Masarykova univerzita v Brn Pedagogick fakulta

Laboratorn cvien z anorganick chemie

Hana Cdlov

Brno 2005

2

Odborn konzultace a pomoc s tvorbou videozznam: RNDr. Ale Mareek, CSc.

Technick spoluprce:

praktick oven vybranch experiment: Jitka Macenauerov , Jitka Porov

opis sti textu, kreslen obrzky: Veronika Doskoilov

kamera: Miroslav Fiala, Jitka Macenauerov

finln prava CD: Miroslav Fiala

Recenze: Vladimr ustek

Copyright Hana Cdlov, 2005

ISBN

3

TSOV TELEFONN SLA

KOMBINOVAN ZCHRANN SLUBA

112

Pi poit toxick ltky volat TIS (toxikologick informan stedisko)

224 919 293

4

Obsah Tsov telefonn sla..................................................................................................................................... 3

Pedmluva....................................................................................................................................................... 6

1 Laboratorn d a bezpenost prce ......................................................................................................... 7 1.1 Laboratorn d .................................................................................................................................. 7 1.2 Bezpenost prce s elektrickm zazenm ............................................................................................ 9 1.3 Prvn pomoc pi razech ................................................................................................................... 10

Popleniny ........................................................................................................................................ 10 Poleptn........................................................................................................................................... 10 Porann rozbitm sklem ................................................................................................................... 11 Otravy toxickmi ltkami .................................................................................................................. 11

1.4 Vybran prvky a jejich nebezpen vlastnosti..................................................................................... 11 1. skupina PSP .................................................................................................................................. 11 2. skupina PSP .................................................................................................................................. 12 13. skupina PSP ................................................................................................................................ 13 14. skupina PSP ................................................................................................................................ 14 15. skupina PSP ................................................................................................................................ 15 16. skupina PSP ................................................................................................................................ 16 17. skupina PSP ................................................................................................................................ 17 Vybran kovy.................................................................................................................................... 18 Vybran organick sloueniny........................................................................................................... 20

1.5 Vysvtlen pouitch toxikologickch zkratek ..................................................................................... 22 1.6 Jin nhl phody............................................................................................................................. 28 1.7 Piktogramy ....................................................................................................................................... 29 1.8 Koncentrace a hustoty nkterch ravin............................................................................................ 29

2 Nvody k lohm..................................................................................................................................... 30 I. Demonstran lohy ............................................................................................................................... 30

loha 1 Chlor, jeho pprava a vlastnosti...................................................................................... 30 loha 2 Redukce oxidu olovnatho vodkem................................................................................ 31 loha 3 Samozpalnost blho fosforu ......................................................................................... 32 loha 4 Chlorenan draseln, benglsk ohn .............................................................................. 33 loha 5 Aluminotermie ............................................................................................................... 33

II. Vlastnosti ltek ..................................................................................................................................... 35 loha 6 Elektrolza vody ............................................................................................................ 35 loha 7 Vlastnosti hydroxidu sodnho......................................................................................... 36 loha 8 Vodk a jeho vlastnosti ................................................................................................... 36 loha 9 Kyslk a jeho vlastnosti I ................................................................................................ 38 loha 10 Kyslk a jeho vlastnosti II ............................................................................................... 39 loha 11 Voda, tvrdost vody, dkaz vybranch aniont ................................................................. 39 loha 12 Voda, hydrty, hydratace, dehydratace, solvatace............................................................ 40 loha 13 Oxidan-redukn (redoxn) reakce peroxidu vodku...................................................... 40 loha 14 Charakteristick barven plamene ionty alkalickch kov a kov alkalickch zemin ........ 41 loha 15 Elektrolza vodnho roztoku chloridu sodnho ............................................................... 41 loha 16 Reakce Na, K, Ca s vodou .............................................................................................. 42 loha 17 Hoen hoku a reakce hoku s vodou......................................................................... 43 loha 18 Stanoven molrn hmotnosti CaCO3............................................................................... 43 loha 19 Adin reakce bromov vody s ethylenem ....................................................................... 44 loha 20 Pprava kyslku tepelnm rozkladem halogeninan ...................................................... 45 loha 21 Princip chladicch sms ................................................................................................. 46 loha 22 Sra a jej vlastnosti ........................................................................................................ 46

5

loha 23 Analytick reakce vybranch aniont.............................................................................. 47 loha 24 Oxidan-redukn (redoxn) vlastnosti kov, reakce mdi s kyselinami .......................... 48 loha 25 Reakce K2Cr2O7, KMnO4 a Na2SO3 ................................................................................ 49 loha 26 Zvislost reakn rychlosti na teplot a koncentraci reaktant .......................................... 50 loha 27 Koordinan sloueniny niklu a mdi .............................................................................. 51 loha 28 Galvanick pokovovn (niklovn)................................................................................. 51

III. Pprava ltek...................................................................................................................................... 52 loha 29 Pprava oxidu chromitho.............................................................................................. 52 loha 30 Pprava jodidu olovnatho ............................................................................................. 53 loha 31 Pprava monohydrtu sranu tetraamomnatho........................................................... 53 loha 32 Pprava pyroforickho olova.......................................................................................... 54 loha 33 Pprava chloridu amonnho ........................................................................................... 54 loha 34 Pprava a vlastnosti amoniaku........................................................................................ 55 loha 35 Pprava kyseliny trihydrogenborit ................................................................................ 55 loha 36 Pprava oxidu boritho .................................................................................................. 56

IV. Krystalizace......................................................................................................................................... 57 loha 37 Pprava KAl(SO4)2 12H2O a pstovn smsnho krystalu K(Al,Cr)(SO4)2 12H2O...... 57

3 Rozpis loh .............................................................................................................................................. 59

4 Pouit literatura .................................................................................................................................... 60

6

PEDMLUVA

Tato skripta jsou urena studentm uitelstv chemie na Pedagogick fakult Masarykovy univerzity v Brn. Obsahuj nvody k praktickm lohm, kter studenti provdj v labora-tornm cvien z anorganick chemie.

Cvien sleduj ti zkladn cle:

- spojen teoretickch poznatk zskanch v pednkch a pi samostatnm studiu odborn literatury s praktickm ovenm na vybranch experimentech,

- prohlubovn a integrace laboratornch dovednost a nvyk, kter studenti zskali v ped-chozm semestru v rmci pedmtu Laboratorn technika a procvien zkladnch labora-tornch operac v anorganick chemii,

- pprava student, budoucch uitel, na koln experimentln prci a pochopen postave-n kolnho chemickho experimentu jako jednoho z vznamnch prostedk pro osvojen uiva a rozvjen poznvacch schopnost jejich budoucch k.

Laboratorn lohy jsou rozdleny do ty blok: I. Demonstran lohy

(prce se zdrav kodlivmi ltkami, explozivn reakce, apod.) II. Vlastnosti ltek III. Pprava ltek IV. Krystalizace

lohy byly voleny tak, aby svm obsahovm zamenm i asovou nronost vyhovova-

ly poadavkm uitelskho studia a dvouhodinov tdenn asov dotaci. Pedpokld se blo-kov cvien, tj. tyhodinov cvien po dobu poloviny semestru.

Autorka

7

1 LABORATORN D A BEZPENOST PRCE Prce v laboratoi je spojena s pouitm ltek, pstroj a aparatur, kter jsou nebezpen

z hlediska pornho nebo z hlediska monosti pokozen lidskho zdrav. Aby nedochzelo k razm ani k jinmu pokozen zdrav, je nutno dodrovat urit bezpenostn opaten, pe-devm laboratorn d.

1.1 Laboratorn d

S tmto laboratornm dem musej bt povinn seznmeni posluchai v prvn hodin ka-dho laboratornho cvien a svm podpisem prokolen potvrd.

1. Na zatku semestru si kad laboratorn skupina student pinese 2 mdla a 2 runky. Tyto poteby jim budou bhem semestru k dispozici.

2. Vyuujc nebo instruktor seznm ptomn s bezpenostnmi listy jednotlivch ltek vetn R a S vt.

3. Ped prac v laboratoi si studenti obleou laboratorn plt a pezuj se (tenisky). V laboratoi si nasad ochrann brle.

4. Do laboratoe si posluchai berou pouze vci nezbytn k prci, zejmna psac poteby, skripta, laboratorn denk.

5. Obleen a vci, kter nejsou nutn pro prci v laboratoi, poslucha uzamkne do pidlen skky. Kl si vezme s sebou do laboratoe.

6. Posluchai jsou povinni pichzet do laboratoe vas a dn pipraveni tak, aby eln vyuili asu stanovenho pro dan cvien. Posluchai, kter do cvien piel pozd bez pedchoz domluvy, nebude ast na cvien povolena.

7. V rmci ppravy na laboratorn cvien mus posluchai pedem prostudovat pracovn nvod dan lohy, seznmit se s chemickm principem a praktickm provedenm lohy, provst pedepsan vpoty, vyhledat pedepsan konstanty a seznmit se s fyziklnmi a chemickmi vlastnostmi (vetn toxicity a prvn pomoci) pouvanch ltek.

8. V chemick laboratoi je studentm dovoleno pracovat pouze za dozoru vyuujcho nebo instruktora. Ped zahjenm cvien nesmj bt provdny dn manipulace s pstroji nebo jinm materilem pipravenm pro cvien.

9. K proveden prce mohou posluchai pistoupit a po pezkouen znalost uitelem. Zjis-t-li vyuujc, e se poslucha na lohu dn nepipravil, vykon poslucha lohu v n-hradnm termnu. Termn, na kter se poslucha nepipravil, se hodnot jako absence.

10. K vlastnmu proveden lohy me poslucha pistoupit a po kontrole aparatury uitelem nebo instruktorem.

11. V laboratoi se mohou provdt jen prce uveden v nvodu k pslun loze za dodren vech bezpenostnch a hygienickch pedpis a pravidel. Jin prce je dovoleno vykon-vat jen na pkaz vyuujcho nebo instruktora.

8

12. Posluchai nesm samovoln mnit pedepsan postup prce ani provdt prce, kter nesouvis se splnnm zadan lohy.

13. Jednotliv pracovnci i skupiny pracovnk pouvaj ke sv prci pouze vyhrazen prostor a pomcky, kter jim byly pidleny, a tak za n osobn zodpovdaj.

14. Ped zahjenm prce zkontroluj posluchai podle seznamu plnost vybaven na stole. Po skonen prac uvedou pracovn msto do pvodnho stavu a pedaj je uiteli nebo instruktorovi.

15. Posluchai jsou povinni seznmit se a pracovat s jednotlivmi ltkami podle piktogram (str. 29) uvedench na etiket pslun ltky. Pokud na etiket nejsou uvedeny R a S vty, mus je poslucha ped zahjenm vuky vyhledat v bezpenostnm listu pslun ltky.

16. Pi prci jsou posluchai povinni dsledn udrovat podek a istotu na svm seku pracovit.

17. Posluchai si vedou laboratorn denk, do nho bhem cvien zapisuj vlastn pozorovn a vsledky men. Po skonen prce pedlo tyto zznamy vyuujcmu.

18. Vsledky prce shrne poslucha v laboratornm protokolu, kter odevzd nejpozdji do tdne po proveden prce.

19. Kad absence mus bt dn omluvena psemnm dokladem. Kad zamekan loha mus bt nahrazena.

20. V laboratoi je zakzno jst, pt a kouit. Rovn je zakzno laboratorn ndob pou-vat k jdlu, pit a pechovvn potravin.

21. Pi prci je nutno pouvat pedepsan ochrann prostedky, zejmna pl, pezvky, brle a rukavice.

22. Pi laboratorn prci je nutno si mt asto ruce mdlem pod tekouc vodou, zejmna po prci s ravinami a jedy, pi zmn prce, ped kadm oputnm laboratoe.

23. Chemiklie se nesm brt nechrnnou rukou. 24. S ravinami je nutno pracovat opatrn, pouvat pedepsanch ochrannch pomcek. Pi

pprav roztoku hydroxidu je nutno sypat hydroxid do vody, pi edn kyselin se nalv kyselina do vody.

25. Zsobn lhve s roztoky je nutno uchopovat nlepkou do dlan, nikdy nedrme lhve jen za hrdlo. Vt ndoby pi penen drme i za dno.

26. rav a toxick ltky se pipetuj zsadn bezpenostnmi pipetami. 27. Pi manipulaci s ltkami v otevench ndobch (nap. zkumavkch) je nutno odvrtit st

ndoby od oblieje a je nezbytn dbt na to, aby nesmovalo k sousednm pracovnkm.

28. Vechny manipulace s ltkami dmavmi a drdivmi, toxickmi ltkami, koncentrova-nmi kyselinami a rozpoutdly provdme jen v zapojen digestoi s dobrm odtahem. Tot se tk ltek, u nich ve uveden jevy mohou vzniknout neopatrnou manipulac.

29. Pi prci s holavmi kapalinami je nutno zabezpeit dobr odvtrn vzniklch par. 30. Odpad holavin a olej je zakzno vylvat do kanalizace, k likvidaci se pouv urench

ndob.

