Kultura Inků

Eleni Dimelisová

Incká říšeNejrozsáhlejší a nejlépe organizovaný indiánský stát v PKANejvětší rozkvět na počátku 16. stoletíIncká říše – nesprávný název (jako inka označován pouze panovník této říše či jeho příbuzníOficiální název Tahuantinsuyu („Čtyři díly světa“)Incká kultura = kultura dominantní složky tamější společnosti

Kde se Inkové vzali?Inkové:

několik mýtů o svém původu,

podle toho nejznámějšího seslal na zem bůh slunce Inti-Viracocha svého syna

Manco Capaca a dceru Mama Ocllo, aby šířili novou kulturu

Archeologie:

12. století v okolí Cuzca několik státečků

Inkové jednou z komunit

přelom 14. a 15. století – Inkové ovládají široké okolí a dnešní Bolívii

za dalších sto let říše dosahuje svého maxima

Předchůdci InkůInkové v mnohém navazují na přetrvávající andské tradice

např. kultura Chavín, Nazca, Mochica, Chimú nebo Huari

Nazca ↑

Mochica →

Incká společnost: panovníksapa inca = hlavní politický a náboženský vůdce, uctíván jako syn Slunce (jeho symbolem je Slunce)

coya = hlavní manželka panovníka a zároveň jeho sestra (jejím symbolem je Měsíc)

panovník má i řadu vedlejších manželek a konkubín

nástupnictví – po smrti panovníka obvykle nastupuje jeden z jeho synů (ve skutečnosti ale dochází k bojům o trůn a vraždám)

Královské mumiepo své smrti byl sapa inka mumifikován a zbožštěn

mumie stále vlastníkem mnoha věcí (má palác a sloužící)

její přítomnost při obřadech má za úkol legitimizovat vládu současného sapa incy

někteří badatelé se domnívají, že právě nutnost živit dvory sloužící mrtvým, byla důvodem incké expanze

Elitamá rozsáhlá ekonomická, náboženská i právní privilegia

dědičná vrstva (příbuzní sapa incy), ale může dojít i k výjimce

hodnostáři

pouze elita smí praktikovat mnohoženství a nosit zlato

odznaky moci – čelenka a velké diskovité náušnice

Orejones – „ušatí“ – Španělé tak nazývali příslušníky incké elity pro jejich roztažené boltce

Kněží (také elita)

zprostředkovávají kontakt s nadpřirozenem, provádí oběti, hovoří s bohy či s mrtvými předky, předpovídají budoucnost

obvykle dědičná funkce ale výjimky!

velekněz sídlí v ústředním chrámu Slunce v Cuzcu

Panny Sluncedívky, které byly vybírány z celé říše

následně byly shromážděny v domech při chrámech Slunce, kde byly vyučovány incké kultuře

vyrábí nápoj chicha (alkoholický rituální nápoj)

některé se stávají konkubínami, jiné se dále věnují náboženství, vyučování či výrobě luxusních předmětů pro dvůr panovníka

mají politickou roli – šíří inckou kulturu

Yanaconové a řadoví obyvateléYanaconové

podléhají přímo inkovi

Řadoví obyvatelé

žijí v rodových občinách

půda jim je přidělena (pracují pro sebe i pro elity)

pracovní povinnosti – např. stavba budov, teras, kanálů, silnic, dále lamí stáda, armáda

není měna

někteří badatelé hovořili o „komunismu“ či „socialismu“ u Inků kvůli přerozdělování

stát řídí i reprodukci

Náboženstvíandské náboženství vázáno na přírodní fenomény, význačné krajinné útvary a uctívání předků

vesmírná energie

huaca = duchovní rozměr obsažený v nějaké věci, posvátném místě, osobě nebo pozůstatcích předků

oficiální incký kult: kult Slunce – Inti

Viracocha – stvořitel Slunce

sluneční dvůr v Cuzcu

Garcilaso de la Vega: „Zlatnické napodobeniny přírody byly tak dokonalé, že zpodobovaly lístky a rostliny, jak se pnou po zdech. Tu a tam byly rozhozeny zlaté a stříbrné ještěrky, motýli, mušky (…) (překlad M. Křížová)

u chrámu Slunce také svatyně Měsíce (mumie panovnic)

Pachacamac – představuje andskou přírodu (síla i krutost), svatyně, neznámá podoba

Pachamama – bohyně země a plodnosti

Mamachoca – ženské božstvo moře

jednotlivé komunity mají dále své huacy

Rituályobřady: narkotika, chicha

oběti: 1) hmotné statky (drahé kovy, textil, koka), 2) zvířata (morčata, lama), 3) lidé (při výjimečných příležitostech – např. nástup sapa incy na trůn, období neúrody apod. )

kult hlavových trofejí (válečníci si nechávají hlavy poražených nepřátel)

dětské oběti

nekrvavé formy oběti

Architektura

nejnápadnější připomínka incké expanze

megalitické zdivo

vrstvený styl

incké nástroje pouze z kamene či z bronzu

neznalost klenby

přízemní domy

dveře i okna tvar lichoběžníku

Machu Picchu

Incké silnicecelková délka 30–50 tisíc km

budují už předchůdci Inků, ale Inkové sjednocují

také provazové mosty a schody ve skalách

v pravidelných odstupech noclehárny

cestování povoleno pouze v úředním zájmu

Incká poštaběžci ve službách inckého státu

předávají si vzkaz jako štafetu

rychlost přenosu zpráv až 400 km za den

troubí na lastury

vzkaz má podobu ústní zprávy či uzlového záznamu

QUIPU

Literatura, odívání

recitování básní, hymny bajky, urpi

oděv vyrábí ženy, tuniky (záhadné znaky)

kvalita látky

ZlatoTepání, odlévání do jednoduchých či dvoudílných forem

Francisco Pizarro – dobyvatel Inků

Děkuji za pozornost!