Játra (hepar):

• život bez jater není možný

• největší žláza v těle - 1,5 kg

• uložena v pravé brániční klenbě

• mají červenou barvu (jsou bohatě prokrvena)

stavba jater:

• 2 nestejně velké laloky (rozděleny vazivovou přepážkou)

• uprostřed dolní plochy je jaterní branka (porta hepatis)

• jaterní brankou vstupuje do jater:

• tepna jaterní (odstupuje od břišní aorty, vyživuje játra; 20% krve)

• žíla vrátnicová - 80% krve, rozpadá se v síť mezilalůčkových žil => všechny vstřebané živiny se dostanou k jaterním buňkám, které zajistí jejich metabolismus

• žíla přivádí krev od sleziny do žaludku a tenkého střeva

• přenáší látky vstřebané v trávícím ústrojí

• v klidu játra každou minutu přijímají 1,5 - 2l krve

• jaterní brankou vystupuje z jater

• žlučovod

• jaterní žíla - odvádí krev do dolní duté žíly

Krevní oběh v játrech:

• Krevní oběh jater je dvojí: funkční a výživný.

Výživný oběh představuje jaterní tepna a její větve, přivádí krev bohatou na kyslík. Funkční oběh vychází z vrátnicové žíly, která přivádí až 90% krve, která obsahuje vstřebané živiny z trávicího traktu, včetně případných toxinů bakterií střev, a zplodiny metabolismu buněk. Játry protéká značné množství krve, až 1/4 minutového srdečního výdeje, což u člověka představuje asi 1,5 litru krve za minutu.

Funkční oběh

• Vrátnicová žíla (lat. vena portae), nesoucí vstřebané živiny ze střev, vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se až na žíly protékající portobiliárním prostorem. Ty se větví do sinusoid protékajících mezi trámci hepatocytů a stékají se v centrální žíle. Centrální žíly se opět spojují, krev konečně vtéká do jaterních žil (venae hepaticae), které se vlévají do dolní duté žíly.

• Schéma: vrátnice (vena portae) → interlobulární vény →

sinusoidy → vena centralis → vena sublobularis → venae hepaticae → vena cava inferior

Výživný oběh:

• Jaterní tepna vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se podobně jako vrátnicová žíla. V sinusoidách dochází ke smíšení obou oběhů.

• Schéma:

arteria hepatica → interlobulární artérie → sinusoidy → dále stejně jako oběh funkční

Funkce jater:

• Funkce jater je mnohostranná a mnohočetná, většina procesů v nich probíhajících sice souvisí s metabolismem a detoxikací, kromě toho jsou však játra též exokrinní i endokrinní žláza a zasahují i do dalších dějů.

(exokrinní – žláza mající samostatný vývod buď na povrch těla, nebo do dutiny některého orgánu)

JÁTRA A ŽLUČNÍK - hlavní funkce – ukládání a distribuce

• Prvek : játra - dřevo žlučník - dřevo

Pro okruh jater a žlučníku jsou důležité emoce :

• pozitivní - trpělivost,smysl pro humor,uctivost, lehkost v konání, klid, tichý, plánující a

organizující, pružné myšlení • negativní – hádavý,rozčilující se,netrpělivý, zlostný,hrubý,stěžující si,mstivý, rigidní, v myšlení,neuspořádaný, frustrovaný,nestálý

• OBDOBÍ - jaro• TKÁNĚ - svaly,šlachy,vaziva• BARVA - zelená,žlutá• TĚL.TEKUTINA - slzy• SEZ.DENNÍ DOBA - časně ráno• HLAS - křiklavý,zlostný• CHUŤ - kyselá• SMYSL - zrak• SMYSL.ORGÁN - oči• PACH - žluklý, ,, krvavý “• VNĚJŠEK - nehty na nohou• SYSTÉMY - svalový, endokrinní,trávicí• ,

Vytvoření primárního infekčního ložiska v játrech s sebou přináší vznik dalších infekčních ložisek a tedy i problémů v těchto orgánech:

• ŽLUČNÍK• LANGERHANSOVY OSTRŮVKY• MAZOVÉ ŽLÁZY• NADLEDVINKY• NEHTOVÉ LŮŽKO• OKO• PENIS• POCHVA• PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM• VARLATA

