Upload
hatuyen
View
214
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Mimořádně silné výskyty škůdců
řepky v podzimním období a
z toho vyplývající rizika pro jaro
Praha – seminář 30.11. 2016
Prezentovány jsou výsledky projektu MZe
QJ1610217
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Fotografie. Ing. Jan Kazda, CSc.
Česká zemědělská univerzita
Hlavní škůdci řepky na podzim 2016
Dříve méně významní:
dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) – rezistence k
neonikotinoidům
mšice broskvoňová (Myzus persicae) – rezistence k pyretroidům
zápředníček polní (Plutella xylostella) – rezistence k pyretroidům
květilka zelná (Delia radicum) – obtížně zasažitelná stadia
Obvyklé druhy škůdců:
dřepčíci rodu Phyllotreta - škody při vzcházení redukce počtu
rostlin
pilatka řepková - redukce listů, oslabení rostlin
osenice polní a další druhy osenic - redukce listů, redukce počtu
rostlin
Podzim 2016 - sucho a škůdci
Problémy se zakládám porostů řepky
nedostatek srážek v období před přípravou půdy na setí
nedostatek srážek při vzcházení (vzcházení na více etap)
teplý konec srpna a září – vysoká aktivita škůdců
oslabení kompenzační schopnosti rostlin
Příčiny posunu ve škodlivosti druhů škůdců
Dvě teplé zimy za sebou
Příznivé: pro dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového
Nepříznivé: pro blýskáčka řepkového
Sucho na podzim:
Nárůst škodlivosti v době vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta,
Nárůst škodlivosti od fáze 2 pravých listů: mšice broskvoňová
Zákaz moření osiva účinnými látkami klothianidin,
imidacloprid a thiamethoxam (od 2013)
Nárůst škodlivosti ve fázi vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta
(brouci), květilka zelená (časně vzešlé porosty), mšice
broskvoňová, dřepčík olejkový (pouze časné nálety počátkem
září)
Nárůst škodlivosti do fáze 4 pravých listů: zápředníček polní,
pilatka řepková, listožravé housenky, mšice broskvoňová
Moření osiva řepky thiamethoxamem (Cruiser) - bylo účinné na
škůdce vzcházející řepky (přibližně do fáze 4 pravých listů).
Na dřepčíka olejkového je moření thiamethoxamem účinné jen
pokud dřepčík naletuje do porostů brzy (asi do poloviny září) –
brouci po malém žíru hynuli, při náletu později je nutná aplikace
na list.
Důsledky změn škůdců i počasí pro
praktickou ochranu na podzim 2016
Obtížný výběr přípravků
Nevhodné termíny ošetření
Neúčinnost přípravků v důsledku rezistence škůdců k pesticidům
Zbytečné, nezdůvodněné ošetření (nevhodné nebo neznámé
metody monitoringu, nebo nevyužívání monitoringu a prahů
škodlivosti)
Nárůst nákladů na ochranu řepky na podzim
Nárůst škod na podzim - redukce počtu rostlin, oslabení vývoje
rostlin (špatné přezimování)
Projev škod na jaře – dřepčík olejkový, virové choroby jako
důsledek přemnožení mšice broskvoňové
Cílené aplikace insekticidů na jednotlivé
druhy škůdců na podzim – jak na to?
Více škůdců současně a jejich rezistence k různým skupinám
účinných látek
Nutná správná determinace škůdce a odpovídající monitoring
škůdců
Potřeba opakované insekticidní aplikace (2 až 5 aplikací insekticidů)
Výběr přípravků:
Pyretroidy – ochrana vzcházejících porostů, neúčinné na mšici
broskvoňovou a zápředníčka polního
Nurelle – účinnost dosud na všechny škůdce, neúčinný na mšici
broskvoňovou (na spodní straně listů, za sucha)
Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso) – účinné na mšici
broskvoňovou a listožravé housenky, neúčinné na dřepčíka
olejkového a dřepčíky rodu Phyllotreta
Indoxacarb – účinný na d. olejkového (VB - u nás nepovolen)
Dřepčík olejkový I
Významný škůdce v ČR od roku 2014
Škodí larvy v rostlinách, škodlivost brouků žírem je zanedbatelná
Má letní diapauzu – její délka se mění podle teplot přes léto
Podzim 2014 nálet od počátku září (vysoké škody), 2015 – nálet
v říjnu (škody nízké), 2016 nálet koncem září (škody střední)
Nemá zimní diapauzu (během zimy všechna vývojová stadia)
V ČR má rezistenci k thiaclopridu (neonikotinoidům), v západní
Evropě má rezistenci k pyretroidům
Cílené ošetření:
Pyretroidy účinné, ale krátká doba perzistence, pokud nálet
pokračuje, je třeba další ošetření
Nurelle – dosud účinný
Dřepčík olejkový III obtížná signalizace ošetření – termín se mění mezi roky i mezi
regiony,
odchyt do misek není kvantitativní, signalizace ošetření podle
vývoje vajíček v ovariolách
Zápředníček polní I
Škůdce brukvovité zeleniny (celosvětově rozšířený, rezistentní
téměř ke všemu)
Housenky škodí žírem na listech (škody již nastaly, jarní
generace na řepce škodit nebude)
Na podzim 2016 přímé plošné škody v ČR na řepce poprvé (4.
