Kalendář ochrany rostlin pro měsíc duben

Měsíc duben je již obdobím prudkého nástupu vegetace mnoha zemědělských plodin, začíná nebo již plně probíhá kvetení některých druhů ovocných dřevin, současně se začínající vegetací hostitelských rostlin dozrávají v plodnicích spory patogenních druhů hub a za příznivých podmínek (většinou za přítomnosti srážek, nebo dostatečně dlouhé doby ovlhčení povrchu intenzivními rosami a současně za vhodných teplot) dochází k prvním primárním infekcím. V tomto období rovněž začíná aktivita mnoha živočišných škůdců. Ovocné dřeviny – choroby Velmi závažnou a v posledních letech častou chorobou meruněk, višní, vzácně třešní aj. druhů peckovin je moniliniová spála, způsobená houbou Monilinia laxa (M.fructigena), která přezimuje jako podhoubí v napadených pletivech letorostů nebo plodnice v mumifikovaných zbytcích plodů. Na jaře, za příznivých podmínek, kterými jsou chladné a vlhké, deštivé počasí v období kvetení citlivých hostitelských druhů peckovin, dochází k primárním infekcím. K infekci může dojít i při déletrvající vysoké vzdušné vlhkosti (nad 85 %), ale především při ovlhčení povrchu květů deštěm (trvajícím minimálně 12 hod) a současných nízkých teplotách (pod 13oC). Patogen prorůstá přes bliznu a čnělku do semeníku a vodivými pletivy stopkou dále do letorostu. Napadené části - květy hnědnou a náhle zasychají, později se mycelium rozrůstá a vadnou, později hnědnou a odumírají i mladé, vyvíjející se listy na letorostech nebo celé větve. Takto postižené části stromů vzhledově připomínají ožehnutí či spálení plamenem a z této podobnosti je odvozen název jarní formy choroby. Na postižených částech větví dochází později k projevům klejotoku a onemocnění může být také jednou z příčin náhlého odumírání meruněk - apoplexie. Ošetření se provádí preventivně, první ošetření na počátku kvetení meruněk a višní, v případě trvání vhodných podmínek během období kvetení je třeba ošetřit i podruhé, při dokvétání. Dojde-li ke změně podmínek až během kvetení (zhoršení – déletrvající srážky a chladné počasí), je účelné provést alespoň ošetření krátce po odkvětu. Přípravky (úč.látky) povolené v ČR k ošetření proti moniliniové spále a moniliniové hnilobě plodů. Baycor 25 WP (bitertanol) – 1) Horizon 250 EW (tebuconazole) – 1) Talent (myclobutanil) – 1) Teldor (fenhexamid) – 1) Poznámky: 1. Pro ošetření v době kvetení proti spále i proti hnilobě plodů. Možno použít i ostatních peckovin. Maximálně 2x (třešeň, višeň, slivoň), max. 3x (broskvoň, meruňka) v průběhu vegetace.

Nejvýznamnějšími houbovými chorobami jádrovin jsou strupovitost jabloně a strupovitost hrušně. Obě choroby mají podobnou biologii, fenologicky se vývoj liší. Obzvláště nebezpečné je časné napadení uvedenými chorobami (před květem, v době kvetení a krátce po odkvětu), které může způsobit dokonce opad květů, tvořících se plodů nebo předčasný opad listů. Napadení listů redukuje listovou plochu a snižuje asimilaci, oslabuje růst a dokonce může nepříznivě ovlivnit diferenciaci a kvetení v příštím roce Velmi časné napadení způsobuje

