Josef Šedlbauere-mail: josef.sedlbauer@tul.cztel.: 48-535-3375Alena Ševcůe-mail: alena.sevcu@tul.cztel.: 48-535-3786

informace k Základům environmentalistiky:www.fp.tul.cz/kch/sedlbauer (odkaz na předmět)

Kontakty a materiály

Environmentalistika

Zabývá se důsledky působení člověka a jeho technologií na okolní svět (přírodní i lidský).

Interdisciplinární, zahrnuje poznatky z fyziky, chemie, biologie, sociálních věd, filosofie.

Přehledový a motivační předmět, lze navázat souvisejícími povinně-volitelnými předměty (Životní prostředí a globální problémy a Kurs globální výchovy).

Semináře

Umožňují hlubší diskusi nad vybranými problémy. Hlavní náplň seminářů je společná práce (ve 2-4 členných skupinkách studentů) nad zadaným projektem, jeho prezentace a obhajoba. Témata projektů se týkají stavu životního prostředí a nástrojů na jeho ovlivnění. Zahrnují zpravidla popis příslušného environmentálního problému, objasnění pozic všech stran souvisejícího environmentálního konfliktu a návrh možného řešení.

LiteraturaZákladní literatura:Kotovicová J., Ulčák Z., Trnka P., Knotek J., Prudký J., Šťastná M.,

Hubačíková V., Oppeltová P., Toman F., Marada P.: Vybrané kapitoly z environmentalistiky. Brno, MZLU, 2009.

Doporučená literatura k jednotlivým tématům:1) Diamond, Jared: Kolaps. Proč společnosti přežívají či zanikají. Praha,

Academia, 2008.2) Goudie A.: The Human Impact on the Natural Environment. Blackwell

Publishers, 1994.3) Giddens, Anthony: Unikající svět (jak globalizace mění náš život). Praha,

2000.4) Moldan, Bedřich: Podmaněná planeta. Praha, Karolinum, 2009.5) Moldan, Bedřich: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha,

Karolinum, 2007.6) Mezřický, Václav: Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha,

Portál, 2008.7) Kohák, Erazim: Zelená svatozář, Praha, Sociologické nakladatelství,

2000.

HodnoceníPodmínkou získání zápočtu je úspěšné napsání písemného testu v rozsahu přednášek (minimum 60 %) a doložená aktivita při zpracování a prezentaci projektu. Pokud není projekt úspěšně obhájen, alternativním způsobem získání zápočtu je pozitivní hodnocení při ústním kolokviu k přednášeným tématům. Bodové hodnocení práce na projektu zahrnuje1) doloženou aktivitu na zpracování podkladů pro prezentaci a jejich kvalitu 2) podíl na vlastní prezentaci 3) úroveň odpovědí na otázky, týkající se projektu. Při kolokviu budou pokládány otázky v rozsahu přednášených témat.

Co jsou základní problémy ve vztahu člověka a životního prostředí?

počet

nároky

Počet obyvatel ve světě a odhad vývoje

2.52 3.023.69

4.435.25

6.066.83

7.588.27 8.85 9.32

0

10

1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050

mili

ardy

Populační dynamika

Populační pyramidy (typy, současnost)

Populační pyramida ČR - současnost

Porodnost (počet dětí na jednu ženu)

Rozložení obyvatel po kontinentech

Asie 60,0 %

Evropa 10,4 %

Afrika 15,5 %

Střední a Jižní Amerika 7,9 %

Severní Amerika 5,7 %

Austrálie a Oceánie 0,5 %

Spotřeba energie na jednoho člověka - historie

období spotřeba [103J den-1]

sběračsko - lovecká společnost, bez ohně 8.200 sběračsko - lovecká společnost využívající oheň 16.500 primitivní zemědělská společnost s malým počtem domestikovaných zvířat

50.000

pokročilá zemědělská společnost 100.000 Německo, Anglie a USA v letech 1850 - 1870 275.000 USA v roce 1975 960.000

Spotřeba energie podle zdrojů

„Fotosyntetický limit“ se uplatňoval po naprostou většinu historie. Dnešní spotřeba energie na osobu je nejméně dvacetinásobná (v některých zemích více než stonásobná).

Spotřeba energie na jednoho člověka - současnost

Od 80. let stabilizace díky vyrovnání rychlosti růstu energetické efektivity a ekonomiky. Lidí ovšem přibývá.

Spotřeba energie na jednoho člověka – podle zemí

Co znamená populační růst?

