Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Katedra muzikologie
POSTOJE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ K ROCKOVÉ
HUDBĚ DRUHÉ POLOVINY 60. LET
University students‘ attitude to rock music of the second half of
the 1960s
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Barbora Valová
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.
Olomouc 2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postoje vysokoškolských studentů
k rockové hudbě druhé poloviny 60. let vypracovala samostatně za použití v práci
uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita
k získání jiného nebo stejného titulu.
Datum .....................................................
podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Doc. PhDr. Lence
Křupkové, PhD. za cenné rady, vstřícnost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.
Obsah
Úvod .................................................................................................................................. 6
1. Dosavadní stav bádání .............................................................................................. 8
2. Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se populární hudbou ............ 10
3. Charakteristika zvoleného hudebního období ......................................................... 17
3.1 Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě – nástin tehdejší
situace a tendencí v rocku ........................................................................................... 17
3.1.1 Blues rock ...................................................................................................... 19
3.1.2 Psychedelický rock ........................................................................................ 21
3.1.3 Folk rock ........................................................................................................ 22
3.1.4 Hard rock ....................................................................................................... 23
3.1.5 Progresivní rock/Art rock .............................................................................. 24
3.1.6 Jazz rock ........................................................................................................ 26
3.1.7 Country rock .................................................................................................. 27
4. Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let do Československa . 28
4.1. Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa ......................... 28
5. Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských studentů k angloamerické
rockové hudbě druhé poloviny 60. let ............................................................................ 33
5.1 Formulace cílů výzkumu ...................................................................................... 33
5.2 Stanovení hypotéz ................................................................................................. 34
5.3 Metody .................................................................................................................. 35
5.4 Vzorek ................................................................................................................... 36
5.5 Formulace dotazníku ............................................................................................. 36
5.6 Výsledky a interpretace dat ................................................................................... 38
5.6.1 Třídění prvního stupně ................................................................................... 38
5.6.2 Třídění druhého stupně .................................................................................. 62
Závěr ............................................................................................................................... 83
Shrnutí ............................................................................................................................. 87
Summary ......................................................................................................................... 88
Zusammenfassung .......................................................................................................... 89
Seznam zdrojů a literatury .............................................................................................. 90
Seznam grafů .................................................................................................................. 95
Seznam tabulek ............................................................................................................... 97
Přílohy ............................................................................................................................. 98
Anotace ......................................................................................................................... 104
6
Úvod
Druhá polovina 60. let 20. století je pozoruhodným obdobím v dějinách populární
hudby a to především té rockové. Hlavně v angloamerickém prostředí 60. léta představují
dobu, kdy se mládež osvobozovala a jasně distancovala od konzumního života generace
svých rodičů, je to období otevření se jiným kulturám, zvláště východním filozofiím.
Zrodilo se hnutí hippies s novými přístupy k životu, s benevolentním postojem k drogám
a k sexuální revoluci. Docházelo k stírání rozdílů mezi rasami. Typickým bylo hlásání
pacifismu v době, kdy bujela válka ve Vietnamu a svět byl pomyslně rozdělen studenou
válkou mezi USA a SSSR. Lidstvo dobývalo vesmír a člověk poprvé vystoupil na Měsíci.
A takto by bylo možné ve výčtu specifik té doby pokračovat ještě mnohem déle. To vše,
co bylo jmenováno, se odráželo v hudbě mladé generace a bylo jí zároveň neoddělitelně
prostoupeno. Tou byla rocková hudba. V druhé polovině 60. let docházelo k její proměně,
na rozdíl od jednodušších rock’n’rollových písní byly mnohdy s ambicí posunout se
k vyššímu umění vytvářeny složitější kompozice, do nichž často pronikaly prvky z jiných
hudebních žánrů a stylů. Rocková hudba se kromě toho stala ideovým poselstvím, jejímž
prostřednictvím se její tvůrci chtěli vyjádřit ke společenskému či politickému dění té
doby. Rock nabývá svého typického soundu, jehož základem se stává elektricky zesílená
instrumentace opírající se o hru elektrické kytary, baskytary, výraznou rytmickou složku,
klávesové nástroje včetně prvních syntezátorů nebo třeba studiové zvukové experimenty.
Do dnešních dnů jsou jména představitelů rocku druhé poloviny 60. let všeobecně silně
v povědomí – The Beatles, The Rolling Stones, Jimi Hendrix, Janis Joplin, The Doors,
Led Zeppelin, Pink Floyd nebo The Who. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit, jestli
a do jaké míry dnešní mladí lidé, konkrétně vysokoškolští studenti, hudbu tohoto období,
která v mnohém ovlivnila další vývoj rockové hudby, stále znají, zda se v této hudbě
orientují a případně jaké postoje k ní zaujímají.
Má práce bude rozdělena na část historickou a část empirickou. V části historické
je mým cílem popsat dosavadní stav bádání k danému tématu, dále se budu zabývat
vybranými hudebně sociologickými výzkumy dotýkajícími se populární hudby, které
proběhly na našem území. Poté ve zkratce nastíním, co se v druhé polovině 60. let
20. století dělo na angloamerické rockové scéně, a následně se pokusím přiblížit, jakým
způsobem se dostávala tato hudba v dané době do Československa. V části empirické se
7
budu věnovat hlavní náplni své práce, tedy empirickému výzkumu, jehož prostřednictvím
se budu snažit zjistit, zdali si je dnešní mladá generace, u které se dosud předpokládá
obliba rockové hudby obecně, vědoma této pro rock přelomové doby a zda tuto hudbu
stále vyhledává a oceňuje, nebo naopak je nyní v této generaci již víceméně zapomenuta.
Ve svém průzkumu se budu snažit rovněž najít spojení mezi vztahem k této hudbě
a některými dalšími aspekty, jako jsou zájmy studentů, jejich postoje ke světu, k hudbě,
hudební činnosti a obecně ke kultuře.
8
1. Dosavadní stav bádání
Samostatný výzkum postojů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.
let u nás nikdy neproběhl. Většina průzkumů hudebně sociologických či výzkumů
hudebních preferencí se obvykle ptá na rockovou hudbu obecně bez nějaké bližší
specifikace, případně ji dělí jen na několik základních subžánrů (punk rock, heavy metal).
Pouze v několika málo případech je možné nalézt kategorii, která se váže přímo k etapě
z dějin rockové hudby, jíž se v této práci zabývám. Například Jaroslav Kasan sice do
svého Výzkumu hudebnosti 19901 včlenil hudební ukázku vztahující se k zjištění postojů
k rockové hudbě 60. let, avšak jednalo se, stejně jako ve všech ostatních případech
v tomto výzkumu, o ukázku českou. Mikuláš Bek pak zařadil do výzkumu preferencí
populace v roce 20012 jako jeden z 21 hudebních žánrů a stylů rock 60. let. Sice není
tento pojem omezen jen na angloamerickou oblast a zároveň není určen zhruba druhou
polovinou 60. let, je však ze všech výzkumů, které jsem měla možnost projít, nejblíže
tomu, co se pokouším zkoumat. Rock 60. let v Bekově výzkumu, co se týče obliby,
skončil celkově na čtvrtém místě. Ve všech věkových kategoriích byl hodnocen vysoce
nadprůměrně, nejlépe pak ve věkové skupině 40 až 49 let, mladí lidé do 24 let pak zvolili
tento typ hudby jako svůj pátý nejpreferovanější. V souvislosti se vzděláním byl pak rock
60. let nejvíce preferován mezi respondenty s ukončenou střední školou s maturitou
a dotazovanými se vzděláním vysokoškolským, kde v obou případech skončil na druhém
místě podle oblíbenosti.
Na použité kategorie hudebních žánrů a stylů z Bekova výzkumu navázala při
zjišťování hudebních preferencí středoškolských studentů Jihomoravského kraje ve své
bakalářské práci Lucie Šumberová v roce 2009.3 Rock 60. let v tomto případě
představoval pátý nejpreferovanější z daných 21 hudebních směrů. V oblibě tuto hudbu
mělo více než 51% gymnaziálních studentů, oproti pouhým 12% studentů z odborných
učilišť. Autorka rovněž vložila jednotlivé hudební směry do souvislosti s hudební činností
1 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1991. 2 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. 3 ŠUMBEROVÁ, Lucie. Hudební preference současných stredoškolských studentů v Jihomoravském kraji [online]. Brno, 2009 [cit. 2016-04-24]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta. Vedoucí prace Judita Kučerova Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/189998/pedf_b/>.
9
respondentů. Rock 60. let rádo poslouchá 41,2% těch, kteří se hudebním aktivitám věnují,
mezi aktivními hudebníky toto procento představuje šestou příčku v žebříčku obliby.
10
2. Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se
populární hudbou
V této kapitole se zaměřím na některé u nás proběhlé hudebně sociologické
výzkumy. Většinu z nich budou představovat rozsáhlé průzkumy hudebních preferencí
a hudebního chování populace. Z nich se pak pokusím vybrat některá důležitá data
týkající se zejména populární hudby.
Jako první u nás provedli výzkumy velmi rozsáhlého typu Vladimír Karbusický
a Jaroslav Kasan v 60. letech minulého století. Za cíl si kladli zjistit, jaká je hudebnost
české populace (tedy hudební vzdělání, hra na nástroj, návštěvnost koncertů a podobně),
včetně preference jednotlivých typů hudby. Zahrnuli do těchto průzkumů v té době
důležitou novinku – využili zvukového dotazníku a otevřeli si tak možnost zkoumat
okamžité reakce respondentů na vybrané hudební ukázky. Tuto metodu výzkumníci
zvolili především proto, aby zamezili riziku, že si respondenti nedokáží pod pouhým
názvem žánru nic představit. Vlastní výzkumy, které probíhaly v domácnostech
zkoumaných osob, financovalo a zajistilo studijní oddělení Československého rozhlasu
v Praze. Výběr vzorku prvního výzkumu z roku 19634 se řídil typem osídlení. Zvolenou
metodou bylo řízené interview, na základě vyjádření respondentů průzkumový pracovník
zaznamenal odpovědi do vytištěného dotazníku. Kromě hodnocení hudebních ukázek
respondenti uváděli také údaje o svých hudebních aktivitách, zdali hrají na hudební
nástroj, popřípadě jaký, zdali působí v souboru a jestli chodívají tancovat. Další otázky
se týkaly přehrávání gramofonových desek, vytváření magnetofonových nahrávek,
poslechu Československého rozhlasu, případně denní doby jeho poslechu a oblíbených
rozhlasových pořadů. Dotazy směřovaly také na poslech hudebních pořadů zahraničních
stanic, sledování programů v televizi, návštěvnost divadelních představení, estrád
a koncertů. Autory rovněž zajímalo, zda měla na oblíbené žánry respondentů vliv škola,
jestli si někdy sami pro sebe zpívají, popřípadě jaké písně. V závěru interview se
výzkumníci ptali na osobní a demografické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, typ povolání
a také druh osídlení). Ve výsledcích výzkumu najdeme souvislosti nejrůznějších faktorů
a získaných informací – celková preference žánrů, návštěvnost kulturních událostí a další
aspekty a jejich vzájemné spojitosti například s věkem, vzděláním či typem osídlení. Jako
4 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 1. Praha: Svoboda, 1969.
11
nejoblíbenější vyšly z výzkumu žánry taneční písně – české i zahraniční. Nejmladší
kategorie (od 15 do 18 let a od 19 let do 24 let) nejvíce preferovaly zahraniční taneční
píseň, skladby Suchého a Šlitra a jazz. Skupina ve věku od 25 do 39 let pak měla v oblibě
hlavně zahraniční a českou taneční píseň. Od 40 let věku převládala preference dechové
hudby Františka Kmocha. Vzdělání se taktéž ukázalo jako podstatný faktor ve vlivu na
hudební preference. Respondenti se základním nebo nižším odborným vzděláním nejvíce
upřednostňovali Kmochovu hudbu a českou taneční píseň. Dotázaní se středoškolským
vzděláním preferovali zahraniční taneční hudbu, jazz a hudbu Suchého a Šlitra,
vysokoškolsky vzdělaní pak mnohem znatelněji než jiné skupiny rádi poslouchali
klasickou symfonickou hudbu, nejsilnější oblibu však měli v jazzu. Výsledky prvního
dílu Výzkumu současné hudebnosti byly publikovány v roce 1969.
Druhý díl Výzkumu současné hudebnosti5 vycházel z podobné koncepce. Avšak
zaměřil se ve zvukovém dotazníku více na nahrávky vážné hudby. Výzkum se soustředil
především na optimální čas poslechu jednotlivých žánrů, zdroje jejich obliby nebo na
zjištění představ vyvolaných hudbou. Test byl obohacen o hudebně psychologický test,
kterým bylo zjišťováno, zdali jsou respondenti schopni rozpoznat emocionální obsah
ve skladbách určitých hudebních druhů, bez ohledu na to, jaký k němu mají vztah.
Veskrze všechny skupiny respondentů dokázaly tyto emoce v hudbě správně rozlišit, aniž
by je k danému typu hudby vázalo nějaké pouto.
Jako další můžeme zmínit Průzkum postojů české veřejnosti k populárním
zpěvákům6 Vladimíra Hepnera a Ivy Maříkové z roku 1973 pro Ústav pro výzkum kultury.
Metodou sběru dat byl opět řízený rozhovor vázaný na dotazník. Získána byla data od
1052 respondentů, reprezentativního vzorku české populace. Kromě postojů k českým
zpěvákům a příčinám jejich obliby nebo účastí v anketách populární hudby se výzkum
zabýval také vztahy respondentů k různým druhům hudby a jejich názorem na četnost
vysílání těchto druhů v médiích. Nejoblíbenějším žánrem hudby se stala taneční píseň,
nejméně oblíbeným potom beat (neboli rock). Beatová hudba byla oblíbená především
u mladších respondentů do 24, případně 30 let věku a zároveň mezi studenty. S rostoucím
věkem její preference klesala. Obdobně vypadaly i výsledky v případě názoru na četnost
zastoupení rockové hudby v rozhlase a televizi. Mladí respondenti měli dojem, že se jí
hraje málo, nejstarší dotazovaní naopak, že se hraje hodně. Co se dále týče vysílání
5 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 2. Praha: Svoboda, 1969. 6 HEPNER, Vladimír a Iva MAŘÍKOVÁ. Průzkum postojů české verejnosti k populárním zpěvákům. Praha: Ustav pro výzkum kultury, 1975.
12
jednotlivých hudebních druhů v rozhlase a televizi, za málo hrané byly nejčastěji
považovány country & western, opereta a muzikál. Za hodně hrané pak taneční píseň,
beat a dechovka.
Rozsáhlým průzkumem, který proběl na samém počátku 90. let, byl Výzkum
hudebnosti 19907 Jaroslava Kasana. Ten v mnohém navázal na své a Karbusického
výzkumy z 60. let. Rozhodl se i zde zachovat věrnost technice zvukového dotazníku,
v němž bylo zahrnuto 23 ukázek reprezentujících jednotlivé hudební styly. Vzorek
reprezentativní pro českou populaci od 15 let se skládal z 928 zkoumaných osob.
Metodou sběru dat byl opět rozhovor vázaný na připravený dotazník. Při prezentaci
jednotlivých ukázek respondenti využívali hodnocení třemi možnostmi – mám rád,
nemám rád, poslech nevadí. U vybraných skladeb se pak autor zabýval otázkou
optimálního času poslechu tohoto typu hudby, představou respondentů o jeho oblibě
v populaci nebo tím, kolik korun by byli ochotni zaplatit za koncert této hudby. Kasan se
v tomto výzkumu značně zabýval populární hudbou. Zjišťoval její důležitost v životě lidí
(na škále od 1 do 7) a kdy a jakým způsobem došlo k zájmu o ní. V dotazníku bychom
našli také specifické otázky týkající se rockových koncertů jako „zdála se Vám hlasitost
hrající kapely na pódiu přiměřená?“, „bylo rozumět slovům textů písniček na takovém
koncertu?“ či „vyvolávala ve Vás účast na takovém koncertu nějaké zvláštní pocity,
nálady a podobně?“. Zjišťovaly se rovněž zdroje poslechu populární hudby, vlastnictví
zařízení k poslechu hudby nebo také to, zda respondenti někdy hlasovali v anketách
populární hudby, zda si občas pro sebe zazpívají, jestli hrají na hudební nástroj a jaké tři
skladby by si s sebou vzali na dovolenou. V závěru dotazníku se nacházely otázky
směřující na věk, pohlaví, povolání, velikost bydliště a kraj původu respondentů. Jako
nejvíce preferovaný žánr hudby z výzkumu vzešel muzikál, větší než 50% oblibu získal
také šanson a populární stylizace lidovky. Naopak nejméně oblíbený a zároveň nejméně
tolerovaný typ hudby představovala elektronická hudba. Nyní se zaměřme na zjištění
týkající se populární hudby. Pro polovinu respondentů měla tato hudba v životě pozitivní
roli. Ta ovšem souvisela silně s věkem, u nejmladších lidí byla její důležitost největší,
s přibývajícími roky pak klesala. Jako nejčastější zdroj poslechu populární hudby se
ukázal rozhlas (v drtivé většině případů), následován kazetovým magnetofonem, který
upřednostňovali hlavně nejmladší generace a studenti (u nich představoval hlavní zdroj
poslechu hudby). Kasan se, jak jsem již naznačila, zabýval problematikou rockových
7 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1991.
13
koncertů. Zhruba polovina respondentů se rockového koncertu někdy zúčastnila, hlasitost
zvuku považovalo přibližně 31% z nich za přiměřenou. Zbytek pak za hlučnou až
ohlušující. Tento fakt přitom opět velmi souvisel s věkem, mladším respondentům se
hlasitost častěji zdála akorát, starším více často až jako ohlušující. Slova písní na těchto
akcích převládající části respondentů (55%) připadala částečně srozumitelná, asi 21%
srozumitelná a zhruba dalším 21% téměř nebo úplně nesrozumitelná. V dotazníku se
nacházela i speciální otázka zjišťující pocity účastníků rockových koncertů. Největší část
(asi 38%) z nich vnímala hlavně rytmus a nechávala se jím unášet, 27% pak tyto koncerty
nijak zvlášť neprožívalo, 16% pociťovalo své fanouškovství a sounáležitost s ostatními
podobně zaměřenými posluchači, 5% toužilo podobat svému oblíbenému hudebníkovi,
ve 3% z respondentů koncerty probouzely zaměření na svou fyzickou sílu, 2%
dotazovaných zažívala přání vyniknout a zbylých 6% mělo nějaký jiný pocit. Jednou
z dalších věcí, kterou se Kasan zabýval, byl i vznik zájmu o populární hudbu. U největší
části respondentů tento zájem podnítili přátelé a došlo k němu nejčastěji mezi 10. a 15.
rokem jejich života.
V roce 2001 proběhl pod vedením Mikuláše Beka významný výzkum české
hudebnosti, kterého se zúčastnilo 1067 respondentů ve věku 18 až 75 let. Výzkum formou
slovních dotazů vázaných na dotazník zjišťoval návštěvnost hudebních představení,
vlastní provozování hudby a hudební vzdělání, vlastnictví hudebních nosičů, hudební
preference, mínění respondentů ohledně kulturní politiky a zastoupení české produkce
v rozhlase. Dotazník byl obohacen o vlastní zařazení respondenta k sociální třídě. Tazatel
měl na závěr za úkol u každého z respondentů posoudit úroveň domácnosti (od velmi
chudé k velmi bohaté), typ bydlení, obtížnost rozhovoru a jak moc se osoba o dotazník
zajímala. Při zjišťování hudebních preferencí bylo využito 21 hudebních žánrů a stylů
a hodnocení na škále od 1 do 5. Bek se pokusil na základě výsledků o jakousi typologii
posluchačů. Ze sociologických postojů jej zajímalo, zda jsou respondenti věřící, jaký mají
názor na konkrétní národnostní menšiny a problematické sociální skupiny a jaké je jejich
politické zaměření. V neposlední řadě byly respondentům položeny otázky směřující na
sociodemografické údaje (pohlaví, rok narození, dosažené vzdělání, měsíční příjem, typ
zaměstnání, velikost obce, vzdálenost bydliště od krajského města). Výsledky autor
shrnul v publikaci Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti.8 Nyní uvedu
8 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003.
14
některé z hlavních výsledků týkajících se hudebních preferencí. V rámci celé české
populace se vůbec nejoblíbenějším žánrem v Bekově výzkumu stalo country & western
s průměrným hodnocením 3,61 (kdy nejlepší možný stupeň byl 5), následováno popem
(3,58), muzikálem (3,53), rockem 60. let (3,52) a folkem (3,36). Podle kritéria věku byly
výsledky následující: respondenti do 24 let věku nejvíce preferovali rock, dotazovaní
ve věku od 24 do 29 let pop, od 30 do 39 let muzikál, od 40 do 49 let country & western
stejně jako skupina ve věku 50 až 59 let. Respondenti starší 60 let pak nejpozitivněji
posuzovali dechovku. Co se týče vzdělání respondentů, ti se základním vzděláním nejvíce
preferovali lidovou hudbu, vyučení nebo se středoškolským vzděláním bez maturity pak
hudbu country & western, středoškolsky vzdělaní respondenti s maturitou měli nejvíce
v oblibě muzikál, vysokoškolsky vzdělaní hudbu folkovou.
V publikaci Jak posloucháme hudbu? Vztah obyvatel České republiky k hudbě
a jejímu poslechu 2009 Radima Bačuvčíka jsou k dispozici výsledky výzkumu, který
proběhl od října roku 2008 do června roku 2009. Jako metoda sběru dat byl zvolen tištěný
dotazník, který naprosto náhodně šířili k obyvatelům České republiky ve věku 12 až 80
let studenti Univerzity Tomáše Bati. Z důvodu nedostatečného proniknutí dotazníku do
oblasti Čech byla využita také jeho online verze. Respondenti údaje vyplňovali sami bez
přítomnosti tazatele. Celkový počet 5 566 kompletních dotazníků byl zredukován (kvůli
převládajícímu zastoupení obyvatel Moravy) na konečných 4 930. Pro výzkum tohoto
typu snad již obligátní otázky dotazníku směřovaly na věk, pohlaví, vzdělání, hudební
vzdělání, povolání, velikost bydliště (obce) a kraj. Tyto údaje pak byly uvedeny do
souvislostí s těmito následujícími: popis vlastního celkového vztahu k hudbě, čas
věnovaný poslechu hudby, zdroj a místo poslechu a frekvence poslechu jednotlivých stylů
(na výběr jich bylo 10). V další části dotazníku byl respondent vyzván k určení svého
nejoblíbenějšího z daných 10 stylů, k preferovanému stylu poté náležely dotazy týkající
se způsobu, jakým tuto hudbu poslouchá (soustředí se na ni nebo slouží jen jako kulisa),
souvislosti poslechu s aktuální náladou, důležitosti jednotlivých faktorů hudby (text,
hudební nápady a další) a slovních pojmů, se kterými si respondent hudbu spojuje. Další
dotazy se zaměřily na nákup či jiné pořizování hudebních nahrávek a návštěvy hudebních
představení. Většina jednotlivých kategorií údajů byla vložena vzájemně do souvislostí.
