Monitoring venkovních hracích ploch

Bezpečnost dětských hřišť a sportovišť

Praha 5.11.2010

Zimová M.,

SZÚ Praha Národní referenční laboratoř pro hygienu půdy a odpadů

mzimova@szu.cz

OCHRANA ZDRAVÍ A PREVENCE ÚRAZŮ Zajištění prevence a ochrana zdraví,

bezpečnost dětí, žáků, mládeže a veřejnosti při užívání zařízení dětských a sportovních hřišť, tělocvičen a souborů určených k provozování sportovní činnosti by mělo být jednou ze základních priorit celé společnosti.

OCHRANA ZDRAVÍ A PREVENCE ÚRAZŮ Zdraví 21

Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017

Legislativa

Metodická doporučení

OCHRANA ZDRAVÍ A PREVENCE ÚRAZŮ

BEZPEČNOST

HYGIENICKÁ NEZÁVADNOST

BEZPEČNOST Zákon č. 22/1997 Sb.

o technických požadavcích na výrobky

Nařízení vlády č. 173/1997 Sb.kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody (novelizace - NV č. 329/2002 Sb.)

HYGIENICKÁ NEZÁVADNOST

Zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících předpisů

VENKOVNÍ HRACÍ PLOCHY Provozovatel venkovní hrací plochy

určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem.

Podmínky provozu takové hrací plochy s

pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

VYHLÁŠKA MZ Č. 135/2004 SB., KTEROU SE STANOVÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA KOUPALIŠTĚ, SAUNY A HYGIENICKÉ LIMITY PÍSKU V PÍSKOVIŠTÍCH VENKOVNÍCH HRACÍCH PLOCH

Písek v pískovištích venkovních hracích ploch Hygienické limity mikrobiálního, chemického a

parazitárního znečištění písku používaného ke hrám dětí v pískovištích na venkovních hracích plochách určených pro hry dětí jsou upraveny v příloze č. 10

METODICKÉ DOPORUČENÍ SZU

Metodické doporučení k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách

 

PREVENCE BEZPEČNOSTI Vybudovat systém odborných

technických kontrol prováděných nezávislými certifikovanými osobami, protože jedině nezávislé kontroly budou hlavními kroky, které mohou vést k prevenci úrazů na dětských a sportovních hřištích, tělocvičnách a různých sportovištích.

ZAJIŠTĚNÍ HYGIENICKÝCH PODMÍNEK Stanovení limitů indikátorových

ukazatelů pro zajištění hygienických požadavků

Analýza rizik dětských a sportovních hřišť

HYGIENICKÉ LIMITY PRO VYBRANÉ INDIKÁTORY MIKROBIOLOGICKÉHO A PARAZITOLOGICKÉHO

ZNEČIŠTĚNÍ

Indikátor Nejvyšší přípustné množství KTJ v 1 g sušiny vzorku

Vysvětlivky

termotolerantní koliformní bakterie

750150

12

fekální streptokoky 750150

12

Salmonella sp negativní nález 3

Geohelminti (vajíčka, larvy)

negativní nález 4

Typ Organismus

Helminty Ascaris sppTrichuris vulpisToxocara spp

Toxocara canis Toxocara cati

Typ Organismus Počty v na gram sušiny

Počty v na gram sušiny

Protozoa Giardia spp 102 -103 102- 103

HYGIENICKÉ LIMITY VYBRANÝCH UKAZATELŮ CHEMICKÉHO ZNEČIŠTĚNÍ

Tabulka č.1: Hygienické limity vybraných chemických prvků

Prvek

nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v mg.kg-1sušinyObsah ve výluhu 2M HNO3 Obsah po úplném rozkladu

As 2,0 10,0

Be 0,5 1,5

Cd 0,3 0,3

Co 7,0 16,0

Cr 20,0 85,0

TABULKA Č. 1 - POKRAČOVÁNÍ

Prvek

Nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v mg.kg-1sušiny

Obsah ve výluhu 2M HNO3 Obsah po úplném rozkladu

Cu 21,0 45,0

Hg - 0,3

Mo 0,7 0,8

Ni 10,0 40,0

Pb 30,0 50,0

V 10,0 80,0

Zn 40,0 90,0

TABULKA Č. 2: HYGIENICKÉ LIMITY VYBRANÝCH POLYCYKLICKÝCH AROMATICKÝCH

UHLOVODÍKŮ (PAU) A BENZENUNázev PAU Nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v mg.kg-1písku

