JIHOESK UNIVERZITA V ESKCH BUDJOVICCH ZEMDLSK FAKULTA

Studijn program: B4106 Zemdlsk specializace

Studijn obor: Dopravn a manipulan prostedky

Katedra: Katedra zemdlsk dopravn a manipulan techniky

Vedouc katedry: doc. Ing. Antonn Jelnek, CSc.

BAKALSK PRCE

Vyuit stacionrnch dopravnch zazen v oblasti tby a zpracovn minerlnch

surovin pro stavebn prce ve vybranm lomu.

Vedouc bakalsk prce: Ing. Ivo Celjak, CSc.

Autor: Jan Hruka

esk Budjovice, duben 2013

Anotace

Clem m bakalsk prce je pehled a rozbor stacionrnch dopravnch zazen

vhodnch pro pouit v oblasti tby a zpracovn minerlnch surovin pro stavebn

prce. V prci jsou uvedeny jednotliv druhy dopravnk s jejich specifickmi

konstruknmi a technickmi prvky. Jsou zde uvedeny parametry dopravnk pro

realizaci dopravy minerlnch surovin a faktor, kter ovlivuj jejich pouvn. Je zde

navreno organizan zalenn dopravnk a analza dopravnch a manipulanch

innost pi tb.

Abstract

The aim of my thesis is an overview and analysis of stationary transport

equipment feasible for use in mining branch and mineral raw material processing for

construction works. Particular types of transport equipment are listed in this work,

including their specific construction and technical features description. Parameters of

transport equipment for realizing mineral raw material transport and factors, which

influence their use, are summarized in this work. Organisational incorporation of

transport equipment is proposed in the work as well as an analysis of transport and

manipulation activities by mining.

1

OBSAH

0. vod .............................................................................................................................. 3

1. Analza technickch a konstruknch dat modernch dopravnk pro dopravu

minerlnch surovin pro stavebn prce ............................................................................ 4

1.1. Zkladn rozdlen manipulanch prostedk ....................................................... 4 1.1.1. Dle drhy, po kter se manipulovan materil pohybuje ............................... 4 1.1.2. Dle asov spojitosti pi pracovnm procesu .................................................. 4 1.1.3 Dle silovho psoben na materil ................................................................... 4 1.1.4. Dle materilu ................................................................................................... 4 1.1.5. Dle sklonu drhy ............................................................................................. 4

1.2. Dopravnky pro sypk materily ............................................................................ 5 1.2.1. Vibran dopravnky ....................................................................................... 5

1.2.1.1. Pohybliv dopravn laby ........................................................................ 6 1.2.1.2. Tasadla .................................................................................................... 8 1.2.1.3 Dopravnky s mikrovrhem ........................................................................ 9

1.2.2. nekov dopravnky ..................................................................................... 12 1.2.2. Radlery .......................................................................................................... 17 1.2.4. Korekov elevtory ..................................................................................... 18

1.3. Dopravnky pro sypk a kusov materily .......................................................... 24 1.3.1. Psov dopravnky ........................................................................................ 24

1.3.1.1. Dopravnky s gumovm psem (nebo psem z PVC) ........................... 25 1.3.1.2. Dopravnky s ocelovm psem .............................................................. 41

1.3.2. lnkov dopravnky .................................................................................... 42 1.3.3. Dopravn skluzy ............................................................................................ 45 1.3.4. labov dopravnky ...................................................................................... 46 1.3.5. Lanov drhy ................................................................................................ 47

2. Stanoven parametr pro vbr vhodnch dopravnk pro realizaci dopravy

minerlnch surovin pro stavebn prce .......................................................................... 47

2.1. Zkladn parametry pro uren vhodnho dopravnku ......................................... 47 2.2. Parametry pro volbu dopravnku z pohledu zkaznka ........................................ 48 2.3. Specifick parametry pro jednotliv druhy dopravnk ...................................... 49

2.3.1. Vibran dopravnk ....................................................................................... 49 2.3.2. nekov dopravnk ....................................................................................... 49 2.3.3. Redlery .......................................................................................................... 49 2.3.4. Korekov elevtory ..................................................................................... 49 2.3.5. Dopravn skluzy ............................................................................................ 50 2.3.6. labov dopravnky ...................................................................................... 50 2.3.7. Psov dopravnky ........................................................................................ 50 2.3.8. lnkov dopravnky .................................................................................... 50 2.3.9. Lanov drhy ................................................................................................ 50

3 Faktory, kter ovlivuj pouvn dopravnk ............................................................ 51

3.1. Rozdlen faktor ................................................................................................. 51 4. Dopravn a manipulan innosti pi tb ................................................................. 54

4.1. Rozdlen kameniva podle pvodu ...................................................................... 54 4.2. Drcen kamenivo ................................................................................................. 55 4.3. Ten kamenivo ................................................................................................. 61

2

4.4. Uml kamenivo .................................................................................................. 62 5. Nvrhy a zsady pro organizan zalenn modernch dopravnk .......................... 67

5.1. Vibran dopravnk .............................................................................................. 68 5.2. nekov dopravnk .............................................................................................. 68 5.3. Redlery ................................................................................................................. 69 5.4. Korekov elevtory ............................................................................................ 69 5.5. Psov dopravnk ................................................................................................. 70 5.6. lnkov dopravnk ............................................................................................. 71 5.7. labov dopravnk ............................................................................................... 71

6. Zvr ........................................................................................................................... 72

7. Seznam literatury ........................................................................................................ 73

8. Seznam obrzk, tabulek ............................................................................................ 74

3

0. vod

Doprava a manipulace s materilem je vznamnou soust tm kadho

technologickho nebo vrobnho procesu. V tebnm prmyslu ovlivuje pedevm

kvalitu, ekonomiku a bezpenost prce.

Dopravnky jsou jednm z nejrozenjch dopravnch zazen pouvanch ke

kontinuln doprav sypkch i kusovch materil v oblasti tby a zpracovn

minerlnch surovin pro stavebn prce. Dleitou vlastnost dopravnk je prce

v technologickm uzlu s ostatnmi stroji pouvanmi pi povrchov tb. V tto prci

jsou podny zkladn informace o jednotlivch typech tchto stacionrnch dopravnch

zazen se zamenm na jejich individuln konstrukn a technick prvky. Jsou zde

tak uvedeny jednotliv parametry, kter slou k vbru vhodnch dopravnk pro

realizaci dopravy minerlnch surovin. Nemn dleit jsou faktory, kter ovlivuj

samotn pouvn dopravnk. Na zklad tchto informac je v zvren sti prce

navreno organizan zalenn dopravnk.

4

1. Analza technickch a konstruknch dat modernch dopravnk pro dopravu minerlnch surovin pro stavebn prce

1.1. Zkladn rozdlen manipulanch prostedk

Manipulan prostedky slou pedevm k peprav materilu, ale velice asto

zastvaj tak funkce technologick. Sprvn vbr manipulanch prostedk m

znan vliv na ziskovost a produktivitu podniku. Proto pi jejich vbru klademe draz

na peliv rozbor vech ukazatel (nklady, vlastnosti materilu, vlastnosti

manipulanho prostedku, materilov tok). Rozdlen tchto stroj a zazen meme

podle poteby provst z mnoha hledisek:

(4)

1.1.1. Dle drhy, po kter se manipulovan materil pohybuje

1) na voln drze (vykladae, nakladae, jeby s bezkolejovm pojezdem)

2) na vazn drze ( nstn, oton, kolejov jeby, dopravn trat)

3) nezvisle na drze ( pepravn prostedky, zazen na pravu materil)

1.1.2. Dle asov spojitosti pi pracovnm procesu

1) kontinuln a periodick prostedky

2) cyklick prostedky

1.1.3 Dle silovho psoben na materil

1) gravitan

2) mechanick penos sil

3) pomocn medium

1.1.4. Dle materilu

1) sypk hmoty

2) kusov materil

3) kapalina a plyn

1.1.5. Dle sklonu drhy

1) vodorovn

2) se sklonem

3) svisl

(4)

5

1.2. Dopravnky pro sypk materily

1.2.1. Vibran dopravnky

Na stice dopravovanho materilu psob ada setrvanch sil. Prv tyto sly

jsou nezbytn pro jeho pepravu. Vyuit tchto dopravnk spov pedevm v etrn

doprav sypkch, kusovch a zrnitch materil dokonce i v nronch podmnkch

jako jsou vlhko, mokro a nepzniv teplota. Vibran dopravnky meme zaadit do

kategorie mechanickch dopravnk. Jsou vtinou tvoeny labem tvaru rozevenho

psmene -U-, poppad kruhovho. Oba tyto tipy lab jsou prun uloeny na zkladu.

Charakteristick kmitav pohyb labu je dn pedevm pohonem samotnho

dopravnku a specifickm uloenm labu. Na zklad vlastnost pohonu dochz

z pravidla ke dvma druhm kmitn.

Za prv je lab ve styku s sticemi dopravovanho materilu a jejich pohyb

nastv dky rozdlu silovch impulz. Tyto impulzy vytv samotn lab pi pohybu

tam (ve smru dopravy) a zpt.

Za druh dojde k oddlen stic materilu od labu v urit fzi pohybu labu.

stice penenho materilu jsou vreny do prostoru, kde se pohybuj po vrhovch

parabolch a dopadaj zpt do labu. Je to neustle se opakujc proces, pi kterm se

stice pohybuj na velmi mal vzdlenosti poadovanm smrem. Proto hovome o

mikrovrhu. Z tohoto hlediska rozdlme dopravnky na :

(4)

1) Dopravnky impulsn

a) pohybliv dopravn laby

b) tasadla

2) Dopravnky s mikrovrhem

a) tuh vazba mezi pohonem a labem

b) prun vazba mezi pohonem a labem

Orientan pehled parametr vibranch dopravnk je v tabulce 1.

(4)

6

Tabulka 1 Porovnn dopravnk (4)

1.2.1.1. Pohybliv dopravn laby

Jsou uloeny posuvn na zkladech dopravnku a konaj vratn pmoar pohyb

ve smru osy labu; lab je pohnn nesymetrickm klikovm mechanismem, kter mu

udl pmoar kmitav pohyb nesinusov (Obrzek1).

(9)

Obrzek 1 Uloen a pohyb labu (9)

stice materilu spov na labu a pinou jejho pohybu je smykov ten ve

stykov ploe se labem. Maximln hnac sla tedy bude

T = m . g . f (N)

m hmotnost (kg)

g thov zrychlen

7

f - souinitel smykovho ten mezi materilem a labem

Hnac sla mus bt v kadm okamiku v rovnovze a dynamickou silou,

psobc na stici materilu. Protoe stice materilu je pohnna vhradn tenm,

neme jej zrychlen pekroit uritou maximln hodnotu, vyplvajc z rovnosti ten

reakce T a dynamick sly

T = m . g . f = m . amax

amax maximln zrychlen (m . s-1

)

a odtud

amax = g . f

Pokud bude zrychlen labu men ne maximln mon zrychlen materilu

amax, tedy |a | < |amax| bude se materil pohybovat souasn se labem jako jeden celek.

Pekro-li zrychlen labu hodnotu amax , dojde k odtren materilu od labu a pohyby

obou hmot budou rozdln. Pohyb materilu bude ovlivnn pouze smykovm tenm ve

stykov ploe se labem, kter m konstantn hodnotu a bude tedy rovnomrn

zpodn (zrychlen).

