní hybná síla, která tj. vnitřní hybná síla, která

A) člověka určitým směrem orientujeA) člověka určitým směrem orientuje

B) v daném směru ho aktivizujeB) v daném směru ho aktivizuje

C) vzbuzenou aktivitu udržujeC) vzbuzenou aktivitu udržuje

Obecným cílem motivu = dosažení určitého Obecným cílem motivu = dosažení určitého stavu/uspokojenístavu/uspokojení

Vnější činitelé motivovaného chování

INCENTIVY = motivátoryINCENTIVY = motivátory

(přicházejí „z venkova“)(přicházejí „z venkova“)

Motivace versus motivování

Intrinzická motivace = chování, které je motivující Intrinzická motivace = chování, které je motivující samo o sobě (např. hra, zábava)samo o sobě (např. hra, zábava)

x x Extrinzická motivace = je motivováno zvenčí a je Extrinzická motivace = je motivováno zvenčí a je

pouze prostředkem k dosažení dalšího cíle (např. pouze prostředkem k dosažení dalšího cíle (např. pracuji, abych získal peníze)pracuji, abych získal peníze)

Motivování je úspěšné jen tehdy, když oslovuje Motivování je úspěšné jen tehdy, když oslovuje nějaký vnitřní motiv.nějaký vnitřní motiv.

Motivace x motiv

MotivaceMotivace= procesy, které determinují zaměření, sílu a = procesy, které determinují zaměření, sílu a

trvání chovánítrvání chování XX MotivMotiv = hypotetický konstrukt, který vysvětluje, = hypotetický konstrukt, který vysvětluje,

proč se jedinec chová tak, aby něčeho proč se jedinec chová tak, aby něčeho dosáhldosáhl

Obecný princip motivace

1. Maximalizace příjemného a 1. Maximalizace příjemného a minimalizace nepříjemnéhominimalizace nepříjemného

2. Udržování a restaurace psychické 2. Udržování a restaurace psychické rovnováhyrovnováhy

Hlavní zdroje motivace

A) potřebyA) potřeby B) návykyB) návyky C) zájmyC) zájmy D) hodnoty a hodnotové orientaceD) hodnoty a hodnotové orientace E) ideályE) ideály

Ad A) POTŘEBY

potřeba = prožívaný, ne vždy potřeba = prožívaný, ne vždy uvědomovaný nedostatek něčeho, co je pro uvědomovaný nedostatek něčeho, co je pro daného jedince subjektivně důležitédaného jedince subjektivně důležité

Potřeby mají i nižší živočichové (pes, Potřeby mají i nižší živočichové (pes, krysa,..)krysa,..)

Projevují se jako stav napětí, který vyvolává Projevují se jako stav napětí, který vyvolává činnost zaměřenou k odstranění tohoto činnost zaměřenou k odstranění tohoto napětínapětí

Ad B) NÁVYKY

tj. tendence realizovat takové stereotypy, které tj. tendence realizovat takové stereotypy, které byly dříve za určitých okolností vytvořenybyly dříve za určitých okolností vytvořeny

Návyk je opakovaný, zafixovaný a Návyk je opakovaný, zafixovaný a zautomatizovaný způsob činnosti člověka za zautomatizovaný způsob činnosti člověka za určitých okolností (v určité situaci)určitých okolností (v určité situaci)

Jsou výsledkem jak výchovy i sebevýchovyJsou výsledkem jak výchovy i sebevýchovy Centrální úlohu hraje v behaviorální psychologiiCentrální úlohu hraje v behaviorální psychologii

Ad C) ZÁJMY

- možný různý přístup k vymezení- možný různý přístup k vymezení - bývají spojovány se schopnostmi, někdy - bývají spojovány se schopnostmi, někdy

bývá řazen do oblasti postojů nebo jako bývá řazen do oblasti postojů nebo jako složka charakterusložka charakteru

- v obecné poloze bývá vnímán jako motiv, - v obecné poloze bývá vnímán jako motiv, protože předpokládáme, že zájem je spojen protože předpokládáme, že zájem je spojen s určitou aktivací člověka ve vymezené s určitou aktivací člověka ve vymezené oblasti předmětů a dějůoblasti předmětů a dějů

Ad D) HODOTY

Okolní svět, předměty, jevy a děje nejen Okolní svět, předměty, jevy a děje nejen poznáváme, ale i hodnotímepoznáváme, ale i hodnotíme

