Mezinárodní organizace a rozvoj

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A ROZVOJ

Mezinárodní organizace

Rozvoj

Ortodoxní a kritický přístup k rozvoji Ortodoxní:

soustředí se na růst HDP a míru industrializace Chudoba a zaostávání jsou výsledkem iracionálních

státních zásahů a regulací Rozvoj nastane, když se země zapojí do světového

obchodu, přijme tržní ekonomiku a minimalizují se státní zásahy do ekonomiky

Hlavními překážkami rozvoje: vysoký růst populace, korupce a přílišné utrácení státu

Nejchudší země mají vysoký populační růst, který narušuje jejich ekonomický rozvoj. Zahraniční pomoc skončí v rukou úředníků a politiků. Přílišné utrácení podporuje veřejný dluh.

Chudobu lze překonat přijetím tržních reforem a minimalizací zásahů státu do ekonomiky

Rozvoj

Kritický: Rozvoj je schopnost lidí dosáhnout vlastním úsilím svých

materiálních a nemateriálních potřeb Každá společnost má vlastní standardy kvality života a

rozvoje Rozvoj se měří různými kritérii:

Plnění základních lidských potřeb – výživa, přístup ke zdravotnictví

Stav životního prostředí Politické zastoupení chudých vrstev v politickém systému

HDP nedokáže změřit rozdíly mezi chudými a bohatými → sociální nerovnost je v rozvojových zemích vysoká

Ortodoxní přístup nebere do úvahy kolonialismus a koloniální dědictví

Je třeba také porozumět přerozdělování bohatství mezi a uvnitř společností → každý nemusí mít užitek z volného obchodu (x ortodoxní)

Dluh

Ortodoxní i kritický přístup se shodnou, že hlavní překážkou rozvoje je vysoké zadlužení rozvojových zemí

Příčiny dluhu Ortodoxní: příčiny jsou endogenní, spočívají

v excesivním utrácení vlád Např. vlády podporují vzdělávací, zdravotnické

služby, ale nedostatečně vybírají daně Půjčují si, aby udržely nízké ceny energií a

domácích výrobků, často vydržují ohromné armády

Korupce

Dluh

Kritický: zdůrazňuje exogenní příčiny Dluh se začal akumulovat v 70.letech, kdy bylo

půjčování peněz levné Dluh narostl po 1. ropném šoku 1973-1974

Rozvojové země si musely půjčovat, aby mohly uspokojit domácí energetické potřeby

Snížení exportu 2. ropný šok 1978-79 vedl ke kolapsu exportu

v mnoha zemích Banky byly zaplavené petrodolary – chtěly půjčovat Brzy se ale úrokové sazby výrazně zvýšily → vlády

si půjčovaly na to, aby umořily úroky z předchozích dluhů

Dluh

Ortodoxní a kritický přístup je zakotvený v různých mezinárodních organizacích zabývajících se rozvojem

Ortodoxní ve Světové bance a Mezinárodní měnový fond

Kritický naopak v UNDP (Programu OSN pro rozvoj)

Mezinárodní měnový fond

Mezivládní organizace Je zapojená do systému OSN Sídlo Washington, 187 členů

Členem např. není Kuba, která se stáhla v r. 1964, nebo Severní Korea

Vznik v r. 1945, 29 zakládajících zemí (mezi nimi i Československo), fungovat začala v r. 1947 Československo rezignovalo na své členství v r. 1954, Polsko se

stáhlo v roce 1950 SSSR se účastnil jednání v Bretton Woods, ale závěrečnou dohodu

nepodepsal Čína se účastnila jednání, dohodu podepsala, ale členem byl do r. 1980

Taiwan Z komunistických států zůstala členem Jugoslávie, v r. 1972 vstoupilo

Rumunsko, v r. 1982 Maďarsko, v r. 1986 Polsko


Jedná se o brettonwoodskou instituci, která měla udržet stabilní směnné kurzy (především mezi USA a zeměmi západní Evropy)

Proč? Příčiny leží v historii. V 19. století byly směnné kurzy fixní založené na „zlatém standardu“ =

všechny měny byly vázané na zlato a výše kurzu závisela, kolik měla daná země rezerv zlata.

