Kapitola€¦ · Web view1. 1. Energetická politika EU 1v aktivitách EK pro energetiku. 1. prosinec 2011Strana 6. Strana 1prosinec 2011. Strana 1

Energetická politika EU v aktivitách EK pro energetiku

ENERGETICKÁ POLITIKA EU V AKTIVITÁCH EVROPSKÉ KOMISE PRO ENERGETIKU

Imrich Lencz

1 ÚVODEM Tato studie usiluje o analýzu energetické politiky Evropské unie (EU) a to na základě přehledu a

zevrubné charakteristiky vybraných aktivit Evropské komise pro energetiku (http://ec.europa.eu/energy/).

Za jedny z nejdůležitějších iniciativ nedávné minulosti lze pokládat zpracování studií rozvoje evropské energetiky s výhledem na období 2020 (Energy 2020), se střednědobým horizontem (EU energy trends to 2030) a analýzy možných cest dlouhodobé strategie (Energy Roadmap 2050).

Aktivity Evropské komise jsou ovšem podstatně širší a jsou zaměřeny na desítky dílčích oblastí, které se budeme snažit stručně přiblížit. V samostatných kapitolách se zabýváme

Výčtem a stručnou charakteristikou základních elementů energetické politiky EU,

Zaměřením programu rozvoje evropské energetiky do roku 2020 s důrazem na rozvoj elektroenergetiky,

Analogickou studií, zaměřenou na časový horizont roku 2030,

Obnovitelnými zdroji a energetickými technologiemi budoucnosti,

Očekáváními, kladenými na inteligentní sítě a tzv. inteligentní energie,

Novým nástrojem Komise, tzv. Observatoří energií EK.

Připojený seznam pramenů, dostupných na webových stránkách EK odkazuje na desítky publikací, podrobně charakterizujících jednotlivé elementy energetické politiky EU.

V samostatném článku se budeme věnovat možným scénářům energetické politiky vzdálenějšího období, tzv. Cestovní mapou 2050.

2 ELEMENTY ENERGETICKÉ POLITIKY EUV materiálech EU lze najít značný rozsah materiálů, podrobně vyjadřujících tuto politiku. V této

kapitole poskytneme přehledný výčet jejích elementů se stručnou charakteristikou jednotlivých směrů a přehledu jejich obsahu. Ke všem těmto položkám lze na stránkách EK nalézt desítky materiálů, podrobně vykreslujících jejich určení, obsah a stav.

Obnovitelná energie. Obnovitelné zdroje jako energie větru, sluneční energie (tepelná, fotovoltaická a koncentrovaná), vodní energie, energie přílivu, geotermální energie a biomasa – jsou významné alternativy fosilních paliv. Jejich využití snižuje emisní zatížení, umožňuje diversifikovat energetické zdroje a snižuje závislost na nespolehlivých a volatilních trzích fosilních paliv (zvláště ropy a plynu). Jejich růst stimuluje vznik nových technologií a současně zlepšuje obchodní bilanci EU.

Problematika má velmi široké dimenze a zahrnuje problematiku všech dosažitelných typů OZ včetně cílů horizontu 2020 a určení tzv. Evropská technologické platformy.

Energetická účinnost. Snížení energetické spotřeby a eliminace plýtvání patří k základním cílům EU. Podpora energetické účinnosti ze strany EU se pokládá za rozhodující pro konkurenceschopnost, bezpečnost zásobování a dosažení kjótských závazků v oblasti klimatických změn. Potenciální možnosti snížení energetické spotřeby jsou značné, zvláště v sektorech náročných na energii, jako

prosinec 2011 Strana 1

1

http://ec.europa.eu/energy/


výstavba, výroba, energetické proměny a doprava. Koncem roku 2006 EU slíbila snížit svoji roční spotřebu prvotní energie do roku 2020 o 20 %. Splnění tohoto cíle vyžaduje mobilizovat veřejné mínění, rozhodovací sféru a operátory trhu, dále stanovit standardy minimální energetické účinnosti i pravidla pro štítkování energetických spotřebičů, služeb a infrastruktury.

Energetická politika EU přikládá otázkám energetické účinnosti značný význam, problematika se dále člení na další oblasti a její úkoly definují směrnice a program energetické účinnosti 2011. Významné výsledky se očekávají od tzv. Bukurešťského fóra.

Technologie & inovace. Vývoj energetických technologií je životně důležitý pro dosažení cílů vytčených pro časové horizonty 2020 a 2050, pro boj s klimatickými změnami, pro bezpečnost zásobování a konkurenceschopnost evropských společností.

Cílem tohoto úseku energetické politiky je učinit EU hlavní sílou ekonomiky, založené na poznání. Motivuje se společný výzkum, co nejlepší kooperace na všech úrovních mezi evropskou a národními politikami, související expanse strukturálních kapacit i formování řetězců výzkumných týmů; obojí bude stimulovat i volný pohyb odborníků a myšlenek. Očekávaní v oblasti technologií a technologických inovací jsou vymezeny mj. v Programu evropské energetické strategie (Plan SET).

Výzkum. Výzkumná činnost v rámci EU je podporovaná tzv. Rámcovými programy, konkrétně 7. programem pro období 2007-2013, který navazuje na předchozí pro léta 2002-2006.

Ropa. Rostoucí spotřeba, nedostatek bezpečnosti, problémy v zásobování, rostoucí ceny a globální oteplování vrátily ropu do centra politických diskusí. Ropa nadále zůstává důležitým energetickým zdrojem všech aktivit EU a je s ní spojen důležitý cíl: bezpečný přístup všech Evropanů k energii za přijatelné ceny. Související akce jsou zaměřeny na transparentní, spravedlivý a konkurenceschopný trh ropy.

Viz také: Závěry a prezentace Fóra fosilních paliv na 7. plenárním zasedání 24-25. října - Conclusions and presentations of the seventh plenary meeting of the Fossil Fuels Forum (Berlin Forum).

Uhlí. S ohledem na jeho přístupnost, blízkost zdrojů a pružnost užití uhlí stále vykazuje největší podíl na zásobování Evropy energií: kryje zhruba 1/3 výroby elektřiny v EU. V členských státech se dobývá ve významném měřítku. Aby se zajistily žádoucí vlastnosti zásobování energií je nutno dosáhnout drastické snížení uhlíkatých emisí z uhelných elektráren. Kromě legislativy životního prostředí, výzkumu a investic, čisté uhelné technologie, zvláště metody jímání a ukládání CO2 - CCS se jeví pro energetickou budoucnost jako životně důležité.

Vnitřní trh. V důsledku otevření evropských trhů energií konkurenci, procesu, který započal před deseti lety, občané i průmysl Evropy získali řadu přínosů: větší výběr a více konkurence, které udržují ceny na nižší úrovni, lepší služby, vyšší bezpečnost zásobování. Od července 2007 mají možnost změnit svého dodavatele elektřiny a plynu všichni spotřebitelé. Jsou pro ně zabezpečeny transparentní podmínky kontraktů a jsou chráněni od klamných praktik a dezinformace dodavatelů.

Ve všech zemích EU byly vytvořeny nezávislé regulační autority energetiky. S využitím ročních zpráv národních regulátorů EK periodicky monitoruje trh, identifikuje problémy a nedostatky. Od roku 2003 se šéfové regulačních autorit setkávají v rámci Skupiny energetických regulátorů elektřiny a plynu (European Regulators Group for Electricity and Gas). Skupina pracuje jako poradní orgán Komise pro konsolidaci vnitřního trhu elektřinou a plynem.

V plném a skutečném otevření trhu s plynem stále existuje řada překážek, proto v září 2007 byl Komisí přijat třetí legislativní balíček. Mezi jiným doporučuje efektivní oddělení výrobních a dodavatelských aktivit, harmonizaci pověření národních regulátorů, lepší příhraniční regulaci a vytvoření prostředí pro nové investice.


