28
Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Fotografie. Ing. Jan Kazda, CSc. Česká zemědělská univerzita

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a prof_ Kocourka (VURV... · Virové choroby – vhledem k plošnému rozšíření by byla další regulace přenašečů

  • Upload
    hatuyen

  • View
    214

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Mimořádně silné výskyty škůdců

řepky v podzimním období a

z toho vyplývající rizika pro jaro

Praha – seminář 30.11. 2016

Prezentovány jsou výsledky projektu MZe

QJ1610217

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Fotografie. Ing. Jan Kazda, CSc.

Česká zemědělská univerzita

Hlavní škůdci řepky na podzim 2016

Dříve méně významní:

dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) – rezistence k

neonikotinoidům

mšice broskvoňová (Myzus persicae) – rezistence k pyretroidům

zápředníček polní (Plutella xylostella) – rezistence k pyretroidům

květilka zelná (Delia radicum) – obtížně zasažitelná stadia

Obvyklé druhy škůdců:

dřepčíci rodu Phyllotreta - škody při vzcházení redukce počtu

rostlin

pilatka řepková - redukce listů, oslabení rostlin

osenice polní a další druhy osenic - redukce listů, redukce počtu

rostlin

Hlavní škůdci řepky na podzim 2016

Podzim 2016 - sucho a škůdci

Problémy se zakládám porostů řepky

nedostatek srážek v období před přípravou půdy na setí

nedostatek srážek při vzcházení (vzcházení na více etap)

teplý konec srpna a září – vysoká aktivita škůdců

oslabení kompenzační schopnosti rostlin

Příčiny posunu ve škodlivosti druhů škůdců

Dvě teplé zimy za sebou

Příznivé: pro dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového

Nepříznivé: pro blýskáčka řepkového

Sucho na podzim:

Nárůst škodlivosti v době vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta,

Nárůst škodlivosti od fáze 2 pravých listů: mšice broskvoňová

Zákaz moření osiva účinnými látkami klothianidin,

imidacloprid a thiamethoxam (od 2013)

Nárůst škodlivosti ve fázi vzcházení: dřepčíci rodu Phyllotreta

(brouci), květilka zelená (časně vzešlé porosty), mšice

broskvoňová, dřepčík olejkový (pouze časné nálety počátkem

září)

Nárůst škodlivosti do fáze 4 pravých listů: zápředníček polní,

pilatka řepková, listožravé housenky, mšice broskvoňová

Moření osiva řepky thiamethoxamem (Cruiser) - bylo účinné na

škůdce vzcházející řepky (přibližně do fáze 4 pravých listů).

Na dřepčíka olejkového je moření thiamethoxamem účinné jen

pokud dřepčík naletuje do porostů brzy (asi do poloviny září) –

brouci po malém žíru hynuli, při náletu později je nutná aplikace

na list.

Důsledky změn škůdců i počasí pro

praktickou ochranu na podzim 2016

Obtížný výběr přípravků

Nevhodné termíny ošetření

Neúčinnost přípravků v důsledku rezistence škůdců k pesticidům

Zbytečné, nezdůvodněné ošetření (nevhodné nebo neznámé

metody monitoringu, nebo nevyužívání monitoringu a prahů

škodlivosti)

Nárůst nákladů na ochranu řepky na podzim

Nárůst škod na podzim - redukce počtu rostlin, oslabení vývoje

rostlin (špatné přezimování)

Projev škod na jaře – dřepčík olejkový, virové choroby jako

důsledek přemnožení mšice broskvoňové

Cílené aplikace insekticidů na jednotlivé

druhy škůdců na podzim – jak na to?

Více škůdců současně a jejich rezistence k různým skupinám

účinných látek

Nutná správná determinace škůdce a odpovídající monitoring

škůdců

Potřeba opakované insekticidní aplikace (2 až 5 aplikací insekticidů)

Výběr přípravků:

Pyretroidy – ochrana vzcházejících porostů, neúčinné na mšici

broskvoňovou a zápředníčka polního

Nurelle – účinnost dosud na všechny škůdce, neúčinný na mšici

broskvoňovou (na spodní straně listů, za sucha)

Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso) – účinné na mšici

broskvoňovou a listožravé housenky, neúčinné na dřepčíka

olejkového a dřepčíky rodu Phyllotreta

Indoxacarb – účinný na d. olejkového (VB - u nás nepovolen)

Dřepčík olejkový I

Významný škůdce v ČR od roku 2014

Škodí larvy v rostlinách, škodlivost brouků žírem je zanedbatelná

Má letní diapauzu – její délka se mění podle teplot přes léto

Podzim 2014 nálet od počátku září (vysoké škody), 2015 – nálet

v říjnu (škody nízké), 2016 nálet koncem září (škody střední)

Nemá zimní diapauzu (během zimy všechna vývojová stadia)

V ČR má rezistenci k thiaclopridu (neonikotinoidům), v západní

Evropě má rezistenci k pyretroidům

Cílené ošetření:

Pyretroidy účinné, ale krátká doba perzistence, pokud nálet

pokračuje, je třeba další ošetření

Nurelle – dosud účinný

Dřepčík olejkový II

Dřepčík olejkový III obtížná signalizace ošetření – termín se mění mezi roky i mezi

regiony,

odchyt do misek není kvantitativní, signalizace ošetření podle

vývoje vajíček v ovariolách

Dřepčík olejkový III - letová aktivita Praha Ruzyně –

jaro 2015 a 2016 (odchyt do žlutých misek)

Zápředníček polní I

Škůdce brukvovité zeleniny (celosvětově rozšířený, rezistentní

téměř ke všemu)

Housenky škodí žírem na listech (škody již nastaly, jarní

generace na řepce škodit nebude)

Na podzim 2016 přímé plošné škody v ČR na řepce poprvé (4.

a 5 generace). V Polsku škodí pravidelně na řepce

Populace v ČR rezistentní k pyretroidům

Cílené ošetření:

Neonikotinoidy – účinné

Nurelle – dosud účinný

Zápředníček polní II

Mšice broskvoňová I

Škodlivost přímá – na podzim 2016 první přímé škody na řepce

v ČR (kalamitní výskytu od poloviny září do poloviny října – i po 4

aplikacích insekticidů)

škody již nastaly, zvýšení nákladů na ochranu (opakované

aplikace v důsledku neúčinnosti některých insekticidů)

Mšice broskvoňová II

Mšice broskvoňová III – účinnost přípravků v laboratorním testu

Mšice broskvoňová IV

Rezistence mšice broskvoňové k pyretroidům

(potvrzena v ČR z populací na řepce poprvé na podzim 2016)

Neúčinnost Nurelle (při aplikaci na horní povrch listů)

Cílené ošetření:

Neonikotinoidy (Biscaya, Proteus, Capypso)

Mšice broskvoňová V

Škodlivost nepřímá – přenos a šíření virových chorob

virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV) = virus

západní žloutenky řepy (Beet western yellows virus, BWYV)

virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV)

Poslední hospodářky významný výskyt virů na řepce byl v roce

2010 (po přemnožení mšice broskvoňová na podzim 2009 (výskyt

mšic byl letos vyšší než v roce 2009)

Výskyt na podzim 2016: výsledky monitoringu ÚKZÚZ a ČZU –

95 % vzorků řepky napadeno viry, zejména TuYV = BWYV – bez

ohledu na stupeň výskytu mšic (možné snížení výnosů o 5 až10 %,

výjimečně až 30 %)

Mšice broskvoňová VI virus žloutenky vodnice (TuYV) = virus západní žloutenky

řepy (BWYV)

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 - I

Škody z podzimu:

Virové choroby – vhledem k plošnému rozšíření by

byla další regulace přenašečů málo významná

Rizika špatného přezimování škůdci oslabených

rostlin (mšice, dřepčík olejkový)

Projeví se příznaky virových chorob

Projeví se poškození larvami dřepčíka olejkového

Přímé škody od jarních škůdců (viz dále)

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – II -

krytonosec řepkový Z roku 2016 nejvíce namnožený druh škůdce (v řadě oblastí 50 až 90

% poškozených rostlin)

Přezimuje v zemi v polích po předchozí řepce (v pšenicích,

minimalizace výskyt podporuje)

nálet je velmi časný (od února, při teplotách nad 9 oC)

Monitoring a ochrana selhávají

misky instalovat od konce února (podle teplot)

misky dobře zachycují první nálety do porostů (nálet může

proběhnout za 4 až 5 dnů)

je nutné rozlišovat od krytonosce čtyřzubého – ošetření na oba

druhy nelze spojovat

Cílené ošetření:

Pyretroidy - účinné

Nurelle – účinný

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – III -

krytonosec řepkový

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – IV - krytonosec řepkový -

žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – V - krytonosec čtyřzubý –

žluté misky (Praha Ruzyně 2015, 2016)

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – VI –

krytonosec řepkový

Rizika škůdců řepky na jaře 2017 – VII - shrnutí

Krytonosec řepkový – početnost stoupá, není zatím rezistentní

Dřepčík olejkový – důsledky málo účinné ochrany na podzim, +

jarní kladení samic po mírné zimě (je možná redukce při ošetření

na k. řepkového)

Bejlomorka kapustová – početnost každoročně kolísá, závisí na

průběhu počasí v daném roce (I. generace má okrajový efekt)

Krytonosec šešulový – početnost stoupá (na lokalitách s výskytem

rezistence k neonikotinoidům) - vazba na choroby

Krytonosec čtyřzubý – početnost klesá, není zatím rezistentní -

vazba na choroby

Blýskáček řepkový – nejméně namnožený druh, za poslední 2

roky téměř neškodil (škody jen při časných náletech ve fázi

poupat) – pyretroidy zcela neúčinné

Děkuji za pozornost