Kategorií hudby, kterou si alespoň občas pustí nejvíce lidí, se stal pop a melodický rock
(81,1% z dotazovaných), s 62,8% pak následoval folk a country, nejhůře v tomto případě
dopadl hip hop (33,8%) a soudobá vážná hudba (32,2%). Z ohledu preferencí
jednotlivých hudebních kategorií drtivě ostatní převýšil styl pop a melodický rock. Jako
15
svůj nejoblíbenější jej vybralo 37,5% respondentů, druhým nejpreferovanějším stylem se
pak stala dechovka už jen s 11,7%. Nejméně lidí zvolilo za svůj nejoblíbenější hip hop
(3,5%) a soudobou vážnou hudbu (0,6%). Na poslech hudby se podle získaných dat
nejvíce soustředili příznivci hudby vážné, klasické i soudobé, v závěsu za nimi stáli
příznivci hip hopu a jazzu a blues. Jako kulisa naopak slouží hudba nejčastěji příznivcům
taneční hudby a popu a melodického rocku.9
Jmenovat můžeme také práci Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské
mládeže v Evropě a České republice10 Bedřicha Crhy a kolektivu z roku 2013. Ti využili
33 ukázek různých stylů a žánrů k zjištění jejich preference, tolerance a schopnosti je
identifikovat u vysokoškolských studentů u nás a v Evropě. Tato data byla dále uvedena
do souvislostí s pohlavím, hudebním vzděláním a hudební aktivitou respondentů.
Výsledky výzkumu jsou však zkresleny faktem, že se jej účastnili především aktivní
hudebníci a studenti s hudebním vzděláním (vážná hudba skončila jako
nejpreferovanější). Jako nejvíce preferovaný typ hudby vzešla z tohoto průzkumu hudba
romantismu, dále rock’n’roll, soul a hudba klasicismu. Naopak elektronická hudba,
dechovka a electro dance se těšily nejmenší oblibě. Stejné údaje byly zjištěny i v rámci
problematiky tolerance jednotlivých typů hudby. V případě ukázek folku, art rocku,
elektronické a lidové hudby dotazovaní nejčastěji vůbec netušili, o jaký žánr nebo styl se
jedná, nejsprávněji identifikovali hudbu reggae, rock’n’rollu a muzikál, nesprávně
naopak hlavně rock, rhytm’n’blues a spirituál.
V roce 2011 na Masarykově univerzitě v Brně vznikla bakalářská práce na téma
Rockové publikum v Brně.11 V tomto sociologickém výzkumu se autor Ivo Patočka
rozhodl pomocí dotazníku, který šířil na několika místních rockových koncertech,
charakterizovat publikum rockové hudby v Brně. U respondentů jej zajímala preference
jednotlivých typů hudby, návštěvnost koncertů několika různých žánrů, styl oblékání na
tyto koncerty, hra na hudební nástroj, zdroj poslechu rockové hudby, pořizování nahrávek
nebo konzumace alkoholu či drog. Z hlavních výsledků je patrné, že účastníky takových
koncertů představují poměrně vyrovnaně jak muži, tak i ženy, průměrně staří 22 let.
9 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu 2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010. 10 CRHA, Bedřich a kol. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a České republice [online]. 1. elektron. vydaní. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/publikace/vyzkum_hudebni_preference_eu.pdf 11 PATOČKA, Ivo. Rockové publikum v Brně [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-04-24]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Mikulas Bek Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/218133/ff_b/>.
16
Především se jedná o studenty, a to z velké části humanitního studijního zaměření.
Nejvíce preferovanými typy hudby jsou mezi nimi rock, punk a ska. Autor si kladl za cíl,
najít mezi dotazovanými rovněž příslušníky různých s rockovou hudbou spojených
subkultur, což se mu však podařilo jen v malém procentě případů. Životní styl
převládající části respondentů nebyl nijak svázán s rockovou hudbou. Na základě
získaných dat autor kategorizoval brněnské rockové publikum do tří skupin – publikum
spojené s rockem v uším smyslu, v širším smyslu a s neutrálním postojem k rocku. První
z nich představují lidé, především muži od 25 let, kteří například často nosí s rockem
související oděv, a to nejen na koncerty, nekonzumují drogy, nicméně alkohol ano. Do
druhé skupiny spadala většina respondentů, jednalo se o lidi (v tomto případě muže i ženy
ve vyrovnaném poměru), kteří mají rockovou hudbu rádi, ale poslouchají také jiné žánry
a styly. Speciální oděv obvykle nenosí. Často navštěvují rockové koncerty, ale stejně tak
rádi poslouchají rockovou hudbu i doma. Poslední skupinu zastupují respondenti, kteří
rock poslouchají jen občas, na koncerty vyrážejí taktéž jen čas od času, a to spíš kvůli
seznámení se s jinými lidmi nebo kvůli přátelům než kvůli hudbě.
17
3. Charakteristika zvoleného hudebního období
Pro svůj výzkum jsem zvolila etapu z historie rockové hudby, dobu druhé
poloviny 60. let 20. století se zaměřením na angloamerickou oblast. V rockové hudbě této
doby lze postihnout několik souběžně se projevujících tendencí a právě nejvýznačnějšími
z nich se budu v této práci více zabývat. Označení druhá polovina 60. let, tedy ohraničení
roky 1965 a 1969, plní samozřejmě spíše rámcový účel a slouží především k snadnějšímu
uchopení zkoumaného tématu. Není možné tento úsek nepřirozeně oddělit od dění před
rokem 1965 ani po roce 1969. Zastřešuje období, ve kterém se dostávaly do popředí
různorodé nové podněty a kdy rocková hudba vyzrávala. Mnohé zdroje zasazují vznik
rocku jako takového, po ústupu jeho počáteční etapy v podobě rock’n’rollu, přímo do
poloviny 60. let.12 To nemusí být překvapivé, jelikož právě v roce 1965 se plné síle
projevilo několik z hlavních charakteristik rockové hudby 60. let a došlo k různým
význačným skutečnostem. Kupříkladu The Beatles vydali své album Rubber Soul, které
znamenalo první krok k jejich artificiálním počinům, kapela The Byrds nahrála skladby
Mr Tambourine Man a Turn! Turn! Turn! považované za počátky stylu folk rocku,
vznikalo hnutí hippies a tudíž i psychedelická hudba s ním spojená, kapela The 13th Floor
Elevators poprvé použila termín psychedelický rock a takto by bylo možné pokračovat.
Rokem 1969 nicméně není možné násilně ukončit všechno to, čím se budu na
následujících stranách zabývat, rocková hudba se ani poté nepřestala vyvíjet a nadále
čerpala z toho, co vzešlo z 60. let a tyto podněty rozvíjela a přetvářela a zohledňovala
zase nové impulsy, ostatně jak to v rockové hudbě platí až dodnes.
3.1 Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě –
nástin tehdejší situace a tendencí v rocku
Kořeny rocku leží již v 50. letech 20. století v USA, kdy se postupným spojováním
vlivů černošského rhythm & blues a hudby bělošského country & western zrodil
rock’n’roll, neuhlazená hudba mladé generace, s elektricky zesíleným zvukem,
jednoduchou, údernou melodikou i rytmikou tanečního charakteru a výraznou vokální
složkou. Za jeho prvního skutečně úspěšného představitele bývá obecně považován Bill
12 MIDDLETON, Richard. Heslo Rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 20. New York: Grove, 2001, s. 485 – 486.
18
Haley se svou nahrávkou skladby Rock Around The Clock z roku 1954. Brzy na to se
prosadili čelní představitele této hudby – Elvis Presley, Chuck Berry nebo Jerry Lee
Lewis. Na počátku 60. let nicméně rock’n‘roll ustoupil do pozadí, jeho prvky byly stále
využívány, avšak rozmělnily se spíše do sféry popové hudby. O oživení původních
rockových principů se zasloužili v roce 1964 liverpoolští The Beatles jako součást tzv.
britské invaze, kdy kapely z Velké Británie cestovaly s nevšedními úspěchy do USA, kde
podnítily nový zájem o tuto hudbu.13
Od poloviny 60. let se pak mluví o této hudbě již jako o rocku a nastává její
obrovský rozmach. Po útlumu své prvotní fáze, rock’n’rollu, se rocková hudba nyní
rozvětvuje a zároveň pevně vymezuje svůj charakter. Obohacuje se o prvky typické pro
jiné hudební oblasti (folk, jazz, blues, country, vážná hudba), rozrůstá se její instrumentář
– rockoví umělci začleňovali do svých skladeb nástroje jako je indický sitár, mellotron
(předchůdce syntezátorů) nebo dechové nástroje. Postupně nebyly výjimkou tendence
zvyšovat komplikovanost kompozice skladeb, jež se projevovaly nepravidelnými
a složitými rytmy, čerpáním inspirací z vážné hudby nebo experimenty s možnostmi
nahrávacího studia. Rock nyní získával také silný ideový náboj, stal se hudbou generace
hippies, která se vymezovala proti konzumní společnosti a nenásilně prosazovala hodnoty
míru a svobody. Pro ustavení rocku jako žánru hrálo toto období zajisté nenahraditelnou
roli. Další dekády nadále hudebně čerpaly z šedesátých let, vždyť již v té době vznikly
dvě z hlavních tendencí rockové hudby dalšího desetiletí – progresivní rock a hard rock.
Mnozí považují za první zásadní rockovou kapelu již zmiňované The Beatles, ti
jako by ve své tvorbě, s trochou nadsázky, odráželi celkový vývoj rockové hudby tohoto
období. V počátcích jejich kariéry ostatně najdeme méně složité rock’n’rollové písně,
avšak dále, zhruba od poloviny 60. let, si můžeme všimnout narůstající komplikovanosti
skladeb a posunů do jiných stylů a žánrů s velkou touhou experimentovat.
Na následujících stranách nastíním hlavní tendence, jimiž se rocková hudba
v druhé polovině 60. let ubírala. Pokusím se vyčlenit a popsat nejvýraznější podstyly,
které vznikly nebo dosáhly svého vrcholu právě v onom období. Je však nutné počítat
s tím, že i přes některé jasné znaky jednotlivých hudebních stylů zůstane jejich
13 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 329 - 331.
19
charakteristika vždy více či méně orientační. Jak koneckonců píše například Josef
Vlček,14 přesné vymezení konkrétního hudebního stylu v populární hudbě je často
problematické. Styly se různě překrývají, prostupují a prolínají, odlišují se někdy ve velmi
malých drobnostech. A jelikož takových stylů existuje nespočet a stále se utvářejí nové,
je obtížné přesně určit, co pod onen jeden styl spadá a co už ne. Obdobné je to
i se zařazením interpreta pod jeden jediný typ hudby, málokterý umělec se během své
tvůrčí kariéry drží striktně jen jednoho, spíše naopak ve své tvorbě reflektuje více vlivů.
To platí také pro mnou zkoumané období v hudbě, jednotlivé tendence se neprosazovaly
izolovaně od ostatních. Proto nás nesmí překvapit, že jedna a tatáž kapela je přiřazována
třeba k psychedelickému rocku, blues rocku i hard rocku zároveň.
3.1.1 Blues rock
Význačnou tendenci druhé poloviny 60. let představovalo zohledňování prvků
černošského blues do bělošské rockové hudby. Tento proud můžeme pojmenovat blues
rock. Kombinuje element tradiční bluesové písně a instrumentální improvizace spolu
s pro rock typickým elektrickým zesílením zvuku a nástrojovým obsazením.15
Nejzásadnější role v této hudbě patří podle slovníku The New Grove Dictionary of Music
and Musicians elektrické kytaře, která se ve své hře opírá o bluesové pentatonické vzorce,
charakteristické jsou blue notes.16 Typickým pro blues rock je přejímání písní
černošských bluesových hudebníků a jejich úprava do rockové aranže, stejně tak jako
vlastní rocková tvorba obohacená prvky a znaky bluesové hudby.17
Tento směr získal hlavní slovo sice až ke konci 60. let, avšak jeho kořeny začaly
vyrůstat už dříve. Jsou pevně spjaty s Velkou Británií, kde v klubech vystupovali američtí
bluesmani jako Muddy Waters či Otis Spann. Hudba hraná v těchto klubech silně
14 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 5-6. 15 Heslo Blues-rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: www.allmusic.com/subgenre/blues-rock-ma0000002468/artists 16 Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (MATZNER, Antonín. Heslo Blue notes. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980.) jsou blue notes „v evropském smyslu nepřesně intonované intervaly, které jsou pozůstatkem svérazného intonačního cítění černosských lidových zpěvaků, odkud se přenesly i do nastrojové hry“ (strana 54). Ke vzniku blue notes pomohlo nejspís střetnutí původního, pro africkou hudbu zakladního, pentatonického systému s tradičním evropským dur-mollovým. „Z harmonického hlediska blue notes neoslabují tóninový charakter, vzniklý efekt je nositelem zvlastního výrazového napětí, příznačného zejména pro melodický kolorit blues.“ (strana 55) 17 MOORE, Allan F. Heslo Blues-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of
music and musicians. 2nd ed. Svazek 3. New York: Grove, 2001, s. 738.
20
ovlivnila jejich návštěvníky – Johna Mayalla, Jimmyho Page či Erica Claptona, budoucí
členy The Rolling Stones, The Yardbirds, Fleetwood Mac a další. Blues zaujalo tyto
osobnosti natolik, že se jej rozhodly hrát také, zároveň jej však brzy začali posouvat dál
rockovějším směrem. Zhruba v polovině 60. let se tedy již postupně ustaloval styl blues
rocku – díky těmto evropským hudebníkům, kteří posílili elektrické blues ještě
hlasitějšími a dravějšími kytarami.18
Průběh vývoje velmi ovlivnili například The Rolling Stones, The Yardbirds nebo
The Animals. Ve své rané tvorbě využívali repertoáru amerických bluesmanů a následně
ani ve svých vlastních, více rockově orientovaných skladbách, nezapomněli na své
bluesové kořeny. Některé kapely se však striktně držely tradiční bluesové hudby,
takovými byli Bluesbreakers Johna Mayalla. K nim se roku 1965 přidal Eric Clapton
a rok na to vyšlo jejich společné a velmi úspěšné album Bluesbreakers With Eric Clapton.
Tento moment považuje například Piero Scaruffi19 za vznik a úplné definování stylu blues
rocku. Clapton poté založil zásadní blues-rockové trio složené z vynikajících
instrumentalistů s názvem Cream. Mayall spolupracoval také s Peterem Greenem, ten
posléze založil novou kapelu, která se rovněž stala jednou z nejvýznamnějších blues-
rockových formací konce 60. let, řeč je o skupině Fleetwood Mac.20
V americkém prostředí kombinaci blues a rocku prosazoval mimo jiné hráč na
harmoniku Paul Butterfield, kapela Canned Heat, John Hammond Jr., Roy Buchanan,
Stevie Ray Vaughan, Johny Winter či písničkář Bob Dylan.21 Element blues je znatelný
rovněž v tvorbě proslulého rockového kytaristy Jimiho Hendrixe, zpěvačky Janis Joplin
nebo kapely The Doors.
Jak už jsem zmínila, blues rock získal svou největší popularitu především koncem
60. let. V té době jej hráli i hard rockové kapely jako Led Zeppelin, Free či Jeff Beck
Group. Právě bluesově orientovaný rock se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku
stylu hard rocku, a to díky dravosti hry elektrické kytary a celkově tvrdšímu zvuku.
18 BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydaní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s. 701. 19 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 45. 20 BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydaní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s. 701. 21 Tamtéž, s. 701-702.
21
3.1.2 Psychedelický rock
Jako možná nejpříznačnější směr rockové hudby druhé poloviny 60. let je pojímán
psychedelický rock, hudba, která se silně váže ke generaci hippies. Pojem psychedelický
rock se dá víceméně (přestože ne úplně) ztotožnit s termíny acid rock, head music, flower
power music nebo San Francisco sound. Právě se San Franciscem je úzce spjata hlavní
scéna tohoto směru. Do nyní již proslulé městské čtvrti Haight-Ashbury, dříve
obydlované beatnickými básníky, se v polovině 60. let sjížděla a stěhovala mládež
ze všech koutů USA. Stala se centrem vznikající kultury hippies, nového pohledu na život
a zároveň rodící se psychedelické hudby.22 Za jednu z prvních skutečně psychedelických
kapel jsou považování Charlatans, taktéž pobývající na Haight-Ashbury. Ti za pomoci
umělce Billa Hama v roce 1965 začali na svých koncertních vystoupeních promítat na
zeď zahřívanou směs vodových barev a oleje, která se vlivem změny teploty různě
přetvářela. Výsledný dojem obrazců byl srovnatelný s vizemi člověka po užití drogy
LSD.23 Největší průlom psychedelické hudby nastal v souvislosti s kultovním létem roku
1967, tzv. Summer of Love, Létem lásky.24 Hnutí hippies – a rovněž i tato hudba – je
nedílně svázáno s drogami, pacifismem, svobodou, nenásilným protestem proti
konzervatismu, konzumní společnosti a válce ve Vietnamu. Zanedlouho se ovšem
z psychedelie stal spíše jen komerčně úspěšný produkt.25
Psychedelický rock je charakteristický určitým „nadreálnem“. Stejně jako
zastánci hnutí hippies, projevuje i hudba této generace silný zájem o spirituální složku
bytí. Psychedelická hudba se do jisté míry pokouší navodit obdobné psychofyzické stavy,
jakých dosahuje člověk po požití halucinogenních drog. Při užití drogy pak tato hudba
měla posloužit jako katalyzátor zesílení prožitku stavu rozšířeného vědomí. K dosažení
těchto účinků přispívaly pro psychedelii typické elektronicky získané zvuky a efekty,
dlouhá a improvizovaná sóla, patrná je inspirace v indické kultuře a východní filozofii.
Živá představení umělců pak byla často doprovázena tzv. light shows a různými
projekcemi (viz barevné projekce skupiny Charlatans výše),26 což dopomáhalo
22 LINDAUR, Vojtěch. Šance sněhových koulí v pekle. Vydaní první. Praha: Maťa, 1999, s. 26 – 27. 23 Tamtéž str. 32 24 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 46-47. 25 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Psychedelic music. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 319. 26 tamtéž
22
ke kýženému efektu. Náměty textů se pak obracely k surrealismu, literatuře, filozofii či
snům. Pokřivený pohled na realitu se odrážel i ve vizuální podobě obalů hudebních desek
či plakátů, které překypovaly barvami a surrealistickými motivy s typickým
deformovaným písmem. To vše představovalo jistý odklon od rockového mainstreamu té
doby, psychedelický rock můžeme tedy považovat za jakéhosi předchůdce progresivního
rocku či art rocku.27
Zvláštností psychedelického rocku v kontextu rockové hudby dané doby je
i používání netypických nástrojů. Oblíbeným byl tradiční indický nástroj sitar (objevuje
se kupříkladu ve skladbě Paint it Black od kapely The Rolling Stones či Within You
Without You kapely The Beatles).
Mezi představitele psychedelického směru v rocku patří předně mnoho kapel
z prostředí San Francisca, zásadními byli Jefferson Airplane či Grateful Dead. V jiných
koutech USA se psychedelie ujali kultovní The Doors, do jisté míry The Velvet
Underground nebo The Jimi Hendrix Experience. Její vlivy však najdeme u naprosté
většiny rockových kapel té doby. Dalším významným centrem psychedelické hudby byla
Velká Británie, především Londýn. Na britské hudební scéně si psychedelické projevy
získaly místo v tvorbě Pink Floyd nebo na pozdějších albech The Beatles – především na
deskách Revolver a Sgt.Peppers Lonely Hearts Club Band.28
3.1.3 Folk rock
Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby29 vznikl styl folk rocku
integrací folkového revivalu s hudbou rockových kapel zhruba v polovině 60. let.
Zároveň je folk rockem možné nazvat úpravy lidových písní do rockové aranže.
Proces propojování folku a rocku je spojován především se dvěma jmény.
Známějším z nich je Bob Dylan, v jehož hudbě v dané době došlo ke změně – svůj
folkový projev doplnil o rockovou doprovodnou kapelou. To podnítilo obrat i u dalších
folkových písničkářů, mezi jinými u newyorkské dvojice Simon and Garfunkel.30 Kromě
27 O’BRIAN, Lucy M. Heslo Psychedelic rock, In: Encyklopedia Britannica [online] [cit. 2015-03-29]. Dostupné z http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481546/psychedelic-rock 28 tamtéž 29 DORŮŽKA, Petr. Heslo Folk rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 96. 30 LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s. 68.
23
Dylana se na ustavení stylu značně podílela kapela The Byrds pocházející z Los
Angeles.31 Podle hudební encyklopedie The New Grove Dictionary of Music and
Musicians to byla právě tato kapela, kdo inspiroval Boba Dylana k vykročení
rockovějším směrem. Zmíněná encyklopedie spojuje s The Byrds vznik stylu folk rocku
v pravém slova smyslu a to konkrétně v souvislosti s jejich přepracováním písní folkařů
Petea Seegera (píseň Turn! Turn! Turn!) a Boba Dylana (píseň Mr. Tambourine Man) do
podoby s klasickým rockovým obsazením kapely.32 Folk rock se brzy začal prolínat
s psychedelickým hnutím,33 proto není překvapivé, že jsou kapely představující
psychedelickou hudbu často označovány rovněž za folk rockové. Příkladem mohou být
již zmiňované přední psychedelické kapely Jefferson Airplane a Grateful Dead.
Příznačným jevem folku a rovněž folk rocku jsou vokální skupiny, z nejznámějších The
Mamas and The Papas, The Beach Boys nebo Peter, Paul and Mary. Z široké řady dalších
představitelů tohoto stylu můžeme jmenovat Joan Baez, The Lovin´ Spoonful, The
Turtles, Neila Younga či Leonarda Cohena.
3.1.4 Hard rock
Hard rock, v překladu tvrdý rock, je dalším stupněm vývoje rockové hudby,
s jehož zrodem je spojena éra konce 60. let. K utvoření tohoto stylu dopomohla situace
rockové hudby ve Velké Británii i USA, kde tvrdší rockové kapely předpověděly tento
směr zdůrazněným zesílením a výraznými kytarovými riffy. Později u hard rocku došlo
ještě k většímu zostření, celkovému přitvrzení zvuku, jak už samotný název naznačuje,
a k posunu do rychlejšího, hlasitějšího a hutnějšího typu rockové hudby.34
Charakteristický pro hard rock je sklon upřednostňovat rytmickou složku před složkou
melodickou.35
Základy stylu se obecně kladou do souvislosti s původně bluesově naladěnou
kapelou Led Zeppelin. Ti navázali na neustálé přitvrzování zvuku v tvorbě Cream, The
Rolling Stones, The Yardbirds, The Kinks, Jimiho Hendrixe a dalších. S využitím
31 DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s. 169. 32 LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s. 68. 33 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 20-21. 34 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 72. 35 DORŮŽKA, Petr. Heslo Hard rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 115.
24
rychlejšího tempa, hutné hry na elektrickou kytaru a hlasitého osobitého hlasového
projevu zpěváka Roberta Planta v roce 1969 představili svými dvěma prvními alby proud
hudby, jenž se dostal do povědomí jako hard rock. Styl se v Británii brzy začal těšit
rostoucí oblibě a mnoho nových kapel se pod něj „podepisovalo“. Mezi ně řadíme kapelu
Deep Purple, která se stala jedním z čelních zástupců stylu, dále například Slade,
americké Grand Funk Railroad či Mountain.36 Hard rock se záhy u některých kapel začal
přetvářet na ještě tvrdší a temnější žánr hudby – heavy metal. Za jeho první představitele
jsou považováni Black Sabbath s jejich stejnojmenným albem vydaným již v roce 1970.37
V 70. letech se dostalo na scénu mnoho interpretů zohledňujících hard rockové
principy, mezi něž patří australští AC/DC, američtí Aerosmiths či Lynyrd Skynyrd. Není
překvapivé, že velká část hard rockových kapel měla velmi blízko k blues, poněvadž
právě blues rock je jedním ze základních východisek tohoto stylu.38
Hard rock podnítil vznik nejen heavy metalu. Mimo jiné například hard rocková
kapela The Stooges svými syrovými vokály proloženými drsnými riffy spolu s potřebou
vzdoru připravila půdu pro vznik punk rocku už na počátku 70. let.39
3.1.5 Progresivní rock/Art rock
Vymezení stylu progresivního rocku je poněkud obtížné (například Vlček ve své
publikaci Rockové směry a styly40 označuje progresivní rock za jeden z nejvíce
zavádějících termínů v rocku), problematický je taktéž vztah tohoto stylu k art rocku.
