Magnoliaceae - cholanovitLiriodendron tulipifera letorosty: leskle hnd a edav, asto ojnn, pod pupeny kroukovan pupeny: krtce stopkat, smkl kachn zobk, 2 velk tmavohnd upiny

Platanaceae - platanovitPlatanus hispanica letorosty: hnd pit, podkovovit listov jizva obklopuje celou bzi pupenu pupeny: kompletn ponoeny v dut bzi apku, kryt 1 upinou

Ulmaceae - jilmovit pupeny vejit (kuelovit), piat (zaokrouhlen), ikmo odstl, vt poet upin, upiny dvouad stdav Ulmus minor letorosty: tenk, lys, star mohou mt korkov lity, lutohnd pupeny: 3-5mm, zk, tmavohnd, jemn blav chlupat Ulmus glabra letorosty: siln, ttinat, ervenohnd pupeny: 5-8mm, irok, tup, tmavohnd, rezav leskl chlupy Ulmus laevis letorosty: tenk, leskl, svtle hndozelenav pupeny: 5-8mm, zk, lys, piat, svtlehnd, upiny dvoubarevn

Fagaceae - bukovitFagus sylvatica letorosty: tenk, zprohban, dvouad stdav, plstnat (olysaj) pupeny: 10-25mm, vetenovit, rovn, postrann velmi odstvajc Castanea: pupeny vejcovit, vcead stdav, 2 pupenov upiny Castanea sativa letorosty: silnj, ervenohnd, lys, mlad hranat, etn npadn lenticely pupeny: 10(15)mm, jednotliv, lys, leskl, koncov nejvt Quercus: pupeny vejcovit, vcead stdav, pupenov upiny v 5 adch, na konci vtviky nkolik nahlouench pupen Quercus robur letorosty: siln, leskl, tup hranat, velk listov jizvy (del ne ir) pupeny: 5-7mm, obl, iroce vejit, upiny svtlehnd, kraje brvit, V vt Quercus petrea letorosty: siln, tup hranat, rzn velk pupeny pupeny: 8-10mm, piatj, thlej, upiny matn lutohnd, okraje brvit Quercus pubescens letorosty: plstnat, tenk pupeny: 3-5mm, plstnat i tmav chlupat

Quercus cerris letorosty: pit, star lys, siln, hranat pupeny: drobn, s rkovitmi palisty Quercus rubra letorosty: ebernat, leskl, star ed ojnn pupeny: 4-8mm, piat, hndoerven, leskl, vrchol chlupat

Betulaceae - bzovit Betula: pupeny vejit kuelovit, min. 3 viditeln upiny, vtviky tenk Betula pendula letorosty: tenk, hndav, (pevisl), lys, voskov bradavit pupeny: 4-5mm, zapiatl, leskl, lepkav, ponkud odstvajc Betula pubescens letorosty: edohnd nebo hnd, (nepevisl), pit pupeny: 4-7mm, lys, mrn lepkav, pisedl Alnus: obvejit pupeny stopkat, 2 upiny, letorosty ed i naloutle pit Alnus glutinosa letorosty: lys, lepkav, na vrcholu blav ojnn pupeny: hndofialov, lys, lepkav Alnus incana letorosty: pit (olysvaj), nelepkav pupeny: plsnat, nelepkav Duschekia: pupeny pisedl, piat, 3-6 nestejnch upin Duschekia alnobetula letorosty: chlupat, olysvajc, mlad vtve mohou bt zplotl pupeny: pisedl, kuelovit, oste piat, slab lepkav (podobn bze!)