antracen 0,01

benz(a)antracen 1,0

benzo(a)pyren 0,1

fenanthren 0,1

fluoranthen 0,1

chrysen 0,01

naftalen 0,1

PAU suma 1,0

benzen 0,05

Analýza rizik Monitoring zdraví a

životního prostředí

Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací„

CÍL MONITORINGU PŮDY: Kontaminovaná půda se může stát

zdrojem expozice lidí škodlivým látkám, které mohou mít vliv na zdravotní stav. Od roku 2000 bylo do Systému monitorování zavedeno monitorování městské půdy s cílem posoudit zdravotní riziko, vyplývající z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu. Od roku 2006 bylo provedeno měření celkem ve 413 mateřských školách ve 38 městech

Poměr monitorovaných míst v rámci ČR

Olomouc

Karv iná

Hradec Králov é

Klatov yKroměřížÚstí n/LTeplice

České Budějov ice

Strakonice

Plzeň

Rokycany

Liberec

Jablonec n/NŠumperk Jeseník

Počet školek v jednotlivých městech

Příbram: 10Žďár n/S: 6

Kynšperk: 2

Chodov: 2 Velká Hleďsebe: 1Březová: 2

Ostrov: 3

Mělník: 6

Jáchymov: 1

Nová Role: 1

Jeseník:5

Mělník:6Příbram:10

Žďár n/S:6

Šumperk:10

Liberec:20

Jablonec n/N:10

Rokycany:5Plzeň:25

Strakonice:9

České Budějovice:21Teplice:10

Ústí n/L:19

Kroměříž:10

Klatovy:10Hradec Králové:27Karviná:27Olomouc:68

Benešov:6Ostrava:50

Ostrava: 50

Benešov: 6

Olomouc: 68

Karviná: 27

Kraslice: 2Nejdek: 1

Skalná: 1

V půdách mateřských škol byly sledovány:kovy - olovo, kadmium, měď, chrom, arsen, berylium, vanad, thalium a rtuťpolycyklické aromatické uhlovodíky - nekarcinogenní     -   naftalen, acenaftalen, acenaften, fluoren,

fenanthren, antracen, floranthen, pyren    karcinogenní - chrysen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-cd)pyren, di-benzo(a,h)antracen, benzo(g,l,h)perylenIndikátory mikrobiologického znečištění

Výsledky monitoringu ukázaly:

Nejčastějšími anorganickými kontaminanty půdy jsou : arzen, olovo

Nejčastějšími kontaminanty půdy ze sledovaných karcinogenních PAU jsou: benzo(a)pyren Nekarcinogenní PAU : naftalen a fenantren

Byl potvrzen přetrvávající výskyt kontaminace půdy sledovanými indikátory až po čtyři roky, a to hlavně u parazitární kontaminace.

Střední hodnoty stanovení Pb v povrchových půdách MŠ v jednotlivých městech v letech 2000-2006

0

50

100

150

200

250

300

350

[mg/

kg]

medián

limit

Střední hodnoty stanovení As v povrchových půdách MŠ v jednotlivých městech v letech 2000- 2006

0

10

20

30

40

50

60

70

[mg/

kg]

medián

limit

Střední hodnoty benz(a)pyrenu v povrchových půdách MŠ v letech 2000 - 2006

0.0

0.1

0.2

0.3

0.4

0.5

0.6

0.7

[mg/

kg] medián

limit

PILOTNÍ STUDIE ARZEN V rámci projektu VIII provedena pilotní

studie, která byla zaměřena na expozici dětí As z kontaminované půdy hracích ploch u těch mateřských škol, kde byly v minulosti naměřeny zvýšené koncentrace As v této půdě. Tyto koncentrace byly opětovně změřeny.

METODIKA STUDIEMonitorované MŠ: celkem 12 MŠ

s celkovým počtem 192 předškolních dětí

Se zvýšenou expozicí As:Příbram – 42 dětí (3 MŠ) Teplice – 59 dětí (3 MŠ)Klatovy – 53 dětí (3 MŠ) Kontrolní skupina:České Budějovice – 38 dětí (3 MŠ)

Druhy šetření:

1. Stanovení As v půdě  hracích ploch MŠ2. Dotazníková akce3. Hodnocení zdravotního rizika podle

maximalistického rezidenčního expozičního scénáře (podle platných metodik)

4. Stanovení As v moči dětí – jako indikátor expozice dětí As (celkový As v moči, přepočtený na µg/g kreatininu v moči).

5. Zjištění vazeb mezi půdním podložím a obsahem As

6. Statistické vyhodnocení - výsledky dotazníkového šetření a analýz obsahu arsenu v moči byly statisticky zpracovány pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti, analýzy rozptylu (jednoduché třídění) a Kruskal-Walisova testu. Hypotézy byly testovány na hladině významnosti 5%.