Systém nutil země, aby udržovaly vyrovnanou platební bilanci. Pokud se dostaly do potíží (deficitu), musely přistoupit k úsporným opatřením. Ta postihovala zejména chudé vrstvy obyvatelstva. Dělníci se organizovali v odborech, které tlačily na změnu systému „zlatého standardu“.

Země měly trvalé obavy, že neudrží hodnotu své měny. Často docházelo ke spekulacím s národními měnami, které jejich hodnotu devalvovaly.

Po 1. světové válce převládá protekcionismus v hospodářské politice většiny zemí.

Velká hospodářská krize → zvýšení protekcionismu → snížení mezinárodního obchodu


Na počátku 40. let se objevily plány na vytvoření mezinárodní úvěrové instituce, která by zemím pomohla řešit dočasné problémy s platební bilancí. To by umožnilo, aby si země udržela hodnotu své měny a zároveň, aby dopady úsporných opatření nebyly tak drastické.

Konference v Bretton Woods – hlavní vliv idejí J. M. Keynese (VB) a H. Dexter White (USA) Shoda na vzniku mezinárodní instituce Neshoda na objemu financí, které by měla spravovat (Keynes

26 mld. X Dexter 5 mld. dolarů) Neshoda na podmínkách půjčování (Dexter – půjčení jen za

splnění určitých podmínek, Keynes volnější půjčování, které nebude zasahovat do suverenity státu)

Výsledek 8,8 mld. dolarů. USA se rozhodly, že místo větší investice do MMF podpoří Marshallův plán (13 mld. dolarů pomoci Evropě).


Systém 1945-1971 (tzv. brettonwoodský systém) Fixní směnné kurzy vázané na dolar (dolar na zlato) Státy mohly přizpůsobovat pod dohledem MMF směnné

kurzy, aby vyrovnaly dlouhodobé potíže s platební bilancí. Pokud výrazně poklesla hodnota národní měny, MMF půjčil zemi, aby hodnota zase stoupla.

MMF monitoroval národní měny a každá devalvace měla být schválena MMF, ale to se tak často nedělo.

Úspěch → stabilizace měnového řádu při rekonstrukci Evropy a Japonska

Problémem ale bylo, že pro některé země bylo obtížné udržovat hodnoty svých měn (USA), pokud se dostaly do platebního deficitu. Ukazovalo se, že mnohem výhodnější by pro země bylo přejít v době krize na volně plovoucí kurz → zejména pro vyspělé industrializované země.

Mezinárodní měnový fond Postupné zrušení brettonwoodského systému

mezi lety 1968-1973 Hlavní příčiny: rozvinuté země (zejména USA)

nedokázaly udržovat hodnotu svých měn 1971 prezident Nixon oznámil „dočasné“ zrušení

vazby dolaru na zlato → snížení hodnoty dolaru, USA rezignovaly na roli garanta systému, následovaly dvě devalvace amerického dolaru

Evropské země se rozhodly pro zavedení plovoucího kurzu

USA zavedly plovoucí kurz v r. 1973 Tímto končí původní role MMF

Mezinárodní měnový fond Od 70. let se MMF soustředí na pomoc

rozvojovým zemím → změna účelu organizace Řeší především potíže s platební bilancí Zásadní vliv měla tzv. dluhová krize

latinskoamerických zemí, která začala v r. 1982 → fond začal půjčovat masivně rozvojovým zemím

První půjčky rozvojovým zemím se uskutečnily již v 50. letech, od konce 50. let to byly hlavně rozvojové země, které participovaly v programech MMF

Ve vztahu k rozvojovým zemím MMF především monitoruje ekonomiky (směnné kurzy a platební bilanci) a působí jako mezinárodní věřitel.