(9)

Vkonnost impulsnch dopravnk

Qv = 3600 . S . sm . f (m3.h

-1)

S - plocha prezu vrstvy materilu ve labu (m2)

sm - drha materilu pi jednom dvojzdvihu labu (m)

f - frekvence kmitn labu (3 a 6 Hz) (s-1)

(1)

Dopravn mnostv

Qv = 3600 . S . vs .

sypn hmotnost materilu (t.m-3

)

S - pn prez materilem (mS2

)

vs - prmrn rychlost materilu (m.s-1

)

8

Vkon motoru pro pohon

L - dopravn vzdlenost (m)

W - celkov souinitel odporu; pro dopravn laby W = 1,5

- innost mechanickho pevodu mezi motorem a klikovm mechanismem

Dopravn laby jsou charakterizovny velkou amplitudou (150 a 300 mm) a malou

frekvenc (0,8 a 1,7 Hz).

(9)

1.2.1.2. Tasadla

U tasadel je maximln zrychlen, kterho vyuvme pro urychlen pohybu

materilu omezeno podmnkou, kter vychz z rovnice:

a 0 . g

a zrychlen labu (m*s-2

)

0 klidov souinitel ten mezi materilem a labem

g thov zrychlen (m*s-2)

Pokud dochz ke kmitn labu ikmo, nen reakce labu na materil konstantn,

co umouje udlit materilu zrychlen pi pohybu vped. Reakce labu na materil se

d vztahem:

Fn = m(g+ay)

Fn normlov reakce mezi materilem a labem (N)

0 klidov souinitel ten mezi materilem a labem

g thov zrychlen (m*s-2)

ay svisl sloka zrychlen labu (m*s-2

)

m hmotnost (kg)

(4)

Tasadla jsou uloena na kyvnch vzprch nebo listovch pruinch (obrzek

2), kter jsou vetknuty v zkladu i v rmu labu. lab je pohnn klikovm

mechanismem, jeho osa je kolm k osm vzprnch ramen. Vzpry jsou postaveny

9

ikmo a odklonem =20 od vertikln roviny a kmitav pohyb labu m tedy sloku

vodorovnou i svislou.

(9)

Obrzek 2 Uloen tsadel (9)

1.2.1.3 Dopravnky s mikrovrhem

Samotn pohon dopravnk s mikrovrhem doke rozkmitat laby na frekvence

v rozmez f = 5 a 100 Hz. Tchto frekvenc je dosaeno pi pomrn malch

amplitudch, kter jsou od 0,05 a do 15mm. Skuten rychlost je dna nkolika

parametry: vkou vrstvy materilu, zrnitost materilu, parametrem vrhu, parametr

pohybu stic materilu a jet dalmi vlastnostmi materilu. Vlivem toho je skuten

rychlost a o 30% men ne teoretick.

Pohony vibranch dopravnk s mikrovrhem

1) Klikov nebo excentrick mechanismus

Tabulka 2 - dosahovan hodnoty pohonu (4)

Amlituda (mm) frekvence (Hz) dopravn rychlost (m.s-1)

3 a 15 5 a 25 0,4

Tento pohon je nucen (obrzek 3). Pouvme zde listovch pruin nebo

vzprnch ramen na podepen. Pokud, budeme chtt doshnou snen pkonu,

10

pouijeme pdavn pruiny umstn mezi lab a rm. Touto operac zabezpeme

snen vlastn frekvence soustavy k hodnot blc se frekvenci budc.

(4)

Obrzek 3 nucen pohon (4)

2) Mechanick budi (vibrtor)

Tabulka 3 - dosahovan hodnoty pohonu (4)

Amlituda (mm) frekvence (Hz) dopravn rychlost (m.s-1)

0,5 a 5 15 a 30 0,25

Uloen labu je mon ve tech rznch provedench a to pouitm pruin pryovch,

roubovch, nebo listovch. Budie meme dle rozdlit na usmrnn (obrzek 5)

nebo na neusmrnn (obrzek 4).

(4)

Obrzek 4 - Mechanick budi kmit s neusmrnnou vibrac (4)

11

Obrzek 5 Mechanick budi kmit s usmrnnou vibrac (4)

1 hnac hdel

2 nevyvky

3 ozuben kola vazby hdel

4 tleso budie

3) Elektromagnetick vibrtor

Tabulka 4- dosahovan hodnoty pohonu (4)

Amplituda (mm) frekvence (Hz) dopravn rychlost (m.s-1)

0,05 a 1 50 a 100 0,12

12

lab je v tomto proveden napevno spojen s kotvou elektromagnetu. Pedepjat

tlan pruiny zabezpeuj prunou vazbu mezi tlesem s cvkami a kotvou ppadn se

labem. Schma dopravnku s tmto pohonem (obrzek 6).

(4)

Obrzek 6 Pohon elektromagnetickm budiem (4)

Pi nutnosti snen frekvence (zejmna u vtch dopravnk) umstme do

obvodu usmrova. Pro regulaci dopravn rychlosti pedadme regultor napt m

jednoduchou cestou doshneme zmny amplitudy a nsledn nastavme poadovanou

rychlost.

(4)

1.2.2. nekov dopravnky

nekov dopravnk je v podstat plechov lab o prezu tvaru psmene U, ve

kterm rotuje nek, uloen v nkolika loiskch. Shora je lab uzaven plechovm

vkem. Dopravovan sypk materil je nekem posunovn ve smru osy labu jako

neoton posuvn matice pohybovho roubu. Pedpokladem pro tento pohyb je, aby

teni materilu o stny labu bylo vt ne ten materilu o povrch neku. Cel prez

labu nesm bt zaplnn dopravovanm materilem, protoe pi zhutn materilu by

dolo k vytvoen ztky, kter by se otela se nekem jako jeden kus. Ve skutenosti v

dsledku ten materilu o povrch neku nekonaj stice materilu pmoar pohyb

rovnobn s osou neku, ale pohyb kivoar, sloen jednak z uvedenho pohybu

pmoarho, jednak z pohybu otivho kolem osy neku. Vsledn pohyb pispv k

vzjemnmu promchvn stic materilu, eho se vyuv u tzv. mchacch nek.

Pedpokladem sprvn funkce je rovnomrn psun materilu ke neku.

13

nekov dopravnky se nehod pro dopravu lepkavch, hrubozrnnch a siln

abrazivnch materil. Pi doprav abrazivnch materil je ivotnost pracovnch orgn

nzk. Jsou vhodn pro mal a stedn dopravn mnostv (do 100 t.h-1). a dopravn

dlky do 50 m. Vhodami nekovch dopravnk jsou jednoduch konstrukce, mal

rozmry a prachotsnost, nevhodami znan opoteben pracovnch st, velk

spoteba energie pro pohon a monost drcen materilu.

(9)

Rozdlen nekovch dopravnk:

a) Podle smru dopravy:

vodorovn

ikm

svisl

b) Podle smyslu stoupn neku:

pravotoiv

levotoiv

c) Podle potu nek:

jednonekov

dvounekov

(4)

nekovnice

nekovnice (obrzek 7), kter tvo pracovn st neku, jsou bu pln,

obvodov, lopatkov, nebo kuelov. Dle se zamm pouze na dva nejpouvanj

typy a to jsou nekovnice pln a obvodov.

Pln nekovnice jsou svaeny z dl, odpovdajcch jednomu zvitu. Jednotliv

dly jsou vyrobeny lisovnm za tepla a peruovanm svarem pivaeny k hdeli neku.

Obvodov nekovnice jsou vyvlcovny za tepla z ploch oceli mezi knickmi

kotoui, take jejich prez je lichobnkov s u zkladnou na obvod. Jejich vnitn

prmr je vt ne prmr hdele, ke ktermu jsou pipevnny pomoc drk z ploch

oceli. Vnj prmry nekovnic jsou normalizovny od 160 do 500 mm u plnch

nekovnic a od 320 do 630 mm u nekovnic obvodovch. Hdel neku je z bezev

ocelov trubky a jeho jednotliv dly jsou navzjem spojeny epy z oceli 11 600, na

kterch jsou souasn nasazena loiska, uchycen prostednictvm konzol k vku skn.

Loiska jsou rovn v elech labu (jedno mus bt axiln).

(4), (9)

14

Obrzek 7 Typy nekovnic (4)

lab

lab tvo nosnou st dopravnku. M tvar psmene U a jeho rozmry jsou

odvozeny od rozmr nek. Minimln vle mezi nekem a labem bv 5 a 10 mm a

je urena hlavn vrobnmi tolerancemi neku a druhem dopravovanho materilu.

laby meme podle poteby sestavit do potebn dlky ze sekc o dlce 1,6 a 6 m.

jsou vyrobeny z ocelovho plechu o tlouce 2 a 8 mm. V horn sti labu je plech

ohrann z dvodu zven tuhosti a upevnn vka.

(4)

Pohon

K pohonu nekovch dopravnk se nejastji pouv elektromotor s

pevodovkami. Hnac skupina se ukld obvykle na konzolu spojenou s elem labu

nebo prubou namontovnm pmo na elo labu. U vtch jednotek m pohon

samostatn zklad. Hnac moment se z vstupnho hdele pevodovky pen na hdel

neku prunou spojkou.

(4)

15

Dleitmi parametry pro provoz a sprvn fungovn dopravnku je poet

otek a souinitel plnn. Tyto parametry jsou zvisl na druhu dopravovanho materilu,

kter je pro tento el rozdlen do ty skupin (tabulka 5). Celkov souinitel odporu,

kter je zvisl na skupin dopravovanho materilu se ur z tabulky 6.

(9)

Tabulka 5 Zkladn rozdlen materilu (9)

Tabulka 6 Celkov souinitele odporu (9)

V tabulce 7 jsou pro jednotliv skupiny materilu uvedeny souinitele plnn ,

prmry nekovnic D a otky neku n v zvislosti na objemovm dopravnm mnostv

V.

(9)

16

Tabulka 7 Souinitele plnn a prmr nekovic (9)

Vkonnost nekovch dopravnk

Vkonnost nekovho dopravnku se vypot podle vztahu:

Qm = S . v . . kpk . ks (kg.s-1

)

v - rychlost pohybu (m.s-1

)

- objemov hmotnost dopravovanho materilu (sypn) (kg.m-3) S - plocha prezu nekovice (m2) kpk - souinitel zaplnn prezu dopravnho neku (0,16 0,50) ks - souinitel sklonu dopravnku

Souinitel sklonu dopravnku ks pro hel 15 = 0,72; pro 30 = 0,58; pro 45 = 0,50; pro 60 = 0,44.

Pro rychlost pohybu materilu plat:

v = s . n (m.s-1

)

s - stoupn nekovice (m) n - otky nekovice (s-1)

Plocha prezu nekovice se vypot ze vztahu:

D - prmr nekovice (m) (1)

17

1.2.2. Radlery

Radlery pat mezi dopravnky hrnouc, u nich na rozdl od dopravnk

lnkovch nen materil nesen orgny pipevnnmi k tanmu elementu, ale je

posunovn v plechovm labu. K tomu elu je tan orgn vybaven unaei. Tanm

orgnem je speciln nekonen etz (ppadn dva etzy), veden pes hnan a

napnac etzov kladky v uzaven plechov skni (labu) redleru. Doln vtev etzu

s unaei se pohybuje po vmnnm dnu skn, horn vtev se smyk unaei po

vodtkch (zpravidla helncch), pivaench ke svislm stnm skn. Materil,

pivdn nsypkou do skn, pad na dno a je v doln vtvi unen etzem s unaei.

Ve dn skn jsou uspodny vsypky, uzavran plochmi ouptky. Schma

dopravnku je uvedeno na obrzku 8. Ve schmatu pedstavuj jednotliv pozice:

(9)

Obrzek 8 Schma dopravnku (9)

1 - hnac etzov kladka

2 - napnac etzov kladka

3 - etz s unaei

4 - uzaven lab redleru

5 - vodtka vratn vtve etzu

6 - nsypka

7 vsypka

18

Redlery se pouvaj pevn pro vodorovnou dopravu sypkch hmot, nepli

abrazivnch a nelepkavch, nap. uhl do velikost stic 50 mm, bauxitu, fosftu,

poplku apod. Nevhodnmi materily jsou kusov koks, trk, psek, kaly atd.

