K počátkům a středověké stavební podobě hradu v Blatné

T O M A S D U R D l K

Státní hrad v Blatné, ležící na ostrůvku v toku řeky Lomnice (Úslavy), patří bezesporu k našim nejznámějším památkám. Přestože mu v odborné literatuře byla věnována poměrně značná pozornost (nutno uvést alespoň Sedláček 1936 , 1 7 3 - 1 8 6 ; Menclová a ko l . 1 9 5 3 ; Menclová a k o l . 1 9 6 4 ; Menclová 1976 , 8 5 - 8 6 , II 2 7 4 - 2 7 8 , 4 4 1 4 - 4 2 1 ; Lancinger -Heroutová-Líba l 1 9 7 0 ; v těchto pracích přehled další l i tera­tury), soustředily se dosavadní vědomosti prakt icky pouze ke dvěma okruhům otázek, totiž k románské kapl i a význačné pozdněgotické, zvláště pak Rejtově, pře­stavbě. Další středověký vývoj doposud unikal vzhledem ke stavu poznání objektu naší pozornosti a víceméně spekulativně byly vyslovovány různé hypotézy. Blatná se tak zařadila mezi naše nejméně poznané objekty, k čemuž jistě nemalou měrou přispívá i nedostatečná úroveň mčřičskč dokumentace hradu. V rámci současné generální opravy objektu byla v roce 1976 v souvislosti s hloubením rýh inženýr­ských sítí provedena záchranná akce, která přinesla přes svůj nevelký rozsah zá­važné výsledky, umožňující nový pohled na počátky i středověký vývoj blatenského hradu.

Sc jménem Blatné se v historických pramenech setkáváme nejprve k roku 1235 v predikátu Vyšemíra z Blatné ( R B M I, 4 1 0 ) . R o k u 1241 se připomíná Předota s bratřími z Blatné ( R B M II, 1 2 2 0 ) . Těsně před koncem 13. století je nepochybně doložena existence hradu v souvislosti s majetkovými transakcemi s dvorcem pod ním (curiam sub castro Bla tcna - L . Lancinger (Lanoingcr -Heroutová-Líba l 1970, 2) cituje J . L o r c t h : S. Pauler Formular , Vídeň 1 8 8 1 , 58) . V té době byla již Blatná v majetku Bavorů ze Strakonic, kteří ji drželi až do vymření rodu po roce 1400. Již za posledního Bavo ra spravoval panství jeho švagr Zdeněk z Rožmitálu, v držení jehož rodu hrad poté přešel a setrval v něm až do poloviny 16. století. Zvláštní rozmach pro Bla tnou představovalo období Zdeňka L v a z Rožmitálu (od roku 1485) , jehož závratná kariéra vrcholící úřadem nejvyššího purkrabí pražského umožnila rozsáhlou stavební činnost, korunovanou účastí Bened ik ta Rejta.

Dnešní zámecké budovy obklopují jediné nádvoří a jako jednodílná dispozice byl hrad také vždy doposud uvažován. Skutečnost, že některé dnešní stavby se přikládají k obvodu a jiné stojí volně, od obvodové zdi odděleny parkánovitým prostorem, byla vykládána jako nedostatečná půdorysná organizovanost a tato sku­tečnost pak považována za důkaz velkého stáří hradu (Lanc inger -Heroutová-Líba l 1970, 6 2 ) .

Nejstarší, v dnešním organismu patrnou konstrukcí jsou pozůstatky románské kaple při jihozápadním nároží severovýchodního paláce. K a p l e tvořila součást západního palácového křídla, zbořeného v souvislosti s pohledovým otevřením zá­meckého nádvoří do krajinářského parku na počátku 19. století. Z b y t k y románské stavby vykopal v roce 1926 K . F i a l a ( 1 9 2 7 ) . Výkopem byl odkryt zhruba čtvercový interiér s příložkami ve středu stran, spolu se zachovanými klenebními čely na severu svědčícími o zaklenutí čtyřmi pol i křížových kleneb na střední sloup. Vs tup

283

se n a c h á z e l v j ižn í s těně , v c v ý c h o d n í b y l a z j i š t ěna čás t o k e n n í h o os tčn í a n a s eve ru d o s u d e x i s t u j i d v a v ý k l e n k y . S e v e r n í z e ď p o u ž i t á p r o v ý s t a v b u n o v o v ě k é h o scho­d i š t ě si z a c h o v a l a v ú r o v n i d a l š í h o p o d l a ž í f r a g m e n t p ů l v á l c o v é a p s i d y . V n ě j š í l íc z d i v a K . F i a l a z a c h y t i l k r o m ě z m í n ě n é a p s i d y p o u z e n a z á p a d ě , k d e n a s e d a l o na m o h u t n ý s o k l , a n a j i h u . P ř i j i h o z á p a d n í m ná rož í z něj v y s t u p o v a l b l o k z d i v a , c h a ­r a k t e r i z o v a n ý j a k o p ř í l o ž k a . K . F i a l a b o h u ž e l , n e p u b l i k o v a l d o k u m e n t a c i na l eze ­ného s t a v u , a l e p o u z e r e k o n s t r u k č n í p l án . T e n t o p l án n e o d p o v í d á z a m ě ř e n í s o u ­č a s n é h o s t a v u (z t o h o t o d ů v o d u n e b y l o m o ž n o např . p řesně z a k r e s l i t p ů d o r y s v n ě j š k u k a p l e n a o b r . 10) . Z d i v o k a p l e jc z b u d o v á n o z p e č l i v ě o p r a c o v a n ý c h ž u l o ­v ý c h k v á d r ů , v d o d a t e č n ě v l o ž e n ý c h s l o u p e c h je d r u h o t n ě p o u ž i t o n ě k o l i k p ů v o d ­ních a r c h i t e k t o n i c k ý c h č l á n k ů .

