1

Změny na světovém trhu nerostných surovin

anebbilance nerostných surovin v ČR a ve světě

s důrazem na energetické suroviny

Mgr. Pavel Kavinaanalytik nerostných surovin

Odbor surovinové a energetické politiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu

2

Co to je surovinová politika?• souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje

vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky

• na světě jsou země, které mají:1] široké spektrum rud, nerudních surovin i paliv a] využívání domácích zdrojů b] využívání cizích (zahraničních) zdrojů [šetření zdrojů nebo šetření životního prostředí] - prostřednictvím spolupráce - prostřednictvím síly 2] velmi úzké spektrum rud, nerudních surovin i paliv a] -------------------- b] využívání cizích (zahraničních) zdrojů - prostřednictvím spolupráce - prostřednictvím síly

3

Situace v Evropě• startovní východiska:- velmi dlouhá historie těžby- bohatá ložiska a bohaté zdroje byly využívány

po řadu staletí- současné zdroje a ložiska jsou relativně chudá- rovněž dopady na životní prostředí v Evropě byly

poměrně významné – také díky velmi dlouholeté těžbě => proto jsou otázky životního prostředí v Evropě velmi citlivé téma

• důsledky:- v 70. a zejména v 80. a 90. letech bylo v mnoha

(západo)evropských zemích hlavním evergreenem a motem národních surovinových strategií zhruba:

“domácí těžbu nerostných surovin příliš nepotřebujeme, nebudeme si ničit „své“ životní

prostředí; naprostou většinu potřebných surovin si dovezeme z neevropských teritorií”

4

Těžba černého uhlí v Belgii

0

5

10

15

20

25

30

35

1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001

Těžba černého uhlí v Belgii (mil. tun)

5

Těžba černého uhlí ve Francii

0

10

20

30

40

50

60

70

1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001

Těžba černého uhlí ve Francii (mil. tun)

6

Těžba černého uhlí v Británii

0

50

100

150

200

250

1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001

Těžba černého uhlí ve Velké Británii (mil. tun)

7

Těžba černého uhlí v Německu

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001

Těžba černého uhlí v Německu (mil. tun)

8

Těžba černého uhlí v Polsku

0

50

100

150

200

250

1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001

Těžba černého uhlí v Polsku (mil. tun)

9

Dovoz černého uhlí do Evropy

0

50

100

150

200

250

1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000

Import do západní Evropy Import do střední a východní Evropy

10

Jsou tyto strategie ještě stále vyhovující?

• dovozní závislost ve strategických palivoenergetic-kých surovinách evropských zemí se prudce zvýšila [v některých případech na více než 85%]

• tak vysoká dovozní závislost je nejen velmi nebezpečná, ale dnes rovněž není zdaleka tak ekonomicky výhodná jako dříve

• výše evropské spotřeby se nesnižuje – je stejná nebo dokonce dále roste – chybějící nerostné suroviny je třeba dovézt z mimoevropských teritorií

• [v dnešním světě] je naprostá většina environmentálních problémů globálního rozměru

• dopady těžby na životní prostředí jsou ve třetím světě [zpravidla] mnohem větší a závažnější než v „pohlídaných“ evropských zemích, kde existuje celé spektrum kontrolních mechanismů

• jako “bonus” je světové životní prostředí zatěžováno přepravou enormních množství surovin

11

Potřebují evropské země pro 21. století

odlišnou surovinovou politiku?

• ano – neboť něco se změnilo• co ?

