Identifikace

doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc Ústav soudního lékařství a toxikologie

1. LF UK a VFN v Praze

1

IDENTIFIKACE OSOBY ZNAMENÁ URČENÍ TOTOŽNOSTI OSOBY.

Základem identifikace jsou identifikační data, která se dělí na údaje

týkající se před smrtí tj. AM (ante mortem) data a PM (post mortem)

data.

Vymezení problematiky

2

Identifikační data jsou získávána

V oblasti kriminalistické identifikace

kriminalisticko-technickými metodami *

(vyhledávání, zajišťování, zkoumání)

kriminalisticko-taktickými metodami *

(získávání a způsob využití v praxi)

__________________________________________________

V oblasti soudně lékařské identifikace

metodami odborného či znaleckého zkoumání

* Literatura: Viktor Porada, Kriminalistika, CERM, Brno 2001

Metody získávání identifikačních dat 1

3

Metody získávání identifikačních dat 2

KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY

Cíl: zjistit informace o chování různých hmotných systémů, vyhodnocovat je a

reagovat žádoucím způsobem

OBECNÉ METODY POZNÁNÍ

• Fyzikální

• Chemické

• Fyzikálně-chemické

SPECIFICKÉ KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY:

Vyvinuté speciálně pro potřeby kriminalistiky

• Daktyloskopie

• Balistika

• Fotografie

• Rekonstrukce podoby kresbou

Vyvinuté v jiných vědních oborech:

• Antropometrie

• Superprojekce

• Sérologické metody a DNA profilace

4

Metody získávání identifikačních dat 3

Kriminalisticko taktické metody:

kriminalisticko taktické metody, postupy a operace jsou nástroje

poznání skutkového stavu při odhalování, objasňování a vyšetřování

trestných činů a jiných kriminalisticky významných událostí

5

Rozdělení identifikačních metod 1

Rekonstruktivní:

má za úkol vytvořit obraz jedince z údajů získaných výše uvedenými metodami analýza a syntéza identifikačních dat

Komparativní :

Zabývá se porovnáním souboru poznatků o neznámé osobě s poznatky o jednom či

více jednotlivcích

Vypracování závěru:

Závěr vyplyne porovnáním všech identifikačních údajů.

6

Kriminalistická identifikace osob 2

• identifikační data se shodují a totožnost je prokázána jednoznačně.

• nelze spolehlivě provést kriminalistickou identifikaci, protože data se shodují jen

částečně, nebo je nelze získat a na totožnost se usuzuje jen na základě

nepřímých ukazatelů.

• identifikační data nelze přiřadit konkrétní osobě – totožnost není prokázána,

pátrání je stále vyhlášeno a zůstává aktivní po dobu 20 let.

Závěr o totožnosti

Závěr o totožnosti je úlohou policie, která vypracuje úřední záznam o ztotožnění.

7

Biometrické metody

Definice:

Biometrika je automatizované použití fyziologických nebo

behaviorálních charakteristik pro určení nebo verifikaci

totožnosti.

Fyziologická biometrika je založena na mírách a údajích

získaných přímým měřením částí lidského těla

Otisky prstů Geometrie ruky

Skenování duhovky Obličejová rekognice

Skenování sítnice

Behaviorální biometrika je založena na mírách a údajích

vycházejících z činnosti osoby. Jednou z hlavních

charakteristik behaviorální biometriky je čas: je určen

začátek a konec dění.

Hlasová rekognice

Skenování podpisu 8

Automated Fingerptint Identification System:

AFIS

9

Daktyloskopie

Klasické snímání otisků prstů s následným skenováním do databáze

Digitální snímání otisků prstů

Iridoskopie

Iridoskopie (iris recognition: http://findbiometrics.com/solutions/iris-scanners-recognition/ ) se používala k identifikaci živých osob. Spočívá ve snímání obrazu duhovky infračerveným světlem o vlnové délce 700 – 900 nm. Struktura tkáně duhovky je vrozená, je stálá od 8 fetálního měsíce a vlastní každému jednotlivci. Sejmutý obraz se převádí do digitální formy a softwarově se vyhodnocuje. V kriminalistické identifikaci nemá velký význam, pro identifkaci neznámých zemřelých se nepoužívá vůbec.

10

11

Retinoskopie

Analýza obrazu sítnice:

Na sítnice je vysláno infračevené

světlo o malé intenzitě a které se vrací

zpět do přístroje. Kopíruje se kresba

cév sítnice, která je charakteristická

pro každého jedince.