31. Louhy a kyseliny je mono vylvat do kanalizace jen po dkladnm zedn vodou (1:30).

9

32. Pi prci se sklem je teba chrnit se ped poeznm pouitm ochrannch pomcek. Stepy a jin odpadky s ostrmi hranami mus bt odkldny do ndob zvl k tomu urench (oznaeny npisem SKLO).

33. Vechny zvady, kter se vyskytnou bhem prce, je nutno okamit hlsit vedoucmu cvien nebo instruktorovi.

34. Kad porann, poleptn, poit ltky, stejn jako bolesti hlavy, huen v uch a jin p-znaky je nezbytn nutn neprodlen hlsit vedoucmu cvien nebo instruktorovi. Veke-r razy, poleptn, otravy apod. je nutno evidovat.

35. Po skonen prce je nutno uzavt vodu, vypnout plyn, vypnout elektrick spotebie a uvst pracovit do pvodnho stavu. Zkontrolovat, zda jsou uzaveny vechny ndoby s chemikliemi.

36. Ped oputnm laboratoe po skonen prce je poslucha povinen pedat pracovn msto vedoucmu cvien nebo instruktorovi.

37. Prce v chemick laboratoi je zakzna enm thotnm a matkm do konce 9. msce [21]. Posluchaka je povinna vedoucmu cvien okamit oznmit graviditu.

1.2 Bezpenost prce s elektrickm zazenm 1. Pi prci s elektrickmi pstroji sm poslucha vykonvat pouze kony uveden v pslu-

nm nvodu ve skriptech. Jin innosti sm vykonvat pouze na pm pkaz vedoucho cvien.

2. Osoby bez elektrotechnick kvalifikace mohou samostatn obsluhovat pouze jednoduch elektrick zazen proveden tak, e pi obsluze nemohou pijt do styku s stmi pod naptm.

3. Obsluhujc se sm dotkat jen st, kter jsou pro obsluhu ureny a mus k nim mt voln pstup.

4. Obsluhujc se nesm dotkat elektrickch zazen mokrma rukama. 5. Elektrick pstroje je nutno chrnit ped vlhnutm. 6. Pi poru hasme elektrick zazen pod proudem nejastji snhovm hasicm pstro-

jem, nikdy ne vodou.

7. Zmny na elektrickm zazen (nap. vmna rovky, pojistek, pepojovn vodi, ...) provdme vdy ve stavu bez napt.

8. Udrovat, opravovat a roziovat instalace, kter pivdj elektrickou energii na pracovn msto a do pstroje, smj jen osoby tm poven a s potebnou kvalifikac.

10

1.3 Prvn pomoc pi razech I pi nejvy opatrnosti a dodrovn vech bezpenostnch pedpis pro prci v chemick

laboratoi dochz nkdy k vtm i menm razm. Pravidla poskytovn prvn pomoci si proto mus osvojit kad pracovnk laboratoe, aby mohl poskytnout pomoc nejen spolupra-covnkm, ale i sob. Prvn pomoc poskytnut laikem ovem nenahrazuje lkask oeten. Pi vech razech a zrannch je nutn postienho po poskytnut prvn pomoci ihned odeslat k lkaskmu oeten, lkae pivolat nebo zajistit pevoz do nejbli nemocnice.

Pracovn razy, jimi byla zpsobena smrt nebo pracovn neschopnost trvajc nejmn je-den den mimo den, kdy dolo k pracovnmu razu, podlhaj registraci a organizace jsou po-vinny vst o nich evidenci v knize raz. Kad pracovnk a student je povinen hlsit tyto razy svmu nejblimu nadzenmu nebo uiteli.

Nejastj zrann a razy v chemick laboratoi lze rozdlit do nsledujcch skupin:

1. Popleniny 2. Poleptn a poplen chemikliemi 3. Porann rozbitm sklem 4. Otravy toxickmi ltkami 5. Jin nhl phody

Popleniny Popleniny v chemick laboratoi nikdy neumvme vodou a nesahme na n. Je vel-

mi dleit zabrnit vstupu infekce do postien tkn, zvlt u poplenin rozshlch a hlu-bokch. Postien msta kryjeme sterilnm krycm obvazem a dopravme postienho do ne-mocnice. Poplenmu dvme pt velk mnostv tekutin, avak ne alkoholick npoje.

V ppad vzncen odvu je nutn energicky zabrnit panice. Postien nesm pobhat. Hoc odv nejlpe uhasme pomoc pikrvek nebo jinch odv. Pokud je uhaen odv pilepen k pokoce, nesm se nikdy strhvat, cel poplen st i s odvem se zahal do istho prostradla (runku, koile apod. ) a zajist se pevoz postienho do nemocnice.

Poleptn Polit odv co nejrychleji odloit (jet ped pouitm oplach a neutralizanch prosted-

k). Zasaen msto ihned oplachujeme silnm proudem vody, pak neutralizanm roztokem. Neutralizan roztoky: - pi poleptn kyselinami: 2% roztok NaHCO3 - pi poleptn hydroxidy: 2% roztok H3BO3

Pi potsnn o leptajcmi ltkami se mus oteven (i nsilm) oi ihned vyplachovat velkm mnostvm vody, a to nejmn 10-15 minut. Voda nesm pi proplachovn tci z kontaminovanho oka do istho! Nepokoume se o dnou neutralizaci v oku! Na oi dme po oplachu steriln hydrofiln mul, zaveme a postienho v kadm ppad odveze-me k lkai nebo do nemocnice!

Pi poit kyseliny nebo hydroxidu se pokusme ihned vyvolat zvracen. Za 10-15 minut po poit se ji o vyvoln zvracen nesname. Ihned podme neutralizan prostedek:

- pi poit kyselin vt mnostv suspenze MgO v ledov vod - pi poit hydroxid vt mnostv 1% roztoku octov kyseliny nebo ledov ochlazen

zedn citrnov vy.

11

Porann rozbitm sklem Porann o: Oi peveme sterilnm obvazem s mkkou podlokou tak, abychom

zabrnili pohybu vka a porannho dopravme k onmu lkai. Laik nesm do porannho oka nikdy zasahovat! Zaseknut pedmt nikdy nevytahujeme!

ezn rny oetme piloenm sterilnho krycho obvazu. Krvcejc rnu nejprve pe-kryjeme steriln gzou a teprve na gzu pilome vatu a pak obvaz.

V ppad porann tepen a il porannou konetinu zvedneme, aby nastalo co nejvt od-krven porann oblasti a pmo na rnu pilome steriln tlakov obvaz. Zcela vjimen, pi porann velk tepny, je nutn pout prunho gumovho krtidla, kter se pikld smrem k srdci, tj. nad rnu. Staen krtidla mus bt takov, aby krvcen ustalo. Zapeme pesn as piloen krtidla, pak ji krtidlo nepovolujeme. Postienho je nutno ihned dopravit k oeten do nemocnice!

Otravy toxickmi ltkami Informace o toxickch a zdrav kodlivch ltkch lze nalzt napklad v [16].

V nsledujcm pehledu jsou uvedeny toxikologick a jin nebezpen vlastnosti zejmna tch ltek, s nimi je mon kontakt v laboratornm cvien z anorganick chemie. Pznaky otravy bvaj jasn patrn u drdivch ltek (postien o, dchacch cest, ke, zavacho traktu), zatmco u ady jinch ltek se inky na organismus projev a po urit dob. Proto je nutno pznaky nevolnosti pi (a po) prci konfrontovat s monost pedchozho kontaktu s toxickmi ltkami.

1.4 Vybran prvky a jejich nebezpen vlastnosti

1. skupina PSP1 Vysok reaktivita alkalickch kov vyaduje pi prci s nimi maximln opatrnost a po-

uvn ochrannch pomcek. Pm kontakt s pokokou me zpsobit vn mstn pople-niny, v ppad o i oslepnut. Reaguj extrmn siln s vodou za vzniku siln zsaditch hy-droxid, vodku a vvoje tepla. V ptomnosti vzduchu dochz obvykle k explozi (taskav sms). Alkalick hydroxidy (louhy) zmdeluj tk, psob hloubkov za tvorby bolestivch destrukc, rny se velmi dlouho a patn hoj. Zsaditost hydroxid stoup od lithnho k ces-nmu (hydroxidy viz kapitola Poleptn, str. 10).

Vodk Jako plyn je zpaln, se vzduchem tvo vbun smsi, jinak je netoxick.

Lithium V tle se vyskytuje ve stopch, nem biologick vznam. Nadbytek iontu Li+ se projevuje navou, poruchami zraku, nespavost a depresemi. Pouv se k len v psychiatrii.

Sodk Biogenn prvek, reguluje objem krve a udruje rovnovhu kapalin a tlaku vn a uvnit bunk. Ovlivuje penos nervovch impuls, srden innost, metabolismus cukr a protein. Prvn pomoc2: Iribas, Irisec 1 PSP = periodick soustava prvk

12

Chlorid sodn

Nepedstavuje akutn nebezpe. d rovnovhu kyselin a zsad, aktivizuje esenciln enzymy a tvorbu HCl v aludku potebnou pro trvic proces. Doporuen denn dvka je 3-7 g. Pebytek NaCl zpsobuje vznik vysokho krevnho tlaku. Jednorzov toxick dvka je 200-280 g pro lovka o hmotnosti 70 kg.

Prvn pomoc: Iritat, Nasaka

Draslk Biogenn prvek, nenahraditeln sodkem, mimo jin ovlivuje srden innost.

Prvn pomoc: Iribas, Irisec Chlorid draseln

Po poit zpsobuje kee a nepravidelnou srden innost. Otrava ji po jednorzo-vm poit cca 15 g.

Prvn pomoc: Kalaka

Rubidium a jeho soli Jsou z toxikologickho hlediska shodn s draslkem.

Prvn pomoc: Iribas, Irisec

Cesium a jeho soli Podobn jako u sodku, vt dvky zpsobuj atrofii dchacch cest.

Prvn pomoc: Iribas, Irisec

2. skupina PSP

Hok Prvek nezbytn pro ivot, dleit pro prbh ady enzymatickch reakc. Jeho nedostatek v organismu se projevuje podobn i u vpnku. Z toxikologickho hlediska nen vznamn. Porann zpsoben a zneitn kovovm hokem se tce hoj (znty). Hydroxid a sran hoenat se nkdy pouvaj jako projmadla (laxativa). Oxid hoenat drd oi a sliznice dchacch cest.

Prvn pomoc: Iritat

Vpnk V poslednch letech byla prokzna bioregulan funkce vpenatch iont, kter se astn vitaminy a hormony. Jejich hladina v krvi je psn regulovna (nedostatek vede ke kem, pebytek k obrnm). Hydroxid a oxid vpenat psob drdiv, mstn pokozuj tkn (vznikaj pupnky a vdky, kter se patn hoj). Pi zasaen o vpennou vodou me dojt k vnmu pokozen (a oslepnut). Nadchn prachu me zpsobit znt plic.

Prvn pomoc: Iribas

2 Uveden zkratky pouv [9], [10] a [11].

13

Stroncium Pi poit je toxicita jeho slouenin relativn mal, protoe se obtn vstebvaj do orga-nismu. V ad ppad jsou inky analogick jako u barya. Stroncium m nkolik radio-aktivnch izotop, kter se ukldaj v kostech podobn jako vpenat ionty a poruuj krve-tvorbu. Hydroxid a oxid strontnat jsou silnj zsady ne analogick sloueniny vpnku.

Chlorid strontnat

SrCl2 6 H2O pi intravenosn aplikaci je u zvat mn toxick ne chlorid vpenat a dov mn toxick ne chlorid barnat.

Prvn pomoc: Iritat, Zyxter,

Baryum Poit rozpustnch sol vyvolv tk a smrteln otravy. Akutn otrava: slinn, prjmy, zvracen, ztrta rovnovhy, poruchy ei, zraku, sluchu, v pozdjm stadiu selhn obhu (asto spojeno s cyanzou). Dochz ke krvcen do zavacho traktu, ledvin a k vnmu po-kozenm jater. Chronick otravy jsou vzcn. Projevy: slabost, hubnut, znty sliznice v s-tech, vypadvn vlas a obo. Negativn vliv na generativn funkci obou pohlav. Ba(OH)2 a BaO viz t Ca(OH)2 a CaO. Sran barnat je nerozpustn ve vod a v kyselinch, proto je relativn netoxick a je pouvn jako kontrastn ltka pi vyetovn zavacho traktu. Prvn pomoc: Bamelo, Iritat

Peroxid barnat

Krom ink barnatch sol (viz ve) je nutno potat i s inky peroxid: bolestiv pokozen zasaen pokoky i o, zmna struktury barviv v tknch (zmna zbarven tkn). Pi poit nebezpe krvcen a mechanickho poruen aludku vlivem uvoln-nho kyslku. Vdechovn zpsobuje podrdn dchacch cest a edm (otok) plic.