CENYnerostných

surovin

12

Ceny ropy Brent na světovém trhuUSD/barel

77 USD/barel0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

98 USD/barel

13

Ceny zemního plynu na světovém trhuUSD/MMBtu

7,8 USD/MMBtu0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

I/01 X/01 VII/02 IV/03 I/04 X/04 VII/05 IV/06 I/07

7,8 USD/MMBtu

14

Ceny mědi na světovém trhuUSD/t

7260 USD/t0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

10000

I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

7426 USD/t

15

Ceny olova na světovém trhuUSD/t

2288 USD/t0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

3101 USD/t

16

Ceny zinku na světovém trhuUSD/t

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

I/00 X/00 VII/01 IV/02 I/03 X/03 VII/04 IV/05 I/06 X/06

2776 USD/t

17

Ceny zlata na světovém trhuUSD/trojská unce

200

250

300

350

400

450

500

550

600

650

700

750

I/00 X/00 VII/01 IV/02 I/03 X/03 VII/04 IV/05 I/06 X/06

830 USD/t oz

18

Ceny stříbra na světovém trhuUSc/trojská unce

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

I/00 X/00 VII/01 IV/02 I/03 X/03 VII/04 IV/05 I/06 X/06

15,5 USc/t oz

19

Ceny platiny na světovém trhuUSD/trojská unce

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

I/00 X/00 VII/01 IV/02 I/03 X/03 VII/04 IV/05 I/06 X/06

1455 USD/t oz

20

Světové spotové ceny uranuměsíční průměry U3O8 (USD/pound)

113 USD/lb

0102030405060708090100110120130140150

1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006

90 USD/pound

21

Světové ceny černého uhlí (USD/t)

25

45

65

85

105

125

145

165

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

koksovatelné (USA)

koksovatelné (Austrálie)

koksovatelné (Polsko)

energetické (USA)

energetické (Austrálie)

energetické (Jižní Afrika)

energetické (Čína)

energetické (Rusko)

energetické (Polsko)

22

Porovnání světových cen

komodita jednotka 1.1.

2002

1.1.

2003

1.1.

2004

1.1.

2005

1.1.

2006

4.11.

2007

2007/

2004

ropa Brent $/barel 19,90 28,70 30,17 40,37 60,39 90,63 300 %

zemní plyn $/MMBtu 2,55 4,79 6,19 5,76 6,34 8,88 143 %

měď $/tunu 1462 1536 2321 3280 6201 7661 330 %

nikl $/tunu 5680 7100 16650 15205 13380 31650 190 %

olovo $/tunu 504 422 740 1056 1725 3626 490 %

zinek $/tunu 768 750 1008 1270 4259 2732 271 %

zlato $/tr. oz. 276 343 417 427 640 792 190 %

stříbro $/tr. oz. 4,52 4,67 5,97 6,39 13,01 14,23 238 %

platina $/tr. oz. 477 598 814 861 1135 1443 177 %

23

Konkrétní dopady na Českou republiku

24

Dovozní ceny ropy do ČR měsíční průměry

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

0

100

200

300

400

500

600

Kč/t USD/t

25

Dovozní ceny zemního plynu do ČR měsíční průměry

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

10000

I/99 X/99 VII/00 IV/01 I/02 X/02 VII/03 IV/04 I/05 X/05

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

Kč/tis. m3 USD/tis. m3

26

Dovozní ceny černého uhlí do ČR měsíční průměry

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

0

20

40

60

80

100

120

Kč/t USD/t

27

Dovozní ceny železných rud do ČRměsíční průměry

0

500

1000

1500

2000

2500

I/03 VII/03 I/04 VII/04 I/05 VII/05 I/06 VII/06 I/07 VII/07

0

20

40

60

80

100

120

Kč/t USD/t

28

Fatální zátěž pro českou ekonomiku

OBDOBÍ ROPA

(kt)

ROPA

(mil. Kč)

ZEMNÍ PLYN (mil. m3)

ZEMNÍ PLYN (mil. Kč)

CELKEM (mld. Kč)

1999 5997 22 068 9 207 18 994 41,062

2000 5819 43 562 9 550 38 769 82,331

2001 6005 40 882 9 782 45 139 86,021

2002 6082 33 455 9 800 33 991 67,446

2003 6344 36 361 9 786 35 972 72,333

2004 6406 41 865 9 169 31 838 73,703

2005 7730 68 287 9 759 48 077 116,366

2006 7752 82 533 NA 59 429 141,962

1999: 14,48 $/b2000: 26,45 $/b2001: 24,42 $/b

2002: 23,12 $/b 2003: 27,75 $/b 2004: 35,00 $/b

2005: 51,28 $/b2006: cca 66 $/b

29

Proč se ceny surovin zvyšují?

• za všechno může sdružení OPEC

NE• za všechno mohou časté přírodní

katastrofy, např. tajfuny

NEprotože prudce narůstá spotřeba všech surovin v mladých, lidnatých a rychle se rozvíjejících [zejména asijských] zemích

[Čína, Indie atd.]