Požívá se spíše v soukromém sektoru,

v kriminalistické identifikace a při

identifikaci neznámých mrtvol velkého

významu nedosáhla.

Obličejová rekognice Obličejová rekognice:

V současné době vedoucí metoda při identifikaci

živých osob. Spočívá v počítačovém vyhodnocení

rysů a znaků na obličeji – velkost, tvar, pozici očí

obrysů lícních kostí atp. Jiným přístup spočívá v

porovnání obrazu s galerií jiných obrazů s

kompresí dat a vyhodnocením těch

nejvýraznějších rysů.

Významu nabývá též 3D obličejová rekognice.

(http://animetrics.com/)

12

Universality describes how commonly a biometric is found in each individual. Uniqueness is how well the biometric separates one individual from another. Permanence measures how well a biometric resists aging. Collectability explains how easy it is to acquire a biometric for measurement. Performance indicates the accuracy, speed, and robustness of the system capturing the biometric. Acceptability indicates the degree of approval of a technology by the public in everyday life. Circumvention is how easy it is to fool the authentication system. 13

Tabulka validity biometrických metod.

Identifikační markanty

• Identifikační markanty

– hlavní

jsou ty, jejichž kvalita a kvantita se s časem již nezmění (např. chybění

orgánu nebo jeho části po operaci, pooperační jizva, apendektomie,

cholecystektomie, ztráta zubu, zubní kaz)

– podpůrné (vedlejší): jsou ty, jejichž kvantita i kvalita se mohou s časem změnit (výplň v

místě zubního kazu, zubní náhrada, tetováž, barva vlasů, tělesný

vzhled).

Platí pravidlo, že váha markanty je tím větší, čím větší je její neobvyklost či zvláštnost nebo

frekvence v populaci.

14

Zdroje informací

Zdroje informací pro identifikaci

• prohlídka živé osoby

– celkový popis (pohlaví, tělesná výška a hmotnost, barva vlasů, očí,

zvláštní znaky),

• pitva mrtvoly

– zevní a vnitřní prohlídka zaměřená na registraci zvláštních znaků a

další znaky,

• zdravotnická dokumentace

– velmi významná v případě mrtvol nezjištěné totožnosti, obsahuje

důležité údaje o prodělaných onemocněních, krevní skupině, tělesné

výšce a hmotnosti,

– velmi důležitá je stomatologická dokumentace,

• svědecká výpověď

– osoby blízké nebo známí mohou uvést údaje o zvláštních znacích

(pihy, jizvy, stavy po amputaci, zubní anomálie – „měl křivé zuby“ atp.

• jiný materiál

– jakákoliv obrazová dokumentace, pro DNA osobní věci (prádlo, zubní

kartáčky, hřebeny….).

15

Soudně-lékařská identifikace

Prohlídka živé osoby s nezjištěnou totožností

Pitva osoby nezjištěné totožnosti

Forenzní antropologie:

Forenzní sérologie

DNA analýza

RTG vyšetření.

Forenzní stomatologie

16

Forenzní antropologie

• osteologie – určení pohlaví

– určení věku

– určení tělesné výšky

• portrétní identifikace – porovnání fotografie (např. z občanského průkazu) s

identifikovanou osobou)

• superprojekce – porovnání shodnosti portrétní fotografie překrytím na

obličej vypraparované lebky

17

Forenzní antropologie

Pohlavní rozdíly na lebce do puberty jsou pohlavní rozdíly minimální • nazofrontální přechod (nejvýraznější známka) u mužů zřetelná rýha až žlábek, glabella

prominuje • nadočnicové oblouky, zobcovitý výběžek a vyvýšenina na týlní kosti jsou zřetelně

vytvořené u mužů • u žen má čelo strmější sklon, čelní a temenní hrboly málo vystupujít • dolní čelist je u mužů více zaúhlená, bradový výčnělek masivnější • alveolární výběžky mají větší sklon dopředu

Pohlavní rozdíly na lebce

typicky mužská lebka

Pohlavní rozdíly na pánvi

• Pohlavní rozdíly na pánvi – hlavní

– mužská: celkově užší, vyšší, promontorium více vyčnívá, úhel stydkých kostí je ostrý, vstup do malé pánve srdčitého tvaru, foramen obturatorium trojúhelnikovitý

– u žen: celkově širší, vstup do malé pánve prostornější a oválný, promontorium vyčnívá jen málo, úhle kostí stydkých je otevřený, foramen obturatorium zaoblený až oválný