Mnozí tyto dva pojmy považují za synonyma, jiní vidí progresivní rock jako nadřazenou
kategorii art rocku a dalších směrů, jiní opačně.41 I přes náročnost terminologického
vymezení lze snad progresivní rock a zároveň i art rock vystihnout jako tendenci k vyšším
tvůrčím ambicím se záměrem dosáhnout větší uměleckosti. Hudba tohoto zaměření se
vyznačuje rostoucí složitostí kompozice, snahou přiblížit rock k vážné hudbě nebo jej
celkově povýšit na umění. Oproti běžným rockovým singlům se rovněž značně
36 tamtéž 37 Heslo Black Sabbath. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s. 87. 38 Heslo Hard rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.allmusic.com/subgenre/hard-rock-ma0000002636 39 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 73. 40 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 46. 41 BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s. 28-29 [cit. 2015-04-03]. Diplomova prace. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Ivan Poledňak. Dostupné z: http://theses.cz/id/qo0mtj/.
25
prodloužila stopáž skladeb. Podstatnou složkou bývá rytmika, využívány jsou netradiční
taktové hodnoty, komplikované rytmy a tempové zvraty.42 Častým rysem progresivního
rocku jsou taktéž citace děl vážno-hudebních skladatelů. Ozvláštněný instrumentář
mnohdy zahrnuje syntezátory, smyčce, častá je například přítomnost flétny. Tyto nástroje
nebyly doposud v rockové hudbě běžně užívány, své plné uplatnění našly právě až
s progresivním rockem. Navíc se v rámci této tendence hudebníci čím dál více obraceli
na možnosti nahrávacího studia, v němž byly elektronickou cestou vytvářeny různé
efekty a úpravy zvuku. Typickými projekty progresivního rocku jsou tzv. konceptuální
alba, kde jsou jednotlivé skladby propojeny určitým konceptem, společnou myšlenkou,
která se odráží například i do designu obalu desky.
Kořeny stylu byly zapuštěny ve Velké Británii, encyklopedie The New Grove
Dictionary of Music je spojuje s rokem 1967 a dvěma konkrétními skladbami – první je
Strawberry Fields Forever od The Beatles, která je příkladem nového způsobu využívání
studiové práce, kdy byly využity a spojeny dvě nahrávky s původně odlišnou rychlostí
a rozdílem půltónu,43 druhou A Whiter Shade of Pale seskupení Procol Harum, v níž je
slyšet velmi silná inspirace stylem barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha.44
Koncem 60. let vydala svůj debut pro tento směr důležitá kapela King Crimson,
skutečného vrcholu styl dosáhl však až v 70. letech45 spolu se skupinami Yes, Genesis
a Pink Floyd. Zásadními hudebníky zastupujícími toto hudební odvětví jsou kromě již
jmenovaných Frank Zappa, kapely Jethro Tull nebo The Who. Progresivní rock se
osobitým způsobem projevil silně i v Německu, kde získal označení krautrock. Jeho asi
nejvýznamnějšími představiteli se stala skupina Kraftwerk nebo Tangerine Dream.
Koncem 70. let se jako protipól progresivního rocku objevil punk rock,46 jakožto
hudba nepříliš komplikovaná, typická krátkými údernými skladbami bez velkých
uměleckých ambicí, jež mnohdy budila až amatérský dojem.
42 Heslo Art rock. In: Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/36651/art-rock 43 MACDONALD, Ian. Revoluce v hlavě: Beatles, jejich písně a 60. léta. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, s. 180. 44 MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Volume 20. New York: Grove, 2001, s. 402. 45 BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s. 28 [cit. 2015-04-03]. Diplomova prace. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Ivan Poledňak. Dostupné z: http://theses.cz/id/qo0mtj/. 46 MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. New York: Grove, 2001, s. 402.
26
3.1.6 Jazz rock
Jazz rock či rock jazz je dalším ze stylů, jež vykrystalizovaly na konci hudebně
velice produktivních 60. let. V této době došlo „k narůstání kontaktů mezi rockem
a jazzem“.47 Termín lze zjednodušeně definovat jako aplikaci složek jazzu do rocku
a opačně. Podle Vlčka48 vznikal třemi způsoby: spojením bělošského bluesového revivalu
s jazzem (představiteli tohoto typu jsou Graham Bond Organisation, Manfred Mann nebo
Cream); druhý způsob zrodu jazz rocku Vlček vidí v propojení progresivního rocku
s jazzem, což reprezentují Blood, Sweat and Tears či Frank Zappa; poslední cestu
představuje zájem jazzových muzikantů o techniky a možnosti rockové hudby. Mezi tyto
řadíme například Milese Davise a Herbieho Hancocka.
Jisté charakteristiky má jazz rock společné s progresivním rockem (proto se občas
můžeme setkat s jazz rockem jakožto jeho podkategorií). Oba směry vyvěrají
z předpokladu vysoké dovednostní úrovně hudebníků a z touhy po náročnější a vyzrálejší
kompozici. V rocku ovlivněném jazzem narazíme na dlouhá a komplikovaná
instrumentální sóla, jamování a výpůjčky z jazzového instrumentáře v podobě dechových
nástrojů.49 Dechy byly součástí tvorby již jmenovaných Blood, Sweat and Tears či
Bluesbandu Paula Butterfielda. Jazz si z rocku na oplátku zase bral především v oblasti
rytmiky a elektronických nástrojů.50 V 70. letech pak rockové prvky v oblasti jazzu
naprosto zdomácněly a staly se jeho běžnou součástí. Zajímavým a příznačným jevem
pro sféru jazz rocku je vytváření tzv. super groups, neboli super kapel, což byla
krátkodobá a příležitostná seskupení špičkových muzikantů.51
Výše zmíněné představitele můžeme doplnit o kytaristu Larryho Coryella,
baskytaristu Jacka Bruce (bývalý člen kapely Cream) či skupinu Weather Report.
47 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204. 48 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 30-31. 49 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204-205. 50 DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s. 173-174. 51 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204-205.
27
3.1.7 Country rock
Country rock je možné jednoduše vyložit jako prolínání prvků rocku s prvky
hudby country & western, lidové hudby USA. Jeho vznik se tedy spojuje s okamžikem,
kdy rockoví hudebníci začali využívat nástroje charakteristické pro country hudbu (banjo,
steel kytara, housle), přejali tradiční písně i hlasový projev tohoto žánru a současně ve své
vlastní tvorbě odráželi jeho příznačné prvky.52 Hlavními centry country rockových
tendencí byla Kalifornie a jih USA.
Za první představitele tohoto směru některé zdroje považují kapelu Nitty Gritty
Dirt Band s jejich stejnojmennou deskou z roku 1965.53 Výčet interpretů spadajících pod
tento styl se v mnoha případech podobá seznamu folk rockových umělců. Jmenovat
můžeme Boba Dylana či Joan Baez, kteří se poté, co opustili pole protest songů, začali
obracet také k vlivům country hudby.54 Stejně tak se o country zajímali kupříkladu
Grateful Dead a The Byrds. Člen druhých jmenovaných – Gram Parsons – je pokládán za
jednu z nejzásadnějších osobností oblasti country rocku.55 Parsons kapelu The Byrds brzy
opustil, aby roku 1969 založil country rockové The Flying Burrito Brothers.56
Mezi další významné představitele patří kapely Buffalo Springfield nebo
Creedence Clearwater Revival. V 70. letech tuto hudbu pak zastupuje například kapela
Lynyrd Skynyrd, ve stejné dekádě se proslavila pro country rock významná kapela
Eagles.
52 DORŮŽKA, Petr. Heslo Country rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 69. 53 tamtéž, s. 69. 54 Heslo Country rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 6. New York: Grove, 2001, s. 578-579. 55 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 15. 56 Heslo The Flying Burrito Brothers. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s. 335-336.
28
4. Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let
do Československa
Hudba, o které pojednává tato práce, se k nám v určitých formách dostávala
poměrně bezprostředně bez výrazné prodlevy již v době svého vzniku. Přestože
v Československu panoval komunistický režim, období druhé poloviny 60. let bylo
spojeno s určitým uvolněním. Jak nasvědčují například příspěvky v oficiálním časopise
Melodie nebo hitparáda Dvanáct na houpačce (později Třináct na houpačce a Čtrnáct na
houpačce) v Českém rozhlase, aktuální rocková hudba z USA či Velké Británie u nás
byla v jistých podobách k dispozici i široké veřejnosti. Navíc byla podle všeho také velmi
oblíbená.
4.1. Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa
Rádio
Velmi důležitou cestou k zahraniční rockové hudbě bylo rádio Luxembourg, které
vysílalo soudobou populární hudbu a které bylo na našem území možné naladit, byť
v nepříliš dobré kvalitě.57 Jinými zdroji této hudby v naší oblasti byly programy
Odpoledne s hudbou na stanici Rádio Svobodná Evropa nebo hudební pořad Mikrofórum
Českého rozhlasu, který se rovněž orientoval na světovou populární a rockovou hudbu.58
Přístup k této hudbě v 60. letech nabízel zrovna tak i jiný pořad Českého rozhlasu,
Dvanáct na houpačce (později Třináct a Čtrnáct na houpačce) manželů Jiřího
a Miroslavy Černých. Jednalo se o hitparádu zahraničních i tuzemských skladeb.
Aktuální žebříček hitů byl vždy otištěn v měsíčníku Melodie. Výjimkou v této hitparádě
v druhé polovině 60. let nebyla jména jako The Beatles,59 The Jimi Hendrix Experience,60
57 ŠTEFEČKOVÁ, Veronika. Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v socialistickom Československu (orálna história) [online]. Brno, 2012, s. 38 [cit. 2016-03-19]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Fakulta socialních studií. Vedoucí prace Denisa Nečasova Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/362409/fss_b/>. 58 KOŽĎÁLOVÁ, Bronislava. Vliv hnutí hippies na kulturu v Československu [online]. Olomouc, 2014, s. 39 [cit. 2016-03-19]. Bakalařska prace. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Mgr. Jan Blüml Dostupné z: http://theses.cz/id/58hnav/. 59 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 6, s. 124. 60 tamtéž
29
The Rolling Stones,61 Bob Dylan,62 The Animals63 a mnoho dalších zástupců oblasti
rocku. Hitparáda však přerušila vysílání v roce 1969, kdy vedení rozhlasu rozhodlo pořad
pozastavit kvůli protiokupačním myšlenkám zařazených skladeb.64
Časopisecká publicistika
Časopis Melodie sám o sobě představoval v té době poměrně bohatý zdroj
informací. Nezabýval se zdaleka jen českou hudbou nebo produkcí ze sovětského bloku.
Naopak se čtenáři na jeho stranách dočítali stejně tak o dění v angloamerickém hudebním
prostředí. Jednalo se o krátké zprávy různého typu (například, že Bob Dylan nahrál velmi
úspěšný singl Like a Rolling Stone,65 nebo že se do čela britské hitparády dostala skladba
A Whiter Shade of Pale nové kapely Procol Harum66 – ta je často považována za jeden
z prvních krůčků progresivního rocku, jak bylo uvedeno již dříve) či vcelku podrobné
profily hudebníků (kupříkladu Janis Joplin,67 The Rolling Stones,68 The Who69, Jefferson
Airplane70 nebo The Beatles71), recenze na LP desky nebo různě obsáhlé články
zabývající se některými směry nebo fenomény rockové hudby (mimo jiné článek
Psychedelic a pop avantgarda,72 v němž jsou zmíněny znaky psychedelické hudby
a jejich aplikace u kapel včetně Cream, The Yardbirds, The Beatles a dalších; nebo
například článek Co je to rhythm and blues,73 ve kterém autor píše o The Rolling Stones,
Paulu Butterfieldovi, nebo o tom, jak se rhythm and blues promísilo s rock’n’rollem, tedy
v podstatě o blues rocku). Kromě již zmiňované hitparády manželů Černých, Melodie
zprostředkovávala pohled do singlových žebříčků v USA, Velké Británii i jiných zemích,
v nichž samozřejmě rocková hudba figurovala. Čtenáři u nás měli tedy přehled o tom,
které skladby a kteří umělci jsou v zahraničí na vrcholu oblíbenosti.
61 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 4, s. 76. 62 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s. 220. 63 Dvanact na houpačce. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 4, s. 88. 64 HAVLÍK Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 87 [cit. 2015-04-18]. Diplomova prace. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>. 65 Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 11, s. 259. 66 Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 8, s. 185. 67 TŮMA, Jaromír. O Janis Joplin. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 4, s. 102. 68 TŮMA, Jaromír. O Rolling Stones. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 2, s. 38. 69 TŮMA, Jaromír. O The Who. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 6, s. 166. 70 TŮMA, Jaromír. Jefferson Airplane. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s. 218 - 219. 71 DORŮŽKA, Petr. O Beatles. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 7, s. 202 - 203. 72 TŮMA, Jaromír. Psychedelic a pop avantgarda. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 2, 36-37. 73 MÁCHA, Zbyněk. Co je to rhythm and blues. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 5, s. 102-103.
30
O mnohých interpretech, kteří se prosadili v 2. polovině 60. let, se v Melodii psalo
až v 70. letech, a to i navzdory již probíhající normalizaci, kvůli které došlo ke zpřísnění
komunistického režimu a opětovnému zavedení cenzury. Kupříkladu v roce 1972 se zde
objevil profil kapely Creedence Clearwater Revival,74 psalo se o Blood, Sweat & Tears,75
Grand Funk Railroad76 a dalších. Zároveň se v tomto časopise i nadále vyskytovaly
informace i o jiných rockových kapelách (The Doors, The Beatles, The Animals), avšak
v znatelně omezené míře oproti 60. létům.
Melodie nebyla jediným časopisem, který informoval o dění na světové rockové
scéně. Dalším takovým byl například magazín Mladý svět nebo měsíčník Pop Music
Expres, který však vycházel pouze od dubna 1968 do konce roku 1969, kdy se znelíbil
režimu. Už jen podle snímků titulních stran dostupných z webových stránek Muzea
a archívu populární hudby, je patrné, že se toto periodikum zabývalo zahraniční rockovou
hudbou. Na obalech jednotlivých čísel jsou k vidění jména Jimi Hendrix, The Doors, Led
Zeppelin, The Beatles, Jefferson Airplane, Bob Dylan, The Who, The Rolling Stones,
Canned Heat nebo The Beach Boys.77
Desky angloamerické rockové hudby oficiálně vydané v Československu
Informace o angloamerické hudbě tedy byly v Československu, dá se říct,
přístupné, zásadním nedostatkem bylo, že u nás běžně nevycházely desky s touto hudbou.
V rámci vydavatelství Supraphon a bratislavského Opusu k tomu nicméně čas od času
docházelo, a to prostřednictvím tzv. Gramofonového klubu. Desky však byly dostupné
pouze jeho členům. Nejenže byly vydávány v omezené míře, ale nezřídka také
v pozměněné podobě. Vznikaly ve většině případů jako kompilace skladeb z různých alb
a singlů daného interpreta, jen velmi občasně vycházela studiová alba v originální
podobě. K jejich vydání navíc docházelo mnohdy se značným, i mnohaletým, zpožděním.
Těmto deskám, které ze zahraničí legálně distribuoval Supraphon a Opus, se říkalo
licenční desky. Radek Diestler zkompletoval k výstavě Muzea a archivu populární hudby
katalog Cizí desky v zemích českých aneb ochutnávka na samém okraji útesu se
74 TŮMA, Jaromír. Creedence Clearwater Revival. Melodie. Praha, 1972, roč. 10, č. 4, s. 108. 75 ČERNÝ, Jiří. Ani krev, ani pot, jen trochu slz? Blood, Sweat and Tears. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 3, s. 78-79. 76 Ze světa. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 8, s. 234. 77 Pop Music Express. PopMuseum [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.popmuseum.cz/stories/stories.php?q=pme0000&l=cz
31
seznamem licenčních alb, která u nás byla vydána od roku 1965 až do roku 1989.78 Ze
seznamu jsem se pokusila vybrat ty, které spadají do mnou zkoumaného hudebního
období. To bylo poněkud nesnadné, jelikož u jednotlivých desek nebyly uvedeny
obsažené skladby, tudíž nebylo vždy jasné, z jakého období tvůrčí kariéry daného umělce
skladby pocházejí. Následující seznam poslouží tedy spíš jen pro jakousi představu, že
těchto alb nebylo vůbec mnoho.
Tabulka 1: Licenční desky u nás
Rok vydání
licenční desky
Název licenční desky
1968 • Songy Boba Dylana
1969
• Beatles: A Collection of Beatles Oldies But Goldies (originalně z roku 1966)
• Různí interpreti: Rhythm & Blues
• Simon & Garfunkel: Simon & Garunkel
1970
• Beach Boys: Beach Boys
• The Byrds: The Byrds
• Cream: Wheels of Fire (originalně vydané 1968)
1971 • Blood, Sweat & Tears: Blood, Sweat & Tears
1972 • The Beatles: Abbey Road (originalně vydané 1969)
• Hollies: Hollies
1973 • Jimi Hendrix: Jimi Hendrix
1974 • Ruzní interpreti: Woodstock
1977
• Janis Joplin: Janis Joplin
• Frank Zappa (30 minut z alb Hot Rats z roku 1969 a One Fits All z roku 1975)
• Fleetwood Mac: Fleetwood Mac
• Peter, Paul and Mary: Peter, Paul and Mary
1982 • Led Zeppelin I (originalně vydané 1969)
1985 • Doors: Greatests Hits
• Who: Best Of (Direct Hits; originalně vydané 1969)
1987 • Bob Dylan: Greatest Hits (originalně vydané 1969)
Zdroj: vlastní zpracování
Burzy
Mnohem bohatším zdrojem zahraničních desek u nás byly tzv. burzy. „Na burze
bylo možno desky směnit nebo zakoupit. Kopie na páscích zde byly nabízeny minimálně.
Později byly dostupné i materiály Jazzové sekce, anglické hudební časopisy a plakáty,
78 DIESTLER, Radek. Cizí desky v zemích českých aneb Ochutnávka na samém okraji útesu [online]. 2008 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z <http://www.popmuseum.cz/exhibit/data/2008%20Ciz%C3%AD%20desky%20v%20zem%C3%ADch%20%C4%8Desk%C3%BDch.pdf/>
32
ze samizdatů maximálně překlady textů. Bylo až překvapivé, jak aktuálně se na burze
objevovaly zahraniční tituly. Burza byla pravidelně, ale nevypočitatelně rozháněna
policií. Byla období, kdy musela každý týden měnit místo, jindy se tu policie neukázala
celé měsíce.“79 Jednalo se o plánované hromadné akce, které se konaly na různých
místech měst, jako jsou náměstí, parky. Někteří prodejci desek dokonce přijímali předem
objednávky na konkrétní tituly. Na burze byla k dostání především hudba v tu dobu
aktuální ve Velké Británii a USA – tedy hlavně rockoví a popoví umělci.80
Inzerce v časopisech
Podobným způsobem posluchači obchodovali s deskami prostřednictvím inzercí
v časopisech. Vrátíme-li se zpět k magazínu Melodie, v inzerci se poptávka a nabídka
v číslech, které jsem měla možnost prozkoumat, dotýkala ve velké části případů právě
rockové (zde nazývané beatové) hudby z USA a Velké Británie. Což je další z faktorů,
který svědčí o velké oblibě této hudby u nás. Zájem byl o The Rolling Stones, Led
Zeppelin, The Kinks, The Beatles, The Byrds a mnoho dalších.
Jiné možnosti
Desky a jiné hudební materiály k československým posluchačům pronikaly taktéž
poštou od známých v zahraničí či nelegálním převozem přes hranice. Některé zahraniční
desky byly dostupné v prodejnách Tuzex.81
V Československu tedy možnosti, jak se dostat do kontaktu s rockovou hudbou
z USA a Velké Británie, existovaly. V oficiální sféře však především pouze
prostřednictvím tisku a zpočátku i některých rádiových pořadů. Co se týče dostupnosti
hudby jako takové, situace byla horší. Desky oficiální cestou k dispozici nebyly takřka
vůbec. Hudba tohoto typu však byla skutečně žádaná, jak napovídají inzerce časopisů
a hojné účasti na burzách hudebních materiálů.
79 VLČEK, Josef. Hudební alternativní scény sedmdesatých až osmdesatých let. In: ALAN, Josef a Tomas BITRICH et al. Alternativní kultura. Príběh české společnosti 1945–1989. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2001, s. 209. 80 HAVLÍK, Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 102 [cit. 2015-04-18]. Diplomova prace. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>. 81 Tamtéž str. 91 - 96
33
5. Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských
studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.
let
V následující části se budu zabývat hlavním tématem mé práce, výzkumem
postojů vysokoškolských studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.
let.
5.1 Formulace cílů výzkumu
V mém výzkumu jsem si stanovila následující cíle. Zaprvé chci zjistit, jaké je
povědomí o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let mezi současnými
mladými lidmi, studenty Univerzity Palackého v Olomouci.
Zadruhé se pak budu snažit vyzkoumat, jaký postoj tito studenti k dané hudbě
zaujímají. Hlavním cílem mého výzkumu je tedy přispět k poznání, zdali je rocková
hudba druhé poloviny 60. let, období významného pro vývoj žánru rocku, stále
v povědomí a těší se oblibě mladé generace i po více než 50 letech, jestli je možné ji dnes
již chápat jako součást kulturního dědictví s časem prověřenou objektivizovanou
hodnotou.
Zatřetí je mým cílem dozvědět se, s kterými hudebníky si respondenti tuto hudbu
spojují a jestli jsou schopni rozlišovat mezi jejími jednotlivými podstyly, a to i na základě
poslechu.
Začtvrté mě bude zajímat celková obeznámenost studentů s širším společenským
kontextem zkoumané doby – s jakými pojmy, jmény a událostmi si dané období spojují.
Následně, tedy zapáté, je mým cílem určit, jaká je charakteristika a jaké jsou
společenské či kulturní postoje těch respondentů, kteří tuto hudbu preferují.
34
5.2 Stanovení hypotéz
Na základě minulých hudebně sociologických výzkumů (například výzkumu
Mikuláše Beka z roku 2001)82 vyšlo najevo, že rock je nejoblíbenějším žánrem mladých
lidí do věku 24 let. Můžeme se domnívat, že tento stav se nebude zásadně lišit od
současného. Odhaduji, že rock je mezi mladými stále velmi oblíbeným žánrem, avšak
současně se přikláním k názoru, že jeho obliba již nemusí být stejně velká jako v době
Bekova výzkumu, jelikož existuje znatelný příklon mladých lidí ke stylům hip hopu,
R’n’B nebo třeba popu. Zároveň je třeba si uvědomit, že obecná obliba rocku u studentů
vůbec nutně neznamená, že se vyznají právě v hudbě, kterou se v této práci zabývám.
