32
Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí MOʻUI FAKAFALALA PĒ KIATE KITÁ

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

  • Upload
    others

  • View
    6

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí,

mo e Tōʻonga MoʻuíMOʻUI FAKAFALALA PĒ KIATE KITÁ

Page 2: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3

Pulusi ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní Sōleki Siti, ʻIutā

© 2014 ʻe he Intellectual Reserve, Inc. Maʻu ʻa e totonu fakalao kotoa pē. Paaki ʻi he USA.

Fakangofua he lea faka- Pilitāniá: 9/13. Fakangofua ke liliú: 9/13. Liliu ʻo e My Foundation: Principles, Skills, Habits. Tongan. 12374 900

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

Page 3: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

Ako pea moʻui ʻaki ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e ngaahi pōtoʻi ngāue, pea mo e ngaahi ʻulungaanga ko ʻení. ʻOku nau

fakatau ki he moʻui fakafalala fakalaumālie mo fakatuʻasino pē kiate kitá.

Talateú . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

Ko Hono Kamataʻí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

1: Ngāue ʻaki ʻa e Tui kia Sīsū Kalaisi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

2: Fakaʻaongaʻi Fakapotopoto ʻa e Taimí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

3: Talangofua . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

4: Levaʻi Lelei ʻo e Paʻangá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

5: Ngāue: Fatongia A̒kí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

6: Fakaleleiʻi ʻo e Ngaahi Palopalemá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

7: Hoko ʻo Taha, Ngāue Fakataha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

8: Fetuʻutaki: Kole pea Fakafanongo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

9: Vilitaki . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

10: Fakahaaʻi ʻa e Angatonú . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

11: Fekumi ki he ʻIló mo e Akó . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

12: Nofomaʻu ʻi he Ngāué, Maʻu ʻa e Ngaahi Ouaú . . . . . . . . . . . . . . . . 26

ʻEkitivitī Fakaʻosí: Laka Atu ʻo Tokoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

“Ko e moʻui fakafalala pē kiate kitá ko ha ola ia ʻo ʻetau ngāué. . . . Ko ʻetau fakalakalaka ki muʻa ʻi he ngāue maʻongoʻonga ko ʻení ʻoku makatuʻunga ia ʻi ha mahino ʻoku loloto ange pea mo hano fakaʻaongaʻi lahi ange ʻo e ngaahi tefitoʻi moʻoni fakalangi ʻo e uelofeá kuo fakahaá.” THOMAS S. MONSON,

“Guiding Principles of Personal and Family Welfare,” Ensign, Sept. 1986, 3- - 5

KO HOKU FAKAVAʻÉ

Page 4: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

22

Siʻi Kāinga ʻOfeina:

Kuo fakahā ʻe he ʻEikí, “Ko ʻeku taumuʻá ke tauhi ʻa ʻeku kau māʻoniʻoní” (T&F 104:15). Ko e fakahā ko ʻení ko ha talaʻofa ia mei he ʻEikí te Ne ʻomi ha ngaahi tāpuaki fakatuʻasino pea mo fakaava e matapā ʻo e moʻui fakafalala pē kiate kitá, ʻa ia ko e malava ke tau maʻu ʻa e ngaahi fie maʻu ʻo e moʻuí maʻatautolu mo e kau mēmipa hotau fāmilí.

Kuo teuteuʻi ʻa e kiʻi tohi, Ko Hoku Fakavaʻé, ke tokoniʻi ʻa e kau mēmipa ʻo e Siasí ke nau ako mo moʻui ʻaki ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e tuí, akó, ngāue mālohí, mo e falala ki he ʻEikí. ʻI hoʻo tali mo moʻui ʻaki ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni ko ʻení te ke lava lelei ange ai ʻo maʻu ʻa e ngaahi tāpuaki fakatuʻasino kuo talaʻofa mai ʻe he ʻEikí.

ʻOku mau fakaafeʻi koe ke ako faivelenga pea mo fakaʻaongaʻi ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni ko ʻení pea akoʻi kinautolu ki he kau mēmipa ho fāmilí. ʻI hoʻo fai iá, ʻe faitāpuekina hoʻo moʻuí. Te ke ako ʻa e founga ke ngāue ai ʻi ho hala ki he moʻui fakafalala lahi ange kiate kitá. ʻE tāpuakiʻi koe ʻaki ʻa e ʻamanaki leleí, melinó, mo ha fakalakalaka lahi ange.

Kātaki ʻo ʻiloʻi moʻoni ko e fānau koe ʻa ʻetau Tamai Hēvaní. ʻOkú Ne ʻofa ʻiate koe pea he ʻikai teitei liʻaki koe. ʻOkú Ne ʻafioʻi koe pea mo mateuteu ke ʻoatu e ngaahi tāpuaki fakalaumālie mo fakatuʻasino ʻo e moʻui fakafalala pē kiate kitá.

Fakaʻapaʻapa atu,

Ko e Kau Palesitenisī ʻUluakí

TALATEÚ

Page 5: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

3

Fakalaulauloto: Ko e hā ʻoku finangalo ai e Tamai Hēvaní ke u moʻui fakafalala pē kiate aú? ʻOku founga fēfē ʻetau hoko ʻo tatau mo Ia ʻi he taimi ʻoku tau moʻui fakafalala ai pē kiate kitautolú, ?

Lau: Lau fakataha mo e kulupú ʻa e tohi mei he Kau Palesitenisī ʻUluakí (ʻi he peesi 2) mo e lea ʻa Palesiteni Monisoni (ʻi he toʻomataʻú).

Aleaʻi: Ko e hā ʻa e ngaahi talaʻofa ʻi he ngaahi pōpoaki ko ʻení? Ko e hā ho fatongiá?

Lau ʻa e: Lau ʻa e Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 29:34 (ʻi he toʻomataʻú).

Aleaʻi: Ko e hā ʻokú ke ako mei he Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 29:34 fekauʻaki mo e ʻalu ʻo akó, maʻu ha ngāué, pe kamata ha pisinisí? Ko e hā ʻoku fuʻu mahuʻinga ai ke mahino ʻa e foʻi moʻoni ko ʻení?

Lau ʻa e: Ko e Ko Hoku Fakavaʻé ko ha konga mahuʻinga ia ʻo e ngaahi fakataha fakakulupu ʻo e moʻui fakafalala pē kiate kitá. ʻE lava ke maʻu ʻe he kau mēmipa ʻo e kulupú ʻoku kau ʻi he ngaahi fakatahá mo tauhi ʻenau ngaahi tukupaá ke maʻu ʻa e tohi fakamoʻoni mei He LDS Business College. ʻAlu ki he peesi 29 ke toe fakamanatu ʻa e ngaahi fie maʻu ki he maʻu ʻo ha tohi fakamoʻoní.

Te tau talanoa ʻi he tefitoʻi moʻoni fika 12 ʻo e Ko Hoku Fakavaʻé, ki he mahuʻinga ʻo e ngaahi ouau ʻo e temipalé ʻi heʻenau fekauʻaki mo e moʻui fakafalala pē kiate kitá. Te tau lava ʻo teuteu mo hotau ngaahi fāmilí he taimí ni ki he lēsoni ko iá. Tau kamata ā ʻetau hisitōlia fakafāmilí ʻaki hono fakaʻaongaʻi ʻa e kiʻi tohi Ko Hoku Fāmilí: Ko e Ngaahi Talanoa ʻOkú ne Fakatahaʻi Kimautolú. Te tau fakamālohia ʻa e ngaahi tafaʻaki kotoa pē ʻo ʻetau moʻuí ʻi heʻetau tauhi ʻetau ngaahi fuakavá mo tokoni ke ʻomi ʻa e ngaahi tāpuakí ki heʻetau ngaahi kuí.

Ko Hoku FāmilíNgaahi Talanoa ‘Okú ne

Fakatahataha‘i Kimautolú

“ʻOku tautefito ʻemau fakalotolahí ki he toʻu tupú mo e kau tāutaha kei talavoú

ke nau fakaʻaongaʻi ʻenau ngaahi hingoa fakafāmili pē ʻanautolú pe ko e hingoa ʻa e ngaahi kui ʻa e kāingalotu honau uōtí pe siteikí. ʻOku totonu ke fakapapauʻi ʻe he kau taki lakanga fakataulaʻeikí ʻoku

ako e niʻihi kei talavoú ni mo honau fāmilí ʻa e tokāteline ko hono liliu [honau lotó ki heʻenau] ngaahi tamaí kae pehē ki he ngaahi tāpuaki ʻo e ʻalu ki he temipalé.”

Tohi ʻa e Kau Palesitenisī ʻUluakí, 8 ʻOkatopa 2012

10974_900_Cover.indd 1-2 11/14/13 2:22 PM

Ko e “moʻui fakafalala pē kiate kitá ko . . . ha ʻelemēniti mahuʻinga ia ʻi hotau tuʻunga lelei fakalaumālié mo e fakatuʻasinó foki. . . . ʻHe ʻikai ke lava ʻo maʻu ʻa e fakamoʻuí ʻi ha toe tefitoʻi moʻoni kehe.’ ” THOMAS S. MONSON,“Guiding Principles of Personal and Family Welfare,” Ensign, Sept. 1986, 3

“ʻOku fakalaumālie kiate au ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē, pea ʻoku teʻeki ʻi ai ha taimi te u ʻoatu ai kiate kimou-tolu ha fono ʻa ia ʻoku fakamatelie.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 29:34

Tokoni ʻa e Taki e KulupúFalala ki he ngaahi fakamatalá.Muimui ʻi he fokotuʻutuʻú.Fakaʻaongaʻi lelei ʻa e taimí.

KO HONO KAMATAʻÍ

Page 6: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

44

NGĀUE ʻAKI ʻA E TUI KIA SĪSŪ KALAISI Fakalaulau-

loto ki he: ʻE tokoniʻi fēfē ʻe heʻeku tui kia Sīsū Kalaisí ʻa ʻeku moʻui fakafalala

pē kiate kitá?

Mamata: “Exercise Faith in Jesus Christ” (maʻu atu 'i he srs. lds. org. Kapau 'oku 'ikai ma'u 'a e fo'i vitioó, lau 'a e fakamatala 'i he peesi hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā e me'a te ke lava 'o fai ke ngāue'i e tui kia Sīsū Kalaisi 'a ia te ne tokoni'i koe ke ke toe mo'ui fakafalala ange ai kiate koe?

Aleaʻi: Ko e hā ʻa e meʻa naʻe fai ʻe he fāmilí ni ke ngāue ʻaki ʻenau tui kia Sīsū Kalaisí?

Akoako Fakahoko:

Fili ha foʻi fakamatala ʻi lalo pea lau loto pē ia kiate koe. Fakakau-kau ki he anga ʻo e kaunga ʻa e potufolofolá kiate koé ʻi hoʻo feinga ke moʻui fakafalala pē kiate koé. Vahevahe hoʻo ngaahi fakakaukaú mo e kulupú.

Akoako Fakahoko:

Hiki ha founga mahino ʻe ua te ke lava ai ʻo ngāue ʻaki e tui kia Sīsū Kalaisí:

NGAAHI POTUFOLOFOLA FEKAUʻAKI MO E NGĀUEʻI ʻO E TUÍ

Koeʻuhí ko e ʻikai tuku e lotu ʻa Tanielá, naʻe lī ai ia ki ha ʻana ʻo e fanga laioné, Ka “[naʻe] fekau ʻe hoku ʻOtuá . . . ʻene ʻāngelo, pea . . . tāpuni ʻa e ngutu ʻo e fanga laioné, . . . pea naʻe ʻikai ʻilo ha lavea siʻi ʻiate ia, koeʻuhí naʻá ne tui ki hono ʻOtuá.” Taniela 6:22–23 (Vakai foki, veesi 16–21)

“ʻOku faʻa fai ʻa e meʻa kotoa pē kiate ia ʻoku tuí. . . . Pea naʻe tatau ʻa e tangatá mo e taha mate. . . . Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26- - 27 (Vakai foki, veesi 17- - 22, 24- - 25)

“Tangi koeʻuhí ko e ngaahi tākanga monumanu iiki ʻi hoʻomou ngaahi ngoué, ke nau tupu ʻo tokolahi.” ʻAlamā 34:25

Naʻe ʻoange ʻe he ʻEikí ʻa e Liahoná kia Līhai ke tataki hono fāmilí, pea “naʻe ngāue ia maʻanautolu ʻo fakatatau ki heʻenau tui ki he ʻOtuá. . . . [Ko e taimi] naʻa nau fakapikopiko, ʻo ngalo ʻiate kinautolu ke ngāue ʻaki ʻenau tuí mo e ngāue faive-lengá . . . naʻe ʻikai te nau lava ʻo laka atu ki muʻa ʻi heʻenau fonongá.” ‘Alamā 37:40- - 41

“Mou ʻomi ʻa e ngaahi vahehongofulu ʻo e meʻá ki he tukunga koloá, koeʻuhí ke ai ha meʻakai ʻi hoku falé, pea mou [ʻahi-ʻahiʻi] ai au, ʻoku pehē ʻe [he ʻEiki], ʻo e ngaahi kau taú, pe te u fakaava ʻa e ngaahi matapā ʻo e langí pe ʻikai, peá u lilingi hifo kiate kimoutolu ha tāpuaki, ʻe ʻikai ha potu ʻe faʻa hao ia ki ai. Malakai 3:10

Naʻe kole ʻa ʻIlaisiā, ʻi he lolotonga ha hongé, ki ha fefine uitou ke foaki ange maʻana ʻa ʻene meʻakai fakaʻosí. Naʻe palō-mesi ange ʻa ʻIlaisiā koeʻuhí ko ʻene tuí ʻe foaki ʻe he ʻEikí ha meʻakai maʻana, pea he ʻikai toe ʻosi ʻa ʻene meʻakaí, . Vakai, 1 Ngaahi Tuʻi 17.

“Pea naʻá ne . . . fafanga ʻaki koe ʻa e mana [ʻi he taʻu ʻe 40] . . . koeʻuhí ke ne fakahā kiate koe ʻoku ʻikai moʻui ʻa e tangatá ʻi he maá pē, ka ʻoku moʻui ʻa e tangatá ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku haʻu mei he fofonga ʻo [e ʻEikí].” Teutalōnome 8:3

NGĀUE ʻAKI ʻA E TUI KIA SĪSŪ KALAISI1

Page 7: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

55

Tukupā: Fakakaukauloto ki he toenga ʻo e ngaahi fakamatala mo e ngaahi potufolofola ʻi ʻolungá, ʻi he lolotonga ʻo e uiké, pea tukupā ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako fakaʻaongaʻi e tui kia Sīsū Kalaisí ʻi he ʻaho kotoa pē□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.

NGĀUE ʻAKI ʻA E TUI KI HE ʻEIKI KO SĪSŪ KALAISÍLau ʻa e fakamatala ko ʻení kapau ʻoku ʻikai ke ke lava ʻo mamata ʻi he vitioó.