K . F i a l a n a z á k l a d ě n á l e z ů i s v y u ž i t í m p o p i s u h r a d u z p o l o v i n y 17. s to le t í , k t e r ý v z á p a d n í m k ř í d l e u v á d í d v a s k l í p k y , j e d e n při z e m i , d ruhý ve j š n a d t ý m ž v y s t a v e n ý z k a m e n e , o b a k l e n u t é , ř ečeně v k a p l i p o h a n s k é " ( L a n c i n g e r - H e -r o u t o v á - M u k 1970 , 8 - 9 ) , r e k o n s t r u o v a l o b j e k t j a k o p a t r o v o u k a p l i , k t e r á n a d k v a d r a t i c k ý m p ř í z e m í m m ě l a s t ř edn í č t v e r c o v o u část o p a t ř e n o u n a v šech č ty řech s t r anách p ů l v á l c o v ý m i a p s i d a m i . P o d l e p ř e s v ě d č i v é k o n s t r u k c e L . L a n c i n g e r a ( L a n -c i n g c r - H c r o u t o v á - L í b a l 1970 , 4 - 5 ) m ě l a k a p l e pa t rně m a r i á n s k é z a s v ě c e n í .

R e k o n s t r u k c e K . F i a l y b y l a přes s v o u o d v á ž n o s t d o s a v a d n í l i t e r a t u r o u př i ja ta ( k r o m ě c i t o v a n ý c e h prac í o h r a d u nap ř . M e r h a u t o v á 1 9 7 1 , 9 6 - 9 7 ; K u t h a n 1972, 1 8 4 - 1 8 5 ) . N o v ý p o d n ě t př ines l n á l e z č tyř f r a g m e n t u k l e n e b n í c h ž e b e r (tří s pů l -v á l c o v ý m p r o f i l e m a j e d n o h o t r o j l i s t o v é h o ) v k l e n e b n í m z á s y p u s o u s e d n í h o severo­z á p a d n í h o p a l á c e ( Š t o r m 1956) , d a t o v a t e n ý c h k o l e m p ř e l o m u p r v é a d ruhé č tvr t iny

Obr. 1. Blatná hrad, okr. Strako* nice. Celkový pohled na čelo hra­du se vstupní věií. Foto K. Vlček.

284

ly století (Menc l 1974 , 17) . Již nálezce těchto článků je spojoval se sousední kaplí a tato úvaha se stala klíčovou pro datování celé kaple. P o k u d s ní zmíněná žebra nesouvisejí, lze ji nejspíše klást již do poslední třetiny 12. století, jak soudí na­posled D . Líbal (Lanc inger -Hcrou tová-Muk 1970 , 6 1 ; Líbal 1 9 7 4 ) ; pokud naopak s ní nalezené články souvisejí, musela by vzniknout v době okolo přelomu prvé a druhé čtvrtiny 13. století.

Určité výhrady k Fialově rekonstrukci pub l ikova la A . Merhautová ( 1 9 7 1 , 9 6 - 9 7 ) , která upozornila na problémy s interpretací spodní prostory jako liturgické. Tato skutečnost j i vedla k úvaze, že prostor by l využíván jako hrobní a kaple se nacházela až v patře. Celý objekt označila jako karner. Tato interpretace vedla k předpokladu existence další palácové kaple. Závěrům A . Merhautové značně přesvědčivě oponoval D . Líbal ( 1 9 7 4 , 168) , který setrval u interpretace objektu jako soukromé hradní kaple.

Prvý pokus o souhrnné vylíčení stavebního vývoje hradu podala ve svých pracích D . Menclová (Menclová a ko l . 1 9 5 3 ; 1 9 6 4 ; Menclová 1 9 7 6 ) . Podle této autorky po zániku románského sídla, charakterizovaného jako dvorec, na sklonku 14. století teprve v z n i k l mohutnou, třímetrovou navážkou dnešní rozsah ostrůvku, na němž byl založen hrad. Z počátku 15. století by kromě obvodové hradby, se­verozápadního paláce, srovnávaného s obytnými budovami soudobých tvrzí a bu­dovy při jižní hradbě nedaleko vstupu pocházela i mohutná vstupní věž. Čtverhran­ný objekt, prolomený hrotitými arkádami, pod lodí dnešní kaple je podle této kon­cepce chápán jako integrální součást sousední budovy. Dalš í fázi představují až přestavby z konce 15. a především z počátku 16. století, totiž přestavba obytného

Obr. 2. Blatná hrad, okr. Strakoni­ce. Pudor/s. současného stavu pří­zemi se zakreslenými výkopy inže­nýrských siti x roku 1976. Cercho-vaně provedené rýhy, které nebylo možno dokumentovat, tečkované o-brys dokumentovaných výkopů, čer­ně nově zjištěné zdivo. Kresba P. Chotěbor.

/

/

285

křídla s kaplí (před 1 5 1 5 ) , dříve již provedené úpravy vstupní věže (fresková vý-malba okolo 1490) a konečně výstavba Rej tova paláce (asi z lot 1 5 1 5 - 1 5 3 0 ) .

K o r e k c i představ D . Menclové a závažná nová zjištění přineslo zpracování pasportu S Ú R P M O (Lancimger-Heroutová-Líbal 1970) . D . Líbal zjistil především existenci dosud do výše druhého patra stojícího jihovýohodního nároží jižního kříd­la , staršího než konstrukce Rej tova křídla a pozdněgotické jádro Rozdražovského (severovýchodního) paláce, dosud považovaného za renesanční novostavbu.