Prvn pomoc: Bamelo, Iritat

13. skupina PSP

Bor Jeho sloueniny se pouvaj v medicn: mstn jako desinfekce, lky pro hubnut, lba epi-lepsie. Projevy akutn otravy: zvracen, prjmy, bolesti bicha, bolesti hlavy, tlum i agresi-vita, kee. Pi chronickch otravch se kumuluje v mozku, jtrech a kostech.

Kyselina trihydrogenborit Jej 3% roztok je tzv. borov voda. Nejastj piny otrav jsou zpsobeny zmnou nebo vstebnm z mast. Smrtc dvka pro dospl je 15 g, pro dti 2 g. Prvn pomoc: Bonatec

Borax Na2B4O5(OH)5 8H2O Toxicita srovnateln s kyselinou trihydrogenboritou.

Prvn pomoc: Bonatec

14

Hlink Vykazuje pro lovka velmi malou toxicitu. V ppad poruchy funkc ledvin, vak nedochz k jeho vyluovn z tla, je neurotoxick. Hlavn projev otravy jsou poruchy ei, demence oznaovan jako Alzheimerova nemoc a zchvaty. Inhalace velmi jemnho prachu vede k suchmu kali, nlezy na plicch jako pi silikze. Me se objevit kon alergie. Prvn pomoc: Zyxter

Oxid hlinit

Existuje v nkolika prodnch i umlch formch. Pi poit je pokldn za nekodn. Z inhalace dm pi vrob brusnch materil na bzi korundu se popisuje vn plicn onemocnn. Je znmo nkolik tragicky skonench ppad. Po exposici prachu dochz nkdy i k perforaci nosnho septa. Je karcinogenn.

Prvn pomoc: Zyxter

14. skupina PSP

Uhlk Grafit ve form prachu me zpsobit bolesti hlavy, kael (ern hleny), dechov obte, pp. a invaliditu.

Oxid uhelnat

Zken jed, protoe nen detekovn smyslovmi orgny. Hlavnm inkem CO je pemna hemoglobinu na karboxyhemoglobin, take v plcch nedochz k penosu kyslku z vdechovanho vzduchu do krve a dochz k duen organismu. K hemoglobi-nu se CO ve 200-300 silnji ne kyslk. Akutn otrava smrt bhem nkolika vte-in. Men expozice: bolesti hlavy, buen krve v hlav, tlak na prsou. Mlad lid jsou na CO citlivj, zvlt thotn eny. Prvn pomoc: Asatra

Kyanovodk, kyanidy

Vstebvn inhalac, poitm i pes ki, smrteln dvka 0,04-0,3 g. Siln dusiv inek (analogie CO). Ptomnost HCN se projev hokomandlovm zpachem. Prvn pomoc: Asacyn

Oxid uhliit Pi 10 objemovch procentech CO2 dochz k ochrnut dchn. Vysok koncentrace zpsobuj duen a ztrtu vdom. Pi kontaktu s tuhm CO2 (such led) dochz k mstnmu omrznut (teplota 78 oC).

Prvn pomoc: Asanox

Sirouhlk

Bezbarv holav kapalina, bod varu 46 oC, tvoc se vzduchem vbunou sms. Otra-vy vznikaj pi inhalaci par. Akutn otrava: bolesti hlavy, neklid, bezvdom a smrt. Chronick otrava: nava, snen chu k jdlu, hubnut, neurza, poruchy spnku,

15

postien centrln nervov soustavy. Se sirouhlkem je nutno pracovat v zapnut di-gestoi a lahviku s kapalinou peliv uzavrat, spoj hrdla ndoby a vka pelepovat. Prvn pomoc: Cendep

Olovo Otrava olovem je nkdy oznaovna jako saturnismus nebo plumbismus a je pokldna za nejstar a dosud nejdleitj prmyslovou otravu. Akutn otrava olovem i jeho slouenina-mi je vzcn, mezi akutn a chronickou otravou nen podstatnch rozdl v pznacch. Pi po-it vtho mnostv rozpustnch slouenin olova je popisovna salivace (slinn), kovov chu v stech, nevolnost, kolikovit bolesti bicha a zvracen, pokozen ervench krvinek, ledvin a jater, nervovho systmu, cv a svalstva, u dt psychick zmny. Hromad se v kos-tech, je podezen na karcinogenitu (postien plic a ledvin), teratogenn a embryotoxick inky. Kovov olovo je nad 600 oC tkav, proto je nebezpen vdechovn par nad roztave-nm olovem a jeho slitinami. Vechny rozpustn sloueniny olova jsou vysoce toxick.

Octan olovnat

Pouv se na obklady. Po poit je toxick. Tkou otravu vyvolaj ji 2 g. Smrteln dvka pro dosplho lovka je cca 20 g. Je karcinogenn.

Prvn pomoc: Pubano

Dusinan olovnat

Krom ink olovnatch iont pistupuj i inky dusinanovch aniont. Dusinany (Na, K) jsou podstatn mn toxick ne dusitany. V tle se dusinany redukuj z sti na dusitany. Koncentrovan roztoky dusinan psob leptav na pokoku, po poit velkch dvek vznik katar gastrointestinlnho traktu, dysfunkce ledvin. Projevy otravy: slabost, bolesti hlavy, cyanza. Prvn pomoc: Pubano

Oxid olovnat

Pro vznik chronick otravy olovem je nebezpenj ne kovov olovo a ostatn slou-eniny olova s vjimkou uhliitanu a sranu. Prvn pomoc: Pubano

15. skupina PSP

Dusk Toxikologicky jsou nejvznamnj oxidy dusku, amoniak, dusitany a dusinany (a dle kyanidy, kter jsou diskutovny u uhlku).

Amoniak (pavek)

Drdiv inky, koncentrace 3 500 mg/m3 zpsobuje okamitou smrt (zstava de-chu). Vodn roztok lept sliznice, pi zasaen o monost oslepnut. Pi poit lept zavac trakt, zpsobuje tzv. toxickou hepatitidu (loutenku) a znt ledvin. Smrteln dvka je cca 20 g desetiprocentnho roztoku.

Prvn pomoc: Iribas

16

Kyselina dusit a dusitany

Zvracen, bolesti hlavy a bicha, cyanza, bezvdom. Karcinogeny. Smrteln dvka je 4 g.

Prvn pomoc: Iridac

Kyselina dusin a dusinany

Mn toxick ne dusitany a kyselina dusit, avak v tle se zsti redukuj na dusita-ny. Leptav inky, katar gastrointestinlnho traktu, dysfunkce ledvin. Slabost, boles-ti hlavy, cyanza. Prvn pomoc: Iridac

Fosfor ern a erven modifikace jsou povaovny za prakticky netoxick. Bl modifikace je samozpaln, na ki psob tce se hojc popleniny. Akutn otrava: plen v hrdle, bolesti bicha. Po inhalaci par (dlouh doba latence): aluden nevolnost, zvracen, krvav prjmy, zvten jater a loutenka. Smrteln dvka pro dosplho lovka je cca 70 mg blho fosforu (srovnateln s kyanidy). Prvn pomoc: Porome

Oxid fosforen

Drdiv inky pi inhalaci prachu.

Prvn pomoc: Iridac, Porome

16. skupina PSP

Kyslk Biogenn prvek, ve vysok koncentraci psob pi vdechovn obte. Projevy: bolesti hlavy, drdn sliznic a plic.

Peroxid vodku

Siln oxidan inidlo, pokozuje tkn, nebezpen pro oi. Tprocentn vodn roztok se pouv jako desinfekn inidlo.

Prvn pomoc: Iritat

Sra Esenciln prvek. Sra sama nen toxick, existuje vak ada toxickch slouenin.

Oxid siiit

Rozpoznateln pi koncentraci 2 mg/m3 (sladk chu v stech). Drd horn cesty dchac (a edm plic). Chronick expozice ovlivuje krvetvorbu, metabolismus glycid, zpsobuje rozedmu plic, ovlivuje menstruan cyklus en.

Prvn pomoc: Iridac

17

Oxid srov

Silnj drdiv inky ne oxid siiit.

Prvn pomoc: Iridac

Kyselina srov

Siln kyselina s dehydratanmi schopnostmi, lept pokoku a sliznice, vznikl rny se tko hoj (pozor na oi). Pi poit dochz k poleptn jcnu, aludku, asto vn pokozen zdrav a smrt. Aerosol drd horn cesty dchac, on sliznice, pokozen zub, vedy, znty pokoky. Prvn pomoc: Iridac

Srany

Vesms netoxick, pouvaj se jako projmadla.

Prvn pomoc: Iridac

17. skupina PSP

Chlor Drd oi a horn cesty dchac, zpsobuje edm plic (bojov plyn).

Prvn pomoc: Iridac

Chlorovodk a kyselina chlorovodkov

Intenzivn mstn drdiv inky.

Prvn pomoc: Iridac

Chloridy

ivotn dleit soust potravy. V ppad toxicity pichz v vahu toxicita kationtu.

Prvn pomoc: Iridac, Iritat

Chlornany:

Uvoluj chlor. Korozivn a drdiv inky.

Prvn pomoc: Closus

Chlorenany:

S organickmi ltkami tvo vbun smsi. Drd ki a sliznice, ad se mezi siln krevn toxiny (methemoglobinemie). Prvn pomoc: Iritat

Brom V parch tm stejn inky jako chlor. Kapaln pi potsnn zpsobuje popleniny.

Prvn pomoc: Broide

18

Brominany

Toxitj ne chlorenany. Hemolza (rozklad krve), pokozen jater, ledvin a cen-trlnho nervovho systmu.

Prvn pomoc: Broate

Jod Esenciln prvek. Nedostatek vede k duevn a tlesn zaostalosti. Inhalace par m silnj inky ne chlor. Smrteln dvka pro lovka je 2 g. Prvn pomoc: Jodeme

Jodidy

Pi chronickm psoben je pozorovna zven funkce ttn lzy, hubnut, poruchy spnku a srden innosti.

Prvn pomoc: Jodide, Kalaka

Vybran kovy

Chrom Esenciln prvek, zasahujc do metabolismu cukr a tuk. Sloueniny chromnat a chromit jsou prakticky netoxick, nkter maj mstn leptav inky. Sloueniny Cr(VI) jsou vysoce toxick, mutagenn a karcinogenn. Protijedem je askorbov kyselina (vitamn C), kter je pevd na sloueniny Cr(II) a Cr(III). Akutn otrava: Leptav na gastrointestinln trakt, pokozen ledvin (blkoviny, cukr a krev v moi) a jater. Chronick otrava: leptn a prodravn nosn pepky, vedy a ndory.

Prvn pomoc: Crmate

Dichromany

Viz sloueniny Cr(VI). Smrteln dvka K2Cr2O7 pro dosplho lovka je 2 g.

Prvn pomoc: Crmate

Kobalt

Esenciln prvek, obsaen nap. ve skupin vitamn zvan korinoidy (kobalaminy) klasic-km pedstavitelem je vitamin B12 (resp. B12a), spolupsobc pi vzniku a vvoji ervench krvinek. Akutn otravy jsou velmi vzcn po poit prjmy, bolesti aludku. Inhalace prachu vede k bronchitidm. Chronick otravy se projevuj pokozenm jater, ledvin a astmatem. Nkter sloueniny kobaltu jsou podezel z karcinogenity. Prvn pomoc: Cobelo

Mangan Esenciln prvek ovlivujc krvetvorbu. Toxick, zpsobuje zvan nervov onemocnn. Akutn otrava je mn dleit ne chronick (manganismus). Chronick otrava: nava, nechutenstv, ospalost, neklid, sexuln poruchy, patn nlada, vzntlivost a agresivita, pozdji ztrta rovnovhy a schopnosti koordinovat pohyb, poruchy ei, pamti, zraku a dal.

19

Manganistan draseln

Siln oxidan inidlo. Psob mstn pokozen tkn, pokozuje funkci ledvin. Smrteln dvka je 5 g.

Prvn pomoc: Angelo, Angepi

M Esenciln prvek, kter je obsaen v nkterch metaloenzymech. U dt se nedostatek proje-vuje fyzickou a duevn retardac (Mankesova choroba). Toxick jsou rozpustn soli. Akutn otrava: aluden obte, apatie, kee, koma a smrt. Expozice prachu oxidu mnatho vyvolv horeku s pznaky podobnmi chipce (tzv. horeka slva).

Pentahydrt sranu mnatho (modr skalice)

Siln emetikum (1 g vyvol zvracen). Pi vych obsazch Cu v krvi dochz k po-kozen ledvin (projevy jako loutenka). Na pokoku psob drdiv: svdn a z-nty. Me zpsobit znt spojivek. Prvn pomoc: Cupelo, Iritat

Nikl Z toxikologickho hlediska je azen mezi vznamn toxick ltky. Pi kontaktu s pokokou zpsobuje vznik vyrek. Akutn otrava m za nsledek pokozen zavacho traktu, cv, ledvin, srdce a centrlnho nervovho systmu. Chronick otravy: onemocnn pokoky, alergie, rakovina plic, nosn pepky a vzcnji hltanu.