ANO

30

Změny ve světě v sektoru nerostných surovin

31

Mezinárodně-politické souvislosti I.• uzavírání nových spojenectví („anti-opec“, claimování celých zemí,

ale i bezprecentní posílení OPEC o Angolu, příp. Súdán, Ekvádor; tento týden možná plynová obdoba OPEC)

• strategicky promyšlené kroky v sektoru nerostných surovin a energetiky podnikají zejména země východní a jihovýchodní Asie, a to sice tiše, ale zato již řadu let a s promyšlenou logikou šachistů

• právě to jedním z důvodů, proč se tato oblast tak dynamicky rozvíjí a proč si zjevně říká o to, aby se s ní počítalo jako s regionem, který bude udávat hospodářský běh světa v tomto století

• k touze po vyšší životní úrovni je pro země tohoto regionu dostatečnou inspirací japonský hospodářský zázrak, jehož byl svět svědkem ve druhé polovině 20. století

• principy surovinové strategie Japonska: geologický průzkum japonskými experty za japonské peníze, výsledky vládě dané země, na jejím výběru surovina, Japonsko připraví těžbu a postaví úpravnu, zdarma proškolí domorodý personál, minimum japonských manažerů, profit se dělí na půl

• Čína tuto strategii víceméně velmi zdařile napodobuje, na rozdíl od Japonska jen méně „delikátně“ (ale vysoce úspěšně – viz např. čínsko-africký summit)

• do kvantity potřebných zdrojů promluví rychle se modernizující třetí svět zcela zásadním způsobem

32

Mezinárodně-politické souvislosti II.• v souvislosti s globálním nárůstem cen nerostných surovin,

respektive růstem významu surovin jako takových, dochází ve světě postupně k přehodnocování důležitosti a významnosti jednotlivých zemí – typickým příkladem je obnovení sebevědomí Ruska

• Rusko je strategickým partnerem Evropy hlavně v oblasti citlivých dodávek ropy a zemního plynu

• na rozdíl od minulých let si je Rusko, vedené organizačně schopným Vladimirem Putinem, své ceny pro Evropu velmi dobře vědomo

• oblast nerostných surovin je Putinovi osobně velmi blízká• v roce 1997, kdy ještě málokdo ve světě znal jeho jméno, obhájil na

Báňském Institutu v Petrohradě disertační práci na téma „Strategické plánování obnovení základny minerálních zdrojů v podmínkách formování tržních vztahů“

• hlavní teze: „aby mohlo Rusko zaujmout důstojné místo v globálním světě, musí se opírat o své surovinové zdroje, nad kterými musí mít kontrolu stát“

• před časem prohlásil ruský ministr přírodních zdrojů, že příštích aukcí se budou moci zúčastnit jen firmy, ve kterých má ruský kapitál nejméně 51%

• ruská výprava k severnímu pólu

33

Mezinárodně-politické souvislosti III.

• snaha řady latinskoamerických (a nově i některých afrických) zemí o přehodnocení rozdělování profitu z těžby surovin

• zatímco před 20 či 15 lety by například snaha některé latinsko-americké vlády přelicencovat zahraniční těžební společnosti způsobem, že nadále bude povolena těžba jen firmám s minimálně poloviční účastí domácího kapitálu, skončila odchodem zahraničních investorů nebo dokonce ekonomickým kolapsem těžebního sektoru v dané zemi, dnes je situace dosti odlišná

• uvolněné místo po španělských, britských, amerických či jiných „západních“ firmách rádi zaujmou a přísnější podmínky splní firmy čínské, japonské, korejské, indické či dokonce firmy sousedních latinskoamerických zemí

• řada ekonomických komentátorů žije v roce 1980 a tuto zásadní změnu patrně nezaznamenala, je třeba si neplést pojmy, svět není takový, jaký by ho Evropa chtěla mít

• rychle narůstá diplomatická cena „nevěst“ s bohatým surovinovým věnem – nedivme se, že s přibývajícím počtem nápadníků poroste i mezinárodně politické sebevědomí surovinami hojně vybavených zemí

34

Hospodářsko-ekonomické souvislosti Zásadní změna postoje k jaderné energetice • řada zemí přehodnocuje svůj dřívější odmítavý či zdrženlivý postoj k

jaderné energetice (ekonomický, bezpečnostní, ekologický aspekt)• na Slovensku bylo rozhodnuto o rozšíření JE Mochovce (3. a 4. blok), další

jaderné projekty jsou ve fázi příprav (další 2 bloky?)• využití jaderné energetiky zvažují dokonce i dosud nejaderné země, jako např.