Carpinaceae - habrovitCarpinus betulus letorosty: tenk, leskl, zprohban, dvouad stdav pupeny: 10mm, pitiskl, prothle kuelovit, piat, erveno nebo svtlehnd, nejsilnj uprosted

Corylaceae - lskovit pupeny vejit a kulovit, tup, dvouad stdav, odstvaj od vtviky, doln upiny mal Corylus avellana letorosty: hladk, tmav (zelen nebo hndav), konce hust laznat chlupat (pozdji olysvaj) pupeny: leskl, lys, zelen a hnd, okraje upin brvit Corylus colurna letorosty: lutoed, zkorkovatl ebra (rozpukan kra), lys pupeny: viz C. avellana

Juglandaceae - oekovit pupeny kryt upinami, postrann na vyniklch listovch poltcch, velk listov jizvy, stopy ve tech skupinch, de pn pehrdkovan Juglans nigra de ; letorosty: 5mm, edav chlupat (olysvaj) pupeny: 5-6mm (thlej ne J. regia), edav, hust chlupat Juglans cinerea de ; letorosty: siln, ervenohnd, hust laznat chlupat pupeny: 12-18mm, ohnut, laznat plstnat, lut popelav Juglans regia de ; letorosty: 8-10mm, lys, leskl, svtle hnd i olivov zelen pupeny: 6-10mm, kulovit, edavnaervenal, V ern, ed plstnat

Salicaceae - vrbovit Salix: pupeny s 1 (zdka 2) kpovitou upinou, koncov pupen bon Salix alba letorosty: tenk, dlouh, nelmav, konce hust hedvbn chlupat (pitiskle) pupeny: 3-6mm, vejit, smkl, pitiskl, chlupat Salix fragilis letorosty: v uzlinch kehk, lmav, lys, ponkud hranat, leskl pupeny: 4-7mm, lys, st upiny asto zasych a ern, pitiskl Salix caprea letorosty: lys (konce chlupat), siln, leskl, naervenal a hnd pupeny: 3-4mm, mohutnj, iroce vejit, lys, pitiskl Populus: koncov pupen vrcholov, nkolik stechovit uspod. upin Bl topoly: pupeny nelepkav nebo slab lepkav Pupulus alba letorosty: obl, thl, edozelen, bloed plstnat (olysvaj) pupeny: 5-10(15)mm, vejit kuelovit, plstnat (olysvaj), nelepkav Pupulus tremula letorosty: obl, lys, hnd, leskl pupeny: 6-7(10)mm, kuelovit, zapiatl, lys, slab lepkav Pupulus x canescens letorosty: obl, mrn ed plstnat (olysvaj), leskle tmavohnd pupeny: men, ten a piatj, mrn ed plstnat ern topoly: pupeny lys, lepkav Pupulus nigra letorosty: obl, slab hranat - bez lit, lut (star hnd), lys, lepkav, leskl pupeny: 10-15mm, lys, lepkav, oste piat, 4-5 upin, odstvajc Pupulus x canadensis letorosty: mrn hranat, naznaen korkov lity, lys nebo mrn chlupat pupeny: viz P. nigra

Balzmov topoly: pupeny velk, siln lepkav, npadn balzmov vn Pupulus trichokarpa

Tiliaceae - lpovit letorosty ervenohnd nebo fialov; pupeny vejcovit, ervenohnd, tup, 2 upiny, V stejn velk jako P Tylia cordata letorosty: tenk, lys, zespodu zelen pupeny: 4-8mm, leskl, upiny rzn: vnj upina (od vtvky) je del ne pupenu Tylia platyphyllos letorosty: silnj, jem pit (lys), leskl pupeny: 4-10mm, upiny rzn: vnj upina (ebernat) je krat ne pupenu Tylia tomentosa letorosty: tenk, plstnat (olysaj), neleskl, svtlej pupeny: 3-4mm, matn ed plstnat, upiny stejn