K pednostem redleru pati mal pn rozmry, mal spoteba energie a

bezpran provoz.

Pro ky labu B < 500 mm se zpravidla pouv jedinho unecho etzu, pro

ky od 500 mm ve dvou etz. Unec etzy pro redlery maj normalizovan

roztee 100, 125, 160, 200, 250 mm. U jednoduchch etz se bn pouvaj prvn

tyi roztee, u dvojitch pouze dv nejvt.

(9)

1.2.4. Korekov elevtory

Korekov elevtory jsou mechanick dopravnky pepravujc materil

v korecch. Koreky jsou upevnny pevn na tanm orgnu, nebo vkyvn. Pi

vkyvnm uloen to jsou Konveyory. Tanm prostedkem je ps (PVC, pryov,

pletivov), sponov etz, lnkov etz, lano.

Pouit tchto dopravnku je vhodn pro pepravu jemnozrnnch a drobn

kusovitch materil se sypnm hlem 15 a 60o. Pi doprav abrazivnch materil se

pouv etzu jako tanho prostedku. Pehled piblinch rychlost a mnostv

dopravovanho materilu je uveden v tabulce 8. Z hlediska prostorovho uspodn

mohou bt elevtory svisl nebo ikm o sklonu 60 a 90o. Uspodn korek me

bt petrit nebo nepetrit.

(4)

Tabulka 8 Parametry elevtor (4)

Dopravn rychlost [ m. s-1] Dopravovan mnostv [m3. h-1] Dopravovan vka [m]

Psov elevtor a 3,5 70 30

etzov elevtor 0,315 a 1,6 150 90

19

Koreky

Koreky jsou vyrobeny z ocelovho plechu a svaeny z nkolika dl. Pro bn

ely pouvme ty rznch profil korek (Obrzek 9), oznaench psmeny velk

abecedy A a D. Volba profilu se d fyziklnmi vlastnostmi dopravovanho materilu.

(9)

Obrzek 9 Profily korek (9)

Tan orgn

a) Dopravn ps gumov pro koreky profilu A, B a D.

b) Svaovan lnkov etzy nekalibrovan pro koreky s profilem A a B; koreky

jsou k etzm pipojeny odnmateln prostednictvm roub, a to bu eln

(Obrzek 10) nebo bon (obrzek 11). Pohon etz je tec, etzov kladky

jsou hladk, vybaven pouze obvodovou drkou pro pn veden etzu.

c) Pouzdrov etzy pro koreky profilu C; pohon je uskutenn zbrem zub

hnacch etzek s epy etz.

(9)

20

Obrzek 10 eln odpojen (9)

Obrzek 11 Bon odpojen (9)

Plnn korek

Pivdnm materilu do korek a jejich rovnomrn plnn je pro sprvnou

funkci elevtoru velmi dleit. Nesm dochzet k peplovn korek a pivdc

rychlost materilu m bt mal. Koreky se mohou plnit:

a) Nasypvnm Tomuto zpsobu dvme pednost. Kdy nen zaruena

rovnomrn dodvka materilu pedazuje se podva nebo dvkovac

zazen.

b) Hrabnm Je vhodn jen pro neabrazivn a lehk materily.Dochz zde

k vtmu opoteben korek a k vt spoteb energie.

21

c) Kombinovan - Nastv pi nedokonalm nsypnm zpsobu, kdy st

materilu propad kolem korek na dno achty a je zde koreky nabrna.

(4)

Vyprazdovn korek

Podle zpsobu vyprazdovn dlme elevtory na gravitan a odstediv.

Kritriem pro rozdlen elevtor do uvedench dvou skupin je poloha plu P

(Obrzek 12), kter je prsekem nositelky vslednice vnjch sil, psobcch na

obsah koreku, s vertikln osou. Jestlie pl le uvnit krunice o polomru R2

,

pak materil je vymetn z koreku pes vnj hranu vlivem odstediv sly ve II.

kvadrantu a jedn se tedy o odstediv elevtor. Jestlie vzdlenost a plu P od

stedu 0 je vt ne polomr R1

, potom zpsob vyprazdovn je gravitan, nebo

materil vypadv pes vnitn hranu v I. kvadrantu. Kivkou, kter vznikne ezem

hladinovou plochou materilu v koreku, je logaritmick spirla. Polohu plu

stanovme na zklad podobnosti vyrafovanch trojhelnk. Na materil koreku

psob jeho vlastn tha a v radilnm smru odstediv sila.

(9)

Obrzek 12 Schma vyprazdovn koreku (9)

22

U gravitanch elevtor je teba kontrolovat rozte korek, aby materil po

oputn koreku v I. kvadrantu nedostihl koreek pedchoz a nedochzelo tak k ttn

materilovho toku.

Vyprazdovn zan v okamiku, kdy reakce mezi stnou koneku a stic

materilu na vnitn hran A bude nulov (Obrzek 13), tedy pi pootoen o hel ,

Drha stic materilu po oputn koreku je parabolick, nebo se jedn o ikm

vrh, sloen z pohybu pmoarho rovnomrnho ve smru osy x a volnho pdu ve

smru osy y.

Dosazenm libovoln volench hodnot za as t dostaneme souadnice nkolika

bod trajektorie pohybu stic materilu a meme ji tedy nakreslit. Trajektorie protn

drhu vnj hrany koreku v bod 3. Vnj hrana pedchozho koreku mus tedy bt v

okamiku, kdy stice materilu doshla bodu B, tak nejmn v tto poloze (rkovan

kreslen poloha celho koneku). Po dobu pdu stice materilu po drze mezi body A

a B byl v pohybu i pedchoz koreek. Jeho drhu za uvedenou dobu nen obtn

vypotat, nebo odmen nkter ze souadnic bodu B nm umon z rovnic pslun

dl trajektorie vypotat as. Zakreslme-li do obrzku polohu pedchozho koreku v

okamiku potku vyprazdovn (rafovno), pak vzdlenost tk

je minimln rozte

korek.

(9)

23

Obrzek 13 Uren roztee korek (9)

Nosn konstrukce

Elevtor me bt oteven nebo zaven. U otevenho elevtoru tvo nosnou

st ocelov konstrukce, vtinou phradovho typu. U uzavench elevtor je nosnou

konstrukc samotn achta elevtoru. Tato achta je bud spolen pro ob vtve tanho

orgnu, nebo samostatn pro kadou vtev. achta je zavena na hlav elevtoru, nebo

zakotvena na pat.

(4)

Pohon a napnn

Pohon je umstn v hlav elevtoru. Pouit pevodovch motor pro men

vkony (10 a 12 Kw). U vtch pohon se pouv dutch vstupnch hdel

navleench na hdel hnacho bubnu, co souasn tvo pevn zvs pevodovky.

Druh zvs je prun, zachycuje momenty psobc na pevodovku. Motor pi velkch

24

vkonech s kotvou nakrtko. Hydrodynamick spojka zajiuje snadn rozbh i pi

zatenm elevtoru.

Napnut tanho orgnu vyvozuje tha soust vratn stanice zavench na

tanm orgnu. Pokud je tento inek mal, zvt se pdavnm zvam, nebo se

dopne pomoc roubu.

(4)

Vkonnost korekovch dopravnk

Qm = Vk . v . tk-1. . kpk (kg.s

-1)

tk - rozte pepravnch ndob na dopravnku (m)

v - rychlost pohybu (m.s-1

)

- objemov hmotnost dopravovanho materilu (sypn) (kg.m-3)

Vk - jmenovit objem koreku (m3)

Pro korekov dopravnky je vhodn vyut souinitel plnn objemu kpk pro

pepravn ndobu (koreek). Doporuuje se u korekovch dopravnk 0,6.

(1)

1.3. Dopravnky pro sypk a kusov materily

1.3.1. Psov dopravnky

Tyto stroje spadaj do kategorie mechanickch dopravnk. Nosnm a zrove

tanm elementem je v tomto ppad samotn ps. U psovch dopravnk mluvme

vdy o takzvanm nekonenm psu. Dle se dopravnk skld z pohonu (elektrick

nebo spalovac motor) a dvou bubn. Jeden z bubn je hnac a m za kol pohnt ps,

druh z bubn slou k udren psu v napnutm stavu. Oba bubny maj rovnobnou

osu. Ps je mezi bubny z pravidla navc podeprn vleky nebo rovinou plochou, po

kter ps kloue. ky ps jsou normalizovny v rozmez od 400 2000 mm.

Nejastji se pouvaj ky psu 400, 500, 650 a 800 mm. Dopravovan mnostv u

psovch dopravnk se pohybuje okolo 10 000 m3.h-1 pi rychlostech a 10 m.s-1

.Vzdlenost kterou je jeden dopravnk schopen peklenout je okolo 5000 m., ale pi

uspodn dopravnk za sebou me vzniknout nekonen dlouh tra.

25

Vbr vhodnho dopravnku zvis na mnoha faktorech, jako jsou dlka trati,

pepravovan materil, dopravn vkon, ekonomika provozu. Hlavn vhodou psovch

dopravnk je jejich univerzlnost, jednoduch konstrukce a vysok dopravn vkon.

Hlavnm vyuitm psovch dopravnk je pi peprav materil s velice

rozdlnmi mechanickmi a fyziklnmi vlastnostmi. Je mon pepravovat velmi tk

kusov pedmty i sypk materily. Na psovch dopravncch meme tak separovat

jednotliv materily, ppadn je istit a tdit.

Pro pepravu materil s vraznmi abrazivnmi vlastnostmi pouvme psov

dopravnky s ocelovmi psy. Tyto psy jsou tak vhodn pro pouit pi vysokch

teplotch. Velmi tvrd materily s ostrmi hranami pepravujeme pomoc ps

z drtnho pletiva, kter maj vysokou odolnost proti nrazm.

(4), (1), (10)

Rozdlen psovch dopravnk dle normy SN 26 0001

Podle tanho elementu (dopravnho psu)

a) dopravnky s gumovm psem nebo psem z PVC

b) dopravnky s ocelovm psem

c) dopravnky s celogumovm psem

d) dopravnky s psem z drtnho pletiva

Podle proveden nosn konstrukce

a) stabiln, nosn ocelov konstrukce je pevn spojena se zkladem

b) pojzdn a penosn pro mal dopravn mnostv a mal dlky

c) pestaviteln, charakterizovan velkou dopravn rychlost a velkou dopravn

dlkou, uit pevn v povrchovch dolech

1.3.1.1. Dopravnky s gumovm psem (nebo psem z PVC)

Hlavn sti dopravnku jsou uvedeny na obrzku 14. Jsou dny pslunou normou SN 26 0360.

26

Obrzek 14 - Schma psovho dopravnku (9)

Vkonnost psovch dopravnk pi doprav sypkho materilu

Qm = S . v . . kp . ks (kg.s-1

)

v - rychlost pohybu (m.s-1

)

S - plocha skutenho prezu materilu na pracovnm adaptru dopravnku (m2)

- objemov hmotnost dopravovanho materilu (sypn) (kg.m-3)

kp - souinitel plnn pracovnho adaptru dopravnku

ks - souinitel sklonu (pi doprav ikmo vzhru) (2 = 0,998; 4 = 0,995; 8 = 0,981;

12 = 0,957)

Dopravn rychlost se vol v zvislosti na druhu dopravovanho materilu.