Prvn pomoc: Ikelo

Rtu V parch je velmi kodliv. Odpauje se ji pi pokojov teplot. Pry se snadno vstebvaj plcemi a kovov rtu pokokou. Pznaky chronick otravy: vzruenost, deprese, nvaly krve, tes, poruchy ei, slinn, edomodr lem na dsnch, halucinace, poruchy centrlnho nervovho systmu. Na rozdl od rozpustnch rtuovch sol nen polknut kovov rtuti ivotu nebezpen. Pi otrav sloueninami rtuti jsou v poped pznaky aluden (zvracen s krv) a pokozen ledvin (zstava moen).

Prvn pomoc: Merano

Stbro Kov nen toxick. Sloueniny maj leptav inky na ki a sliznice. Chronick expozice vyvolvaj argyrii = nevratn usazovn Ag v rznch orgnech, sliznici a ki.

Dusinan stbrn (lapis)

Lept ki, po poit je toxick (dusinan).

Prvn pomoc: Angelo, Iritat

Zinek Esenciln prvek, soust nkterch enzym. Nedostatek Zn zpsobuje patn hojen ran, ma-l vzrst, opodnou pubertu. Pi prci s roztavenm Zn a jeho slitinami se projevuje profe-sionln otrava s nkolikahodinovou latenc, oznaovan jako horeka slva. Jej pinou je

20

alergick reakce na blkoviny denaturovan psobenm dm ZnO. Tato intoxikace je znma i u dalch kov, nap. Cd, Co, Cu, Fe, Hg, Ni, Pb, Sn. Otrava: sladko v stech, kael, nava, bolesti hlavy, tesavka, horenat stavy. Rozpustn sloueniny Zn maj leptav a po poit emetick inky (zvracen). Prvn pomoc: Iritat, Zinelo

elezo Biologicky vznamn prvek, dleit pro krvetvorbu a penos kyslku (hemoglobin).

Oxid eleznat a elezit

Pi inhalaci drd horn cesty dchac, chronick otrava siderza, nebezpe vzniku rakoviny plic.

Prvn pomoc: Femelor

Vybran organick sloueniny

Ethanol Bezbarv, ir kapalina, pjemnho alkoholickho zpachu a chuti. Akutn toxick dvka je per os u dosplch 6 a 8 g na kg tlesn hmotnosti, u dt asi 3 g/kg. Je psychotropn ltkou psobc na centrln nervov systm, pokozuje cvy, srden sval, jtra. Pi tkch intoxi-kacch me dojt ve stavu hlubok narkzy k zstav dechu. Tento stav vyaduje bezpro-stedn lkask zsah.

Prvn pomoc: Cendep, Iritat

Octov kyselina M charakteristick octov zpach, bod varu 118 C. Obchodn kyselina uren k chemic-km laboratornm elm mv koncentraci 99,5 %, zedn lkopisn 6 %, obvykl koncen-trace potravinskho octa je 8 %. Octov kyselina, jej pry, roztoky nebo aerosol maj vrazn mstn drdiv inek. Pobyt v atmosfe obsahujc pry nebo aerosol octov kyseliny vyvolv plen o, zarudnut spo-jivek (ve vy koncentraci ke vek), svdn v nose, pliv pocit na pate a na prsou, nucen ke kali, pi vt expozici laryngitidu (znt hrtanu), bronchitidu, znt sliznic prduek, pi dal expozici edm plic. Del psoben i malch koncentrac octov kyseliny v atmosfe pokozuje povrch zub a zvyuje jejich kazivost. Koncentrovan octov kyselina je schopna zpsobit pi vniknut do o trval zakalen rohov-ky (denaturuje jej blkoviny). Pi poit koncentrovan octov kyseliny se pokld za smrtc nkolik destek mililitr.

Prvn pomoc: Iritat

Vinn kyselina Je toxikologicky nezvadn.

Diethylether (ether) M vrazn narkotick inek a slab inek drdc. Pi poit vyvolv opilost mnohem rychleji ne ethanol, jej trvn je vak krat. Smrt zpsobuje poit asi 25-50 cm3 etheru.

21

Nebezpe pedstavuje i roztaen aludku tlakem par. Akutn otrava inhalan je obdobn opilosti. Chronick otrava se projevuje neurotickmi obtemi: ztrtou chuti k jdlu a alude-nmi nevolnostmi, bolestmi hlavy, spavost. Ki ethylether vysuuje a lehce drd.

Prvn pomoc: Cendep, Iritat

Fenolftalein Bezdn objeven projmav inek fenolftaleinu (byl pidvn do vna) uinil z nj velmi iroce pouvan laxativum (projmadlo). Po perorln dvce 50-250 mg se inek dostavuje za 6-8 hodin. inkuje pevn na tlust stevo a sten se vstebv, dti peily dvky a 8 g. Vzcn vyvolal alergick kon reakce po poit i po mstn aplikaci. Prvn pomoc: Zyxter

Methyloran U ps vyvolvaj vt dvky methylorane zvracen. V seznamech karcinogen vedena nen. Pouv se t jako fungicid (Dexon). U lid pmo ki nedrd, me vak vyvolvat ekz-my. U dosplho lovka je jednorzov smrtc dvka pi poit asi 3,5 g.

Prvn pomoc: Zyxter

22

1.5 Vysvtlen pouitch toxikologickch zkratek

Angelo

Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo mlka i vody s rozmchanmi blky (2-4 blky do 1/2 litru) a snait se o vyvoln zvracen.

pln tlesn klid, lkask kontrola.

Angepi Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo mlka s rozmchanmi blky (2-4 na 1/2 litru) vyvolat zvracen, pak podat 10 tablet aktivnho uhl (adsorbuje chlor vznikajc v aludku reakc KMnO4 s HCl).

Rychl a dkladn vplach vodou.

Asacyn Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Rychle vypt pes 1/2 litru (vlan) vody nebo (lpe, avak jen tehdy, neznamen-li to vt zdren) roztok Na2S2O3 (asi 5 vrchovatch liek do litru vody) a snait se o vyvoln zvracen (drdnm hrdla).

Velmi rychle a d-kladn vyplch-nout oi.

Omt ki vodou, pak ki omt vodou a mdlem nebo zednm (20%) alkoholem a pevlknout.

Vynst postienho na ist vzduch a nedch-li dostaten sm: uml dchn (pozor, aby se neotrvil zchrance) a je-li k disposici amylnitrit, dt ho co nejdve postienmu vdechovat.

Asanox duen Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn

Rychle (avak s ohledem na vlastn bezpenost) dostat postienho na erstv vzduch, zajistit prchodnost dchacch cest. Nedch-li dostaten sm: zat uml dchn. Nepracuje-li srdce: mas srdce. Vytrvat v umlm dchn a ppadn masi srdce do pchodu lkae.

Asatra Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn

Penst postienho na erstv vzduch. Zvrac-li, dbt, aby nevdechoval zvratky (poloha s hlavou na stranu). Je-li v bezvdom, odstranit pekky dchn (hleny ev. uml chrup), tlait doln elist vped, nedch-li sm: uml dchn (vytrvat!), nepracuje-li srdce: mas srdce.

23

Bamelo Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vody nebo (lpe) roztoku Na2SO4 (Karlovarsk sl) nebo MgSO4 (obojho asi 1 vrchovat lce do 1/2 litru vody) a snait se o vyvoln zvracen (drdnm hrdla), nedopustit prochzen, pln tlesn klid, nedopustit prochlazen.

Bonatec Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vody nebo suspense aktivnho uhl (asi 5 liek nebo 10 tablet na 1/2 litru) a snait se o vyvoln zvracen.

Zasaen msto dkladn oplchnout vodou a ki omt vodou a mdlem nebo roztokem NH4Cl (3 vrchovat lce do litru vody).

Broate Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo (lpe) roztoku Na2S2O3 (asi 5 liek do litru vody) a snait se o vyvoln zvracen (drdnm hrdla).

Broide Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1 litr slan vody obsahujc 5 lic NaCl na 1 litr, drdnm hrdla vyvolat zvracen.

Potsnn msto rychle umt vodou a namazat glycerolem

Cendep Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Je-li postien pi vdom: Vypt asi 1/2 litru vlan vody, slan vody nebo sodovky a drdnm hrdla vyvolat zvracen. Po zvracen podat ernou kvu. Je-li vdom vrazn porueno: nepokouet se o vyvoln zvracen, peovat o prchodnost dchacch cest (poloha s hlavou na stranu, vyjmout pedmty z st, zaklonit hlavu a tlait doln elist vped).

Rychl a d-kladn vplach vodou.

Ki omt vodou a mdlem.

Penst na ist vzduch, peovat o prchodnost dchacch cest.

Closus Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Neuplynula-li od poit doba del ne pl hodiny: vypt 1/4-1/2 litru vody nebo mlka s rozmchanm blkem nebo moukou (polvkov lce do 1/4 litru), vyvolat zvracen.

Oi dkladn vyplch-nout vodou.

Dkladn omt vlanou vodou a mdlem.

24

Cobelo Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt 1/2 litru vlan slan vody (2 polvkov lce soli do 1/2 litru), snait se vyvolat zvracen.

Crmate Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Ihned vyplchnout sta vodou nebo mlkem. Neuplynulo-li od poit vce ne pl hodiny a je-li stav postienho dobr (bez vtch bolest bicha): vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo mlka a snait se o vyvoln zvracen.

Rychle a dkladn vyplchnout vodou.

Dkladn omt vodou a mdlem.

Cupelo Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vody nebo (lpe) mlka nebo roztok K4[Fe(CN)6] (1 kvov lika lut krevn soli do 1/2 litru vody). O vyvoln zvracen se pokouet jen do deseti minut po poit, pak ji ne.

Rychl a dkladn vplach vodou.

Ki omt vodou a mdlem.

Femelor Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru mlka nebo mlka s 3-4 rozlehanmi blky. Neuplynulo-li od poit vce ne asi hodina, snait se o vyvoln zvracen.

Rychle a dkladn vyplchnout vodou.

Omt vodou a mdlem.

Ikelo Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo (lpe) mlka a snait se o vyvoln zvracen.

Iribas Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Ihned vyplachovat sta vodou nebo mlkem a bezprostedn po poit (do pti minut) pokusit se o vyvoln zvracen dr-dnm hrdla po vypit 1/4-1/2 litru vlan vody, mlka nebo zednho (1 : 5) octa; pozdji se o vyvoln zvracen ji ne-pokouet, pozdji (po pti minutch) nedvat pt dn vt mnostv tekutin; m-li postien ze, dt mu napt jen nezbytn, co nejmen mnostv mlka nebo zednho (1:5 a 1 : 10) octa.

Vyplchnout co nejrychleji a co nej-dkladnji vodou; vyplachovat alespo 10 minut, k dalmu vyplachovn pout borovou vodu, Opthal.

Rychle oplchnout vodou, rychle odstranit naskl odv a obuv, je-li nutn, osthat zasaen vlasy nebo vousy; po oplchnut vodou piloit na zasaen msta obklad s roztokem citrnov kyseliny.

Penst postienho na ist vzduch (nenechat ho chodit). Vodou nebo vlanou borovou vodou vyplchnout oi a sta nebo i nosn dutinu. Potom ev. pevlci odv, pln tlesn klid na lku se zkazem kouen; kad ppad po vt expozici pedat pod dohled lkae.

25

Irisec Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn

Pokusit se rychle mechanicky nebo odstm filtra-nm paprem, istou tkaninou o odstrann pikva-ench kousk (neodstraovat pli hrubm n-silm) Pak oplchnout dostatenm mnostvm vo-dy (15-30 minut oplachovat), k oteven vka po-ut i men nsili. Nepokouet se o neutralizaci ani asanaci! Zavolat lkae.

Pokusit se rychle mechanicky nebo odstm filtra-nm paprem, istou tkaninou o odstrann pikva-ench kousk (neodstraovat pli hrubm n-silm). Pak oplchnout dostatenm mnostvm vo-dy. Odstranit zasaen odv, a je-li to nutn, tak osthat zasaen vlasy, vousy. Zasaen msta omt vodou, mdlem a opt vodou (1/2-2 hodiny).

Iridac Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Ihned vyplachovat sta vodou nebo (lpe) mlkem bezprostedn po poit (do pti minut) je mono pokusit se o vyvoln zvracen drdnm hrdla po vypit 1/4-1/2 litru vlan vody nebo mlka; pozdji se o vyvoln zvracen ji nepokouet. Pozdji (po deseti minutch) nedvat pt dn vt mnostv tekutin; m-li postien ze, dt mu napt jen nezbytnho, co nejmenho mnostv mlka nebo suspenze MgO (asi 3 lce MgO do litru vody). Po ppadnm omyt a pevleen pln tlesn klid na lku. Nedvat NaHCO3 (zavac sodu)!

Zasaen oi vyplch-nout co nejrychleji a co nejdkladnji vodou; vyplachovat alespo 10 minut. Nepokouet se o neutralizaci!

