Království Švédsko

Michal Polák

Základní informace• hlavní město Stockholm• počet obyvatel 9 347 899 (odhad 2010)• člen EU od 1.1. 1995• EURO není dosud zavedeno - (zatím nenaplňuje svůj závazek přijmout

euro, tento postoj potvrdil i odmítavý výsledek referenda v r. 2003)• členství v mezinárodních organizacích: EBRD, G-6, G-9, G-10, IBRD,

MMF, OECD, OBSE, OSN, WTO• nejsou členy NATO (neutrální stát, připojení jen k programu NATO

Partnerství pro mír)!• HDP na obyvatele: 37 775 USD• Náboženství: luteráni 80 %, muslimové 7 %, římsko-katolická 4 %,

ortodoxní, baptisté, židé, buddhisté

Politický systém• konstituční monarchie s parlamentní formou vlády• unitární stát• hlavou monarchie Karl XVI. Gustaf (od r. 1973)− symbolická a reprezentativní role− minimum pravomocí např.(slabší postavení než panovník v

Dánsku a Norsku)− není vrchním velitelem vojska, nemá právo zákonodárné

iniciativy, nejmenuje předsedu vlády ani její ostatní členy• Vláda (Regering)− složkou výkonné moci - hlavní pracovní náplní je řízení

monarchie− odpovědná parlamentu− Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou

vybíráni premiérem – silné postavení

Politický systém

• jednokomorový Parlament (Riksdag)− 349 poslanců volených na 4 roky− 4 % omezovací klauzule (+ 12 % na úrovni volebního

obvodu – pro regionálně koncentrované strany, ale ty se prakticky nevyskytují)

− v čele parlamentu stojí tzv. "Speaker" a jeho 3 zástupci

− může vyslovit absolutní většinou poslanců nedůvěru vládě jako celku i jejím jednotlivým členům

Historický vývoj stranického systému• I. fáze – konec 19.stol. – 20. léta 20.stol.− bipartismus - většinový systém + omezení volebního práva

majetkovými cenzy (pravice-konzervativci, levice-liberálové – volná politická uskupení)

− tripartismus - volební expanze Sociálnědemokratické dělnické strany – SAP

− 1909 přechod k poměrnému systému, ale s disproporčním účinkem− SAP – budována jako masová politická formace a politický

reprezentant odborů – úspěšná mobilizace dělnictva, po volbách v r. 1914 pozice největší politické strany

− vznik Liberální lidové strany, Pravicové strany, Agrární strany a Kumunistické strany – vznik formátu 5 stran (spolu se SAP)

− socioekonomická konfliktní linie vlastníci – pracující – stranická soutěž mezi socialistickou levicí (SAP) a fragmentovanou ,,buržoazní“ pravicí

− socioekonomická konfliktní linie město – venkov – vliv agrárníků

Historický vývoj stranického systému

• II. Etapa – 20. – 70. léta 20. stol.− přechod k multipartismu – důsledek změny většinového systému na

poměrný− formát 5 stran se díky neměnnosti vazby mezi stranami a jejich voliči

dlouhodobě stabilizoval – ,,éra zamrznutí“ stranického systému (S. Rokkan)

− drtivá převaha sociální demokracie (SAP) – od r. 1932 do r. 1968 nepřetržitá vláda – stranický systém s predominantní (převládající) stranou

− 1933 koalice opozičních agrarníků se SAP – antikrizový pakt (řešení dopadu hospodářské krize v r. 1929) - zahájení tzv. ,,švédského modelu“ nebo ,,třetí cesty“ (mezi západním kapitalismem a sovětským centrálním plánováním

o expanze silně redistributivního a propracovaného sociálního státu – progresivní zdanění

o rozsáhlý veřejný sektor, ekonomické plánování a státní kontrola nad obchodem

o kontroverzní přijetí ze strany veřejnosti – rudo-zelený historický kompromis jako ,,koňský handl“

Historický vývoj stranického systému

• III. Etapa – 70. – 90. léta 20. stol.− postupné ,,rozmrzání“ stranického systému a

překonávání rozporů mezi nesocialistickými stranami− volby v r. 1976 znamenaly konec převládajícího

postavení sociální demokracie v systému – prostor pro větší politickou soutěživost

− na přelomu 80. a 90. let expanze nových stranických aktérů – konec původního formátu 5 stran

− významným mezníkem volby v r. 1991 – historické minimum obdržených hlasů pro sociální demokraty včetně poklesu celkové podpory pro 5 tradičních formací