Pklady rychlost:

a) obiln zrno, slad, rot 2,50 4,00 m.s-1,

b) uhl, cement, cukr, psek 1,60 3,15 m.s-1,

c) trk, koks, kamenivo 1,25 2,50 m.s-1,

d) epa, uhl, krob 1,60 2,50 m.s-1,

(1)

Dopravn ps

Je tvoen textiln kostrou a krycmi ochrannmi vrstvami z mkk gumy

(Obrzek 15). Textiln kostra je sloena z textilnch vloek v potu 214, spojench

navzjem vrstvami z mkk gumy. Podle konstrukce mohou bt psy

27

a) kryt, jejich textiln kostra je kryta ochrannmi vrstvami gumy ze vech stran,

b) ezan, vybaven pouze horn a doln vrstvou gumy,

c) nekryt, bez ochrannch vrstev mkk gumy.

(9)

Obrzek 15 - ez dopravnm psem (9)

Horn kryc vrstva chrn textiln kostru ped abrazivnmi inky materilu,

mechanickm pokozenm a atmosfrickmi vlivy, doln pedevm ped inky

nosnch vlek a bubn. Bon kryc vrstva chrn textiln kostru ped odrnm

vodcmi litami nebo strnmi vleky. Horn kryc vrstva bv silnj (zpravidla 1,5

5 mm), doln ten (1,5 2 mm).

Dopravn psy se dodvaj bu jako celistv nebo nespojen. Celistv jsou spo-

jeny ji pi vrob a dodvaj se jen do urit dlky vnitnho obvodu psu. Del psy

dodv vrobce nespojen s obma konci volnmi a spojen se provd a pi mon-ti

dopravnku. Textiln vloky (Obrzek 16a) dodvaj psu potebnou pevnost. U

normlnch ps je jako materilu pro vloky pouito bavlny o pevnosti 45 120

N.mm-1. ky osnovy. Tanost bavlnnch vloek na mezi pevnosti je asi 20% . Psy s

bavlnnmi vlokami se bn pouvaj pro provozn teploty do 60oC, speciln

proveden a do 120oC. Vt pevnosti psu se doshne pouitm umlho hedvb

(250N.mm-1

) (Obrzek 16b), nebo perlonovch vlken (a 450 N.mm-1). Pi pouiti

textiln kostry z perlonu je teba vzt v vahu omezenou monost pouit pro venkovn

instalace (do -10oC).

Psy pro nejvt zaten maj zavulkanizovna ocelov lanka (obrzek 16c).

Textiln vloka z bavlny nebo perlonu slou k zachycen pnch sil pi nakldn

materilu a na pesypech. Pednost tchto ps krom vysok pevnosti je mal pn

tuhost (snadn vytven kortkovho profilu) a nepatrn protaen, kter je velice

28

douc pi konstrukci napnacho zazen dlkovch psovch dopravnk. Pi vrob

tohoto psu je teba dbt, aby vechna vloen lanka mla stejn napt a aby hotov

ps nebyl kiv, nebo velmi citliv reaguje na ikm chod.

(9)

Obrzek 16 - ez psy pro dopravnky (4)

a) ps s textilnmi vlokami, b) ps se syntetickmi vlokami c) ps s vlokami z

ocelovch lan

Sloen psu: 1-vloky, 2-horn kryc vrstva, 3-doln kryc vrstva

(4)

Vleky a vlekov stolice

Stolice nosnch vlek se upevuj na konstrukci dopravnku. Roztee stolic

jsou dny kou psu, lonm profilem a druhem dopravovanho materilu. V zaten

vtvi se rozte pohybuje od 750 mm do 1800 mm. V mstech, kde pivdme materil na

ps, musme roztee snit na hodnoty od 450 mm do 600 mm. V secch konvexnch

prohnut volme rozte polovin ne u mst pmch. Ve vratn vtvi, kter je

nezaten me bt vzdlenost stolic okolo 3000 mm. Mezi dvma sousednmi

stolicemi by nemlo proven psu peshnout 2% roztee stolic. Pi nadmrn velk

29

roztei stolic dojde k velkmu prvsu psu, co m za nsledek patnou bon stabilitu

patn dynamick inky, pokozen psu, vt pkon dopravnku.

(4), (5)

Pklad uspodn stolice se temi vleky pro kortkov profil psu je ne

obrzku 17. Vleky jsou uloeny v drcch z ohnut ploch oceli. Vezy pro

seznut konce os vlek jsou vystieny ped ohnutm. Krajn vleky mohou bt

uloeny t letmo, v takovm ppad jsou vak drky nahrazeny odlitmi tlesy.

(9)

Obrzek 17 - Stolice se temi vleky (9)

I pi kortkovm proveden hornch stolic je profil psu ve vratn vtvi vtinou

rovn. Snaha po dobrm podepen psu vedla ke konstrukci tzv. girlandov stolice

(obrzek 18), vybaven ocelovm lanem, oton zavenm na rmu dopravnku. Na

lan jsou pevn nasazeny nosn kladky, kter se za chodu otej spolen s lanem.

Velk poet kladek spolen s lanem, jako ohebnm prvkem, umon pirozen prhyb

psu. Lano m ivotnost a 600 otek. Kladky jsou vyrobeny z gumy nebo plastu

(neopren). Vhodou girlandovch stolic v porovnn se stolicemi standardnmi je men

hmotnost, men poet loisek a men opoteben psu. Znanou nevhodou je

podstatn vt (a dvojnsobn) odpor proti oten.

(9)

30

Obrzek 18 - Girlandov stolice (9)

Ps bc po nosnch vlekch m tendenci vyboovat do stran. Pinou je

nejastji nepesn spojen konc psu, nepesn mont vlek (odchylky os vlek

od smru kolmho na smr pohybu), nerovnomrn zaten psu, pn sly na

pesypech, bon sly psobc na ps pi odvdn materilu z psu jednostrannm

shrnovaem. U lehkch a krtkch dopravnk pouvme k pnmu veden psu

strnch vlek se svislou osou, instalovanch v pravidelnch vzdlenostech po obou

stranch psu. Nrazy a otrem o tyto vleky dopravn ps velmi trp a proto u

dopravnk pro stedn a tk provoz pouvme tzv. samostavnch stolic s monost

oten kolem svisl osy, kter se zaazuj v pravidelnch intervalech (obvykle kad

pt stolice je samostavn). Dalm prostedkem proti vyboovn psu je ikm

postaven krajnch vlek ve stolici; odklon os vlek od kolmic k ose psu in 1 a

2,5.

(9)

Vleky podpraj a vedou dopravn ps v pracovn i vratn vtvi a svm

uspodnm a uloenm ve vlekov stolici vytvej poadovan lon prez.

Vleky jsou jednou z nejdleitjch soust dopravnku a maj znan vliv na jeho

vlastnosti. Na jeden kilometr dlky dopravnku me pipadat a 4000 vlek. Vleky

by mli mt mal odpor proti oten, malou hmotnost, jednoducho konstrukci,

dokonal tsnn proti vnikn neistot, nenron na drbu, sprvn vyveny.

31

Uloen vlek je provedeno pomoc valivch loisek, nebo v ppad lehkch

penosnch dopravnku pouze pomoc kluznch loisek.

Vleek se skld z plt svaenho ze skrouenho plechu, kde v elnch

otvorech jsou pivaena ela. Bhem vroby je nutn vleek staticky a dynamicky

vyvit. Do plt s ely jsou dna kulikov loiska, kter jsou chrnna gumovmi

tsncmi krouky, nebo labyrintovm tsnnm. Gumov krouky se pouvaj hlavn u

vlek mench prmr, vhodou je jejich nzk cena a nenronost vroby.

Nevhodou je zven valiv odpor, kvli ktermu je pak vhodn pout brouenou

hdel. Labyrintov tsnn jsou sloitj a nronj na vrobu (lisovn, soustruen).

Dky tomu roste i jejich cena. Pl me bt vyroben i z bezev trubky. Dleit je, e

tato trubka nem po cel dlce stejnou tlouku stny. Dal alternativou plt je

vroba z plastu.

V mstech kde jsou vleky vystaveny obzvl silnmu namhn (napklad

pesypy) meme opatit vleky prucmi disky, nebo nechat vleky pogumovat,

m zvme ivotnost psu i vlek.

Samotn loiska jsou naplnna dostatenm mnostvm mazacho tuku, kter by

ml vydret po celou dobu ivotnosti vleku. Pro zabrnn niku maziva je opt

pouito tsncch prostedk.

(4), (5)

Uspodn vlek ve stolicch je zakresleno na obrzku 19, kde jsou rovn

zaktovny jejich rozmry.

(9)

Obrzek 19 - Uloen vlek (9)

32

Bubny

Bubny jsou z pravidla svaovan konstrukce, ale mohou se vyrbt tak

odlvnm. Tyto odlvan bubny maj vak jednu velkou nevhodu a to je jejich vysok

hmotnost. Pl je vlcov vytvoen ze svinutho plechu nebo s knickmi konci pro

lep veden psu. Knus je vtinou 1 2 % z ky psu. Pro jet lep veden psu

me bt vlec mrn bombrovn. K vraznjmu projevu usmrovacho inku

dochz vhradn u kratch dopravnk.

(4)

Zpsoby zven hodnot souinitele ten

a) Devn obklady

b) Pryov obklady

c) Keramick obklady, nanen keramickch vrstev

d) Pogumovn, pogumovn s drkovnm

Hodnoty souinitele ten (Tabulka 9) mezi pryovm psem a bubnem se mn

v zvislosti na povrchu bubnu a na stavu ve kterm buben pracuje.

(4), (8)

Tabulka 9 - Souinitele ten (4)

Povrch bubnu Stav Souinitel ten

ocelov hladk

such 0,3

vlhk 0,2

mokr 0,1

devn mokr 0,15

such 0,35

pogumovan drkov mokr 0,5

such 0,7

keramick mokr 0,6

such 0,7

K pdavnmu namhn psu dochz pi samotnm ohybu psu pes buben.

Velikost tohoto namhn je urena rozmry a materilovmi vlastnostmi bubnu a psu.

Plat zde, e m men mme vlec, tm vt bude namhn psu. Uveden hodnoty

33

(Tabulka 10) nm pomohou urit minimln prmr bubnu. Abychom dostali prmr

bubnu je nutn hodnoty z tabulky vynsobit tloukou nosn vrstvy psu.

(4)

Tabulka 10 - Hodnoty souinitel pro stanoven prmru bubnu (4)

Vyuit dovolenho tahu psu (%) Hnac bubny Vratn bubny

100 60 30 100 60 30

Nosn vrstvy z bavlnnch vlken 100 80 60 80 60 40

Nosn vrstvy ze syntetickch vlken

120 100 80 100 80 60

Pohon

Existuj rzn konstrukn uspodn pohonu. Schma standardnho proveden s

elektromotorem a kueloeln pevodovou skn na samostatnm rmu je uvedeno na

obrzku 20. Vechny sti hnacho mechanismu jsou spojeny prunmi spojkami. Toto

proveden umouje snadnou drbu i vmnu jednotlivch st.

(9)

Obrzek 20 - Schma elektromotoru s pevodovou skn (9)

Pro pohon malch a stednch psovch dopravnk s vkony do 100 kW se bn

pouvaj tfzov asynchronn elektromotory a kotvou nakrtko a prun spojky mezi

34

jednotlivmi stmi pohncho mechanismu. Mezi motor a pevodovou sk se nkdy

zaazuj rozbhov spojky odstedivho typu nebo kapalinov, kter uskuten silov

spojen motoru s bubnem a pi vtm potu otek motoru; do uritho potu otek

se motor rozbh v nezatenm stavu.