Játra - Fyzické projevy :

• jiskřičky v očích• svědění v pohlavních

orgánech• vyrážky na

pohlavních orgánech• zarudnutí očí• záněty spojivky• samomluva• výbuchy smíchu• výbuchy hněvu

• šourková kýla• dlouhodobá bolestivá• erekce údu• problémy v podpaží• závratě• hučení v uchu• zanícené praskající

bradavky

Psychika – Játra

• sny o trávě, stromech

• hněv ve snech

Žlučník – fyzické projevy:

• zhoršení čichu• sucho v krku• hořká chuť v ústech• ztuhlé trapézy• bolest hlavy a krční

páteře• křeče v oblasti hlavy• bolestivá kůže na

hlavě

• bolesti v polovině hlavy

• bolesti kyčlí• epilepsie• kuří oko a otlaky na

IV. prstu nohy• slzení očí• oslabování zraku• šeroslepost

Psychika – Žlučník :

• zápolení ve snu

• vynášení rozsudku

• páchání sebevraždy ve snu

• stavy zuřivosti

• agresivní urážlivá legrace

• nedostatek odvahy

• nerozhodnost

Metabolické děje probíhající v játrech

• V hepatocytech probíhají vzájemné přeměny živin, jejich syntézy, degradace a resorbce z krve.

Metabolismus sacharidů:

• jaterní buňky vychytávají glukózu z portální krve, skladují ji jako glykogen (až 60g/kg jaterní hmoty) nebo přeměňují na lipidy. V játrech probíhají vzájemné přeměny hexos, tedy pentózový cyklus a přeměna laktátu na glukózu (Coriho cyklus) a přeměna alaninu na glukózu (alaninový cyklus). Při hladovění je z jater glukóza uvolňována po glykogenolýze nebo syntetizována v procesu glukoneogeneze. Ke zpracovávání glukózy jsou jaterní buňky vybaveny specifickými enzymy (glukokinasa, fruktokinasa a galaktokinasa). Játra udržují stálou glykémii.

Metabolismus lipidů:

• v játrech probíhá syntéza, beta-oxidace a peroxidace mastných kyselin, syntéza triacylglycerolů, cholesterolu a fosfolipidů, tvorba ketolátek (acetacetát, beta-hydroxymáselná kyselina, aceton). Jaterní buňky tvoří také lipoproteiny, VLDL, které transportují lipidy do tkání, a HDL, pomocí kterého se cholesterol dostává z tkání do jater. V játrech jsou též zpracovávány chilomikrony, ve kterých jsou tuky transportovány ze střeva.

Metabolismus aminokyselin:

• játra pomáhají udržovat stálou hladinu aminokyselin v krevní plasmě, vychytávají glukoplastické aminokyseliny (alanin, serin, threonin), syntetizují neesenciální aminokyseliny a také v nich probíhá katabolismus většiny esenciálních aminokyselin (výjimku tvoří ty s rozvětveným řetězcem)

Detoxikace amoniaku:

• volný amoniak narušuje acidobazickou rovnováhu organismu a je neurotoxický. V těle je tvořen při deaminaci aminokyselin a také činností střevní mikroflóry - játra jsou proto vybavena dvěma účinnými systémy na jeho odstranění. Prvním systémem je ornitinový cyklus, při které je syntetizována močovina. Je to energeticky nákladný proces, probíhá proto v 1., periportální zóně jaterního acinu. Takto je detoxikována většina amoniaku.

• Druhým systémem detoxikace je syntéza glutaminu (z glutamátu a amonného iontu), která se odehrává v perivenózních hepatocytech. Amoniak z glutaminu je následně uvolněn v ledvinách a vyloučen močí. Regulací zastoupení těchto dvou systémů na detoxikaci amoniaku zároveň získávají játra silný nástroj k řízení poměru kyselin a bází v organismu.

Degradace cholesterolu:

• v játrech se degraduje přebytečný cholesterol. Při tomto procesu vznikají primární žlučové kyseliny - kyselina cholová a kyselina chenodeoxycholová.

Ty jsou dále konjugovány s taurinem nebo glycinem.