a 5 generace). V Polsku škodí pravidelně na řepce
Populace v ČR rezistentní k pyretroidům
Cílené ošetření:
Neonikotinoidy – účinné
Nurelle – dosud účinný
Mšice broskvoňová I
Škodlivost přímá – na podzim 2016 první přímé škody na řepce
v ČR (kalamitní výskytu od poloviny září do poloviny října – i po 4
aplikacích insekticidů)
škody již nastaly, zvýšení nákladů na ochranu (opakované
aplikace v důsledku neúčinnosti některých insekticidů)
Mšice broskvoňová IV
Rezistence mšice broskvoňové k pyretroidům
(potvrzena v ČR z populací na řepce poprvé na podzim 2016)
Neúčinnost Nurelle (při aplikaci na horní povrch listů)
Cílené ošetření:
Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso)
Mšice broskvoňová V
Škodlivost nepřímá – přenos a šíření virových chorob
virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV) = virus
západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV)
virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV)
Poslední hospodářky významný výskyt virů na řepce byl v roce
2010 (po přemnožení mšice broskvoňová na podzim 2009 (výskyt
mšic byl letos vyšší než v roce 2009)
Výskyt na podzim 2016: výsledky monitoringu ÚKZÚZ a ČZU –
95 % vzorků řepky napadeno viry, zejména TuYV = BWYV – bez
ohledu na stupeň výskytu mšic (možné snížení výnosů o 5 až10 %,
výjimečně až 30 %)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 - I
Škody z podzimu:
Virové choroby – vhledem k plošnému rozšíření by
byla další regulace přenašečů málo významná
Rizika špatného přezimování škůdci oslabených
rostlin (mšice, dřepčík olejkový)
Projeví se příznaky virových chorob
Projeví se poškození larvami dřepčíka olejkového
Přímé škody od jarních škůdců (viz dále)
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – II -
krytonosec řepkový Z roku 2016 nejvíce namnožený druh škůdce (v řadě oblastí 50 až 90
% poškozených rostlin)
Přezimuje v zemi v polích po předchozí řepce (v pšenicích,
minimalizace výskyt podporuje)
nálet je velmi časný (od února, při teplotách nad 9 oC)
Monitoring a ochrana selhávají
misky instalovat od konce února (podle teplot)
misky dobře zachycují první nálety do porostů (nálet může
proběhnout za 4 až 5 dnů)
je nutné rozlišovat od krytonosce čtyřzubého – ošetření na oba
druhy nelze spojovat
Cílené ošetření:
Pyretroidy - účinné
Nurelle – účinný
Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – VII - shrnutí
Krytonosec řepkový – početnost stoupá, není zatím rezistentní
Dřepčík olejkový – důsledky málo účinné ochrany na podzim, +
jarní kladení samic po mírné zimě (je možná redukce při ošetření
na k. řepkového)
Bejlomorka kapustová – početnost každoročně kolísá, závisí na
průběhu počasí v daném roce (I. generace má okrajový efekt)
Krytonosec šešulový – početnost stoupá (na lokalitách s výskytem
rezistence k neonikotinoidům) - vazba na choroby
Krytonosec čtyřzubý – početnost klesá, není zatím rezistentní -
vazba na choroby
Blýskáček řepkový – nejméně namnožený druh, za poslední 2
roky téměř neškodil (škody jen při časných náletech ve fázi
poupat) – pyretroidy zcela neúčinné