Přisuzujeme jim určitou důležitostPřisuzujeme jim určitou důležitost Některá hodnocení přejímáme, jiná si Některá hodnocení přejímáme, jiná si

aktivně vytváříme (kritéria např.: vlastní aktivně vytváříme (kritéria např.: vlastní prospěch, prospěch pro lidstvo, …)prospěch, prospěch pro lidstvo, …)

Tak vytvoříme hierarchii hodnot (mapu)Tak vytvoříme hierarchii hodnot (mapu)

Ad D) HODOTY

Hodnotová mapa poté ovlivňuje prožívání i Hodnotová mapa poté ovlivňuje prožívání i jednání a je tedy i zdrojem motivacejednání a je tedy i zdrojem motivace

Hodnoty bývají někdy zahrnovány do Hodnoty bývají někdy zahrnovány do oblasti zájmů (tzv. „dominantní zájmy“ – oblasti zájmů (tzv. „dominantní zájmy“ – viz. Říčan, 1975)viz. Říčan, 1975)

Hodnoty bývají přijímány jako určité Hodnoty bývají přijímány jako určité normy, mají tzv. individuálně normativní normy, mají tzv. individuálně normativní charakter (x zájmy ne)charakter (x zájmy ne)

Ad E) IDEÁLY

= subjektivně žádoucí s nejrůznější podobou:= subjektivně žádoucí s nejrůznější podobou: životní styl, životní cílživotní styl, životní cíl osobnostní profil, charakterové vlastnostiosobnostní profil, charakterové vlastnosti společenské uspořádání, apod.společenské uspořádání, apod. Vznikají pod vlivem sociálních faktorů Vznikají pod vlivem sociálních faktorů

(rodina, obecná autorita,..) formou (rodina, obecná autorita,..) formou nápodoby, identifikace a dalších forem nápodoby, identifikace a dalších forem učeníučení

Teorie motivace

Jedna skupina se snaží identifikovat lidské Jedna skupina se snaží identifikovat lidské potřeby, jejich vztahy a preferencepotřeby, jejich vztahy a preference

(tyto teorie mají jednoduchou konstrukci a (tyto teorie mají jednoduchou konstrukci a jsou srozumitelné)jsou srozumitelné)

XXDruhá skupina teorií sdružuje modely, které Druhá skupina teorií sdružuje modely, které

předkládají důkladnější teoretické předkládají důkladnější teoretické vysvětlení motivacevysvětlení motivace

První skupina – vychází z potřeb

A.H. Maslow – hierarchické uspořádání A.H. Maslow – hierarchické uspořádání lidských potřeb:lidských potřeb:

1.1. Fyziologické potřebyFyziologické potřeby

2.2. Potřeby bezpečíPotřeby bezpečí

3.3. Potřeby sounáležitostiPotřeby sounáležitosti

4.4. Potřeby úctyPotřeby úcty

5.5. Potřeby seberealizacePotřeby seberealizace

První skupina – vychází z potřeb

Teorie Herzberga, tzv. dvoufaktorováTeorie Herzberga, tzv. dvoufaktorová A) vnější motivační faktoryA) vnější motivační faktory

Tzv. „hygienické“ – pracovní prostředíTzv. „hygienické“ – pracovní prostředí

- jejich vliv se rychle „opotřebuje“- jejich vliv se rychle „opotřebuje“ B) vnitřní motivační faktoryB) vnitřní motivační faktory

Tzv. „motivátory“ –odrážejí vztah k dané činnosti Tzv. „motivátory“ –odrážejí vztah k dané činnosti (př. uspokojení z práce)(př. uspokojení z práce)

- jejich síla je považována za nevyčerpatelnou- jejich síla je považována za nevyčerpatelnou

První skupina – vychází z potřeb

C. Adderfer - tři úrovně potřebC. Adderfer - tři úrovně potřeb::

A) potřeby existenceA) potřeby existence B) potřeby vztahůB) potřeby vztahů C) potřeby růstuC) potřeby růstu

Tyto úrovně nejsou rigidně hierarchickéTyto úrovně nejsou rigidně hierarchické

První skupina – teorie potřeb

Těmto teoriím je vytýkáno, že:Těmto teoriím je vytýkáno, že: A) jsou považovány za zjednodušujícíA) jsou považovány za zjednodušující B) zabývají se vztahy pouze několika prvkůB) zabývají se vztahy pouze několika prvků C) jsou příliš statickéC) jsou příliš statické

=== to jim neumožňuje vystihnout dynamiku === to jim neumožňuje vystihnout dynamiku a komplexnost motivacea komplexnost motivace

2. Skupina teorií

VROOMOVA TEORIE VALENCE VROOMOVA TEORIE VALENCE OČEKÁVÁNÍOČEKÁVÁNÍ

- sílu motivu k provádění určité činnosti - sílu motivu k provádění určité činnosti ovlivňuje:ovlivňuje:

A) velikost očekávání reálného dosažení A) velikost očekávání reálného dosažení cílecíle

B) přitažlivost (hodnota) toho cíleB) přitažlivost (hodnota) toho cíle

Vroomova teorie valence očekávání Čím je cíl přitažlivější, hodnotnější nebo Čím je cíl přitažlivější, hodnotnější nebo

atraktivnější, tím intenzivnější úsilí bude atraktivnější, tím intenzivnější úsilí bude vynaloženo k jeho dosaženívynaloženo k jeho dosažení

Platí tedy rovnice:Platí tedy rovnice: Motivace (tj. úsilí) =Motivace (tj. úsilí) = expektance (očekávání) expektance (očekávání) krát krát valence (hodnota)valence (hodnota)

Teorie spravedlnosti J.S. Adamse

- založena na principu sociálního - založena na principu sociálního srovnávání ve skupináchsrovnávání ve skupinách

Výsledkem je subjektivní dojem Výsledkem je subjektivní dojem spravedlnosti nebo nespravedlnostispravedlnosti nebo nespravedlnosti

Pociťovaná nespravedlnost má nepříznivý Pociťovaná nespravedlnost má nepříznivý vliv na výkonnost (nepřímo se promítne i vliv na výkonnost (nepřímo se promítne i do vztahů)do vztahů)

Teorie Lathama a Locka

Motivace a výkon jsou vyšší, když:Motivace a výkon jsou vyšší, když: Cíle jsou obtížné, ale přijatelnéCíle jsou obtížné, ale přijatelné Existuje zpětná vazbaExistuje zpětná vazba Lidé participují na stanovení cílůLidé participují na stanovení cílů

Mechanismus: vnitřní závazek, který je spojen Mechanismus: vnitřní závazek, který je spojen s akceptováním cílůs akceptováním cílů

Vývoj motivace

1. V ontogenezi1. V ontogenezi- od pudově založeného chování k tzv. volní od pudově založeného chování k tzv. volní

regulaci jednáníregulaci jednání- Podílí se i úroveň morálního vývoje (nejen Podílí se i úroveň morálního vývoje (nejen

to, co je praktické, ale i to co je vhodné)to, co je praktické, ale i to co je vhodné) 2. Sekundární zpevňování2. Sekundární zpevňování- přeměna prostředků v sekundární cíle (př. - přeměna prostředků v sekundární cíle (př.

plačtivé dítě)plačtivé dítě)

Zdroje motivace interpersonálního chování Zdrojem sociálního chování může být Zdrojem sociálního chování může být

kterákoli lidská potřeba.kterákoli lidská potřeba. Další zdroje:Další zdroje:- Dominance – být přijat ostatnímiDominance – být přijat ostatními- Agrese – ubližovat jinýmAgrese – ubližovat jiným- Sex – fyzická blízkost, tělesný kontaktSex – fyzická blízkost, tělesný kontakt- Afiliance – přátelství,, …………….Afiliance – přátelství,, …………….

Sociální vztažnost motivů

Člověk nežije izolovaně, ale ve vztazíchČlověk nežije izolovaně, ale ve vztazích Chování i motivy jsou tedy sociálně vztažnéChování i motivy jsou tedy sociálně vztažnéNapř. sdílíme-li úspěch, prožíváme ho ve Např. sdílíme-li úspěch, prožíváme ho ve

společnosti druhých intenzivněji (př. společnosti druhých intenzivněji (př. posíláme oznámení o promoci)posíláme oznámení o promoci)

XXZažijeme-li neúspěch, zklamání, máme Zažijeme-li neúspěch, zklamání, máme

tendenci to skrývattendenci to skrývat

Literatura

Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Psychologie ve světě práce, UK Praha 2003, ISBN Psychologie ve světě práce, UK Praha 2003, ISBN 80-246-0448-5, s.102 – 11980-246-0448-5, s.102 – 119

Provazník, V., Komárková, R., Motivace Provazník, V., Komárková, R., Motivace pracovního jednání, VŠE Praha, 1996, ISBN 80-pracovního jednání, VŠE Praha, 1996, ISBN 80-7079-183-3, s.107 – 1207079-183-3, s.107 – 120

Nakonečný M., Motivace pracovního jednání a její Nakonečný M., Motivace pracovního jednání a její říyení, Praha, Management Press, 1993, IBSN 80-říyení, Praha, Management Press, 1993, IBSN 80-85603-01-2, s. 25985603-01-2, s. 259