Pro vkony pes 100 kW se pouvaj asynchronn motory s kotvou kroukovou a

odporovmi spouti.

(9)

Napnac zazen

Napnac zazen m za kol udret ps v optimlnm stavu napt a tm zajistit

bezproblmov penos sil z pohncch bubn na samotn ps. Dal vznamn loha

spov v omezen prvsu mezi vlekovmi stolicemi. Pi nesprvnm napt psu

dochz ke snen jeho ivotnosti. Musme zde tak potat s dostatenm rozsahem

napnacho zazen pro mont nebo ppadnou demont psu.

(4)

Pi zmnch zaten se v prun deformaci psu vyskytuj jist hysterezn jevy,

take tato deformace zvis i na rychlosti, s jakou probh zmna zaten. Proto nkte

autoi udvaj statick modul prunosti psu pro pomal zmny zaten a dynamick

modul pro zmny zaten, probhajc rychle.

Pro praktick ely se zavd pojem tahov tuhosti psu, definovan na zklad

Hookova zkona

E . S = T /

E - modul prunosti psu v tahu (MPa)

S - plocha prezu psu (mm2

),

T - zaten psu (N),

- pomrn prodloueni

Platnost Hookova zkona je podmanna linern zvislost napt (zaten) na

pomrnm prodlouen. Podle men je tato zvislost v oblasti praktickch zaten

tm linern. Z obrzku 21 je patrno, e v rozsahu zaten psu (0,5 1,5) . T1, kde T1

35

je nejvt dovolen tahov sla v psu, me bt kivka grafick zvislosti s vyhovujc

pesnost nahrazena pmkou.

(9)

Obrzek 21 - Zvislost napt na prodlouen (9)

Rozdlen napnacch zazen:

1. Tuh (rouby, napnky, kladkostroje)

2. S konstantn napnac silou vyvozenou zvam

3. S napnac silou regulovanou run nebo automaticky (pneumaticky,

elektronicky, elektrohydraulicky

(4)

36

Tuh napnac zazen

Pouit u dopravnk s psy, kter maj vloky z ocelovch lan. Dopravnky s tmto

typem napnacho zazen nepesahuj vtinou dlku 30 m. Napnn obvykle probh

pes vratn buben. Je dleit dbt zven opatrnosti, aby nedolo k ikmmu

postaven bubnu vi podln ose dopravnku. Toto zeikmen by mlo za nsledek

jednostrann vytahovn psu.

S konstantn napnac silou vyvozenou zvam

Napnn pomoc zva zaruuje stlou napnac slu bez ohledu na okamit protaen

psu. Nejvhodnj je napnat ps v mst nejmenho tahu, protoe zva bude mt

nejmen velikost. Toto napnac zazen pouvme u dopravnk, kter pepravuj

materil na velk vzdlenosti.

Pneumatick napnac zazen

V tomto proveden je pneumatick vlec pipevnn na pestavitelnm rmu. Samotn

napnac vozk je spojen s pstnic. Podle potebn napnac sly volme velikost

pneumatickho vlce, nebo poet tchto vlc. Bhem rozbhu je mon vymezit za

pomoci pneumatickho vlce prun protaen psu. Trval prodlouen se e

penastavenm samotnho rmu. V potench fzch po zapnut motoru se do

pneumatickch vlc pivd maximln tlak, kter zapin velk vypt psu.

K nastaven provoznch hodnot napnacch sil dojde za pomoci reduknho ventilu.

Tomuto ventilu d pokyn asov spna ihned po ukonen rozbhu motoru. Meme

regulovat napnac sly i v zvislosti na zaten. U tohoto typu jsou velkou nevhodou

velice mal monosti posuvu.

Elektrick napnac zazen

Regulace napnac sly je provdna run, nebo automaticky. Samotn napnac sla je

vyvolna elektrickm navijkem (vrtkem. Pi runm nastavovn napnac sly se

provd kontrola mcm pstrojem. Vhodou je zde monost velkho posunu

napnacch bubn.

37

Elektrohydraulick napnac zazen

Nespornou vhodou tohoto napnacho zazen je nastaven sprvn napnac sly pi

rozbhu i pi bnm provozu. Napnac sla vznik v hydraulickm vlci. Tento vlec

me mt pi sprvnm pouit kladkovho pevodu velice krtk. Po zapnut motoru

erpadla dojde k naven tlaku oleje ve vlci, kter napne ps asi na 1.5 nsobku

provozn hodnoty. A v tuto chvli se dvaj do pohybu pohnc motory, kter uvedou

ps do poadovan rychlosti. Nsledn se pak tlak ve vlci sn a dojde k provoznmu

napt psu.

Jednotliv druhy napnacch stroj psovch dopravnk jsou schematicky

uvedeny na obrzku 22.

(4)

38

Obrzek 22 - Napnac stroj psovch dopravnk (4)

a) tuh roubem, b) tuh run kladkostrojem, c) zvam na vratnm bubnu, d) zvam

smykou, e) zvam pi dvoububnovm pohonu, f) pneumaticky, g) elektricky, h)

elektrohydraulicky

39

Prostedky k odvdn materilu z psu

Nejastjm zpsobem odstraovn materilu z psu je pepad pes koncov

buben. Je-li teba odebrat materil z dopravnku mezi bubny, pouv se zpravidla

jedno nebo oboustrannho shrnovae (Obrzek 23). Shrnovae je mono pouit i u

kortkovch ps, v mst odvdn materilu mus vak bt kortkov nosn stolice

nahrazeny stolicemi rovnmi.

(9)

Obrzek 23 - Shrnovae (9)

istie psu

Dopravovan materil ps zneiuje, zejmna jedn-li se o dopravu materilu,

vlhkho a lepkavho. V doln vtvi b zneitn strana psu po nosnch vlekch,

m jednak nerstaj odpory, jednak se zvtuje opoteben psu i vlek. istie maj

za kol nalepen materil sett a umisuj se proto na zatku doln vtve psu.

Nejjednodum typem istie je isti z mkk gumy, tvoen nejastji odezkem z

psu, pitlaovan zvam k hnacmu bubnu (Obrzek 24).

U rotanho istie (Obrzek 25) jsou vlastnm istcm orgnem bu ploche

zkrouen do roubovice nebo vlcov karte. Pohon je uskutenn klnovm

emenem od hdele hnacho bubnu. Obvodov rychlost oten je 4 a 5 m/s pro such

materil a 6 a 7 m/s pro materil vlhk.

(9)

40

Obrzek 24 - Ptlan isti (9)

Obrzek 25 - Rotan isti (9)

Dvoububnov pohon

U dlouhch psovch dopravnk nevystame s jednm hnacm bubnem

vzhledem k omezen velikosti hlu opsn. V takovm ppad pouvme

dvoububnovho pohonu, jeho uspodn me bt nap. s obma hnacmi bubny v

jedn stanici (Obrzek 26).

41

Celkov hel opsn bv a 450o. Vkon, potebn k pohonu, se rozdl na

oba hnac bubny.

(9)

Obrzek 26 - Dvoububnov pohon (9)

1.3.1.2. Dopravnky s ocelovm psem

Konstrukce je podobn konstrukci dopravnku s gumovm psem, existuj vak

odchylky v een nkterch komponent, vzhledem k odlinm vlastnostem ocelovho

psu.

Ocelov ps se vyrb v posledn fzi vlcovnm za studena bu z uhlkov,

nebo legovan oceli. Vrobn tlouky jsou v rozmez 0,4 a 1,6 mm. Uhlkov ocel se

pouv do provozn teploty 150o (pi pozvolnm ohevu a 400oC), legovan oceli pi

pomalm ohevu a do 800oC. Spojovn ocelovch ps se provd ntovnm za

studena nty s oboustrann zaputnou hlavou pepltovnm nebo se spodnm

stykovm psem, aby styk nevadil pi strn materilu. Podln spojovn za elem

dosaen vt ky psu ne je maximln vrobn ka se provd rovn ntovnm

za studena pomoc stykovch ps, u ps z nerez oceli t bodovm svaovnm. Ps

je podprn v nosn stolici bu kladkami (rovn ps) nebo roubovitou pruinou (ps

kortkov). mm 1,6 a 400 C C 800C

42

Rychlost psu se vol ne ne u dopravnk s gumovm psem se zetelem na

navu materilu. Ocelov ps z uhlkov oceli snese piblin pi prmru bubnu D k

tlouce psu s, D / s = 1000. Rozsah rychlosti 0,5 a 2 m.s-1.

(9)

Dopravn dlky jsou men ne pi pouit gumovho psu, nebo s rostouc

dlkou roste i odpor proti pohybu a tahov sla v psu. K tahovmu napt se v mstech

pechodu psu pes bubny pidv napt ohybov, kter je pmo mrn pomru s / D

a dosahuje znanch hodnot.

(9)

1.3.2. lnkov dopravnky

Tanm elementem u lnkovch dopravnk jsou dva etzy (vjimen pouze

jeden etz), k jejich lnkm jsou pipevnny nosn orgny vytvoen ve tvaru

kortek, desek, lab apod. etzy jsou vedeny jednak pes hnac etzov kladky,

jednak pes etzky napnacho stroj. Pohon je nucen zbrem zub hnacch

etzek s epy etzu.

etzy s nosnmi orgny jsou podepeny mezi hnacmi a napnacmi etzkami

bu pevnm vedenm (kluzn uloen) nebo podprnmi kladkami (valiv uloen),

jejich osy jsou uloeny v rmu dopravnku. Pi pouit kladkovch etz jsou tyto

podepeny vodcmi kolejnicemi, po nich se kladky odvaluj.

lnkov dopravnky se pouvaj pro dopravu tkch a abrazivnch materil

v prmyslu stavebnch hmot, dolech, hutch, energetickch zazench atd. Mohou

dopravovat materil do provozn teploty 200oC. Jsou ureny pro stedn a velk

dopravn mnostv (50 a 1000 t . h-1) pi dopravnch vzdlenostech do 100 m.

(9)

lnkov dopravnky s psy z plochch lnk a s lnky s postranicemi

dovoluj dopravu do maximlnho sklonu 20o. Dopravnky s lnky, kter maj pn

ebra, nebo s lnky komorovmi je mono pout do sklonu a 60o i vce.

(4)

43

lnkov dopravnky rozdlujeme podle

1. Zpsobu veden lnkovho psu

a) S pojzdnmi kladkami

b) S pevnmi kladkami

c) S kluznm vedenm psu

2. Velikosti lnk

a) Krtkolnkov

b) Dlouholnkov

3. Tvaru lnk

a) Lakov

b) S plochmi lnky

c) S postranicemi

d) S komorovmi lnky (kabelkov)

(4)

etzy lnkovch dopravnk

a) Gallovy etzy

Maj ploch lamely (spony) z oceli 11 523 jsou spojeny epy z materilu 12 061.

epy jsou zajitny proti vypadnut rozklepnm konc, plokou, pojistnm kroukem

nebo jinm zpsobem.

Gallovy etzy maj adu nevhod, mezi n pat v prv ad znan opoteben

epele lamel v dsledku mal stykov plochy (velk mrn tlak) a faktu, e tato plocha

nen mazna. Nesnesou namhn na ohyb (od pnch sil), vytahuj se, maj velkou

hmotnost a mohou bt pouity jen do urit rychlosti. Na druh stran je jejich

pednost velk ohebnost, take mohou bt pouity i pi malm potu zub etzovch

kladek.