ʻELETĀ PETINĀ: Ko e ngāué ko hono fakahaaʻi ia ʻo e tuí. ʻOku fua ʻe he fānau ʻa ʻIsilelí e puha ʻo e fuakavá. ʻOku nau aʻu mai ki he Vaitafe Soataní. Ko e tala-ʻofá te nau kolosi atu ki he fonua mōmoá. ʻE mavae-ua fakakū ʻa e vaí? ʻI he taimi ʻe viviku ai hionau vaʻé. ʻOku nau lue atu

ki he vaí—ʻo ngāue. ʻOku muimui mai e mālohí—ʻo mavae-ua e vaí.

ʻOku tau faʻa tui he taimi ʻe niʻihi ʻo pehē, "Sai, te u maʻu ha mahino haohaoa, pea te u liliu ia ke ngāue." ʻOku ou fokotuʻu atu ʻoku feinga ke tau kamata. ʻOku tau ongoʻi e feituʻu totonu ke tau huʻu ki aí. Ko e tuí ko ha tefitoʻi moʻoni—ko e tefitoʻi moʻoni—ʻo e ngāué mo e mālohí. Ko e tui moʻoní ʻoku fakatefito ia ʻi he ʻEiki ko Sīsū Klaisí pea ʻoku iku maʻu pē ia ki he ngāué.

(David A. Bednar, “What Must I Do?” [Leadership Pattern video, 2014]; David A. Bednar, “Seek Learning by Faith” [address to Church Educational System religious edu-cators, Feb. 3, 2006], lds. org/ media -library)

“ʻI he vahe hongofulu mā fā ʻo ʻEkesōtosí, naʻe [lea kovi] ʻa e fānau ʻo ʻIsilelí kia Mōsese ʻi heʻene ʻave kinautolú ki he Tahi Kulokulá—he naʻe ngali taʻe- ̒uhinga [he naʻe ʻikai ha founga ke nau hao ai]. ʻI heʻenau hanga atu ki he Tahi Kulokulá, pea ʻi honau tuʻá ʻa e kau tau ʻa Feló, naʻe ʻikai haʻanau ʻama naki . . . te nau ma-mata ki ha hala fāsiʻi kuo tofa pehē he kuo teʻeki fai ha meʻa pehē kimuʻa. Ka naʻe hoko ia!”NEAL A. MAXWELL,“On the Straight and Narrow Way,” New Era, Aug. 1971, 42.

Page 8: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

66

He vakai, ko e moʻuí ni ko e taimi ia ki he tangatá ke teuteu ai ke feʻiloaki mo e ʻOtua; ʻio, vakai ko e ʻaho ʻo e moʻui ní ko e ʻaho ia ke fai ai ʻe he kakaí ʻa ʻenau ngaahi ngāué. ʻALAMĀ 34:32

FAKAʻAONGAʻI FAKAPOTOPOTO ʻA E TAIMÍ Fakakaukau-

loto ki he: Ko e hā ʻoku hoko ai ʻa e taimí ko e taha ʻo e ngaahi meʻaʻofa

maʻongoʻonga taha ʻa e ʻOtuá?

Mamata: “The Gift of Time” (No video? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā ʻa e meʻa naʻá ke ako meia Sisitā Penikasí?

Akoako Fakahoko:

Ko ha sitepu ʻeni ʻe nima te ke lava ʻo fakahoko ʻi he ʻaho takitaha ke fakaʻaongaʻi lelei ho taimí. Lau kotoa. Naʻe fakahoko nai ʻe Sisitā Penikasi ʻa e ngaahi meʻa ko ʻení?

Kamata leva he taimí ni. Tohi ʻi he pepa ngāue ko ʻení pe ʻi ha laʻi pepa mavahe. Fakahoko ʻa e sitepu 1: Hiki hoʻo ngaahi ngāue ki ʻapongipongí. ʻOku totonu ko ha ngaahi meʻa mahu-ʻinga ʻeni ki hoʻo ngāué, akó, pe ki he lotú pe fāmilí—ʻoku ʻikai ko ha ngaahi ngāue fakaʻaho angamaheni pē.Fakahoko ʻa e sitepu 2 mo e 3.Fakahoko ʻa e sitepu 4 mo e 5 ʻapongipongi.

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení he lolotonga ʻo e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako fakahoko ʻa e ngaahi sitepu ko ʻení ʻi he ʻaho kotoa pē ke fakaʻaongaʻi fakapotopoto ange ho taimí.

□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu ʻi hono akoako fakahoko ʻo e tefitoʻi moʻoni

ʻi muʻá.

❶LISI ʻO E NGAAHI

MEʻA KE FAÍʻAi ha lisi ʻi he

pongipongi kotoa pē ʻo e ngaahi meʻa ke faí. Tānaki atu mo e hingoa ʻo e kakai ke tokoniʻí.

❷LOTU

Lotua ha faka-hinohino. Fakafa-nongo. Tukupā ke fai hoʻo lelei tahá.

❸FOKOTUʻU ʻA E

NGAAHI MEʻA KE FAKAMUʻOMUʻÁFakafika hoʻo ngaahi

meʻa ke fakamuʻo-muʻá. Fokotuʻu ha

“1” he tafaʻaki ʻo e meʻa mahuʻinga tahá,

fokotuʻu ha “2” ʻi he hoko haké, pea

pehē atu ai pē.

❹FOKOTUʻU

HA NGAAHI TAUMUʻA,

NGĀUEFakafanongo ki he Laumālié. Fokotuʻu ha ngaahi taumuʻa.

Ngāue Mālohi. Kamata ʻaki e ngāue

mahuʻinga tahá pea toki hokohoko

hifo ai ʻi he lisí.

❺LIPOOTI

Lipooti ki he Tamai Hēvaní ʻi he lotu ʻi he pō kotoa pē. Fai ha ngaahi fehuʻi. Faka-fanongo. Ongoʻi ʻa

ʻEne ʻofá. Fakatomala.

Tokoni ʻa e Taki e KulupúKo e taimi ʻoku ʻi ai ai ha ngaahi fehuʻi ʻa e kau mēmipa ʻo e kulupú, tokoni ke nau maʻu ʻa e talí ʻiate kinautolu pē.

FAKAʻAONGAʻI FAKAPOTOPOTO ʻA E TAIMÍ2

Page 9: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

77

THE GIFT OF TIMEKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea vahe ʻa e ngaahi kongá pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

KOFI: Mālō e lelei, Sisitā Penikasi. ʻOkú ke fēfē hake?

SISITĀ PENIKASI: Kofi, ʻokú ke sai pē?

KOFI: Siʻi, Sisitā Penikasi. ʻOku ou femoʻu-ekina lahi. Kuo pau ke u ngāue mo tokoni pea mo tokoniʻi hoku fāmilí . . . pea mo ʻeku soká, foki. ʻOku ʻikai maʻu haku taimi!

SISITĀ B.: Kofi, ʻokú ke maʻu e taimi lahi.

KOFI: Ko e hā?

SISITĀ B.: Tamani, kuo ʻosi foaki mai ʻe he ʻOtuá ha meʻaʻofa maʻongoʻonga- - ko hotau taimí. Kuo pau ke tau fakaʻaongaʻi ia ki he ngaahi mea ʻoku mahuʻinga tahá.

KOFI: ʻO founga fēfē, Sisitā Penikasi? Kuo lahi maʻu pē e meʻa ʻokú ke faí Kuó ke lavameʻa ʻi ho fāmilí, ʻi hoʻo pisinisí. Kuó ke tokoniʻi mo tāpuakiʻi ha tokolahi, hangē ko aú. ʻIkai ke u ʻilo pe ʻokú ke fakahoko fēfē ia.

SISITĀ B.: ʻOkú ke fie ʻiloʻi moʻoni? Kapau te ke tangutu ʻo fanongo, te u tala atu ʻeku fakapulipulí.

ʻOku ou ʻā ʻi he pongipongi kotoa pē ʻoku teʻeki hopo ʻa e laʻaá. ʻOku ou teuteu, tafi-tafi hoku matá mo fanofano.

ʻOku ou lau e folofolá. Peá u ʻai leva ha lisi ʻo e ngaahi meʻa ʻoku totonu ke u fai ʻi he ʻaho ko iá.

ʻOku ou fakakaukau ki ha taha te u lava ʻo tokoniʻi. ʻOku ou lotu ke ʻiloʻi e finangalo ʻo e ʻOtuá. Peá u fakafanongo leva.

ʻOku haʻu ki heʻeku fakakaukaú he taimi ʻe niʻihi ʻa e hingoa pe fofonga ʻo e kakaí. ʻOku ou tānaki atu kinautolu ki heʻeku lisí.

KOFI: Ko e founga ia ʻokú ke ʻiloʻi maʻu ai pē ʻa e kakai ʻoku nau fie maʻu hoʻo tokoní?

SISITĀ B.: ʻIo, Kofi. Pea ʻoku ou lotua ha ivi mo ha poto. ʻOku ou lotua ke hanga ʻe he ʻOtuá ʻo “fakatapui [ʻeku] ngāué.” ʻOku lau ki ai e 2 Nīfai 32.

ʻOku ou fakafetaʻi kiate Ia. ʻOku ou palō-mesi ke fai hoku lelei tahá. ʻOku ou kole ke Ne fakahoko ʻa e meʻa ʻoku ʻikai ke u lavá.

Peá u sio leva ki heʻeku lisí. ʻOku ou fokotuʻu ha “1” he tafaʻaki ʻo e meʻa ʻoku mahuʻinga tahá, pea hoko ai ha “2.”

KOFI: ʻOkú ke ʻiloʻi fēfē ʻa e ngaahi meʻa ke fakamuʻomuʻá?

SISITĀ B.: ʻOku ou fakafanongo ʻi he taimi ʻoku ou lotu aí! Hili ia peá u kamata ngāue leva. ʻOku ou vakai ki he fika 1, peá u feinga ke ʻuluaki fai ia, pea hoko ki he fika 2.

ʻOku feliliuaki ʻi he taimi ʻe niʻihi. ʻOku talamai ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ke fai ha meʻa ʻe taha. ʻOku lelei ia.

ʻOku ou ngāue mālohi, ka ʻoku ou maʻu ha nonga. ʻOku ou ʻiloʻi ʻe tokoniʻi au ʻe he ʻOtuá.

Ko ia, ʻi he maʻu ʻeku lisí mo e Laumālié, Kofi, ʻoku ou fai leva ʻa e meʻa ʻoku mahu-ʻinga tahá.

KOFI: ʻOku ongo faingofua pea mo toe faingataʻa pē.

SISITĀ B.: ʻOkú ke moʻoni! Ko e taimi ʻoku ou teuteu ai ke mohé, ʻoku ou lotu. ʻOku ou lipooti ki he Tamai Hēvaní. ʻOku ou fakamatala kiate Ia ʻa e meʻa ne hoko ʻi he ʻahó. ʻOku ou fai ha ngaahi fehuʻi. ʻOku ou ʻeke pe ko e hā te u lava ʻo fakahoko lelei angé. ʻOku ou fakafanongo. ʻOku ou faʻa ongoʻi maʻu pē ʻEne ʻofá. ʻOku ou ʻiloʻi ʻokú Ne faitokonia ʻa e meʻa ʻoku ou feinga ke faí. Kofi, ʻoku ou maʻu leva ha nonga, peá u mohe.

KOFI: Meʻa lelei ia, Sisitā Penikasi. ʻOku ou fie maʻu ʻa e nonga ko ʻení. ʻOku ou fie fakaʻaongaʻi hoku taimí. ʻOku ou fie ngāue mo tokoni lelei ange.

SISITĀ B.: Kofi, kuo pau ke ke tukuange ʻa e ngaahi meʻa ʻoku ʻikai mahuʻingá. Te ke fakaʻaongaʻi ho taimí ke fai ʻa e meʻa ʻoku mahuʻingá. Pea ʻe ʻiate koe ʻa e ʻOtuá kapau ʻe totonu ho lotó.

KOFI: Mālō

SISITĀ B.: ʻAlu ā, siʻi tamasiʻi. ʻOku lahi ʻa e meʻa ke ke faí!

“Ko e taimí ko e tefitoʻi meʻa mahuʻinga taha ia ʻi he māmaní. . . . Kapau ʻe fakaʻaongaʻi totonu, te ne ʻomai ʻa e ngaahi meʻa ʻe lahi ange ai hoʻo fiemālié, faingamālié, pea mo hoʻo nongá. Tau fakakaukau ange ki ai, pea ʻoua naʻa tau nofo pē ʻo kūnima mo maumauʻi ʻa e taimí.”PILIKIHAMI ʻIONGI, ʻi he Discourses of Brigham Young, sel. John A. Widstoe (1954), 214

Page 10: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

88

“ ‘Oku ʻi ai ha fono . . . ʻa ia ʻoku makatuʻunga ki ai ʻa e ngaahi tāpuaki kotoa pē—Pea ʻo ka tau ka maʻu ha tāpuaki mei he ʻOtuá, ʻoku tupunga ia ʻi he talangofua ki he fono ʻa ia ʻoku maka-tuʻunga ia ki aí.TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 130:20–21

TALANGOFUA Fakalaulauloto: Ko e hā ʻa e ngaahi lao kuo pau ke u talangofua ki ai ke u moʻui

fakafalala lahi ange pē kiate au?

Mamata: “Obedience Brings Blessings” (No video? Lau ̒ a e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: ʻOku taki ʻe he talangofua ki he ngaahi fono mo e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻa e ʻOtuá ki he ngaahi tāpuaki fakalaumālié mo fakatuʻa-sinó. Ko e hā haʻo ngaahi aʻusia ke fakamoʻoniʻi ʻaki ʻeni?

Lau: Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 130:20- - 21; mo e lea naʻe fai ʻe Siosefa Sāmitá (ʻi he toʻomataʻú)

Akoako Fakahoko:

Vakai ki he tēpile ʻi laló. Fakatokangaʻi ʻa e founga ʻoku fakaiku ʻa e talangofua ki ha ngaahi fono paú ki ha ngaahi tāpuaki paú. ʻOku ʻoatu heni ha ngaahi sīpinga.Sai, tuku ha ngaahi miniti siʻi ke: 1. Hiki ha ngaahi tāpuaki pau ʻokú ke fie maʻu ʻi hoʻo kumi

ngāué, ngāue pē kiate koé, pe akó. Fakaʻaongaʻi ʻa e ʻotu ʻi toʻomataʻú.

2. Fakaʻaongaʻi ʻa e ʻotu ʻi toʻohemá ke hiki ai ʻa e ngaahi fono te ke lava ʻo talangofua ki ai ke maʻu ʻa e ngaahi tāpuaki ko iá.