Struktura MMF

Rada guvernérů Hlavní orgán, jeden guvernér a zástupce za každou zemi

(ministr financí) Rozhoduje např. o zvyšování kvót, alokaci speciálních práv

čerpání, přijetí nových členů atd Setkává se min. jednou za rok

Rada ředitelů (Výkonná rada) 24 členů, 5 ředitelů je jmenováno největšími zeměmi (USA,

Japonskem, Německem, Francií a Velkou Británií), 3 další jsou jmenováni Saudskou Arábií, Čínou a Ruskem, 16 zbývajících je voleno členy (reprezentují skupiny zemí)

Délka mandátu 2 roky Řeší otázky ekonomik členských států Rozhoduje obvykle na základě konsensu Ředitel by měl reprezentovat zájmy celé organizace, nicméně

se ukazuje, že na prvním místě jsou národní zájmy

Ředitelé jmenovaní hlavními zeměmi a jejich zástupci

V posledním sloupci je uveden podíl hlasů v %, který mají z celkového počtu hlasů

WWW.imf.org

DirectorAlternate

Casting Votes of Votes by Country Total Votes1 Percentof FundTotal2

Appointed Meg LundsagerDouglas Rediker

United States 421,962 421,962 16.82

Mitsuhiro FurusawaTomoyuki Shimoda

Japan 157,023 157,023 6.26

Hubert TemmeyerStephan von Stenglin

Germany 146,393 146,393 5.84

Ambroise FayolleAymeric Ducrocq

France 108,123 108,123 4.31

Alexander GibbsRobert James Elder

United Kingdom 108,123 108,123 4.31

Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů.

DirectorAlternate

Casting Votes of Votes by Country Total Votes1

Percentof FundTotal2

Elected

Willy Kiekens (Belgium)Johann Prader (Austria)

Austria 21,877

Belarus 4,602

Belgium 46,790

Czech Republic

10,760

Hungary 11,122

Kosovo 1,328

Luxembourg

3,529

Slovak Republic

5,013

Slovenia 3,488

Turkey 12,651 121,160 4.83

Carlos Perez-Verdia (Mexico)Jose Rojas (Venezuela, República Bolivariana de)

Costa Rica

2,379

El Salvador

2,451

Guatemala

2,840

Honduras

2,033

Mexico 36,995

Nicaragua

2,038

Spain 40,972

Venezuela, República Bolivariana de

27,329 117,037 4.67

Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů

Duangmanee Vongpradhip (Thailand)Aida Budiman (Indonesia)

Brunei Darussalam

2,890

Cambodia

1,613

Fiji, Republic of

1,441

Indonesia

21,531

Lao People's Democratic Republic

1,267

Malaysia

18,477

Myanmar

3,322

Nepal

1,451

Philippines

9,537

Singapore

14,818

Thailand

15,143

Tonga

807

Vietnam 4,029 96,326 3.84

Jianxiong He (China)Yang Luo (China)

China

95,997 95,997 3.83

Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů

Kossi Assimaidou (Togo)Ngueto Tiraina Yambaye (Chad)

Benin 1,357

Burkina Faso

1,340

Cameroon

2,595

Cape Verde

834

Central African Republic

1,295

Chad 1,298

Comoros 827

Congo, Democratic Republic of the

6,068

Congo, Republic of

1,584

Côte d'Ivoire

3,990

Djibouti 897

Equatorial Guinea

1,261

Gabon 2,281

Guinea-Bissau

880

Mali 1,671

Mauritania

1,382

Mauritius 1,754

Niger 1,396

Rwanda 1,539

São Tomé and Príncipe

812

Senegal 2,356

Togo 1,472 38,889 1.55

Struktura MMF

Cristine Lagarde (Francie)

Hlavní ředitelka MMF

Zástupci Evropy

V čele byrokratického aparátu

Struktura MMF: www.imf.org

Hlasování

Vážené hlasování. Počet hlasů je složen ze dvou částí:

Fixní část = 677 „základních“ hlasů (po reformě z r. 2008, původně 250 hlasů)

Variabilní část = závisí na kvótě Kvóta je založena na relativní váze státu ve světové

ekonomice Výpočet se odvíjí od výše HDP, otevřenosti ekonomiky

apod. Kvóta je zaznamenávána v tzv. speciálních právech

čerpání (Special Drawing Rights) Rezervní měna MMF, která slouží především

k účetnictví. Její hodnota se odvíjí od průměrné hodnoty stabilních

měn – dolar, euro, libra a yen

Hlasování

Kvóta určuje i množství finančních prostředků, které musí člen poskytnout MMF.