1


Unie ve vazbě na problematiku trhu rovněž pracuje na zdokonalování infrastruktury, potřebné pro účinnou dopravu energií všude, kde je to zapotřebí. Legislativa EU usiluje o zpřístupnění trhu pro všechny dodavatele a eliminaci barier příhraničního obchodu. Další výzvy jsou zaměřeny na harmonizaci pravidel trhu a formování prostředí, příznivého pro nové investice. V rámci tohoto zaměření bylo vytvořeno několik důležitých orgánů, jako:

• Fórum regulátorů plynu (Madrid)

• Fórum regulátorů elektřiny (Florence)

• Občanské energetické fórum (London)

• Agentura kooperace energetických regulátorů (ACER)

Jaderná energie. Jaderné elektrárny v přítomnosti produkují asi 1/3 elektřiny a kryjí asi 15% energie, spotřebované v EU. Sektor JE představuje zdroj energie s velmi nízkými emisemi CO2 a poměrně neměnnými náklady což jej činí z pohledu bezpečnosti zásobování a boje proti klimatickým změnám velmi atraktivním. Základy jaderné energetiky v Evropě byly položeny r. 1957 Společností evropské jaderné energie – Euratom. Její hlavní určení sestává z podpory kooperace na poli výzkumu, ochrany obyvatelstva pomocí společných norem bezpečnosti, zajišťování adekvátního a nestranného zásobování jadernými surovinami a palivem, monitorování mírového využití jaderných materiálů a kooperace s dalšími mezinárodními organizacemi. Specifická opatření na úrovni EU jsou zaměřena na ochranu zdraví pracujících v jaderném sektoru i veřejnosti a na ochranu životního prostředí před riziky, spojenými s užitím jaderného paliva a navazujícího odpadu. S ohledem na poslední události (Fukušima) byly zpracovány programy zátěžových testů. Pravidelnou součinnost zemí zajišťují mj.

• Skupina evropských regulátorů jaderné bezpečnosti (ENSREG)

• Evropské jaderné fórum (ENEF)

Vnější dimenze. Má-li se dosáhnout bezpečné, konkurenční a udržitelné zásobování energií, EU se musí soustředit na všestrannou spolupráci s dalšími zeměmi bez ohledu na to, zda jde o výrobce, tranzitéry nebo spotřebitele. V zájmu efektivnosti a důslednosti EU a její členské státy by měly hovořit o mezinárodních problémech stejným jazykem. V době zranitelnosti dovozů, nebezpečí energetických krizí a nejistot EU se musí ujistit, že přijímá opatření a vytváří partnerství, která garantují bezpečnost zásobování. V zájmu zvýšení shody v oblasti znalostí komunity o energetice s kandidátskými zeměmi, důležitou součástí procesu jsou otázky jejich připojení k EU. Zvláštní pozornost se věnuje některým geografickým oblastem (Středozemí, Oblast Baltu, Kavkaz, Střední Asie).

Infrastruktura energetiky. EU financuje projekty infrastruktury pro přenos elektřiny a plynu evropské důležitosti. Roční rozpočet cca 25 milionů € je zaměřen na podporu studií proveditelnosti. Většina projektů má příhraniční charakter, nebo má vliv na několik členských zemí EU.

Směrnice Trans-evropských energetických sítí (Trans European Energy Networks - TEN-E) definuje, které projekty může EU podporovat. Zahrnuje i pravidla financování a navazující procedury.

Transevropské energetické sítě jsou součástí celkové energetické politiky EU a mají zvýšit konkurenceschopnost trhů elektřinou a plynem, posílit bezpečnost zásobování a ochrany prostředí. V rámci tohoto elementu byly mj. vymezeny priority pro horizont 2020.

Bezpečnost zásobování. S tím, jak roste energetická spotřeba, závislost na dovozu ropy a plynu vyvolává problémy, roste riziko poruch zásobování. Bezpečnost energetického zásobování je proto na prvním místě agendy EU. Ve společenství se prosazuje široký mix energetických zdrojů, usiluje se o různorodost dodavatelů, transportních cest a transportních mechanismů. Početná bezpečnostní opatření mají přispět k bezpečnosti energetického zásobování občanů i průmyslu EU. Budování spolehlivého partnerství s dodavateli, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi mají snížit rizika


1


evropské závislosti na energii. Členské země mají udržovat bezpečnostní zásoby plynu a ropy a zajišťovat investice do elektrických sítí. Vytváří se koordinační mechanismus sladěné a rychlé reakce členských zemí v případě ohrožení, opatření se týkají úseku ropy, zemního plynu a elektřiny.

Observatoř trhů. Energetická scenérie 21. století ukazuje na vzájemnou závislost ekonomických oblastí ve sféře energetického zásobování i spotřeby, ekonomického růstu a akcí proti nežádoucím změnám. S cílem získat lepší porozumění evropským trhům v EU i mimo ni byla v rámci Evropské komise vytvořena tzv. Observatoř trhů (Market observatory) pro energii. Observatoř analyzuje energetické trhy s cílem podpořit tvorbu energetické politiky. Soustřeďuje a analyzuje informace o jednotlivých energetických trzích a šíří odpovídající informace a zprávy.

Observatoř provozuje tzv. systém EMOS (Energy Market Observation System) – Systém sledování energetických trhů, který hostí data, relevantní funkci jednotlivých energetických trhů. Odpovídající informace budou k disposici postupně tak, aby odpovídaly zájmu jednotlivých uživatelů observatoře. Týkají se všech složek energetického zásobování, zveřejňují se mj. formou ročních zpráv. Informace se zčásti týkají i třetích zemí. Samostatným úsekem zájmu jsou Trendy energetiky 2030.

Studie. Ve vazbě na uvedené elementy na půdě EU vznikla v průběhu roku 2011 (a další v předchozích letech) řada významných studií, v odkazech /4-14/ uvádíme přehled posledních z roku 2011. Týkají se podílu elektřiny v bilanci společenství / 4 /, trhu pevných paliv /5/, větrné energie /6/, projektů energetické infrastruktury - TEN /7,8/, inteligentních sítí /9/, biopaliv /10/, korporace pro rozvoj kaspické oblasti /11/, jaderných elektráren /12/, energetické solidarity /13/ a financování OZ /14/.

3 OČEKÁVANÝ VÝVOJ EVROPSKÉ ENERGETIKY - PRIORITY ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY 2020

Tato kapitola stručně popisuje očekávaný rozvoj evropské energetiky a poskytuje technické informace o prioritách evropské infrastruktury v nejbližším desetiletí /1,2/. Priority vycházejí z očekávaných změn podmínek a souvisejících problémů, s nimiž se bude evropská energetika potýkat v příštích desetiletích.

Analyzuje se očekávaný vývoj nabídky a poptávky pro každé odvětví energetiky. Zatímco referenční scénář pro rok 2020 je založen na souboru dohodnutých politik EU, zejména dvou právně závazných cílů (20% podíl energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie a 20% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 ve srovnání s rokem 1990), tzv. základní scénář předpokládá pokračování dosavadních politik, které nebyly zaměřeny na nově definované cíle. Součástí řešení jsou i prioritní infrastruktury (viz mapa), které jsou rámcově vyjádřeny na přiložené mapě 1.


1


Mapa 1: Prioritní koridory pro elektřinu, plyn a ropu

3.1 VÝVOJ POPTÁVKY A NABÍDKY ENERGIE

Poslední aktualizace založená na simulaci budoucích podmínek až do roku 2030 podle tzv. základního scénáře (obrázek 1) předpokládá mírný růst spotřeby primární energie od současné doby do roku 2030, zatímco podle referenčního scénáře (obrázek 2) má růst zůstat mírnější. Je třeba poznamenat, že projekty nezahrnují dopady politiky energetické účinnosti od roku 2010, možné zvýšení cíle snížení emisí na -30 % do roku 2020 nebo dalších opatření, např. požadavek snížení emisí z automobilů. Měly by se proto považovat spíše za horní mezní hodnoty očekávané poptávky po energii.

Poznámka: Přestože předmětem studie je především cílový rok 2020, některé projekce zasahují až do r. 2030.