Akoako Fakahoko:

Hiki ha founga mahino ʻe ua pe tolu te ke lava ai ʻo fakatupulaki hoʻo talangofua ki he ngaahi fono naʻá ke filí:

TALANGOFUA KE MAʻU

Ngaahi fonó pe ngaahi tefitoʻi moʻoní Ngaahi tāpuakí

Ko e Lea ʻo e Potó (T&F 89) Moʻui lelei ange, poto lahi

Vahehongofulú mo e ngaahi foakí (Malakai 3:10- - 12)

Ngaahi tāpuaki fakatuʻasino mo fakalaumālie, lavameʻa ʻi he ngāué, maluʻi

ʻAlu taimi totonu ki he ngāué ʻi he ʻaho kotoa pē Kei maʻu pē ngāue maʻuʻanga moʻui mo malava ke fakahū ha paʻanga

Kai ʻa e meʻa fakatupu moʻui leleí mo fakamālohisino maʻu pē

ʻOku siʻi ange hoʻo liʻaki ngāué koeʻuhí ko e puké

“Naʻá ku ʻai ʻeni ko ʻeku lao: Ko e taimi ʻoku fekau mai ai ʻe he ʻEikí, fai ia.”JOSEPH SMITH, ʻi he History of the Church, 2:170.

TALANGOFUA3

Page 11: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

99

“Kapau ʻoku tau saiʻia ʻi he koloá pe ngaahi meʻa ʻoku fie maʻú ʻo laka ange ʻi heʻetau saiʻia he talangofuá, ʻe mole meiate kitautolu ʻa e ngaahi tāupaki ʻokú Ne fie foaki mai kiate kitautolú.”SPENCER W. KIMBALL, ʻi he Teachings of Spencer W. Kimball, ed. Edward L. Kimball (1982), 212

Tokoni ʻa e Taki e KulupúPoupouʻi ʻa e taha kotoa ke fakahoko mo tauhi ha ngaahi tukupā mahino pea akoʻi honau fāmilí.

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako ke talangofua ʻi he ʻaho kotoa pē.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko e tefitoʻi moʻoni

kimuʻá.

ʻOKU ʻOMI ʻE HE TALANGOFUÁ ʻA E NGAAHI TĀPUAKÍKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

Ko ha talaʻofa nāunauʻia moʻoni! “Ko ia ia ʻokú ne tauhi [e] ngaahi fekau [ʻa e ʻOtuá] ʻokú ne maʻu ʻa e moʻoní mo e māmá, kae ʻoua ke fakanāunauʻi ia ʻi he moʻoní peá ne ʻiloʻi ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē” [T&F 93:28]. . . .

Kāinga, ko e sivi lahi taha ʻo e moʻui ní ko e talangofuá. Naʻe folofola ʻa e ʻEikí, “Pea te tau siviʻi ʻa kinautolu ʻi he meʻá ni, ke vakai pe te nau fai ʻa e meʻa kotoa pē ʻe fekau ʻe he ʻEiki ko honau ʻOtuá kiate kinautolú” [ ʻĒpalahame 3:25].

Naʻe fakahā ʻe he Fakamoʻuí: “He ko ki-nautolu kotoa pē ʻoku fie maʻu ha tāpuaki mei hoku nimá, te nau tauhi ʻa e fono ʻa ia naʻe fokotuʻu ki he tāpuaki ko iá, pea mo hono ngaahi tuʻunga ʻo iá, ʻo hangē ko ia naʻe fokotuʻu ʻi he teʻeki ai ke ʻai ʻa e tuʻunga ʻo e māmaní” [T&F 132:5].

ʻOku ʻikai ha faʻifaʻitakiʻanga maʻongo-ʻonga ange ʻo e talangofuá ʻi ha faʻifaʻitaki-ʻanga hotau Fakamoʻuí. Naʻe pehē ʻe Paula kau kiate ia:

“Neongo ko e ʻAló Ia, ka naʻe akonekina ia ke talangofua ʻe he ngaahi meʻa naʻá ne [kātakiʻí];

“Pea kuo fakahaohaoa ia, peá ne hoko ko e tupuʻanga ʻo e moʻui taʻengatá kiate ki-nautolu kotoa pē ʻoku talangofua kiate iá” [Hepelū 5:8–9].

Naʻe fakahaaʻi ʻe he Fakamoʻuí ʻa e ʻofa moʻoni ki he ʻOtuá ʻaki ʻEne moʻui haohaoa, fakahoko e misiona toputapu naʻe ʻAʻaná. Naʻe ʻikai fie māʻolunga. ʻIkai ʻulupupula ʻo hīkisia. Naʻe māteaki. Naʻe loto fakatōkilalo maʻu ai pē. Loto fakamātoato maʻu ai pē. Mo talangofua maʻu ai pē. . . .

Ko e taimi naʻe fehangahangai ai mo e mamahi ʻi Ketisemaní, ʻa ia naʻá Ne kāte-kina ai ʻa e mamahí pea ko ʻEne “tautaʻá ko e taʻataʻa naʻe tō ʻi he tulutā lalahi ki he kelekelé” [Luke 22:44], naʻá Ne fakafō-tunga ʻa e ʻAlo talangofuá ʻaki ʻEne pehē,

“ʻE Tamai, kapau ko ho finangaló, ʻave ʻa e ipú ni ʻiate au: kae ʻoua naʻa fai hoku lotó, ka ko e finangalo ʻoʻoú” [Luke 22:42].

Hangē ko hono fakahinohino ʻe he Faka-moʻuí ʻa ʻEne Kau ʻUluaki ʻAposetoló, ʻoku pehē ʻa ʻEne fakahinohinoʻi koe mo aú:

“Muimui koe ʻiate au” [Sione 21:22]. ʻOku tau loto fiemālie nai ke talangofua?

Ko e ʻilo ʻoku tau kumiá, ko e ngaahi tali ʻoku tau fakaʻamuá, pea mo e ivi ʻoku tau fie maʻu he ʻahó ni ke feau ʻaki e ngaahi faingataʻa ʻo e mamahi fihituʻu mo faʻaliliuá,

ʻe ʻatautolu ia ʻi he taimi te tau loto fiemālie ai ke talangofua ki he ngaahi fekau ʻa e ʻEikí. Te u toe lau mei he ngaahi folofola ʻa e ʻEikí:

“Ko ia ia ʻokú ne tauhi ʻene ngaahi fekaú ʻokú ne maʻu ʻa e moʻoní mo e māmá, kae ʻoua ke fakanāunauʻiaʻi ia ʻi he moʻoní peá ne ʻiloʻi

ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē” [T&F 93:28].

ʻOku ou lotua ʻi he loto fakatōkilalo ke tāpuekina kitautolu ʻaki ʻa e ngaahi pale lelei kuo talaʻofa ki he talangofuá. ʻI he huafa ʻo Sīsū Kalaisi, ko hotau ʻEiki mo e Fakamoʻuí, ʻēmeni.

(Thomas S. Monson, “ʻOku ʻOmi ʻe he Talangofuá ʻa e Ngaahi Tāpuakí,” Ensign pe Liahona, Mē 2013, 89, 92)

Page 12: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1010

4. TOKANGAʻI LELEI ʻO E PAʻANGÁ Fakalaulauloto: Ko e hā ʻoku fuʻu faingataʻa ai hono levaʻi lelei ʻo e paʻangá—pea

fuʻu mahuʻingá?

Mamata: “Fakamuʻomuʻa ̒ a e Meʻa ̒ Oku Muʻomuʻá!” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ̒ a e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā naʻá ke ako mei he fānau ko ʻení? Ko e hā ʻoku totonu ai ke tau tokangaʻi ʻetau paʻangá? Ko e hā ʻoku totonu ai ke tau faka-haofi ha paʻangá?

Lau: Fakamatala mei he Teuteu ̒ a e Meʻa ̒ Aonga Kotoa Pē; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 104:78 (ʻi he toʻomataʻú)

Akoako Fakahoko:

Ko ha sitepu ʻeni ʻe fā te ke lava ʻo fakahoko ke tokangaʻi lelei ʻaki hoʻo paʻangá ke ke lava ai ʻo tokoniʻi lelei ange ha niʻihi kehe. Lau ʻa e ngaahi sitepu ko ʻení. Aleaʻi fakakulupu ʻa e founga ʻe lava ai ke mou ʻulungaaanga ʻaki ʻeni.

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako tokangaʻi hoʻo paʻangá ʻi he ʻaho kotoa pē.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu ʻi hono ako fakahoko ʻo e ʻuluaki tefitoʻi

moʻoni kimuʻá.

❶NGĀUE

MĀLOHI MO FAKAPOTOPOTO

Fakamoʻoniʻi ki ho pule ngāué ʻokú

ke ngāue mālohi ʻi he ʻaho kotoa pē.

Fakamoʻoniʻi ʻokú ke mahuʻinga. Faitotonu.

❷TOTONGI

VAHEHONGOFULU MO E NGAAHI FOAKÍKo e taimi ʻokú ke maʻu ai ha paʻanga fakatāu-tahá, ʻuluaki totongi e vahehongofulú. ʻE toki

lava leva ʻe he ʻOtuá ke tāpuakiʻi koe.

❸FAKAMOLE ʻO SIʻI ANGE ʻI HE MEʻA

ʻOKÚ KE MAʻU MAÍFokotuʻu ha patiseti. Lekooti ʻa e paʻanga ʻokú ke maʻu maí

mo hoʻo fakamolé. Faka-ʻehiʻehi mei he fakamoʻuá. Ngāueʻi ha paʻanga lahi

ange. Fakamole ʻo siʻi ange ʻi he meʻa ʻokú ke maʻu maí.

❹FAKALAHI HOʻO

FAKAHŪ PAʻANGA FAKAʻAHÓ

Fakahū ha paʻanga ʻi he ʻaho kotoa pē ke

maʻu ha nonga mo ha tauʻatāina lahi ange.

[“Totongi ʻa e vahe hongofulú mo e ngaahi foakí, . . . fakaʻehiʻehi mei he fakamoʻuá, . . . ngāue ʻaki ha patiseti, . . . fakapapauʻi ʻa e founga ke holoki ai hoʻo fakamole ki he ngaahi meʻa ʻoku ʻikai fuʻu fie maʻú . . . [pea] mapuleʻi koe ke moʻui fakatatau mo hoʻo palani patisetí.]”TEUTEU ʻA E MEʻA ʻAONGA KOTOA PĒ: TUʻUNGA FAKAPAʻANGA ʻA E FĀMILÍ (kiʻi tohi, 2007), 3.

“Pea ko e tahá, ko e moʻoni ʻoku ou pehē kiate kimoutolu ʻo kau ki homou ngaahi moʻuá—vakai ko hoku lotó ke mou totongi ʻa homou ngaahi moʻua kotoa pē.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 104:78

Tokoni ʻa e Taki e KulupúKole ki ha taha ke ne vahevahe ʻa e founga ʻoku faitāpuekina ai ia mo hono fāmilí ʻe he ngaahi tefitoʻi moʻoni ko ʻení.

LEVAʻI LELEI ʻO E PAʻANGÁ4

Page 13: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1111

FAKAMUʻOMUʻA ʻA E MEʻA ʻOKU MUʻOMUʻÁ!Kapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea vahe ʻa e ngaahi kongá pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

ʻĀTAKAÍ: Ko ha kiʻi tamasiʻi mo ha kiʻi taʻahine, ʻokú na tui ha vala ʻo e kakai lalahí, ʻo na faʻifaʻitaki ʻena ongomātuʻá.

TAMASIʻÍ: ʻOfaʻanga, ko ʻeni kuó u foki mai.

TAʻAHINÉ: ʻOku talitali lelei koe. Masiʻi, ʻokú ke ngali helaʻia.

TAMASIʻÍ: Mo koe pē. ʻOkú ke ngāue mā-lohi, ʻikai ko iá?

TAʻAHINÉ: ʻIo, ʻikai ʻoku totonu ke ta ngāue, ko ia?

TAMASIʻÍ: Naʻá ku maʻu ha 10 he ʻahó ni.

TAʻAHINÉ: Mani, ko ha tāpuaki ia. Ko ia, ke fakamuʻomuʻa ʻa e meʻa ʻoku muʻomuʻá! Ta totongi ʻeta vahehongofulú, ko ia?

TAMASIʻÍ: Fēfē kapau ʻoku ʻikai ke ta maʻu ha meʻa feʻunga?

TAʻAHINÉ: Ko e taimi ia ke tui aí!

TAMASIʻÍ: Sai. Ko e hā e meʻa hokó?

TAʻAHINÉ: ʻIo, ʻoku fie maʻu ke ta fakatau ha meʻakai pea ʻi ai mo ha totongi pasi, mo totongi ʻa e falé. Pea, ʻe lelei kapau te ta toki fakatau ha sea. . . .

TAMASIʻÍ: Ka he ʻikai ke ta lava. Sio? ʻOku ʻikai ke ta maʻu ha paʻanga feʻunga.

TAʻAHINÉ: ʻE lava ke ta nō ha paʻanga?

TAMASIʻÍ: ʻOku nau pehē ʻoku fakatuʻutā-maki e fakamoʻuá. ʻOku ʻikai te ta loto ke faingataʻaʻiá.

TAMASIʻÍ: Sai. ʻOkú ke tonu. Ko e hā leva ʻa e meʻa te ta fai ʻaki ʻení?

TAMASIʻÍ: Ta fakahū ia! ʻOku ʻikai haʻo misi ki he meʻa ʻe hokó.

TAʻAHINÉ: ʻOku ongo tonu ia. Ka ʻoku ʻikai toe ha meʻa ia ki ha fakafiefia.

TAMASIʻÍ: Ko kitaua ʻeni! Pea te u feinga ke maʻu ha paʻanga lahi ange.

TAʻAHINÉ: Te u feinga ke siʻisiʻi ange ʻeku fakamolé!

TAMASIʻÍ: Te ta fiefia ai—pea fakafalala pē kiate kitaua!

TAʻAHINÉ: Tonu ia! Naʻe ʻikai fuʻu fai-ngataʻa ia. Ko e hā ʻoku ʻai ai ʻe he kakai lalahí ke faingataʻá?

TAMASIʻÍ: ʻOi, ʻokú ke ʻilo pē. Ko e anga pē ia ʻo e kakai lalahí!