Zasaenou ki rychle oplchnout dostatenm mnostvm vody, rychle odstranit naskl odv a obuv. Je-li nutn, osthat zasaen vlasy nebo vousy; dkladn, avak bez velkho mechanickho drdn omt (vlanou) vodou a mdlem; po oplchnut vodou piloit na zasaen msta obklad s roztokem NaHCO3 (asi 5-15 lic NaHCO3 do litru vody). Nesm se dostat do o! Klid na lku a vmna neutralizanch obklad kadch 10 minut. Po pl hodin je lze nahradit pikldnm kae z NaHCO3 navlhenho vodou. Vmna neutralizanch obklad po dobu 1 a 2 hodiny.

Jde-li o vt expozici (dle ne minutu trvajc kael nebo pocit plen na hrudi), penst postienho na ist vzduch (nenechat ho chodit). Vlanou vodou vyplchnout oi, sta (vyndat ppadnou protzu i rovntka) i nosn dutinu. Po ppadnm pevleen pln tlesn klid na lku. Zkaz kouen. Kad ppad po vt expozici pedat pod dohled lkae.

Iritat Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Ihned sta vyplchnout vodou nebo mlkem. Do 5-10 minut vypt cca 1/2 litru vlan, pp. slan vody i sodovky, snait se o vyvoln zvracen (drdnm hrdla). Pozdji nedvat pt dn vt mnostv tekutin, ale na dost postienho i pi znmkch oku podat pouze mal mnostv vody i aje. Omt, pevlct, pln klid na lku.

15-30 min vyplachovat vlanou vodou, oko i nsi-lm otevt. Neprovdt dnou neutralizaci v oku!

Oplchnout vodou (zle vce na rychlosti ne na istot a teplot), oplachovat po dobu 30-120 min nebo do pchodu lkae. Odstra-nit potsnn odv, obuv, ost-hat zasaen vlasy, vousy.

vynst na ist vzduch, nedovolit kouit, klid na lku, vyplchnout oi, sta i nosn dutinu vla-nou vodou, vykloktat.

26

Jodeme Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru mlka nebo vody s rozmchanm krobem (moukou) nebo s rozlehanmi blky. Nesnait se o vyvoln zvracen.

Rychl a dkladn vplach vodou.

Omt vodou nebo (lpe) roztokem Na2S2O3 (5 lic do litru vody), oplchnout vodou.

pln tlesn klid, zkaz kouen, lka.

Jodide Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1 litr slan vody obsahujc 5 lic NaCl na 1 litr, drdnm hrdla vyvolat zvracen.

Kalaka Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1 litr slan vody obsahujc 5 lic NaCl na 1 litr, drdnm hrdla vyvolat zvracen.

Merano Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo (lpe) roztoku Na2SO4 (asi 5 kvovch liek do 1/2 litru vody) nebo roztoku NaHCO3 (3 kvov liky na 0,5 litru vody) nebo vody s rozlehanmi blky (3 blky na 0,5 litru vody). O vyvoln zvracen (drdnm hrdla) se intenzivn snait jen asi do pl hodiny po poit. Co nejrychleji zadit lkask oeten. Sdlit do telefonu pivolanmu lkai, e je nutn injekce BAL (= dimercaptol = dithioglycerin).

Nasaka Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Pi poit velkho mnostv vypt asi 1 litr vlan vody, drdnm hrdla se snait vyvolat zvracen.

Porome Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vody nebo svtle rovho roztoku KMnO4 a snait se o vyvoln zvracen (drdnm hrdla).

Oplchnout proudem vody, odstranit pinzetou ulpvajc kousky fosforu, zasa-en msto oplchnout dkladn zednm (3% roztokem) H2O2; pikrt gzou nebo istou tkaninou ve vrstv asi 2 cm. Nedvat dnou mast!

27

Pubano Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody nebo (lpe) roztoku Na2SO4 (asi 3 kvov liky do 0,5 litru vody), drdnm hrdla se snait vyvolat zvracen, pak podat asi 10 tablet aktivnho uhl. Nepodvat mlko!

Rychl a dkladn vplach vodou.

Ki oplchnout vodou, omt vla-nou vodou s mdlem a pak dkladn oplchnout vodou.

Zinelo Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn Vypt asi 1/2 litru vlan vody (nebo lpe mlka), o vyvoln zvracen se drdnm hrdla snait do 10 min po poit, pak u ne.

Rychl a dkladn v-plach vodou.

Omt vodou a mdlem, oplchnout vodou.

ist vzduch, vplach o a st vlanou vodou. pln klid na lku, zkaz kouen.

Zyxter Poit Zasaen o Potsnn ke Nadchn V ppad nutnosti mas srdce a uml dchn. V bezvdom dbt o prchodnost dchacch cest. Pi porue vdom, nbhu ke kem nebo pi nznacch poruchy krevnho obhu (bledost, promodrn, slab i nepravideln tep, obtn dchn) klid na lku, nepokouet se o vyvoln zvracen, udret tlesnou teplotu. Pi dobrm celkovm stavu (nejde-li o poit petroleje, benznu, terpentnu ani vtho mnostv siln raviny) vyplchnout sta vodou, vykloktat, vypt asi 1/2 litru vlan vody a drdnm hrdla vyvolat zvracen.

Odstranit nap. kapesnkem pevn nelpc tuh steky (zaseknut stepy nechme na mst!) Odst nastkanou tekutinu. I nsilm otevt oko a po dobu 15-30 min proplachovat vlanou vodou. Nepokouet se o neutralizaci. Zavolat onho lkae.

Oplchnout vodou, odstranit potsnn odv, obuv, ppadn osthat potsnn vlasy a vousy.

ist vzduch, v ppad nutnosti mas srdce a uml dchn. Dbt o prchodnost dchacch cest, udrovat tlesnou teplotu. Vplach o, st, nosn dutiny vlanou vodou, vykloktat, omt, pevlknout, klid na lku, zkaz kouen.

28

1.6 Jin nhl phody Mdloba

Postienho ulome v klidu a uvolnme tsn sti odvu. Je-li v oblieji rud, polome ho hlavou mrn nahoru. Je-li bled, ulome ho hlavou mrn dol a nohy ponkud zvedneme (podlome). Pikldme studen obklady na elo, ppadn postkme obliej a hrudnk studenou vodou. Zajistme dostaten pvod erstvho vzduchu, kontrolujeme dech a srden innost a podle zvanosti volme lkae.

razy elektrickm proudem Je-li nkdo zasaen elektrickm proudem a dotk se stle elektrickho veden, zajistme

ihned vypnut proudu, tj. vypnut pojistek, hlavnho vypnae, apod. Nelze-li proud vypnout, smme se postienho dotknout jen v tom ppad, e jsme sami izolovni (devem, gumou, apod.).

V ppad, e postien je v bezvdom, zjistme ihned, zda nedolo k zstav dchn a krevnho obhu. Pokud ano, zahjme ihned ken a okamit pivolme lkaskou pomoc. V ken nesmme ustat (asto jde jen o zdnlivou smrt, kter me trvat i nkolik hodin). Smrt me konstatovat pouze lka.

Nsledujc uveden instrukce a pravidla se vztahuj na dosplho lovka, ne na dt! - Uml dchn z st do st provedeme nsledn: Nejprve uvolnme dchac cesty tzv.

trojitm manvrem (zklon hlavy, oteven st, pedsunut doln elisti) a odstranme p-padn pekky v stech i nose postienho. Nezane-li potom postien sm dchat, za-hjme uml dchn. Na sta pilome resuscitan rouku a dvma rychlmi vdechy bhem 10 sekund (Nosn drky postienho je nutno rukou sevt). Souasn pohledem kontrolujeme zdvihn hrudnku, co je dkazem, e vdechnut vzduch pronikl do plic (mus se zvedat hrudnk, nikoliv bicho). Pokud se zved bicho, je nutno uvolnit cesty dchac zapadl jazyk). Pak hmatme tep na krn tepn. Je-li hmatn, pokraujeme v umlm dchn rychlost 1 vdech za 5 sekund.

- Nepm srden mas: Postienho ulome na pevnou podloku. Levou ruku polome prohnutou dlan na hrudn kost postienho tak, aby se prsty tto ruky nedotkaly eber. Doln okraj dlan m bt asi 3 cm nad hrotem meovitho vbku hrudn kosti. Pravou ruku polome dlan na levou. Napneme lokty a naklonme se nad postienho, aby tlak smoval pmo dol. Hrudnk stlaujeme pravideln, plynule a neperuovan rychlost asi 60 za minutu. Dlan pi stlaen mus klesnout asi o 3 cm pod pvodn polohu.

- Kombinace umlho dchn a nepm srden mase: Std se 15 stlaen hrudnku (celkem asi za 15 sekund) a 2 rychl vdechy.

Popleniny vznikl elektrickm proudem oetme, jak bylo uvedeno u poplenin (str. 10).

29

1.7 Piktogramy

C E F F +

rav

vbun

vysoce holav extrmn holav

N O T T +

nebezpen pro ivotn

prosted

oxidujc toxick vysoce toxick

Xi Xn

drdiv zdrav kodliv

1.8 Koncentrace a hustoty nkterch ravin

Ltka Koncentrace3 hmotnostn (%) Hustota (g cm3) H2SO4 98 % 1,836 HNO3 65 % 1,527 HCl 35 % 1,267

10 % 1,047 CH3COOH 99 % 1,049

NH3 vodn roztok 25 % 0,907 10 % 0,958

3 Krom ed oznaench daj se jedn o koncentrace a hustoty neednch, komern dodvanch vrobk.

30

2 NVODY K LOHM Upozornn Soust tohoto studijnho materilu je piloen CD, na kterm jsou k vtin loh barevn fotografie sestavench reaknch aparatur, produkt reakce apod. nebo krtk videozznamy (tk se pedevm vybranch dj a pokus s toxickmi ltkami). Je v zjmu student se na n podvat, aby se na prci v laboratoi pipravili co nejlpe.

I. Demonstran lohy

loha 1 Chlor, jeho pprava a vlastnosti Chemiklie: HCl (zedn z koncentrovanho 35% roztoku v objemovm pomru 1:1), KMnO4, NaOH, C2H5OH Pomcky: 2 promvac vlce, frakn baka, spojovac hadiky, pikapvac nlevka, stojan se svorkou, barevn hadk, erven a modr lakmusov papr, jodidokrobov paprek, klet, svka pipevnn k drtu, pejle Postup - pokus pro jeho asovou nronost provdt na zatku4 laboratornho cvien - je bezpodmnen nutno pracovat v digestoi - sestavit aparaturu dle obrzku . 1 - na dno frakn baky vsypat asi 3 g KMnO4 - do uzaven dlic nlevky vlt asi 30 cm3 roztoku HCl - do promvacho vlce na konci aparatury dt asi 1/3 jeho objemu nasycenho roztoku

NaOH - z dlic nlevky ke KMnO4 pikapvat roztok HCl (pozor, dlic nlevka se nesm pln

vyprzdnit!) - vznikajcm chlorem naplnit promvac vlec zaazen uprosted aparatury a uzavt jej

ztkou - s najmanm chlorem provst nsledujc pokusy: a) do promvacho vlce vloit nejprve zaplenou pejli a pot hoc svku upevnnou na

drtku, pozorovat probhajc dj b) do vlce s chlorem vhodit navlhen jodidokrobov paprek, navlhen modr a erven

lakmusov paprek a kousek barevn ltky pedem namoen v ethanolu c) ihned pozorovat chovn jodidokrobovho paprku (studenty na n pedem upozornit), na

konci cvien sledovat zmnu zbarven ostatnch barevnch paprk, resp. hadku

4 Proveden trv dlouho, doporuuje se experimentem laboratorn cvien zahjit.

31

1 2 3 4 5 6 CD: Obr.: Chlor je lutozelen

loha 2 Redukce oxidu olovnatho vodkem Chemiklie: PbO, bezvod CuSO4 Pomcky: Kippv pstroj s npln, kemenn reakn trubice, stojan na zkumavky, 3 zku-mavky, 2 zk chemick lce, trubika na odvod vodku z Kippova pstroje, zen trubika pro spalovn pebytenho vodku, 2 ztky s otvorem pro trubiky na vodk, kahan, pejle. Postup - pracovat v digestoi - do prvn tetiny kemenn reakn trubice vloit PbO (co neju hromdka vysok asi do

1/3 tlouky trubice) - do druh sti umstit stejn mnostv bezvodho CuSO45 - sestavit aparaturu dle obrzku . 2 - zkontrolovat tsnost vech spoj - z Kippova pstroje reakn trubic zat pivdt vodk 4 6 11 1 2 3 5 7 8 9 10

5 Cu SO4 mus bt pedem vysuen, tj. bl. Msto Cu SO4 lze do stejnch mst kpnout roztok CoCl26H2O (viz

loha 12). Pak jej kahanem zahvme a do zmodrn. Pak trubici otome modrou vrstvikou nahoru. Teprve potom vklome PbO. Reakc s vodou se modr CoCl2 mn na jeho rov hexahydrt. Je nutno pracovat rychle, CoCl2 snadno pijm vzdunou vlhkost.