D . Líbal předpokládá vzn ik celého dnešního areálu již v počátečních fázích života hradu. Dokonce i vnější va lové opevnění v rybníku Příkopy považuje za dílo nejpozději 13. století. Z a pozůstatek původního sídla považuje pouze kap l i . Značné stáří připisuje obvodové hradbě a upozorňuje, že přes četné přestavby, zne­možňující na základě povrchového průzkumu bližší interpretaci, je nutno počítat s význačně starším než pozděgotickým původem nejstarších částí dnešního staveb­ního organismu. Z a klíčový problém považuje D . Líbal otázku interpretace hrano­lového stavení v prostoru lod i dnešní kaple, které, přes neobvyklé probrání pří­zemí širokými arkádami, považuje spíše za východní hradní věž a uvažuje její sou­vislost s původním vstupem do hradního areálu. N a základě profilace arkád tuto stavbu datuje do druhé poloviny 14. století. Předpozdnčgotického původu jsou i se­verozápadní a jihovýchodní křídlo. Vstupní věž pak D . Líbal datuje jako dostavbu z poslední čtvrtiny 15. století a nevylučuje souvztažnost k jihovýchodnímu křídlu. U kaple pak předpokládá starší fázi v 15. století před přestavbou vrcholící vysvě­cením v roce 1515 . V pozdním 15. století bylo přestavěno a patrně zvýšeno i severo­západní křídlo. Předrejtovská byla i výstavba severovýchodního křídla; Rejtovou monumentální architekturou jihozápadního křídla ( D . Líbal připomíná určité sta­vební nesrovnatelnosti, které vysvětluje spíše jako změnu plánu) pak středověký stavební vývoj Blatné vrcholí a uzavírá se.

V roce 1976 byla v rámci současné generální opravy objektu prováděna re­konstrukce inženýrských sítí zámku. Při této příležitosti byl za použití těžké me­chanizace proveden větší počet rýh, prakt icky v celém areálu objektu (obr. 2) . Tato nepřehlédnutelná, rozsáhlá, značnou část terénní situace ničící činnost, jejíž odborné vyhodnocení by bylo mohlo vyřešit většinu otázek složité blatenské problematiky, nebyla hlášena žádnému archeologickému pracovišti a prakticky ani sledována ze strany Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. V době, kdy byl A R Ú Č S A V náhodnými návštěvníky objektu na tyto práce upozorněn, byly již všechny rýhy, s výjimkou dvou , zaiházeny (Durdík 1981) . N a několika místech v již zl ikvidovaných výkopech došlo k nálezům zd iva . Především za západním čelem Rej tova paláce rýhy zachytily tři z d i . Veškeré informace o nich, které se od pracovníků firmy i K S S P P O P podařilo získat, se omezily na sdělení, že dvě se „rozsypaly, když za ně bagr v z a l " , zatímco třetí (obvodová hradba?) náporu me­chanismu vzdorova la o něco déle. Dalš í zeď prý sledovala východní průčelí severo­západního paláce. Údajnou dokumentaci tohoto nálezu, která se měla nacházet na K S S P P O P , se nepodařilo zjistit. Podle ne zcela jasných a jednoznačných popisů pracovníků stavby nelze vyloučit , že se mohlo jednat i o výraznější předzáklad.

Nezasypány naštěstí zůstaly d v a výkopy v prostoru nádvoří (obr. 2). Prvý z nich běžel mezi Rejtovým a severozápadním palácem souběžně s jejich nádvorní-m i průčelími, blíže ke křídlu Rej tovu. N a východě začínal zhruba v úrovni vý­chodního líce východního schodiště Rej tova paláce, na západě končil v úrovni zá­padní zd i F i a l o u vykopaného románského interiéru, kde se lomi l a vcházel prů­lomem z d i v a do jeho vnitřního prostoru.

Téměř v celém svém rozsahu byla rýha vyhloubena v rostlé skále, na jejíž povrch nasedalo pískové lůžko valounové dlažby, odpovídající pozdčgotické úrovni nádvoří, která již leží pouze okolo 2 0 cm pod dnešní. Původní úroveň zadní části

286

Obr. 4. Blatná hrad, okr. Strakonice. Východní líc průrazu jižní stěnou románského suterénu. Foto K. Vlček.

287

Obr. 5. Blatná hrad, okr. Strakonice. Čelní hradba jádra v jižní stěně (profil A) průkopu nádvořím. Vpravo tmavá spáleništni vrstva (c. 2) na ploše nádvoří jádra. Foto K. Vlček.

288

hradu tedy musela být vyšší. Závažná archeologická zjištění přinesly však obá konce výkopu. Především se ukázalo, že F i a l o u vykopaný románský interiér není zasypaným přízemím, ale hluboko do skály zasekaným suterénem (obr. 3, 4 ) . Stav výkopu neumožnil bližší posouzení zkomoleného vnějšího líce románského z d i v a , rovněž dokumentace Fialová výkopu není dostupná. Nicméně je zřejmé, že zd ivo bylo zakládáno do výrazné, ve skále vylámané jámy, kdy byl již i v této úrovni, alespoň částečně, vnější líc snad vyzdčn z kvádrů (pokud patrné kvádry [obr. 4] nejsou pozůstatkem subrccentních úprav). A n i v interiéru, ani v okolí kaple ne­byly zjištěny žádné hroby, ani lidské kosti v druhotném uložení.

Závažná situace byla zjištěna při východním konci rýhy. Prolámáno zde bylo masivní lomové zdivo (obr. 5), tvořící výrazný předěl v stratigrafické situaci. Smě­rem k západu od tohoto zd iva (obr. 6), jehož odlámanou korunu překrývala již zmínčná dlažba, nehluboko pod povrchem vystupovala již skála a na ní ležící rostlý písčitý terén. Skalní podloží směrem k západu stoupalo a záhy vystoupilo až pod pozdnčgotickou dlažbu. V rozsahu asi 2 m se však naštěstí za zdí zachovala černá spáleništní vrstva (č. 2 ) , k" vnitřnímu líci z d i v a přiléhající. Zce la odlišná situace se však nacházela před jeho východním lícem. Pod pozdněgotickou dlažbou zde existoval štět, odpovídající svou úrovní odlámané koruně z d i . Pod ní až po dno výkopu (asi 190 cm) následovaly převážně písčité navážkové vrstvy (č. 6 - 1 0 ) , aniž bylo dosaženo původní úrovně.