“Hangē ʻoku ʻi ai ha ongo ʻoku ʻi ai haʻatau totonu ki ha meʻa ʻi he anga fakafonua ʻo e ngaahi ʻahó ni. . . . Ko e taimi ʻoku tau mafasia ai ʻi he lahi ʻo e moʻuá, ʻoku tau . . . fokotuʻu kitautolu ʻi ha tuʻunga pōpula kakato, ʻo fakamoleki hotau taimí kotoa, iví kotoa, mo e meʻa kotoa ʻoku tau maʻú ke totongi hotau moʻuá. . . . ʻOku mahuʻinga ke tau . . . fakatupulaki ha palani fakamole mo fakahū paʻanga—ha patiseti—pea fakafaikehekeheʻi ʻa e holí mei he fie maʻú.”ROBERT D. HALES, “Seek and Attain the Spiritual High Ground in Life” (Church Educational System fireside, Mar. 2009), 6- - 7); speeches. byu. edu

Page 14: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1212

“Ko ia, naʻe tuku ʻe he ʻEiki ko e ʻOtuá ki he tangatá ʻa e tauʻatāina ke ne fili maʻana . . . [pea ʻoku tauʻatāina ʻa e tangatá mo e fefiné] ke fili maʻanautolu pē kae ʻikai fakamālohiʻi.”2 NĪFAI 2:16, 26

“ʻOua naʻa mou nofo noa; he ko ia ia ʻoku fakapikopikó ʻe ʻikai ke kai ʻe ia ʻa e mā pe tui ʻa e ngaahi kofu ʻo e tangata ngāué.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 42:42

5: NGĀUE: FATONGIA ʻAKÍ Fakalaulauloto: Ko e hā ʻokú ke ongoʻi ai ʻoku fie maʻu ai ʻe he Tamai Hēvaní ke

tau takitaha fatongia ʻaki ʻa ʻetau moʻuí?

Mamata: “Sedrickʻs Journey” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: ʻOku fakaʻaongaʻi fēfē ʻe Setiliki ʻene tauʻatāina ke filí pea fatongia ʻaki hono kahaʻú? Ko e hā ʻe hoko kia Setiliki kapau te ne tukuakiʻi ha taha kehe ʻi hono ngaahi faingataʻaʻiá?

Lau ʻa e: 2 Nīfai 2:16, 26; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 42:42 (ʻi he toʻomataʻú)

Akoako Fakahoko:

Tafoki ki ha mēmipa ʻo e kulupú ʻoku ofi atu kiate koé. Mo lau fakataha ʻa e fakamatala ʻi lalo naʻe fai ʻe he Palōfita ko Siosefa Sāmitá. ʻOkú ne fakamatalaʻi hono tuʻunga fakatāutaha ʻi heʻene tupu haké. Aleaʻi ʻa e ngaahi fehuʻi ko ʻení:• Ko e hā hono tūkunga fakaetuʻasinó?• Ko e hā ʻokú ke ako fekauʻaki mo e moʻui fakafalala pē kiate

kitá mei he ngaahi lea ʻa e Palōfitá?• Ko e hā e ʻuhinga ʻa e Palōfitá ki he “ngāue taʻetukú”?

Akoako Fakahoko:

Fakakaukau ki ha founga ke ke fatongia lahi ange ʻaki hoʻo moʻui fakafalala pē kiate koé. Hiki ha foʻi liliu ʻe ua pe tolu ʻokú ke fie fakahoko ki hoʻo angafaí pe tōʻonga fakakaukaú.

Tukupā: Tukupā ke ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako ke fatongia ʻaki he ʻaho kotoa pē. □ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko e tefitoʻi moʻoni

fakavaʻe kimuʻá.

“Ko e meʻa ʻi he masivesiva ʻaupito ʻa e tuʻunga fakaemāmani ʻo ʻeku tamaí, naʻe pau ai ke mau ngāue ʻaki homau nimá, ʻo ngāue totongi fakaʻaho pea ʻi he ngaahi founga kehe, ʻo fakatatau ki he faingamālie naʻa mau maʻú. Ko e taimi ʻe niʻihi naʻa mau ʻi ʻapi, pea ko e taimi [ʻe] niʻihi naʻa mau ʻi he feituʻu mamaʻo mei ʻapi, pea naʻa mau lava ʻo maʻu ha ngaahi meʻa feʻunga ke tauhi ʻaki ʻa kimautolu ʻi he ngāue taʻetuku.”

Siosefa Sāmita—Hisitōlia 1:55

NGĀUE: FATONGIA ʻAKÍ5

Page 15: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1313

Ko e fokotuʻutuʻu ʻa e ʻOtuá ki he moʻui matelié ni ke ngāue taʻetuku. . . . ʻOku tau fakatupu-laki mo hokohoko atu e moʻuí ʻi he ngāué. . . . ʻOku fakatupulaki mo fakamāsilaʻi ʻe he ngāué [ʻa] e ʻulungāngá, faka-tupu e matamata- leleí, pea ko e meʻangāue ia ki heʻetau fengāue-ʻaki mo e niʻihi kehé pea mo e ʻOtuá. ʻOku fonu e moʻui fakatapuí he ngāué, hokohoko ngāué, . . . mo ʻikai fakahoungaʻi, ka ʻoku fakatupulaki, . . . hiki hake, [mo] holi ki ha meʻa māʻolunga ange.”D. TODD CHRISTOFFERSON,

“Fakakaukauloto ki ha Moʻui Kuo Fakatapui,” Ensign pe Liahona, Nōvema 2010, 17

SEDRICK’S JOURNEYKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

SETILIKI: Ko hoku hingoá ko Setiliki Ka-mipesapue. ʻOku ou nofo ʻi he Lepupelika Fakatemokalati ʻo Kongokoó. Ko ha mē-mipa au ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní?

Ko ha faifekau fakakolo au ʻi he kolo ko Kipusangá. ʻOku fie maʻu ke u teuteu ke

ʻalu ʻo ngāue fakafaifekau. Koeʻuhí ke lava ʻo ʻalu ʻo ngāue fakafaifekau, ʻoku ou fie maʻu ha paasipooti, ʻa ia ʻoku paʻanga

ʻAmelika ʻe 250.

Ke maʻu ha paʻanga, ʻoku ou fakatau sia-ine mai mo ʻeku tangataʻeikí. ʻOku ʻi ai ha ngaahi kolo iiki ʻoku lahi ʻenau siainé: Ko Tisapopo, Lusuku, mo Kamanitā.

ʻOku meimei maile ʻe 9 ʻa Tisapopo mei heni. ʻOku maile ʻe 18 ki Lusuku. ʻOku maile ʻe 18 mei Kamanitā foki. ʻOkú ma ō ki ai ʻo fakatau siaine, pea ʻomai ia ki heni ke fakatau atu.

ʻOkú ma ʻalu pasikalá ki he fanga kiʻi koló. Te ma lava ʻo fakauta ha kau siaine ʻe fā pe ono.

Ko e taimi ʻoku ou ʻalu pasikala aí, ʻe lava pē ke houa ʻe taha mo e konga ʻa e ʻalu ki aí, kapau ʻoku ngāue lelei ʻa e pasikalá pea ivi lahi. Ko e taimi ʻoku hoʻatā mālie ai ʻoku vevela ʻaupito e laʻaá, ʻoku ou ʻaka māmālie koeʻuhí koe ʻafú mo e laʻaá.

Te u lava ʻo fefokifokiʻaki tuʻo ua ʻi he ʻaho kapau te u ʻā hengihengia ʻaupito. Ko ha founga lelei ia ke tokoni ʻi hono totongi

ʻeku paasipōtí.

ʻOku ou maʻu ʻeni ha paʻanga, tātānaki pē, ko ia ʻoku ou fakahū ai ha paʻanga ki heʻeku fakamole fakaakó pea mo ʻeku ngāue fakafaifekaú. Pea ko e taimi ní, hili

ʻeni ha taʻu ʻe fā ʻo ʻeku ngāué, kuó u maʻu ha paʻanga feʻunga ki heʻeku paasipōtí, pea fakahū mo ha paʻanga ʻe 70.

Page 16: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1414

“Naʻe tangi ʻa e tokoua ʻo Sēletí ki he ʻEikí, ʻo ne pehē . . . kuó u foʻu ʻa e ngaahi vaka lafalafá . . . [pea] ʻoku ʻikai ʻi loto ʻiate kinautolu ha maama. . . . Pea naʻe folofola ʻa e ʻEikí . . . Ko e hā ʻa e meʻa ʻokú ke loto ke u faí . . .? [Pea ko e tokoua ʻo Sēletí] naʻá ne tutu mo ngaohi mei he maká ha ngaahi foʻi maka iiki ʻe hongo-fulu mā ono . . . ʻo ne toe tangi ki he ʻEikí ʻo pehē . . . ʻOku ou ʻiloʻi ʻe ʻEikí, ʻokú ke maʻu ʻa e māfimafi kotoa pē. . . . Ko ia, ke ke ala ki he ngaahi foʻi maká ni . . . ke ulo atu ʻi he fakapoʻulí.” ʻETA 2:18- - 19, 23; 3:1, 4

Tokoni ʻa e Taki e KulupúTo e fakamālohia ʻa e ngaahi fealēleaʻakí. ʻAi ke kau ʻa e tokotaha kotoa.

FAKALELEIʻI ʻO E NGAAHI PALOPALEMÁ6

FAKALELEIʻI ʻO E NGAAHI PALOPALEMÁ Fakakaukau-

loto: Ko e hā ʻoku tau ongoʻi ai ʻoku fakaʻatā ʻe he Tamai Hēvaní kitau-

tolu ke tau fehangahangai mo e palopalemá mo e faingataʻá?

Mamata: “Solve Problems and Make Decisions” [Fakaleleiʻi ʻo e Ngaahi Palopalemá mo Fai ha Ngaahi Fili] (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā naʻe fai ʻe Sipi ke tokoni kia Puaka ke fakaleleiʻi ʻene palopalemá? (Fakakaukau ki he founga ʻo ʻene tokoniʻi ia ke ʻiloʻi ʻene palopalema moʻoní, vakai ki he ngaahi meʻa ke fili mei aí, pea fakapapauʻi leva pea ngāueʻí.

Lau ʻa e: ʻEta 2 mo e 3 (lau ʻataʻatā pē ʻa e ngaahi konga ʻi toʻomataʻú)

Aleaʻi: Ko e hā naʻe fai ʻe he tokoua ʻo Sēletí ke fakaleleiʻi ʻaki ʻene palopalemá?

Akoako Fakahoko:

ʻOku ʻi laló ni ha ngaahi sitepu ʻe tolu te ke lava ʻo fai ke faka-leleiʻi ʻaki ha faʻahinga palopalema pē ʻaki ʻa e lotu mo e tuí. Lau pea aleaʻi kinautolu mo ha mēmipa ʻo e kulupú. ʻOku totonu ke mou takitaha fakahaaʻi ha palopalema pau ʻoku mou fehanga-hangai mo ia pea fou ʻi he ngaahi sitepú.

Akoako Fakahoko:

Fili ha palopalema ʻoku mou lolotonga fehangahangai fakafāmili mo ia pea hiki ia ʻi heni:

Ngāueʻi ʻa e palopalema ko ʻení mo ho fāmilí, ʻi he lolotonga ʻo e uiké. Manatuʻi, ʻoua te ke foʻi! ʻOku fie maʻu ha taimi ke fakaleleiʻi ai ʻa e ngaahi palopalemá mo fai ha ngaahi liliu.

➋➌

FAKALELEIʻI ʻO E NGAAHI PALOPALEMÁ

ʻILOʻIKo e hā ʻa e palopalema totonú?

Ngaahi Fili ki he AkóKo e hā ha ngaahi founga fakaleleiʻi ʻe ala faí?Ko e fē ʻa e lelei tahá?

Fakapapauʻi pea NgāueʻiLotua ha fakahinohino. Fakapapauʻi. Pea toki ngāue ʻi he tui. Lelei e ngaahi olá? Kapau ʻoku ʻikai, pea toe feinga fakahoko e sitepu 1–3.ʻOua e foʻi!

Page 17: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1515

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Ako fakahoko ʻa e ngaahi sitepu ki hono fakaleleiʻi ʻo e palopalema kuó ke hiki ʻi ʻolungá.

□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko ʻo e tefitoʻi moʻoni

fakavaʻe kimuʻá.

FAKALELEIʻI ʻA E NGAAHI PALOPALEMÁ PEA FAI ʻA E NGAAHI FILÍKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea fili e ngaahi kongá pea lau e fakamatala ko ʻení.

PUAKA: ʻOku ou mate au he fiekaiá! ʻAlu e tangata fāmá ia. Fakapikopiko ʻene tama-siʻí pea ʻoku ʻikai ke ʻomi haʻaku meʻakai! Ko e hā ʻa e meʻa te u faí?

SIPI: Puaka? Puaka! Ko e hā e palopalemá?

PUAKA: Palopalema? Palopalemá? He ʻoku ʻikai ke mahino? ʻOku ou mate he fiekaiá!

SIPI: ʻOooi. ʻOku ʻikai ko hoʻo palopalemá ia.

PUAKA: Ko e hā? Ko e hā hoʻo ʻuhingá? ʻOku ou fiekaia! Pea ʻoku ʻikai fai ʻe he kiʻi tamasiʻi fakapikopiko ko iá ʻene ngāué.

SIPI: Ko ia, ka ko e palopalema ia ʻaʻana. Ko hoʻo palopalemá, Ko e fē ha feituʻu te ke lava ʻo kumi meʻakai ki ai?

PUAKA: ʻA au? Kumi meʻakai?

SIPI: Tonu pasika. Ko e hā hoʻo ngaahi fili?

PUAKA: ʻOi, te u lava pē ʻo nofo heni ʻo talitali!

SIPI: Ko e taha ia. ʻOku fēfē ia?

PUAKA: ʻIo. . . . Hooi. . . . Kapau te u lava ʻo hū ki tuʻa, mahalo te u maʻu ha meʻakai ʻi he tuʻunga vevé.

SIPI: Ko e meʻa ia ʻe taha. ʻOku ou faka-tokangaʻi naʻe fakaava pē ʻe he tamasiʻí e matapā ho ʻaá.

PUAKA: ʻIo, ka kuo teʻeki ai ke u hū noa pē ki tuʻa mei heni. Pea mahalo pē ʻoku

ʻikai ha meʻakai ia ai.

SIPI: ʻOi, mahalo kuo taimi ke ke fili pea fai ha meʻa—nofo pe ko e ʻalu.

PUAKA: Sai. Ko e palopalema ia ʻaʻaku, ko ia?

SIPI: Ko ia.

PUAKA: Ko ʻeku fili lelei tahá ʻa e tuʻunga vevé.

SIPI: Kapau ko hoʻo fakakaukau ia.

PUAKA: ʻOku fie maʻu ia ke u fili pea ngāue.

SIPI: Ngali ko ia.

PUAKA: Ta ʻoku sai. . . . Sai ia. . . . ʻIo, . . . ko ʻeni ia. [Kamata kai.] Hei, Sipi, ko e meʻa lelei ʻeni.

SIPI: Tō atu, Puaka!