Amygdalaceae - mandloovit Prunus: mal pupeny kryty nkolika upinami, postrann pupeny odstvajc Prunus spinosa letorosty: trnit (kolce), mrn hranat, jemn edav plstnat (olysaj), leskl pupeny: 1-2mm, kulovit, hndoerven, upiny dce chlupat, brvit okraje Prunus domestika letorosty: bez trn, chlupat (olysaj), tmavohnd, vyklenut listov poltky pupeny: 4-5mm, krtce kuelovit, piat, tmavohnd Cerasus: kvtn pupeny vejcovit, listov pupeny men, kuelovit, piat Cerasus avium letorosty: siln, ervenohnd i popelav ed, lys, leskl pupeny: 6-8mm, ervenohnd, s mnoha lysmi lepkavmi upinami Padellus: mlad vtviky i devo von po rozemnut kumarnem Padellus mahaleb letorosty: tenk (asto pevisl), obl, lutav ed, lys a plstnat, lepkav pupeny: 3mm, krtce kuelovit, lys, na vrcholu lehce pit, odstvajc Padus: vtviky ervenohnd, po rozemnut vrazn vn; pupeny oste zapiatl, leskl, ervenohnd, V nejvt Padus avium letorosty: tenk, jemn pit, leskl (star silnj, lys), velk hnd lenticely pupeny: 5-13mm, vetenovit Padus serotina letorosty: tenk, hust chlupat (olysaj), etn drobn lenticely v pruzch pupeny: 2-5mm, vejit

Malaceae - jabloovit pupeny s etnmi upinami Pyrus: letorosty lys, leskl, kolce; pupeny lys, kuelovit, piat, okraje upin brvit Pyrus pyraster Malus: letorosty ervenohnd,zaoblen hranat, konce blav plstnat, star lys, leskl, nkdy kolce; vejit pupeny 3-4mm, tup, obvykle plstnat Malus sylvestris Sorbus: vtvky vdy beztrnn, pupeny pisedl, vejit i vejit kuelovit, nkolik upin, V vt (asto pes 10mm), star vtviky lys, leskl Sorbus aucuparia letorosty: dce plstnat (olysaj), ervenohnd i stbroed, star ernoed pupeny: ernofialov, ble hedvbn chlupat, nelepkav Sorbus torminalis letorosty: mrn hranat, krtce roztrouen vlnat, hndav; star edohnd pupeny: leskl, lys, nelepkav, mrn odstvaj, okaje upin hnd Sorbus aria letorosty: ble plstnat, obl, star ervenohnd pupeny: velk, nelepkav, svtle hnd okraje ble vlnat brvit (msty plstnat) Sorbus domestica letorosty: msty vlnat chlupat, olivohnd, svtle hnd podln lenticely pupeny: lutozelen, lys, siln lepkav, kraje upin hnd, vt koncov pupen Crataegus: letorosty lys, zelen i ervenohnd, trny 5-20mm (na 1-letch chyb), kolce (mohou chybt), kulovit pupeny (2-4mm), pisedl, erven, lys Crataegus

Rosaceae - rovitRosa canina ostny: siln hkovit zahnut Rosa rugosa ostny: velmi poetn, pm (zdka zahnut)

Caesalpiniaceae - sapanovit velk trny (20-100mm), tenk siln zprohban letorosty v uzlinch ztlustl Gleditsia triacanthos

Papilionaceae - motlokvtSophora japonica letorosty: mechov zelen, leskl, lys, podln rhovan, svtlehnd lenticely pupeny: skryt apkem, obklopen listovou jizvou, npadn listov poltky

Robinia pseudoaccacia letorosty: trny (10-40mm), tek, 5-hrann, zprohban pupeny: nezeteln (skryt) mezi 2 trny

Simaroubaceae - simarubovitAilanthus altissima letorosty: siln, lys nebo pit, velk de bl a edav pupeny: max 4mm, polokulovit se 2 upinami, rezav hedvbit chlupat, vrcholov pupen chyb!