Vrs tvy při zjištěném zd ivu poskytly vzorky archeologického materiálu, umož­ňující chronologickou interpretaci celé situace. Z e spáleništní vrstvy č. 2 se po­dařilo získat 29 keramických fragmentů (obr. 7 ) . Z tvarů je zastoupen hrnec a jed­ním zlomkem dna (typu 13) snad miska. Celá produkce je oxydačnč vypálena do hnědých až šedohnědých či černých tónů. Vyskytuje se sendvičový efekt, hrubé makroskopické ostřivo, jeden střep jc tuhový. Celá posuzovatelná část produkce byla obtáčena, dna vykazují stopy podsýpky a obvodovou lištu. Ty to technologické vlastnosti spolu s celkovým habitem, zvláště dekorem v podobě ryté intervalové šroubovnicc a profilací okrajů (typy 306 , 422 a 485 ) umožňují přes nevelký rozsah souboru jeho celkem spolehlivé zařazení do 13. století, a to spíše do prvé poloviny. Tato datace jc zároveň terminus ante quem pro výstavbu zd iva .

Zcela odlišný materiál vykazují vrstvy 6 - 1 0 před zdí (obr. 8, 9 ) . Jedná se o běžnou, redukčně pálenou, tenkostčnnou, radélkem zdobenou (vyskytlo se i ra-délko nápisové - obr. 8 - 1 , 2 ) keramiku druhé poloviny 15. století, jejíž tvarová náplň jc tvořena hrncem, džbánem, pohárem, kahanem, zásobnicí, poklicí, trojnož-kou a kachlem s pravoúhlým ústím. V y s k y t l y se i z lomky skleněných nádob.

306 422 465 ^ 1 13 29

Obr. 7. Blatná hrad, okr. Strako­nice. Profil A, vrstva 2, výběr ná­lezů. Čísla v horní rádce odpoví­dají číslům typovým jednotného ty-páře, užívaného autorem k deskrip­ci středověké keramiky, dole vlevo číslo pořadové nálezové zprávy. Kresba J. Curdiková.

289

Nalezené zd ivo je možno jednoznačně interpretovat jako čelní hradbu jádra, takže celou dispozici je pak nutno na rozdíl od dosavadních představ považovat za dvojdílnou. Dalš í průběh této hradby zůstal zachován v obou přilehlých palácích. Hradní jádro leželo výrazně výše, než předhradí. Podle zjištění J . M u k a ( 1 9 8 1 , 2 ) , učiněného při průzkumu fasády Rej tova paláce, dosahovala úroveň nádvoří jádra 105 cm nad dnešní dlažbou. Z toho vyplývá, že výškový rozdíl mezi předhradím a jádrem byl původně více jak 3 m. K zrušení dvojdílnosti dispozice a nivelizaci úrovně došlo podle nálezů keramiky v navážkových vrstvách v pokročilém 15. sto­letí.

Druhá rýha běžela nádvořím rovnoběžně se západní částí průčelí Rozdražov-ského paláce a přilehlého kuchyňského křidélka, téměř až k jihovýchodnímu nároží severozápadního paláce. V celém rozsahu zde byla konstatována situace naprosto analogická úseku před čelní zdí jádra v již zmiňovaném větším výkopu. Prof i l byl tvořen neporušenými navážkovými vrs tvami s oběma povrchovými úpravami dvo­ra. V jeho celé délce se nevyskytovala žádná z d i v a , ani objekty.

Obr. t. Blatná hrad, okr. Strako­nice. Profil A, výbér nálezů i na­vážkových vrstev v prostoru před­hradí. Vlevo uvedeno č. por. ná­lezové zprávy. 1, 2, 3 - vrstva B, A - vrstvy 9+10. kresba J . Dur-díková.

Obr. * . Blatná hrad, okr. Strakonice. Profil A, výbir nálezů z naváikových vrstev v pros­toru předhradí. Vlevo uvedeno č. poř. nálezové zprávy. 1 — vrstva B, 2 — vrstva 3. Kresba J . Durdíková.

290

Přestože vyhodnocení dvou rýh inženýrských sítí a povrchový průzkum loka­lity přinesly závažná zjištění, zůstává v poznání stavebního vývoje hradu v Blatné mnoho nejasností. Přesto je však možno pokusit se, byť v některých případech s nutnou určitou rezervou vyplývající z nedostatečného stupně poznání, o nástin základních vývojových etap hradu.

Nesporně nejstarší dosud patrný objekt představuje románský půdorys v y k o ­paný K . F ia lou , zbudovaný na nejvyšším místě skály v blatném terénu. Naskýtá se však otázka, do jaké míry vykopaný suterén odpovídá celému původnímu rozsahu budovy. V této souvislosti je nutno upozornit na F i a l o v u „pří ložku" při jihozápad­ním nároží, z níž teprve mladší l i teratura učinila lisénu (např. K u t h a n 1972 , 184) . Tato interpretace však není jednoznačná. L z e opět jen l i tovat , že K . F i a l a pub l i ­koval pouze rekonstrukci půdorysu, a n iko l iv dokumentaci nálezové situace. N i c ­méně z jeho popisu vyplývá, že odk ry l dvě strany (západní a jižní) vnějšího líce stavby, aniž zde nalezl nějaké další jejich plastické členění. Naskýtá se tedy mož­nost F ia lovu „příložku" daleko spíše než za lisénu považovat za výběh dalšího zd iva , nebo šmorcování pro něj. Otevřenou otázkou samozřejmě zůstává, zda by se jednalo o obvodovou fort if ikaci či stěnu budovy. V z t a h výkopem zjištěné části s kaplí k stojícímu jihovýchodnímu nároží západního křídla je za současného stavu vědomostí neřešitelný. Půdorysné zalomení, doložitelné v nádvorní frontě by před­pokladu případné současnosti či brzké následnosti nemuselo protiřečit, neboť obrys staveniště byl nejspíše determinován tvarem skály, který si mohl vynut i t zalomení delší budovy. V této souvislosti je nutno zváži t i interpretaci románské suterénní prostory, jako sakrální. Představa o tom, že kaple by měla být patrová, se opírá především o již zmíněný renesanční popis západního křídla, který však takto jed­noznačnou interpretaci neumožňuje. Nevhodnos t suterénní prostory pro liturgické účely, absence hrobů i možnost úvahy o větším rozsahu celé stavby staví celou otázku do nového světla. Suterén by pak se značnou dávkou pravděpodobnosti mohl mít profánní účel a celý objekt nebýt volně stojící kaplí, nýbrž rozsáhlejším objektem s rezidenční funkcí, jehož součástí by byla i výtvarně náročnější kaple.