Obr.1. Spotřeba energie – základní scénář


1


Obr. 2 Referenční scénář

Obr.3 Spotřeba fosilních paliv EU 27 včetně původu – referenční scénář

V obou scénářích se podíl uhlí a ropy v celkové skladbě zdrojů energie od současnosti do roku 2030 snižuje, zatímco úloha zemního plynu zůstává do roku 2030 do velké míry stabilní (obr.3). Podíl energie z obnovitelných zdrojů se má značně zvýšit jak v prvotní, tak i v konečné spotřebě energie. Podíl jaderné energie, který činí kolem 14 % prvotní spotřeby energie, by měl zůstat neměnný. Závislost EU na dovážených fosilních palivech bude u ropy a uhlí i nadále vysoká.

Pokud jde o zemní plyn, závislost na dovozech je již nyní vysoká a bude dále růst a dosáhne 73 – 79 % spotřeby do roku 2020 a 81 – 89 % do roku 2030, hlavně s ohledem na vyčerpání domácích zdrojů. Předpokládá se potřeba větší pružnosti plynárenského systému vzhledem ke zvyšující se úloze plynu jako záložního zdroje pro variabilní výrobu elektřiny. To znamená především potřebu dalších skladovacích kapacit a potřebu pružných dodávek, např. LNG/CNG. Nároky na bezpečnost zásobování dodávek si vyžádají investice do plynárenských sítí.

Očekává se, že poptávka po ropě se bude paralelně rozvíjet dvěma různými směry: pokles v zemích EU-15 a růst v nových členských státech, v nichž se v období 2010 - 2020 očekává růst poptávky o 7,8 %.

Největším problémem infrastruktury elektrické energie je zvyšující se podíl výroby z obnovitelných zdrojů. Předpokládá se růst hrubé výroby elektrické energie EU-27 o nejméně 20 %, z přibližně 3 362 TWh v roce 2007 na 4 073 TWh v roce 2030 podle referenčního scénáře a na 4 192 TWh podle scénáře základního, i bez ohledu na případné dopady rychlejšího rozvoje elektromobilů. Očekává se,


1


že podíl energie z OZ v hrubé výrobě elektrické energie bude přibližně 33 % v roce 2020 podle referenčního scénáře, z nichž by proměnlivé zdroje (větrné a solární) mohly představovat kolem 16 %. Vývoj hrubé výroby elektřiny za předpokladů referenčního scénáře hodnotí obr. 4.

Obr.4 Hrubá výroba elektřiny podle zdrojů (vlevo) a struktura výroby (vpravo)

Podrobnější informace pro výhled do roku 2020 jsou k disposici v tzv. národních akčních plánech rozvoje OZ (NREAP) ve vybraných 23 členských zemích. Předpokládají, že v roce 2020 bude v dotčených zemích k disposici cca 460 GW instalované kapacity OZ ve srovnání s pouze kolem 244 GW v současnosti. Z tohoto by se přibližně 63 % vztahovalo na větrné 200 GW (to je 43 %) a 9O GW na solární elektrárny, z toho kolem 7 GW na koncentrované solární zdroje (tabulka1).

Tab.1 Vývoj instalovaných kapacit OZ

Za těchto předpokladů energie z obnovitelných zdrojů bude ve 23 členských státech poskytne více než 150 TWh výroby elektřiny, z toho přibližně 50 % z proměnlivých zdrojů (tabulka 2).

Tab.2 Vývoj výroby elektřiny z OZ


1


Většina kapacit a výroby větrné energie se soustředí v SRN, Spojeném království, Španělsku, Francii, Itálii a Nizozemsku, zatímco výroba solární energie se ještě více zkoncentruje v SRN a Španělsku, v menší míře v Itálii a ve Francii.

V odvětví i nadále budou hrát nemalou úlohu fosilní paliva. Opatření na zmírnění změny klimatu si mohou v transevropském měřítku vyžádat širší aplikaci zachycování a skladování CO2 – CCS. To mj. znamená přepravu přibližně 36 milionů tun (Mt) CO2 do roku 2020 a cca 50 – 272 Mt do roku 2030, v závislosti na šíři uplatnění CCS.

Podle navazujících analýz výrobní kapacita elektřiny v roce 2020 by měla být dostačující, aby vyhověla špičkové poptávce prakticky ve všech členských státech.

Pokud jde o vývoj obchodu s elektřinou přes hranice, současná schémata vývozů a dovozů elektřiny pravděpodobně zůstanou do roku 2020 stejný u většiny členských států.

S uvedeným rozvojem souvisí požadavky na kapacity propojení mezi členskými státy, jimiž se zabývá tzv. pilotní desetiletý plán rozvoje sítě ENTSO-E45, znázorněné na obr.5. Je však třeba poznamenat, že požadavky byly vypočteny na základě zjednodušených předpokladů (model se opíral o reprezentaci sítí jednotlivých zemí jediným náhradním uzlem) a měly by se považovat pouze za orientační. Výsledky by také mohly být odlišné, pokud by byl evropský energetický systém optimalizován na základě plně integrované evropské přenosové sítě.

Obr.5 Předpokládané kapacity propojení r. 2020 – referenční scénář

3.2 PRIORITNÍ KORIDORY PRO ELEKTŘINU, PLYN A ROPU

Strategické průzkumy energetické politiky z roku 2008 stanovily potřebu koordinované strategie týkající se rozvoje elektrických sítí jednotlivých oblastí.

3.2.1 Elektrická síť severních moří

Požadavky vyplývají z početných projektů plánovaných mořských větrných elektráren v oblasti severních moří. Ke značnému rozvoji v severních mořích dojde kolem hranic nebo dokonce přes hranice teritoriálních vod několika členských států, což nastoluje otázky plánování a regulace


1


evropské dimenze. Bude nutné posílit evropskou síť na pevnině, aby se elektřina dopravila do hlavních středisek spotřeby ve vnitrozemí.

3.2.2 Propojení v jihozápadní Evropě

Ke značnému budoucímu rozvoji kapacit na výrobu elektrické energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů dojde v průběhu příštího desetiletí ve Španělsku, Francii, Itálii, a Portugalsku. Propojení mezi Francií a Španělskem trpí už teď nedostatečnou kapacitou.

Tyto země navíc hrají klíčovou úlohu v případném napojení na severní Afriku, která má obrovský potenciál solární energie. Do roku 2020 by bylo možné v zemích východního a jižního Středomoří vybudovat novou výrobu energie z obnovitelných zdrojů o výkonu 10 GW, z toho 60 % ze solární energie a 40 % z větrné energie. Dosud však existuje pouze jedno propojení mezi africkým a evropským kontinentem (Maroko – Španělsko) s kapacitou kolem 1 400 MW, kterou lze v příštích letech zvýšit na 2100 MW. Mezi Tuniskem a Itálií se plánuje podmořské elektrické vedení stejnosměrného proudu o výkonu 1 000 MW, které má být uvedeno do provozu do roku 2017. Využívání těchto existujících a nových propojení přinese po roce 2020 nové problémy, pokud jde o jejich soulad s rozvojem evropské a severoafrické sítě jak z hlediska kapacity, tak i odpovídajícího regulačního rámce.

3.2.3 Spojení ve střední, východní a jihovýchodní Evropě

Ve střední a východní Evropě je hlavním úkolem napojení na nová zařízení pro výrobu energie. Například jen v samotném Polsku se předpokládá přibližně 3,5 GW do roku 2015 a až 8 GW do roku 2020. Současně se v Německu v poslední době značně změnily schémata toku energie. Kapacity větrné energie na pevnině, jejichž celkový objem koncem roku 2009 činil přibližně 25 GW, a rozvoj mořských elektráren spolu s novými konvenčními elektrárnami se soustřeďují v severních a severovýchodních částech země; poptávka však roste většinou v jižní části. Jsou proto nutné rozsáhlé severojižní tranzitní kapacity s plným zohledněním rozvoje sítě v severních mořích a kolem nich.