Rutaceae - routovit letorosty svtlehnd, asto tmav pn pruhovan, lko svtiv lut; mal nah pupeny, zrzav chlupat, ukryt v bzi apku, obklopen listovou jizvou Phellodendron amurense

Staphyleaceae - klokoovit letorosty npadn siln, zelen (lutohnd), de velk; pupeny zapiatle vejcovit, lys, zelen (nafialovl), jedna upina, V nejvt, zdnliv provit Staphylea pynnata

Aceraceae - javorovit Acer: pupeny vstcn, vejcovit (A. tatar. kuelov.), kimostojn, pisedl, 6-8 pr upin, okraje upin brvit (vtinou ble), postrann pupeny men Acer pseudoplatanus letorosty: siln, lutozelen a ed (hnd), lys pupeny: 7-15mm, piat, zelen, upiny ervenohnd lem; P odstvajc Acer platanoides letorosty: siln, ervenohnd, leskl pupeny: 7-10mm, ervenohnd; P pitiskl Acer campestre letorosty: tenk, lutohnd, krtce pit (olysvaj), star nkdy korkov lity pupeny: 2-5mm, hnd, upiny ed plstnat; P pitiskl Acer tataricom letorosty: tenk, hnd i ervenohnd, nezeteln ebernat pupeny: 2-4mm, upiny tmav; P pitiskl Negundo: pupeny vstcn, kimostojn, krtce stopkat, vejcovit, piat Negundo aceroides letorosty: siln, hladk, lys, leskl pupeny: 3-8mm, ed, 1 (2) pr upin, hedvbn leskl chlupy; P pitiskl

Hippocastanaceae - jrovcovitAesculus hippocastanum letorosty: tlust, plstnat (olysvaj), etn krouky, velk ttovit listov jizvy pupeny: V 25mm, siln lepkav, vejcovit, ervenohnd, mnoho upin

Cornaceae - dnovitCornus mas letorosty: slab tyhrann, pm, tenk, olivov zelen, lutav (ervenohnd) pupeny: chlupat, odstvajc, dvoj: K kulovit, lutav, stopkat, 4-8 upin; L zk, podlouhl, piat, pisedl, 2 upiny Swida sanguinea letorosty: zelen a tmavoerven, obl, pitiskle chlupat, hust bradavit pupeny: 6mm, nepravideln vejcovit kopinat, chlupat, pitiskl, stopkat upiny: zelen, vroubkovan = podobnost nahm pupenm

Calastraceae - jesencovitEuonymus europaeus letorosty: zelen, obl; star 4-hrann, korkov lity, postrann velmi tenk pupeny: 3-5mm, zapiatl, vejcovit, zelen, upiny s tmavm lemem Euonymus verrucosus letorosty: mlad zelen, zhy hnd, hust tmav korkov bradaviky pupeny: 2-4mm, piat

Rhamnaceae - eetlkovitRhamnus Cathartica letorosty: stbit ed (hnd i ern), trn mezi 2 vrcholovmi pupeny pupeny: vstcn (ikmo vstcn), piat Frangula alnus letorosty: krtce chlupat, edo i fialovohnd, lut podlouhl lenticely pupeny: stdav (ikmo vstcn), nah!, listy zasen, rezav plstnat

Oleaceae - olivovnkovit letorosty zelenoed, siln, lys, blzko pupen smkl; velk polokruhovit listov jizvy s mnoha listovmi stopami uspodanmi do tvaru podkovy; V pupen 4-hrann, piat; P men, polokulovit, pisedl Fraxinus exelsior pupeny: ern, pit, vnj hrany hnd skoicov, plstnat Fraxinus ornus pupeny: ervenav i skoicov hnd

Eleagnaceae - hloinovitEleagnus angustifolia letorosty: stbit, kryt lesklmi ttkovitmi trichomy; star asto po stranch trnit pupeny: 1-2mm, vejcovit, stbit, v pad trn, 2-4 upiny Hippopha rhamnoides letorosty: stbit, pozdji rezav i bronzov hnd, leskl upinovit a hvzdnicovit trichomy; star asto na konci trnit (i na brachyblastech) pupeny: 2-3mm, tm kulovit, bronzov hnd, leskl, 2-3 kpovit upiny