19

Určení tělesné výšky • podle délkových rozměrů kosti pažní, vřetenní, loketní, stehenní, holenní a lýtkové

buď izolovaně, nebo v jejich kombinaci

• Existuje celá paleta rovnic

20

Soudní lékařství, Tesař J., Avicenum Praha , 1976, str.66

Soudní lékařství a jeho moderní trendy, Štefan J., HladíK J., Grada 2012, str. 254-255

Určení věku

21

• Určení věku

– u dětí

• vývoj a prořezávání zubů do 15 roku, kdy je prořezávání kromě poslední stoličky (zub moudrosti) ukončeno

• osifikační jádra u velmi mladých jedinců

• uzavírání růstových chrupavek na rozmezí diafýzy a epifýzy – tzv. kostní věk, velmi přesné určení podle zápěstí

– u dospělých

• orientačně podle osifikace lebečních švů

• orientačně podle povrchu kosti stydké v symfýze

• z výbrusu zubů

• podle šířky aorty

• podle barevnosti žeberních chrupavek

• změny v chemickém složení – racemizace kys. asparagové v kolagenu

– vyšší obsah pentosidinu v kolagenu

Určování věku

22

Určení věku podle lebečních švů je orientační

Schémata srůstů švu z publikace: Srůst švů lebeční klenby. Hajniš K., Novák J.T., Avicenum, 1984, Praha

Vývojová stádia zubů od jednoho do čtyř let

23

Ortopantomografický snímek smíšeného chrupu

24

Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje

Apozice

sekundárního

cementu

Sestup okraje

alveolární kosti

Abraze Apozice sekundárního

dentinu

Transparence

kořenového dentinu

Resorpce

kořenového hrotu

25

Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje

16 let 35 let 51 let 79 let

Transparence kořenového dentinu

Absolutní plocha transparence na výbrusu vs. věk

y = 0,3063x - 3,1944

R2 = 0,7128

0

5

10

15

20

25

30

35

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

věk [roky]

transparence [m

m2]

Závislost transparence kořenového

dentinu na věku, měřené pomocí

obrazového analyzátoru

26

Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje - barevné změny tkání

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

1 51 101 151 201

Počet pixlů od mesiální

k distální straně

Poměr B/R (červená/modrá)

Age 17

Age 35

Age 48

Age 64

Age 82

Abraze korunky špičáků, vyjádřená

jako poměr intenzit barevných kanálů

B/R k počtu pixlů mezi meziálním a

distálním okrajem korunky

17 let 35 let 48 let

64 let 82 let

Barevnost abradovaného dentinu

27

Chirální separace aminokyselin

0 10 20 30

0

25

50

L-P

he

L-G

luD

-Glu

L-A

sp

D-A

sp

HP

ro

Pro

L-L

eu

Gly

L-V

al

L-A

la

Sig

na

l [ m

V ]

Elapsed Time [ min ]

28

V průběhu stárnutí se zvyšuje obsah D,- formy kys. asparagové zejména ve tkáních bohatých kolagenem

Kys. D- asp. v kolagenu dentinu

CR vs. age

y = 0.0009x + 0.0269

R2 = 0.9149

0

0.01

0.02

0.03

0.04

0.05

0.06

0.07

0.08

0.09

0 10 20 30 40 50 60

Age [years]

CR

29

Barvené změny tkání 1

30

Vlivem chemických změn v organické fázi tvrdých zubních tkání dochází ke změně barevnosti např. povrchu zubu od bílé u mladých osob, přes žlutou až k tmavě hnědé

Barevné změny povrchu kořene zubu

Colour changes vs. age

y = -0.0023x + 0.8478

R2 = 0.6298

0

0.1

0.2

0.3

0.4

0.5

0.6

0.7

0.8

0.9

0 20 40 60 80 100

Age [age]

Ra

tio

B/R

(b

lue

/re

d)

31

Barevné změny tkání vlivem stárnutí

Pilin A., Pudil F., Bencko V. Changes of colour of different human tissues as a marker of age

International Journal of Legal Medicine 2007; 121:158-162 32

Barevné změny tkání vlivem stárnutí –meziobratlový disk

33

Individuální identifikace

• Superprojekce

• RTG čelních dutin

• DNA analýza

34

Superprojekce

snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

Superprojekce

snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

RTG

37

Tvar a velikost čelních dutin je charakteristická pro každého jednotlivce, na tomto snímku je hypoplazie pravé čelní dutiny, což bylo použito pro identifikaci neznámé ženy.

RTG

38

zdravotnická dokumentace RTG vypreparované lebky

Soudně-lékařská identifikace

DNA analýza

39

40

41

42

43

44