Degradace hemu(krevního barviva):

• hem z rozpadlých červených krvinek je navázán na protein hemopexin a transportován do jater, kde je vzniklý komplex fagocytován Kuppferovými buňkami. V nich dochází k přeměně hemu a biliverdin a dále na bilirubin. Bilirubin se váže na další protein krevní plasmy, albumin, odkud je vychytáván hepatocyty. Ve vazbě na protein ligandin se dostává do endoplasmatického retikula, kde je konjugován na bilirubindiglukosiduronát. Ten je pak aktivním transportem vyloučen do žluči.

Detoxikační funkce:

• v játrech jsou hydrofobní cizorodé molekuly, které proto nemohou být vyloučeny močí, oxidovány cytochromem p450 a konjugovány s hydrofilními látkami, jako je kyselina glukuronová, kyselina sírová a další. Vzniklé molekuly jsou pak vyloučeny do žluče nebo do krevní plasmy, odkud jsou odstraněny v ledvinách.

Tvorba hormonů:

• játra produkují angiotenzinogen, který má vliv na hospodaření s vodou, solemi a udržování krevního tlaku. Dále syntetizují somatomedin, jehož prostřednictvím působí růstový hormon, a v malém množství v nich vzniká též erytropoetin, který zajišťuje erytropoézu.

Degradace a inaktivace hormonů:

• v játrech se likvidují hormony, jako je inzulín, steroidní hormony a další.

Syntéza plasmatických proteinů:

• v játrech jsou syntetizovány všechny plazmatické proteiny kromě imunoglobulinů (tzn. protilátek) a von Willebrandova faktoru. Za 24 hodin se v jaterní tkáni vytvoří až asi 50 g plasmatických bílkovin[5]. Při poruše jaterních funkcí se proto po vyčerpání funkčních bílkovin v krvi objeví poruchy srážlivosti krve (nejsou syntetizované koagulační faktory) a dále otoky způsobené sníženým onkotickým tlakem v cévách, jenž je následkem poruchy tvorby albuminu v játrech.

Zásobní funkce:

• játra jsou depo lipidů (až 10% jejich hmotnosti), glykogenu, železa (ve formě ferritinu) a vitamínů A, D, K, B12.

Orgán krvetvorby:

• během embryonálního vývoje savců jsou játra orgánem, kde probíhá krvetvorba. V případě těžkého poškození kostní dřeně se může tvorba krevních elementů v játrech obnovit i u dospělých jedinců.

Žluč (fel, bilis, chole)

• neustálá tvorba v jaterních buňkách

• za 1 den 0,25 - 1 l

• hustá vazká tekutina žlutohnědé barvy, na vzduchu zelenající, slabě zásaditá, hořká

Dále obsahuje:

• Cholesterol

• Lecitin (fosfolipidy)

• Anorganické soli (hořká chuť)

• Mastné kyseliny

• Tuk

• žluč se v měchýři hromadí a zahušťuje (5 - 10 násobně se koncentruje reabsorbcí solí a vody stěnou žlučníku) - někdy silné zhuštění žluči - cholesterol a soli se vysráží ve žlučové kameny - žlučníková kolika (častěji u žen)

• tučná strava (trávenina) vstoupí do dvanáctníku - ten produkuje hormon cholecystokinin - krví přenesen do žlučníku - vylučování žluče do dvanáctníku společným vývodem pankreatickým

• ucpání žlučovodů - žlučová barviva nemohou být odváděna - hromadí se v krvi a ostatních tělních tekutinách - zabarvení kůže (žloutenka)

Složení žluči:

• Voda - 97 %

• Soli žlučových kyselin (cholové …) - emulgují tuky v dvanáctníku na drobné kapénky => usnadňují trávení a štěpení lipázami

• Žlučová barviva - bilirubin - vzniká rozpadem hemoglobinu (vzniká v játrech, ve slezině, v kostní dřeni); ve střevě je bilirubin odbouráván bakteriemi na barvivo urobilinogen => zabarvení stolice do žluta, malé množství urobilinogenu je ze střeva vstřebáno do krve a vylučováno močí => zabarvení moči do žluta

Produkce žluči:

• Hepatocyty vylučují vodu, ionty, cholesterol, žlučové kyseliny, fosfolipidy a konjugovaný bilirubin do žlučových kapilár - vzniká tak jaterní žluč. Je to izotonická, hustá, žlutá až tmavě zelená tekutina hořké chuti, která se ve střevě významně účastní trávení tuků.