Caprifoliaceae - zimolezovitLonicera xylosteum vtve: hust krtce chlupat (olysaj), dut nebo s hndou den pupeny: drobn, chlupat, na vrcholu blav chlupy, 3 upiny voln, edolut Viburnum: vidlinat vtven letorost, bl de Viburnum opulus letorosty: hladk, lys, hndav, slab leskl pupeny: krtce stopkat, lys, podlouhle vejcovit, leskle ervenohnd; V s nkolika upinami (Staphylea pinnata 1 upina); P zdnliv 1 upina (ve skutenosti jsou 2), listov jizvy spojeny spojovacmi rami Viburnum lantana letorosty: edoplstnat hvzdovit chlupat (po seten chlup lutohnd) pupeny: nah!, 3 V stedn nejvt; P podlouhl, pitiskl, krtce stopkat

Sambucaceae - bezovit Sambucus: siln de, tenk devo, vrazn srdit listov jizvy, V provit Sambucus nigra letorosty: siln, hranat, ed nebo zelenav, lys, tmav podlouhl lenticely pupeny: vejcovit, polonah, doln st kryt zelenmi nebo ervenohndmi upinami s purpurovm okrajem; listov jizva - 5 stop de: irok, lutav bl Sambucus racemosa letorosty: siln, slab hranat, skoicov hnd, chlupat nebo lys, ern lenticely podlouhl, bradavit, star letorosty edohnd pupeny: vejcovit, zcela zakryt upinami, zelen; upiny pozdji hnd, fialov hnd okraj; listov jizva - 3 stopy de: irok, skoicov hnd

listov jizvy mladch vtviek se nedotkaj ani nespojuj pnou arou

irok listov jizvy s kruhem stop konec 2 pupeny podln hrany (ry) postrann vtviky zakonen trnem korovit lity nebo bradaviky V tyhrann vtviky tenk, hranat

1 listov upina nkolik listovch upin nkdy ikmo vstcn nkolik listovch upin velk listov jizvy, mnoho listovch stop do plkruhu V nkolik upin, P 2 upiny (zdnliv 1)

Staphylea Syringa Rhamnus Euonymus Fraxinus Viburnum opulus Staphylea Sambucus Aesculus Viburnum lantana Negundo Acer Cornus Swida Lonicera

kloko ek eetlk brslen jasan

konec 3 pupeny

konec 2-3 pupeny zeteln listov jizvy ohranien, vrazn irok, 3-5 listovch stop Vstcn

podln spojovac ry mohou bt nezeteln nebo zcela miz (viz ve) dvoj, kvtn kulovit lepkav, velk srdit listov jizvy, pupeny na konci mohou chybt velk ttovit listov jizvy, siln vtviky V vt kulovit, P podlouhl 2 (vzcn 4) upiny, asto hedvbn chlupat V 12-16, P 4-6 upin listov p. pisedl, zk, 2. kvtn p. stopkat, kulovit kvtn pupeny chyb, listov vejit kuelovit pupeny chlupat, P 3 nad sebou, odstvaj tm 90

kloko bez jrovec

listov jizvy mladch vtviek se dotkaj nebo spojuj pnou arou

konec 3 pupeny mal listov jizvy nap protaen, 1-3 listov stopy

pupeny nah pupeny krtce stopkat pupeny pisedl mlad vtviky tyhrann (vrch) vtviky obl, hladk vtviky tyhrann

javorovec javor dn svda zimolez

konec 1 pupen mal listov jizvy nap protaen, 1-3 listov stopy

pupeny skryt, ponoen v listovch poltcch

mezi 2 trny pod 1 trnem vtviky trnovit zakonen siln postrann trny (u mladch chyb)

trny jednoduch trny u starch vtviek trojdln upiny bronzov i rezavohnd, vtviky nkdy napl stbroed upiny stbroed; olysal sti vtviky hnd i tmavoerven