V jihovýchodní Evropě je přenosová síť ve srovnání se sítí ostatního kontinentu spíše řídká. Celý region má současně velký potenciál pro další výrobu energie z vody. Je nutné další propojení, aby se zvýšily možné toky energie mezi jihovýchodními evropskými zeměmi a střední Evropou. Rozšíření synchronních zón z Řecka (a později z Bulharska) do Turecka vytvoří další potřeby posílení rozvodných sítí v těchto zemích. Ukrajina a Moldavská republika vyjádřily zájem o připojení k evropským propojeným elektrickým sítím.

3.2.4 Dokončení plánu propojení baltského trhu

V říjnu 2008 byla za předsednictví Komise zřízena skupina vysoké úrovně (HLG) pro baltská propojení. Zúčastněnými zeměmi jsou Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko a jako pozorovatel Norsko. V červnu 2009 skupina HLG předložila plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), komplexní akční plán energetických propojení v regionu Baltského moře. Hlavním cílem je ukončit relativní energetickou izolaci baltských států a integrovat je do širšího trhu EU s energií.

3.3 ROZVOJ TECHNOLOGIÍ INTELIGENTNÍCH SÍTÍ

V rámci analýz rozvoje energetiky EU do roku 2020 byla samostatná pozornost věnovaná i rozvoji tzv. inteligentních sítí. Této otázce věnujeme kap. 6.


1


4 TRENDY ENERGETIKY EU DO 2030 – ZÁKLADNÍ A REFERENČNÍ SCÉNÁŘ 2009

Studie se opírá o aktualizaci dřívějších scénářů trendu rozvoje, např. scénáře European energy and transport - Trends to 2030, publikované r. 2003 a aktualizované r. 2007. Nové zpracování vzniklo po částech, základní scénář byl dokončen koncem roku 2009, referenční v dubnu 2010 /15/.

Ekonomické souvislosti se od roku 2007 dramaticky změnily. Na podzim 2008 ekonomika EU i globální ekonomika zaznamenaly nejhlubší úpadek od roku 1930. Poklesla výroba energeticky náročných odvětví a spotřeba energie i elektřiny zaznamenaly v průběhu 2009 pokles. Ekonomičtí analytici, oficiální tělesa jako IMF, OECD i Evropská komise (DG ECFIN) publikovaly skličující predikce ekonomických aktivit a růstu. V porovnání s předpoklady z r. 2007 se odpovídající výhledy drasticky revidovaly, aby reflektovaly podstatně nižší ekonomický růst.

Dodejme, že vývoj energetické výroby a spotřeby by měly být výrazně ovlivněny i novou legislací, přijatou v prosinci EU a členskými zeměmi, to je tzv. Klimatickým a energetickým balíčkem (Climate and Energy Package) i opatřeními ke snížení energetické efektivnosti. Oba vlivy, krize i nová legislace, vyvolaly potřebu nového vymezení základního scénáře.

Scénáře byly odvozeny pomocí modelu PRIMES konsorciem, vedeným National Technical University of Athens (E3MLab) za podpory dalších specialisovaných modelů, např. GEM-E3 (aktivity) a PROMETHEUS (světové ceny energie). Scénáře jsou k disposici pro EU a členské země, simulují energetické bilance odpovídající aktualizovaným předpokladům.

Model PRIMES simuluje tržní rovnováhu spotřeby a zásobování v členských zemích a v EU 27 jako celku. Určuje rovnováhu výroby a spotřeby na základě cen jednotlivých forem energie v dynamice rozvoje. Je to model chování, ale reprezentuje všechny podrobnosti disponibilních energetických technologií a souvisejících opatření na snížení emisí. Odráží předpoklady tržních ekonomik, strukturu průmyslu, energetické a environmentální politiky a regulace, které ovlivňují chování trhu. PRIMES má modulární strukturu a odráží distribuci rozhodování mezi činiteli, ovlivňujícími vztahy spotřeba/zásobování a ceny. V návaznosti na ně simuluje zúčtování výslední tržní ceny.

4.1 ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ

Aktualizovaný základní scénář zobrazuje současné trendy ekonomiky a energetiky EU 27, přihlíží ke značné volatilitě cen energie posledního období i k očekávanému vlivu nové legislativy (stavu v dubnu 2009). Ve vztahu k energetické efektivnosti zobrazuje vliv systému obchodování s emisemi (ETS). Startovacím bodem scénáře je statistická situace, zaznamenaná Eurostat, počátečním rokem studie je rok 2010 a postupuje se v pětiletých krocích do 2030. Scénář respektuje připomínky expertů členských zemí a Skupiny analytiků ekonomiky energetiky (Energy Economic Analysts Group). Usiluje rovněž o harmonizaci přístupu k modelování energetiky EU. Úlohou scénáře je projekce očekávaného trendu, Základní scénář má sloužit také jako srovnávací pro bench-marking alternativních politik a rámcových podmínek (vyšší dovozní ceny, OZ, klimatická politika).

Poznámka: bench-marking je systematický proces porovnávání a měření procesů.

4.2 REFERENČNÍ SCÉNÁŘ

Referenční scénář vychází z analogických makroekonomických, cenových, technologických předpokladů a energetické politiky jako scénář základní. Navíc odráží opatření přijatá mezi dubnem a prosincem 2009 a národní cíle, definované direktivami o OZ 2009/28/EC, i úsilí v oblasti skleníkových plynů, vymezené pro rok 2020 direktivou 2009/406/EC. Tento scénář, který zahrnuje závazné emisní


1


limity a další směrná čísla energetiky roku 2020 může analogicky složit pro bench – marking scénářů s dlouhodobými aspekty.

4.3 POROVNÁNÍ SCÉNÁŘŮ

Scénáře, publikované v citované práci podrobně charakterizují očekávaný, resp. možný vývoj všech sektorů energetiky EU 27. Zde pro ilustraci uvedeme několik grafů, týkajících se rozvoje elektroenergetiky EU, které variantně ilustrují očekávaný rozvoj. Podotkněme, že studie tohoto typu se periodicky upřesňují, důvody pro aktualizaci v r. 2009/10 v porovnání s představami roku 2007 byly v předchozím objasněny.

Vývoj spotřeby elektřiny v EU 27 uvádí obr.5. V porovnání s původními představami se předpokládá poměrně výrazný pokles nároků na elektřinu v r. 2030.

Obr.5 Porovnání scénářů 2007 / 2009 - spotřeba

Tato predikce je součástí obou scénářů, základního i referenčního, předpokládá se ale výrazný rozdíl dalších ukazatelů rozvoje.

S ohledem na cíle EU je dalším významným ukazatelem rozvoje elektroenergetiky Unie rozvoj OZ. Aktualizace základního scénáře mezi 2007/09 předpokládá v tomto směru výrazný posun a podstatné zvýšení úlohy OZ ve výrobní bilanci, i nezanedbatelné změny vnitřní struktury.


1


Obr.6 Porovnání scénářů – podíl OZ

Očekávané změny osvětluje i struktura výrobní bilance, ke konci sledovaného období se výrazně posiluje úloha OZ a klesá podíl výroby z pevných paliv.

Obr.7 Porovnání základních scénářů – struktura výroby elektřiny

Další posun vnitřní struktury výroby se předpokládá v referenčním scénáři, úloha OZ nadále roste na úkor výroby z plynu a podíl elektřiny z jádra.

Obr.8 Struktura výroby elektřiny – referenční scénář

Očekávané změny dále dokumentují grafy znázorňující podíl plynu a pevných paliv na struktuře výroby.


1


Obr. 9. Podíl plynu a pevných paliv na výrobě elektřiny – základní scénář

Obr. 10. Podíl plynu a pevných paliv na výrobě elektřiny – referenční scénář

Z pohledu na dopady na životní prostředí je zajímavý očekávaný vývoj emisí v obou scénářích. Výsledky jsou porovnatelné, avšak referenční scénář se vyznačuje mírným zvýšením očekávaných hodnot.


1


Obr.11 Emise CO2 – základní scénář

Obr.12 Emise CO2 – referenční scénář

5 ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE Očekávaný vývoj bude podstatným způsobem podmíněn pokrokem energetických technologií.