“ʻOku fie maʻu he taimi ʻe niʻihi ʻa e mohu foungá kae lava ʻo liliu ki he ngaahi tūkunga fakalotofonuá. ʻOku ʻi ai haʻatau ngaahi faka-hinohino mo e ngaahi tefitoʻi moʻoni angama-heni, ka ʻoku fie maʻu ʻe he ʻEikí ke tau tokoni ʻo fakaleleiʻi ʻetau ngaahi palopalemá. . . . Ko ha kakai faʻa fakakaukau, mo faʻa fakaʻuhinga ki-tautolu. ʻOku tau lava ʻo ʻiloʻi ʻetau ngaahi fie maʻú, ke palani, fokotuʻu ha ngaahi taumuʻa, mo fakaleleiʻi ʻetau ngaahi palopalemá. . . . ʻOku faʻa pīkitai ʻa e kakaí ki ha ngaahi fakakaukau, ngaahi ʻilo foʻou, pea mo ha ngaahi founga ki he moʻuí he ʻikai ʻaonga. Ko e mohu foungá ko ha founga ia ke feau ʻaki e ngaahi fie maʻu ʻo e moʻuí.ROBERT D. HALES, “Every Good Gift,”New Era, Aug. 1983, 8- - 9

Page 18: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1616

“Pea naʻe ui ʻe he ʻEikí ʻa hono kakaí ko Sai-one, koeʻuhí he naʻa nau loto- taha pē mo fakakaukau taha. . . pea naʻe ʻikai ha kakai masiva ʻiate kinautolu.”MŌSESE 7:18

7: HOKO ʻO TAHA, NGĀUE FAKATAHA Fakakaukau-

loto: ʻOku ʻuhinga ki he hā “ke hoko ʻo tahá”? Ko e hā haʻane fekauʻaki

ʻa e meʻá ni mo e hoko ʻo moʻui fakafalala pē kiate kitá?

Mamata: “In the Lord’s Way” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā ʻoku akoʻi ʻe he pōpoakí ni fekauʻaki mo e fetauhiʻakí mo e fetokoniʻakí?

Lau ʻa e: Mōsese 7:18; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 104:15- - 17 (ʻi he toʻomataʻú).

Akoako Fakahoko:

Fakahoko ʻa e ʻekitivitī ko ʻení: 1. Fakakaukauʻi fakalongolongo pē ki he ngaahi talēniti, ngaahi

fetuʻutaki, pe ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻokú ke maʻú. ʻE founga fēfē ha lava hoʻo ngaahi meʻafoakí ʻo tokoniʻi e kau mēmipa kehe ʻo e kulupú ke nau moʻui fakafalala lahi ange kiate kinau-tolu? Hiki hoʻo ngaahi fakakaukaú:

2. Fevahevaheʻaki fakakulupu ʻa e ngaahi talēniti, ngaahi fetuʻu-

taki, pea mo e ngaahi maʻuʻanga tokoni naʻa mou hikí. Hiki ʻa e ngaahi fetuʻutaki pe ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻoku maʻu ʻe he niʻihi kehé ʻe ala tokoni atu kia koe.

3. Hiki leva ʻi lalo ʻa e ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻoku maʻu ʻi he

senitā ki he moʻui fakafalala pē kiate kita ʻa e Siasí, kau ai mo e kau fai fakahinohinó (mentor), ngaahi komiputá, mo e ngaahi alā meʻa peheé. Ko e hā ʻokú ke fie maʻu ai kinautolú?

4. Ko e hā ha ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻokú ke maʻu ʻe lava ʻo

tokoni atu kiate koe pea mo e niʻihi kehé ke mou moʻui faka-falala pē kiate kimoutolu?

5. ʻE founga fēfē haʻo tokoni ki he niʻihi kehé ʻi heʻenau

feinga ke moʻui fakafalala pē kiate kinautolú? 6. ʻE founga fēfē haʻo fakaʻaongaʻi ʻa e tokoni mei he niʻihi kehé

ʻi hoʻo feingá?

Lau: Koeʻuhí ke mou akoako ke mou taha, te mou lava ʻo fai ʻa e meʻa ko ʻení:• Tokoniʻi homou fāmilí ke tupulaki ʻi he uouangatahá mo e

ngāue fakatahá.• Talanoa mo e kāingalotu ʻi homou uōtí ʻoku nau moʻui faka-

falala pē kiate kinautolu. Fehuʻi ange pe ko hai ʻa e kakai pea

“Pea ko ʻeku taumuʻá ke tauhi ʻa ʻeku kau māʻoni-ʻoní, he ʻoku ʻaʻaku ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē. Ka kuo pau ke fai ia ʻi heʻeku founga pē ʻaʻakú; pea vakai ko e founga ʻeni kuo tuʻutuʻuni ʻe au, ko e ʻEikí, ke tauhi ai ʻa ʻeku kau māʻoni-ʻoní, ke hakeakiʻi ʻa e kakai masivá, ʻi hono fakatōkilaloʻi ʻo e kakai koloaʻiá. He ʻoku fonu ʻa e māmaní, pea ʻoku ʻi ai ha ngaahi meʻa feʻunga pea hulu ange.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 104:15- - 17

HOKO ʻO TAHA, NGĀUE FAKATAHA7

Page 19: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1717

mo e ngaahi maʻuʻanga tokoni naʻá ne tokoniʻi kinautolú. Kole ange pe te nau fie hoko ko hoʻo fai fakahinohino!

• ʻAlu ki ha feituʻu kehekehe ʻe tolu ʻi homou koló ʻoku ʻi ai ha ngaahi maʻuʻanga tokoni ke tokoni atu ke ke moʻui fakafalala lahi ange pē kiate koe. Hiki ʻa e ngaahi tokoni te nau lava ʻo fakahoko atú. Kamata fakaʻaongaʻi kinautolu!

Tukupā: Tukupā ke ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení he lolotonga ʻo e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Ako ke ngāue mo e niʻihi kehé (ngāue mo ho fāmilí, kā-ingalotu ʻo e uōtí, pea mo e ngaahi maʻuʻanga tokoni he koló ʻoku lisi ʻi ʻolungá).

□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko ʻo e ngaahi tefitoʻi

moʻoni fakavaʻe kimuʻá.

ʻI HE FOUNGA ʻA E ʻEIKÍKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

PALESITENI ʻAEALINGI: Ko e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻi he faʻunga ʻo e polo-kalama uelofea ʻa e Siasí ʻoku ʻikai ko e ʻai ke tuʻo taha pē pe ʻi ha feituʻu pē ʻe taha.

ʻOku fakataumuʻa kinautolu ki he kuonga pea mo e feituʻu kotoa pē. . . .

ʻOku mahino ʻa e founga ke fakahoko ʻakí. Ko kinautolu kuo nau maʻu ʻo lahí kuo pau ke nau loto fakatōkilalo ʻo tokoni kiate kinautolu ʻoku masivá.

Ko kinautolu ʻoku mahutafeá kuo pau ke nau feilaulauʻi fiemālie ha niʻihi ʻo ʻenau fiemālié, taimí, potó, pea mo e ngaahi maʻuʻanga tokoní ke feau e faingataʻaʻia ʻa kinautolu masivá. Pea kuo pau ke fai ʻa e tokoní ʻi ha founga te ne fakatupulaki ai ʻa e mālohi ʻo kinautolu ʻoku maʻu tokoní ke nau tauhi kinautolu [pea nau tokoni ki he niʻihi kehé].

Ka fai ʻi he foungá ni, ʻa e founga ʻa e ʻEikí, ʻe lava leva ke hoko ha meʻa fakaofo. ʻOku fakatou tāpuekina ai ʻa e taha foakí mo e taha ʻokú ne maʻú.

(Henry B. Eyring, lea naʻe fai ʻi he fakatapui ʻo e Senitā ʻo e Sugarhouse Utah Welfare Service, Sune 2011,lds. org; ko e ngaahi lea

ʻoku haʻí naʻe tānaki mai ia ʻe Palesiteni ʻAealingi ʻi ha ʻinitaviu ʻi Māʻasi 2014.)

PALESITENI ʻUKITOFA: ʻE kāinga, ʻoku tau takitāuhi ha fatongia kuo tau fuakava ki ai, ke ongoʻi ngofua e ngaahi fie maʻu ʻa e niʻihi kehé pea tokoni ʻo hangē ko ia ne fai

ʻe he Fakamoʻuí—ke tokoniʻi, faitāpuekina, mo hiki hake ʻa kinautolu ʻoku tau feohí.

ʻOku ʻikai faʻa hoko mai e tali ki heʻetau lotú lolotonga ʻetau tūʻulutuí ka ʻoku hoko ia lolotonga ʻetau tuʻu ʻo tauhi ki he ʻEikí mo tokoniʻi e niʻihi ʻoku tau feohí. ʻOku hanga ʻe he ngaahi ngāue taʻe- siokitá mo e fakatapuí ʻo fakafoʻou hotau laumālié, toʻo atu e malamalaʻi ʻakaú mei hotau mata fakalaumālié, pea mo fakaava mai e ngaahi matapā ʻo e langí. ʻI heʻetau hoko ko ia ko e tali ki he lotu ʻa ha tahá, ʻoku tau faʻa maʻu foki ai e tali ki heʻetau lotu ʻatautolú.

(Dieter F. Uchtdorf, “Ko e Tatali ʻi he Hala ki Tāmasikusí,” Ensign pe Liahona, Mē 2011, 76)

“Ko e taimi ʻoku tau ngāue fekoekoeʻi faka-taha aí, . . . te tau lava ʻo fakahoko ha faʻahinga meʻa pē. ʻI he taimi ʻoku tau fai ai iá, ʻoku tau toʻo leva e vaivaiʻanga ʻo e tuʻu tokotaha ha taha pea fetongi ʻaki ʻa e ivi ʻo ha tokolahi ʻoku ngāue fakatahá.” THOMAS S. MONSON,“Church Leaders Speak Out on Gospel Values,” Ensign, May 1999, 118

Page 20: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1818

““Vakai te u fakahā kiate koe ʻi ho ʻatamaí pea ʻi ho lotó, ʻi he Laumālie Māʻoniʻoní, ʻa ia ʻe hoko mai kiate koe pea ʻe nofo ʻi ho lotó.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 8:2

FETUʻUTAKI: KOLE PEA FAKAFANONGO Fakalaulauloto: Kuo ʻi ai nai haʻo aʻusia ʻa ia naʻe tali ai ʻe he Tamai Hēvaní hoʻo

ngaahi lotu fekauʻaki mo hoʻo ngāué, pisinisí, pe ko hoʻo akó?

Mamata: “Creating Lift” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā e founga ʻoku pehē ʻe Palesiteni ʻUkitofa te tau lava ai hiki hake kitautolu mei he tokanga ki māmaní? ʻOku ʻi ai nai ha taimi ʻoku ʻikai ke tau fakatokangaʻi ʻa e tali ki heʻetau ngaahi lotú? ʻOku hoko nai ʻa e fakafanongó ko ha konga mahuʻinga ʻo e lotú?

Lau ʻa e: Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 8:2; mo e lea naʻe fai ̒ e ̒ Eletā Nale-soni (ʻi he toʻomataʻú)

Aleaʻi: Aleaʻi fakakulupu ʻa e ongo fehuʻi ko ʻení: Ko e hā ʻoku hoko ai ʻa e fakafanongó ko ha poto ʻoku fie maʻú? ʻE lava fēfē ʻa e fakafa-nongo tokangá ʻo tokoni ki heʻetau ngāué?

Akoako Fakahoko:

Fakahoko ʻa e ʻekitivitī ko ʻení ke ako ai ke fakaleleiʻi hoʻo poto ʻi he fakafanongó:• Lau fakakulupu ʻa e ngaahi sitepu ʻi laló pea aleaʻi nounou

kinautolu.• Kole ki ha mēmipa ʻe toko taha pe toko ua ʻo e kulupú ke

fakamatala ki he toengá haʻanau palopalema pe fehuʻi. ʻOku totonu ke feinga ʻa e tokotaha kotoa ke fakafanongo, mo mui-mui ʻi he ngaahi sitepu ko ʻení.

• Fehuʻi ki he kau mēmipa ʻo e kulupú pe ko e hā naʻa nau ongoʻi ʻi he taimi naʻe feinga moʻoni ai ʻa e kulupú ke fakafanongó.

❶ FANONGO TOKANGA• Tokanga ki he ngaahi lea ʻa

e toko taha ʻoku leá mo e māfiunga hono sinó.

• ʻOua te ke fakahohaʻasi.  ➋ FAKAHOUNGAʻI• Sio ki he tokotaha ʻoku leá.• Ngāue ʻaki e fanga kiʻi lea iiki

hangē ko e “ʻio” pe “sai.”• Fakamālō ki he tokotaha leá. 

➌ TOE VAKAIʻI• Pehē ange: “ʻA ia, ko hoʻo

ʻuhingá. . . .”• Peá ke toe talaange ʻa e meʻa naʻá

ke fanongo ki aí. 

➍ FEHUʻI• Fehuʻi ange: “Naʻe mahino nai

kiate au?”• Tatali ki ha tali pea fakafanongo. 

“ʻE tāpuekina hoʻo moʻuí ʻi hoʻo ako ke fakafa-nongó, pea fakafa-nongo ke ako mei he fānaú, mātuʻá, hoá, kaungāʻapí, mo e kau taki ʻo e Siasí, ʻa ia te nau fakalahi kotoa hoʻo malava ke fakafanongo ki he faleʻi mei ʻolungá.”RUSSELL M. NELSON,

“Listen to Learn,” Ensign, May 1991, 24

FETUʻUTAKI: KOLE PEA FAKAFANONGO8

Page 21: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

1919

“ʻOku fanongo mai ʻetau Tamai Hēvaní ki he ngaahi lotu ʻEne fānaú he māmaní ʻo kole meʻa-kaí, vala ke tuí, pea mo e ngeia te nau maʻu ʻi haʻanau lava ke toko-naki pē maʻanatolú.”HENRY B. EYRING,

“Ngaahi Faingamālie ke Fai Lelei,” Ensign pe Liahona, Mē 2011, 22

Tukupā: Tukupā ke ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení he lolotonga ʻo e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Ako fakahoko ʻa e ngaahi sitepú ke fakafanongo lelei ange ai ki ho fāmilí:◼ Kole ki ha mēmipa ʻo e fāmilí ke fakamatalaʻi ha

palopalema pe fehuʻi ʻoku fehangahangai mo ia.◼ Akoako fakahoko ʻa e ngaahi sitepu ki he fakafanongó

ʻi hoʻo fanongo ki he palopalema ko ʻení.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko e tefitoʻi moʻoni

fakavaʻe kimuʻá.