Před 15 000 lety bylo na Zemi asi 5-15 milionů obyvatel, populace se donedávna měnila jen pozvolna. Prudký nárůst ve 20. století, přesto se výživa zlepšila – Zelená revoluce. Cenou je rozsáhlá půdní degradace a závislost zemědělství na fosilních zdrojích energie (výroba průmyslových hnojiv a pesticidů, mechanizace).

Thomas Malthus (1798): počet lidí má tendenci narůstat geometricky, množství dostupných zdrojů potravy pouze aritmeticky. Důsledek – války, epidemie (často spojené), pokles populace.

Co znamenají rostoucí nároky?

Množství zdrojů je neznámé a model nezahrnuje potenciální náhrady. Zda došlo v některé oblasti již k „přestřelení“ ovšem dokážeme posoudit jenom zpětně. 20% lidí dnes využívá 80% zdrojů.

Meadowsovi (1972, 1992, 2004): Meze růstu - model exponenciálního růstu v konečném prostředí. Nárůst – „přestřelení“ – stabilizace nebo pokles (pokud dojde k degradaci zdroje).

Populace a zdroje potravin

• Zemědělsky využívaná půda dnes zaujímá 40% povrchu pevnin (v r. 1700 to bylo 7%)

• Další plocha už k zemědělství není dostupná ani vhodná

• Na osobu dnes připadá průměrně 0.2 hektaru orné půdy: podle FAO je k běžné výživě nutná plocha 0.5 hektaru na osobu

• „Kapacita“ Země je z tohoto hlediska kolem 3 miliard lidí (záleží na způsobu stravování, náročná na zdroje je hlavně produkce masa)

• Za posledních 40 let byla degradována třetina zemědělské půdy, tempo degradace je 100 000 km2 / rok (rozloha ČR je 79 000 km2 )

Poučení z historie: Velikonoční ostrovy

Evropané navštívili poprvé 1722 a našli zbytek primitivních domorodců – kanibalů v jeskyních. Příčinou pádu bylo odlesnění kvůli stavbě moai a následná půdní degradace.

Poučení z historie: Mayové na Yucatanu

Rozvinuté městské státy, od 2. do 9. st. v nich žilo 5-15 milionů obyvatel. Kombinace populačního tlaku, půdní degradace, suchých období a válek vedla k lokálním kolapsům, které se posléze už nepodařilo zvrátit.

Poučení z historie: Čína

Industrializace bez regulace a potřeba uživit 1.3 miliardy obyvatel s rostoucími nároky vedly k tomu, že v čínských městech a řekách je nejznečištěnější vzduch a voda na světě, 20% plochy je erodováno (Sprašová plošina), k desertifikaci, prachovým bouřím…

Poučení z historie: Haiti a Dominikánská republika

Haiti bylo intenzivněji zemědělsky využíváno (a bylo bohatší), ve 20. století kompletně odlesněno. Odlesnění a strmější terén vedly k rozsáhlé degradaci půdy, dnes nejchudší země světa. V D. r. byly ve 20. století zavedeny rezervace, parky, ochrana povodí…

Proč to děláme?• Neumíme problém předvídat nebo používáme chybné

analogie (králíci a lišky v Austrálii…)

• Již existující problém nepostřehneme včas („plíživá normalita“ – změny klimatu…, „krajinná amnézie“ – odlesnění na Velikonočním ostrově…)

• Problém se nepokusíme řešit (nátlakové skupiny – rybáři, zemědělci, těžaři…, lpění na překonaných hodnotách - chov ovcí v Austrálii, lov velryb v Japonsku, stavby v záplavových zónách…, „psychologie davu“ - krize na finančních trzích…

• Problém nedokážeme vyřešit (dovezení škůdci…)

Shrnutí• zásadním problémem je růst spotřeby a počtu lidí • tento trend nenastal s, byl však výrazně akcelerován

průmyslovou revolucí• s rostoucí technologickou mocí člověk začal měnit svoje

prostředí, aniž uvažoval a aniž znal následky takového jednání na ekosystémy a celou biosféru

• při zachování současných trendů, přístupů, myšlení, opakování chyb a omylů, bídě a nevzdělanosti spěje lidstvo stále rychleji k fyzickým i biologickým hranicím svého růstu

• realitou 21.století se stávají křivky „neudržitelnosti“, trendy signalizující brzké dosažení nejen hranic vývoje, ale také mezí přežití; většina z nich úzce souvisí s exponenciálním růstem lidské populace

Základní problémy v detailu• změny ve struktuře krajiny

• snižování a změna biodiverzity

• čerpání zdrojů

• vliv na globální systémy

• změny koloběhů látek na lokální a regionální úrovni

• přemnožení lidstva

• produkce odpadů

• eutrofizace ekosystémů

• aridizace ekosystémů

• zvýšené množství toxických látek v ekosystémech