Podrobný pohled do nich nabízí Informační systém energetických technologií – ETIS, Strategic energy technologies information systém /16/. Systém se zabývá přibližně 20 nejdůležitějšími energetickými technologiemi výroby, přenosu, rozvodu a vybranými úseky spotřeby.


1


Informační systém technologií usiluje o identifikaci plánu technologických priorit EU, to je technologií s největším potenciálem příspěvku k nízko-uhlíkové energetice. Tzv. mapování kapacit vychází z odhadu investic do výzkumu a vývoje (R&D) v prioritních technologiích. Tvoří porovnávací materiál ve vztahu k současným investicím do těchto technologií a k jejich budoucím potřebám.

Součástí úvah je tzv. Cestovní mapa technologií (Technology Roadmap), která má být základem strategického plánování a rozhodování. Opírá se o četná doporučení Evropských průmyslových iniciativ a jednotlivých odvětví průmyslu, mnohastranných setkání, konzultací mezi představiteli EU a Evropských technologických platforem i navazujících komunit, členských států a Komisí. Cestovní plány představují generální plán aktivit, potřebných v příštích 10 letech.

Významnou součástí záměrů jsou tzv. technologické platformy jednotlivých směrů /18-26/.

6 OBNOVITELNÉ ZDROJEJak známo, současný rozvoj energetiky a zejména elektroenergetiky je ve velké míře založen na

masivní výstavbě a provozu obnovitelných zdrojů energie, zejména elektřiny. Příprava a formování energetické politiky EU proto věnuje této složce soustav mimořádnou pozornost.

6.1 CÍLE K ROKU 2020

Direktiva Obnovitelné zdroje /17/ stanoví náročné cíle pro všechny členské státy EU tak, aby Unie k roku 2020 dosáhla 20 % podílu OZ na energetických zdrojích a současně 10 % v sektoru dopravy.

Direktiva zdokonaluje právní rámec podpory OZ, vyžaduje vytvoření národních plánů, které stanoví cesty prosazování OZ včetně biopaliv, vytváří mechanismy spolupráce v této oblasti, které pomohou efektivní dosažení vytčených cílů; součástí záměru je i formulace kritéria udržitelnosti biopaliv.

Direktiva se měla přijat členskými zeměmi v prosinci 2010. Navazující základní dokumenty a vymezení prvních kroků jsou k disposici v rámci Platformy OZ, včetně národních plánů.

Podrobnosti podpory v členských státech jsou k disposici na webu OZ pod heslem Legal sources.

V r. 1997 Komise doporučila pro horizont 2010 12% podílu OZ, direktiva byla přijata pro sektor energetiky i dopravy formou národních cílových řešení.

Pokud jde o národní cíle, očekávání Komise uvádíme formou tabulky, dokumentující výběr cílů několika zajímavých ekonomik a našich sousedů; uvádí se porovnání se stavem let 2005 a 2009.

OZ %

2005 2009 - stav 2020 - cíl

Rakousko 23,3 29.2 34

Česká republika 6,1 8.5 13

Francie 10,3 12.4 23

SRN 5,8 9.7 18

Maďarsko 4,3 9.5 13

Slovensko 6,7 10 14

Anglie 1,3 2.9 15

EU27 8,5 11.6 20


1


6.2 EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY

Jednotlivými formami OZ se zabývají tzv. Evropské technologické platformy, zaměřené na jednotlivé formy a problémy obnovitelné energie - vítr, fotovoltaika, biopaliva, OZ ve vytápění a chlazení. Pozornost se věnuje i dalším cestám omezování vlivů na klíma - elektrické sítě budoucnosti, elektrárny na fosilní paliva s nulovými emisemi, udržitelná jaderná energie, palivové články, vodík. Informace z jednotlivých oblastí jsou k disposici na adresách (odkazech) uvedených v seznamu literatury. Zdůrazňuje se však, že EK nepřejímá jakoukoliv odpovědnost za informace, uváděné touto formou ani za jejich užití.

Bližší vymezení aktivit najdeme v publikacích /18-26/, které zahrnují i další technologie kromě OZ. Týkají se větrné energie /19/, fotovoltaiky /20/, biopaliv /21/, elektrických sítí budoucnosti /22/, úlohy OZ ve vytápění a chlazení /23/, elektráren na fosilní paliva s nulovou emisí /24/, udržitelné jaderné energie /25/ a vodíku / palivových článků /26/.

6.2.1 Výroba elektřiny z OZ

V rámci problematiky OZ se zvláštní pozornost věnuje výrobě elektřiny, jmenovitě pomocí energie sluneční (koncentrovaná výroba a fotovoltaika), větrné, vodní, geotermální a z biomas.

Od první Direktivy podpory OZ 2001/77/EC z 27/09/2001 Unie definovala očekávanou úlohu OZ na trhu s elektřinou a navrhla opatření k odstranění barier, bránících jejich rozvoji. Od roku 2001 z podílu cca 13 % se dosáhlo hodnoty cca 16 % kolem roku 2006, ale byl také stanoven dlouhodobý cíl dosáhnout zdvojení této hodnoty, z toho 20 % k roku 2020. K tématu byla zpracována řada podpůrných materiálů, mj. ročních zpráv o rozvoji OZ /27-30/, technologie a inovací apod.

6.2.2 Větrná energie

Za nejslibnější formu obnovitelné energetické technologie se pokládá větrná energie; současně se považuje za formu, které bylo věnováno maximum pozornosti. Mezi lety 1995 a 2005 souhrnná kapacita větrných elektráren rostla tempem cca 32 % / rok.

Zvláštní prioritou EU je rozvoj příbřežních větrných elektráren (off-shore), jejich rozmístění způsobem citlivým k životnímu prostředí se pokládá za zvláště důležité.

Za dokumenty zvláštní důležitosti, týkající se této oblasti pokládáme publikace týkající se legislativy k problematice větrné energie /34,35/, jakož i již citované, týkající se perspektivních energetických technologií /32-33/.

6.2.3 Solární elektřina - Fotovoltaika a koncentrovaná sluneční energie

Slunce pokládáme za základní zdroj prvotní energie, solární energetické systémy mohou zužitkovat sluneční paprsky jako vysokoteplotní čistý zdroj tepla či elektřiny. Kromě výroby elektřiny pomocí solárních panelů se technologické platformy zabývají koncentrovanými zdroji sluneční elektřiny.

Výroba elektřiny ze sluneční energie je ztížena její malou hustotou, tato je dostatečná pro tepelně-technické aplikace ne však pro výrobu elektřiny pomocí obvyklého termodynamického cyklu, pro tyto účely je nutno sluneční energii koncentrovat. Prosazuje se několik technologií.


1


Parabolické sluneční kolektory nebo zakřivené žlaby dovolí soustředit sluneční paprsky do jediného bodu, další podobnou technologií je použití pohyblivých zrcadel, sledujících dráhu Slunce a soustředění paprsků na věžový kolektor. Systémy solární „mísy“ přenášejí sluneční energii na Strirlingův motor.

Publikace, týkající se této oblasti jsou také mimořádně bohaté /36-45 /. Jsou to materiály Evropské fotovoltaické konference /36-38/, navazující legislativy /39/, sdělení Komise /40-41/, materiály Strategického informačního systému (SETIS) /42-43/. K problematice byly vydány i brožury , shrnující základní poznatky z této oblasti.

Na problematiku navazuje široký okruh demonstračních projektů, zaměřených z velké části na výrobu fotovoltaických článků. Část projektů se týká i koncentrované sluneční energie v oblastech s mimořádně příznivými klimatickými podmínkami.

6.3 ELEKTRICKÉ SÍTĚ VE VZTAHU K OZ

Z rozvoje OZ vznikají nové nároky na rozvoj elektrických sítí. V této souvislosti opět odkážeme na materiály k problematice elektrických sítí ve vztahu k úloze OZ /46-49/, například na iniciativy severských zemí z oblasti příbřežních větrných elektráren /46/, stav technologie a související průmyslový potenciál /47/, Evropské průmyslové iniciativy elektrických sítí /48/ a cestovní mapy technologie sítí /49/.