VÝSLEDKY STUDIE

Průměrné koncentrace arzenu v horní vrstvě půdy hracích ploch mateřských škol (v mg/kg),

limitní hodnota: 10 mg/kg (podle vyhl. č. 135/2004 Sb.)

Analýza - Zdrav. ústav Ostrava, metodou RTG spektrometrie

N=3 MŠ v každém městě

České Budějovice Klatovy Teplice Příbram

MŠ A 17,9 9,7 44,3 59,9

MŠ B 9,7 10,3 32,8 105,8

MŠ C 8,6 15,5 35,0 165,0

Aritmetický průměr 12,1 11,8 37,4 110,2

Směrodat. odchylka 4,1 2,6 5,0 43,0

Č.Budějovice Pittera 17,9

Na Zl.Stoce 9,7

Větrná 8,6

Klatovy Máchova 9,7

Luby 10,3

Sobětice 15,5

Teplice Jugoslávská 44,3

Nezvalova 32,8

K.Čapka 35

Příbram Hradební 59,9

Br.Čapků 105,8

Fibichova 165

Hodnocení zdravotního rizika u As v MŠ Čes. Bedějovice, Teplice, Příbram, Klatovy (2007)

Orální expozice - karcinogenní riziko

město MŠ věk dítěte hmotnost dny/rok limit stan. hod. CDIc CSFo ILCR

    roky prům. kg prům.   mg/kg mg/kg mg/kg/den1/(mg/kg/

den) Limit:1E-06 

                   

Č. Bud. Pittera 6,6 23,15 85 10 17,88 4,41E-06 1,50E+00 6,62E-06

  Na Zl. St. 5,5 20,4 81,2 10 9,68 2,19E-06 1,50E+00 3,28E-06

  Větrná 6,3 23,1 85,8 10 8,64 2,08E-06 1,50E+00 3,12E-06

Teplice Jugosl. 5,1 19,2 80,9 10 44,33 9,86E-06 1,50E+00 1,48E-05

  K.Čapka 5,55 19,9 82 10 32,79 7,67E-06 1,50E+00 1,15E-05

  Čtyřlístek 5,5 22,5 110 10 35,01 9,95E-06 1,50E+00 1,49E-05

Příbram Bratří Čap. 5,4 21,65 81,2 10 59,91 1,28E-05 1,50E+00 1,91E-05

  Hradební 5,45 21,35 72,62 10 105,81 2,05E-05 1,50E+00 3,08E-05

  Fibichova 5,25 18,75 75,4 10 165,02 3,56E-05 1,50E+00 5,34E-05

Klatovy Máchova 4,7 19 68 10 9,71 1,72155E-06 1,50E+00 2,58232E-06

  Sobětice 4,3 20,8 40 10 15,45 1,41472E-06 1,50E+00 2,12209E-06

  Luby 4,3 21,1 42 10 10,32 9,82E-07 1,50E+00 1,47339E-06

Hodnocení zdravotního rizika u As v MŠ Čes. Budějovice, Teplice, Příbram, Klatovy

Dermální expozice - karcinogenní riziko

město MŠ věk dítěte hmotnost dny/rok limit stan. hod. CDIc CSFd ILCR

    roky prům. kg prům.   mg/kg mg/kg mg/kg/den1(/mg/kg/

den) lim.:1E-06 

                   