Rock je zastřešujícím pojmem pro vnitřně velmi diferencovaný žánr, přičemž posluchači
si většinou vybírají jen jeho některé konkrétní odnože. Domnívám se proto, že rocková
hudba druhé poloviny 60. let je spíše fanouškovskou záležitostí a jen malá část studentů
se v ní vyzná hlouběji a má ji v oblibě. Avšak jakési základní ponětí o této hudbě nejspíš
může mít většina respondentů, neboť jména hudebníků zastupujících tuto oblast jsou do
dnešních dnů notoricky známá (kupříkladu kapely The Beatles, The Rolling Stones nebo
Led Zeppelin). Jelikož byl dotazník tohoto výzkumu volně dostupný, hrozí rovněž jisté
riziko zkreslení získaných informací, a to díky potenciální možnosti, že se jej rozhodnou
vyplnit především právě ti studenti, kteří tento styl hudby skutečně preferují.
V případě informovanosti o širším společenském dění v 60. letech lze
předpokládat, že respondenti o této době budou mít všeobecně přehled, jelikož se některé
její trendy neustále vrací. Zářný příklad představuje móda 60. let, která už prožila
několikeré vzkříšení.
Hudba druhé poloviny 60. let bývala spojována také s odporem k válkám
a pacifismem, což se odráželo i v textech některých skladeb. Rockoví umělci tímto
způsobem, tedy prostřednictvím slov písní, hlásali rovněž principy typické pro soudobou
mladou kulturu, jako je láska, svoboda a porozumění. Pro publikum tehdejší rockové
hudby byl příznačný také celkový důraz na etické hodnoty. Je tedy možné, že dnešní
studenti preferující tuto hudbu, mohou být taktéž více často zastánci etických principů,
případně budou věnovat větší pozornost textu v hudbě.
82 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003.
35
Jelikož rock zhruba druhé půlky 60. let čerpal inspirace například z vážné hudby
či jazzu, rostla komplikovanost skladeb a celkově měla tato hudba nezřídka za cíl
dosáhnout jisté uměleckosti, můžeme se domnívat, že takovou hudbu preferují lidé, kteří
obecně vyhledávají umělecké podněty a jsou kulturně aktivní.
Při zvážení všech těchto skutečností mé hypotézy zní:
Zaprvé, studenti stále poslouchají rockovou hudbu, avšak orientují se stejnou
měrou i na jiné hudební žánry.
Zadruhé, rocková hudba druhé poloviny 60. let je hudbou, v níž se hlouběji vyzná
a má ji v oblibě jen malá část dotazovaných. Ti dokážou vesměs bez problémů jmenovat
hudebníky k jednotlivým podstylům této hudby, stejně tak dané styly budou schopni
rozpoznat i prostřednictvím poslechu. Naprostá většina dotazovaných bude mít však
základní povědomí o známých jménech umělců spadajících do této sféry a bude znát dvě
obecně populárnější ze čtyř prezentovaných hudebních ukázek.
Zatřetí, dotazovaní se dobře vyznají v širším společenském dění 60. let, jelikož
tato doba zažívá neustálé návraty.
Začtvrté, příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let mohou potenciálně více
než ostatní respondenti zastávat etické hodnoty (pacifismus, ochrana přírody) a věnovat
větší pozornost textu v hudbě.
Zapáté, posluchači rockové hudby druhé poloviny 60. let budou poměrně
umělecky zaměření a budou často navštěvovat nejrůznější kulturní akce.
5.3 Metody
Jako metodu mého kvantitativního výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření.
Zařazeny byly otázky uzavřené (výběr z několika možností), polouzavřené (možnost
dopsat svou vlastní variantu) i otevřené otázky (respondent celou odpověď napíše sám).
Obsaženy byly taktéž čtyři krátké hudební ukázky. Dotazník jsem vytvořila na serveru
eSurv.83 Šířen byl pouze elektronicky.
83 ESurv [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://esurv.org/
36
5.4 Vzorek
Zkoumanou populací tohoto výzkumu jsou současní studenti Univerzity
Palackého v Olomouci. Dotazník byl umístěn na sociální síti Facebook ve skupině
Univerzita Palackého v Olomouci,84 ke které bylo v době vložení připojeno přibližně
10 000 uživatelů. Dotazník byl tedy volně dostupný pouze těm studentům, kteří jsou
zaregistrováni na sociální síti Facebook a zároveň jsou členy výše jmenované skupiny.
Samozřejmě nemohu vyloučit, že se k dotazníku zprostředkovaně nedostali i jiní lidé
(například na doporučení známých).
Tímto způsobem jsem získala data celkem od 188 respondentů. Z toho je 144 žen
a 44 mužů. Zastoupení podle fakult také není rovnoměrné, Filozofická fakulta převládá
s 86 respondenty, 41 respondentů je z Přírodovědecké fakulty, 28 z Pedagogické fakulty,
10 z Právnické fakulty, z Lékařské fakulty a z Fakulty zdravotních věd bylo shodně 8
respondentů. Nejméně dotazníků vyplnili studenti Fakulty tělesné kultury
a Cyrilometodějské teologické fakulty s počtem 3 a 2. Mezi respondenty pak byli 2, kteří
studují zároveň Filozofickou a Pedagogickou fakultu.
Mým cílem nebyl reprezentativní výzkum celé populace, zaměřuji se pouze na
sociální skupinu vysokoškolských studentů. Narušit homogenitu tohoto vzorku by měl
hlavně faktor pohlaví respondentů a zaměření jejich studia.
5.5 Formulace dotazníku
Do první částí dotazníku jsou zařazeny dotazy týkající se zájmů respondentů,
jejich hudebních preferencí (výběr 5 nejoblíbenějších ze 17 uvedených hudebních žánrů
a stylů s možností dopsat vlastní variantu), hudebního vzdělání, hudební aktivity (aktivní
hra na nástroj či zpěv) a celkového vztahu k hudbě. V jedné z dalších otázek mají
respondenti uvést, kolikrát za poslední půlrok navštívili koncert vážné hudby, galerii
umění, divadelní představení, koncert populární hudby, kino a kolik knih beletrie přečetli.
Odpovědi na všechny tyto otázky poslouží k poznání, jakým způsobem tráví respondenti
volný čas, v jaké míře jsou kulturně založení a jaký vztah mají k hudbě. Tyto údaje nám
posléze napomůžou k určení charakteristiky posluchačů rockové hudby druhé půlky 60.
84 Univerzita Palackého v Olomouci. Facebook [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/groups/164914413030
37
let. Následuje série otázek na zkoumaný výsek dějin populární hudby, nejprve jsou však
dotazovaní vyzváni k vyjmenování tří pojmů, které si spojují obecně s dobou 60. let, což
umožní zjistit, zdali mají povědomí o společenském kontextu daného období. V příští
otázce zodpovědí, jaký postoj zaujímají k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny
60. let na pětibodové škále. Poté mají respondenti za úkol vypsat rockové umělce dané
doby spolu s možností je zařadit k příslušným podstylům této hudby (jež byly popsány
v dřívější části této práce), což nám ukáže, která jména si současní studenti spojují
s danou hudbou a nakolik se v ní a případně jejích jednotlivých směrech orientují.
Druhou část představuje „zvukový dotazník“. Díky způsobu šíření po internetu se
otevřela možnost jednoduše začlenit hudební ukázky. Vybrány byly zhruba minutu
trvající úryvky čtyř skladeb, přičemž byli zvoleni interpreti, o nichž jsem předpokládala,
že jsou všeobecně známí. Dvě z ukázek lze považovat za velmi známé do dnešních dnů,
zbylé dvě nejsou takovou měrou rozšířené, jejich znalost může tedy svědčit
o intenzivnějším zájmu respondenta o tento typ hudby.85 U každé ukázky respondenti
rozhodnou, zda ji znají, dále ji ohodnotí na 5 bodové škále a pokusí se rozpoznat podstyl,
ke kterému nejvíce náleží. Zvoleny byly skladby, které dobře vystihují charakteristické
znaky daných stylů. Tato část dotazníku má tedy ukázat, jestli se hudba daného období
současným studentům líbí, zda ji znají a zda dokážou na základě poslechu rozlišit
jednotlivé rockové styly, které se v 2. polovině 60. let rozšířily.
Po hudebních ukázkách následují otázky zaměřené na nákup a stahování hudby
a vyhledávání informací o hudbě. Odpovědi na ně mohou dále přispět k zjištění, nakolik
je zkoumaná hudba mezi dnešními studenty aktuální. V závěru dotazníku se pak
nacházejí otázky směrující na osobní a demografické údaje (otázky týkající se pohlaví,
velikosti obce, kde respondenti žijí, kraje, odkud respondenti pocházejí, a fakulty, na
které studují) a dotazy zjišťující některé společenské postoje respondentů: k ochraně
přírody, válečným konfliktům, politické situaci a otázce víry, které umožní další
charakteristiku dotazovaných a potvrdí či vyvrátí některé z hypotéz (v tomto případě
předpoklad silnějšího etického cítění či pacifismu u zastánců zkoumané hudby).
85 Popularitu skladeb mi napomohl určit například server youtube.com s počty zhlédnutí u videí
s příslušnými skladbami.
38
5.6 Výsledky a interpretace dat
V této části práce budu provádět kvantitativní analýzu dat, představím výsledky
výzkumu a pokusím se o jejich interpretaci.
5.6.1 Třídění prvního stupně
V prvním stupni třídění uvedu výsledky jednotlivých otázek z dotazníku
a pokusím se o interpretaci získaných dat. K tvorbě grafů byl použit program Microsoft
Excel 2013.
Graf 1: Pohlaví respondentů
Zdroj: vlastní zpracování
Zastoupení pohlaví není v tomto výzkumu rovnoměrné, drtivě převyšují ženy se
zhruba 77%, muži tedy tvoří asi 23% všech respondentů.
Graf 2: Kraj původů
Zdroj: vlastní zpracování
76,60%
23,40%Žena
Muž
31,28%
14,89%
36,17%
7,45%
3,72%
7,45%
3,72%
1,06%
1,60%
0%
0%
1,06%
1,60%
0%
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
Jihomoravský kraj
Kraj Vysočina
Pardubický kraj
Kralovehradecký kraj
Liberecký kraj
Ustecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Středočeský kraj
Hlavní město Praha
39
Rozložení krajů České republiky mezi dotazovanými rovněž není vyrovnané,
některé z krajů nejsou obsaženy vůbec. Převládají respondenti pocházející
z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Podobný výsledek byl
očekávaný, je zřejmé, že zkoumaná populace (čili soubor současných studentů Univerzity
Palackého v Olomouci) zrovna tak není rovnoměrně zastoupena všemi kraji.
Graf 3: Populace místa bydliště
Zdroj: vlastní zpracování
Největší část respondentů (téměř 28%) pochází z měst o populaci 10 000 až
50 000 obyvatel a z obcí do jednoho tisíce obyvatel (skoro 18% dotazovaných). Mezi 10
a 15 procenty mají zastoupení obce s počtem obyvatel 1 000 až 2 000, 50 000 až 100 000
a více jak 100 000. Obce s 2 000 až 5 000 obyvateli představuje 8,5% respondentů
a nejméně dotazovaných (asi 7%) je původem z obcí s populací 5 až 10 tisíc.
Graf 4: Zájmy respondentů
Zdroj: vlastní zpracování
17,55%
10,11%
8,51%
6,91%
27,79%
12,77%
14,36%
Méně než 1 0001 000 až 2 0002 000 až 5 0005 000 až 10 00010 000 až 50 00050 000 až 100 000Víc jak 100 000
6,40%5,90%
31,40%12,20%
10,10%53,70%
38,80%6,90%
51,60%36,70%
43,10%26,10%
23,40%70,20%
83%91%
32,40%27,10%
38,80%
0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% 100,00%
Jina možnostAktivita v ekologii
Hry (počítačové, deskové, …)Technika
InformatikaCestovaní
TuristikaSběratelství
Sport aktivněSport pasivně
JazykyMódaTanec
Četba literaturySledovaní filmů a serialů
Poslech hudbyJina kreativní umělecka činnost
Hudba aktivněUmění
40
Z grafu vyplývá, že drtivá většina respondentů se ve volném čase věnuje poslechu
hudby, sledování filmů a seriálů nebo četbě literatury. Podstatná část studentů pěstuje
zálibu také v aktivním i pasivním sportování, cestování, turistice nebo jazycích. Zájem
o umění je také rozšířený – označila jej více než třetina respondentů, o něco málo menší
počet se pak nějaké umělecké činnosti věnuje i aktivně.
Jinou možnost označilo celkem 11 respondentů. Ti pak své další zájmy dopsali do
připravené kolonky. Jednalo se o vaření či pečení ve 4 případech, dále pak po jednom
případu ruční práce, bojová umění, procházky, zvířata, zdravý životní styl, sociální sítě,
vzdělávání, dobrovolnictví a zájem o lidská práva.
Graf 5: Hra na hudební nástroj/ zpěv
Zdroj: vlastní zpracování
Ve hře na hudební nástroj nebo zpěvu je aktivních 19% respondentů, občasně se
této činnosti věnuje (nebo se jí věnovalo v minulosti) 43% respondentů, zbylých 38%
nezpívá ani nehraje na žádný hudební nástroj. Podle těchto výsledků se tedy většina
respondentů (62%) někdy během svého života v určité míře věnovala hře na hudební
nástroj či zpěvu.
Graf 6: Hudební vzdělání
Zdroj: vlastní zpracování
19%
43%
38%
Ano, aktivně.
Ano, ale ne přílis často,popřípadě jsem se tomuvěnoval/a v minulosti.Ne.
12,77%
33,51%
1,06% 0,00%6,38%
46,28%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
Výuka usoukromého
učitele
Zakladníumělecka
skola
Konzervatoř Hudebníakademie
(JAMU,HAMU)
Jiné VŠvzdělaní
(muzikologie,hudební
výchova, ...)
Žadnéhudebnívzdělanínemam
41
Nyní se zaměřme na údaje týkající se hudebního vzdělání respondentů. Výuku
u soukromého učitele absolvuje nebo absolvovalo 12,8% dotazovaných, základní
umělecké vzdělání má zastoupení 33,5%, konzervatoř s počtem 2 respondentů
představuje 1,1%. Hudební akademii podle očekávání nevystudoval žádný z účastníků.
Jiného vysokoškolského hudebního vzdělání (v oboru muzikologie či hudební výchova)
dosáhlo nebo takový obor právě studuje 6,4% z dotazovaných. Dominuje však absence
hudebního vzdělání – téměř polovina respondentů (46,3%) žádné nemá.
Graf 7: Hudební preference
Zdroj: vlastní zpracování
V otázce na preference hudebních žánrů a stylů mohli dotazovaní vybrat
maximálně 5 z nabízených 17 možností, případně dopsat vlastní variantu. Z grafu jasně
vyplývá, že nejoblíbenějším typem hudby respondentů je rock, získal 148 ze 188
možných označení, což představuje asi 79% dotazovaných. To vyvrací mou hypotézu, že
rock již není nejpreferovanějším hudebním žánrem vysokoškoláků. Dalšími velmi
oblíbenými typy hudby jsou pop (50% respondentů) a alternativní rock (43%). Téměř
třetina všech dotazovaných preferuje metal a dokonce ještě o něco větší počet studentů
označil za svou oblíbenou vážnou hudbu (32% respondentů), což považuji za
pozoruhodný výsledek. Obecně se poslech vážné hudby váže spíše ke starším generacím
5,85%
6,40%
10%
15,40%
12,80%
50%
8,50%
13,30%
20,20%
14,40%
7,40%
31,40%
21,80%
43%
78,70%
14,40%
24,50%
31,90%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
jina možnost...
tradiční folklórní hudba
etnicka hudba (world music, reggae,...)
folk a country
muzikal
pop
soul a R'n'B
hip hop
taneční hudba (techno, d'n'b, house,...)
elektronika (new rave, indie-elektronika, ...)
hard core
metal
punk
alternativní rock
rock
blues
jazz
važna hudba
42
lidí, jak dokázal například výzkum Radima Bačuvčíka z roku 2009.86 Podle výsledků,
které získal, preferovalo klasickou vážnou hudbu pouze 0,8% respondentů ve věku 20 až
24 let, soudobou vážnou hudbu pak 10% z nich. Je samozřejmě možné, že variantu vážná
hudba v mém průzkumu zvolili jako svou oblíbenou i ti studenti, kteří tento typ hudby
poslouchají jen zřídka, a rozhodli se označit tuto možnost třeba jen proto, že již nevěděli,
kterou jinou dále vybrat. Přesto toto vysvětlení nepokládám za uspokojivé, jelikož se
tento typ hudby, co se týče počtu odpovědí, umístil na čtvrtém místě oblíbenosti a výrazně
převyšuje mnohé další z uvedených hudebních směrů. Odůvodnění tedy může ležet
ve spojitosti preferencí vážné hudby se vzdělaností. Lze se tedy domnívat, že dnešní
mladí lidé běžně vážnou hudbu neposlouchají, nicméně konkrétně sociální skupina
vysokoškolských studentů tvoří výjimku.
Jinou možnost vyplnilo 11 respondentů. Do připravené kolonky dopsali
následující pojmy: Ambient, darkwave, deep house, EBM, garage rock, gothic rock,
grime, hot jazz, intrumentalní hudba, j-rock, klasický rock, metalcore, oshare kei a visual
kei, pornofolk, psychedelic rock, swing, synthpop, vše originální a osobité, všechna
hudba. Každý z nich byl uveden pouze jedenkrát. Termíny filmové soundtracky, grunge
a horrorcore byly napsány každý dvakrát.
Graf 8: Celkový vztah k hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Většina respondentů (64%) považuje hudbu ve svém životě za podstatnou.
Procentuální zastoupení zhruba mezi 15 a 20% zaujímají možnosti Hudbou takřka žiji
(16,5%) a K hudbě mám pozitivní vztah, ale nepřikládám jí zásadní význam (19%). Pouze
jeden dotazovaný ke svému životu hudbu nepotřebuje, variantu Hudbu nesnáším
86 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu
2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010, str. 75.
16,49%
63,83%
19,15%
0,53% 0,00%0,00%
10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%
Hudbou takřkažiji.
Hudba je v mémživotě podstatna.
K hudbě mampozitivní vztah,
ale nepřikladam jízasadní význam.
Hudbu ke svémuživotu
nepotřebuji.
Hudbu nesnasím.
43
neoznačil nikdo. Hudba je tedy pro drtivou většinu studentů důležitou součástí jejich
životů.
Graf 9: Důležitost textu v hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Jak je vidět výše, jen 4% dotazovaných považují text v hudbě za nevýznamný.
Podle 65% respondentů důležitost textu závisí na konkrétních případech. Pro 31%
znamená text vždy podstatnou součást hudby. Sémantická složka v hudbě je tedy pro
vysokoškoláky spíše podstatná, jen malá část dotazovaných textu obecně nepřikládá
žádnou váhu.
V jedné z otázek dotazníku byli respondenti vyzváni k napsání tří pojmů, se
kterými si spojují dobu 60. let, nejlépe její druhou polovinu, přičemž se mohlo jednat
o jakékoli termíny, názvy věcí, jména či události. Množství získaných pojmů jsem se
pokusila uspořádat do smysluplných obecnějších kategorií. Ty jsem následně rozčlenila
do menších skupin spolu souvisejících termínů a shrnula do tabulek, které jsou k dispozici
níže. Četnosti uvedení nad hodnotu 5 jsou zvýrazněny.
Největší skupina termínů je spjata s hudbou. Takových bylo uvedeno celkem 193.
Z toho je 129 názvů kapel a jmen interpretů, zbylých 64 souvisí s hudebními styly, směry
a hudbou obecně. Pojmů, které jsou spjaty se životním stylem té doby (móda, hnutí
hippies, …), bylo získáno 113. Termínů dotýkajících se umění napsali respondenti
celkem 23. Dalších 66 pojmů se vztahovalo k politice či významným událostem doby
60. let. Zmíněno bylo i několik pojmů, které se jevily jako příliš obecné, u nichž nebylo
možné dokázat jakoukoli souvislost s dobou 60. let.
Dotazovaní si podle získaných dat dobu 60. let spojují nejvíce s těmito pojmy:
hnutí hippies (uvedeno celkem 76x), kapela The Beatles (68x), festival Woodstock (26x),
rocková hudba a její rozvoj (25x), Pražské jaro, následná okupace a nástup normalizace
(20x), móda té doby (19x), drogy (13x), kapela The Rolling Stones (10x), válka
31%
65%
4% Text je pro mě podstatnousložkou hudby.
To se lisí v jednotlivýchpřípadech.
Text pro mě není rozhodující.
44
ve Vietnamu (10x). Dále atentát na prezidenta Kennedyho (8x), Andy Warhol či pop art
(7x), kapela The Doors (7x), dobývání vesmíru (6x), divadlo Semafor (6x), Jimi Hendrix
(6x), psychedelie (6x), studená válka (5x), totalita a cenzura (5x), Elvis Presley (5x),
kapela Led Zeppelin (5x) a sexuální revoluce (5x). Zde potvrzuji hypotézu, že se současní
studenti obecně vyznají ve společenském kontextu doby 60. let. Získáno bylo velké
množství údajů a respondentům nečinilo obtíže uvádět pojmové kategorie ze všech
možných oblastí. A co víc, pouze 7 ze všech jmenovaných položek prokazatelně
nesouviselo s dobou 60. let.
Tabulka 2: Pojmy 60. let spojené s hudbou
Pojmy spojené s hudbou (193x)
Názvy kapel a interpretů (129x) Další termíny spjaté s hudbou, hudební styly a směry,
hudba obecně (64x) Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem
68x The Beatles 26x Festival Woodstock
10x The Rolling Stones 25x Rozvoj rocku / rock / rock'n'roll / bigbeat
7x The Doors / Jim Morrison 6x Psychedelie / psychedelický rock
6x Jimi Hendrix 2x Heavy metal předělavky skladeb
5x Elvis Presley Led Zeppelin
1x British invasion hudební rozmach elektricka kytara
4x The Who
3x Scorpions
2x Janis Joplin John Lennon Simon and Garfunkel The Velvet Underground Vznik Black Sabbath Karel Gott
1x Bob Dylan Eric Clapton Deep Purple Ella Fitzgerald Jacksons 5 Pink Floyd Plastic People of the Universe Karel Kryl Helena Vondračkova Waldermar Matuska
Zdroj: vlastní zpracování
45
Tabulka 3: Pojmy 60. let spojené s životním stylem a uměním
Pojmy spojené se společností a životním stylem
(113x) Pojmy spojené s uměním (23x)
Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem
76x Hippies (flower power, květinové děti) 7x Andy Warhol / pop art
19x Móda 60. let (minisukně, puntíky, zvonové kalhoty, modelka Twiggy, střihy šatů, dlouhé vlasy,…)
6x Divadlo Semafor / Suchý + Šlitr
13x Drogy (LSD, marihuana, …) 3x Nova vlna v českém filmu
5x Sexuální revoluce 1x herečka Audrey Hepburn film Kdo se bojí Virginie
Woolfové prestiž zapadních umělců Arnost Lustig (spisovatel) český underground film Pelíšky (děj zasazený do
dané doby) film Rebelové (děj zasazený do
dané doby)
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 4: Pojmy 60. let související s politikou a významnými událostmi
Pojmy spojené s politikou a významnými událostmi (66x)
Počet uvedení Pojem
20x Pražské jaro / ruská okupace/normalizace/restrikce společnosti
10x Válka ve Vietnamu
8x J. F. Kennedy / atentát na Kennedyho
6x 1. člověk na měsíci / program Apollo / dobývání vesmíru
5x Studená válka Totalita + cenzura
3x Boj za lidska prava Komunisté / Rusové
2x Rasové problémy v USA / Martin Luther King Povalečna doba
1x Demonstrace Revolta
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 10: Postoje k rockové hudbě 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
5%
47%31%
2%1%
14%
Tato hudba je ma nejoblíbenějsí.