Problematiku názorně ilustruje následující obrázek, který názorně dokumentuje rozsah důležitých souvislostí a záměrů.

Obr.13 Směry rozvoje a inovací sítí

7 INTELIGENTNÍ SÍTĚ Z POHLEDU EK

Jedním z nejkritičtějších problémů, kterým Evropa v dnešní době čelí, je zajištění účinného a udržitelného využívání přírodních zdrojů energie, mj. obnovitelných zdrojů. Podle názorů Komise bez


1


výrazné modernizace stávajících sítí bude výroba obnovitelných energií stagnovat, bezpečnost sítí bude ohrožena, zmeškáme příležitosti pro úsporu energie a energetickou účinnost a vnitřní trh s energií se bude rozvíjet mnohem pomaleji. Významným prostředkem pokroku by se měly stát inteligentní sítě – smart grids /51/.

Terminologická poznámka: Pojem „grid“ se všeobecně využívá ve dvou významech, jako vlastní elektrická (obecně energetická) síť a v přeneseném významu pro označení soustavy, zahrnující zdroje, přenos, rozvod i spotřebitelskou sféru. Zde jde o nejširší pojetí tohoto pojmu.

Inteligentní sítě /IS/ lze popsat jako modernizovanou elektrickou síť, do níž byly začleněny: dvousměrná digitální komunikace mezi dodavatelem a spotřebitelem, inteligentní měření a monitorovací systémy /52/. Inteligentní měření je obvykle nedílnou součástí inteligentních sítí. Za účelem poskytování poradenství v oblasti politiky a regulačních pokynů pro zavádění inteligentních sítí v Evropě zřídila Komise pracovní skupinu pro inteligentní sítě.

Inteligentní sítě mohou řídit přímou interakci a komunikaci mezi spotřebiteli, domácnostmi či společnostmi, jinými uživateli sítí a dodavateli energie. Spotřebitelům nabízejí nevídané možnosti, např. přímo kontrolovat a řídit své vlastní spotřební zvyklosti, a tím je motivují k účinné spotřebě energie, pokud zároveň využijí ceny elektrické energie stanovené v závislosti na době spotřeby. Díky zlepšenému a cílenějšímu řízení jsou sítě bezpečnější a provozně levnější.

Inteligentní sítě budou základem budoucí dekarbonizované energetické soustavy. Umožní integraci energie z obnovitelných zdrojů na pevnině a na moři a zároveň budou i nadále nabízet obvyklou výrobu energie a přiměřenost energetické soustavy.

Inteligentní sítě jsou rovněž platformou pro tradiční energetické společnosti či nové účastníky trhu, jako např. společnosti z oboru informačních a komunikačních technologií (IKT), včetně malých a středních podniků, v nichž se mohou vyvíjet nové, inovativní energetické služby a zároveň zohlednit problematiku ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti.

Inteligentní sítě tak mohou významně přispět k nové strategii udržitelného růstu, včetně cílů navrhovaných v rámci stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a evropských cílů v oblasti energie a klimatu, které jsou jádrem vnitřního trhu s energií.

Ve sdělení Komise „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ jsou inteligentní sítě v dlouhodobém horizontu identifikovány jako klíčový prvek pro budoucí nízkouhlíkový systém výroby elektřiny, který napomáhá účinnosti na straně poptávky, zvyšuje podíl energie z obnovitelných zdrojů a decentralizované výroby energie a umožňuje elektrifikaci dopravy.


1


Obr. 14 Projekty inteligentních sítí

Za poslední desetiletí se v Evropě investovalo přes 5,5 miliard EUR do zhruba 300 projektů inteligentních sítí /obr.14/. Přibližně 300 milionů EUR bylo přiděleno z rozpočtu EU.

EU se stále nachází v počáteční fázi zavádění inteligentních sítí. V dnešní době má pouze okolo 10 % domácností v EU instalováno inteligentní měřicí přístroj. EK uvádí, že spotřebitelé, kteří mají nainstalován inteligentní měřicí přístroj, nicméně snížili svou spotřebu energie až o 10 %. Z některých pilotních projektů vyplývá, že skutečné úspory energie mohou být dokonce vyšší. Z jiných pilotních projektů je patrné, že inteligentní sítě mohou výrazně přispět ke snížení emisí CO2. Studie Smart 2020, která měřila globální dopad inteligentních sítí, odhaduje snížení emisí CO2 na 15 % a studie EPRI uvádí snížení celkových vnitrostátních emisí uhlíku produkovaných odvětvím energie v USA v roce 2006 o téměř 9 %.

Evropská studie vypracovaná společností Bio Inteligence došla k závěru, že inteligentní sítě by mohly do roku 2020 snížit roční spotřebu primární energie v energetickém odvětví EU o téměř 9 %. Od inteligentních sítí se kromě toho očekává, že vytvoří nové pracovní příležitosti a povedou k dalšímu hospodářskému růstu. Předpokládá se, že trh s inteligentními spotřebiči pro domácnosti v celosvětovém měřítku vzroste z 3,06 miliard USD v roce 2011 na 15,12 miliard USD v roce 2015. Kromě toho se odhaduje, že z očekávaných investic připadne zhruba 15 % na zavádění inteligentních měřicích přístrojů a 85 % na modernizaci zbývající části systému.

Úkoly související s inteligentními sítěmi je v zájmu urychleného zavádění inteligentních sítí třeba řešit co nejdříve. Komise navrhuje zaměřit se na:

(1) přípravu technických norem;

(2) zajištění ochrany údajů spotřebitelů;

(3) vytvoření regulačního rámce, který by motivoval k zavádění inteligentních sítí;

(4) zaručení otevřeného a konkurenčního maloobchodního trhu v zájmu spotřebitelů;

(5) poskytování trvalé podpory inovacím v oblasti technologií a systémů.


1


7.1 OČEKÁVANÉ SLUŽBY A PŘÍNOSY

Od inteligentních sítí (IS) se očekávají na liberalizovaných trzích tzv. služby vysoké úrovně. Podrobnosti služeb by měly být navzájem odsouhlaseny mezi relevantními stranami. Za realizaci služeb odpovídá dodavatel ve spolupráci s ostatními stranami. V dalším uvádíme jejich přehled a očekávané přínosy.

A. Umožnění integrace uživatelů s novými požadavky.

Přínosy: Garance integrace distribuovaných zdrojů (velkých i malých), OZ, tepelných čerpadel, elektrických vozidel a akumulace, zapojených do sítí.

B. Zlepšení denního provozu sítí

Přínosy: Optimalizace zařízení distribučních sítí, zdokonalení jejich účinnosti díky pokročilé automatizaci, monitorování, ochran a operací v reálném čase. Lepší pochopení a management technických i netechnických ztrát, optimalizace údržby dík podrobnějších provozních informací.

C. Zlepšení spolehlivosti sítí, řízení provozu a kvality zásobování

Přínosy: Zlepšení spolehlivosti sítí pomocí inteligentního a efektivního řízení distribuovaných zdrojů, záloh a dalších doplňkových služeb. Maximalizace výkonnosti sítí, řízení přerušovaných zdrojů a kvality dodávek.

D. Lepší plánování budoucích investic sítí

Přínosy: Sběr a využití dat pro přesnější modelování sítí zejména na úrovni NN s respektováním nových uživatelů, optimalizace požadavků na infrastrukturu a snížení zatížení životního prostředí. Zavedení nových metodologií pro „aktivnější distribuci“, využití možností řízení činného i jalového výkonu distribuovaných zdrojů.

E. Zlepšení funkce trhu a služeb

Přínosy: Růst výkonnosti a spolehlivosti tržních procesů díky zlepšení informačních toků mezi účastníky trhu a využití zkušeností zákazníků.