Itálie či Polsko, které připravuje spolu s pobaltskými státy společný projekt JE Ignalina a o dalším jaderném projektu uvažuje

• v sousedním Německu sílí hlasy po přehodnocení zdrženlivého postoje• negativním dopadům celosvětového nárůstu cen energetických surovin se jako

jedna z mála evropských zemí vyhnula Francie, která díky silné roli jaderné energetiky šetří ročně desítky miliard euro oproti hypotetické výrobě stejného množství elektřiny ze zemního plynu a další obrovské prostředky získává vývozem přebytků

• řádově vyšší nárůst zájmu lze sledovat v neevropském světě (Japonsko, Čína, Indie, Rusko – „15 Temelínů do konce desetiletí“)

• před časem oznámila japonská společnost Toshiba, že provedla akvizici americké firmy Westinghouse, která se zabývá výstavbou jaderných elektráren a která patří k nejvýznamnějším světovým hráčům v sektoru

• USA „legalizovaly“ členství Indie v jaderném klubu pouze proto, že jsou si vědomy tlaku, který indická ekonomika vytváří na světovou spotřebu fosilních paliv („Jaderná dohoda s Indií pomůže americkému spotřebiteli. Omezí poptávku po fosilních palivech. Kongres musí chápat, že je v našem politickém zájmu, aby indický civilní jaderný program pomohl zmírnit tlak v globální poptávce po energii“)

35

Hospodářsko-ekonomické souvislostiVýhody jaderné energetiky: • pro provoz jaderné elektrárny je zapotřebí jen několik desítek tun

jaderného paliva ročně a to je množství, které lze nakoupit a skladovat i na opravdu dlouhou dobu (zcela zásadní výhoda oproti např. zemnímu plynu)

• při dostatečně velkém předzásobení palivem, což je luxus, který uran poskytuje, nepřipadá v úvahu žádné „rychlé zavření kohoutků“, tj. vždy je dost času na jednání ekonomická eventuálně i politická

• jaderná energetika má nesporný ekologický rozměr – jaderné elektrárny totiž při výrobě elektřiny neprodukují skleníkové plyny a mohly by se spolu s některými obnovitelnými zdroji efektivním způsobem podílet na řešení problému s emisemi

• modernější pojetí není dělení na klasické x obnovitelné zdroje, ale spíše na emisní a bezemisní zdroje

• jaderné elektrárny mohou být na rozdíl od mnoha tzv. obnovitelných zdrojích provozovány i za meteorologicky nevyhovujících podmínek

• v Evropě 214 reaktorů – výroba cca 24% elektřiny

36

Hospodářsko-ekonomické souvislostiRenesance čistých uhelných technologií• vzestup cen ropy a zemního plynu přinesl opětovné oživení zájmu o

využívání uhlí• s ohledem na největší zásoby ze skupiny klasických fosilních paliv je

velmi pravděpodobné, že uhlí bude nejvýznamnější energetickou surovinou 21. století

• výhodu budou mít – a dnes už mají – ty státy, na jejichž území se nacházejí ložiska černého a hnědého uhlí

• jejich využívání poskytuje pohodlí domácí soběstačnosti, vede ke stabilnímu vývoji ekonomiky a výrazně snižuje závislost na dovozu drahých energetických surovin

• vzhledem k oprávněným – čím dál tím přísnějším – požadavkům ochrany životního prostředí se při energetickém využití uhlí soustřeďuje pozornost zejména na moderní systémy čistých uhelných technologií

• např. práškové technologie spalování, cirkulační fluidní technologie spalování, tlakové cirkulační fluidní technologie spalování atd.

• tyto nové technologie umožňují dosáhnout vyšší účinnosti a nižších koncentrací škodlivin ve srovnání s klasickými uhelnými elektrárnami

37

Co z toho plyne pro Evropu?