redukci plodů a tím i snížení produkce, pozdější napadení ovlivňuje především kvalitu tržního zboží, napadené plody jsou neprodejné a mají pouze průmyslové využití. Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) je nejnebezpečnější houbovou chorobou jabloní. Zdrojem primárních infekcí jsou askospory, které vznikající v plodnicích. Plodnice (pseudoperithecia) jsou černé, vystouplé, polokulovité útvary, tvořící se v pletivech opadaných a rozkládajících se zbytků infikovaných listů pod stromy. Askospory jsou v nich uloženy ve vřeckách, vždy po osmi. Jsou dvoubuněčné, horní buňka je větší. První askospory strupovitosti jabloně bývají zralé v období rašení jabloně, nejpozději ve fázi myšího ouška. V teplejších oblastech to bývá často již v první dekádě dubna, většinou však až ve druhé dekádě. Askospory dozrávají postupně a po ovlhčení se snadno uvolňují (jsou vymršťovány) a především pomocí vodních kapek a vzdušných proudů přenášeny na povrch rašících listů nebo objevujících se květních poupat, později i květů a mladých plodů. Hlavní období zralosti a největšího nebezpečí infekcí nastává od fenofáze růžového poupěte (56-57 BBCH) a zpravidla trvá do doby cca 2 týdnů po odkvětu. V tomto relativně krátkém časovém úseku se obvykle uvolní 90-95% askospor. Období ohrožení je však delší (trvá zpravidla od poloviny dubna do poloviny června, případně však i déle - tzv. sekundární, konidiové infekce). Plodnice i askospory příbuzného druhu, původce strupovitosti hrušně (Venturia pyri) jsou morfologicky velmi podobné. Choroba na rozdíl od strupovitosti jabloně zcela běžně napadá i letorosty hrušní. Při šíření strupovitost hrušně mají značný význam i primární konidiové infekce. Konidie (nepohlavní spory) se tvoří na konidioforech na napadených pletivech hrušní. Existuje několik systémů ochrany proti strupovitosti - preventivní, kurativní, rovněž lze i oba systémy vzájemně kombinovat. Vhodnější i častěji využívaný je systém preventivní ochrany, založený na opakovaných ošetřeních vysoce kvalitními přípravky. Interval ošetření závisí na vlastnostech a mechanismu působení použitého přípravku (perzistence; kontaktní nebo systémové působení), prognóze počasí a předešlém průběhu počasí (vliv srážek na případné smývání úč. látky, vliv teploty na účinnost), intenzitě růstu hostitelského druhu (rychlost tvorby nových, neošetřených listů) atd.. Ošetření je signalizováno po zjištění prvních zralých askospor a provádí se vždy před vznikem vhodných podmínek pro infekci (tj. před očekávaným deštěm). V případě kurativní ochrany se ošetření zahájí při dosažení zralosti askospor a současném splnění meteorologických podmínek pro infekci (Millsova metoda s různými úpravami; intenzita infekce je založená na době ovlhčení a průměrné teplotě vzduchu). Kurativní systém se využívá jen ve výjimečných případech, např. v případě neočekávaných nebo dlouhodobých srážek, které způsobily déletrvající nedostupnost výsadby pro aplikační techniku. Základem úspěchu je zvládnutí období primárních infekcí pomocí dokonale aplikované chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí, v intervalu 7-14 a v případě trvajícího pěkného počasí bez srážek a rosy výjimečně i v delším intervalu. Přípravky povolené v ČR k ošetření proti strupovitosti jabloně a hrušně. Clarinet 20 SC (fluquinconazole, pyrimethanil) Discus (kresoxim-methyl) Syllit 65 WP (dodine) Tercel (pyraclostrobin, dithianon) Thiram Granuflo (thiram) Zato 50 WG (trifloxystrobin)