Ponecháme-li stranou diskutabilní otázku přesného datování této románské architektury, můžeme mít spolehlivě za to, že v Blatné nejpozději v prvé polovině 13. století existoval hrad s kaplí, eventuálně palácem na nejvyšším místě areálu, ohrazeného zděnou hradbou. Otázka datování obvodové zd i předhradí zůstává za současného stavu vědomostí otevřená; mohla však rovněž vzniknout již v 13. sto­letí. Srovnáme-li tento stavebně náročný objekt se soudobou hradní produkcí (např. Durdík 1978 , 1979 ) , nutně docházíme k závěru, že příliš nezapadá do dosa­vadních vědomostí o počátcích šlechtické hradní architektury. Možnost zeměpan-ského založení Blatné z podobných důvodů nadhodi l již D . Líbal ( L a n c i n g e r - H e -routová-Líbal 1970, 6 1 ) . Majetkové poměry v počátcích života hradu ostatně ne­jsou příliš jasné. Vyšemír i Předota se v prvé polovině 13. století sice po Blatné psali, ale není jasné, co zde drželi. Podle již zmíněné l ist iny z konce 13. století, kdy hrad vlas tni l i již Bavorové ze Strakonic, býval v Blatné kromě hradu ještě dvorec, přičemž časové i majetkové vztahy mezi oběma sídly zůstávají zcela ne­známy. I když Vyšemír i Předota by měli být s pány ze Strakonic blízce příbuzní, nepůsobí příliš přesvědčivě předpoklad, že by byl i schopni výjimečné stavební akce. Tato úvaha je podporována i srovnáním s rodovým sídlem Bavorů ve Strakoni­cích, ve své době výjimečným, při jehož budování došlo k symbióze s církevní inst i­tucí (např. Menclová 1976) . V šlechtické hradní produkci prvé poloviny 13. století by Blatná představovala špičkový a spíše výjimečný objekt; celá otázka si ne­pochybně vyžádá další pozornost.

Další stavební, předpozdnč gotický vývoj je v prostoru jádra dosti nejasný. Zmíněné již jižní nároží západního křídla, které si ve druhém patře uchovalo ma-

291

lované nárožní kvádrování, jc stratigraficky starší než na spáru přiložené zdivo Rcj tova křídla, které jc (snad s výjimkou západního schodiště) blíže zatím nespe­cifikovaného předrejtovského stáří. K obvodové hradbě na východě bylo přiloženo v těsné blízkosti brány (část jejíž špalety byla v nádvorním průčelí budovy zjiště­na). V případě čelní hradby jsou nápadná obě víceméně pravoúhlá nároží, která mohou vzbuzovat dojem (pokud tento obrys není determinován tvarem skály), že se zde již od počátku počítalo s existencí vnitřní zástavby. Severozápadní palác,

Obr. 10. Blatná hrad, okr. Strakonice. Středověká dispozice hradu. 1 - románské zdivo, 2 — zachované ná­roží západního křídla (starší než zdivo Rejtova křílda) 3 — obvodová hradba jádra (V, pol . 13. stol.), 4 — obvodová hradba předhradí (13.—14. stol.), 5 — severozápadní palác (před 1467, snad 14. stol.), 6 — Rejtovo křídlo (snad s výjimkou schodiště před rej tovské), 7 — Čtverhranný objekt pod kaplí (14.—15. století), 8 — vstupní věž (přelom 3. a 4. čtvrti 15. stol.), 9 — jihovýchodní budova (jako 8 ?), 10 — pozdější Rozdražovský palác (poč. 16. století), 11 — uaštovitý výstupek pod presbytářem kaple (před r. 1515), 12— východní scho­diště Rejtova paláce (1515—1530). čárkovaně pravděpodobný průběh vnějších líců románského objektu, vy­kopaných K. Fialou- Kresba autor.

292

dosavadní již citovanou literaturou považovaný za nejstarší obytnou stavbu dneš­ního zámku, je zřejmě též přistaven ke starší obvodové hradbě. V paláci jsou do­sud částečně zachovány fresky z doby před rokem 1467 (Krása 1978 , 2 7 6 - 2 8 0 ) , hlavní konstrukce budovy jsou však nepochybně daleko starší. Nemáme-li kon­krétní podklady, pro přesnější dataci obou budov, povšimněme si dispozice jádra jako celku. Nápadná na prvý pohled je především absence věže a vyváženost ce­lého souboru, tvořeného dvěma téměř shodnými paláci na východě spojenými hrad­bou s bránou a na západě starším západním křídlem s kaplí. Celková podoba ne­odpovídá hradní produkci 13. století, spíše se zde ocitáme v kontextu dvoupaláco-vých dispozic 14. století, které ovšem prokázaly ve lkou životnost.

Vědomosti o zástavbě předhradí ve 1 3 . - 1 4 . století jsou ještě fragmentárnější. Stratigraficky nejstarší je obvodová hradba. D . Líbal datoval , jak již bylo uvede­no, do druhé poloviny 14. století hranolový objekt pod lodí dnešní kaple, prolo­mený hrotitými arkádami. Zjištění o původní úrovni předhradí však tuto úvahu (jcdná-li se ovšem o přízemí) značně zpochybňuje, neboť se spíše zdá, že stavba vychází již z dnešní úrovně terénu.