Současná podoba stranického systému

• velmi stabilní systém politických stran• typické blokové uspořádání, kdy proti sobě

obvykle stojí blok socialistický a nesocialistický• nejčastěji se hovoří o umírněném pluralismu s

dominující stranou (Sartoriho typologie) nebo o multipartismu s dominující stranou (Blondel)

• z hlediska počtu relevantních stran: extrémní pluralismus (vysoký počet stran v systému však nemá za následek polarizaci a neovlivňuje typ stranického systému)

A. Červeno-zelený blok (socialisté)

Sociální demokracie (Socialdemokraterna - SAP)- vznikla v r. 1889- vláda v letech 1932-1976, 1982-1991, 1994-2006- sleduje linii demokratického socializmu- důraz na principy rovnosti, solidarity a svobody, obhajuje feminizmus- Plně podporuje členství země v EU a přistoupení k měnové unii- předsedkyní je od r. 2007 Mona Sahlin (v březnu 2011 nový předseda

Hakan Juholt)

Levicová strana (Vänsterpartiet - Vp)- vznikla v r. 1921- radikálně levicová formace se silným enviromentálním, feministickým a

pacifickým zaměřením- odmítá omezování výdobytků sociálního státu a moc finančního kapitálu- nesouhlasí s členstvím Švédska v EU- předsedou je od r. 2004 Lars Ohly

A. Červeno-zelený blok (socialisté)

Strana zelených (Miljöpartiet de Gröna - MpG)- vznikla v r. 1981, ekologická strana- je proti členství Švédska v EU a proti jaderné energii- důraz na trvale udržitelný rozvoj, solidarita na všech úrovních,

max. využití přímé demokracie, omezení výdajů na armádu a zbrojení

- mluvčími jsou od roku 2002 Maria Wetterstrand a Peter Eriksson

B. Aliance pro Švédsko (pravice)Umírněná strana (Moderaterna - M)- vznikla v r. 1904, pravostředová konzervativně-liberální- podporuje omezení role státu v ekonomice, privatizaci a nižší daně - předsedou je od roku 2003 Fredrik Reinfeldt

Strana středu (Centerparteit - Cp)- vznikla v r. 1913, liberálně-centristická- ekohumanismus – rovnost všech (humanismus) + enviromentální hodnoty- význam tržního hospodářství a decentralizace- podporuje imigrační politiku a federalizaci EU- předsedkyní je od roku 2001 Maud Olofsson

Liberální lidová strana (Folkpartiet liberaterna - Fp)- vznikla v r. 1934, pravostředová – liberální strana- podporuje sociální stát bez socializmu – formálně sociální liberalismus- předsedou je od roku 2007 Jan Björklund

B. Aliance pro Švédsko (pravice)

Křesťanští demokraté (Kristdemokraterna)- vznikla v r. 1964, pravostředová křesťanskodemokratická strana- zasazují se o zlepšení péče o důchodce, akcent na rodinu, humanitní křesťanské duchovní dědictví-předsedou je od roku 2004 Göran Hägglund- ve vládě jen jednou

Volební systém• systém poměrného zastoupení s kompenzačními mandáty• k rozdělování 349 mandátů dochází na dvou úrovních: a) 1. fáze: 310 mandátů se přiděluje na úrovni 29 volebních obvodů

(velikost se v současnosti pohybuje v rozmezí 2–36 mandátů v závislosti na počtu voličů v daném obvodu; volební obvody se shodují se správním rozdělením země)

b) 2. fáze: přidělování 39 kompenzačních mandátů se následně účastní pouze politické subjekty, které překročí celostátní omezovací klauzuli ve výši 4 % (na základě všech hlasů odevzdaných na úrovni volebních obvodů je vypočteno ideální rozdělení všech 349 mandátů v rámci celé země pomocí modifikovaného dělitele Sainte-Laguë a následné distribuce kompenzačních mandátů se účastní pouze subjekty, které na základě ideálního výpočtu získají více hlasů, než obdržely v obvodech)

Volební systém

• v 50. letech zaveden modifikovaný Sainte-Laguë systém (volební výsledky se dělí lichými čísly, přičemž upravený S.-L. spočívá v tom, že místo prvního dělitele čísla 1, se jako první dělitel používá 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších politických stran k prvnímu mandátu)

• tzv. dodatečné mandáty způsob, jak odstranit znevýhodnění menších politických stran, které je s upraveným S.-L- systémem spojeno – vázáno na splnění podmínky překročení 4% omezovací klauzule v celostátním měřítku nebo alespoň 12% hlasů v jednom volebním kraji

Témata voleb v r. 2006• vysoká nezaměstnanost především mladých lidí, způsobená také neflexibilním systémem s

velkými ochranářskými opatřeními ve prospěch zaměstnanců a s vysokými náklady pro toho, kdo chce vlastní zaměstnance mít