V posledních letech dochází k častému výskytu rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). Jedná se o dvoubytnou rez (potřebuje k vývoji dva hostitelské druhy – jalovec a hrušeň) a škodlivý výskyt je vázán na lokality se společným výskytem obou hostitelských druhů - hrušně obecné (příp. hr. polní) a jalovce, především jalovce čínského (Juniperus chinensis), jalovce klášterského (Juniperus sabina) a jejich zahradních kultivarů. Proto jsou nejvíce napadány přídomní, smíšené - okrasné a užitkové zahrady, příp. okrasné výsadby jalovců v intravilánech měst a obcí. S rostoucí vzdáleností obou hostitelů klesá riziko napadení. Mycelium rzi přezimuje ve dřevě větví jalovců, napadené části větví a větévek jsou brzy zjara mírně zduřelé a rozpraskané. V období kvetení a krátce po odkvětu hrušní lze pozorovat na napadených částech jalovců za vlhkého počasí velmi nápadné oranžovohnědé rosolovité sloupce a za sucha rezavohnědá prášivá ložiska teliospor. Teliospory klíčí a basidiospory infikují vyvíjející se listy a výjimečně i letorosty a vzácně i plody hrušně. Napadení chorobou redukuje listovou plochu a tím snižuje asimilaci, nepříznivě ovlivňuje růst, snižuje kvalitu i množství sklizně a negativně ovlivňuje i násadu pupenů pro další sezónu, v důsledku oslabení stromů i odolnost proti zimním mrazům. K infekci dochází především v případě deštivého a teplejšího počasí v době kvetení a krátce po odkvětu hrušně. Nepřímá ochrana je založena dodržování izolační vzdálenosti mezi oběma hostiteli (doporučeno minim. 150 m), přímá mechanická ochrana na odstraňování ložisek napadení na větvích jalovců (nejpozději časně na jaře). V případě výsadby okrasných jalovců v blízkosti hrušní je třeba upřednostnit „nehostitelské“ druhy jalovců a jejich kultivary. V případě nutnosti lze v kritickém období (před květem, popř. v době kvetení a po odkvětu hrušní) použít chemické ošetření přípravky proti strupovitosti hrušně s vedlejší účinností na rzivost. Částečně účinné jsou i přípravky s účinnou látkou mancozeb (Dithane DG Neotec). Ovocné dřeviny – škůdci Velmi závažným škůdcem ovocných dřevin je sviluška ovocná (Panonychus ulmi). V současné době svilušky škodí pouze v zahradách drobných pěstitelů, protože v intenzivních výsadbách ovocných dřevin je již delší dobu úspěšně zavedena účinná biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Pokud se neprovedla kontrola přezimujících vajíček svilušky a následně případné časně jarní ošetření, je potřeba provést kontrolu výskytu svilušek v období líhnutí. Přípravky povolené v ČR k ošetření proti svilušce ovocné. Nissorun 10 WP (Hexythiazox) Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri) - biologický prostředek (makroorganismus) – 2) Poznámky: 1. Ošetření jabloní od fáze myšího ouška (fenofáze 54 BBCH) do objevení se špiček růžového poupěte. Ošetření ostatních dřevin v době rašení. Neošetřovat za mrazu ani v době očekávaných mrazů. 2. Přípravek adjustovaný jako plstěné (textilní) pásy, způsob aplikace - vyvazování pásů na větve stromů a keřů. Aplikace v zimním období, tj. od prosince do února, jednorázová introdukce. Dávka 1 pás / každý 3. keř nebo 1-3 pásy / každý strom.

V období rašení jabloní je jedním z velmi důležitých škůdců květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Dospělci jsou šedohnědí s příčnou světlejší páskou na krovkách, světle žluté larvy jsou 5 - 6 mm dlouhé a mají drobnou černou hlavu. Přezimující dospělci

nalétávají na rašící jabloně časně z jara a žírem poškozují nalévající se pupeny. Oplodněné samičky vyhlodávají noscem do uzavřených květních poupat kanálky a kladou do nich po jednom vajíčku. Larvy pupeny vyžírají a tím způsobují, že se květy neotevřou a zasychají. Vylíhlí brouci poškozují plody i listy. Intenzita poškození se zvyšuje při dlouhotrvajícím chladném počasí na jaře, kdy jabloně déle kvetou. Do otevřených pupenů již samičky vajíčka nekladou. Po letní diapauze trvající od července do podzimu se uchylují do zimních úkrytů. Přípravky povolené v ČR k ošetření proti květopasu jabloňovému. Calypso 480 SC (thiacloprid) -1) Karate se Zeon technologií 5 CS (Lambda-cyhalothrin) -1) Samuraj (Lambda-cyhalothrin) -1) Poznámky : 1. Ošetření podle signalizace, od fenofáze myšího ouška do objevení se špiček růžového poupěte (54-57 BBCH), max. 2x za vegetaci.