Č. Bud. Pittera 6,6 23,15 85 10 17,88 9,50E-08 3,66E+00 3,48E-07

  Na Zl. St. 5,5 20,4 81,2 10 9,68 4,64E-08 3,66E+00 1,70E-07

  Větrná 6,3 23,1 85,8 10 8,64 4,43E-08 3,66E+00 1,62E-07

Teplice Jugosl. 5,1 19,2 80,9 10 44,33 2,09E-07 3,66E+00 7,64E-07

  K.Čapka 5,55 19,9 82 10 32,79 1,64E-07 3,66E+00 6,02E-07

  Čtyřlístek 5,5 22,5 110 10 35,01 2,06E-07 3,66E+00 7,55E-07

Příbram Bratří Čap. 5,4 21,65 81,2 10 59,91 2,66E-07 3,66E+00 9,73E-07

  Hradební 5,45 21,35 72,62 10 105,81 4,30E-07 3,66E+00 1,57E-06

  Fibichova 5,25 18,75 75,4 10 165,02 7,64E-07 3,66E+00 2,79E-06

Klatovy Máchova 4,7 19 68 10 9,71 3,58E-08 3,66E+00 1,31E-07

  Sobětice 4,3 20,8 40 10 15,45 2,80E-08 3,66E+00 1,02E-07

  Luby 4,3 21,1 42 10 10,32 1,94E-08 3,66E+00 7,09E-08

Č.Budějovice Pittera 4,0

Na Zl.Stoce 8,35

Větrná 5,3

Klatovy Máchova 4,98

Luby 4,16

Sobětice 4,62

Teplice Jugoslávská 5,32

Nezvalova 4,96

K.Čapka 4,62

Příbram Hradební 8,11

Br.Čapků 9,74

Fibichova 6,57

Průměrné koncentrace arzenu v moči dětí (v µg/g kreatininu), limitní hodnota: 10 µg/g kreatininu

Analýza v SZÚ Praha metodou HGAAS

 České

Budějovice Klatovy Teplice Příbram

MŠ A N=13 N=24 N=22 N=11

aritm. průměr 4,0 5,0 5,3 9,7 rozpětí min-

max 2,2 - 5,5 2,3 - 8,7 2,7 - 8,4 4,0 - 16,4

MŠ B N=6 N=4 N=15 N=14

aritm. průměr 8,3 4,6 4,6 8,1 rozpětí min-

max 4,3 - 15,4 2,8 - 5,9 2,0 - 18,0 4,4 - 14,0

MŠ C N=15 N=16 N=12 N=17

aritm. průměr 5,3 4,2 5,0 6,6 rozpětí min-

max 3,6 - 9,1 1,9 - 9,0 2,5 - 15,0 2,9 - 13,5

VZTAH MEZI ZÍSKANÝMI PRŮMĚRNÝMI HODNOTAMI

MěstoAs v půdě(limit: 10 mg/kg)

As v moči(limit:

10μg/g kreat.)

zdrav.rizikoILCR

limit: 1E-06

zdrav.rizikoHI

limit: 1

Příbram 110,2 8,13 3,62E-05 0,77

Teplice 37,4 4,9 1,14E-05 0,304

Klatovy 11,8 4,6 2,37E-06 0,052

ČeskéBudějovice 12,1 5,8 4,55E-06 0,083

Biologická dostupnost As

může být v rozsahu 5-90% ,

nejčastěji se uvádí v rozsahu 10-20%.

STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT AS V MOČI DĚTÍ:

Rozdílnosti mezi městy: Zatímco rozdíly v koncentraci As v moči

dětí mezi Č.Budějovicemi, Klatovy a Teplicemi nejsou statisticky významné, je koncentrace As v moči dětí v Příbrami oproti třem zbývajícím městům významně vyšší.

Průměrná koncentrace v Příbrami: 7,89 g/g, 95% konfidenční interval je [7,1; 8,7].

Průměrná koncentrace v ostatních městech: 4,96 g/g, 95% konfidenční interval je [4,0; 5,9].

Rozdíl v koncentraci As v moči mezi

chlapci a dívkami není statisticky významný.

ZÁVĚRY STUDIE Nejvyšší koncentrace arzenu v půdě hracích ploch

mateřských škol ze všech čtyř sledovaných měst byly zjištěny v Příbrami, jako důsledek „staré zátěže“ prostředí. V Příbrami byly také nalezeny u dětí nejvyšší hodnoty obsahu arzenu v moči. Hodnoty se pohybovaly nad doporučovanou hranici pro běžnou, profesionálně neexponovanou populaci. U této skupiny dětí byla prokázána statisticky významná souvislost mezi koncentrací As v půdě a množstvím As v moči. V Příbrami byla také zjištěna pravděpodobnost individuálního teoretického zdravotního rizika při celoživotní expozici zjištěným koncentracím arzenu v půdě. Dále bylo zjištěno, že hodnoty obsahu arzenu v moči byly v Příbrami statisticky významně vyšší, než hodnoty u dětí v ostatních sledovaných městech.

CO SE ZATÍM DOSTATEČNĚ NEŘEŠÍ?

Problematika úrazů

Problematika kontaminace

Problematika kontroly

DĚKUJEME ZA POZORNOST