Tímto země mají zájem přispívat do MMF, protože finanční příspěvky se v rámci organizace mění ve vliv

Přidělování kvót se reviduje každých 5 let a změny musí být přijaty 85 % většinou

Množství prostředků, které země může obdržet od MMF také závisí na kvótě ↔ země si může půjčit až 200 % své roční kvóty

Hlasování

Hlasovací síla: United States – 16,82 % všech hlasů Japonsko – 6,26 % Německo – 5,84 % Velká Británie – 4,31 % Francie – 4,31 % Čína – 3,83 % Itálie – 3,17 % Saudská Arábie – 2,81 % Kanada – 2,57 % Rusko – 2,4 % Indie – 2,35 % Brazílie – 1,72 % Česká republika – 0,43 %

Hlasování

Mechanismy rozhodování: Většina běžných rozhodnutí se přijímá

prostou většinou, některá vyžadují kvalifikovanou většinu

Existuje i superkvalifikovaná většina, kdy rozhodnutí je přijato 85 % všech hlasů

V takových typech rozhodnutí má USA de facto práva veta, na druhé straně i menší země v koalici mohou blokovat přijetí rozhodnutí

Podmínečnost půjčování

Půjčky od MMF a SB jsou poskytovány pouze podmínečně. Podmínky reflektují ortodoxní přístup k chudobě a rozvoji.

MMF vyžaduje především, aby vlády přistoupily na domácí úsporná opatření, která vedou ke snižování domácí spotřeby.

Mnohé státy kritizují MMF, že nepřiměřeně zasahuje do národní suverenity států. Podmínky se dotýkají národních hospodářských politik.

Podmínečnost byla explicitně zakotvena v zakládající dohodě v r. 1968, předtím se ale už v praxi uplatňovala

Podmínečnost půjčování

V počátcích se praktikovala tzv. makro-podmínečnost Snížení rozpočtového deficitu, snížení objemu peněz

v oběhu a stanovením limitů na poskytování úvěru, někdy se vyžadovala i devalvace domácí měny. Makro-podmínečnost se uplatňuje dosud.

Vliv dluhové krize v 80. letech – šok pro MMF Reakcí MMF bylo, že země musí provést hlubší

restrukturalizaci → stanovování specifičtějších podmínek. Privatizace, deregulace, změna daňové politiky, politiky

pracovního trhu, penzijní reformy = tzv. mikro-podmínečnost Mikro-podmínečnost kritizována po východoasijské krizi

v druhé polovině 90. let → příliš moc podmínek, zasahování do národní suverenity, nebere se ohled na domácí hospodářské a sociální cíle

Podmínečnost půjčování Po r. 2000 změna politiky. Dle MMF je celkový přístup správný, ale

země nedodatečně aplikují programy Tlačí na domácí reformy v

makroekonomické oblasti a finanční politice státu. Nicméně deklaruje, že bude brát více do úvahy domácí hospodářské a sociální cíle.

Institucionální reforma (2008 a 2010) Změna v přidělování hlasů

Problém: úroveň základních hlasů se dlouhodobě neměnila, zatímco výše variabilní části rostla → znevýhodnění rozvojových zemí V r. 1946 základní hlasy tvořily 11,3 % všech hlasů, v r. 2005

tvořily jen 0,5 % všech hlasů V r. 2008 – zvýšení podílu základních hlasů na 5,5 % (677 na člena) V r. 2010 další reforma hlasování, která více odráží rozdělení váhy

zemí ve světové ekonomice Znásobení kvót – 6 % kvót se přesune k rozvíjejícím se zemím a

rozvojovým zemím – je to přesun od evropských zemí, částečně USA a ropných států (Saudské Arábie)