Tuto hudbu mam v oblibě.
Tato hudba mi nevadí, ale ani ji přílisnevyhledavam.Nemam tuto hudbu přílis v oblibě.
Tuto hudbu nesnasím.
Nemam přílis představu, o jakou hudbu se jedna.
46
Nyní přejděme k odpovědím na jednu ze zásadních otázek tohoto výzkumu. Jaký
je tedy postoj dnešních studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let?
Jak graf ukazuje, největší část respondentů (47%) zaujímají ti, kteří mají tuto hudbu
v oblibě, dalších 5% tuto hudbu považuje přímo za svou nejoblíbenější. Dohromady tyto
dvě kategorie představují něco málo přes polovinu dotazovaných. Tento výsledek byl
očekáván, bylo pravděpodobné, že se dotazník rozhodnou vyplnit z velké části právě ti
studenti, kteří danou hudbu rádi poslouchají. V 31% případů tato hudba dotazovaným
nevadí, ale ani ji nevyhledávají, 14% respondentů přesně neví, o jakou hudbu se jedná,
2% ji nemají příliš v oblibě, 1% respondentů (konkrétně 2 lidé) ji dokonce nesnáší.
Vzhledem k získaným údajům a soudě prozatím jen z odpovědí na tuto otázku dotazníku,
rocková hudba druhé poloviny 60. let rozhodně není mezi současnými studenty
zapomenuta, dosud se mezi nimi objevují tací, kteří tuto hudbu považují dokonce za svou
nejoblíbenější, a početná řada zbývajících k ní zaujímá pozitivní stanovisko. Zároveň se
najdou i jedinci, kteří na ni zastávají negativní a v malém procentě případů až nenávistný
názor.
V jedné z dalších otázek měli respondenti za úkol uvést některé angloamerické
rockové interprety z doby druhé poloviny 60. let a pokud možno je přiřadit k hudebnímu
stylu, k němuž podle nich nejvíce příslušejí (blues rock, psychedelický rock, folk rock,
hard rock, progresivní rock /art rock, country rock a jazz rock; ke každému maximálně tři
jména). Připravena byla také kolonka, do které mohli respondenti napsat ty hudebníky
z dané doby, na které si vzpomněli, ale nedokázali je k žádnému konkrétnímu stylu
zařadit.
Výsledky jsou následující: 106 respondentů (56,4%) uvedlo alespoň jedno jméno,
43,6% tedy nenapsalo jméno žádné. Zde tedy vyvracím svou hypotézu, že naprostá
většina dotazovaných bude schopna uvést alespoň některá velmi známá jména rockových
hudebníků druhé poloviny 60. let, ve skutečnosti je tento výsledek horší. Věřím však, že
i ti dotazovaní, již si nevzpomněli ani na jedno jméno hudebníka té doby, mají ponětí
o existenci například kapel The Beatles nebo The Rolling Stones. Jenže si tato jména
nespojili s obdobím zrovna druhé poloviny 60. let. V pozdější části práce posléze
nastíním, nakolik souvisel vztah k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se schopností
uvést jména příslušných hudebníků.
47
Všech sedm kolonek vyplnilo (čili ke každému stylu uvedlo alespoň jednoho
umělce) pouze 12 respondentů (6,4%), i přestože víc než polovina z dotazovaných má,
jak se ukázalo, rockovou hudbu 60. let v oblibě. Z toho vyplývá, že ani kladný postoj
k této hudbě neznamená perfektní orientaci v ní. Odhaduji, že mnoho z těch, kteří označili
tuto hudbu za svou oblíbenou, poslouchá rádo jen některé konkrétní interprety nebo jen
některý ze směrů do této hudby spadajících. Chybí jim tedy obsáhlejší představa o tomto
období jako celku. Problematická mohla být rovněž terminologie. Domnívám se, že
posluchači této hudby o interpretech daných podstylů mohli mít povědomí, avšak
nedokázali si je přiřadit k uvedeným názvům stylů. Ty totiž mohly být pro mnohé nic
neříkající. Necelá 3% dotazovaných vepsala jména hudebníků pouze do poslední kolonky
– tedy kolonky s interprety, které nedokázala spojit s konkrétním stylem.
Graf 11: Množství respondentů, kteří jmenovali hudebníky k jednotlivým stylům
Zdroj: vlastní zpracování
Jak můžeme vidět v grafu, nejvíce respondentů se pokusilo jmenovat hudebníky
stylu psychedelický rock, celkem tuto kolonku vyplnilo 45% respondentů. Podobně jsou
na tom styly hard rocku a blues rocku s 43% a 41% zodpovězených políček.
K progresivnímu rocku/art rocku alespoň jednoho hudebníka přiřadilo 33% respondentů,
k folk rocku 28%, country rocku 22%. Nejméně respondentů uvedlo zástupce stylu jazz
rocku (pouze 9%). Kolonku nezařazené vyplnilo celkem 15% z dotazovaných.
Samozřejmě ne všichni hudebníci, které dotazovaní uvedli, byli k jednotlivým
stylům zařazeni správně. Chyby se netýkaly jen nevhodné klasifikace stylu, jmenovaní
umělci často rovněž nespadali do daného časového období. Respondenti taktéž zmiňovali
české hudebníky, přestože zadání nabádalo pouze k uvádění těch angloamerických.
V následující tabulce můžeme vidět, kolik odpovědí ke každému stylu bylo celkem od
41% 45,20%
27,70%
43,10%33,00%
22,30%
9,00%15,40%
0%10%20%30%40%50%
48
respondentů získáno. Ve sloupci Částečně správně jsou ty případy, kdy umělec pod daný
styl sice spadá, avšak nenáleží do požadované doby, prvky daného stylu se u něj objevují
jen okrajově nebo nespadá do angloamerické provenience, avšak stylově je zařazen
správně. Jak jsem poukázala již v dřívější části práce, zařazení hudebníka nebo kapely
pod jeden jediný styl je často nemožné, jelikož se vlivy jednotlivých hudebních tendencí
v tvorbě většiny umělců mísí a prolínají. Proto bylo možné jmenovat určitého hudebníka
u více než jednoho stylu a přesto bylo toto zařazení odpovídající. Připomínám, že
výzkumu se účastnilo 188 respondentů a ke každému stylu bylo možné napsat nejvíce tři
hudebníky (maximální počet pro každý styl mohl tudíž být 564 položek).
Tabulka 5: Četnost uvedení zástupců jednotlivých stylů
Styl
Počty napsaných položek
Celkem Správně Částečně správně
Nesprávně
Blues rock 106 94 7 5
Psychedelický rock 128 118 8 2
Folk rock 71 62 9 0
Hard rock 128 106 22 0
Prog./art rock 78 63 12 3
Country rock 51 37 13 1
Jazz rock 23 15 8 0
Nezařazené 47 44 0 3
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky je patrné, že respondenti převážně uváděli ty hudebníky, kteří skutečně
odpovídají danému stylu i době. U převládající části těchto hudebních kategorií správně
přiřazení umělci představovali dokonce drtivou většinu. V tomto ohledu jsou na tam hůř
styly jazz rocku a country rocku. U kategorie jazz rocku toto způsobil do jisté míry fakt,
že dotazovaní jmenovali poměrně často české jazzrockové hudebníky (Roman Pokorný,
Boris Urbánek a skupina Jazz Q). Ke stylu country rocku respondenti často přiřazovali
kapely Lynyrd Skynyrd a Eagles, které country rock skutečně představují, nýbrž však až
v pozdějším časovém období. Celkově vzato se však dotazovaní, kteří tuto otázku
vyplnili, v kategoriích jednotlivých stylů orientují dobře.
V následujících grafech jsou k nahlédnutí ke stylům správně zařazení hudebníci.
49
Graf 12: Správně zařazené - blues rock
Zdroj: vlastní zpracování
Respondenti si styl blues rocku nejčastěji spojují se skupinami The Rolling
Stones, The Jimi Hendrix Exprience, Ericem Claptonem, kapelami Cream, Led Zeppelin,
The Doors a zpěvačkou Janis Joplin.
Graf 13: Správně zařazené - psychedelický rock
Zdroj: vlastní zpracování
11111111
2333
56
99
1213
21
0 5 10 15 20 25
SantanaRory Gallagher
Jimmy PageJethro Tull
Jeff BeckGary Moore
B.B. KingAlbert KingBob dylan
Fleetwood MacDeep PurpleThe Animals
The DoorsJanis Joplin
Led ZeppelinCream
Eric ClaptonThe Jimi Hendrix Experience
The Rolling Stones
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
5
5
6
11
19
28
29
0 5 10 15 20 25 30 35
Ultimate Spinach
Traffic
Quicksilver Messenger Service
Janis Joplin
Iron Butterfly
Grateful Dead
Deep Purple
Cream
13th Floor Elevator
Yes
The Who
The Animals
The Velvet Underground
The Rolling Stones
Jefferson Airplane
The Beatles
The Jimi Hendrix Experience
The Doors
Pink Floyd
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
50
Nejčastěji jmenovanými umělci psychedelického rocku jsou skupiny Pink Floyd,
The Doors, The Jimi Hendrix Experience, The Beatles, Jefferson Airplane, The Rolling
Stones a The Velvet Underground.
Graf 14: Správně zařazené - folk rock
Zdroj: vlastní zpracování
Bob Dylan byl suverénně nejhojněji uváděným představitelem folk rocku,
následovalo jej duo Simon & Garfunkel, vokální skupina The Mamas and The Papas,
kapela Jethro Tull a Neil Young.
Graf 15: Správně zařazené - hard rock
Zdroj: vlastní zpracování
V oblasti hard rocku převládá počtem uvedení jednoznačně kapela Led Zeppelin.
Mnohokrát zmíněni byli také The Rolling Stones, Deep Purple, Black Sabbath a The
Who.
1111111
22
33
412
29
0 5 10 15 20 25 30 35
Tum BuckleyLeonard Cohen
Judy ColinsJanis Joplin
DonovanCreedence Clearwater Revival
The AnimalsJohnny Cash
The ByrdsNeil YoungJethro Tull
The Mamas and The PapasSimon and Garfunkel
Bob Dylan
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
1111
24
1414
1619
33
0 5 10 15 20 25 30 35
SteppenwolfJeff Beck
CreamAlice Cooper
Jethro TullThe Jimi Hendrix Experience
The WhoBlack Sabbath + Ozzy Osbourne
Deep PurpleThe Rolling Stones + Mick Jagger
Led Zeppelin
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
51
Graf 16: Správně zařazené - progresivní rock/ art rock
Zdroj: vlastní zpracování
V případě progresivního rocku/ art rocku se respondenti nejčastěji rozhodli
jmenovat kapelu Pink Floyd, ta získala velkou početní převahu. Jistý náskok si udržela,
co do počtu uvedení, také kapela The Beatles. Dalšími jmény z této kategorie jsou Frank
Zappa, Yes, The Who, Jethro Tull či David Bowie.
Graf 17: Správně zařazené - country rock
Zdroj: vlastní zpracování
Stejně jako folk rock, tak také country rock si dotazovaní nejvíce spojují
s umělcem Bobem Dylanem. Mezi hudebníky, které respondenti napsali několikrát, jsou
Creedence Clearwater Revival, Johnny Cash, Neil Young, The Byrds a The Band.
1
1
1
2
2
3
3
3
3
5
11
28
0 5 10 15 20 25 30
The Velvet Underground
Moody Blues
Deep Purple
King Crimson
The Jimi Hendrix Experience
David Bowie
Jethro Tull
The Who
Yes
Frank Zappa
The Beatles
Pink Floyd
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
11111
233
44
610
0 2 4 6 8 10 12
Simon a GarfunkelThe Monkees
Jj CaleGrateful Dead
Elvis PresleyBuffalo Springfield
The BandThe Byrds
Neil YoungJohnny Cash
Creednece Cleatwater RevivalBob Dylan
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
52
Graf 18: Správně zařazené - jazz rock
Zdroj: vlastní zpracování
Největší zastoupení v oblasti jazz rocku získal hudebník Miles Davis, po něm
následují Frank Zappa a Santana.
Hudebníci, které respondenti k jednotlivým stylům uváděli nejčastěji, patří právě
k jejich typickým představitelům. Díky malému počtu chybně zařazených interpretů lze
tvrdit, že ti dotazovaní, kteří se rozhodli tuto otázku vyplnit, se v hudbě druhé poloviny
60. let vyznají. Avšak i zde existují rezervy, jelikož, jak bylo řečeno, jen málo
respondentů uvedlo zástupce kompletně všech nabízených stylů. Docházíme tedy
k závěru, že se respondenti obecně v této hudbě a jejích různých stylech vyznají dobře,
jen málokdo však ve všech, které byly v dotazníku zahrnuty. Nejlépe se pak orientují
ve stylech psychedelický rock, blues rock a hard rock, u kterých bylo správně uvedeno
největší množství hudebníků (vždy kolem sta), k folk rocku a progresivnímu rocku/art
rocku pak byla odpovídající jména hudebníků přiřazena asi šedesátkrát, nejmenší
představu mají respondenti o country rocku a jazz rocku (ke stylu country rocku bylo
správně uvedeno 37 položek, k jazz rocku pouze 15). Vysvětlení nižšího povědomí
o těchto dvou stylech můžeme hledat ve skutečnosti, že tyto dvě tendence nebyly ani
v 60. letech natolik „viditelné“ jako ty zbývající. Country rock ani jazz rock nedosáhly
obrovské obliby například psychedelického rocku nebo hard rocku. Tím pádem se
všeobecně neproslavilo ani takové množství umělců hrajících tyto dva styly.
Uveďme ještě pro úplnost interprety, které dotazovaní nedokázali přiřadit
k žádnému ze stylů. Jednoznačně na tomto místě převládá kapela The Beatles, což jen
potvrzuje její neuvadající popularitu. I ti respondenti, kteří se nejspíš ve zkoumané hudbě
příliš neorientují a vyplnili alespoň kolonku, kde nemuseli umělce zařazovat k určitému
podstylu, si vzpomněli právě na The Beatles. Druhým možným důvodem dominance této
kapely může být taktéž potenciální problém vůbec spojit si ji s nějakým konkrétnějším
111
24
6
0 1 2 3 4 5 6 7
Joni MitchellThe Jimi Hendrix Experience
Herbie HancockSantana
Frank ZappaMiles Davis
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
53
stylem. The Beatles jsou častokrát považováni za specifickou kategorii sama o sobě, která
nepodléhá přesně stanoveným měřítkům.
Graf 19: Nezařazení hudebníci
Zdroj: vlastní zpracování
Volnočasové kulturní aktivity
V tomto okruhu otázek v dotazníku byla zjišťována četnost návštěv různých
kulturních událostí a počet přečtených knih beletrie za poslední půlrok. Právě půlrok je
úsek dostatečně dlouhý na to, aby měly zjištěné údaje nějakou vypovídající hodnotu,
a zároveň není toto časové rozmezí natolik vzdálené, aby respondentům nečinilo problém
si na něj zpětně vzpomenout. Tento soubor otázek byl do výzkumu zařazen z důvodu
zjištění, jak moc respondenti kulturně žijí, a především proto, aby napomohl určit, zdali
existuje korelace mezi oblibou rockové hudby druhé půlky 60. let a zájmem o kulturu
a umění, čímž se budu zabývat v druhém stupni třídění. Dotazovaní měli napsat počet
návštěv těchto akcí a počet přečtených knih číslicí. Jednotlivé četnosti jsou shrnuty
v tabulkách.
11111111111
2222
444
13
0 2 4 6 8 10 12 14
The ZombiesThe Monkees
The ArchiesLed Zeppelin
Joe CockerDeep PurpleDavid Bowie
Creedence Clearwater RevivalBlack Sabbath
Ben E. KingBeach Boys
The Mamas & PapasThe Kinks
The DoorsJimi Hendrix
The WhoThe Rolling Stones
Elvis PresleyThe Beatles
Počet uvedení (počet respondentů = 188)
54
Tabulka 6: Návštěvnost kulturních akcí
NÁVŠTĚVY GALERIE UMĚNÍ
NÁVŠTĚVY KONCERTŮ VÁŽNÉ
HUDBY
NÁVŠTĚVY KONCERTŮ
POPULÁRNÍ HUDBY
Počet návštěv
Počet respondentů
Počet návštěv
Počet respondentů
Počet návštěv
Počet respondentů
0x 100 0x 137 0x 51 1x 41 1x 33 1x 57 2x 23 2x 9 2x 30 3x 14 3x 2 3x 23 4x 4 4x 2 4x 5 5x 3 5x 2 5x 10 6x 1 6x 2 7x 1
10x 1 10x 1 8x 1 20x 1 10x 6
20x 1 25x 1 30x 2
Celkem návštěv: 186 Celkem návštěv: 97 Celkem návštěv: 436
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 7: Návštěvnost kulturních akcí + četba knih
NÁVŠTĚVY DIVADLA
NÁVŠTĚVY KINA
PŘEČTENÉ KNIHY
Počet návštěv
Počet respondentů
Počet návštěv
Počet respondentů
Počet knih
Počet respondentů
0x 84 0x 27 0x 32 1x 44 1x 54 1x 18 2x 28 2x 41 2x 23 3x 9 3x 22 3x 20 4x 8 4x 11 4x 11 5x 6 5x 16 5x 29 6x 3 6x 6 6x 8 7x 2 7x 2 7x 3
10x 2 8x 1 8x 2 12x 1 10x 4 9x 1 20x 1 12x 1 10x 21
15x 1 12x 2 20x 2 14x 1 15x 8 20x 3 25x 1 30x 3 50x 2
Celkem návštěv: 273 Celkem návštěv: 491 Celkem knih: 1050
Zdroj: vlastní zpracování
Data jsem dále seskupila a začlenila do jednoho grafu:
55
Graf 20: Návštěvnost kulturních akcí a počet přečtených knih
Zdroj: vlastní zpracování
Koncerty vážné hudby jsou podle grafu studenty zřetelně nejméně navštěvované,
i přesto se za poslední půlrok veřejné prezentace vážné hudby alespoň jednou zúčastnilo
51 respondentů, což představuje více než čtvrtinu celku. Případem s druhou nejmenší
návštěvností je galerie umění. Tam zavítala za poslední půlrok asi polovina
dotazovaných, což nelze považovat za nízký výsledek. Následuje divadlo, které navštívilo
celkem 104 dotazovaných, což už znamená převažující část respondentů. Na koncert
populární hudby v posledních šesti měsících alespoň jednou vyrazilo 73% respondentů,
beletrii přečetlo 83% a kino navštívilo nejvíce dotazovaných, celkem 85,7%.
Podle grafu jsou pouze u čtení beletrie znatelně zastoupeny také poslední dvě
kategorie s počty přečtených knih (6 až 10 a více). Přečtené beletrie je tedy nejvíce, jak
nasvědčuje i tabulka na předchozí straně – počet knih, které zúčastněných 188
respondentů během posledního půlroku přečetlo, je zhruba 1050.
Za pozornost stojí data získaná v případě návštěvnosti koncertů populární hudby
i koncertů vážné hudby, která jsou ve srovnání například s Bekovým výzkumem z roku
2001 mnohem příznivější. Mladí lidé (věk do 24 let a věk od 25 do 29 let) se podle
Bekových výsledků průměrně pouze v 8 až 15% případů zúčastnili koncertu vážné hudby.
Bekem zkoumaný časový úsek byl oproti mému výzkumu dokonce jedenkrát delší (tedy
12 měsíců). Návštěvnost koncertů populární hudby se u mladých respondentů pak
pohybovala mezi 42 až 47%. Odůvodnění tohoto rozdílu v oblasti koncertů vážné hudby
můžeme hledat opět ve vzdělání, vezmeme-li v potaz, že se vzorek mého výzkumu
sestává pouze z vysokoškolských studentů. V případě vysokoškolsky vzdělaných byla
0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%
Galerie Koncert važnéhudby
Koncertpopularní
hudby
Divadlo Kino Beletrie
0x 1x až 5x 6x až 10x víckrat
56
totiž v Bekově výzkumu návštěvnost takových koncertů asi 46% (avšak bez ohledu na
věk). Co se týče koncertů populární hudby, vzdělání vzhledem k Bekovým výsledkům
zřejmě žádnou roli v jejich návštěvnosti nehraje. Důvodem takto rozdílných údajů pak
může být vzrůstající nárůst počtu takových hudebních představení a jejich větší
dostupnost.
Hudební ukázky
V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol poslechnout si 4 hudební
ukázky, které trvaly každá okolo jedné minuty. Jednalo se o ukázky pocházející z druhé
poloviny 60. let, které dobře charakterizují styly psychedelického rocku (skladba The End
od kapely The Doors), folk rocku (skladba Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel),
hard rocku (skladba Communication Breakdown od kapely Led Zeppelin) a blues rocku
(skladba Red House od kapely The Jimi Hendrix Experience). Respondenti byli vyzváni
k ohodnocení skladeb pomocí škály od 1 do 5 hvězd, kde 5 značí nejlepší možné
hodnocení. Systém hvězdiček jsem zvolila, jelikož je všeobecně rozšířený a současným
studentům zcela jistě dobře známý, ať už z tisku nebo různých populárních serverů
(například csfd.cz). Následně měli respondenti za úkol skladbu přiřadit k jednomu
z možných stylů a určit, zdali ji znají, či ne.
Graf 21: Hodnocení ukázek
Zdroj: vlastní zpracování
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Ukazka č. 1Psychedelický rock
Ukazka č. 2Folk rock
Ukazka č. 3Hard rock
Ukazka č. 4Blues rock
1 hvězdička 2 hvězdičky 3 hvězdičky 4 hvězdičky 5 hvězdiček
57
Tabulka 8: Průměrné hodnocení ukázek
Průměrné hodnocení
Ukázka č. 1 Psychedelický rock
3,79 z 5
Ukázka č. 2 Folk rock
4,20 z 5
Ukázka č. 3 Hard rock
3,00 z 5
Ukázka č. 4 Blues rock
3,10 z 5
Zdroj: vlastní zpracování
Jak graf i tabulka napovídají, nejlépe hodnocenou byla ukázka číslo 2.
Z uvedených skladeb se právě tato – Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel – dá
považovat za nejvíce známou a rozšířenou, možná právě tento faktor ovlivnil pozitivní
hodnocení respondentů. Velmi dobře dopadlo taktéž hodnocení první ukázky – opět se
jedná o dosud obecně známou skladbu – The End od kapely The Doors. Třetí a čtvrtá
ukázka nejsou rozšířené do takové míry jako první dvě ukázky. Dost možná právě
z tohoto důvodu získaly průměrně nižší hodnocení.
Graf 22: Určení stylu ukázek
Zdroj: vlastní zpracování
Hudební ukázky byly seřazeny v následujícím pořadí: ukázka č. 1 zastupovala styl
psychedelického rocku, ukázka č. 2 styl folk rocku, ukázka č. 3 hard rock a ukázka č. 4
blues rock.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ukazka č.1 - psych.rock Ukazka č. 2 - folk rock Ukazka č. 3 - hard rock Ukazka č. 4 - blues rock
Blues rock Psychedelický rock Folk rock Hard rock
Progresivní/Art rock Country rock Jazz rock Nevím
58
Respondenti skladby zařadili veskrze správně – u každé z ukázek získalo označení
„správného“ stylu největší procentuální zastoupení. Nejsnadněji rozpoznatelným se zde
jeví hard rock, neboli třetí ukázka, správně ji zařadilo skoro 70% respondentů. Vysvětluji
si to tím, že tato ukázka skutečně vystihuje podstatu stylu hard rocku (dravost, rychlost,
syrovost), přičemž neobsahuje určující prvky žádného z dalších uvedených stylů,
respondenty tedy nemělo, co zmást. Ukázku č. 2 (folk rock) a ukázku č. 4 (blues rock)
přiřadilo k odpovídajícímu stylu kolem 50% dotazovaných. První ukázku si
s psychedelickým rockem správně spojilo necelých 40% účastníků výzkumu.