Žlučové cesty:

• Hepatocyty produkují žluč do jakýchsi mezer v trámcích, do žlučových kapilár (intercelulární žlučové kapiláry ductuli biliferi). Ty ústí do Herringových kanálků, které se spojují ve žlučovody. Žluč je shromažďována ve žlučníku a v případě potřeby uvolňována do dvanáctníku.

Schéma:

jaterní buňky → žlučové kapiláry → Herringovy kanálky → interlobulární žlučovody → lobární žlučovody (ductus hepaticus dexter et sinister) → ductus hepaticus communis → spojení s vývodem žlučníku (ductus cysticus) → ductus choledochus (pokračuje do dvanáctníku)

Funkce žluči:

• Neutralizace kyselé tráveniny (chymu) ze žaludku

• Emulgace tuků (soli žlučových kyselin) ve dvanáctníku

• Umožňuje vstřebávání tuků (tvorba choleinových komplexů)

• Podporuje střevní peristaltiku (stupňuje ji)

• Umožňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích

• Odvádí škodlivé látky a toxiny přes střeva z těla ven

Nemoci jater:

• Hepatocelulární karcinom

• Hypertrofie jaterních žlučovodů při infekci motolicí jaterní + ztučnění jater (příčný řez jater kozy)

Žluté zabarvení očního bělma - jeden z příznaků žloutenky

• Játra mají velkou funkční rezervu, základní funkce je schopna plnit i pouhá jedna pětina jejich tkáně a mají také velkou schopnost regenerace. Dovedou se do jisté míry adaptovat na zvýšenou zátěž - hepatocyty se zvětší (megalocytóza), zvětší se i jejich jádra (megakaryóza), mohou se vyskytnout i buňky s větším počtem chromozomálních sad, nežli dvě (polyploidie).

• Při překročení určité hranice však dochází k poškozování hepatocytů - jejich energetický metabolismus začíná selhávat a v buňce se hromadí voda a později i lipidy - dochází k dystrofii, neboli hepatóze. Tyto změny jsou vratné, při dalším působení poškozujícího podnětu však dochází k apoptóze nebo nekróze buněk, tzn. k jejich smrti.

• Díky vysoké regenerační schopnosti jater se může poškození po akutně působícím podnětu zhojit bez následků; při aberantním pokusu o regeneraci však může dojít k hyperplazii žlučovodů. Důsledkem chronického, dlouhotrvajícího poškozování jater je zmnožení vaziva, fibróza, nebo celková přestavba jater vedoucí k cirhóze, při kterém je architektura jater nevratně nahrazena tuhou vazivovou tkání.

Jaterní selhání:

• Jaterní selhání je stav, při kterém játra nejsou schopna plnit své funkce, se všemi negativními důsledky tohoto stavu pro organismus. Může vzniknout akutně, v důsledku těžké hepatitidy, otravy hepatotoxickými látkami, steatózy či nádorovým postižením. Chronické selhání je nejčastěji důsledkem cirhózy.

Poškození jater toxickými látkami:

• Látky, které poškozují jaterní tkáň, se označují jako hepatotoxiny. U lidí je jedním z nejvýznamnějších chemických látek, které játra poškozují, etanol - při chronickém abúzu vede ke vzniku cirhózy jater a také zvyšuje negativní působení ostatních faktorů.

• Mezi hepatotoxické látky patří chlorované uhlovodíky tetrachlorethan,tetrachlormethan a trichlormethan, ftaláty, některé léky, jako například paracetamol, mykotoxiny (aflatoxiny, sterigmatocystin a T-2 toxin včetně toxinů vyšších hub (falotoxin muchomůrky zelené), toxiny sinic (microcystiny) , vyšší dávky kumarinů, pyrolizidinové alkaloidy, nadměrné množství vitamínu A a další látky. Některé z nich jsou navíc hepatokarcinogenní (např. aflatoxiny), tzn. způsobují maligní transformaci jaterních buněk.

Zánět jater:

• Zánět jater, hepatitida, lat. hepatis, je stav, kdy je poškození jater doprovázeno zánětlivou reakcí. Mohou být způsobeny patogeny (nejč. viry) nebo autoimunitní reakcí.