• Sociální demokracie − po dvanácti letech u moci diskreditována různými skandály (útěky nebezpečných vězňů z

nápravných zařízení nebo nezvládnutou evakuaci švédských státních příslušníků z jihovýchodní Asie po katastrofách způsobených vlnami tsunami v prosinci roku 2004

− reakce na Umírněné jen výroky o „zvyšování solidarity“ – de facto další zvyšování vybraných sociálních dávek bez konkrétního cíle kromě cíle získat další voliče

• Umírněná strana (předseda Fredrik Reinfeldt)− přesun do politického středu− se třemi dalšími nesocialistickými uskupeními vytvořil blok Aliance, který na rozdíl od dřívějších

voleb, ve kterých si tyto strany spíše vzájemně přetahovaly své voliče, vystupoval jednotně− nechce mohutný švédský sociální stát zrušit, ale pouze zpružnit – např. snížení povinných

odvodů zaměstnavatelům a větší motivaci mladých nezaměstnaných k hledání pracovních míst tím, že nástupní plat bude větší než podpora v nezaměstnanosti, takže se pracovat vyplatí

− daně snižovány především nižším a středním příjmovým skupinám

Výsledky voleb v r. 2006

Politická strana Hlasy v % Počet křesel Rozdíl

Umírněná strana 26,23% 97 42

Strana středu 7,88% 29 7

Lidová strana 7,54% 28 -20

Křesťanští demokraté 6,59% 24 -9

Aliance pro Švédsko 178

Sociální demokracie 34,99% 130 -14

Levicová strana 5,85% 22 -8

Strana zelených 5,24% 19 2

Červeno-zelený blok 171

Výsledky voleb v r. 2006

• volební účast 81,99 %• vládu vytvořila Aliance pro Švédsko v parlamentu

obsadila 178 křesel (51 % všech křesel)• premiérem se stává předseda Umírněné strany

Fredrik Reinfeldt• Sociální demokraté zaznamenali nejhorší volební

výsledek od r. 1921, naopak Umírněná strana svůj najlepší od roku 1928

• Göran Persson rezignoval na post předsedy Sociální demokracie

Vláda Fredrika Reinfeldta

• Aliance si rozdělila posty podle výsledků voleb• program racionální změny sociálního systému• snaha vytvořit pracovní podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat

a znižovat daně pro méně výdělečně schopné• politický program reforem v dopravě, kultuře, vzdělání a

zdravotnictví

Témata voleb v r. 2010• Pravice - příležitost k pokračování reformního programu -

pokles podpory švédského modelu sociálního státu a stoupající ochotu veřejnosti akceptovat reformy zaměřené na zpřísnění systému sociálního zabezpečení a zvyšování motivace k práci oproti životu ze sociálních dávek

• pomoc podnikatelskému sektoru při překonávání dopadů globální ekonomické krize

• zvyšování konkurenceschopnosti Švédska, v němž byla vláda F. Reinfeldta úspěšná a voliči tento fakt ocenili

• důraz na ekologický rozměr podnikání a boj proti emisím skleníkových plynů, udržitelný rozvoj v oblasti energetiky apod.

• Opozice – zaměření se na lidi, kteří utrpěli úspornými ekonomickými reformami v oblasti sociálního zabezpečení

Výsledky voleb v r. 2010

Politická strana Hlasy v % Počet křesel RozdílUmírněná strana 30,06% 107 10

Strana středu 6,56% 23 -6

Lidová strana 7,06% 24 -4

Křesťanští demokraté 5,60% 19 -5

Aliance pro Švédsko 173

Sociální demokracie 30,66% 112 -18

Levicová strana 5,60% 19 -3

Strana zelených 7,34% 25 6

Červeno-zelený blok 156

Druhá vláda Fredrika Reinfeldta

• volební účast 84.6% (nižší než v r.2006)• za dva týdny po volbách sestavena menšinová vláda současné středopravé koalice (Aliance)• ztráta parlamentní většiny – o křesla ji připravily Švédští

demokraté (nacionalistická strana, hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 %. Za největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám, zvažují odchod své země z EU a chtějí zavést trest smrti)

• pokračování v reformách z předchozího volebního období• stále diskuze nad přijetím Eura, vstupem do NATO,

ekonomickým řešením globální krize

Zdroje• Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy.

Praha: Portál, 2005. • Fiala, Vlastimil: Politický systém skandinávských zemí.

Olomouc: Moneta-FM, 2002• http://www.euroskop.cz• http://www.val.se• http://www.severskelisty.cz