CREATING LIFT [KO E ʻAI KE KAKÉ]Kapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

PALESITENI ʻUKITOFA: Ke lava ha vakapuna ʻo mavahe mei he kelekelé, kuo pau ke ke ʻai ia ke mahiki hake. ʻI he puna vakapuná, ʻoku lava ke mahiki hake ia ʻi he taimi ʻoku puhiʻi atu ai e ʻeá ʻi ʻolunga he ongo kapakaú ʻi ha founga ʻe mālohi ange ai e ʻea ʻoku puhi atu ʻi he lalo kapa-kaú kae ʻikai ko ʻolunga. ʻI he taimi ʻoku mālohi ai e mahiki ʻa e vakapuná ʻo lahi ange ia ʻi he fusi ʻa e kalāvité ki laló, ʻe mavahe hake leva ʻa e vakapuná mei he kelekelé pea lava ʻo puna.

ʻI he founga tatau pē, te tau lava ʻo hikiʻi hake ʻetau moʻui fakalaumālié. ʻI he taimi

ʻoku lahi ange ai e mālohi ʻokú ne teke hake kitautolu ki he langí ʻi he ngaahi ʻahiʻahi mo e ngaahi faingataʻa ʻoku nau fusi hifo kitautolu ki laló, te tau lava ʻo puna faka-tuputupulangi ke aʻu ki he ʻafioʻanga ʻo e Laumālié.

Neongo ʻoku lahi ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e ongoongoleleí ʻokú ne tokoniʻi kitautolu ke tau mahiki haké, ka te u nofotaha pē ʻi he tefitoʻi moʻoni ʻe taha.

[Lotú!]

Ko e lotú ko e taha ia ʻo e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e ongoongoleleí ʻokú ne hikiʻi hake kitautolu. ʻOku maʻu ʻe he lotú ʻa e mālohi ke hiki hake kitautolu ke tau mavahe hake mei he ngaahi [meʻa ʻo e mā-maní ʻoku tau hohaʻa ki aí. ʻE lava e lotú]

ʻo [hiki hake kitautolu ʻo] tau fakalaka hake ʻi he ngaahi ʻao ʻo e siva ʻa e ʻamanakí mo e fakapoʻulí ki ha tafaʻaki langi ʻoku maama mo maʻá.

Ko e taha ʻo e ngaahi tāpuaki mo e ngaahi faingamālie maʻongoʻonga taha ʻoku tau maʻu ko e fānau ʻa ʻetau Tamai Hēvaní, ko e lava ko ia ke tau fetuʻutaki mo Iá. Te tau lava ʻo talanoa kiate Ia ʻo kau ki he ngaahi meʻa ʻoku tau aʻusia ʻi he moʻuí, ngaahi faingataʻaʻiá, mo hotau ngaahi tāpuakí. ʻE lava ke tau fakafanongo pea maʻu ha ta-taki fakalangi mei he Laumālie Māʻoniʻoní [ʻi ha taimi pe faʻahinga feituʻu pē].

(Dieter F. Uchtdorf, “Ko e Lotú mo e Tafaʻaki Langi Lanu Puluú,” Ensign pe Liahona, Sune 2009, 5- - 6; ko e ngaahi lea ʻoku haʻí naʻe tānaki mai ʻe Palesiteni

ʻUkitofa ʻi ha ʻinitaviu ʻi Māʻasi 2014)

“Kuo pau ke tau kole tokoni mei heʻetau Tamai Hēvaní pea fekumi ki ha mālohi ʻo fakafou ʻi he Fakalelei ʻa Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. ʻI hono maʻu ʻo e tokoni fakalangi ko ʻení, ʻe lava ai ke tau tokonaki fakapotopoto maʻatau-tolu mo e niʻihi kehé.”ROBERT D. HALES,

“Hoko ko ha Kau Tauhi Fakapotopoto Fakatuʻasino mo Fakalaumālie,” Ensign pe Liahona, Mē 2009, 7- - 8

Page 22: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2020

VILITAKI Fakalaulauloto: Te tau ako fēfē ke tau kei ngāue ʻi ha fatongia kae ʻoua kuo ʻosi?

Mamata: “Only a Stonecutter” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Te tau ako fēfē ke kei hoko atu ʻi he taimi ʻoku faingataʻa aí? ʻOku tokoniʻi fēfē ʻe he falala ki he ʻEikí ʻa ʻetau malava ke vilitakí?

Lau ʻa e: Fakamatala naʻe fai ̒ e Palesiteni Fausí; Hepelū 12:1; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 58:4 (ʻi he tafaʻaki toʻomataʻú)

Akoako Fakahoko:

Ngāue fakataha ke ako ʻa e sīpinga ko ʻení ke vilitaki mo ikunaʻi ʻa e ngaahi faingataʻá:• Lau fakakulupu ʻa e sitepu takitaha ʻi he sīpinga ʻi laló.• Hanga ki ha taha ʻi he kulupú. Mou fefehuʻiʻaki pe ʻoku ʻi ai

ha faʻahinga fatongia pe ngafa ʻoku nau fehangahangai mo ia ʻoku mātuʻaki faingataʻa.

• Mou fetokoniʻaki ke mou lavaʻi ʻa e ngaahi sitepu ʻe fā ʻi laló, ʻo talanoa ki he fatongia pe ngafa ʻoku faingataʻá.

• Mou fetukupāʻaki te mou vilitaki—te ke kei hoko atu pē kae ʻoua kuo lavaʻi lelei ʻa e fatongiá pe ngafá.

➊FAKA-

TUʻAMELIE MAʻU PĒ

Hiki ho ngaahi tāpuakí.

➋MANATUʻI KE NGĀUE FAKATAHA

Kole tokoni ki ho ngaahi kaungāmeʻá, toʻú, kau mēmipa ʻo e kulupú, pea mo

ha niʻihi kehe.

➌FAKAFETONGI ʻA E ILIFIÁ ʻAKI

ʻA E TUÍFakaʻehiʻehi mei he veiveiuá. Manatuʻi

ʻoku maʻu ʻe he ʻEikí ʻa e mālohi kotoa pē. Tangi kiate Ia pea tali

Hono finangaló.

➍LAKA ATU KI MUʻA ʻI HE FAʻAKĀTAKI MO E LOTOTOʻA

ʻOua, naʻa teitei foʻi; kātaki ʻi he tui.

“ʻOua ʻe moʻulaloa ki he ʻahiʻahi naʻá ne tauheleʻi Leimana mo Lemiuelá. Ko e taimi naʻá na maʻu ai ʻa e fekau ke ʻomai ʻa e ngaahi lauʻi peleti palasa ʻa Lēpaní, ʻoku pehē ʻe he lekōtí naʻá na lāunga, ʻo pehē ko ha meʻa fainga-taʻa naʻe talaange ke na faí. Pea mole ai hona faingamālié mo hona palé. Kae, tuku ho lotó ke hangē ko ia ko hona tokoua ko Nīfaí: ʻTe u ʻalu ʻo fai ʻa e ngaahi meʻa kuo fekau ʻe he ʻEikíʻ (vakai, 1 Nīfai 3:5- - 7).”

Thomas S. Monson, Teachings of Thomas S. Monson (2011), 54

“ʻOku hā ʻa e vilitakí meiate kinautolu ʻoku . . . ʻikai ke nau foʻi ʻi he taimi ʻoku pehē ai e niʻihi kehé, “He ʻikai malava iá.”JAMES E. FAUST,

“Perseverance,” Ensign pe Liahona, May 2005, 51

“Tau felele‘i ‘i he faka-kukafi ‘a e fakapuepue kuo tofi ‘i hotau ‘aó.”HEPELŪ 12:1

“He ʻe hoko mai ʻa e ngaahi tāpuakí hili ʻa e ngaahi faingataʻa lahi.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 58:4

VILITAKI9

Page 23: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2121

Akoako Fakahoko:

Fili ha palopalema ʻoku fehangahangai mo ho fāmilí. Fakaʻaongaʻi ʻa e sīpinga ʻi ʻolungá pea fili ha founga ʻe ua pe tolu te mou lava ai ʻo laka atu kimuʻa ʻi he tuí, ʻo falala ʻe tokonaki ia ʻe he ʻOtuá:

Tukupā: Tukupā ke ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení he lolotonga ʻo e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako ke vilitaki ʻi he ngaahi founga kuó ke ʻomi ʻi ʻolungá.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko ʻo e tefitoʻi moʻoni

kimuʻá.

ONLY A STONECUTTERKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

ʻELETĀ HOLANI: Ko Sione R. Moilí ko ha paionia mei ʻIngilani naʻe kolosi ʻi he ʻIu-naiteti Siteití ʻokú ne toho saliote. Naʻe nofo

ʻi ʻAlapaini ʻi ʻIutā, ko e maile nai ia ʻe 22 (kilomita ʻe 35) mei he Temipale Sōlekí.

Naʻe ui ʻe Pilikihami ʻIongi ʻa Misa Moili ke hoko ko e pule lahi ʻo hono tā- tongitongi e maká lolotonga hono langa e Temipale Sōlekí.

Naʻe kamata luelue ʻa Misa Moili he Mōnite kotoa pē ʻi he maile ʻe 22 ko ʻení ʻi he 2:00 hengihengi nai, ke fakapapauʻi ʻoku ʻi he ngāué maʻu pē ʻi he 8:00 pongipongí. ʻE ʻosi

ʻene ngāue he uiké ʻi he 5:00 efiafi he Falaité pea kamata leva ʻene lue lalo ki ʻapí, ʻo aʻu ki ʻapi kimuʻa siʻi pē he tuʻuapoó. Naʻá ne toe fakahoko ʻa e taimitēpile tatau ʻi he uike kotoa pē ʻi ha meimei taʻu ʻe 20 lolotonga hono langa ʻo e temipalé.

ʻI haʻane ʻi ʻapi ʻi ha fakaʻosinga ʻo e uike ʻe taha, ne fute ai ha taha ʻo ʻene fanga pulú lolotonga hono tataú ʻo ʻakahi ʻa e vaʻe ʻo Misa Moilí, ʻo momo ʻa e huí ʻi lalo

ʻi hono tuí.

Naʻe ʻikai ke nau maʻu ha tokoni fakafai-toʻo lelei he fāmá, pea toʻo ai ʻe hono fāmilí ha matapā mei hono hinisí ʻo haʻi ia ki ai ko ha tēpile tafa fakataimi. Naʻa nau toʻo leva ʻa e kili ʻakau naʻa nau fakaʻaongaʻi ki hono tuʻusi ʻo e ngaahi vaʻá mei ha fuʻu

ʻakau ofi mai, ʻo tuʻusi hono vaʻé ʻo lau ʻinisi ki lalo mei hono tuí.

Ko e taimi naʻe faifai pea kamata moʻui ai hono vaʻé, naʻe toʻo ʻe Misa Moili ha konga

ʻakau ʻo tongitongi mei ai hano vaʻe loi. Naʻe ʻuluaki lue takai ʻi he loto falé. Pea hoko atu ʻo lue takai ʻi he loto ʻataʻataá. Faifai pea hoko atu ki hono ʻapí.

ʻI heʻene ongoʻi pē kuó ne lava ʻo makā-takiʻi ʻa e mamahí, naʻá ne haʻi leva hono veʻe ʻakaú, pea lue ʻi he maile ʻe 22 ki he Temipale Sōlekí, ʻo kaka ʻi he ngaahi tuʻunga ngāué, peá ne tongitongi ʻaki ha tutuʻu mo ha hāmala ʻa e kupuʻi lea “Mā-

ʻoniʻoni ki he ʻEikí.”

(Vakai foki, Jeffery R. Holland, “As Doves to Our Windows,” Ensign, May 2000, 76- - 77.)

“Ko hotau fatongiá ke hiki hake mei he tuʻunga sai peé ki he lelei angé, mei he taʻemalavá ki he lavameʻá. Ko hotau ngafá ke aʻusia hotau tuʻunga lelei tahá. Ko e taha ʻo e ngaahi meʻaʻofa maʻongoʻonga taha ʻa e ʻOtuá kiate kitautolú ko e fiefia ke toe feinga peé, he ʻoku ʻikai fie maʻu ke hoko ha taʻemalava ko e aofangatukú.”THOMAS S. MONSON,

“The Will Within,” Ensign, May 1987, 68.

Page 24: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2222

Tokoni ʻa e Taki e KulupúTokoniʻi ʻa e tokotaha kotoa ke nau tokanga ki he ngāué—kae ʻikai ko e leá pē.

FAKAHAAʻI ʻA E ANGATONÚ Fakakaukauʻi: ʻOkú ke pehē ko e hā ʻoku ʻofa ai ʻa e ʻEikí ʻiate kinautolu ʻoku

“angatonu honau lotó”? (Vakai, Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 124:15.)

Mamata: “Ko e hā ʻe Foaki ʻe ha Taha ke Fetongi ki Hono Laumālié?” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: ʻOku ʻuhinga ki he hā ke angatonu? Ko e hā ha fanga kiʻi founga ʻoku foaki ai ʻe he kakaí honau laumālié ke maʻu ʻa e ngaahi meʻa ʻi he moʻui ko ʻení?

Lau ʻa e: Ngaahi Tefito ʻo e Tui 1:13; Mōsaia 4:28; Siope 27:5 (ʻi he toʻo-mataʻú)

Akoako Fakahoko:

Fakamaaka pē ʻe koe ʻa koe ʻi he ngaahi meʻa ko ʻení.

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ʻa e ngaahi ngāue ko ʻení he lolotonga ʻo e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke faka-kakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako ke fakahaaʻi ʻa e angatonú ʻi he ʻaho kotoa pē.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí.□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko e tefitoʻi moʻoni

fakavaʻe kimuʻá.

Fokotuʻu ha mataʻi fika ʻi muʻa ʻi he meʻá takitaha ke fakahaaʻi e tuʻo lahi hoʻo fai ʻení. 1 = hala ʻatā, 2 = taimi ʻe niʻihi, 3 = tuʻo lahi, 4 = meimei ʻi he taimi kotoa pē, 5 = maʻu pē ___1. ʻOku ou tauhi ʻeku ngaahi palōmesí, ngaahi tukupaá, mo e ngaahi fuakavá kotoa. ___2. ʻOku ou lea moʻoni kakato ʻi he ngaahi meʻa ʻoku ou lea ʻakí pea ʻi he ngaahi

lekooti ʻoku ou tauhí. ___3. ʻOku ʻikai ke u fakalahi ke ngali lelei ange ʻa e ngaahi meʻá ʻi honau tuʻunga totonú. ___4. ʻOku ou fakafoki ʻa e meʻa kotoa pē ʻoku ou kolé pea ʻoku ʻikai ʻave ʻa e ngaahi

meʻa ʻoku ʻikai ʻaʻakú. ___5. ʻOku ou tauhi faivelenga kakato ki hoku malí ʻi heʻeku ngaahi leá mo e tōʻongá. ___6. ʻOku ʻikai ke u teitei kākā, ʻo aʻu ai pē ki he taimi ʻoku ou ʻiloʻi ai he ʻikai ke maʻu aú. ___7. Ko e taimi ʻoku ou ʻilo ai ha meʻa ʻoku ʻikai ʻaʻaku, ʻoku ou fakafoki ia ki he taha

ʻoku ʻaʻaná. ___8. ʻOku ou totongi fakafoki maʻu pē ʻa e paʻanga ʻoku ou kolé, kau ai ʻa e nō PTFT

mei he Siasí.