Obr. 2: Aparatura 1 Kippv pstroj 2 spojovac hadika 3 spojovac trubika 4 ztka 5 kahan 6 PbO 7 CuSO4 8 reakn trubice 9 ztka 10 odvodn trubika 11 zkumavka pro jmn

vodku ke zkouce taskavosti

Obr. 1: Aparatura pro ppravu chloru

1 dlic nlevka s HCl 2 frakn baka s KMnO4 3 spojovac hadika 4 promvac vlec (na jmn Cl2 k pokusm) 5 spojovac hadika 6 promvac vlec s NaOH (na likvidaci

pebytenho Cl2)

32

- odvodnou trubikou na konci aparatury vodk jmat do zkumavky na zkouku taskavosti6 - jmn vodku a zkouku opakovat tak dlouho, a z aparatury odchz ist vodk. - a je zkouka negativn (ozve se plknut), vodk na konci hoku pejl zaplit (plamen

m bt asi 2 cm vysok, zregulujeme opatrn kohoutem na stedn sti Kippova pstroje) - reakn trubici v mst s PbO zahvat kahanem (kahanem je nutno pohybovat, zahvat

mimo ztku a hadiku) - reakce zane probhat a pvodn lut PbO se zmn na ernou ltku - prbh reakce je za pznivch okolnost indikovn tak zmnou barvy sranu mnatho - po zernn vchoz ltky odstavit kahan a vypnout pvod vodku Prce s Kippovm pstrojem7 vyuv se pro ppravu jakhokoliv plynu, kter vznik reakc kapaliny s tuhou ltkou. do stedn kulov baky Kippova pstroje se umst kousky pevn ltky tak, aby pryov

destika s otvory brnila jejich propadnut do spodn sti pstroje kapalina se lije do horn baky pi uzavenm kohoutku plyn se zane vyvjet po oteven bonho kohoutku a je odvdn trubic vychzejc ze

stedn baky do uren reakn ndoby vyvjen plynu se zastav uzavenm bonho kohoutku

CD: Obr.: Aparatura Obr.: Detail reakn trubice Mov: Kontrola istoty vodku, zaplen pebytenho vodku a redukce PbO vodkem Aud: Zvukov efekt: tknut vodku Aud: Zvukov efekt: plknut vodku

loha 3 Samozpalnost blho fosforu Chemiklie: bl fosfor, CS2 Pomcky: filtran papr, klet, porcelnov miska velk (nad n se zapaluje filtran papr) a porcelnov miska mal (na rozpoutn blho fosforu v sirouhlku a na namen filtranho papru) Postup - pracovat v digestoi - v porcelnov misce s asi 5 cm3 CS2 rozpustit kousek blho fosforu velk asi jako zrnko

hrku (lze rozpoutt i vt kousek, zbytek bez oplachovn vrtit do zsobn lahve) - do roztoku namoit do harmoniky poskldan prouek filtranho papru o rozmrech asi

215 cm (dret v kletch), studenty upozornit na toxicitu CS2 i blho fosforu - konec namoen paprov harmoniky dret v kletch a jemn s n mvat nad velkou por-

celnovou miskou, aby se CS2 vypail - pozorovat chovn schnoucho papru CD: Mov: Proveden experimentu 6 Vodk tvo se vzduchem vbunou sms. Hoen takov smsi je doprovzeno velmi hlasitm efektem, tzv.

tknutm. Zahjit reakci v aparatue naplnn takovou sms je nebezpen (hroz vbuch a roztrhn aparatu-ry se vemi dalmi dsledky). ist vodk pi hoen vyd jen slab zvuk, tzv. plknut. Prce s istm vodkem je mn nebezpen.

7 Studentm 1. a 2. ronku je plnn a penen Kippova pstroje z bezpenostnch dvod ZAKZNO. Uve-den operace provede laborant nebo vyuujc ped zahjenm vuky.

33

loha 4 Chlorenan draseln, benglsk ohn Chlorenan draseln tvo bl, leskl krystalky, jejich rozpustnost ve vod siln vzrst s te-plotou. Tato vlastnost umouje jeho itn krystalizac. Chlorenany tvo s rznmi hola-vmi ltkami (srou, uhlkem, cukrem, krobem aj.) prudce vbun smsi, nebo chlorenany jsou siln oxidan inidla. Pi prci s chlorenany je proto nutn dsledn dodrovat bezpe-nostn pedpisy! Plat psn zkaz jejich odnen z laboratoe. Chemiklie: Ba(NO3)2, NaNO3, Sr(NO3)2, KClO3, koncentrovan H2SO4 Pomcky: 9 list papru, tec miska s tloukem, 3 elezn misky, ochrann rukavice, ochrann tt, 4 navaovac lce (ne plastov), pipeta Postup - pracovat v digestoi! - zkontrolovat, zda tec miska je ist (nesm obsahovat zbytky organickch ltek) - nejprve si na dva listy papru navit 2 g NaNO3 a 4 g krobu8 - potom9 na tet list papru navit 4 g KClO3, jsou-li v nm hrudky, pak jej rozett

v such a ist misce (nesm obsahovat zbytky organickch ltek) - hmotnostn pomr ltek bude tedy KClO3 : NaNO3 : krob = 2 : 1 : 2 - ltky v digestoi nasypat do elezn misky a dkladn promchat, a vznikne homogenn

sms - sms v misce postavit na dladice uprosted digestoe, ostatn pomcky odsunout na kraj

digestoe - sms nenechvat dlouho stt, mohlo by dojt k samovzncen - chrnit si obliej ochrannm ttem a ruce gumovmi rukavicemi, sthnout eln stnu

digestoe - sms zaplit kapkou kyseliny srov pomoc pipety, pozorovat prbh reakce a barvu

plamene - dal dv smsi namchat obdobn, avak msto NaNO3 pout Sr(NO3)2 nebo Ba(NO3)2 - pouit listy papru split v elezn misce, nehzet do koe! CD: Mov: Benglsk ohe 1 (s Ba(NO3)2) Mov: Benglsk ohe 2 (s Sr(NO3)2) Mov: Benglsk ohe 3 (s NaNO3)

loha 5 Aluminotermie Hlink je stbroleskl kov, velmi kujn a tan. Pomrn dobe vede elektrick proud. Podle hodnoty jeho standardnho elektrodovho potencilu je siln elektropositivn. Na vzduchu je stl, nebo se pokrv ochrannm povlakem oxidu. Pi styku s vodou se pokrv souvislou vrstvikou nerozpustnho nereaktivnho hydroxidu, m se stv vi n zcela odolnm. Na velk afinit hlinku ke kyslku je zaloen vznamn zpsob ppravy kov, kter se nazv aluminotermie. Aluminotermicky lze mnoh kovy vyredukovat z jejich oxid. Pi reakci se uvoluje velk mnostv tepla (reakce, pestoe je nutno ji aktivovat zaplenm reakn smsi, je siln exotermn a prbh je prudk a explozivn). Chemiklie: hokov pska, prkov hlink, Fe2O3, prkov hok, BaO2 Pomcky: kahan, klet, kovov trojnoka, ruvzdorn kelmek, elezn miska s pskem 8 Dusinan a krob je mono navit na cel cvien dopedu nap. do lkovek, krabiek od film apod. Velmi se

tm et as. 9 KClO3 se nesm dlouho nechat na pape, protoe KClO3 je v kontaktu s organickou ltkou vbun.

34

Postup - pracovat v digestoi! - smchnm prkovho hlinku s Fe2O3 v hmotnostnm pomru 1:1 pipravit tzv. termit - do ruvzdornho kelmku nasypat asi do dvou tetin termit - kelmek vloit do elezn misky s pskem - uprosted termitov smsi vyhloubit jamku - pipravit zpalnou sms smchnm BaO2 s prkovm hokem v objemovm pomru

1:1 - do jamky vloit asi 3 cm dlouhou hokovou psku - psku obsypat zpalnou sms - sthnout eln stnu digestoe - upozornit studenty na svteln a zvukov efekt - nyn hokovou psku zaplit10 kahanem, postavit kahan dle od reakn smsi a ihned

zcela uzavt digesto CD: Mov: Prbh reakce

10 Zpalnou sms lze zaplit tak tak, e se pevrstv krystalickm manganistanem draselnm, na kter se pikpne pomoc pipety asi 0,5 cm3 glycerinu. Sms se vznt za 30-60 vtein. Zpalnou sms lze zaplit tak pomoc zpalky, na kterou se navlkne asi dvoucentimetrov knot a nech se nasknout ethanolem. Takto pipraven zpalka se zasune do jamky termitov smsi hlavikou dol a nahoe zapl pomoc pejle.

35

II. Vlastnosti ltek

loha 6 Elektrolza vody Chemiklie: koncentrovan H2SO4, destilovan voda Pomcky: Hofmannv pstroj, zdroj stejnomrnho elektrickho napt 12 V, grafitov elektrody, gumov rukavice, kaptko, kdinka 200 cm3, sklenn vana nebo dv hlubok a irok misky Postup - pstroj v doln sti uzavt ztkami s elektrodami, pod n umstit sklennou vanu, otevt

oba horn kohouty - v kdince si pipravit okyselenou vodu (asi 2 cm3 H2SO4 do 150 cm3 vody) - Hofmannv pstroj opatrn11 naplnit vodou okyselenou H2SO4 na zatek stupnice12

(roztok nalvat stedem horn sti pstroje) - nyn pipojit stejnosmrn proud s 12 V napt a nechat asi 2 minuty probhat elektrolzu - za tu dobu se roztok v obou ramenech nasyt vznikajcmi plyny a men bude pesnj - kohouty uzavt - asi 5 po piblin pti a desetiminutovch intervalech odette objemy plyn vznikaj-

cch u elektrod - ukonen prce: oblci si rukavice, zkontrolovat, e pod pstrojem je sklenn vana,

POMALU13 otevt kohouty - opatrn pomalu v rukavicch nad vanou povythnout jednu elektrodu, roztok H2SO4

vytee do vany. Pak stejn vythnout i druhou elektrodu (pro vyteen zbytku roztoku)

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Obr. 3: Plnn Hofmannova pstroje 1 kdinka s okyselenou vodou pro plnn pstroje 2 baka pro vlvn okyselen vody a pro jmn vody vytlaen vzniklmi plyny 3 kohouty 4 ramena pro vvoj plyn 5 stojan 6 elektrody 7 elektrick vodie 8 bezpenostn miska 9 zdroj stejnosmrnho napt cca 12 V

11 Okyselen voda (zedn roztok H2SO4) se nesm dostat do o. Na rozdl od byrety nen mono hladinu ka-

paliny v Hofmannov pstroji citliv regulovat pomoc odpoutn kohoutkem. Proto je nutno v zvren fzi okyselenou vodu pilvat pomalu.

12 koln pstroj m prvn vyznaenou hodnotu objemu na 2 cm3. Poten polohu hladiny tedy zvolme na 2 cm3 a tuto hodnotu budeme pi dalch mench odetat.

13 Pi rychlm oteven se hladina kapaliny v pstroji rozhoupe a hroz jej vystknut a vniknut do o. Z toho dvodu je nutno kohouty otvrat pomalu.

36

Tab. 1: Zznam z men (zvislost objemu vzniklch plyn na ase)

as cm3 H2 cm3 O2 cm3 H2 : cm3 O2

CD: Obr.: Plnn Hofmannova pstroje Obr.: Naplnn pstroj ped zatkem elektrolzy Obr.: Detail vvoje kyslku a vodku Obr.: Objemov pomr vzniklch plyn bhem experimentu

loha 7 Vlastnosti hydroxidu sodnho Chemiklie: NaOH (pecikov) Pomcky: kdinka, lika, teplomr, tyinka, 2 uzavrateln venky nebo lkovky, z nich jedna uzavrateln, odmrn vlec 10 cm3 Postup a) Pohlcovn atmosfrick vlhkosti hydroxidem sodnm - do dvou uzavratelnch ndobek navit po cca 1 g NaOH (hmotnosti obou ndobek si

zapsat s pesnost na 0,01 g) - jednu ndobku nechat otevenou a druhou uzavenou - uloit na msto uren vyuujcm, ndoby oznait svm jmnem - v vodu dalho cvien ob ndobky opt zvit s pesnost na 0,01 g, pouit NaOH

z oteven ndobky pout v pokraovn tto lohy (b), NaOH z uzaven ndobky pedat kolegm pro vypracovn lohy 7b.