(9)

44

b) Pouzdrov etzy (Obrzek 27)

Vnitn lamely pouzdrovch etz jsou nalisovny na pouzdro, oton uloen na

epu o konstantnm prmru na cel dlce. Stykov plocha je mnohem vt ne u

Gallova etzu, navc je mazna, take opoteben pouzdra i epu jsou mal. Proti

vypadnut je ep zajitn plokami. Pi monti etzu se ploky nasad na ep

kruhovou st vezu, posunou tak, e zapadnou do tangencilnch drek v epu a

zajist se rouby k vnjm lamelm.

(9)

Obrzek 27 - Pouzdrov etz (9)

c) Vlekov etzy

Jsou v podstat etzy pouzdrovmi s kalenmi vleky z uhlkov oceli 12061,

navleenmi pes pouzdra (naznaeno rkovan na obrzku 27). Vlekov etzy

snesou vt rychlost.

(9)

d) Kladkov etzy

Jsou v podstat opt etzy pouzdrovmi. Pes pouzdra maj navleeny kladky

zpravidla ze ed litiny. Kladky mohou bt vybaveny nkolky pro pn veden etzu

(Obrzek 28).

(9)

45

Obrzek 28 - Kladkov etz (9)

1.3.3. Dopravn skluzy

Slou k doprav sypkch i kusovch materil. Nemaj pohon, a proto

vyuvaj k doprav materilu gravitan slu. Drha materilu me bt pm, a nebo

m tvar roubovice. Dleit je sprvn sklon skluzu. Pi malm sklonu m

dopravovan materil malou rychlost a me dojt k jeho zastaven. Pi velkm sklonu

se materil pohybuje velkou rychlost co m za nsledek celou adu negativnch

vlastnost (opoteben skluzu, opoteben materilu, pranost). Skluzy se daj tak vyut

pro krtkodob skladovn materilu, kter se hromad ve skluzu po zastaven odbru

materilu. Materil se d do pohybu ihned po obnoven odbru.

K vhodm skluzu pat, e nemaj dn pohybliv dly ani pohnc stroj.

Jsou minimln nron na drbu a nejsou poruchov. Skluzy jsou vyrobeny z plast,

ocelovch plech, nebo betonu.

roubovicov skluzy umouj pekonat velk vkov rozdly pi minimln

pdorysn ploe skluzu.

(4)

46

1.3.4. labov dopravnky

Pouvaj se pro dopravu rozmanitch materil od sypkch hmot pes tsky,

uhl a po kusov materil. Dopravn prostedek tvo unee nebo hebla vleen

obnm etzem, nebo nesen ty s postupn vratnm pmoarm pohybem. Unee

nebo hebla pepravuj materil v otevenm labu hrnutm nebo vleenm.

(4)

Rozdlen podle pohybu unecch prvk

a) Trkac

Hlavn soust je ty nesouc unee nebo vkyvn hebla. Postupn vratnm

pmoarm pohybem tye ve labu je dopravovan materil posouvn unei nebo

hebly ve smru dopravy. Trojhelnkov tvar une nebo vkyvn uloen hebel

umon zptn pohyb tye, ani by materil strhval zpt. Vrcen materilu brn tak

ebra ve stnch labu. lab je nejastji zhotoven z ocelovch plech tlouky 5 a 7

mm. Dno a ikm steny zesleny vymnitelnmi plechy o tlouce 6 a 10 mm.

Dopravn trasa me bt jen pm. Dal parametry trkacho dopravnku jsou uvedeny

v tabulce 11.

Tabulka 11 Hodnoty trkacho dopravnku (4)

Zdvih tye [m] 1,5

Rychlost vped [m.s-1] 0,16

Zptn rychlost [m.s-1] 0,1

Dopravovan mnostv [t.h-1] 10

Dopravn vydlenost [m] 20 a 200

b) S obhajcmi unecmi prvky

labovch dopravnk s unei se pouv pro dopravu kusovho materilu

v ad odvtv. Unee maj rzn tvar a jsou nejastji zhotoveny jako speciln spona

obnho etzu

(4)

47

1.3.5. Lanov drhy

Lanov drhy dopravuj materil ve vozcch, kter jsou taeny ocelovm lanem.

Podle pohybu vozku rozdlujeme lanovky na pozemn (pohyb po zemi po kolejch)

nebo visut (pohyb nad zem po napnutm lan). Visutch lanovch drah se pouv

k doprav osob i materilu na vt vzdlenosti nebo v neprchodnm ternu. lenitost

ternu nem vliv na funkci lanovky. Prostor pod lanovkou meme vyut k jinm

elm.

Rozdlen visutch lanovek:

a) podle elu

- osobn

- nkladn

b) podle proveden

- dvoulanov (jedno lano nosn a druh tan)

- jednolanov (m funkci nosnho i tanho lana)

c) podle smru pohybu

- obn

- kyvadlov

(4)

2. Stanoven parametr pro vbr vhodnch dopravnk pro realizaci dopravy minerlnch surovin pro stavebn prce

2.1. Zkladn parametry pro uren vhodnho dopravnku

1) Dopravn vkonnost [m3. h-1], [kg . h-1], [ks . h-1]

- Je to objem materilu, nebo hmotnost materilu pepraven za jednotku

asu. Podle sledovanho elu pouvme tak k hodnocen vkonnosti

poet kus pepravench za jednotku asu.

48

2) Dopravn vka [m]

- Je to vertikln (svisl) vzdlenost, kterou mus materil pekonat pi

peprav z bodu nakldky do bodu vyloen. V nkter literatue se meme

setkat s oznaenm vkov metr.

3) Dopravn dlka [m]

- Je to horizontln (vodorovn) vzdlenost, kterou mus materil pekonat pi

peprav z bodu nakldky do bodu vyloen.

4) Dopravovan materil

- Dleit jsou zejmna jeho vlastnosti (rozmry, hmotnost, sypn hel, ale i

jeho struktura i teplota pepravovanho nkladu).

5) Rychlost pohybu [m.s-1]

6) Souinitel plnn pracovnho adaptru dopravnku

- U vtiny dopravnk nen mon vyut cel prez dopravnho psu nebo

labu, proto je vhodn souinitelem vkonnost upravit (souinitel plnn se

pohybuje v rozsahu 0,6 0,8).

(1), (4),(7)

2.2. Parametry pro volbu dopravnku z pohledu zkaznka

Pro zkaznky hraje vznamnou roli udritelnost, chcete-li ivotnost. Tento

faktor vrazn ovlivuje dlouhodob provoz zazen. Pro zkaznky je vak nemn

dleit i cena. V tto fzi tedy meme analyzovat zkaznick preference. Zvrem lze

ci, e zkaznci maj zjem o koupi dopravnku s vysokou ivotnost za rozumnou

cenu. Spolen s cenou m nejdleitj postaven i adaptabilita een a dodavatele,

co je pochopiteln ji z rznorodosti jednotlivch oblast uit, kdy pro kad provoz

je takka vdy poteba upraven een. Ponkud men dleitost v preferencch

respondent hraj doprovodn sluby poskytovan dodavatelem, napklad v oblasti

drby.

Dal dleit kritria jsou energetick innost, vestrannost i hladina hluku a

vibrac.

(7)

49

2.3. Specifick parametry pro jednotliv druhy dopravnk

2.3.1. Vibran dopravnk

a) Dopravn vkonnost [m3. h-1]

b) Dopravn dlka [m]

c) Sklon [o]

d) Frekvence [Hz]

e) Amplituda [mm]

f) Souinitel celkovho odporu

2.3.2. nekov dopravnk

a) Prmr nekovnice

b) Stoupn nekovnice

c) Pkon dopravnku

d) Axiln sla

2.3.3. Redlery

a) Nejvt vka unen vrstvy

- Zvis na ce labu [m], souiniteli vnitnho ten materilu [l], sypnm

hlu [rad], souiniteli ten mezi materilem a stnami labu [l]

b) Sklon [o]

c) Pracovn rychlost [m . s-1]

d) Dopravn vka [m] (omezena dovolenm zatenm motoru)

2.3.4. Korekov elevtory

a) Profil korek

b) Druh elevtoru (odstediv, gravitan normln nebo pomalobn)

c) Uspodn korek na pse (petrit, nepetrit)

d) Tan prostedek (ps, etz)

e) Zpsob plnn (hrabac, smeny, nsypn)

f) Tvar drhy psu(svisl, sklonn, lomen)

g) Souinitel plnn [l]

50

2.3.5. Dopravn skluzy

a) Sklon [o]

b) Vstupn rychlost materilu [m . s-1]

c) Vstupn rychlost materilu [m . s-1]

d) Dopravn vka [m]

e) Dopravn vzdlenost [m]

f) Souinitel ten mezi materilem a skluzem [l]

2.3.6. labov dopravnky

a) Dopravn rychlost

b) ka labu

c) Vka labu

d) Sklon

2.3.7. Psov dopravnky

a) ka psu [mm]

b) Tlouka psu [mm]

c) Sklon [o]

d) Dopravn rychlost [m . s-1]

e) Pepravn dlka [m]

2.3.8. lnkov dopravnky

a) Typ transportnho etzu

b) Hmotnost transportnho etzu

c) Druh lnk

d) Sklon [o]

2.3.9. Lanov drhy

a) Jmenovit rychlost vozku

b) asov interval mezi vozky

c) Vzdlenost mezi vozky, celkov poet vozk

d) Typy nosnch a tanch lan

e) Typy vozk

(4)

51

3 Faktory, kter ovlivuj pouvn dopravnk

Nejdleitj vlastnost pi pouvn dopravnk je jejich sprvn a bezproblmov

funkce. Faktor, kter mohou zapinit nesprvnou funkci dopravnk a nsledn

vyazen z provozu je velk mnostv. V nsledujcm rozdlen jsou uvedeny

nejdleitj z tchto faktor.

3.1. Rozdlen faktor

a) Technick monosti manipulanho zazen v zvislosti na ternnch

podmnkch

- Pdn podlo

Je dleit pro ukotven stacionrnch dopravnch zazen. Zejmna pi

masivnch konstrukcch velk hmotnosti by mohlo dojt k naruen

stability dopravnku a k nsledn porue, nebo zcen cel konstrukce

- nosnost pdy

Tvo nepzniv pracovn podmnky zejmna pi manipulaci a sprvn

instalaci pojzdnch dopravnk. Zlepen nosnosti pdy meme

doshnout pravidelnm utuovnm svrchn pdn vrstvy.

- Svah

Brn snadn manipulaci s pojzdnmi dopravnky. Komplikuje

konstrukci a sprvn fungovn stacionrnch dopravnk. Je zde nutnost

pekonat uritou dopravn vku. Tto dopravn vce se mus

pizpsobit konstrukce dopravnku.

b) Konstrukce manipulanho zazen

- zachovn technickch poadavk, na kter byl dopravnk konstruovn

- parametry ovlivujc vkonnost:

a) rychlost pohybu (m.s-1

),

b) plocha skutenho prezu materilu na pracovnm adaptru

dopravnku (m2),

c) objemov hmotnost dopravovanho materilu (kg.m-3),

d) souinitel plnn pracovnho adaptru dopravnku (0,6 0,8).

(1)

52

c) Vlastnosti manipulovanho materilu

- Fyzikln vlastnosti

Tyto vlastnosti charakterizuj horninu bu trvale (mrn hmotnost) nebo

vyjaduj okamit stav, kter se me vlivem vnjho prosted mnit

(vlhkost, objemov hmotnost).

Fyziklnmi (popisnmi) vlastnostmi se rozum takov vlastnosti, kter

popisuj hmotu materilu ve vztahu k objemu, vztah mezi fzemi horniny

nebo si vmaj dsledk vzjemnho psoben tchto fz. Do

fyziklnch vlastnost meme dle zaadit granulometrick sloen

(zrnitost), provitost, propustnost, vzlnavost, mrn hmotnost, objemov

hmotnost, vlhkost, konzistence, rozpustnost.