Reprezentant psychedelického rocku byl tedy nejnáročnější na zařazení, navíc vysoký
počet respondentů (přes 25%) považoval styl ukázky za blues rock. Domnívám se, že
k tomuto došlo z důvodu, že bluesová hudba je nedílně spjata se smutkem či žalem.
Věřím, že tato skladba výraznou emoci smutku vyzařuje, respondenti si tedy tento dojem
patrně spojili s blues a přiřadili ukázku ke stylu blues rocku. U čtvrté ukázky se oproti
ostatním objevuje časté zařazení ke stylu jazz rocku. Toto určení není od věci, rytmická
složka skladby skutečně odráží jazzové vlivy.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že respondentům obecně nečinilo problém si na
základě poslechu ukázku asociovat k příslušnému stylu. Lze usoudit, že jakési určující
prvky jednotlivých podstylů rockové hudby druhé poloviny 60. let jsou dnešním
studentům dobře známy.
Graf 23: Znalost ukázek
Zdroj: vlastní zpracování
Podle očekávání ukázku číslo dva a ukázku číslo jedna znala velká část
respondentů, jelikož se jedná o obecně známější skladby, což potvrdilo jeden z mých
dílčích předpokladů. První ukázku poznala asi polovina respondentů, povědomá se zdála
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Ukazka č. 1 Ukazka č. 2 Ukazka č. 3 Ukazka č. 4
Ano. Zda se mi povědoma. Ne.
59
bezmála 30% z nich. Celkově tedy byla alespoň povědomá více než třem čtvrtinám všech
dotazovaných. S druhou ukázkou bylo v minulosti obeznámeno téměř 85%
dotazovaných, pouze 7% respondentů ukázku vůbec neznalo. Toto vysoké skóre
vysvětluje skutečně velká popularita této skladby. Poslední dvě ukázky v tomto ohledu
dopadly téměř shodně – zhruba 50 až 60% respondentů je vůbec neznalo, povědomé či
známé pak byly vždy zhruba 20 až 30% dotazovaných. Rockové skladby z doby druhé
poloviny 60. let, obecně považované za známé, má tedy určitou měrou v povědomí
většina dotazovaných studentů i v současné době. Písně, které nejsou pokládány za tolik
úspěšné (ukázka č. 3 a 4), jsou však alespoň povědomé zhruba menší polovině
dotazovaných, tudíž také takové skladby jsou schopny najít si cestu k současnému
mladému posluchači.
Graf 24: Koupě nahrávek rockové hudby 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
Drtivá většina respondentů (90% z nich) nezakoupila za poslední půlrok žádným
způsobem nahrávku rockové hudby pocházející z druhé poloviny 60. let. Zhruba 10% si
pořídilo 1 až 5 nahrávek této hudby. Do většího počtu žádný z dotazovaných
neinvestoval. Na vině je pravděpodobně celková neochota utrácet peníze za hudbu kvůli
její snadné dostupnosti zdarma.
Graf 25: Stahování hudby 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
0 ks
1 až 5 ks
6 až 10ks
více ks
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
0x
1x až 5x
6x až 10x
víckrat
60
V případě nelegálního stahování hudby situace vypadá podstatně „příznivěji“.
Zhruba 41% respondentů tuto hudbu za poslední tři měsíce nestáhlo, avšak asi 43% si ji
stáhlo jednou až 5 krát. Přes 6% dotazovaných ji touto cestou získalo 6 krát až 10 krát,
9% dokonce více než 10 krát. Zájem o danou hudbu tedy respondenti mají, avšak, jak
bylo uvedeno, neinvestují do ní mnoho financí.
Graf 26: Útrata za pořizování hudby celkově
Zdroj: vlastní zpracování
Zde se očekávaná teze částečně potvrzuje. Většina respondentů (asi 62%) za
poslední půlrok neměla žádné peněžní výdaje za nákup hudby. Do 500 korun utratilo více
než 25% dotazovaných, 500 až 1500 korun asi 8,5% a přes 1500 korun necelá 4%
respondentů. Většina zkoumaných studentů tedy za hudbu neutrácí. Na druhou stranu
alespoň jednu hudební nahrávku za poslední půlrok zakoupilo zhruba 38% dotazovaných,
což se nedá považovat za úplně nízké číslo. Nicméně pouze 10% studentů investovalo do
hudby zkoumaného období (jak vyplývá z dřívějšího grafu).
Graf 27: Vyhledávání informací o hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Jak graf jasně ukazuje, většina dotazovaných si informace o hudbě (kapelách,
zpěvácích, …) vyhledává a nejčastěji k tomu využívá internet, což není v dnešní době,
kdy je internet nejdostupnějším a zároveň nejobsáhlejším zdrojem informací, vůbec
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
0 Kč
do 500 Kč
500 až 1500 Kč
více Kč
15,40%
17,60%
84%
17,60%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Ne, nevyhledavam.
Ano, čerpam z knih.
Ano, hledam na internetu.
Ano, čtu časopisy.
61
překvapivé. Pouze 15% respondentů nepociťuje potřebu si jakékoli informace o hudbě
vyhledávat. To napovídá tomu, že hudba je skutečně součástí života téměř všech studentů,
jak už ukázaly i odpovědi na jiné otázky z dotazníku. Studenti se hudbou zabývají
komplexně, nevěnují se pouze poslechu či aktivní hudební činnosti, ale také se zajímají
o hudební svět prostřednictvím tisku či internetu.
Graf 28: Víra respondentů
Zdroj: vlastní zpracování
Podle odpovědí je většina dotazovaných (téměř 66%) nevěřících, 16,5% si vírou
není jistých, 17,55% je věřících.
Graf 29: Postoj k politickému dění v české republice
Zdroj: vlastní zpracování
Ke stavu politiky v České republice převládá mezi respondenty negativní postoj.
S politickým děním není spokojeno asi 59% dotazovaných. Spokojenost pociťuje pouze
asi 10% a 23% respondentů se o tuto oblast vůbec nezajímá. Možnost Nevím pak označilo
asi 9% dotazovaných studentů.
Graf 30: Postoj k ochraně přírody
Zdroj: vlastní zpracování
18%
66%
16%Ano.
Ne.
Není si jistý/jista
9,57%
58,51%
23,40%8,51%
0,00%
50,00%
100,00% Jsem s nýnějsím stavem vcelkuspokojen/aNejsem s ním spokojen/a
Politické dění mě nezajíma
Nevím
70,21%
27,13%
0% 2,66%
0,00%
50,00%
100,00% Na stavu přírody mi zaleží a aktivněpomaham k jeho zlepsení
Není mi to jedno, ale nic pro zlepsenínedělam
Na stavu přírody mi nezaleží
Nevím, tohle neřesím
62
Respondenti, jak je vidět, považují ochranu přírody za důležitou. Ani jeden z nich
nezvolil odpověď Na stavu přírody mi nezáleží. Přes 70% z dotazovaných se dokonce
aktivně nějakou měrou (například třídění odpadu či šetření vodou) podílí na jeho zlepšení,
27% pak v tomto ohledu nepodniká žádné kroky, nicméně stav životního prostředí jim
není lhostejný. Variantu Nevím označila zbývající necelá 3% respondentů.
Graf 31: Postoj k ozbrojeným konfliktům
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu vyplývá, že největší část dotazovaných studentů ozbrojené a válečné
konflikty úplně zavrhuje, tuto variantu vybrala téměř polovina z nich. O něco menší
procento pak věří, že v krajních případech mohou být správným řešením. Za efektivní
východisko problémů je považují pouze 2% a zbylých asi 7% dotazovaných zvolilo
variantu Nevím.
5.6.2 Třídění druhého stupně
Ve druhém stupni třídění se pokusím hledat souvislosti mezi některými
proměnnými. Především mě bude zajímat, jak s ostatními jevy souvisí obliba rockové
hudby druhé poloviny 60. let. K vypracování statistických operací byl použit program
STATISTICA 12.
Graf 32: Postoj k hudbě 2. pol. 60. let + Pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování
47,87%43,09%
2,13%6,91%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00% Naprosto je zavrhuji
V krajních případech mohou býtspravným řesením
Jsou efektivním řesením, nejsemproti nim
Nevím
4,86%
49,31%
30,56%
1,39%0,00%
13,89%4,55%
40,91%34,09%
2,27% 4,55%
13,64%
0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%
Nejblíbenějsí Obliba Neutralní Neobliba Nesnasím Nemampředstavu otéto hudbě
Ženy
Muži
63
Pohlaví nehraje žádnou zásadní roli v souvislosti s oblibou rockové hudby druhé
poloviny 60. let, všechny skupiny postojů jsou poměrně vyrovnané. Patrnější odchylka je
zřejmá pouze v kategorii respondentů, kteří danou hudbu považují za svou oblíbenou –
zastoupení žen je zde vyšší než zastoupení mužů asi o 9%. Muži naopak převažují
v kategorii Tuto hudbu nesnáším – tu vybralo 5% z dotazovaných mužů a 0% žen, což
může naznačovat jakousi celkovou větší vyhraněnost postojů u mužů a smírnější postoje
žen. Těchto 5% avšak ve skutečnosti znamená pouhé 2 respondenty, tudíž tomuto rozdílu
nepřikládám velký význam.
Tabulka 9: Zájmy respondentů + Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let
Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let
Zájmy
Obliba
Neutrální
postoj
Neobliba
Bez
představy, o
jakou hudbu
se jedná
Umění 42,86% 42,37% 40,00% 15,38%
Hudba aktivně 32,65% 27,12% 0,00% 11,54%
Jina kreativní umělecka činnost
(výtv. činnost, psaní, herectví)
33,67% 37,29% 0,00% 19,23%
Poslech hudby 93,88% 93,22% 80,00% 76,92%
Sledovaní filmů a serialů 82,65% 84,75% 60,00% 84,62%
Četba literatury 76,53% 72,88% 20,00% 50,00%
Tanec 24,49% 20,34% 20,00% 26,92%
Móda 29,59% 23,73% 40,00% 15,38%
Jazyky 46,94% 42,37% 40,00% 30,77%
Sport pasivně 34,69% 38,98% 20,00% 42,31%
Sport aktivně 52,04% 42,37% 60,00% 69,23%
Sběratelství 8,16% 6,78% 0,00% 3,85%
Turistika 43,88% 37,29% 20,00% 26,92%
Cestovaní 54,08% 55,93% 60,00% 46,15%
Informatika 11,22% 8,47% 40,00% 3,85%
Technika 14,29% 8,47% 40,00% 7,69%
Hry (počítačové, deskové,...) 33,67% 25,42% 20,00% 38,46%
Aktivita v ekologii 7,14% 5,08% 0,00% 3,85%
Zdroj: vlastní zpracování
Nyní se věnujme potenciální souvislosti mezi jednotlivými zálibami a postojem
ke zkoumané hudbě. Odpovědi týkající se vztahu k rockové hudbě druhé poloviny 60. let
jsem v tomto případě (a řadě následujících) spojila do čtyř obecnějších kategorií kvůli
nízkým hodnotám některých možností. Odpověď Tato hudba je má nejoblíbenější byla
64
propojena s možností Tuto hudbu mám v oblibě, dále jsem zkombinovala varianty
Nemám tuto hudbu příliš v oblibě a Tuto hudbu nesnáším. I přes toto propojení je nová
kategorie týkající se neobliby této hudby poměrně málo zastoupena. Co se týče zájmů
respondentů, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, velmi se
podobají zálibám dotazovaných s neutrálním postojem k této hudbě. Velké zastoupení
(přes 40%) tedy mají: poslech hudby, sledování filmů a seriálů, četba literatury, cestování,
turistika, jazyky, aktivní sportování a umění. Odpůrci této hudby se podle výsledků tolik
nevěnují poslechu hudby ani sledování filmů či seriálů, znatelný rozdíl nacházíme v četbě
literatury, kterou zvolilo jen 20% z těchto respondentů, patrný je i intenzivnější zájem
o módu, techniku a informatiku a nižší aktivní hudební a jiná kreativní činnosti.
Dotazovaní, kteří si nejsou vědomi, o jakou hudbu se v tomto výzkumu jedná, se ve svých
výsledcích v mnoha ohledech přibližují spíše skupině respondentů, kteří nemají tuto
hudbu rádi. Můžeme tedy usoudit, že lidé s pozitivním postojem k rockové hudbě druhé
poloviny 60. let a ti s neutrálním postojem k ní se více často věnují zálibám spojeným
s uměním (poslech hudby, aktivní hudební činnost, jiná kreativní umělecká činnost, četba
literatury, sledování filmů) než lidé, kteří danou hudbu nemají rádi nebo o ní nemají
představu.
Graf 33: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební vzdělání
Zdroj: vlastní zpracování
Základní umělecké vzdělání je v podstatě rovnoměrně rozloženo mezi všechny
čtyři kategorie postojů ke zkoumané hudbě. Podobně je na tom absence hudebního
vzdělání, která představuje nejpočetnější část každé skupiny. Zbylé typy vzdělání v hudbě
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě
Jiné VŠ vzdělaní (muzikologie, hudební výchova, ...) Hudební akademie
Konzervatoř Zakladní umělecka skola
Výuka u soukromého učitele Žadné hudební vzdělaní nemam
65
mají ve všech skupinách spíše malé nebo žádné zastoupení. Mezi těmi, kteří mají
rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, je zřetelný větší poměr vzdělání od
soukromého učitele, zkušenost s ním má přes 17% z nich, což je minimálně o téměř 10%
více než v ostatních skupinách. Z této odchylky můžeme usoudit, že příznivci této hudby
se častěji než jiní obracejí k individuálnímu stylu výuky, což může potenciálně souviset
i s volnomyšlenkářskými postoji generace spojené s rockovou hudbou 60. let. Ty mohou
být v rozporu se spíše konzervativním institucionálním hudebním vzděláváním, které
nabízejí základní umělecké školy a které se řídí podle jasně daných norem.
Graf 34: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hra na hudební nástroj/ zpěv
Zdroj: vlastní zpracování
Co se týče korelace mezi hrou na hudební nástroj a postojem k rockové hudbě
druhé poloviny 60. let, je zjevné, že skupiny se stanoviskem pozitivním a neutrálním jsou
velmi vyrovnané ve svých odpovědích. Zhruba 20% z nich hraje na hudební nástroj nebo
zpívá aktivně, přes 40% občasně (nebo se případně těmto aktivitám věnovalo v minulosti)
a kolem 35% z nich se jim nevěnuje vůbec. Tyto dvě kategorie jsou na tom z ohledu
hudební aktivity lépe než zbylé dvě. Skupina těch dotazovaných, kteří nemají představu
o zkoumané hudbě, je zastoupena z 50% lidmi, již hudební aktivity neprovozují, jen
zhruba 4% z nich se jim věnují aktivně. Ve skupině odpůrců dané hudby pak 80%
respondentů na nástroj vůbec nehraje ani nezpívá a 20% hudbu provozuje občasně nebo
ji provozovalo v minulosti. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let a respondenti
s neutrálním postojem k ní se tedy věnují hudebním aktivitám více často nežli lidé
s jinými postoji. Můžeme se domnívat, že cesta k oblibě nebo alespoň neutrálnímu postoji
k této hudbě může vést právě i přes vlastní hudební činnost a zájem o hudební nástroj.
21,43% 22,03%3,85%
43,88% 42,37%
20%
46,15%
34,69% 35,59%
80%
50,00%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě
Ano, aktivně Ano, ale ne přílis často/hral(a) jsem v minulosti Ne
66
Existuje patrně jakási větší pravděpodobnost, že tuto hudbu více ocení ti, kteří se hudbě
sami věnují aktivně.
Graf 35 : Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Důležitost textu v hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let považují text v hudbě za
podstatnou složku více často než zbývající tři skupiny dotazovaných. Existuje možnost,
že tento jev souvisí s faktem, že rocková hudba druhé poloviny 60. let mnohdy nesla
ve svém textu různá poselství, například ohledně politické či společenské situace. Snad
i proto jsou zastánci této hudby k textu vnímavější. Tímto zjištěním se potvrdila má
hypotéza, že lidé, kteří mají rádi rockovou hudbu druhé poloviny 60. let, považují text
v hudbě za důležitý. Přestože rozdíl v poměru s některými skupinami není markantní.
Všem skupinám je společný převažující příklon k variantě Důležitost se liší v jednotlivých
případech a zároveň malé zastoupení poslední varianty – tedy, že text není v hudbě
rozhodující. Výjimku tvoří soubor respondentů se záporným postojem ke zkoumané
hudbě, mezi nimiž převažuje právě tato poslední varianta. Současně pokládají ze všech
dotazovaných sémantickou složku v hudbě za podstatnou nejméně často.
35,71% 27,12% 20,00% 26,92%
60,20% 71,19%
40,00%
73,08%
4,08% 1,69%
40,00%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě
Text pro mě není rozhodující.
To se lisí v jednotlivých případech.
Text je pro mě podstatnou složkou hudby.
67
Graf 36: Další hudební preference příznivců rockové hudby 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let nejčastěji poslouchají rock obecně
(skoro 91% z nich), alternativní rock (59%), pop (40%), metal (34%), vážnou hudbu
(32%) a jazz (28%). Je pro ně typický celkový příklon k rockových stylům, popu, ale také
hudbě artificiální.
Tabulka 10: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební preference
Postoj k hudbě 2. pol. 60. let
Hudební preference
Nejoblíbe-nější
Obliba
Neutrální
Neobliba
Nesnáším
Nemám představu
o této hudbě
Važna hudba 55,56% 29,21% 37,29% 33,33% 0,00% 23,08%
Jazz 44,44% 25,84% 27,12% 0,00% 0,00% 11,54%
Blues 33,33% 19,10% 10,17% 0,00% 0,00% 3,85%
Rock 100,00% 89,89% 67,80% 100,00% 0,00% 61,54%
Alternativní rock 44,44% 60,67% 30,51% 66,67% 0,00% 11,54%
Punk 11,11% 24,72% 23,73% 0,00% 0,00% 15,38%
Metal 22,22% 34,83% 32,20% 33,33% 50,00% 19,23%
Hard core 0,00% 6,74% 10,17% 66,67% 0,00% 0,00%
Elektronika (new rave, …) 22,22% 13,48% 15,25% 0,00% 0,00% 15,38%
Taneční hudba (techno, house) 11,11% 13,48% 23,73% 0,00% 50,00% 38,46%
Hip hop 11,11% 7,87% 15,25% 33,33% 50,00% 23,08%
Soul a R'n'B 11,11% 5,62% 8,47% 0,00% 50,00% 15,38%
Pop 11,11% 42,70% 57,63% 0,00% 0,00% 80,77%
Muzikal 22,22% 13,48% 10,17% 0,00% 0,00% 15,38%
Folk a country 11,11% 15,73% 22,03% 0,00% 0,00% 3,85%
Etnicka hudba 11,11% 7,87% 15,25% 0,00% 0,00% 7,69%
Tradiční folklórní hudba 0,00% 5,62% 11,86% 0,00% 0,00% 0,00%
jina možnost ... 0,00% 6,74% 6,78% 0,00% 50,00% 0,00%
Zdroj: vlastní zpracování
Nyní bych se chtěla soustředit na některé zajímavé poznatky vyplývající z tabulky
hudebních preferencí. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let například zvolili
31,63%27,55%
20,41%
90,82%
59,18%
23,47%
6,12%
33,67%
14,29%13,27%8,16%
6,12%
39,80%
14,29%15,31%
8,16%5,10%
6,12%
0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%80,00%90,00%
100,00%
68
za své oblíbené hudební směry hip hop a taneční hudbu podstatně méně často než
respondenti z jiných skupin. Naopak blues poslouchají více než další skupiny
respondentů, což není překvapující, vezmeme-li v úvahu, že rocková hudba 60. let měla
velmi blízko k afroamerické bluesové hudbě. Pozoruhodné je, že lidé, kteří považují
rockovou hudbu druhé poloviny 60. let za svou nejoblíbenější, ve více než 55% případů
zvolili za svou oblíbenou také vážnou hudbu, v této kategorii představuje dokonce druhou
nejpočetnější variantu (po možnosti rock). Jako třetí nejpreferovanější skončil v tomto
případě žánr jazz (spolu s alternativním rockem). Lze tedy předpokládat, že silná obliba
rockové hudby 60. let je spojena i s oblibou vážné hudby a jazzu. Rocková hudba
zkoumané doby byla v mnoha případech, jak bylo naznačeno již dříve, strukturně
poměrně komplikovaná a nepostrádala vyšší umělecké ambice. Její příznivci tedy
v hudbě celkově mohou vyhledávat větší složitost či nápaditost, jakýsi umělecký prvek,
proto se obracejí taktéž k hudbě vážné. Těžko však určovat obecnější závěry, zmiňovanou
kategorii totiž představuje pouze 9 respondentů. Dotazovaní, kteří naopak nemají
zkoumanou hudbu příliš v oblibě, poslouchají poněkud nečekaně nejčastěji rock (100%
z nich), alternativní rock (asi 67%), hard core (také 67%) a třetina z nich vážnou hudbu,
hip hop a metal. Orientují se tedy rovněž především rockovým směrem, avšak nejsou
příznivci rockové hudby daného období. Rock se od svého vzniku v průběhu desetiletí
různě proměňoval a zároveň se rozrůzňovala jeho definice v očích posluchačů. Rocková
hudba zhruba druhé poloviny 60. let nemusí u těchto respondentů vůbec zapadat do
představy o rocku jako takovém. Ledacos může napovědět i fakt, že 67% dotazovaných
s negativním postojem ke zkoumané hudbě poslouchá hard core (tento typ hudby
mimochodem zastánci rockové hudby druhé poloviny 60. let vybrali jako svůj oblíbený
jen v 6% případů, hůře v preferencích dopadla jen tradiční folklórní hudba), hudbu
hlučnou, tvrdou, se silně redukovanou melodií a důrazem na agresivní projev, což
naznačuje, že tito respondenti eventuálně tíhnou k tvrdší podobě rocku než k té, která
existovala v 60. letech. Dotazovaní, kteří rockovou hudbu 60. let vyloženě nesnášejí, mají
v oblibě metal, taneční hudbu, hip hop, soul a R´n´B nebo uvedli jinou možnost.
69
Graf 37: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Celkový vztah k hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Při hledání souvislosti celkového vztahu k hudbě s oblibou zkoumané hudby je
patrné, že ať už jsou postoje k rockové hudbě druhé poloviny 60. let jakékoli, hudba
obecně hraje důležitou roli v životě většiny dotazovaných. Zhruba polovina respondentů,
kteří pokládají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let za svou nejoblíbenější, považuje
hudbu za podstatnou součást svých životů. Jako zajímavější se však jeví skutečnost, že
skoro stejně velká část z nich zvolila variantu Hudbou takřka žiji. V jiných kategoriích se
toto neobjevuje. Ti, kteří mají zkoumanou hudbu v oblibě, a ti, již k ní mají neutrální
vztah, vykazují skoro stejné hodnoty. Výrazně převažuje možnost Hudba je v mém životě
podstatná a zbytek se víceméně rovnoměrně dělí mezi varianty Hudbou takřka žiji
a K hudbě mám pozitivní vztah, ale nepřikládám jí zásadní význam. Mezi odpůrci této
hudby se pak nenachází ani jedna odpověď Hudbou takřka žiji. Ve skupině respondentů,
kteří danou hudbu nesnášejí, představuje navíc 50% odpovědí možnost Hudbu ke svému
životu nepotřebuji, přičemž tato varianta se v žádné jiné kategorii neobjevuje ani jednou.