F. Intenzivnější a přímé zapojení spotřebitelů do jejich energetického managementu a užití energie

Přínosy: Posílení zájmu spotřebitele o využití možností, poskytujících inteligentním měřením, lepší informace spotřebitele a jeho možnost reagovat na cenové signály a informace o zatížení sítí. Podpora aktivní účasti všech aktérů trhu s elektřinou pomocí programů reakce na zatížení, efektivnější management proměnného a neprogramovatelného zatížení. Snížení špičkového zatížení a investičních nákladů sítí, zvýšení možnosti uplatnění více nestálé výroby.

Analyzuje se také organizace odpovědná za realizaci jednotlivých služeb IS a adresát přínosů.

Hypotéza: Předpokládá se, že zvýšení účinnosti společnosti a přínosy konkurenčního trhu budou alespoň zčásti přeneseny na spotřebitele formou optimalizace tarifů a cen v závislosti na efektivní regulaci a trhu.

8 INTELIGENTNÍ ENERGIE EVROPY – ENERGIE PRO UDRŽITELNOU BUDOUCNOST

Unie si stanovila náročné cíle, vedoucí k čisté a bezpečné energie pro zítřek. K jejich dosažení je nezbytné optimální využití disponibilních nástrojů. Existuje řada technologií a metod ke zvýšení energetické účinnosti, k proměně OZ na životaschopné zdroje energie a k redukci emisí. Tržní podmínky, žel, brání plnému využití jejich potence. Proto EU přichází s programem INTELIGENTNÍ ENERGIE EVROPY PRO UDRŽITELNOU BUDOUCNOST /53-54/.


1


Záměr je programem podpory čistých řešení, napomáhá jejich užití a rozšiřování, výměnu znalostí a know-how v rozměrech celé Evropy. K zavedení kreativních projektů do praxe slouží cílené fondy.

Projekt je soustředěn na tři cíle:

Podpora energetické účinnosti racionálním využíváním zdrojů;

Zvýšené využití nových a obnovitelných zdrojů a jejich diversifikace;

Stimulování energetické účinnosti v dopravě.

K poznání určení jednotlivých sekcí programu a jejich očekávaného přínosu jsou určeny pomocné materiály, jejichž přehled uvádíme v dalším.

Program Inteligentní energie Evropy (IEE) nabízí pomocnou ruku organizacím, usilujícím o vyšší energetickou udržitelnost, je v chodu od roku 2003. Podporuje politiku uplatnění OZ, známého cíle 20/20/20. Je zaměřen na oblasti jako OZ, energeticky účinné budovy, spotřebiče a doprava. Souběžně má podporovat konkurenceschopnost, bezpečnost zásobování a inovace pro budoucnost. Program ještě bude v chodu do r. 2013 pro členské země EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Chorvatsko a Makedonii. Jeho rozpočet činí 730 milionů €.

Větší část programu probíhá při koordinaci Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace (Executive Agency for Competitiveness and Innovation - EACI) ve jménu EK, zčásti pod působností EIB a skupiny KfW. Je součástí širšího Rámcového programu konkurenceschopnost a inovace (CIP).

K bližším informacím, určeným zejména pro veřejnost, slouží publikace, které lze najít na stránkách IS s následujícím zaměřením:

Je to vaše výzva: leták o inteligentní energii

Výchova v energetice. Změna návyků našeho života (16 projektů, 24 stran)

Udržitelné energetické komunity. Společné akce, společné cíle (34 projektů, 44 stran)

Energeticky účinná doprava. Zelená mobilita v pohybu (34 projektů, 44 stran)

Energeticky účinný průmysl. Objasnění energetického zatížení (24 projektů, 32 stran)

OZ v budovách. Nechte svoji stavbu usmívat se (25 projektů, 32 stran)

Energeticky účinné domy a stavby. Krása účinnosti (48 projektů, 64 stran)

Energeticky účinné výrobky – zelená spotřeba (22 projektů, 32 stran)

Obnovitelná elektřina. Přepínejte! (22 projektů, 32 stran)

Biopaliva. Hodnotnější mix paliv (16 projektů, 24 stran)

9 OBSERVATOŘ ENERGIÍ EK Informace a jejich analýzy se stávají podstatné pro formování energetické politiky a pro

monitorování jejího uplatnění. A toto je úlohou tzv. observatoře energie EK: sběr informací, analýza problémů energetiky, pomoc tvůrcům energetické politiky při hodnocení a adjustaci politiky ve světle vývoje trhů /55/.

Energetická politika je prioritou EU, ale energetické hospodářství je provázené neustálými změnami. Ve vazbě na svůj rozvoj EU sleduje tři cíle: konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost zásobování. Současně se však mění nároky na energii, a mění se i schémata odběru. Hráči na trhu nově definují své strategie. Péče o bezpečnost zásobování a změny klimatu se proto dostaly na přední místo energetické politiky. Observatoř by měla poskytnout dokonalou orientaci ve vývoji energetické politiky Unie.


1


Energetické trhy, trhy s palivy, elektřinou a teplem jsou klíčové pro ekonomiku Evropské unie a prosperitu jejích občanů. Naše ekonomika a způsob života do značné míry závisí na disponibilitě elektřiny, tepla pro vytápění a paliv pro dopravu. Ve vazbě na ně ovšem emitované skleníkové plyny z uhlí, ropy, plynu degradují naše životní prostředí. V tomto směru naše prostředí nově ovlivňují OZ, jako energie větrná a bio-masy. Energetické trhy se navzájem liší, pro některé jsou typické trhy vázané na sítě, jiné představují především komoditní trhy, některé jsou poměrně vyspělé, jiné ve stadiu rozvoje, u všech však zaznamenáváme dynamický rozvoj.

Pro strůjce energetické politiky je významným požadavkem pochopení energetických trhů, které Observatoř všestranně podporuje, i jejich vývoje. To je neobyčejně důležité zvláště v době kdy energetika prochází rapidními transformacemi cen paliv a elektřiny, evropské legislativy, regulace a geopolitického vývoje.

Observatoř pečlivě sleduje položky jako vývoj spotřeby a zásobování, objemy importu, exportu a obchodu, ceny na fyzických i finančních trzích. Observatoř také monitoruje průřezová témata jako rozvoj kapacit a infrastruktury a to ve spolupráci s členskými státy a energetikou. Toto monitorování má životní důležitost pro bezpečné zásobování v celé Unii a pro další směrování její energetické politiky.

Observatoř podporuje agendu energetické politiky EU a energetické trhy analyzuje z pohledu připravovaných rozhodnutí. Odpovídající analýzy jsou důležité z pohledu jasnějšího pochopení chování trhů a mají prvořadý význam v době napjatého zásobování a vysokých cen energií. Analýzy probíhají v úzké spolupráci s institucionálními a mezinárodními partnery členskými státy, hráči na trhu, akademickou obcí a dalšími zájemci.

Prostředkem observatoře jsou regulární publikace. Poskytují zprávy o vývoji cen ropy, ropných produktů, plynu a/nebo elektřiny i informace o zásobách ropy v členských zemních.

EU se rozhodla pro přechod k nízko-uhlíkové, energeticky efektivní ekonomice a usiluje o konkurenční energetické trhy. Observatoř podporuje energetickou politiku zaměřenou na tento přechod, její analýzy doporučují způsoby adjustace energetické politiky. Observatoř napomáhá Komisi při definici stávajících problémů a jejich řešení. Bližší a jasnější pohled na vývoj energetiky napomáhá vývoji energetické politiky Unie,

Observatoř vyvíjí a provozuje Pozorovací systém energetických trhů (Energy Markets Observation System - EMOS). Je to vyčerpávající datová báze, určená pro management dat, jejich samočinné nahrávání, navazující publikace a grafickou reprezentaci. Data pocházejí od několika dodavatelů informací, pokrývají všechny druhy paliv, elektřinu i ropné produkty i několik geografických oblastí. Systém zachycuje popis energetických infrastruktur EU včetně sousedících zemí a dodavatelských regionů. EOMS je strategický prostředek pro analytickou práci Observatoře a pro přípravu rozhodnutí.