Zajímavou skupinou škůdců, kteří se v období rašení objevují v ovocných sadech jsou zobonosky. V jádrovinách škodí především kovově modrá až zelená zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a zobonoska jablečná (Caenorhinus aequatus), která má červenohnědé krovky a hlavu a štít bronzově lesklé. Oba druhy se živí částmi ovocných dřevin – rašícími pupeny, mladými listy i květy. Po odkvětu vykusují do plůdků malé jamky a po nakladení vajíček nakusují stopky, čímž dochází k předčasnému opadu plodů. Při prohlídce sadů kontrolujeme výskyt zobonosek na větvích (100 větví úhlopříčně) a po odkvětu také poškození plůdků. Doporučené ošetření se provádí při zjištění 5 imag na 100 sklepnutých větví nebo 1 poškozeného plodu ze 100 zkontrolovaných. Na peckovinách se objevuje další ze zobonosek a to zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Stejně jako předešlé druhy škodí v období rašení úživným žírem na rašících pupenech, listech i květech, kde vyžírá semeníky. Samice vykusují do plodů jamky a následně do nich kladou vajíčka. Larva žije v jádře plodu. Poškozené plody jsou znehodnoceny, tedy neprodejné, korkovatí, později také snadno praskají a zahnívají. Potřeba ošetření se zjišťuje sklepáváním větví, podobně jako u květopasa jabloňového (rozdílný je však počet sklepávaných větví, 30:100). Při úhlopříčném průchodu výsadbou se sklepe celkem 100 větví. Ošetření se doporučuje již při zjištění jednoho brouka na 100 sklepů. Proti zobonoskám se ošetřuje přípravky registrovanými na žravé škůdce v jádrovinách a peckovinách.