Prvým stavebním podnikem po stržení hradby mezi oběma částmi hradu a vyrovnání jejich úrovní se někdy okolo přelomu 3. a 4 . čtvrtiny 15. století stala velká vstupní věž (obr. 1), v další fázi v patře opatřená známými freskami, vzn ik­lými okolo roku 1480 (Krása 1978 , 2 2 8 - 2 8 3 ) . Mohutnost a náročná podoba věže zřejmě vyplynula ze skutečnosti, že hrad do té doby podobnou stavbu postrádal. Současně se stavbou věže zřejmě vzn ik l a i jihovýchodní budova. Předrejtovská sta­vební činnost dala před rokem 1515 vzniknout i kap l i v dnešní podobě s presby­tářem nad polygonálním baštovitým výstupkem a rozměrné budově dnes obsažené v Rozdražovském paláci. Benedik t Rejt pak zhruba v letech 1 5 1 5 - 1 5 3 0 přestavěl a dostavěl jihozápadní palác. Touto velkolepou architekturou se středověký stavební vývoj Blatné uzavírá. V pro t ik ladu ke kvalitní architektuře obytných a sakrálních částí hradu zůstávají zcela zarážející jeho zcela pasivní obranné mož­nosti bez jediné dělostřelecké bašty, zvláště uvědomíme-li si , že Zdeněk L e v z Rož-mitálu rozhodně měl možnost důvěrně se seznámit s nejpřednějšími výdobytky do­bových fortifikací. Tíha dělostřelecké obrany pozdně gotické Blatné zřejmě ležela na mohutném va lu , nasypaném okolo hradu v rybníku a sama blatná poloha zřejmě stále ještě představovala hlavní obranný prvek hradu.

H r a d v Blatné nesporně patří ke klíčovým lokalitám. Je proto politováníhod­né, žc příležitost k získání základních informací, kterou nabízela současná rekon­strukce, zůstala z větší části nevyužita. Výs ledky nevelkého záchranného výzkumu pak názorně ilustrují možnosti a produkt ivnost podobných akcí, které by měly být samozřejmostí. Lze jen doufat, že v dalších osudech Blatné nastane možnost do­savadní závěry prověřit a doplni t , tak jak si tento hrad nepochybně zaslouží.

Literatura

Durd ík , T . 1978: Nás t in v ý v o j e českých hradů 1 2 . - 1 5 . stolet í . A H 3, 4 1 - 5 2 . Durd ík , T . 1979: V ý v o j hradů 13. století v Čechách . F o l i a h i s to r i ca b o h e m i c a 1, 177—191. Durd ík , T . 1981 : Bla tná , ok r . S t r akon ice . B Z O 1 9 7 6 - 7 7 , n . F i a l a , K . 1927: Z b y t k y k a p l e románské v 2ámku b la tenském. P A 35, 5 8 9 - 5 9 6 . Krása , J . 1978: Nás těnná m a l b a i n H o m o l k a , J . - K r á s a , J . - M e n c l , V . - P ě š i n a , J . -Pe t r áň , J . : Pozdně

got ické umění v Čechách ( 1 4 7 1 - 1 5 2 6 ) , P r a h a , 2 5 5 - 3 1 4 . K u t h a n , J . 1972: S t ř edověká a r ch i t ek tu r a v j ižních Čechách do p o l o v i n y X I I I . s tolet í . Č e s k é B u d ě ­

jov ice . L a n c i n g e r , L . - H c r o u t o v á , M . - L í b a l , D . 1970: H r a d Bla tná . S t avebně his tor ický průzkum, R k p .

S Ü R P M O P r a h a .

293

Líba l , D . 1974: R e c e n z e k n i h y A . M e r h a u t o v é : Rané s t ř edověká a r ch i t ek tu ra v Čechách . Umění 22, 1 6 0 - 1 7 5 .

M c n c l , V . 1974: Č e s k é s t ř edověké k l enby . P r a h a . M c n c l o v á , D . a k o l . 1953 : Bla tná . Státní h r a d , město a oko l í . P r a h a . M e n c l o v á , D . a k o l . 1964: Bla tná . Státní h r a d , město a památky v oko l í . P r a h a . M c n c l o v á , D . 1976: Č e s k é h rady I, I I . P r a h a . M e r h a u t o v á , A . 1 9 7 1 : Raně s t ř edověká a r c h i t e k t u r a v Čechách . P r a h a . M u k , J . 1981 : Z á m e k Bla tná . S t avebně his tor ické posouzení průčelí R c j t o v a paláce . R k o . S Ú R P M O

P r a h a . R B M : R c g c s t a d i p l o m a t i c a nec non e p i s t o l a r i a B o h e m i a c et M o r a v i a c . Pars I e d i d i t K . J . E r b e n

1855, Pars I I e d i d i t J . E m l e r 1882. P r a h a . Sed láček , A . 1936: H r a d y , z á m k y a tv rze k rá lovs tv í českého X I . P r a h a . S t o r m , B . 1956: N á l e z y na státním zámku v B la tné . Z P P 16, 272.

Z u s a m m e n f a s s u n g

Zu den Anfängen und der mit te lal ter l ichen Baugesta l t der Burg in Blatná

D i e s taa t l iche B u r g i n Bla tná l ieg t auf e iner k l e i n e n Insel i m F l u ß l a u f der L o m n i c e (Ús lava) i m B e z i r k S t r a k o n i c e . Ihr N a m e erscheint z u m ersten M a l i m Präd ika t des Vyšemí r z Bla tné zum Jahr 1235, v o r d e m E n d e des 13. J ah rhunder t s w i r d auch eine K u r i e unter der B u r g erwähnt . B u r g Bla tná ist i n der b i she r igen L i t e r a t u r v o r a l l e m d a n k den A u s g r a b u n g e n K . F i a l a s i m Jahr 1926 ( F r e i l e g u n g e iner roman i schen K a p e l l e ) und d e m m o n u m e n t a l e n südwest l ichen Palas t bekannt , der i n den J a h r e n 1 5 1 5 - 1 5 3 0 unter V e r w e n d u n g äl terer K o n s t r u k t i o n e n v o n B e n e d i k t Rc j t erbaut w u r d e . I m Jah r 1976 hob man mehrere F u r c h e n v o n Ingenierne tzen aus, v o n denen z w e i i m B u r g ­hof d o k u m e n t i e r t w u r d e n und H a n d i n H a n d mi t den E r g e b n i s s e n der Ober f lächenerkundung den V e r s u c h e iner neuen In te rp re ta t ion der B a u e n t w i c k l u n g dieser B u r g ermögl ichten.