Robinia Gleditsia Hippopha Eleagnus Rosa

trnovnk dezovec rakytnk hloina re hloh

S trny nebo ostny

pupeny voln, listov jizva s 1 stopou, pupeny i vtviky hust pokryt hvzdovitmi i ttkovitmi lesklmi upinami

Stdav

zakiven i jehlicovit ostny lze snadno odlomit od vtviky jednotliv, postrann trny mal, nahlouen brachyblasty ztrnovatl, nkdy konce dlouhch vhon trnovit zakonen, na jednoletch trny asto chyb! vejit podlouhl, tup kuelovit podlouhl, zapiatl kuelovit, piat, chlupat zk listov jizva srpovit, pupeny i vtviky naervenal pupeny 1 2mm, listov 2-3 ve skupinkch, kvtn na kolcch pupeny 3 - 4mm, plstnat, postrann vtviky nkdy pemnn v kolce pupeny 4 - 5mm, lys, vtviky zakonen pupenem i kolcem pupeny 4 - 5mm, postrann vtviky asto ztrnovatl

Crataegus Prunus spinosa Malus Pyrus Prunus domestica

jablo hrue

de rovnomrn pehrdkovan (i v uzlinch) pupeny skryt, vtviky lys rezav plstnat pupeny nah rezav chlupat pupeny dvouad stdav, kryt 2 upinami vejit dlouze vetenovit dlouze kuelovit vejit nebo kuelovit vejit a kulovit 3 listov stopy mnoho listovch stop v 5 skupinch prothle zobnkovit Bez trn i ostn Stdav vejit, stopkat pupeny vcead stdav, kryt 2 (vzcn 3) upinami P odstvaj, kuelovit P odstvaj, piat vejit bez V, P mal vtviky tmav mechov zelen vtviky edo a fialovohnd svtlehnd vtviky pechz v ed, pozdji korkov lity V stejn velk jako P pupeny rovn, P ikmo dstvajc pupeny kolmo pitiskl, stedn st pupenu je nejsilnj upiny dvouad stdav, P ikmo odstl nad listovou jizvou odstvaj, doln upiny mal koncov pupen bon prstencov listov jizva "kachn zobk" zdnliv 1 upina lys pupeny oste piat, ! 3 upiny! bl de tyhelnkov, 1 upina vrazn vt rezav chlupat upiny objmaj tm cel pupen pupeny vejit se upinami v 5 adch na konci vtviky nkolik pupen pohromad 3mm; 2 V nebo astji nkolik P kolem V, krtce kuelovit 8mm, lepkav; siln vtviky, postrann krtk a uzlovit vtviky tenk, prutovit upiny stechovit uspodan vejit i vejit kuelovit oste zapiatl, leskl, V nejvt, po rozemnut vrazn vn min. 3 viditeln upiny, pupeny vejit kuelovit de na ezu ptihelnkovit V vt, asto pes 10mm, star vtviky lys, leskl 5 - 13mm, vetenovit 2 - 5mm, vejit 4 - 5mm P odstvaj

Juglans Sophora Frangula Phellodendron Tilia Fagus Carpinus Ulmus Corylus Salix Platanus Liriodendron Alnus Duschekia Castanea Ailanthus Quercus Padellus Cerasus Betula Populus Sorbus Padus avium Padus serotina Pyrus Prunus

oek jerln kruina korkovnk lpa buk habr jilm lska vrba platan liliovnk ole olika katanovnk pajasan dub mahalebka tee bza topol jeb