Současně sledujeme i případné výskyty mšice jabloňové (Aphis pomi) a mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea). Mšice sají na spodní straně listů, listy napadené mšicí jabloňovou se kadeří (bez změny barvy), příčně se svinují, listy napadené mšicí jitrocelovou se silně kroutí, žloutnou až červenají. Plody jsou při silném napadení květenství malé, deformované, pokryté medovicí a černí. Napadené letorosty chřadnou a usychají. Larvy mšice jitrocelové, vylíhlé ze zimních vajíček, jsou modrozelené, po stranách těla ojíněné, 0,7 mm velké. Dospělci jsou různě zbarvení, od břidlicově šedé až po purpurově hnědou či černou a šedobíle ojínění. Od května do července probíhá migrace okřídlenců na jitrocel, kde se vyvíjejí letní generace. Část populace však může zůstat i během léta na jabloních. Larvy mšice jabloňové, vylíhlé ze zimních vajíček, jsou tmavozelené, 0,7 mm velké. Dospělci jsou tmavozelení, 1,5-2 mm velcí. Během června přeletují okřídlenci na tytéž hostitele (jabloně, hrušně, jeřáby aj.). Pro účely ochrany se využívá stanovení počtu květních nebo listových růžic s výskytem kolonií mšic, které sledujeme od fenofáze zeleného poupěte do plného růžového poupěte. Práh škodlivosti je více než 10 kolonií mšic (nymf i zakladatelek) na 100 růžicích v období před květem jabloní. V teplejších jižních oblastech je třeba již 20. dubna vyvěsit feromonové lapáky k monitorování letové aktivity samců obaleče jablečného (Cydia pomonella). V ostatních (chladnějších) oblastech se lapáky vyvěšují až počátkem května. Hodnocení úlovků se provádí pravidelně 2x týdně ve stejných dnech po celé období sledování (Po+Čt nebo Út+Pá, tedy vždy v intervalu 3+4 dny). Ve výsadbách slivoní je třeba monitorovat průběh kladení vajíček pilatek – pilatky švestkové a pilatky žluté (Hoplocampa minuta a H.flava). V případě pozdní signalizace nebo dokonce zanedbání ochrany proti uvedeným škůdcům hrozí nebezpečí významných hospodářských škod. Sledování se provádí na nejdříve kvetoucích odrůdách ve výsadbě (zvl. vhodná je odrůda Zelená renklóda) v období dokvétání (80-90% květů s opadlými korunními lístky). Pozoruje se 100 náhodně vybraných, nejvíce vyvinutých květů a hodnotí intenzita poškození květů (mladých plodů). Prahová hodnota pro ošetření je při slabé násadě 5% plodů s výskytem vajíček a při střední a silné násadě více než 10% plodů s vajíčky. Optimální termín larvicidního ošetření je při dosažení vývojové fáze objevení se červených oček embrya (těsně před líhnutím housenic). Vývoj vajíček lze sledovat i na označených květech. Odebereme květenství (květní růžice), vložíme do nádoby s vodou (nádobu umístíme do meteorologické budky apod., aby byly dodrženy stejné teplotní podmínky) a v pravidelných termínech sledujeme vývoj embryí pomocí lupy (stereoskopické lupy). Mera skvrnitá (Psylla pyri) je v současné době nejvýznamnějším škůdcem hrušní, její škodlivost v posledních letech vzrůstá a ochrana je z důvodu existence rezistentních populací velmi problematická. Sledování se provádí přednostně na citlivých odrůdách (např. Konference) pokud bylo na lokalitě v předchozím roce zjištěno poškození rostlin (černě na listech), poškození plodů (popraskání, deformace) nebo poškození letorostů (zduření). Pozoruje se 1x týdně od rozvinutí listových růžic (po odkvětu) až do konce července. Zjišťuje se počet vajíček a nymf na 25-ti růžicích s listy a plody. Optimální termín ošetření lze rovněž stanovit pomocí sum efektivních teplot (SET). Ošetření se provádí selektivními insekticidy (inhibitory tvorby chitinu) na počátku hromadného líhnutí nymf 1. generace, přibližně na konci květu. Toto ošetření je nejúčinnější. Jako doplňující ošetření lze použít předjarní postřik insekticidy na bázi olejových preparátů nebo kaolinu při zjištění silného výskytu vajíček na letorostech od fáze zeleného poupěte do počátku květu.

V jarním období (od vyrašení do odkvětu) mohou škodit ve výsadbách jádrovin i peckovin čerstvě vylíhlé housenky píďalky podzimní a tmavoskvrnáče zhoubného (dříve píď. zhoubné), které ožírají pupeny, mladé listy, květy i plody. Uživatel je vždy povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku nebo prostředku (etiketa)!

strupovitost jabloně původce Venturia inaequalis

strupovitost hrušně původce Venturia pyri

příznaky na plodech příznaky na plodech

strupovitost jabloně původce Venturia inaequalis

strupovitost hrušně původce Venturia pyri

příznaky na listech příznaky na listech

Gymnosporangium sabinae Gymnosporangium sabinae

příznaky na jalovci příznaky na jalovci

rzivost hrušně

původce Gymnosporangium sabinae rzivost hrušně

původce Gymnosporangium sabinae

typické příznaky na hrušni detail příznaků na listu hrušně

květopas jabloňový Anthonomus pomorum

květopas jabloňový Anthonomus pomorum

dospělec larva

zobonoska ovocná Rhynchites bacchus

zobonoska jablečná Caenorhinus aequatus

dospělec dospělec

Text: Jan Juroch Foto: Jan Juroch; www.zin.ru/animalia/coleoptera/