I m G e g e n s a t z zu den b i sher igen V o r a u s s e t z u n g e n w a r d i e D i s p o s i t i o n z w e i t e i l i g . D e r 3 m übers te igende Höhenuntersch ied zwi schen d e m B u r g k e r n und der t iefer l i egenden V o r b u r g w u r d e erst be i der Bese i t i gung der Z w e i t e i l i g k e i t der B u r g und d e m A u s g l e i c h ihres N i v e a u s an der W e n d e des d r i t t en und v i e r t e n V i e r t e l s des 15. J ah rhunder t s l i q u i d i e r t . D a s äl teste bisher e rkennbare O b j e k t ist e in v i e reck iges romanisches K e l l e r g e s c h o ß , ursprünglich v o n v i e r K r c u z g c w ö l b e f c l d e r n gedeckt , über d e m eine offenbar m i t v i e r A p s i d e n versehene, nur mi t i h rem N o r d t e i l erhal ten geb l iebene K a p e l l e l ag . D i e s e A r c h i t e k t u r pf legt man in d ie Z e i t v o n der zwe i t en Häl f te des 12. bis i n d i e erste Häl f te des 13. J ah rhunder t s zu da t i e ren . M a n k a n n jedoch nicht ausschl ießen, d a ß dieses O b j e k t ursprünglich umfangre icher w a r und auch den erha l ten gebl iebenen südöstlichen E c k t e i l des eingestürzten Wes t f lüge l s u m f a ß t hat. D a s K e l l e r g e s c h o ß w a r , entgegen den bisher igen A n s i c h t e n , w a h r s c h e i n l i c h ein P r o f a n r a u m und das ganze O b j e k t ke ineswegs eine selbständige Stock-w c r k k a p e l l e , sonde rn ein O b j e k t mi t R e s i d e n z f u n k t i o n , zu d e m auch d ie a rch i tek ton i sch anspruchs­v o l l e K a p e l l e gehör te . In der ersten Hä l f t e des 13. Jahrhunder t s w a r der B u r g k e r n von einer Umfassungsmauer umgeben u n d man kann n ich t aussch l ießen , d a ß bereits damals auch d ie U m ­f r i edung der V o r b u r g ents tanden ist. E i n d e r a r t i g ausgestattetes O b j e k t fällt a l l e rd ings nich in d ie b i sher igen V o r s t e l l u n g e n über d ie A n f ä n g e der feuda len B u r g a r c h i t c k t u r , und man m u ß d ie M ö g l i c h k e i t in E r w ä g u n g z i ehen , d a ß es sich u m eine könig l iche G r ü n d u n g gehandel t haben k o n n t e ; diese F r a g e e r forder t w e i t e r e Un te r suchungen , denn i m R a h m e n der feuda len B u r g p r o d u k t i o n der e is ten Häl f te des 13. J ah rhunder t s w ü r d e Bla tná eher e in ausnahmsweise^ Sp i tzenob jek t vors te l l en .

Im B u r g k e r n ents tanden nach und nach z w e i fast ident i sche rechteckige Paläs te , zu deren D a t i e r u n g unmi t t e lba re U n t e r l a g e n feh len . D e r B u r g k e r n en th ie l t ke inen T u r m und seine regel ­m ä ß i g e , gut ausgewogene D i s p o s i t i o n mi t z w e i pa r a l l e l en Paläs ten, d i e im O s t e n mi t einer M a u e r und T o r , und i m W e s t e n du rch den älteren F l ü g e l m i t der K a p e l l e ve rbunden w a r e n , weis t eher auf den K o n t e x t der Z w e i - P a l a s t - D i s p o s i t i o n c n des 14. Jahrhunder t s h in . In der V o r b u r g könnte offenbar nur das v i e r e c k i g e , m i t eck igen A r k a d e n durchsetz te O b j e k t unter d e m Sch i f f der jüngeren K a p e l l e spätgot ischen A l t e r s se in . N a c h N i c d c r r c i ß u n g der M a u e r zwischen den be iden T e i l e n der D i s p o s i t i o n und A u s g l e i c h u n g des N i v e a u s w u r d e an der W e n d e des d r i t t en und v ie r ten V i e r t e l des 15. J ah rhunder t s e in E i n t r i t t s t u r m erbaut , dessen Mäch t igke i t und ansp ruchsvo l l e F o r m offenbar der Ta t sache entsprangen, d a ß d i e B u r g bis d a h i n e inen solchen B a u t e i l v e r m i ß t hatte. Z u g l e i c h ents tand w o h l auch das südöst l iche G e b ä u d e . D i e Bau tä t igke i t v o r d e m Jahr 1515 l i e ß auch d ie z w e i t e K a p e l l e in der heu t igen G e s t a l t und das umfangre iche nordöst l iche G e b ä u d e entstehen. B e n e ­d i k t R e j t baute dann ungefähr in den Jah ren 1 5 1 5 - 1 5 3 0 den Südos tpa las t um, dessen g roßar t ige A r c h i t e k t u r d i e m i t t e l a l t e r l i c h e B a u e n t w i c k l u n g der B u r g Bla tná b e s c h l o ß . Im Gegensa tz zu der w e r t v o l l e n W o h n - und S a k r a l a r c h i t e k t u r stehen d ie recht pass iven Vcr t c id igungsmögl i chkc i t en . D i e

294

Haup t l a s t der a r t i l l e r i s t i schen V e r t e i d i g u n g hatte o f fenbar de r mächt ige W a l l zu t ragen, den m a n im T e i c h u m die B u r g aufgeschüt te t hatte.