pupeny dvouad stdav, kryt 3 i vce upinami

pupeny vcead stdav, kryt 1 upinou

pupeny vcead stdav, kryt vtm potem upin

kuelovit zapiatl kuelovit, upiny mal

hrue vestka

ele: Magnoliaceae Ranunculaceae Berberidaceae Platanaceae Ulmaceae

Moraceae Fagaceae

Betulaceae

Carpinaceae Corylaceae Juglandaceae

Tiliaceae

Buxaceae Thymelaeaceae Grossulariaceae Philadelphaceae Spireaceae Amygdalaceae

+ + + +

+ + + +

rod + + + + + + + +

rod +

Salicaceae

rod, druh: Magnolia soulangeana Liriodendron tulipifera Clematis vitalba* Berberis vulgaris* Mahonia aquifolium* Platanus hispanica Ulmus minor Ulmus glabra Ulmus laevis Morus alba* Fagus sylvatica Castanea sativa Quercus robur Quercus petraea Quercus pubescens Quercus cerris Quercus rubra Betula pendula Betula pubescens Betula nana* Alnus glutinosa Alnus incana Duschekia alnobetula Carpinus betulus Corylus avellana Corylus colurna Juglans nigra Juglans cinerea Juglans regia Carya ovata* Carya cordiformis* Salix alba Salix fragilis Salix caprea Populus alba Populus tremula Populus canescens Populus nigra Populus canadensis Populus trichocarpa Tilia cordata Tilia platyphyllos Tilia tomentosa Buxus sempervirens* Daphne mezerum* Ribes alpinum* Ribes uva-crispa* Philadelphus coronarius* Spirea salicifolia* Spirea vanhouttei* Prunus spinosa Prunus domestica Cerasus avium Padellus mahaleb

rod, druh: magnlie Soulangeova* liliovnk tulipnokvt plamnek plotn* dil obecn* mahonie cesmnolist* platan javorolist jilm habrolist jilm horsk jilm vaz moruovnk bl* buk lesn katanovnk jedl dub letn dub zimn dub pit dub cer dub erven bza blokor bza pit bza trpasli* ole lepkav ole ed ole (olika) zelen habr obecn lska obecn lska tureck oek ern oek popelav oek krlovsk oechovec vejit* oechovec srdit* vrba bl vrba kehk vrba jva topol bl topol osika topol ed topol ern topol kanadsk topol chlupatoplod lpa malolist lpa velkolist lpa stbrn zimostrz vdyzelen* lkovec jedovat* meruzalka alpnsk* srstka angret* pustoryl vncov "esk jasmn"* tavolnk vrbolist* tavolnk Vanhoutev* trnka (slivo trnit) vestka domc tee pta mahalebka obecn

letorost listy plod + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + +

Padus avium Padus serotina ele: Malaceae

stemcha obecn stemcha pozdn rod, druh: hrue plan jablo lesn jeb pta jeb bek jeb muk jeb oskerue skalnk celokrajn* mipule nmeck* hloh obecn hloh jednosemenn re pkov re svraskal dezovec trojtrnn janovec metlat* jerln japonsk tdenec odvisl* trnovnk akt anovec mchnk* imink stromovit* ruj vlasat* kumpa orobincov* pajasan lznat kdlatec trojlist* korkovnk amursk kloko zpeen javor horsk (klen) javor ml javor babyka javor tatarsk javorovec jasanolist jrovec maal dn obecn svda krvav bean popnav brslen evropsk brslen bradavinat cesmna ostrolist* eetlk poistiv kruina olov jasan ztepil jasan zkolist jasan zimn pta zob obecn* zlatice prostedn* ek obecn* hloina zkolist rakytnk eetlkov zimolez obyejn pmelnk bl* kalina obecn kalina tualaj bez ern

+ +

+ +

Rosaceae Caesalpiniaceae Papilionaceae

Anacardiaceae Simaroubaceae Rutaceae Staphylaceae Aceraceae

Hippocastanaceae Cornaceae Araliaceae Celastraceae Aquifoliaceae Rhamnaceae Oleaceae