Hlavními země MMF mají být USA, Japonsko, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a země tzv. BRICs (Brazílie, Čína, Indie, Rusko)

Čína se má stát třetí nejvýznamnější zemí 110 zemí zaznamená vzestup kvóty

Institucionální reforma (2008 a 2010) Větší reprezentativnost Výkonné

rady Evropské země budou mít o dvě místa méně Všichni ředitelé budou voleni Revize složení každých 8 let

Zvýšení rozpočtu (kvót) na 755 mld. dolarů

Skupina Světové banky

Skupina Světové banky (186 členů) 4 části:

Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD)

Mezinárodní finanční korporace (IFC) Mezinárodní rozvojová asociace (IDA) Multilaterální investiční garanční agentura

(MIGA) Mezinárodní centrum pro urovnávání

investičních sporů (ICSID)


IBRD patří mezi brettonwoodské instituce Je odpovědná za multilaterální půjčky OSN Sídlo: Washington Původně se soustředila na rekonstrukci

v Evropě Teprve na konci 50. let se půjčky začaly

orientovat na země 3. světa Multilaterální půjčování bylo doplňkem

soukromých půjček a mělo za cíl podpořit domácí a zahraniční investice


Půjčuje za nižší úrok než komerční banky, splatnost 25-35 let

Půjčuje jen vládám Je financována členskými státy

přímo má k dispozici jen omezené množství prostředků (členské státy musí platit jen 20 % jejich kvóty ve volně směnitelných měnách, zbylých 80 % si může banka kdykoliv vyžádat)

Dalším zdrojem financování je půjčování na světových kapitálových trzích a splácení dřívějších půjček


Mezinárodní finanční korporace: 1956 Cílem je podpořit soukromé investice

v rozvojových zemích V r. 1989 vytvořila Mezinárodní skupinu pro

cenné papíry, která radí firmám v rozvojových zemích jak obchodovat s akciemi


Mezinárodní rozvojová asociace 1960 Soustředí se na tzv. „měkké“ půjčky:

Půjčky, jejichž splatnost je dlouhodobá (mezi 30 až 50 lety) na nízký úrok (1-3 %) nebo i bezúročně

Půjčuje vládním i soukromým podnikům v nejchudších rozvojových zemích. Pro poskytnutí půjčky soukromým podnikům je však nutná státní garance.

Půjčuje jen nejchudším zemím (měřeno v HDP na hlavu)


Multilaterální investiční garanční agentura 1988 Podpora domácích a zahraničních investic

v rozvojových zemích Poskytuje investorům záruky proti

nekomerčním rizikům (vyvlastnění či válka). Tím jim pomáhá snížit riziko investovat v politicky a ekonomicky nestabilních zemích


Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů 1966 Místo pro řešení sporů mezi investorem a

státem


SB by měla být neutrálním tělesem Realita: prosazují se zájmy hlavních dárců Největším přispěvatelem jsou USA:

Užívání hlasovací váhy, aby zabránily půjčkám politicky nepřátelským zemím a naopak podpořily přátele

Např. v době SV USA dosáhly, že SB podpořila půjčkami nedemokratické, ale spřátelené režimy v Argentině, na Filipínách, Haiti

Naopak nepůjčila levicovému Chile


Organizace: Rada guvernérů (každý stát má jednoho guvernéra,

setkává se min. jednou ročně, zabývá se dlouhodobou strategií banky)

Rada ředitelů (21 ředitelů, reprezentace, politické řízení a vedení banky)

Byrokratický aparát, který je politicky nezávislý a hájí zájmy banky Aparát je schopný ovlivnit, o jakých projektech bude

rozhodovat Rada ředitelů Rozhoduje se na základě váženého hlasování

Váha závisí na podílu člena na příspěvcích (podíl státu, který se odvíjí od váhy státu ve světové ekonomice)

Documents

Mezinárodní organizace a rozvoj