- Mechanick vlastnosti

K mechanickm vlastnostem pat vlastnosti, k jejich zjitn je teba

vyvodit slu, jej inek na petvrn charakteristiky materil se

vyaduje. Mechanick vlastnosti podstatn ovlivuj prbh

rozpojovacho procesu a spotebu energie (poadavek na vkon motoru

stroje). adme sem kypitelnost, smykovou pevnost, ten horniny o

ocel.

- Technologick vlastnosti

Technologick vlastnosti hornin maj vztah pedevm k provdn

zemnch a podzemnch staveb. Pat sem akustick impedance,

mrazuvzdornost, sklon horniny.

(2)

d) Konstrukce odvoznho zazen

- Lon plocha

Dostaten velk lon plocha pi naskladovn materilu na hromady

umon pracovat dopravnkm nepetrit. Nevznik zde poteba

manipulace se samotnm dopravnkem, protoe nedojde k naplnn

kapacity lon plochy. Doshneme tm zven vkonnosti.

- Objem nsypky

Objem nsypky by ml bt takov, aby pokryl vkonnost dopravnku pi

maximlnm mnostv dopravovanho materilu. Toto plat za

pedpokladu, e z nsypky je materil dle odven cyklickmi

dopravnmi zazenmi (nkladn automobily, dampry).

53

- Objem korby

Je dleit v ppad nakldn materilu na odvozn dopravn zazen

(nkladn automobil) samotnm dopravnkem

e) Prosted, ve kterm je materil manipulovn a nsledn dopravovn

- Pepravn trasa

Je vyznaen st v prosted, kter umouje bezpen a plynul pohyb

dopravnch zazen s dopravnmi prostedky (s bemeny i bez nich).

Konstrukce (proveden) dopravn trasy mus vyhovovat pedpokldan

zti a poadavkm na prchodnost (mus bt v souladu s velikost a

hmotnost) dopravnch zazen a mus splovat poadavky na

bezpenost.

f) Prosted ovlivnn manipulace aktulnm stavem msta manipulace

- Vlivy poas

Zven teplota, tlak, d, vlhko, mrz, vtr

- Pranost

Ovlivuje opoteben jednotlivch st dopravnk. Ztuje prci

obsluze dopravnku. Zatuje zdrav pracovnk, kte se pohybuj

v blzkosti stroje.

- Hlunost

Zven zvukov vibrace psob negativn na obsluhu stroje

g) Volba sprvnho pracovnho adaptru

- Ps

- Koreek

- lab

- nekovice

- Vozk

h) Schopnost bt v technologickm uzlu s jinm zazenm

Je zde dleit provzanost akc a technologick nvaznost. Co znamen, e

vechny stroje pouvan pi tb by mly bt schopn pracovat jako jeden

celek.

i) Kvalita proveden prce

54

Dodren technologie zajiuje bezpenost na pracoviti a plnn stanovench

limit. Men pravdpodobnost poruchy stroj a vzniku nepedvdatelnch

okolnost. Nedochz ke ztrt bemen a dalch nedoucch jev.

j) Nklady na proveden prce

Finann nroky, kter vznikaj pi peprav materilu. Do tchto nklad

zahrnujeme platy zamstnanc, pohonn hmoty, elektrickou energii, amortizaci

stroj a dal faktory.

k) as na proveden prce

Do tohoto asu nejvznamnji promlouv vkonnost pi nakldn. Tuto

vkonnost ovlivujeme volbou vhodnho manipulanho zazen (napklad

eln nakladae), vhodnho odvoznho zazen (napklad dampry).

l) Kvalita opertora

- kolen

- Spolehlivost

- Zkuenosti

- Dostaten praxe

4. Dopravn a manipulan innosti pi tb

Druhy dopravnch a manipulanch innost pi tb a zpracovn minerlnch

surovin se odvjej od technologie tby a vroby kameniva.

Technologie tby a vroby kameniva je pmo zvisl na pvodu konkrtnho

kameniva.

(6), (3)

4.1. Rozdlen kameniva podle pvodu

a) Drcen kamenivo

b) Ten kamenivo

c) Uml kamenivo

(6)

55

4.2. Drcen kamenivo

Horniny pro vrobu drcenho kameniva se t povrchovm zpsobem v

kamenolomech. Hornina je od lomov stny oddlovna pomoc odstel (Obrzek

29). Pi trhac prci nen nutno, na rozdl od tby prodnho dekoranho kamene, brt

ohled na neporuenost horniny, proto se pouvaj brizantn trhaviny. V souasn dob

se nejastji pouvaj clonov odstely, kdy je vrtnou soupravou (Obrzek 30) vyvrtna

linie vrt jak v hlav stny (zhlavn vrty), tak pi pat ete (patn vrty) a vrty jsou

nsledn nabity trhavinou (Obrzek 31). Velk kusy horniny, kter by nebylo mono

nsledn upravit drcenm, jsou zmenovny bu sekundrn trhac prac, nebo dnes

astji pomoc hydraulickch kladiv. Hornina z rozvalu je pot napklad elnmi

lopatovmi nakladai nebo rpadly (Obrzek 32) naloena na pepravn zazen a

dopravena k primrnmu drtii technologick linky. Jako pepravnch zazen se

nejastji pouv nkladnch automobil, dampr s nosnost korby a 40 60 tun

(Obrzek 32).

(6)

Obrzek 29 - Clonov odstel (6)

56

Obrzek 29 - Vrtn zhlavnch vrt (6)

Obrzek 30 Nabjen patnch vrt (6)

57

Obrzek 31 - Nakldka rozvalu - psov rypadlo a dampr (6)

Nsledujc technologickou operac vroby drcenho kameniva je vlastn drcen.

Drcen prodnch hornin probh zpravidla ve vce stupnch. Konkrtn podoba a poet

stup drcen vychz z charakteru a vlastnost zdrobovan suroviny a z poadavk na

vlastnosti vslednho kameniva. Pi vcestupovm drcen jsou jednotliv stupn

osazeny nsledujcmi typy drti:

prvn stupe drcen zpravidla elisov drtie (Obrzek 33)

vy stupn drcen (druh, tet) z pravidla kuelov (Obrzek 34), kladivov,

odrazov (Obrzek 35)

(6)

58

Obrzek 33 - ez jednovzprnm elisovm drtiem (6)

Obrzek 32 - ez kuelovm drtiem (6)

59

Obrzek 35 - ez odrazovm drtiem (6)

elisov drtie se pouvaj pro hrub a stedn drcen tvrdch a houevnatch

surovin. Materil je drcen tlakem, zsti t lmnm nebo roztrnm v prostoru mezi

pevnou a pohyblivou elist drtie, a to v prbhu pohybu pohybliv elisti proti elisti

pevn. V dob, kdy se elisti od sebe vzdaluj, postupuje drcen hornina dol

k vpustn trbin. ka vpustn trbiny se me v uritm rozsahu mnit, co

umouje zskvat produkt poadovan zrnitosti. elisov drtie bvaj doplnny

odhliovacmi tdii (Obrzek 36), kter ped primrnm drcenm odstrauj jemnou

frakci z materilu, m se dosahuje odlehen vlastnho drtie.

Kuelov drtie se pouvaj pro hrub, stedn i jemn drcen velmi pevnch a

obtn drtitelnch hornin. V kuelovch drtich je materil zdrobovn mezi

otejcm se drtcm kuelem a nepohyblivm drtcm pltm.

Kladivov a odrazov drtie drt materil prudkmi dery kladiv, nebo drtcch

lit a nrazy rychle se pohybujcch zrn na nepohybliv pancov desky. Na rozdl od

elisovch a kuelovch drti, ve kterch je prbh rozpadu zdrobovanch zrn uren

jejich polohou v drtcm prostoru, drt se v derovch drtich zrna v mstech sv

nejmen soudrnosti, tj. podl tpnch ploch, rznch trhlin a puklin.

(6)

60

Obrzek 36 - elisov drti s odhliovaem (6)

Podrcen kamenivo je nsledn tdno pomoc vibranch stovch tdi na

tdrnch (Obrzek 37, 38) na jednotliv vyrbn frakce. Technologick linka se

skld z primrnho elisovho drtie, psovho dopravnku a tdrny s dalmi stupni

drcen.

(6)

Obrzek 37 - Celkov pohled na technologickou linku drcen a tdn kameniv (6)

61

Obrzek 33 - Panoramatick pohled na tdrnu drcenho kameniva (6)

4.3. Ten kamenivo

Technologie tby a pravy tenho kameniva je zvisl na tom, zda-li se

loisko trkopsk nachz pod vodn hladinou (tba z vody) nebo nad vodn

hladinou, na zemskm povrchu (such tba).

Pro tbu z vody se pouv plovoucch stroj - drapkovch, korekovch

(Obrzek 39) nebo sacch rpadel. Vyten materil je nsledn dopraven lod,

psovmi dopravnky nebo potrubm na beh vodn plochy. Zde je napklad

korekovm elevtorem surovina dopravovna na technologickou linku, kde se

upravuje drcenm a tdnm. Expedice materilu je provdna zpravidla kolovmi

nakladai.

(6)

Obrzek 34 - Plovouc korekov elevtor (6)

62

Je-li loisko trkopsku nad hladinou vody, me se tit pmo ze stny

rpadlem nebo nakladaem. Vyten materil je dopraven nkladnmi automobily na

pravrenskou linku (obrzek 40), kde dochz k roztdn na jednotliv vyrbn

frakce kameniva.

(6)

Obrzek 40 - Tdc linka pro vrobu tenho kameniva mokrm zpsobem (6)

4.4. Uml kamenivo

Zkladnm typem hutnho umlho kameniva je vysokopecn struska. Struska

vznik jako odpadn produkt v metalurgii eleza. havotekut struska je od vysokch

pec dopravena specilnmi elezninmi vozy (kolibami Obrzek 41) na odval, kde je

za souasnho ochlazovn vodou vylita. Rychlm ochlazenm vodou (Obrzek 42)

vznik granulovan vysokopecn struska, co je latentn hydraulick pojivo s vysokm

obsahem amorfnho SiO2, kter se dle vyuv ve stavebnictv jako pms do cement

nebo beton. Zbytky ji sten zatuhl strusky, kter zbyly v kolibch se po pomalm

ochlazen nsledn drt a td na struskov kamenivo (Obrzek 43).

(6)

63

Obrzek 41 - Vylvn havotekut strusky z kolib (6)

Obrzek 42 - Rychl chlazen tekut strusky vodou (6)

64

Obrzek 35 - Tdn struskovho kameniva na jednotliv frakce (6)

Hlavnm pedstavitelem provitho umlho kameniva je Liapor (dve

Keramzit). Liapor se vyrb tepelnou expandac cyprisovch jl. Cyprisov jly jsou

tercirn (neogenn) jly, kter tvo nadlo uhlonosnch souvrstv zejmna

v sokolovsk pnvi. Sv oznaen dostaly podle vd fosilie skoepatce rodu Cypris

angusta. Jly jsou dopraveny eleznin pepravou na skldku (Obrzek 44), odkud jsou

dopravovny na drcen a mlet (hrub prava). Drcen se provd na kladivovm drtii,

zjemovn na kolovm a vlcovm mln a homogenizace na dvouhdlov mchace.

Po hrub prav, kdy m surovina asi 20 % vody, nsleduje odleen v odlern

(Obrzek 45). Poslednm pravrenskm lnkem je jemn prava. Zde dochz,

pomoc granulanch tal a vakuovch nekovch lis s protlaovadlem k tvorb

granul, kter jsou nsledn vypalovny v rotan peci (Obrzek 46).