D i e B u r g in Bla tná gehör t zu den Schlüssc l loka l i tä ten , deren K e n n t n i s w i r noch i m m e r v i e l e s schu ld ig b l e iben . M a n da r f nur hof fen , d a ß es b a l d mögl ich sein w i r d , d i e b isher z i e m l i c h lücken­haften Kenn tn i s s e zu beg laub igen u n d zu ergänzen.

A b b i l d u n g e n

A b b . i . B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . G e s a m t b l i c k auf d i e S t i rn f ron t der B u r g m i t d e m E i n t r i t t ­s turm. F o t o K . V l č e k .

A b b . 2. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . G r u n d r i ß des de rze i t i gen Erdgeschosses m i t e ingeze ichneten A u s h e b u n g e n der Ingenieurne tze aus d e m Jah r 1976. S t r i c h p u n k t i e r t - F u r c h e n , d i e b isher nicht d o k u m e n t i e r t w e r d e n k o n n t e n , p u n k t i e r t - U m r i s s e der d o k u m e n t i e r t e n A u s h e b u n ­gen, schwarz - neu entdecktes M a u e r w e r k . Z e i c h n u n g P . Cho těbo r .

A b b . 3. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . Res te der r o m a n i s c h e n K a p e l l e m i t durchgebagger te r F u r c h e , v o n Rejts Pa las t aus gesehen. F o t o K . V l č e k .

A b b . 4. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon i ce , ö s t l i c h e S t i rnse i t e des D u r c h s c h l a g s der S ü d w a n d des r o m a ­nischen Kel le rgeschosses . F o t o K . V l č e k .

A b b . 5. B u r g Bla tná . B e z . S t r akon ice . S t i r nmaue r des B u r g k e r n s i n der S ü d w a n d ( P r o f i l A ) des Durchs t i chs a m B u r g h o f . Rech t s d u n k l e B r a n d s c h i c h t ( N r . 2) auf de r F l äche des B u r g ­hofs. F o t o K . V l č e k .

A b b . 6. B u r g Bla tná , B e z . S t r a k o n i c e . D u r c h s t i c h i m B u r g h o f , P r o f i l A . M a u e r w e r k stärker schraf­fiert . 1 - gewachsenes sandiges G e l ä n d e , 2 — schwarze Brands tä t te , 3 - sandige A u f ­schüttung, 4 - sandige Sch ich t , ; - g e l b l i c h sandige Sch ich t , 6 - w e i ß l i c h sandige Sch ich t mi t Mör te lmasse , 7 - w e i ß l i c h sandige Sch ich t , 7a - d u n k e l g e l b l i c h e Sch ich t , 8 - d u n k l e fett ige Schicht , 9 - sandige Sch ich t m i t K o h l e n , 10 - bräunlich sandige Schicht , 11 - F e l s . Z e i c h n u n g J . D u r d í k o v á .

A b b . 7. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . P r o f i l A . Sch ich t 2, A u s w a h l der F u n d e . D i e Z a h l e n i n der oberen Z e i l e entsprechen jenen des e i n h e i t l i c h e n Typenve rze i chn i s se s , das de r A u t o r zur B e z e i c h n u n g der m i t t e l a l t e r l i c h e n K e r a m i k v e r w e n d e t , un ten l i n k s d i e O r d n u n g s z a h l e n des Fundber i ch t s . Z e i c h n u n g J . D u r d í k o v á .

A b b . 8. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . P r o f i l A , A u s w a h l der F u n d e aus den aufgeschüt te ten Schichten i m R a u m der V o r b u r g . L i n k s d i e O r d n u n g s z a h l des F u n d b e r i c h t s . 1 - Sch ich t 8, 2 - Schicht 3. Z e i c h n u n g J . D u r d í k o v á .

A b b . 10. B u r g Bla tná , B e z . S t r akon ice . M i t t e l a l t e r l i c h e B u r g d i s p o s i t i o n . 1 - romanisches M a u e r ­w e r k , 2 - erhal tene E c k p a r t i e des Wes t f lüge l s (älter als das M a u e r w e r k v o n Rej ts F l ü g e l ) , 3 - U m f a n g s m a u e r des B u r g k e r n s (erste Hä l f t e des 13. Jh . ) , 4. - U m f a n g s m a u c r der V o r b u r g ( 1 3 . - 1 4 . Jh . ) , 5 - N o r d w e s t p a l a s t ( v o r 1467, v i e l l e i c h t 14. Jh . ) , 6 - Rej ts F lüge l (v i e l l e i ch t mi t A u s n a h m e des Stiegenhauses a l te ren , 7 - v ie reck iges O b j e k t unter der K a p e l l e ( 1 4 . - 1 5 . Jh . ) , 8 - E i n t r i t t s t u r m ( W e n d e des 3. u n d 4. V i e r t e l s des 15. Jh . ) , 9 -südöstl iches G e b ä u d e (wie 8? ) , 10 - späterer R o z d r a ž o v s k ý - P a l a s t ( A n f a n g des 16. J h . ) , 11 - bas te iar t iger B a u unter d e m P r e s b y t e r i u m der K a p e l l e (vor d e m J . 1515) . 12 -östliches St iegenhaus i n Rej ts Pa l a s t ( 1 5 1 5 - 1 5 3 0 ) . G e s t r i c h e l t der w a h r s c h e i n l i c h e V e r l a u f der äuße ren V o r d e r s e i t e n des roman i schen O b j e k t s , d i e K . F i a l a ausgegraben hat. Z e i c h ­nung des A u t o r s .

295