• v 70. a zejména v 80. a 90. letech bylo v mnoha (západo) evropských zemích hlavním evergreenem a motem národních surovinových strategií zhruba: “domácí těžbu nerostných surovin příliš nepotřebujeme, nebudeme si ničit „své“ životní prostředí; naprostou většinu potřebných surovin si dovezeme z neevropských teritorií”

• tyto strategie byly optikou dnešní situace na světovém trhu nerostných surovin nesprávné a v dnešní situaci jsou chybné, překonané a nevyhovující

• v některých zemích došlo k prudkému nárůstu dovozní závislosti strategických palivoenergetických surovin do nebezpečných rozměrů

• jejich hlavní očekávaný přínos, totiž ochrana životního prostředí je velice diskutabilní: spotřeba neklesá, suroviny je třeba někde vytěžit, ve třetím světě zpravidla s mnohem většími dopady na celosvětový ekosystém než by tomu bylo v pohlídané Evropě + “bonus” přeprava obrovských množství materiálů

• skutečný dopad uvedené strategie měl tedy na světový ekosystém efekt spíše opačný

38

Energetická bezpečnost v praxi• v zeměpisně-geologicko-klimatických podmínkách je možno

posilovat energetickou bezpečnost ČR zejména:• kvantitativním posílením role jaderné energetiky v českém mixu• přednostním využíváním domácích zdrojů• podporou energetických úspor • nepřeceňováním role obnovitelných zdrojů• usilováním o vzájemně výhodné obchodní vztahy se zeměmi, z

nichž suroviny dovážíme• snahou o koordinovaný postup evropských zemí vůči

dodavatelským zemím, např. Rusku• pokračováním v další diverzifikaci zdrojových oblastí těch

surovin, kterými nedisponujeme (ropa, plyn) alespoň pod 2/3• hledáním alternativních dopravních cest (další propojení české

sítě ropovodů a plynovodů)• dalším posilováním přenosové soustavy• zvyšováním bezpečnostní ochrany energetické infrastruktury• spoléháním se sami na sebe (EU není schopna garantovat

energetickou bezpečnost svým členům; 2-3,5% EU-15; 9-15% EU-24)

39

Závěry• na světovém trhu se vytvořila nová cenová hladina

většiny nerostných surovin [ropa už nikdy nebude za 10 USD/barrel]

• tlak na zachování vysokých cen nebude pravděpodobně polevovat, neboť k rostoucí poptávce ze strany mladých lidnatých a rychle se rozvíjejících zemí [Čína, Indie] se brzy přidají další země [Brazílie, Indonésie, Pákistán ...]

• současně je však startována řada nových projektů• v 21. století bude řada světových trendů vznikat

a probíhat v poněkud jiných regionech než jsme zvyklí• dále poroste diplomatická cena surovinově vybavených

zemí s tomu úměrně i jejich mezinárodní sebevědomí • teprve optikou současných cen ropy, zemního plynu

a uhlí se ukazuje, jak prozíravé bylo ponechat v českém energetickém mixu významnou roli jaderné energetice a jak strategický význam má a bude mít udržení co nejnižší dovozní závislosti ČR

• vše nasvědčuje tomu, že nadchází období hospodárného využívání domácích zdrojů v maximální možné míře

40

• po neuvážlivě rychlém útlumu těžby, ke kterému došlo v minulých desetiletích, zůstalo Evropě kromě vysokých dovozních závislostí jen trpké zjištění, že problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba

• u nerostných surovin, kterými ČR disponuje, je třeba nadále tyto zdroje důsledně ochraňovat a nepřipustit eventuální znehodnocení ložisek

• bylo by přínosné soustředit tlak ekologicky smýšlející části společnosti spíše na intenzívní snahu o použití co nejšetrnějších těžebních a zpracovatelských technologií, nikoliv na negaci využití nerostných surovin jako takových

• ať chceme nebo nechceme platí jednoduchý výpočet, že neuváženým uzavřením části těžených ložisek se pouze prodlužuje vzdálenost, na niž je třeba dovážet vytěženou surovinu z ložisek neuzavřených, což jistě ochraně životního prostředí nepřidá

• V případě dovážených NS je nutno pokračovat v důsledné diverzifikaci, a to jak dovozních zemí, tak i přepravních tras

Skoro na konec aneb kudy dál…