Na základě těchto dat se můžeme dobrat k závěru, že lidé, kteří mají hudbu druhé
poloviny 60. let v oblibě nebo k ní mají alespoň neutrální vztah, přikládají hudbě obecně
větší důležitost. Samozřejmě jisté zkreslení mohlo způsobit velmi malé zastoupení
odpůrců této hudby mezi účastníky výzkumu. Možnou alternativu Hudbu nesnáším
nezvolil žádný dotazovaný.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Tato hudba jema
nejoblíbenějsí
Tuto hudbumam v oblibě.
Tato hudba minevadí, ale ani jinevyhledavam.
Nemam tutohudbu přílis v
oblibě.
Tuto hudbunesnasím.
Nemampředstavu, o
jakou hudbu sejedna.
Hudbu ke svému životu nepotřebuji.
K hudbě mam pozitivní vztah, ale nepřikladam jí zasadní význam.
Hudba je v mém životě podstatna.
Hudbou takřka žiji.
70
Graf 38: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Vyhledávání informací o hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
Drtivá většina respondentů si různé informace o hudbě vyhledává, a to znatelně
nejvíce prostřednictvím internetu, jak už bylo řečeno i dříve. Zajímavým zjištěním je, že
mezi respondenty, kteří nemají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, a těmi,
kterým chybí o této hudbě představa, nalezneme více často jedince, kteří nepociťují
žádnou potřebu údaje o hudbě vyhledávat. Naopak asi čtvrtina příznivců této hudby
využívá k těmto účelům knižní publikace, čímž poněkud převyšují ostatní kategorie.
Dotazovaní s neutrálním postojem k dané hudbě se v tomto ohledu zase více často než
jiní obracejí na časopisy.
Graf 39: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost galerií
Zdroj: vlastní zpracování
Respondenti s kladným postojem ke zkoumané hudbě představují skupinu, z níž
největší procento respondentů za poslední půlrok navštívilo galerii umění. Minimálně
jednou během uplynulých šesti měsíců vyrazilo do galerie 55% z nich, tedy větší polovina
(54% jednou až pětkrát, 1% šestkrát až desetkrát).
25,51%13,56%17,35%
25,42%
3,85%
86,73% 86,44% 80,00%69,23%
13,27% 11,86%20,00%
30,77%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, ojakou hudbu se
jednaAno, čerpam z knih. Ano, čtu časopisy
Ano, hledam na internetu. Ne, nevyhledavam
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat
71
Graf 40: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů vážné hudby
Zdroj: vlastní zpracování
Situace je obdobná i v případě návštěvnosti koncertů vážné hudby. Příznivci
rockové hudby druhé poloviny 60. let i v tomto případě představují skupinu, která tyto
akce navštěvuje nejčastěji ze všech dotazovaných. Takového koncertu se alespoň jednou
za poslední půlrok zúčastnilo bez mála 34% z nich, tedy něco přes třetinu. V této skupině
se nachází rovněž i největší zastoupení varianty 6 až 10 návštěv, kterou označila 2%
těchto respondentů. Dotazovaní, kteří danou hudbu nemají v oblibě, přitom koncert vážné
hudby nenavštívili ani jednou.
Graf 41: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů populární hudby
Zdroj: vlastní zpracování
V případě návštěvnosti koncertů populární hudby představuje skupina
respondentů s pozitivním vztahem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let opět tu část
dotazovaných, která chodí na tyto akce nejčastěji. Pouze 20% z nich se v uplynulých šesti
měsících žádného koncertu populární hudby nezúčastnilo. Poměrně velké je
zde zastoupení varianty 6 až 10 návštěv (6%) a přítomna je rovněž možnost vícekrát, tedy
více než 10 návštěv (2%). U této otázky je však zjevná již menší odchylka mezi příznivci
rockové hudby 60. let a těmi, kteří k ní mají neutrální postoj. Ostatní dvě skupiny pak
akce tohoto druhu navštěvují podstatně méně často.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat
72
Graf 42: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost divadelních představení
Zdroj: vlastní zpracování
Analogické údaje o příznivcích zkoumané hudby platí, i co se týče návštěvnosti
divadelních představení. Avšak i zde je rozdíl mezi nimi a respondenty s neutrálním
postojem malý, dokonce ani další skupiny tolik nezaostávají. V případě četnosti návštěv
divadelních představení jsou již všechny kategorie poněkud vyrovnanější.
Graf 43: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost kina
Zdroj: vlastní zpracování
Při pohledu na návštěvnost kina předchozí model již úplně neplatí, dotazovaní
s neutrálním postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let jsou skupinou, která do
kina chodí nejčastěji, a mezi příznivci dané hudby a zbývajícími skupinami není v této
otázce příliš rozdíl. Nabízí se snadné vysvětlení, pro návštěvu kina není většinou
zapotřebí žádné výrazné umělecké cítění, filmy rád sleduje téměř každý.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat
73
Graf 44: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Počet přečtených knih beletrie
Zdroj: vlastní zpracování
Co se týče počtu přečtených knih beletrie, vykazují všechny kategorie postojů
k rockové hudbě druhé poloviny 60. let podobné výsledky. Výjimku tvoří kategorie
odpůrců této hudby, u nichž 40% přečetlo za poslední půlrok jednu až pět knih a zbylých
60% nepřečetlo žádnou. Ve skupině těch, kteří mají danou hudbu v oblibě, 51% za
minulých šest měsíců přečetlo jednu až pět knih, 21% šest až deset a 12% dokonce více
než deset knih.
Shrneme-li tyto dílčí výsledky, dozvíme se, že posluchači rockové hudby druhé
poloviny 60. let žijí poměrně bohatým kulturním životem, v mnoha případech navštěvují
kulturní události častěji nežli respondenti s jiným postojem k této hudbě. Zejména
návštěvností galerií umění a koncertů vážné hudby znatelněji převyšují ostatní skupiny
dotazovaných. Rozdíl je patrný především ve srovnání s respondenty s neoblibou
ke zkoumané hudbě a těmi, kteří nemají představu, o jakou hudbu se jedná. Odůvodnění
můžeme opět potenciálně hledat v podstatě rockové hudby druhé poloviny 60. let, pro
kterou byl v mnoha případech charakteristický sklon k umělečtějším počinům, čerpání
z vážné hudby, jazzu, blues, umělecké experimenty, komplikovaná improvizovaná sóla,
jednalo se o hudbu nezřídka vysoce kreativní. Není tedy udivující, že její posluchači často
vyhledávají události v umělecké sféře.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba
Neutralní
Neobliba
Nemam představu o této hudbě
0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat
74
Graf 45: Uvádění jmen hudebníků rocku 2. pol. 60. let + Postoj k této hudbě
Zdroj: vlastní zpracování
V jedné z otázek dotazníku, jak bylo uvedeno již dříve, měli respondenti
k jednotlivým směrům rockové hudby druhé poloviny 60. let určit hudebníky, o kterých
se domnívají, že k danému stylu náležejí. Asi 56% respondentů uvedlo alespoň jedno
jméno hudebníka, 44% procent tedy nenapsalo žádné. V grafu výše jsem spojila postoje
respondentů k rockové hudbě druhé poloviny 60. let a právě fakt, zda uvedli alespoň
jedno jméno hudebníka či nikoli. Zajímavým zjištěním je, že čtvrtina těch, kteří mají
danou hudbu v oblibě, neuvedla žádné jméno. Příčinou by mohla být momentální
neschopnost si vzpomenout, nebo rozhodnutí se tuto otázku z časových důvodů přeskočit.
Tito respondenti se rovněž mohli k oblibě rockové hudby druhé poloviny 60. let hlásit
například jen na základě i málo častého poslechu této hudby či na základě obliby třeba
jen několik písní spadajících do této oblasti. Zařazení sebe sama do určité kategorie se
odvíjí vždy od vlastního posouzení a vlastních měřítek, které jsou do velké míry
individuální. Věřím, že jednu z pravděpodobných příčin představuje terminologie, která
mohla některé dotazované zmást. Ne každý, a to i z řad příznivců zkoumané hudby, se
nejspíš orientuje v názvech podstylů, kterými se rocková hudba v dané době ubírala. Ve
skupině dotazovaných, kteří mají k této hudbě neutrální postoj, přibližně jedna polovina
jmenovala alespoň jednoho hudebníka, druhá neuvedla žádného. Ani kategorie
respondentů se záporným postojem k dané hudbě nedopadla špatně, 40% z nich se
pokusilo nějakého interpreta uvést. Dotazovaní, kteří neměli představu, o jakou hudbu se
v dotazníku jedná, podle očekávání v drtivé většině případů (92%) nenapsali žádné
jméno.
Nyní nastíním, jak souvisel vztah k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se
schopností rozpoznat styl hudebních ukázek, které byly v dotazníku zahrnuty.
74,49%
49,15%40,00%
7,69%25,51%
50,85% 60,00%
92,31%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Obliba tétohudby
Tato hudba minevadí, ale ani
ji přílisnevyhledavam.
Nebliba tétohudby
Nemam přílispředstavu, o
jakou hudbu sejedna.
Napsali alespoň jedno jméno
Nenapsali žadné jméno
75
Graf 46: Určení stylu ukázky psychedelického rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
Respondenti s kladným vztahem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let v 53%
případů označili první ukázku správně za psychedelický rock, 20% z nich pak za blues
rock a 9% za progresivní rock, což vůbec není od věci, ukázka splňuje některé rysy tohoto
stylu. Jen mizivé procento z nich zvolilo možnost nevím. V ostatních skupinách
respondentů byla vybírána hlavně možnost blues rock, četnost této varianty jsem se
pokusila vysvětlit již v dřívější části práce. Odpovídající styl psychedelický rock se však
mezi respondenty vyskytuje taktéž poměrně často, mezi účastníky výzkumu s neutrálním
postojem k dané hudbě zaujímá druhou nejčastěji zvolenou možnost, odpůrci této hudby
ukázku přiřadili správně ve 20% případů (20% však stejně tak získaly varianty blues rock
a folk rock, zbylých 40% nevědělo, kam ukázku přiřadit). Mezi dotazovanými, kteří
nemají představu, o jakou hudbu se v tomto výzkumu jedná, se správná možnost umístila
až na čtvrtém místě z hlediska četnosti, vybralo ji jen 15% respondentů.
Graf 47: Určení stylu ukázky folk rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba této hudby
Neutralní postoj
Nebliba této hudby
Bez představy, o jakou hudbu se jedna
Blues rock Psychedelický rock Folk rock
Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock
Country rock Nevím
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba této hudby
Neutralní postoj
Nebliba této hudby
Bez představy, o jakou hudbu se jedna
Blues rock Psychedelický rock Folk rock
Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock
Country rock Nevím
76
Na první pohled dopadla lépe ukázka folk rocku. Správnou možnost mezi zastánci
zkoumané hudby vybralo 65% dotazovaných, poměrně hojně se v tomto případě objevují
varianty blues rock a country rock, nalezneme zde také početnější zastoupení možnosti
nevím (6%) než v případě předchozí ukázky. V kategorii respondentů s neutrálním
postojem k této hudbě taktéž převládá správné zařazení k folk rocku (téměř 51%), výrazně
je zastoupena rovněž odpověď country rock (což není úplně bezpředmětné, poněvadž
styly folk rocku a country rocku k sobě měly poměrně blízko, mnohdy je představovali
i stejní umělci). Respondenti s negativním postojem k rockové hudbě druhé poloviny
60. let správnou možnost neoznačili ani jednou, 40% z nich pokládalo ukázku za příklad
progresivního rocku a stejné procento netušilo, s jakým stylem si skladbu spojit. Zbylých
20% pak vybralo variantu blues rock. Mezi odpověďmi souboru dotazovaných, kteří
nemají představu o dané hudbě, tvoří folk rock spolu s country rockem nejpočetnější
varianty, obě zvolilo asi 27% z celkového počtu.
Graf 48: Určení stylu ukázky hard rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
V případě ukázky hard rocku všechny kategorie respondentů, bez ohledu na postoj
ke zkoumané hudbě, uváděly nejčastěji správnou odpověď. Ukázka hard rocku byla
nepochybně nejsnadněji zařaditelná.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba této hudby
Neutralní postoj
Nebliba této hudby
Bez představy, o jakou hudbu se jedna
Blues rock Psychedelický rock Folk rock
Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock
Country rock Nevím
77
Graf 49: Určení stylu ukázky blues rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
Ukázka stylu blues rocku také dopadla vesměs dobře. S výjimkou dotazovaných,
kteří zkoumanou hudbu nemají v oblibě, všechny kategorii respondentů zařadily ukázku
nejčastěji právě ke stylu blues rocku. Vysoké zastoupení měla také možnost jazz rock.
Tento úkaz jsem se pokusila vysvětlit již dříve (především styl hry na bicí u této skladby
skutečně jazzové prvky obsahuje).
Respondenti, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, podle
očekávání zařazovali ukázky ke správným stylům nejčastěji. Ostatní dotazovaní měli
často také správný odhad, jen skupina studentů s negativním postojem k dané hudbě měla
patrnější problémy. Poněkud výjimečnou byla první ukázka (ukázka psychedelického
rocku), kde pouze ve skupině respondentů s kladným vztahem ke zkoumané hudbě byla
s přehledem vybírána správná možnost. Ostatní skupiny se přiklonily spíše k variantě
blues rock. Celkově nejsnadněji respondenti rozpoznávali ukázku hard rocku, s jejím
určením neměla problém žádná ze skupin.
Graf 50: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Víra
Zdroj: vlastní zpracování
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Obliba této hudby
Neutralní postoj
Nebliba této hudby
Bez představy, o jakou hudbu se jedna
Blues rock Psychedelický rock Folk rock
Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock
Country rock Nevím
17,35% 23,73%7,69%
65,31% 61,02%
100,00%73,08%
17,35% 15,25%19,23%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o tétohudbě
Věřící Nejistí ohledně víry Nevěřící
78
Pro určení bližší charakteristiky posluchačů rockové hudby druhé poloviny 60. let
mne zajímala taktéž případná souvislost mezi oblibou této hudby a vírou. Jelikož
publikum rockové hudby v 60. letech tvořili mladí lidé tíhnoucí spíše k levicovému
zaměření, které se staví k náboženství poměrně odmítavě, můžeme hypoteticky očekávat
stejné rysy i u současného publika této hudby. Například sexuální revoluce a principy
volné lásky spjaté s tehdejší mladou generací jsou v jakémsi rozporu s křesťanskými
zásadami. Na druhou stranu jednou z hlavních zásad tehdejší mládeže byla svoboda, která
se zcela jistě vztahovala i na svobodu vyznání, v té době například existovala tendence
obracet se k východním náboženstvím. Z grafu je však patrné, že víra v Boha nemá
nejspíš vliv na postoj k rockové hudbě druhé poloviny 60. let. Ať už respondenti zaujímají
k dané hudbě vztah jakýkoli, v každém případě je většina z nich nevěřící a zbytek se
zhruba rovnoměrně dělí mezi další dvě kategorie. Určitou odchylku představuje skupina
s neoblibou k této hudbě, kde nevěřící představují 100% dotazovaných.
Graf 51: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k politické situaci v České republice
Zdroj: vlastní zpracování
V případě postojů k politické situaci České republiky se soubor těch respondentů,
kteří mají zkoumanou hudbu v oblibě, nijak výrazně neodlišuje od skupiny těch, kteří
mají k této hudbě neutrální postoj. V obou případech je větší polovina respondentů
nespokojená s nynějším stavem politiky, menší čtvrtina se o politické dění nezajímá
a zbytek je s ním spokojen nebo na tuto společenskou oblast nemá názor.
9,18% 10,17% 20,00% 7,69%
60,20% 57,63% 80,00% 50,00%
22,45% 20,34%38,46%8,16% 11,86%
3,85%0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna
Jsem s nynějsím stavem vcelku spokojený/a. Nejsem s ním spokojený/a.
Politické dění mě nezajíma. Nevím.
79
Graf 52: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k ochraně přírody
Zdroj: vlastní zpracování
Předpokládaná korelace mezi stanoviskem k ochraně přírody a názorem na
rockovou hudbu druhé poloviny 60. let se skutečně potvrdila. V kategorii příznivců této
hudby nalézáme výraznější zastoupení těch, kdo se aktivně podílejí na zlepšení stavu
přírody (téměř 78% z nich), než je tomu u respondentů s jiným vztahem k této hudbě.
Z toho důvodu lze zde nalézt zároveň nejnižší zastoupení varianty Není mi to jedno, ale
upřímně pro zlepšení nic nedělám (asi 20%), v ostatních kategoriích byla tato odpověď
vybrána vždy ve více než 30% případů. Potvrzuji tedy svou hypotézu, že se posluchači
rockové hudby druhé poloviny 60. let budou potenciálně více než jiní respondenti
angažovat v problematice životního prostředí.
Graf 53: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Názor na ozbrojené a válečné konflikty
Zdroj: vlastní zpracování
77,55%64,41% 60,00% 57,69%
20,41% 32,20% 40,00% 38,46%2,04% 3,39% 3,85%0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna
Na stavu přírody mi zaleží a také se snažím nějakou měrou přispět k jeho zlepsení.
Není mi to jedno, ale upřímně pro zlepsení nic nedělam.
Nevím, tohle neřesím.
48,98%50,85%
40,00% 38,46%45,92%
38,98%40,00%
42,31%
1,02% 3,39% 3,85%4,08% 6,78% 20,00%
15,38%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna
Naprosto je zavrhuji.Myslím, že v krajních případech mohou být spravným řesením.Jsou efektivním řesením, nejsem proti nim.Nevím.
80
V názoru na ozbrojené a válečné konflikty se příznivci rockové hudby, kterou se
v této práci zabývám, nijak znatelně neodlišují od ostatních skupin. Má dílčí hypotéza, že
zastánci této hudby budou potenciálně více pacifisticky orientováni díky protiválečným
tendencím spojeným s rockovou hudbou 60. let, je tedy částečně vyvrácena. Tito
respondenti sice ve většině případů válečné konflikty odsuzují, ale daným postojem nijak
nevybočují od ostatních. Skupina s neutrálním postojem k této hudbě dokonce lehce
převažuje v úplném zavržení těchto konfliktů.
Graf 54: Fakulta studia + Postoj k rocku 2. pol. 60. let
Zdroj: vlastní zpracování
Respondenti s oblibou k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se vyskytují na
všech fakultách Univerzity Palackého, výjimkou je Teologická fakulta, ze které však
pochází jen velmi málo dotazovaných. Největší zastoupení mají fanoušci zkoumané
hudby na Filozofické fakultě a Pedagogické fakultě, kde představují přes 50%
respondentů. Můžeme s jistou rezervou říci, že zastánci této hudby častěji studují právě
na těchto dvou fakultách, což může mít souvislost i s humanitním zaměřením oborů na
filozofických a z velké části na pedagogických fakultách. V rámci těchto dvou fakult je
rovněž možné studovat i umělecky zaměřené obory, což v tomto případě může
potenciálně hrát roli. V průběhu mé práce výsledky již několikrát ukázaly na celkovou
uměleckou orientaci posluchačů této hudby. Dotazovaní z Přírodovědecké fakulty stejně
jako ti z Fakulty tělesné kultury neměli ve většině případů (67%) představu, o jakou
hudbu se ve výzkumu jednalo. Ve zbývajících skupinách se pak hojně vyskytuje neutrální
0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%
100%
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě
81
vztah k dané hudbě. Neobliba rockové hudby druhé poloviny 60. let se procentuálně
vyskytuje nejčastěji u dotazovaných z Fakulty zdravotních věd.
Graf 55: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Kraj původu
Zdroj: vlastní zpracování
Obliba rockové hudby druhé půlky 60. let je patrná u více než 60% respondentů
z krajů Středočeského, Ústeckého a Pardubického. Ve více než 50% pak
v Královehradeckém kraji, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji a více než
40% v kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Mezi respondenty z Jihočeského kraje
a Libereckého kraje není žádný zastánce této hudby. Je však třeba mít na paměti, že
některé kraje nebyly zastoupeny vůbec a mnohé pak velmi málo. Nepovažuji tedy vztah
mezi krajem původu a postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let v mém výzkumu
za podstatný.
Graf 56: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Populace místa bydliště
Zdroj: vlastní zpracování
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Moravskoslezský krajZlínský kraj
Olomoucký krajJihomoravský kraj
Kraj VysočinaPardubický kraj
Kralovehradecký krajLiberecký kraj
Ustecký krajKarlovarský kraj
Plzeňský krajJihočeský kraj
Středočeský krajHlavní město Praha
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Méně než 1 000
1 000 až 2 000
2 000 až 5 000
5 000 až 10 000
10 000 až 50 000
50 000 až 100 000
Víc jak 100 000
Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě
82
Procentuálně největší zastoupení mají zastánci zkoumané hudby mezi
respondenty pocházejícími z obcí s 2 000 až 5 000 obyvateli (představují 62,5%) a 10 000
až 50 000 obyvatel (60,7%). Přesto však i ve většině ostatních kategorií tvoří největší část
respondentů. Výjimku tvoří skupina respondentů z obcí s méně než 1 000 obyvatel, kde
má největší zastoupení neutrální postoj k této hudbě (48,5% z nich). A dále pak
dotazovaní z obcí o populaci 5 000 až 10 000, kde kategorie zastánců a těch s neutrálním
postojem k dané hudbě tvoří stejně zastoupené skupiny (obě přestavují asi 38%). Z výše
uvedených dat není tedy možné vyvodit tvrzení, že například s rostoucím počtem
obyvatel bydliště roste pravděpodobnost kladného postoje k této hudbě či naopak.
Nepokládám, stejně jako otázku kraje původu, populaci místa bydliště respondentů za
významnou pro oblibu rockové hudby druhé poloviny 60. let. Tato hudba, stejně jako
většina druhů hudby, se v současné době k mladým lidem dostává především
prostřednictvím médií a internetu, faktor velikosti či populace obce je v tomto ohledu
s největší pravděpodobností již irelevantní.
83
Závěr
V závěru mé bakalářské práce bych ráda shrnula hlavní výsledky, které přinesl
hudebně sociologický výzkum. Pokusím se za pomoci získaných údajů stručně podat
odpovědi na výzkumné otázky a zaměřím se na potvrzení či vyvrácení předem
stanovených hypotéz.
Stěžejní závěr mého výzkumu leží v zjištění, že angloamerická rocková hudba
druhé poloviny 60. let je mezi dnešními mladými lidmi, vysokoškolskými studenty,
prokazatelně stále v povědomí i po více než 50 letech. Pouze malé procento zúčastněných
studentů vůbec netušilo, co tato hudba představuje. V případě obliby byla původní
hypotéza o spíše menšinové preferenci této hudby vyvrácena – více než polovinu
zkoumaného vzorku tvořili její příznivci. Tento stav byl nicméně taktéž očekávaný, a to
z důvodu volné dostupnosti dotazníku tohoto výzkumu. Díky ní vyvstalo riziko vyplnění
dotazníku převážně těmi lidmi, kteří k dané hudbě mají kladný vztah. Zjištěný poměr
výskytu stoupenců rockové hudby druhé poloviny 60. let mezi studenty tedy zřejmě
neodpovídá tomu reálnému, přesto nesporně svědčí o přetrvávající oblibě této hudby.