FAKAHAAʻI ʻA E ANGATONÚ

“ʻOku mau tui ʻoku totonu ke faitotonu.”NGAAHI TEFITO ʻO E TUI 1:13

“Pea ʻoku ou loto ke mou manatu, ʻilonga ia ʻiate kimoutolu ʻoku kole mei hono kaungā-ʻapí ʻoku totonu ke ne fakafoki ʻa e meʻa ʻokú ne kolé, ʻo fakatatau mo e alea naʻá ne faí, ka ʻikai, te ke fai anga-hala ai; pea mahalo te ke fakatupu foki ha fai angahala ai ʻa ho kaungāʻapí.”MŌSAIA 4:28

“Te u mate pē ka ʻe ʻikai te u tukuange ʻeku angatonú meiate au.”SIOPE 27:5

10

Page 25: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2323

KO E HĀ ʻE FOAKI ʻE HA TANGATA KE FETONGI ʻAKI HONO LAUMĀLIÉ?Kapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

ʻELETĀ LOPETI C. KEI: Naʻe fai ange ʻe he Fakamoʻuí ki Heʻene kau ākongá ʻa e fehuʻi ko ʻení: “Ko e hā ʻe foaki ʻe ha tangata ke fetongiʻaki hono laumālié?”

Ko ha fehuʻi ʻeni naʻe akoʻi mai heʻeku tamaí ke u fakakaukauʻi fakalelei ʻi he ngaahi taʻu lahi kuo hilí. ʻI heʻeku tupu haké, ne tuku mai heʻeku ongomātuʻá ha fanga kiʻi ngāue ʻi ʻapi pea totongi e ngāue ko iá. Naʻá ku faʻa ngāue ʻaki e paʻanga ko iá, ne laka siʻi hake pē he seniti ʻe 50 he uike, ke ʻalu ki he heleʻuhilá. Ko e taimi ko iá naʻe sēniti pē ʻe 25 ha taha taʻu 11. Naʻe toe heni haʻaku sēniti ʻe 25 ke fakatau ʻaki ha lole, he naʻe sēniti ʻe 5 ki he taha. Heleʻuhila mo e foʻi lole [ʻe nima]! He ʻikai lava ʻo toe lelei ange ai.

Naʻe lelei ʻa e meʻa kotoa kae tālunga e hoko hoku taʻu 12. Lolotonga ʻeku tuʻu laine ʻi ha efiafi ʻe taha, kuó u fakatoka-ngaʻi ko e totongi ʻo e tikite ki he taʻu 12 kuo seniti ʻe 35, ʻa ia ʻe siʻi ʻaki heni ha foʻi lole ʻe ua. ʻI he ʻikai ke u mateuteu ke fai e feilaulau ko ʻení, ne u kumi ʻuhinga ai, “ʻOkú ke ʻasi tatau pē ʻo hangē ko e uike kuo ʻosí.” Naʻá ku laka atu leva ʻo kole haʻaku tikite sēniti ʻe 25. Naʻe ʻikai toe fehuʻia ʻe he tokotaha tali totongí, pea ne u kumi leva ʻeku foʻi lole angamaheni ʻe nimá kae ʻikai ko e tolu pē.

ʻI heʻeku fiefia he meʻa ne u lavá, ne u fakavavevave kimui ange ai ki ʻapi ke tala ki heʻeku tangataʻeikí ʻa e meʻa lahi ne u lavaʻí. Naʻe ʻikai lea ia ʻi heʻeku faka-matala atu hono fakaikiikí. Pea ʻi heʻeku ʻosí, ne sio mai pē ia pea pehē mai, “Foha, te ke fakatau ho laumālié ʻaki ha sēniti ʻe nima?” Ne ongo ʻaupito ʻene leá ki hoku loto taʻu 12. Ko ha lēsoni ia kuo ʻikai toe ngalo ʻiate au.

(Robert C. Gay, “Ko e hā ʻe Foaki ʻe ha Tangata ke Fetongi ʻaki Hono Laumālié? Ensign pe Liahona, Nōvema 2012, 34.)

“ʻOku ʻuhinga ʻa e anga-tonú ke fakahoko maʻu pē ʻa e meʻa ʻoku totonu mo leleí, tatau ai pē pe ko e hā hono ngaahi nunuʻá. ʻOku ʻuhinga ia ke anga māʻoniʻoni ʻo kamata mei he takele ʻo hotau lotó, ʻo ʻikai ngata pē ʻi heʻetau ngaahi ngāué kae mahuʻinga tahá, ʻi heʻetau ngaahi fakakaukaú pea ʻi hotau lotó. . . . Ko e kiʻi loí, kiʻi kākaá, pe kiʻi talanoa taʻetotonu ke tau ngali leleí ʻoku ʻikai tali ia ʻe he ʻEikí. . . . Ko e pale taupotu taha ʻo e angatonú ko e hoko ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ko e takaua maʻu peé, . . . [ʻa ia te ne] tataki ki-tautolu ʻi he meʻa kotoa ʻoku tau faí.”JOSEPH B. WIRTHLIN,

“Personal Integrity,” Ensign, May 1990, 30–33

Page 26: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2424

FEKUMI KI HE ʻILÓ MO E AKÓ Fakalaulauloto: Kuo pehē ʻe he kau palōfitá ko e akó ko e kī ia ki he faingamālié.

Ko e hā ha fakamoʻoni kuó ke sio ai ʻoku moʻoni ʻeni?

Mamata: “The Glory of God Is Intelligence” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā ̒ oku tui ai ̒ a ̒ Alekisānita ̒ oku mahuʻinga ̒ a e ako ̒ i he moʻuí kotoá? Ko e hā ʻa e ongo ʻa 'Emalata fekauʻaki mo e akó pea mo e ako mālohí? Naʻe tokoni fēfē ʻa e nō PTFT ki ai? Ko ha ʻuhinga lelei nai ʻeni ke moʻua ai?

Lau: Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 88:118- - 19; Tohi Tuʻutuʻuni Fika 2,6.1.1 (ʻi he toʻomataʻú).

Akoako Fakahoko:

ʻE lava ke hokohoko atu e akó ʻi he kotoa ʻo ʻetau moʻuí. Hiki ʻi he puha ʻi laló, ha faʻahinga meʻa naʻá ke ako kimuí ni mei he ngaahi maʻuʻanga tokoni fakaako ko ʻení.

Aleaʻi: ʻE lava fēfē ke ke kei hoko atu ʻo ako mo tupulaki fakaʻaho?

NGAAHI MAʻUʻANGA TOKONI ʻO E AKÓ

KO HA MEʻA NAʻÁ KU AKO KIMUÍ NI MEI HE NGAAHI MAʻUʻANGA TOKONI KO ʻENÍ

Kakai ʻoku mau feohí, hoku kau takí

Ngaahi aʻusia ʻo e moʻuí

Ngaahi tohí mo e mītiá

Loki akó/kau faiakó

Ngaahi folofolá, temipalé, Laumālie Māʻoniʻoní

“Mou fekumi faivelenga pea feakoʻiʻaki ʻiate ki-moutolu ʻa e ngaahi lea ʻo e potó; ʻio, mou fe-kumi mei he ngaahi tohi lelei tahá ʻa e ngaahi lea ʻo e potó; mou fekumi ki he ʻiló, ʻio, ʻi he ako pea ʻi he tui foki. . . . Fokotuʻu ha fale . . . ʻo e ako.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 88:118- - 19

“ʻOku totonu ke faka-lakalaka ”[ʻa e kāinga-lotu ʻo e Siasí] ʻi he tuʻunga ʻo ʻenau malava ke laukonga, faitohi, mo fakahoko ʻa e fanga kiʻi fika maʻamaʻá. ʻOku totonu ke nau ako ki he lahi taha te nau lavá, ʻo kau ai ʻa e ako fakaʻeketēmiká pe faka-tekinikalé ʻi he ngaahi feituʻu ʻoku lava aí.”TOHI TUʻUTUʻUNI FIKA 2, 6.1.1

FEKUMI KI HE ʻILÓ MO E AKÓ11

Page 27: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2525

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Kumi ha ngaahi faingamālie ke ako, pea hiki ʻa e meʻa ʻokú ke akó.

□ Akoʻi ho fāmilí fekauʻaki mo e ngaahi maʻuʻanga tokoni kehekehe ʻo e ako ʻi he moʻuí kotoa. Fakakaukauʻi ha ngaahi founga ʻe lava ai ho fāmilí ʻo ako—ʻo tatau pē ʻa e kakai lalahí mo e fānaú.

□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko ʻo e ngaahi tefitoʻi moʻoni fakavaʻe kimuʻá.

KO E NĀUNAU ʻO E ʻOTUÁ KO E POTOKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea vahe ʻa e ngaahi kongá pea mou lau ʻa e fakamatala ʻení.

TAHA FAKAMATALÁ: Ko ʻAlekisānitá ko ha tangata mei Pelū ʻoku līʻoa ʻene moʻuí ke ako mo faiako. Naʻá ne vahevahe ʻa e meʻa ko ʻení:

ALEKISĀNITA: ʻI heʻeku kei siʻí, naʻe akoʻi kimautolu heʻeku tamaí ke ako pea mo fakamahuʻingaʻi ʻa e akó.

ʻOku ʻi ai ha meʻa ʻe ua te tau lava ʻo fai ke fakalakalaka mo tuʻumālie ʻi he moʻui ko ʻení. ʻUluakí, faivelenga pea kātaki ki he ngataʻangá. Uá, ako pea mo ʻilo.

Kuó u ʻilo ʻi heʻeku moʻuí ko e akó ko e tefitoʻi founga fakatuʻasino ia ʻoku tau fakahoko ai ʻetau ngaahi taumuʻa he moʻuí.

Naʻá ku ʻalu ʻo ngāue fakafaifekau mo ha ʻilo siʻisiʻi ki he ongoongoleleí ka ʻi ai ha holi lahi ke fai ʻa e ngaahi meʻa totonú pea mo ako.

Naʻe ʻikai ke u ʻi he loki akó, ka ʻoku ou tui ko ʻeku ngāue fakafaifekaú ko e taimi ako lelei taha ia ʻi heʻeku moʻuí.

Naʻá ku maʻu ha ngaahi faingamālie ke ako ʻi ha potu pē ʻoku ou ʻi ai: ʻI hoku ʻapí, ngāué, lotú, ʻunivēsití, pea naʻa mo e ʻi he pasí. ʻOku ou feinga maʻu pē ke ako.

Ko e temipalé ʻa e feituʻu mahuʻinga taha ʻi heʻeku moʻuí pea mo e akoʻanga lelei taha

ʻi he māmaní.

TAHA FAKAMATALÁ: Ko ʻEmalatá ko ha taha ului ki he Siasí mei ʻAfilika Tonga, naʻá ne fakatokangaʻi ʻene fakaʻānauá ʻi ha nō he Paʻanga Tokoni Fakaako Tuʻu Maʻú. Naʻá ne vahevahe ʻene fakamoʻoní ʻo pehē:

ʻEMALATA: ʻOku ou pehē ne ʻikai ko au ne ʻuhinga ai ʻeku hoko ko e taha ako tuʻu-kimuʻá; ʻoku ou moʻua ai ki he Saisí! Naʻá ku ʻilo ʻe ʻave au heʻeku kau ki he Siasí ki ha māmani fakalaumālie maʻongoʻonga ange, ka naʻe ʻikai haʻaku ʻamanaki te ne fakaava ʻa e ngaahi matapā fakaʻeketē-miká kiate au. . . .

Naʻe fakaʻaaki au ʻe heʻeku ako ʻa e ongo-ongoleleí. Naʻá ne ʻai ke u fakatokangaʻi

ʻoku ou pule ki hoku ikuʻangá. . . . Neongo pe ko e hā hotau ngaahi tūkunga lolotongá pea mo e ongo ʻoku tau maʻú, ʻoku ʻikai haʻaku veiveiua ʻoku maʻu heʻeku Tamai Hēvaní ha palani lelei maʻatautolu.

“ʻOku ʻi ai hotau fatongia pea mo ha tukupā ke tau kau atu ki he māmani ʻo e pisinisí, saienisí, puleʻangá, meʻa fakafaitoʻó, akó, pea ʻi he ngaahi ngāue mahu-ʻinga kehe mo langaki moʻui kotoa pē. ʻOku ʻi ai hotau tufakanga ke akoʻi hotau nimá mo e ʻatamaí ke fakalaka-laka ʻi he ngāue ʻo e māmaní ke tāpuakiʻi ʻa e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá.”GORDON B. HINCKLEY,

“A City upon a Hill,” Ensign, July 1990, 5

Page 28: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2626

TOKANGA KI HE NGĀUÉ, MAʻU ʻA E NGAAHI OUAÚ Fakalaulauloto: Ko e hā ʻokú ne taʻofi kitautolu mei he fai ʻo e ngaahi meʻa ʻoku

mahuʻinga tahá?

Mamata: “Doing What Matters Most” (ʻIkai ha foʻi vitiō? Lau ʻa e peesi hono hokó.)

Aleaʻi: Ko e hā ha ngaahi meʻa taʻe- mahuʻinga ʻoku fai ʻe he kakaí ke maumauʻi honau taimí? Naʻe fekau ʻe he ʻEikí ʻa Siosefa Sāmita ke langa ha ngaahi temipale neongo ʻa e mātuʻaki masiva ʻa e kāingalotu ʻo e Siasí. Ko e hā hono ʻuhingá?

Lau ʻa e: Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 84:20; 136:4; 1 Nīfai 18:2- - 3 (ʻi he toʻomataʻú)

Lau ʻa e: “Ko e Lao ʻo Hono Tokangaʻi ʻo e Kelekelé” (ʻi he peesi hokó)

Aleaʻi: Ko e hā naʻe fakahā ʻe he ʻEikí kia ʻEletā Uitisou ʻi he loto temipalé? Ko e hā naʻe fakahā ʻe he ʻEikí kia Nīfai ʻi he moʻungá?Ko e hā ʻoku mahuʻinga lahi ai ke tau moʻui taau mo e temipalé, ʻi heʻetau feinga ke moʻui fakafalala pē kiate kitautolú?Lau mo ha hoa ʻa e potu folofola ʻi laló. Ko e hā ʻene ʻuhinga kiate koe ʻa e teuteuʻi kitautolu ʻi he lotu he temipalé ke maʻu ʻa e meʻa ʻaonga kotoa pē ʻi heʻetau moʻuí? Talanoa ki he mahu-ʻinga ʻo e meʻá ni ki hoʻo moʻuí pea mo hoʻo taumuʻa ke moʻui fakafalala pē kiate koé.