K expandaci dochz pi teplot zhruba 1100 oC (Obrzek 47), kdy vznikaj lehk

keramick kuliky (perly). Vyplen granule jsou nsledn tdny na jednotliv frakce.

Zkladn fyzikln vlastnosti Liaporu prezentuje tabulka 12.

(6)

65

Obrzek 36 - Venkovn halda cyprisovch jl (6)

Obrzek 45 - Odlerna suroviny po hrub prav (6)

66

Obrzek 46 - Rotan pec pro vpal keramickho kameniva (6)

Obrzek 37 - Vpal Liaporu (6)

67

Tabulka 12 - Zkladn fyzikln-mechanick vlastnosti jednotlivch frakc kameniva Liapor (6)

5. Nvrhy a zsady pro organizan zalenn modernch dopravnk

V nsledujc kapitole jsou uvedeny pedpokldan pouit dopravnk v praxi a

navreny vhodn dopravnky pro pepravu odlinch materil o rzn zrnitosti. Pi

vbru vhodnho dopravnku budu vychzet z Granulometrickho sloen (zrnitosti)

materilu.

Granulometrick sloen (zrnitost) pat k zkladn vyhodnocovac vlastnosti

nesoudrnch i soudrnch hornin, kter zpravidla rozhoduje o zaazen horniny

(tabulka 13). Zrnitost hornin m pm vliv na jejich zpracovatelnost a jejich dal

mechanick vlastnosti.

(2)

Tabulka 13 - Oznaen zrn podle SN 72 1002

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

32 - 128 hrub

128 - 256 kameny

vt ne: 256 balvany

68

5.1. Vibran dopravnk

Pedpokldan vyuit

Vibran dopravnky jsou ureny pro etrnou dopravu sypkch, zrnitch a

kusovitch materil. Princip vibran dopravy umouje transport suchch, vlhkch a

mokrch substrt v irokm teplotnm rozmez. Vhodn je pouit pro dopravu a

vynen materil z nsypek a zsobnk.

(1)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

vibranmi dopravnky je uveden v tabulce 14.

Tabulka 14 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

5.2. nekov dopravnk

Pedpokldan vyuit

nekov dopravnky slou k peprav rznch sypkch materil a

drobnch kusovch sms.

(1)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

nekovmi dopravnky je uveden v tabulce 15.

69

Tabulka 15 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

32 - 60 hrub

5.3. Redlery

Pedpokldan vyuit

Jsou vyuvny pro plynulou pepravu, pedevm prkovitch, vlokovitch,

jemnozrnnch materil. Nelze dopravovat materily siln pilnav, lepkav a

abrazivn.

(1)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

redlery je uveden v tabulce 16.

Tabulka 16 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

32 - 50 hrub

5.4. Korekov elevtory

Pedpokldan vyuit

Pouvaj se ke svisl (vertikln) doprav prkovch, sypkch a zrnitch

materil mench rozmr smrem zdola nahoru ve stavebnictv i jinch provozech

(zemdlstv, devozpracujc prmysl). Nelze dopravovat materily siln pilnav a lepkav.

(1)

70

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

korekovmi elevtory je uveden v tabulce 17.

Tabulka 17 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

5.5. Psov dopravnk

Pedpokldan vyuit

Psov dopravnky slou k doprav materil s velmi rozdlnmi fyzikln

mechanickmi vlastnostmi, od jemnch sypkch hmot a po jednotliv velmi hmotn

kusy. Psov dopravnky s nsypkami a pkami jsou vhodn na pepravu rznch

sypkch a drobnch kusovch produkt do balicch stroj a dvkova. Na psovch

dopravncch lze vykonvat pracovn operace spojen s itnm, tdnm a separac

produkt. Prostednictvm psovch dopravnk je zajiovna pekldka mezi

dopravnmi zazenmi a mezi manipulanmi a dopravnmi zazenmi.

(1),(8)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

psovmi dopravnky je uveden v tabulce 18.

Tabulka 18 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

men ne: 0,002 jl, sln

0,002 - 0,063 prach

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

32 - 128 hrub

128 - 256 kameny

vt ne: 256 balvany

71

5.6. lnkov dopravnk

Pedpokldan vyuit

V prmyslu stavebnch hmot a v dlnm prmyslu se pouvaj pouze lnkov

dopravnky pro tk bemena.

(1)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

lnkovmi dopravnky je uveden v tabulce 19.

Tabulka 19 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

128 - 256 kameny

vt ne: 256 balvany

5.7. labov dopravnk

Pedpokldan vyuit

Pouv se pi doprav nejrznjho materilu od sypkch hmot a po kusov

materil. Dopravn prostedek tvo hebla nebo unee vleen obnm etzem.

Materil se pepravuje hrnutm nebo vleenm. Dky specifick spoteb energie,

vysokm nrokm na pozen a drbu se pouv se hlavn ve specilnch ppadech a

to nejastji v dolech.

(1)

Nvrh materil pro pepravu z hlediska granulometrickho sloen

labovmi dopravnky je uveden v tabulce 20.

Tabulka 20 - Vhodn druhy materilu (2)

Velikost zrn ( mm ) Oznaen ( nzev )

0,063 - 0,250 jemn

0,250 - 1 psek stedn

1 - 2 hrub

2 - 8 drobn

8 - 32 trk stedn

32 - 128 hrub

128 - 256 kameny

vt ne: 256 balvany

72

6. Zvr

Clem tto prce bylo provst analzu stacionrnch dopravnch zazen

v oblasti tby minerlnch surovin pro stavebn prce a stanoven nvrh a zsad pro

jejich optimln vyuit. Z informac uvedench v tto prci by si ml potencionln

zjemce o koupi dopravnku vytvoit rmcovou pedstavu o tom, kter typ dopravnku

bude vhodn pout v jeho specifickm ppad. Ovem bli konstrukn poadavky

by ml vdy konzultovat s oslovenou firmou, kter se zabv samotnou vrobou a

distribuc dopravnk. Kad firma klade rzn draz na faktory, parametry a

konstrukn prvky, ze kterch vychz pi nvrhu specifickho dopravnku. U tchto

firem je bnou prax pedloit zkaznkovi u pi prvnm projednvn zakzky

obshl dotaznk, kde m podrobn specifikovat daje podle kterch bude dopravnk

navren. Tyto jsou tak uvedeny v tto prci.

73

7. Seznam literatury

(1) Celjak, I.: Dopravn a manipulan zazen, intern uebn text, ZF, Jihoesk

univerzita v eskch Budjovicch, 2010, 132 s.

(2) Celjak, I.: Strojn zazen pro realizaci stavebnch prac, intern uebn text, ZF,

Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch, 2009, 131 s.

(3) asopis minerln suroviny .4/2009, ISSN 1212-7248.

(4) Draan, F., Jebek, K.: Manipulace s materilem, SNTL/ALFA, Praha, 1979,

454 s.

(5) http://duba-dp.cz

(6) http://geologie.vsb.cz

(7) http://udrzbapodniku.cz

(8) http://www.amgpicha.cz

(9) Kaprek, J.: Dopravn a manipulan zazen, intern uebn text, VUT FSI

Brno, 126 s.

(10) Smitka, V., Mudra, J., Krl, E.: Mechanizace a provdn staveb, SNTL/ALFA,

Praha, 1968, 354 s.

74

8. Seznam obrzk, tabulek

Seznam tabulek

Tabulka 1 Porovnn dopravnk (4) ............................................................................ 6 Tabulka 2 - dosahovan hodnoty pohonu (4) ................................................................... 9 Tabulka 3 - dosahovan hodnoty pohonu (4) ................................................................. 10 Tabulka 4- dosahovan hodnoty pohonu (4) .................................................................. 11 Tabulka 5 Zkladn rozdlen materilu (9) ................................................................ 15 Tabulka 6 Celkov souinitele odporu (9) ................................................................... 15 Tabulka 7 Souinitele plnn a prmr nekovic (9) ................................................. 16 Tabulka 8 Parametry elevtor (4) .............................................................................. 18 Tabulka 9 - Souinitele ten (4) .................................................................................... 32 Tabulka 10 - Hodnoty souinitel pro stanoven prmru bubnu (4) ............................. 33 Tabulka 11 Hodnoty trkacho dopravnku (4) ............................................................. 46 Tabulka 12 - Zkladn fyzikln-mechanick vlastnosti jednotlivch frakc kameniva Liapor (6) ........................................................................................................................ 67 Tabulka 13 - Oznaen zrn podle SN 72 1002 .......................................................... 67 Tabulka 14 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 68 Tabulka 15 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 69 Tabulka 16 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 69 Tabulka 17 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 70 Tabulka 18 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 70 Tabulka 19 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 71 Tabulka 20 - Vhodn druhy materilu (2) ...................................................................... 71

Seznam obrzk

Obrzek 1 Uloen a pohyb labu (9) ............................................................................ 6 Obrzek 2 Uloen tsadel (9) ...................................................................................... 9 Obrzek 3 nucen pohon (4) ........................................................................................ 10 Obrzek 4 - Mechanick budi kmit s neusmrnnou vibrac (4) ................................ 10 Obrzek 5 Mechanick budi kmit s usmrnnou vibrac (4) ................................... 11 Obrzek 6 Pohon elektromagnetickm budiem (4) ................................................... 12 Obrzek 7 Typy nekovnic (4) ..................................................................................... 14 Obrzek 8 Schma dopravnku (9) .............................................................................. 17 Obrzek 9 Profily korek (9) ..................................................................................... 19 Obrzek 10 eln odpojen (9) ..................................................................................... 20 Obrzek 11 Bon odpojen (9) .................................................................................... 20 Obrzek 12 Schma vyprazdovn koreku (9) ......................................................... 21 Obrzek 13 Uren roztee korek (9) ........................................................................ 23 Obrzek 14 - Schma psovho dopravnku (9) ............................................................. 26 Obrzek 15 - ez dopravnm psem (9) ......................................................................... 27 Obrzek 16 - ez psy pro dopravnky (4) ..................................................................... 28 Obrzek 17 - Stolice se temi vleky (9) ....................................................................... 29 Obrzek 18 - Girlandov stolice (9) ............................................................................... 30

75

Obrzek 19 - Uloen vlek (9) ................................................................................... 31 Obrzek 20 - Schma elektromotoru s pevodovou skn (9) ........................................ 33 Obrzek 21 - Zvislost napt na prodlouen (9) ........................................................... 35 Obrzek 22 - Napnac stroj psovch dopravnk (4) ................................................ 38 Obrzek 23 - Shrnovae (9) ............................................................................................ 39 Obrzek 24 - Ptlan isti (9) ..................................................................................... 40 Obrzek 25 - Rotan isti (9) ....................................................................................... 40 Obrzek 26 - Dvoububnov pohon (9) ........................................................................... 41 Obrzek 27 - Pouzdrov etz (9) ................................................................................... 44 Obrzek 28 - Kladkov etz (9) .................................................................................... 45 Obrzek 30 - Vrtn zhlavnch vrt (6) ......................................................................... 56 Obrzek 31 Nabjen patnch vrt (6) .......................................................................... 56 Obrzek 32 - Nakldka rozvalu - psov rypadlo a dampr (6) ....................................... 57 Obrzek 34 - ez kuelovm drtiem (6) ....................................................................... 58 Obrzek 38 - Panoramatick pohled na tdrnu drcenho kameniva (6) ....................... 61 Obrzek 39 - Plovouc korekov elevtor (6) ............................................................... 61 Obrzek 43 - Tdn struskovho kameniva na jednotliv frakce (6) ........................... 64 Obrzek 44 - Venkovn halda cyprisovch jl (6) ......................................................... 65 Obrzek 47 - Vpal Liaporu (6) ..................................................................................... 66