Tab. 2: Zznam z men (hmotnostn zmny ndobky s NaOH)

pvodn hmotnost (g) konen hmotnost (g) prstek hmotnosti (g) oteven ndobka uzaven ndobka

b) Rozpoutn hydroxidu sodnho - do kdinky s 10 cm3 vody o pedem zmen teplot vsypat 1 g pevnho NaOH (mchat

tyinkou) - nyn opt zmit teplotu roztoku v kdince - vznikl roztok pout v loze Vodk a jeho vlastnosti

loha 8 Vodk a jeho vlastnosti Chemiklie: hlinkov plek, tuh NaOH (pout od lohy Vlastnosti NaOH), HCl (1:1), H2SO4 (1:1), CH3COOH (1:1), granulovan Zn Pomcky: 4 zkumavky, stojan na zkumavky, kdinka, tyinka, kahan, chemick lce, ztka s trubikou Postup a) Reakce kyselin se zinkem - do t zkumavek nalt po asi 8 cm3 HCl, CH3COOH, H2SO4 zedn vodou v pomru 1:1 - do kad z nich vhodit granulku Zn

37

- pozorovat rychlost reakce, vyplnit tabulku Tab. 3: Rozpis proveden experimentu

Zkumavka . 8 cm3 Pidat Rychlost reakce 1 HCl 1 granulka Zn 1 2 3 2 CH3COOH 1 granulka Zn 1 2 3 3 H2SO4 1 granulka Zn 1 2 3

Rychlost doplnit dle sledovn: 1 nejrychlej, 2 stedn, 3 nejpomalej b) Reakce hlinku s koncentrovanm roztokem NaOH - do zkumavky uchycen ve stojanu na dno zasunout hlinkov plek (asi 33 cm, natrhan

i nasthan na kousky) - pilt roztok NaOH (1 g na 10 cm3 vody pipraven v loze Vlastnosti NaOH), aby byl

plek ponoen - zkumavku uzavt ztkou s trubikou - vznikajc vodk jmat14 do zkumavky otoen dnem vzhru - vodk dokzat piloenm st zkumavky k plameni (zvukov15 zkouka) Obr. 4: Uspodn experimentu 1 reakn sms 2 ztka s trubikou) 3 3 zkumavka na jmn vodku, otoen dnem vzhru

2 1

3 2 3 Obr. 5: Dren zkumavky pi zkouce na vodk 1 zkumavka s najmanm vodkem (je nutno ji pemisovat ve svisl poloze dnem vzhru) 2 orosen zkumavky doprovzejc dkaz vodku 3 kahan umstn stranou od zkumavky, ve kter je pipravovn vodk CD: Obr.: Jmn vodku Obr.: Dren zkumavky pi zvukov zkouce na vodk Aud: Zvukov efekt: tkn vodku NELEKNTE SE! Aud: Zvukov efekt: plkn vodku Mov: Proveden experimentu 14 Pozor, reakce hlinku s hydroxidem me bt pomrn bouliv. Reakn sms me i vykypt ze zkumavky. Neleknte se a stle drte zkumavku s jmanm vodkem dnem vzhru. Dbejte vak na to, aby se st zkumavky jmajc vodk neumazalo od kypjcho roztoku. Pokud se umae, nesahejte na n. 15 Pozor, zvukov efekt me bt velmi hlasit. Ped provedenm zkouky varujte spoluky.

38

loha 9 Kyslk a jeho vlastnosti I Chemiklie: pevn KMnO4, prkov sra Pomcky: lakmusov papr, 2 vlce se ztkou, odvodn trubice se ztkou, sklenn vana, spalovac lika, ediov vata, pinzeta, kaptko, 2 sklenn destiky, zkumavka, kahan, lakmusov papr Postup - do zkumavky nasypat 5 g KMnO4 - st zkumavky ucpat kouskem ediov vaty (asi 2 cm dlouh ve zkumavce) - vlec zcela naplnit vodou takto: ponoit jej do vody ve van nyn vlec ve van otoit dnem vzhru tak, aby zstal zcela pln vody

- sestavit aparaturu dle obrzku slo 6 - KMnO4 mrn zahvat (kahanem je nutno pohybovat, zkumavka nesm bt zahvan

na jednom mst hroz prasknut) - vznikajc plyn jmat do vlce - a je vlec pln plynu, pestat zkumavku zahvat a vlec pod hladinou uzavt sklennou

destikou - vlec vyjmout z vany, postavit dnem dol a nechat zakryt - stejnm zpsobem naplnit plynem i druh vlec - v plameni kahanu zaplit pejli, po 1-2 sekundch plamen sfouknout a IHNED vloit do

prvnho vlce - pozorovat probhajc dj - do druhho vlce pak vloit na spalovac lice hoc sru (provdt v digestoi) - vlec se napln blm dmem, ten pohltit vodou (do vlce s dmem vlt vodu, vlec zakrt

destikou a obsah protepat) provdt v digestoi - pH paprkem zjistit pH vzniklho roztoku viz obrzky 16-18 na CD 1 3 2 9 4 5 7 8 6 CD: Obr.: Aparatura k loze Obr.: Doutnajc (zaplen a pak sfoukl) pejle po vloen do kyslku Obr.: Hoc sra na vzduchu detail Obr.: Hoc sra vloen do kyslku Obr.: Pohlcen plynu (vzniklho hoenm sry) ve vod Obr.: Odebrn kapky roztoku pro stanoven pH pomoc pH-paprku Obr.: Nanesen kapky vzorku na pH-paprek Obr.: Odhad pH srovnnm barvy navlhenho pH -paprku se stupnic

Obr. 6: Aparatura k loze 1 kahan 2 KMnO4 3 zkumavka s KMnO4 4 ztka 5 odvodn trubika 6 vana s vodou 7 podstavec 8 vlec pro jmn produktu 9 ediov vata

39

loha 10 Kyslk a jeho vlastnosti II Chemiklie: devn uhl, NaNO3 (chilsk ledek) Pomcky: kahan, klet, ochrann tt, stojan, elezn miska s pskem Postup - pracovat v digestoi - zkumavku s asi 2-3 g (asi 2 cm3, odhadneme od oka, na pesnm mnostv nezle)

NaNO3 upevnit ve svisl poloze do stojanu - pod ni postavit eleznou misku s pskem - plamenem roztavit chilsk ledek (kahanem je nutno pohybovat) - odsunout hoc kahan stranou - do klet uchopit kousek devnho uhl velk asi jako hrek a fazole - uhl v plameni zaplit a ihned je vhodit do zkumavky s roztavenm ledkem - pozorovat probhajc dj 1 2 3

loha 11 Voda, tvrdost vody, dkaz vybranch aniont Chemiklie: 0,1 mol dm3 AgNO3, 10% H2SO4, 0,2 mol dm3 KMnO4, 15 % KSCN, vzorky vody: pitn, destilovan, deov, minerln, zneitn vodovodn (rezav). Pomcky: 5 hodinovch sklek, infralampa, 5 odmrnch vlc, 5 zkumavek, 5 kaptek, 1 cejchovan zkumavka, 1 kdinka na proplach kaptek, stojan na zkumavky, ern papr, fix na sklo, houbika na ndob Postup a) Ptomnost pms ve vod - na hodinovch sklech16 pod infralampou odpaovat17 po 4 kapkch (tj. piblin stejn

mal objemy) pitn, deov, minerln, zneitn vodovodn a destilovan vody. Sklka pi odpaovn poloit na ern papr (na pape oznait, kter vzorek kam pokldme).

- srovnat mnostv vzniklho odparku - destilovanou vodou a houbikou oistit skla od odpark b) Reakce s AgNO3 - do jednotlivch zkumavek nalt piblin18 3 cm3 danch druh vod - do kad z nich pidat 4 kapky AgNO3 - pozorovat zmnu vlastnost roztok

16 Pokud skla nejsou ist, peletit je hadkem nebo houbikou. 17 Sklka s vodou umstit na ernm pape na zatku vuky pmo pod infralampu. Tu zapnout, vzorky nechat

odpaovat a pitom pracovat na dalch kolech. 18 Odhadneme od oka. Na pesnm objemu nezle. Vzorky lijeme bez nlevky pmo do urench zkumavek.

Obr. 7: Tepeln rozklad dusinanu 1 NaNO3 2 miska s pskem 3 kahan CD: Obr.: Proveden prvn sti experimentu Obr.: Roztaven ledek Obr.: Prbh reakce po vhozen uhl do zkumavky Mov: Proveden experimentu

40

Tab. 4: Zznam z pozorovn (mnostv a vlastnosti odpark)

Voda: pitn deov minerln zneitn vodovodn destilovan

Mnostv odparku19 Sraenina i zkal20 s AgNO3

Barva sraeniny i zkalu s AgNO3 c) Reakce s KSCN - do vlc nalt po 20 cm3 jednotlivch druh vod - do kadho pidat 2,5 cm3 H2SO4 - promchat jemnm potepnm (neucpvat prstem) - pidat 3 kapky roztoku KMnO4 - obsah vlc promchat jemnm protepnm (neucpvat prstem) - po 10 minutch pidat 2,5 cm3 15% roztoku KSCN a protepat - pozorovat barevn zmny CD: Obr.: Vsledek reakce rznch druh vody s KSCN

loha 12 Voda, hydrty, hydratace, dehydratace, solvatace Chemiklie: bezvod C2H5OH, krystalick CoCl2 6 H2O, destilovan voda Pomcky: kdinka, kahan, porcelnov kelmek, chemick klet, triangl, stojan, chemick lce, tyinka, zkumavka. Postup - v porcelnovm kelmku na trianglu mrn zahvat 0,25 g krystalickho CoCl2 6 H2O

tak dlouho, a ztrat krystalovou vodu (to se projev zmnou zbarven a tm, e vzorek pestane bublat a prskat, vsledn zbarven je blankytn modr); kahanem je nutno pohybovat

- vychladlou sl pesypat do kdinky a pilt piblin 5 cm3 bezvodho ethanolu (odhadem, nen nutno mit); sl v ethanolu rozpustit; vznikl roztok je blankytn modr

- alkoholick roztok podvrstvit ve zkumavce asi 1 cm3 vody (odhadem), podvrstven viz obr. 23-24 na CD

- pozorovat barevn zmny CD: Obr.: Proveden podvrstven Obr.: Vsledek reakce barevn zmna

loha 13 Oxidan-redukn (redoxn) reakce peroxidu vodku Chemiklie: KI, H2SO4 (1:1), 1% KMnO4, 3% H2O2, krobov maz (uchovvat v chladnice) Pomcky: 2 zkumavky, 4 kaptka, 2 ztky, kdinka Postup a) Oxidan inky peroxidu vodku - ve zkumavce s vodou (asi 5 cm3) rozpustit asi 0,05 g KI - okyselit jej zednou H2SO4 1:1 (3 kapky, zamchat tepnm)

19 Zaznamenejte piblin: +++ hodn, ++ stedn, + mlo, nic 20 + vznikla sraenina, (+) vznikl zkal, roztok beze zmny

41

- pidvat po kapkch 3% peroxid vodku (asi 5 kapek nemchat, sledovat hladinu), a vznikne prvn pozorovateln lut zbarven

- promchat, odlt do kdinky asi 0,5 cm3 - ke vzniklmu lutmu roztoku pidat krobov maz (1 cm3), zaztkovat, zamchat - sledovat chovn roztoku - pokud roztok nezmodr, ale spe zern (a ppadn v nm vznikne sraenina), pidme

k 0,5 cm3 roztoku uschovanmu v kdince asi 5 cm3 destilovan vody a pak 1 cm3 krobovho mazu; nyn by roztok ml zmodrat

b) Redukn inky peroxidu vodku - do zkumavky s 1 kapkou roztoku KMnO4 pidat 5 cm3 H2O - okyselit jej zednou H2SO4 1:1 (3 kapky, zamchat tepnm) a pidat 1 cm3 3% H2O2 - sledovat barevnou zmnu roztoku

loha 14 Charakteristick barven plamene ionty alkalickch kov a kov alkalickch zemin

Chemiklie: (piblin) 1 mol dm3 nasycen roztoky chlorid Li, Na, K, Rb, Cs, Ca, Sr, Ba v zsobnch lahvch i zkumavkch uzavench uzvry s platinovmi drtky), koncentrovan HCl, neznm vzorek Pomcky: kahan, platinov drtky (msto platinovho drtku lze pout i tuhu), stojan se zkumavkami Postup - Pt21 drtek namoit do HCl a vyhat, a pestane barvit plamen - sodnou sl nanet do plamene a nakonec, jeliko sodk m vysokou intenzitu barven

plamene a proto i v mal koncentraci ru zbarven plamene zpsoben ostatnmi ionty - vyhan Pt drtek ponoit do roztoku soli a vnst do plamene - pozorovat barvu a intenzitu zbarven plamene - tyto ti kroky opakovat se vemi roztoky sol i s neznmm vzorkem, sodnou sl zkoumat

a jako posledn CD: Obr.: Pklady barven plamene

loha 15 Elektrolza vodnho roztoku chloridu sodnho Chemiklie: fenolftalein, jodidokrobov paprek, nasycen roztok NaCl Pomcky: U-trubice, zdroj stejnosmrnho napt 12 V, 1 zkumavka, kahan Postup22 - U-trubici naplnit nasycenm roztokem NaCl - sestavit aparaturu dle obrzku . 8 - do katodovho prostoru pidat 3 kapky fenolftaleinu - zapnout zdroj stejnosmrnho napt (12 V) - elektrolzu provdt asi 5 minut - sledovat zbarven roztoku v katodov oblasti - plyn vznikajc na katod jmat do zkumavky otoen dnem vzhru

21 Pokud jsou lhve nebo zkumavky s roztoky sol uzaveny uzvry s platinovm drtkem, je nejlpe pout

vdy drtek z uzvru. Po pouit je nezbytn nutn vracet uzvry do sprvnch lhv (zkumavek). 22 loha me bt asov velmi nron, proto je vhodn j cvien zahjit.