Elaeagnaceae Caprifoliaceae

Sambucaceae

rod, druh: Pyrus pyraster Malus sylvestris Sorbus aucuparia Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus domestica Cotoneaster integerrimus* Mespilus germanica* Crataegus laevigata Crataegus monogyna Rosa canina Rosa rugosa Gleditsia triacanthos Sarothamnus scoparius* Sophora japonica Laburnum anagyroides* Robinia pseudoaccacia Colutea arborescens* Caragana arborescens* Cotina coggygria* Rhus hirta* Ailanthus altissima Ptelea trifoliata* Phellodendron amurense Staphylea pinnata Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer campestre Acer tataricum Negundo aceroides Aesculus hippocastanum Cornus mas Swida sanguinea Hedera helix Euonymus europaeus Euonymus verrucosus Ilex aquifolium* Rhamnus cathartica Frangula alnus Fraxinus excelsior Fraxinus angustifolia Fraxinus ornus Ligustrum vulgare* Forsythia intermedia* Syringa vulgaris* Elaeagnus angustifolia Hippopha rhamnoides Lonicera xylosteum Symphoricarpos albus* Viburnum opulus Viburnum lantana Sambucus nigra

letorost listy plod + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + +

+ + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + +

+ + + + + +

+ + + + + +

rod + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

rod +

rod +

rod +

Scrophulariaceae BignoniaceaeLI

Sambucus racemosa Paulownia tomentosa* Catalpa bignonioides*

bez erven pavlovnie plstnat* katalpa trubaovit*

+

+

+

* deviny v poznvace dle vech znak (urovn podle tabule) ) taxony povinn pouze pro LI

Ahoj. Jmenuji se Martin Pulec a prv tete zvr mho kle k urovn listnatch devin podle seznamu pro ekology platnho pro roky 2007 2009. Tento kl se skld ze t st: 1) Charakteristick znaky jednotlivch druh 2) Schmatick kl pro urovn rod 3) Tabulka systematickho zaazen zkouench druh Pi psan jsem erpal ze zdroj katedry dendrologie ZU: https://netstorage.studenti.czu.cz/NetStorage/?/oneNet/NetStorage... pedevm ze skript - zvlt ze souboru skripta_4 z knihy: Kl k urovn devin podle pupen a vtviek, M. ervenka a K. Cignov, SPN Praha, 1972. a tak z obsahu cvien pro ekology pi cvien v Praze i v Kostelci. Formt psma je zvolen pro tisk pi dvou listech na strnku (vedle sebe), barvy pak pro snaz pehlednost a zvraznn znak, kter pokldm za dleitj, i lpe rozpoznateln. ernobl tisk vs o tyto vhody oid. Podtrhan nzvy druh v prvn sti kle vyznauj pravideln zkouen druhy (platn opt pouze pro ekology v danm obdob tud do budoucna nelze zaruit). Text jsem se snail omezit pouze na vrazn a pouiteln znaky a nsledn zestrunit. V nkolika ppadech jsem slova nahradil symboly. Ute se proto jen takov znaky, kter na letorostu spolehliv urte. Klidn si do textu dopisujte vlastn znaky i vlastnosti, na kter se budete moci pi poznvace zeptat. Pokud se ale rozhodnete poslat tento dokument nkomu dalmu nebo jej zveejnit, zachovejte prosm slunost a polete pvodn neupravenou verzi v celm rozsahu a bez vlastnch zsah. Text neproel dnou reviz ani odbornou kontrolou, proto berte tyto informace jako pomcku, ale stoprocentn na jejich pesnost a sprvnost nespolhejte. Zvl dleit je pi uen vyut vstavky v chodb ped katedrou dendrologie a pedevm pak na podest u zadnho schodit na tme podla!!! Pouit fotografi ani jinch zdroj (knihy, internet) nedoporuuji, jeliko nemus odpovdat materilu uitmu pi zkouce pro ekology (pedevm stm a mrou pokozen vzork osobn se mi snaha uit se z obrzk u letorost vymstila). Hodn tst u poznvaky a tak u zkouky z dendrologie , M