Infekční nemoci postihující játra:

Nejvýznamnějšími infekčními nemocemi, které postihují lidská játra, patří virové hepatitidy - hepatitida typu A, tzv. nemoc špinavých rukou, hepatitida typu B, která je velmi snadno přenosná nechráněným pohlavním stykem a krví a která může vyústit v cirhózu či karcinom jater. Typu B je podobná další virová nemoc, hepatitida typu C.

Velkou zátěží pro játra jsou i očkovací látky, zejména jejich nosiče

• Dále existuje také hepatitida typu D, která je vázaná na typ B, a hepatitida typu E, podobná typu A, která se v Česku však nevyskytuje. Virus hepatitidy typu G ani tzv. TT-virus zřejmě nejsou pro člověka příliš patogenní.

Nádory jater: • Hepatocelulární karcinom

• Primární benigní nádory jater jsou adenom jater a hemangiom a vzácně i jiné. 90% všech tumorů v játrech jsou potom metastázy z jiných orgánů[12] (slinivky břišní, tlustého střeva, žaludku). Primárním tumorem je hepatocelulární karcinom a cholangiogenní karcinom, který vychází z buněk žlučovodů. Léčba je chirurgická. Infekční příčinou cholangiokarcinomů v Jihovýchodní Asii jsou motolice žlučová a motolice thajská.

• Uvádí se, že v oblastech s endemickým výskytem těchto motolic u lidí je vysoká prevalence (převaha) nádorovitých onemocnění jater. Například v Thajsku, kde je odhadem 6 miliónů lidí infikováno motolicí thajskou je cholangiokarcinom nejčastějším zhoubným nádorem.

• skladují krev

• zajišťují hladký tok Ki

• řídí šlachy a vazy

• odrážejí se v nehtech

• otevírají se do očí

• jsou sídlem etherické duše

Základní rozdělení energií v těle:

• Podle JIN – srdce,plíce,slezina,játra,ledviny a ochránce srdce (obal srdce) – jsou považovány za vnitřní a plné.

• Podle JANG – tenké střevo,tlusté

střevo,žaludek,žlučník,močový měchýř a trojitý ohřívač – jsou více na povrchu a duté.

Žlučník - ŽL:

• skladuje a vylučuje žluč

• řídí úsudek

• kontroluje svalstvo

Při akutním zánětu a nedostatečné činnosti jater:

• 50g kokoška • 50g řepík• 25g řebříček • 25g benedikt• 25g heřmánek • 25g list ořešáku

2 lžičky na 2 šálky,15-20 minut macerovat a pít 2-3x dnně po 2/3 šálku hodinu před jídlem.

Proti únavě:• 50g řepík • 30g smil písečný• 100g truskavec • 50g jablečník• 100g heřmánek • 50g kopřiva• 100g třezalka • 50g kořen pampelišky• 50g řebříček • 50g kořen pýru

1 lžičku zalít šálkem horké vody a macerovat 30 minut.Pít 2-3x denně šálek

Bylinky odstraňující toxiny z krve:

• 50g řebříček • 50g maceška polní• 50g hluchavka • 100g kořen pampelišky• 50g kořen lopuchu menšího • 50g jahodníku• 50g list břízy • 50g list maliny• 20g divoký chmel • 20g květ měsíčku

1 lžička na šálek,vařit 3 minuty a pít 3x denně šálek vždy před

Bylinky zbavující tělo toxinů:

• 50g kořen pampelišky • 25g list Boldo• 25g semeno petržele • 50g popenec• 25g ovoce černého bezu

1 lžička na šálek,vařit 3 minuty a pít 2x denně šálek.

Praktické rady:

• Omezit tuky a bílkoviny.• Hodně zeleniny.• Nejíst nic pečeného ani smaženého,obzvláště

na sádle.• Používat jenom rostlinné oleje.• Bojovat proti zácpě(sušené švestky).• Chránit se před otravou pokrmy špatně

uloženými a znovu ohřívanými.• Varovat se alkoholu,studeného piva,studených

jídel,kakaa,kávy,uzenin,čokolády,octa.• Hodně používat kmín,majorán,vitamíny.