42

- ovit zkouku holavosti - pokud nedojde ke zvukovmu efektu, nechat elektrolzu probhat podstatn dle (nap. do

konce cvien) a stle jmat plyn v katodov oblasti; pozor, v blzkosti aparatury se nesm pracovat s otevenm plamenem nebezpe vbuchu

- k plynu vznikajcmu na anod opatrn ichnout - navlhenm jodidokrobovm paprkem ovit oxidan vlastnosti tohoto plynu (vsunout

jej do trubice vychzejc z anodov oblasti) - pokud nedojde ke zmn zbarven, vypnout zdroj stejnosmrnho napt a navlhen

paprek pmo vsunout nad hladinu v anodov oblasti 3 2 1 CD: Obr.: Aparatura

loha 16 Reakce Na, K, Ca s vodou (reakci s draslkem provd vyuujc)

Chemiklie: alkoholick roztok fenolftaleinu, Ca, Na, K, H2O Pomcky: 3 drtn pletivo, ochrann tt, klet nebo pinzeta, 3 sklenn misky, sklenn tyinka, 3 sklenn destiky (kryty na misky), sklenn mistika na krjen kov, n Postup a) - do pipravench misek nalt destilovanou vodu do vky asi 2 cm, vloit do nich drtn

pletivo, zakrt sklennou destikou - do kad misky pidat 3-4 kapky alkoholickho roztoku fenolftaleinu a zamchat tyinkou - nasadit si ochrann tt - do prvn misky vhodit23 pomoc klet24 nebo pinzety kousek vpnku, do druh kousek

sodku, do tet vhod vyuujc kousek draslku (vdy velk asi jako hrku). Misku ihned po vhozen kovu opt zakrt sklennou destikou.

- sledovat prbh reakc (intenzita dje, vvoj plyn, zmna zbarven roztoku, ppadn dal zmny a jevy)

23 Pracovat opatrn, pi reakcch pouvat ochrann tt, nikdy nebrat uveden kovy do rukou, zbytky nevyha-

zovat do vodovodnho potrub ani koe, ale vrtit je do zsobnch lahv a pout pi dalch reakcch. Pprava kousk kov (ezn) mus probhat na uren kovov misce. Veker nstroje pouit pro prci s kovy (kle-t, n) ukldat pouze na urenou kovovou misku. Likvidaci zbytk kov ulplch na noi, kletch a misce provede na konci semestru laborant nebo vedouc cvien (ethanolem).

24 Pokud by kov ulpl na kletch (pinzet) a nepadal z nich do vody, lze mu napomoci postrenm noem. V dnm ppad kletmi neklepeme o okraj misky.

Obr. 8: Aparatura pro elektrolzu nasycenho roztoku NaCl 1 U-trubice s vodnm roztokem NaCl 2 zkumavka pro jmn plynu vznikajcho v anodov oblasti 3 zkumavka pro jmn plynu vznikajcho v katodov oblasti

43

b) - misky vodovodn vodou oplchnout a pokus opakovat se sodkem, avak nevkldat jej

pmo do vody v misce, ale na filtran papr (cca 55 cm) plovouc na hladin CD: Obr.: Misky s ochrannm pletivem Obr.: Vloen draslku do vody Obr.: Vzncen vodku vzniklho reakc draslku s vodou Mov: Videozznam reakce sodku s vodou Mov: Videozznam reakce sodku s vodou na filtranm pape

loha 17 Hoen hoku a reakce hoku s vodou Chemiklie: hokov pska, roztok fenolftaleinu Pomcky: Erlenmeyerova baka, kahan, klet, pejle, keramick ska, svka Postup - v Erlenmeyerov bace pivst k varu 100 cm3 vody - a unik viditeln mnostv vodn pry, zasunout do hrdla Erlenmeyerovy baky postupn

hoc pejli a hoc svku - pozorovat, co se stane s plamenem - pomoc klet vsunout do hrdla asi 5-10 cm dlouhou hoc hokovou psku - pozorovat, co se stane s plamenem - produkt reakce nechat spadnout do vody v bace - po skonen reakce vypnout kahan, po stenm vychladnut k obsahu Erlenmeyerovy

baky pidat 3-5 kapek roztoku fenolftaleinu a poznait si vsledek CD: Mov: Proveden experimentu

loha 18 Stanoven molrn hmotnosti CaCO3 Chemiklie: 20% HCl, prkov CaCO3 Pomcky: kdinka 250 cm3 (radji u a vy), kdinka 50 cm3, chemicky odoln kryt kdinky s otvorem uprosted (vhodn je nefunkn CD-disk), odmrn vlec 20 cm3, kaptko Postup - po celou dobu provdn experimentu je nutno zstat u pedvek a zabezpeit, aby

dn z pomcek neupadla a aby roztok HCl nevytekl do vah - na dno vt kdinky na pedvkch navit piblin 2 g prkovho CaCO3 (hmotnost

CaCO3 zjistit s pesnost na desetiny gramu ..... m1) - kdinku s CaCO3 ponechat na vahch a zakrt ji krytem, na kryt postavit men kdinku

obsahujc piblin 15 cm3 20% HCl (piblin o 50% vce, ne je nutn ke zreagovn vekerho navenho CaCO3), do kdinky umstit kaptko

- zapsat hmotnost cel soustavy (ob kdinky i s obsahem, kryt a kaptko) s pesnost na desetiny gramu ..... m2

- od tto chvle nesm bt pouita funkce TARE ani dn j podobn, vhy nevypnat - nasadit si ochrann tt - roztok HCl opatrn pomoc kaptka otvorem vlt do velk kdinky (kryt po celou dobu

ponechat na kdince) - malou kdinku ani kaptko neistit od ulplch kapek roztoku HCl, ihned je postavit zpt

na kryt - po ukonen reakce opt zjistit hmotnost cel soustavy ..... m3 - uklidit na vahch a v jejich okol

44

4 3

2

1 4 3 2 1 CD: Obr.: Schma uspodn ped zahjenm reakce Obr.: Schma uspodn po reakci Mov: Proveden experimentu

loha 19 Adin reakce bromov vody s ethylenem Chemiklie: bromov voda, C2H5OH, Al2O3 Pomcky25: odvodn trubice, smotek ediov vaty, sklenn vana, stojan se svorkou, 2 zkumavky, kdinka, tyinka, ztka na zkumavku, kahan Postup - do zkumavky vpravit asi 3 cm vysokou vrstvu kaovit smsi Al2O3 s ethanolem - pevrstvit suchm prkovm Al2O3 o stejnm objemu - do st zkumavky voln zasunout smotek ediov vaty - zkumavku uzavt ztkou s odvodnou trubikou - trubiku zasunout do vody ve van, aby se plyn dal jmat nad vodou do zkumavky - zkumavku upevnit mrn naikmo (stm troku nahoru) do stojanu - zkontrolovat kvalitu spojovacch hadiek a tsnost vech spoj. - v mst se suchou vrstvou Al2O3 ji mrn zahvat - vznikajc plyn jmat do zkumavky - po ukonen vvoje plynu nejprve rozpojit aparaturu, pak pestat zahvat - do zkumavky s plynem pidat (v digestoi!) asi 2 cm3 bromov vody a protepat - pozorovat zmny

25 Tuto lohu provdt ve stejn vyuovac lekci jako lohu Pprava kyslku tepelnm rozkladem halogenina-

n (ob lohy potebuj velmi podobn vybaven a aparaturu).

Obr. 9a: Schma uspodn ped zahjenm reakce (uren m2) 1 pedvky (!Ne analytick vhy!) 2 velk kdinka s CaCO3 3 kryt 4 mal kdinka s roztokem HCl a kaptkem

Obr. 9b: Schma uspodn po reakci (uren m3) 1 pedvky (!Ne analytick vhy!) 2 velk kdinka s reaknmi produkty (krom plynnho) 3 kryt 4 mal kdinka se zbytky ulplho roztoku HCl a s kaptkem

45

loha 20 Pprava kyslku tepelnm rozkladem halogeninan Chemiklie: KBrO326 Pomcky: zkumavka, cejchovan zkumavka, zahnut sklenn trubika, sklenn vana, stojan se svorkami, teplomr, tlakomr, skeln vata, kahan Postup - zkumavku s piblin 0,07 a 0,1 g KBrO3 (hmotnost je nutno znt na 0,0001 g pesn27)

umstit mrn naikmo (stm ponkud nahoru) do stojanu - do st zkumavky voln zasunout smotek skeln vaty (jeho kolem je zachytvat ppadn

se rozstikujc krystalky) - k n pipojit sklennou trubici na konci zahnutou, ponoit ji do vany s vodou - na sklennou trubici nasadit zkumavku s cejchovnm objemu, zcela naplnnou vodou - KBrO3 kahanem zahvat tak dlouho, dokud se tav a unik kyslk (bublinky vytlaujc

vodu z cejchovan zkumavky); kahanem je nutno pohybovat - zmit teplotu a tlak v mstnosti - zmit objem vzniklho kyslku 1 2 3 4 5 6 7

26 Lze pout tak KClO3 nebo KIO3 27 Ven provedeme tak, e przdnou zkumavku vytrujeme na analytickch vahch, pidme KBrO3 na pi-

ku noe a zvme.

Obr. 10: Aparatura 1 KBrO3 2 zkumavka s KBrO3 3 skeln vata 4 ztka 5 odvodn trubika 6 cejchovan zkumavka na jmn

vznikajcho kyslku 7 sklenn vana s vodou

CD: Obr.: Aparatura

46

loha 21 Princip chladicch sms Chemiklie: H2O, drcen led, NaCl nebo bezvod CaCl2 Pomcky: mal kovov ndobka s rovnm dnem (nap. plechovka), podloka, 2 liky, teplomr, hadr, kladvko Postup - na podloku nalt odhadem asi 3 cm3 vody (i vodovodn) - do n postavit kovovou ndobku - led zabalit do hadru a na podlaze roztlouct kladivem na jemnou t - do ndobky nasypat trochu drcenho ledu a pidat istou likou NaCl (v pomru

hmotnost cca 3:1) nebo CaCl2 (v pomru hmotnost cca 3:2) - jednou rukou pitlait plechovku k podloce a druhou asi 1 minutu mchat sms (druhou

likou - zmit teplotu smsi - uchopit ndobku a opatrn ji zvednout asi 5 cm nad pracovn desku stolu - pozorovat chovn podloky CD: Obr.: Proveden experimentu Mov: Proveden experimentu

loha 22 Sra a jej vlastnosti Pracovat v digestoi!

Chemiklie: sra, CS2 Pomcky: ska s keramickou vpln, filtran papr, hodinov sklko, klet, kahan, kruh, nlevka, n, porcelnov kelmek, stojan, elezn miska s pskem, chemick lce, kdinka, asi 5 cm dlouh hebk Postup a) Pprava kosotveren modifikace sry - 10 cm3 sirouhlku nasytit prkovou srou - roztok ihned pefiltrovat pes skldan filtr na hlub hodinov sklko - nechat v digestoi krystalizovat - pozorovat tvar vzniklch krystalk (kosotveren sra)28 b) Pprava jednoklonn modifikace sry a plastick sry - ve vym porcelnovm kelmku (zakrytm hodinovm sklkem, aby sra nezaala ho-

et) roztavit tolik sry, aby tavenina sahala 1 cm pod okraj kelmku. S hodinovm skl-kem zachzet opatrn29. Bhem taven sra v kelmku klesne. Pak je nutno odstavit kahan a sru dosypat.

- v plameni naht klet - kelmek penst zahtmi kletmi do pskov lzn

28 Po usuen a dokonen tohoto cvien vlote kosotverenou, jednoklonnou i plastickou sru do kelmku, v nm jste sru tavili (viz kol b). 29 Pi manipulaci mus mt sklko stejnou teplotu jako pedmty, jich se dotk. Chcete-li hork sklko uchopit do klet, je nutno klet naped naht. Chcete-li sklko poloit na hork kelmek, je nutno naped naht sklko. Hork sklko neodkldme na pracovn desku v digestoi, ale chvli je podrme v kletch, aby vychladlo.

47

- psek ke kelmku pihrnout a obsah kelmku nechat pozvolna chladnout; na sted hladiny foukat, aby tak zatuhl (nadechovat se v prostoru mimo digesto!)

- jakmile se vytvo tuh vrstva na povrchu taveniny (je vidt zmna ch