Podrobnosti o Observatoři, její činnosti a produktech jsou k disposici na http://ec.europa.eu/energy/observatory/ .

Ediční činnost Observatoře je poměrně bohatá. Vydává např. roční zprávy; zatím byly vydány za roky 2008, 2009 a 2010 a jejich obsah se rok od roku rozrůstá.

Roční zpráva 2008 /56/

Zpráva za rok 2008 vykresluje současnou a očekávanou budoucí posici energetiky EU. Analyzuje očekávaný rozvoj spotřeby energie podle forem (do roku 2020), zdroje EU a EEA – Evropské ekonomické oblasti, rezervy zdrojů, investice do výroby elektřiny, nezbytné pro zajištěné budoucí energetické spotřeby a cíle ochrany životního prostředí.



1

http://ec.europa.eu/energy/observatory/


Roční zpráva nabízí hlubší pohled na vývoj energetických trhů (ropa, plyn, elektřina) mezi roky 2008 a polovinou 2009, na vývoj, který byl poznamenán globální finanční a ekonomickou krizí. Analyzuje situaci významných dodavatelů energie a tranzitních zemí s důrazem na investice do nových produkčních kapacit OZ.


Roční zpráva posouvá zkoumané období o rok a popisuje situaci mezi 2009 do poloviny roku 2010. Podle zprávy energetické trhy překonávají depresi, typickou pro první měsíce 2009. Popisují se podrobné charakteristiky vývoje trhů ropy, plynu a elektřiny. Uvádí se energetický profil některých významných obchodních partnerů EU v oblasti energetiky.

Z dalších aktivit jmenujme stručné grafické přehledy ukazatelů E 27 /59-68/. Týkají se základních charakteristik energetiky /59/, světové energetiky /60/, energetické závislosti EU /61/, energetické spotřeby paliv /62/, konečné spotřeby /63/, výroby energie EU /64/, výroby elektřiny EU /65/, cílů energetiky 20-20-20 k roku 2020 /66/, cen energie /67/, koncepcí a definicí /68/.

Z dalších publikací uveďme ještě brožuru /69/, která se zabývá energetickou a dopravou EU, na tuto publikaci navazují podrobnější verze a to zaměřené na energetiku a životní prostředí.

O jednotlivých sektorech jsou k disposici podrobné statistické údaje vhodné pro srovnávací studie, které jsou k disposici jednak ve formátu pdf, jednak pro případné další přímé použití ve formátu Excel /70-76/. Z přehledů upozorňujeme na publikace se formátu Excel zaměření na charakteristiky energetiky /70/, životního prostředí /71/, výroby OZ /72/, emisí skleníkových plynů podle sektorů /73/, emisí skleníkových plynů v sektoru dopravy /74/ a navazujícího přehledu emisí CO2 /75-76/.

10 ZÁVĚRYStudie usiluje o analýzu energetické politiky EU a to na základě přehledu a zevrubné

charakteristiky aktivit Evropské komise pro energetiku a to s důrazem na období 2020 - 2030. Šíře problematiky nedovoluje podrobnější výklad, u řady elementů této politiky stať spíše poskytuje podklady pro orientaci v jednotlivých okruzích činnosti. Úvahám nad dlouhodobými výhledy evropské energetiky, tzv. Cestovní mapě 2050 budeme věnovat samostatný článek.

11 PRAMENYNamísto obvyklého seznamu literatury s kompletními bibliografickými údaji uvádíme přehled

hesel, vhodných pro vyhledávání na webových stránkách EK.

1. Energy 2020 - A strategy for competitive, sustainable and secure

2. Energising Europe - A new energy infrastructure for a 21st Century Europe

3. Market Observatory for Energy

4. 2011 - Assessment of the Required Share for a Stable EU Electricity Supply until 2050

5. 2011 - The Market for Solid Fuels in the EU in 2010 and the Outlook for 2011

6. 2011 - Snapshot on European wind energy

7. 2011 - The structuring and financing of energy infrastructure projects, financing gaps and recommendations regarding the new TEN-E financial instrument

8. 2011 - Permitting procedures for energy infrastructure projects in the EU: evaluation and legal recommendations


1


9. 2011 - JRC study on Smart Grid projects in Europe

10. 2011 - Impact of the use of biofuels on oil refining and fuels specifications

11. 2011 - The Caspian Development Corporation (CDC)

12. 2011 - Investment needs for future adaptation measures in EU nuclear power plants and other electricity generation technologies due to effects of climate change

13. 2011 - Europeans strongly in favour of EU energy solidarity (European Parliament Eurobarometer)

14. 2011 - Financing Renewable Energy in the European Energy Market

15. EU energy trends to 2030

16. SETIS: providing targeted support to the SET-Plan

17. Directive 2009/28/EC of 23 April 2009 on the promotion of the use of energy from renewable sources

18. Strengthening the role of European Technology Platforms in addressing Europe’s Grand Societal Challenges

19. European Wind Energy Technology Platform

20. European Photovoltaic Technology Platform

21. European Biofuels Technology Platform

22. European Technology Platform for the Electricity Networks of the Future

23. European Technology Platform on Renewable Heating and Cooling

24. Zero Emission Fossil Fuel Power Plants

25. Sustainable Nuclear Technology Platform

26. The Fuel Cells and Hydrogen Joint Technology Initiative (FCH JTI)

27. 2011 Progress Report - RES


29. 2008 Progress Report on Support Schemes - RES


31. SETIS - Strategic energy Technologies information system (Electricity grids)

32. SETIS - Strategic energy Technologies information system (Electricity storage in the power sector)

33. Demonstration projects

34. Communication from the Commission - Offshore Wind Energy: Action needed to deliver on the Energy Policy Objectives for 2020 and beyond [COM(2008) 768

35. Promotion of offshore wind energy

36. European Photovoltaic Actions and Programmes - 2011



39. Directive 2009/28/EC of 23 April 2009 on the promotion of the use of energy from renewable sources and amending and subsequently repealing Directives 2001/77/EC and 2003/30/EC

40. Communication on Investing in the Development of Low Carbon Technologies (SET- Plan) - A TECHNOLOGY ROADMAP [COM(2009) 519

41. Commission Staff Working document accompanying the Communication [SEC(2009)1295

42. Solar photovoltaic

43. Concentraded solar power

44. Photovoltaic Solar Energy: Development and current research

45. Concentrating Solar Power: from research to implementation


1


46. North Seas Countries' Offshore Grid Initiative

47. Technological state of the art and industry potential

48. European industrial initiative on the Electricity Grid: Technology Roadmap

49. Indicative Roadmap: Technology Roadmap

50. IEA „ENERGY TO 2050 - Scenarios for a Sustainable Future“ z roku 2003

51. EU Energy Policy to 2050 - Achieving 80-95% emissions reductions, March 2011“, European Wind Energy Association

52. INTELIGENTNÍ SÍTĚ Z POHLEDU EU - KOM(2011) 202

53. Intelligent Energy – Europe: for a sustainable future

54. Intelligent Energy – Europe at a glance

55. http://ec.europa.eu/energy/observatory/

56. Annual report 2008



59. KEY FIGURES

60. ENERGY IN THE WORLD

61. EU ENERGY DEPENDENCY

62. EU ENERGY CONSUMPTION BY FUEL

63. EU FINAL ENERGY CONSUMPTION

64. EU ENERGY PRODUCTION

65. EU ELECTRICITY GENERATION

66. EU ENERGY TARGETS: 20-20-20 BY 2020

67. ENERGY PRICES

68. SOME CONCEPTS AND DEFINITIONS

69. EU Energy and Transport in figures

70. Part 2: Energy

71. Part 4: Environment

72. Electricity Generation from Renewables

73. Green House Gas Emissions by Sector

74. Green House Gas Emissions from Transport by Mode

75. CO2 Emissions by Sector

76. CO2 Emissions from Transport by Mode


1

Documents

Kapitola€¦ · Web view1. 1. Energetická politika EU 1v aktivitách EK pro energetiku. 1. prosinec 2011Strana 6. Strana 1prosinec 2011. Strana 1