Mezi současnými studenty se najdou dokonce i tací, již tuto hudbu pokládají za svou
úplně nejoblíbenější. Trvající aktuálnosti rockové hudby druhé poloviny 60. let mezi
dnešními studenty napovídá i četnost pořízení nahrávek této hudby v nedávné době.
Dodám ještě, že rock jakožto žánr je s přehledem stále nejoblíbenějším typem hudby mezi
současnými vysokoškolskými studenty, což vyvrátilo jeden z mých předpokladů.
Orientace v rockové hudbě druhé poloviny 60. let se ukázala být poněkud
komplikovaným jevem. Vyvrácen byl původní předpoklad schopnosti naprosté většiny
studentů vybavit si bez potíží přinejmenším velmi známé představitele této sféry hudby.
Pouze polovina účastníků výzkumu si dokázala vzpomenout alespoň na jednoho z nich.
Mezi těmi, kdo neuvedli žádné hudebníky náležející do oblasti rocku druhé poloviny
60. let, se překvapivě nacházeli i studenti z řad příznivců této hudby. Přesvědčivý přehled
o všech podstylech rockové hudby druhé poloviny 60. let, kterými jsem se v této práci
zabývala, byl rovněž prokázán jen u nepříliš početné skupiny studentů. Obliba jistého
druhu hudby tedy nutně nesouvisí s dokonalou informovaností o něm. V našem případě
byla situace ještě ztížena přítomností hned několika zkoumaných hudebních tendencí,
studenti se v některých vyznali lépe, v některých hůře. Nejsilnější povědomí dnešní
84
studenti mají o představitelích stylu psychedelického rocku, hard rocku a blues rocku.
Naopak nejmenší o country rocku a především jazz rocku. Angloamerickou rockovou
hudbu druhé půlky 60. let a její jednotlivé podstyly si současní studenti nejvíce spojují
s těmito hudebníky: v případě blues rocku to jsou The Rolling Stones, The Jimi Hendrix
Experience a Eric Clapton, v rámci psychedelického rocku kapely Pink Floyd, The Doors
a opět The Jimi Hendrix Experience, folk rock si studenti povětšinou asociují s Bobem
Dylanem, duem Simon and Garfunkel a vokální skupinou The Mamas and The Papas,
hard rock v očích studentů nejlépe reprezentují kapely Led Zeppelin, The Rolling Stones
a Deep Purple, progresivní rock či art rock si zdaleka nejvíce ztotožňují s kapelou Pink
Floyd, následně s The Beatles a Frankem Zappou a country rock s Bobem Dylanem,
kapelou Creedence Clearwater Revival a Johnny Cashem. O zástupcích stylu jazz rocku
dnešním studentům představa nezřídka kdy chybí, nicméně několikrát si správně
vzpomněli na Milese Davise, Franka Zappu a hudebníka Santanu. Naprostá většina
hudebníků, které si studenti vybavují ve spojitosti s jednotlivými styly, odpovídá
správnému stylovému i dobovému zařazení. Nejhojněji si tyto podstyly spojují s umělci,
kteří skutečně patří mezi jejich čelní představitele, zároveň bylo získáno značné množství
jmen ne tolik známých hudebníků, jejichž znalost již svědčí o hlubším zájmu o daný typ
hudby.
Na základě poslechu skladeb studenti dokáží jednotlivé podstyly rockové hudby
druhé poloviny 60. let rozpoznat vesměs správně. Styl ukázek nejbezpečněji určovali
příznivci této hudby, což potvrdilo jednu z očekávaných hypotéz. Za nimi v pořadí
úspěšnosti následovali studenti s neutrálním postojem k dané hudbě. Nicméně také ti,
kteří nejprve neměli představu, o jaké hudbě je v tomto výzkumu řeč, dokáží identifikovat
příslušné podstyly poměrně dobře. Pouze studenty s negativním náhledem na danou
hudbu provázely v této situaci znatelnější problémy. Tyto veskrze příznivé výsledky
naznačují snadnější orientaci v jednotlivých oblastech rockové hudby druhé poloviny 60.
let právě prostřednictvím poslechu, nežli je tomu v případě jejich spojování s konkrétními
tvůrci. Vzpomeňme si na skutečnost, že téměř polovina všech dotazovaných nedokázala
uvést ani jednoho hudebníka reprezentujícího rockovou hudbu druhé poloviny 60. let.
Předpoklad vztahující se k znalosti použitých hudebních ukázek byl potvrzen.
První dvě z nich, jež lze považovat za obecně známější, jsou přinejmenším povědomé
naprosté většině respondentů, což neplatí o zbývajících dvou skladbách. Tedy i ti mladí
lidé, kteří se cíleně o rockovou hudbu druhé poloviny 60. let nezajímají, mají určité
85
možnosti narazit na populárnější skladby spadající do této sféry. Tento poznatek opět
ukazuje na přetrvávající aktuálnost rockové hudby tohoto období.
Realitě odpovídá rovněž hypotéza o obecné obeznámenosti současných mladých
lidí se společenským kontextem doby 60. let. Dnešní studenti se v něm skutečně vyznají,
jsou schopni uvést pojmové kategorie ze všech možných příslušných oblastí, od hudby
přes výtvarné a filmové umění, módu, až k politice a vědě. Nejčastěji v nich pak doba
60. let evokuje skutečnosti spojené s hudebním děním, mezi nimiž dominuje kapela The
Beatles. Vyšší četnost uvedení než tato britská skupina zaznamenalo pouze hnutí hippies,
na které si vzpomněla skoro polovina respondentů. Jen mizivé procento z mnoha pojmů,
které studenti jmenovali, se k příslušné době nijak nevztahovalo.
V případě potenciálně silného uznávání etických hodnot u stoupenců rockové
hudby druhé poloviny 60. let byla hypotéza potvrzena jen částečně. Tito studenti se
skutečně znatelně více angažují v ochraně přírody, zatímco zastáváním pacifismu,
přestože toto zaměření u nich převládá, se výrazněji neodlišují od ostatních. Faktory
orientace na pacifismus a preference rockové hudby druhé poloviny 60. let spolu tedy
nejspíš nekorelují. Potvrzen byl naopak předpoklad obecně větší pozornosti věnované
textu v hudbě mezi příznivci rocku druhé půlky 60. let. Ti skutečně považují tuto složku
hudby za důležitější než studenti s jiným názorem na tuto hudbu.
Hypotéza o uměleckém zaměření mladých příznivců rockové hudby druhé
poloviny 60. let se opravdu ukázala být správnou. Vysokoškolští studenti s pozitivním
postojem k dané hudbě chodí na kulturní akce ve většině případů častěji než studenti
s jiným stanoviskem. Odstup je patrnější především v návštěvnosti galerií umění
a koncertů vážné hudby. Celkovému sklonu vyhledávat umělecké podněty napovídá
rovněž silná preference vážné hudby a jazzu u studentů, kteří považují rockovou hudbu
druhé poloviny 60. let přímo za svou nejoblíbenější.
Jedním z cílů mého výzkumu bylo stanovení jakési charakteristiky současných
posluchačů rockové hudby druhé poloviny 60. let. Příznivci této hudby se nacházejí mezi
ženami i muži. Studují obzvláště na Filozofické nebo Pedagogické fakultě Univerzity
Palackého. Kraj původu ani velikost bydliště není nijak určující. Stejně tak se od ostatních
studentů neodlišují případnou vírou v Boha ani postojem k politické situaci – většinou
jsou nevěřící a s politickým děním v České republice nejsou příliš spokojeni. Převažující
část z nich se někdy věnovala hře na hudební nástroj nebo zpěvu, v čemž ale vykazují
86
prakticky stejné údaje s těmi studenty, kteří rockovou hudbu druhé poloviny 60. let nijak
zvlášť nevyhledávají, ale zároveň jim nevadí. Podobné znaky sdílejí tyto dvě kategorie
i v několika dalších případech. Jedním z nich je hudební vzdělání – větší polovina z obou
skupin určitý typ vzdělání v hudbě má. Stoupenci zkoumané hudby pak poměrně znatelně
převyšují ostatní v absolvování výuky u soukromého učitele. Většina z nich přikládá
hudbě ve svém životě obecně podstatnou roli, někteří podle odpovědí hudbou doslova
žijí, a to nejvýrazněji ti, kteří rockovou hudbu druhé poloviny 60. let považují za svou
úplně nejoblíbenější. Pravidelně si vyhledávají informace o hudbě, přičemž mnohem
častěji oproti ostatním čerpají z knižních publikací. Zastánci této hudby rovněž přisuzují
větší důležitost textu v hudbě, než je tomu u jiných respondentů. Zároveň se více než
ostatní věnují problematice ochrany přírody. Jsou pacifisticky orientováni, ale tímto svým
postojem se nijak neodlišují od jiných. Ti studenti, kteří tuto hudbu preferují, mnohdy
více často než lidé s jiným postojem navštěvují různé kulturní akce, zejména v galeriích
umění a na koncertech vážné hudby je můžeme potkat častěji než ostatní. Z hudebních
žánrů a stylů nejvíce preferují rock, alternativní rock, pop, metal, vážnou hudbu a jazz.
Studenti s nejkladnějším možným postojem ke zkoumané hudbě se velmi silně orientují
na vážnou hudbu a jazz. Ve volném čase se pak příznivci rockové hudby druhé poloviny
60. let nejraději věnují poslechu hudby, sledování filmů a seriálů, četbě literatury,
cestování, aktivnímu sportu, jazykům a poměrně často umění a kreativním činnostem
včetně hudby.
Závěrem mé práce bych ještě jednou ráda vyzdvihla zjištění, že rocková hudba
druhé poloviny 60. let minulého století, období, ve kterém vyrůstaly pilíře jednoho
z dosud nejoblíbenějších žánrů hudby, rozhodně není mezi mladými lidmi i po několika
desetiletích zapomenuta. Její znalost je neustále předávána na další generace, dosud má
tato hudba početnou řadu svých příznivců, ale i své odpůrce. Věřím, že výsledky tohoto
průzkumu mohou posloužit nejen k přispění v dalším poznání publika rockové hudby, ale
představují i jakousi obecnou sondu poskytující charakteristiku současných
vysokoškolských studentů.
87
Shrnutí
Tato bakalářská práce pojednává o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny
60. let 20. století, přičemž její stěžejní náplň tvoří hudebně sociologický výzkum
povědomí současných vysokoškolských studentů o této hudbě a jejich postojů k ní. Práce
je rozdělena na část teoretickou, respektive historickou, a část empirickou.
V části historické je shrnuto dosavadní bádání v daném tématu, dále je zde podán
přehled o některých z u nás proběhlých hudebně sociologických průzkumů společně
s výsledky týkajícími se populární hudby. Následně je v této části práce nastíněna
charakteristika zkoumaného úseku z dějin rockové hudby a popis způsobů, jakými tato
hudba pronikala na naše území.
Část empirickou představuje samotný hudebně sociologický výzkum, který si
klade za cíl zjistit, jaké je povědomí o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny
60. let mezi současnými studenty Univerzity Palackého v Olomouci a jaký je postoj
těchto mladých lidí k ní. Jedním ze záměrů průzkumu je rovněž určení charakteristiky
případných posluchačů této hudby.
88
Summary
This bachelor thesis deals with the British and American rock music of the second
half of the 1960s, while its principle content is represented by sociomusicological
research on awareness of this music among contemporary university students and their
attitudes towards it. The thesis is devided into two parts, a theoretical (historical) part and
an empirical part.
The historical part contents a summary of the present state of exploration in this
topic, an overview of several in the Czech Republic/Czechoslovakia realized
sociomusicological researches along with the results related to popular music. Then it is
focused on the characteristics of the stated period in the history of rock music and the
description of ways how this music spread to this country.
The empirical part presents the actual sociomusicological research, which aims to
discover the level of awareness of this music among contemporary Palacky University
students and their attitudes towards this music. One of the purposes of the research is also
to determine the potential listeners‘ characteristics.
89
Zusammenfassung
Die vorliegende Bakkalauereatsarbeit beschäftigt sich mit der
angloamerikanischen Rockmusik in der zweiten Hälfte der 60. Jahre des 20. Jahrhunderts,
wobei die musik-soziologische Forschung über die Kenntnisse und Stellungen der
heutigen Hochschulstudenten zu diesem Musikgenre ihren tragenden Inhalt bildet. Sie
gliedert sich in zwei Teile, in den teoretischen resp. historischen Teil und in den
empirischen Teil.
Im historischen Teil sind die Zusammenfassung der bisherigen Forschungen über
das Thema und die Übersicht über die bei uns durchgeführten musik-soziologischen
Forschungen und über die Ergebnisse, die die Popmusik betreffen, angeführt. Es folgen
die Charakteristik des erforschten Zeitraums in der Geschichte der Rockmusik und die
Beschreibung der verschiedenen Art und Weise, wie dieses Musikgenre bis auf unser
Gebiet durchgedrungen ist.
Den empirischen Teil bildet die musik-soziologische Forschung, die zum Ziel hat,
die Kenntnisse der heutigen Studenten an der Palacký-Universität in Ölmütz über die
angloamerikanische Rockmusik in der zweiten Hälfte der 60. Jahre und die Stellung
dieser jungen Leute zu ihr festzustellen, Ein des Forschungsvorhabens ist die
Charakteristik der eventuellen Zuhörer zu bringen.
90
Seznam zdrojů a literatury
Knižní publikace
ALAN, Josef a Tomáš BITRICH et al. Alternativní kultura. Příběh české společnosti
1945–1989. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-449-1.
BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě
a jejímu poslechu 2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010. ISBN 978-
809-0427-389.
BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ústav
hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. ISBN 80-859-
1799-8.
BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All
music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydání. San Francisco:
Backbeat Books, 2003. ISBN 08-793-0736-6.
DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mladá
fronta, 1981.
HEPNER, Vladimír a Iva MAŘÍKOVÁ. Průzkum postojů české veřejnosti k populárním
zpěvákům. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1975.
KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti I. Praha:
1969.
KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti II. Praha:
1969.
KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého
rozhlasu, 1991.
LINDAUR, Vojtěch. Šance sněhových koulí v pekle. Vydání první. Praha: Maťa, 1999.
ISBN 80-86013-73-1.
MACDONALD, Ian. Revoluce v hlavě: Beatles, jejich písně a 60. léta. Vyd. 1. Praha:
Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207-023-1.
91
MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie
jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980.
SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.
2nd ed. Svazek 3. New York: Grove, 2001. ISBN 1561592390.
SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.
2nd ed. Svazek 6. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.
SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.
2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.
SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.
2nd ed. Svazek 20. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.
SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.
2nd ed. Svazek 21. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.
SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003. ISBN 05-952-
9565-7.
VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzová sekce, 1982.
VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou
činnost, 1988.
Bakalářské a diplomové práce
BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009 [cit.
2015-04-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí
práce Ivan Poledňák. Dostupné z: <http://theses.cz/id/qo0mtj/>.
HAVLÍK, Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online].
Praha, 2012 [cit. 2015-04-18]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická
fakulta. Vedoucí práce PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z:
<https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>.
92
KOŽĎÁLOVÁ, Bronislava. Vliv hnutí hippies na kulturu v Československu [online].
Olomouc, 2014 [cit. 2016-03-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci,
Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jan Blüml Dostupné z:
<http://theses.cz/id/58hnav/>.
PATOČKA, Ivo. Rockové publikum v Brně [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-04-24].
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mikuláš
Bek Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/218133/ff_b/>.
ŠTEFEČKOVÁ, Veronika. Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v
socialistickom Československu (orálna história) [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-19].
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce
Denisa Nečasová Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/362409/fss_b/>.
ŠUMBEROVÁ, Lucie. Hudební preference současných středoškolských studentů v
Jihomoravském kraji [online]. Brno, 2009 [cit. 2016-04-24]. Bakalářská práce.
Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Judita Kučerová Dostupné
z: <http://is.muni.cz/th/189998/pedf_b/>.
Elektronické publikace
CRHA, Bedřich a kol. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a
České republice [online]. 1. elektron. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit.
2015-11-21]. ISBN 978-80-210-6633-5. Dostupné z:
<http://www.ped.muni.cz/wmus/publikace/vyzkum_hudebni_preference_eu.pdf>.
Tištěná periodika
Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 4. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 11. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 2. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 4. ISSN 00258997.
93
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 5. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 6. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 8. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 2. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 4. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 6. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 7. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 3. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 8. ISSN 00258997.
Melodie. Praha, 1972, roč. 10, č. 4. ISSN 00258997.
Internetové zdroje
Heslo Blues-rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:
www.allmusic.com/subgenre/blues-rock-ma0000002468/artists
Heslo Hard rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:
http://www.allmusic.com/subgenre/hard-rock-ma0000002636
DIESTLER, Radek. Cizí desky v zemích českých aneb Ochutnávka na samém okraji
útesu [online]. 2008 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z
http://www.popmuseum.cz/exhibit/data/2008%20Ciz%C3%AD%20desky%20v%20ze
m%C3%ADch%20%C4%8Desk%C3%BDch.pdf/
O’BRIAN, Lucy M. Heslo Psychedelic rock, In: Encyklopedia Britannica [online] [cit.
2015-03-29]. Dostupné z
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481546/psychedelic-rock
94
Heslo Art rock. In: Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/36651/art-rock
Pop Music Express. PopMuseum [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z:
http://www.popmuseum.cz/stories/stories.php?q=pme0000&l=c
95
Seznam grafů
Graf 1: Pohlaví respondentů ........................................................................................... 38
Graf 2: Kraj původů ........................................................................................................ 38
Graf 3: Populace místa bydliště ...................................................................................... 39
Graf 4: Zájmy respondentů ............................................................................................. 39
Graf 5: Hra na hudební nástroj/ zpěv .............................................................................. 40
Graf 6: Hudební vzdělání ................................................................................................ 40
Graf 7: Hudební preference ............................................................................................ 41
Graf 8: Celkový vztah k hudbě ....................................................................................... 42
Graf 9: Důležitost textu v hudbě ..................................................................................... 43
Graf 10: Postoje k rockové hudbě 2. pol. 60. let ............................................................ 45
Graf 11: Množství respondentů, kteří jmenovali hudebníky k jednotlivým stylům ....... 47
Graf 12: Správně zařazené - blues rock .......................................................................... 49
Graf 13: Správně zařazené - psychedelický rock ............................................................ 49
Graf 14: Správně zařazené - folk rock ............................................................................ 50
Graf 15: Správně zařazené - hard rock ........................................................................... 50
Graf 16: Správně zařazené - progresivní rock/ art rock .................................................. 51
Graf 17: Správně zařazené - country rock ...................................................................... 51
Graf 18: Správně zařazené - jazz rock ............................................................................ 52
Graf 19: Nezařazení hudebníci ....................................................................................... 53
Graf 20: Návštěvnost kulturních akcí a počet přečtených knih ...................................... 55
Graf 21: Hodnocení ukázek ............................................................................................ 56
Graf 22: Určení stylu ukázek .......................................................................................... 57
Graf 23: Znalost ukázek .................................................................................................. 58
Graf 24: Koupě nahrávek rockové hudby 2. pol. 60. let ................................................. 59
Graf 25: Stahování hudby 2. pol. 60. let ......................................................................... 59
Graf 26: Útrata za pořizování hudby celkově ................................................................. 60
Graf 27: Vyhledávání informací o hudbě ....................................................................... 60
Graf 28: Víra respondentů .............................................................................................. 61
Graf 29: Postoj k politickému dění v české republice .................................................... 61
Graf 30: Postoj k ochraně přírody ................................................................................... 61
Graf 31: Postoj k ozbrojeným konfliktům ...................................................................... 62
96
Graf 32: Postoj k hudbě 2. pol. 60. let + Pohlaví ............................................................ 62
Graf 33: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební vzdělání .............................. 64
Graf 34: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hra na hudební nástroj/ zpěv ............ 65
Graf 35 : Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Důležitost textu v hudbě .................. 66
Graf 36: Další hudební preference příznivců rockové hudby 2. pol. 60. let ................... 67
Graf 37: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Celkový vztah k hudbě ..................... 69
Graf 38: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Vyhledávání informací o hudbě ...................... 70
Graf 39: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost galerií.......................................... 70
Graf 40: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů vážné hudby ................ 71
Graf 41: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů populární hudby .......... 71
Graf 42: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost divadelních představení .............. 72
Graf 43: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost kina ............................................. 72
Graf 44: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Počet přečtených knih beletrie ........................ 73
Graf 45: Uvádění jmen hudebníků rocku 2. pol. 60. let + Postoj k této hudbě .............. 74
Graf 46: Určení stylu ukázky psychedelického rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let... 75
Graf 47: Určení stylu ukázky folk rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ....................... 75
Graf 48: Určení stylu ukázky hard rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ...................... 76
Graf 49: Určení stylu ukázky blues rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ..................... 77
Graf 50: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Víra ................................................... 77
Graf 51: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k politické situaci v České republice ... 78
Graf 52: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k ochraně přírody ................................. 79
Graf 53: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Názor na ozbrojené a válečné konflikty.......... 79
Graf 54: Fakulta studia + Postoj k rocku 2. pol. 60. let .................................................. 80
Graf 55: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Kraj původu ...................................... 81
Graf 56: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Populace místa bydliště .................... 81
97
Seznam tabulek
Tabulka 1: Licenční desky u nás ..................................................................................... 31
Tabulka 2: Pojmy 60. let spojené s hudbou .................................................................... 44
Tabulka 3: Pojmy 60. let spojené s životním stylem a uměním ..................................... 45
Tabulka 4: Pojmy 60. let související s politikou a významnými událostmi ................... 45
Tabulka 5: Četnost uvedení zástupců jednotlivých stylů ................................................ 48
Tabulka 6: Návštěvnost kulturních akcí ......................................................................... 54
Tabulka 7: Návštěvnost kulturních akcí + četba knih..................................................... 54
Tabulka 8: Průměrné hodnocení ukázek ......................................................................... 57
Tabulka 9: Zájmy respondentů + Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let ....................... 63
Tabulka 10: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební preference..................... 67
98
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník výzkumu
99
100
101
102
103
104
Anotace
Jméno a příjmení autora: Barbora Valová
Název katedry a fakulty: Katedra muzikologie, Filozofická fakulta
UP v Olomouci
Název bakalářské diplomové práce: Postoje vysokoškolských studentů
k rockové hudbě 2. poloviny 60. let
Vedoucí bakalářské práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, PhD.
Počet znaků: 152 451
Počet stran: 104
Počet příloh: 1
Počet titulů použité literatury: 48
Charakteristika práce:
Tato bakalářská práce se zabývá angloamerickou rockovou hudbou druhé
poloviny 60. let 20. století, úsekem dějin hudby zásadním pro vývoj rocku jako žánru.
Hlavní náplň práce představuje hudebně sociologický výzkum, který si klade za cíl zjistit
především, zda je tato hudba mezi současnými vysokoškolskými studenty stále
v povědomí a jaké jsou postoje těchto mladých lidí k ní. Jedním ze záměrů výzkumu je
podat charakteristiku potenciálních posluchačů této hudby. Kromě toho práce poskytuje
souhrn proběhlých hudebně sociologických výzkumů s důrazem na výsledky týkající se
populární hudby, dále pak popis zkoumaného období dějin hudby a způsobů, jakými se
tato hudba dostávala na naše území.
Klíčová slova: rock, rocková hudba druhé poloviny 60. let,
sociologický výzkum, 60. léta,
vysokoškolští studenti, hudební preference,
publikum