Tukupā: Tukupā ke fakahoko ̒ a e ngaahi ngāue ko ̒ ení he lolotonga ̒ o e uiké. Fakaʻilongaʻi ʻa e fanga kiʻi puhá ʻi he taimi kuó ke fakakakato ai e ngāué takitaha:

□ Akoako ke ke moʻui taau mo e temipalé ʻi he ʻaho kotoa pē.□ Akoʻi ʻa e tefitoʻi moʻoni ko ʻení ki ho fāmilí. Akoʻi ange

ʻa e founga ʻe tokoniʻi ai kinautolu ʻe he ʻalu ki he temi-palé ke nau lavameʻa fakalaumālie mo fakatuʻasino, pea aleaʻi mo kinautolu ʻa e meʻa kuo pau ke mou fai ke maʻu ai ʻa e mālohi ʻo e ʻEikí ʻa ia ʻoku maʻu ʻi he ngaahi ouau ʻo e temipalé.

□ Hokohoko atu hono akoako fakahoko ʻo e tefitoʻi moʻoni fakavaʻe kimuʻá.

“Pea taumaiā ke ke finangalo, ʻe Tamai Māʻoniʻoni, ko kinautolu kotoa pē ʻe lotu ʻi he fale ko ʻení pea . . . teuteuʻi ʻa kinautolu ke maʻu ʻa e ngaahi meʻa ʻaonga kotoa pē.”

Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 109:14–15

“ʻOku fakahā ʻi hono ngaahi ouaú ʻa e mālohi ʻo e anga faka- ̒Otuá.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 84:20

“Pea ʻe hoko ʻeni ko ʻetau fuakava—te tau ʻaʻeva ʻi he ngaahi tuʻutuʻuni kotoa pē ʻa e ʻEikí.”TOKĀTELINE MO E NGAAHI FUAKAVA 136:4

“Naʻá ku ngaohi [ʻa e vaká] ʻo fakatatau ki he founga kuo fakahā kiate au ʻe he ʻEikí; ko ia, naʻe ʻikai fakatatau ia mo e founga ʻa e tangatá. Pea ko au Nīfai, naʻá ku ʻalu tuʻo lahi ki he moʻungá, peá u lotu tuʻo lahi ki he ʻEikí; ko ia, naʻe fakahā mai ʻe he ʻEikí kiate au ʻa e ngaahi meʻa lalahi.”1 NĪFAI 18:2–3

TOKANGA KI HE NGĀUÉ, MAʻU ʻA E NGAAHI OUAÚ12

Page 29: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2727

FAKAHOKO ʻA E MEʻA ʻOKU MAHUʻINGA TAHÁKapau ʻoku ʻikai ke mou lava ʻo mamata ʻi he foʻi vitioó, pea lau ʻa e fakamatala ko ʻení.

TOKOTAHA FAKAMATALÁ: Naʻe tō ha vakapuna ʻi Folōlita ʻi ha pō fakapoʻuli ʻi Tīsema. Naʻe mate ai ha kakai ʻe toko 100 tupu. Naʻe maile pē ʻe 20 mei he feituʻu naʻa nau mei hao aí.

PALESITENI ʻUKITOFA: Hili e fakatuʻu-tāmakí, naʻe feinga ʻa e kau fakatotoló ke

ʻilo hono tupuʻangá. Naʻe ʻalu hifo lelei pē ʻa e nāunau ki he tūʻutá. Naʻe fakaʻofoʻofa ʻaupito pē ʻa e tafaʻaki fakamīsini ia ʻo e vaká. Naʻe ngāue lelei ʻa e meʻa kotoa pē—tuku kehe pē ha meʻa ʻe taha: ko ha foʻi

ʻuhila ʻe taha naʻe pā. Naʻe hanga ʻe he kiʻi foʻi ʻuhila ko iá—ʻa ia ʻoku sēniti nai ʻe 20 hono mahuʻingá—ʻo kamataʻi ha ngaahi meʻa lalahi ne iku ke mole fakamamahi ai ha moʻui ʻa ha kakai ʻe toko 100 tupu.

ʻOku mahino, ʻoku ʻikai ko e foʻi ʻuhilá naʻá ne fakatupu ʻa e fakatuʻutāmakí; naʻe hoko ia he naʻe tukutaha e tokanga ʻa e kau ngāué ia ʻi ha meʻa naʻe ʻikai fuʻu mahuʻinga he taimi ko iá, kae ngalo ʻiate kinautolu ʻa e meʻa mahuʻinga tahá.

ʻOku ʻikai ko e kau pailaté pē ʻoku nau faʻa fakahehema ke tukutaha ʻenau tokangá ʻi he ngaahi meʻa ʻoku ʻikai mahuʻingá. ʻOku tau ʻi ha tuʻunga fakatuʻutāmaki kotoa pē. . . . ʻOku tukutaha nai [hoʻo fakakaukaú mo e lotó] ʻi he ngaahi meʻa muna mo laulau-noá, pe ko e ngaahi meʻa mahuʻinga tahá?

(Dieter F. Uchtdorf, “ʻOku Tau Fai ha Ngāue Lahi pea ʻOku ʻIkai Ke Tau Faʻa

ʻAlu Hifo,” Ensign mo e Liahona, Mē 2009, 59- - 60.

THE LAW OF SOIL MANAGEMENT [KO E TEFITOʻI MOʻONI HONO TOKANGAʻI ʻO E KELEKELÉ]ʻELETĀ UITISOU: Naʻa mau fakatahataha ʻi ha ngaahi taʻu, mo ʻeku kau ngāué ʻi he malumalu ʻo ha tokoni fakapaʻanga mei he puleʻangá, ha fakamatala ʻi he malaʻe ʻo e hauhau ʻo e kelekelé; ka naʻe ʻikai ke u lava

ʻo maʻu ha fakamatala fakalūkufua ʻiate kimautolu. Naʻe faifai peá u foʻi.

Naʻá ku ʻalu mo hoku uaifí ki he temipalé ʻi he ʻaho ko iá ke fakangaloki ʻa e meʻa naʻe

ʻikai lavá. Ne maʻu ʻi he loki ʻenitaumeni

hono tolú, ʻa e foungá, ne ʻikai fai ki ai ha ʻamanaki, ʻa ia kuo ʻosi fuoloa hono pākí. . . .

Ko e meʻafoaki ia ʻoku maʻu ʻe kinautolu ʻoku hū ʻi he founga totonu ki he temipalé, he ko ha potu ia ʻoku ʻamanaki ʻe fai mai ai e ngaahi fakahaá. ʻOku ou fakahoko atu ʻeku fakamoʻoni fakafoʻituituí ʻoku moʻoni ʻeni.

(ʻI he Alan K. Parrish, Modern Temple Worship, 156- - 57)

“ʻE tāpuakiʻi kitautolu ʻe he ʻEikí ʻi heʻetau fakahoko ʻa e ngāue ʻo e ouau toputapu ʻo e ngaahi temipalé. ʻE ʻikai fakangatangata e ngaahi tāpuakí ki he ngāue fakatemipalé. ʻE tāpuakiʻi kitautolu ʻi heʻetau ngaahi ngāué kotoa. Te tau lava ai ke maʻu e tokanga ʻa e ʻEikí ki heʻetau ngaahi ngāue fakalaumālié mo faka-tuʻasinó fakatouʻosi.BOYD K. PACKER, The Holy Temple (1980), 182

Page 30: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Week 3Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

2828

LAKA ATU ʻO TOKONI Fakakaukau-

loto: Fakatatau ki he ngaahi potufolofola mo e kupuʻi lea ʻi toʻomataʻú,

ʻoku founga fēfē hano hanga ʻe heʻetau foaki ʻetau moʻuí ke tokoniʻi ʻa e niʻihi kehé ʻo fakahaofi kitautolu?

Lau ʻa e: Kuó ke fakakakato ̒ eni ̒ a eKo Hoku Fakavaʻé, ̒ oku mau fakaafeʻi koe ke ke toe fakakaukauʻi ʻa e faleʻi ʻi he tefitoʻi moʻoni 7. Naʻe pehē ʻe Palesiteni ʻUkitofa:

Aleaʻi: ʻE lava fēfē ʻe he tokoni ki he niʻihi kehé ʻo fakaava e “ngaahi matapā ʻo e langí” ʻi hoʻo moʻuí?

Akoako Fakahoko:

Faʻufaʻu ha palani mo hoʻomou kulupú pe fāmilí ke fai ha taha ʻo e ngaahi meʻa ko ʻení: 1. Fakahoko ha ngāue tokoni ʻi homou koló. Te mou ala tokoniʻi

ʻa e kau mahaki ʻi ha falemahaki, ʻave ha meʻakai ki ha fale ʻo e fānau paeá, pe fili ha ʻekitivitī kehe.

2. ʻAʻahi ki he senitā hisitōlia fakafā-mili ofi taha ʻo e Siasí mo ho fāmilí. Teuteuʻi hoʻomou hisitōlia fakafāmilí ʻo fakaʻaongaʻi ʻa e kiʻi tohi Ko Hoku Fāmilí: Ko e Ngaahi Talanoa ʻOkú ne Fakatahaʻi Kimautolú. Hili ia pea mou ō ki he temipalé ʻo fakahoko ʻa e ngaahi ouau toputapú maʻá e kau mēmipa ʻo e fāmilí kuo nau ʻosi pekiá.

3. Ngāue taʻetotongi ʻi ha senitā ki he moʻui fakafalala pē kiate kitá pe hoko ko ha taki ʻi ha kulupu. Taki fakatāu-taha ha taha ʻi hono hala ki he moʻui fakafalala pē kiate iá.

ʻOku hanga ʻe he ngaahi ngāue taʻe- siokitá mo e fakatapuí ʻo faka-foʻou hotau laumālié, toʻo atu e malamalaʻi ʻakaú mei hotau mata fakalaumālié, pea mo fakaava mai e ngaahi matapā ʻo e langí. ʻI heʻetau hoko ko ia ko e tali ki he lotu ʻa ha tahá, ʻoku tau faʻa maʻu foki ai e tali ki he lotu ʻatautolú.”

Dieter F. Uchtdorf, “Ko e Tatali ʻi he Hala ki Tāmasikusí,” Ensign pe Liahona, Mē 2011, 76.

ʻEKITIVITĪ FAKAʻOSÍ

“He ko ia ʻe kalofaki ʻene moʻuí, ʻe mole ia: pea ko ia ʻe mole ʻene moʻuí koeʻuhí ko aú, te ne maʻu ia.”MĀTIU 16:25

“ʻO ka mou ka ʻi he tauhi ʻo homou kāingá, ʻoku mou ʻi he tauhi pē ʻo homou ʻOtuá.”MŌSAIA 2:17

“Ko e taumuʻa ʻo e moʻui fakapotopoto fakatuʻa-sino mo fakalaumālié, ke tau tuʻu ʻi ha tuʻunga māʻolunga ange ke tau lava ke tokoni ki he niʻihi kehe [ʻoku fie maʻu tokoní].”ROBERT D. HALES,

“ʻIloʻi Kitautolu: Ko e Sākalamēnití, Temipalé mo e Feilaulau ʻi he Tokoní,” Ensign pe Liahona, Mē 2012, 36

Ko Hoku FāmilíNgaahi Talanoa ‘Okú ne

Fakatahataha‘i Kimautolú

“ʻOku tautefito ʻemau fakalotolahí ki he toʻu tupú mo e kau tāutaha kei talavoú

ke nau fakaʻaongaʻi ʻenau ngaahi hingoa fakafāmili pē ʻanautolú pe ko e hingoa ʻa e ngaahi kui ʻa e kāingalotu honau uōtí pe siteikí. ʻOku totonu ke fakapapauʻi ʻe he kau taki lakanga fakataulaʻeikí ʻoku

ako e niʻihi kei talavoú ni mo honau fāmilí ʻa e tokāteline ko hono liliu [honau lotó ki heʻenau] ngaahi tamaí kae pehē ki he ngaahi tāpuaki ʻo e ʻalu ki he temipalé.”

Tohi ʻa e Kau Palesitenisī ʻUluakí, 8 ʻOkatopa 2012

10974_900_Cover.indd 1-2 11/14/13 2:22 PM

Laka Atu ʻo Tokoni

Page 31: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e Tōʻonga Moʻuí

TOHI FAKAMOʻONI ʻO ʻENE KAKATÓ

Naʻá ku kau ʻi ha kulupu moʻui fakafalala pē kiate kita naʻe ʻomi ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní pea naʻa mau fakahoko ʻa e ngaahi fie maʻu naʻe ʻaonga ke fakakakato ʻa e ngaahi meʻa ko ʻení:

Naʻá ku kau atu ki ha fakataha nai ʻe 10 ʻo e ngaahi fakataha ʻe 12.

Naʻá ku fakaʻaongaʻi ʻa e ngaahi tefitoʻi moʻoni kotoa ʻe 12 mo akoʻi ia ki hoku fāmilí.

Naʻá ku fakahoko ʻa e ʻekitivitī fakaʻosí.

Kuó u ʻosi akoako fakahoko pea mo fokotuʻu ha fakavaʻe ʻo ha ngaahi pōtoʻi ngāue, tefitoʻi moʻoni, mo e ngaahi ʻulungaanga ʻo e moʻui fakafalala pē kiate kitá. Te u hokohoko atu hono fakaʻaongaʻi e ngaahi meʻá ni ʻi heʻeku moʻuí kotoa.

Hingoa ʻo e tokotaha ʻoku kaú  Fakamoʻoni hingoa ʻa e tokotaha ʻoku kaú  ʻAhó

ʻOku ou fakamoʻoniʻi heni kuo fakakakato ʻe he tokotaha ko ʻeni naʻe kaú ʻa e ngaahi fie maʻu kuo hiki atu ʻi ʻolungá

Hingoa ʻo e taki e kulupú  Fakamoʻoni hingoa ʻa e Taki e kulupú  ʻAhó

Fakatokangaʻi ange: ʻE toki ma'u atu ha tohi fakamo'oni 'i ha 'aho kimui ange 'e he komiti fakasiteiki pe fakavahefonua 'o e fakafalala pē kiate kita.

“Ko ia, ko e hā ʻa e anga ʻoku taau mo kimoutolú? Ko e moʻoni, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ke mou hangē pē ko aú.”3 NĪFAI 27:27

TE KE HOKO ATU ʻI HO HALA KI HE MOʻUI FAKAFALALA PĒ KIATE KITÁ?

Page 32: Ko Hoku Fakavaʻé: Ngaahi Tefitoʻi Moʻoní, Taukeí, mo e ... · Ka naʻe puke ia ʻe Sīsū ʻi hono nimá, ʻo fokotuʻu ia; peá ne tuʻuhake.” Maʻake 9:23, 26--27 (Vakai

NGĀUE fakaʻaho pea haʻisia

ki hoʻo ngāué.