Hrdina_Gracianuv dekret

8/4/2019 Hrdina_Gracianuv dekret

1/15

Revue pro crkevn prvo slo 7/97

Gracinv dekret ve zkratce

JUDr. Antonn Ignc Hrdina, O.Praem.

Sbrka boloskho kamaldulina a mistra prva na tamj kltern kole Gracina, nazvan "Concordiadiscordantium canonum" (zkrcen "Decretum Gratiani") a sestaven kol roku 1140, je bezpochyby jednou znejvznamnjch prvnch pamtek stedovku. Existuje o n pebohat literatura a nen clem tohoto lnku

pidvat k n dal. Vechny uebnice prvnch djin zabvajc se onou dobou o n pojednvaj. Kad prvnk ikad teolog se o n u. Protoe vak Dekret nen ani odborn prvnick a teologick veejnosti snadnodostupn (sm Corpus Iuris Canonici, jeho je Gracinv Dekret soust, v echch (pokud vm) nevyel,nato aby byl peloen do etiny), nebudu daleko od pravdy, odhadnu -li, e i vtina tch, kte se honostitulem "doktor obojho prva",Dekret nikdy v ruce nedrela a uila se prv jen o n m, nikoli vak z n j. Atak pedstavy o tom, co vlastn Gracin sepsal, bvaj dosti mlhav.

Nsledujc text chce tuto mlhu ponkud rozptlit. in tak pekladem tzv. "Zkrcenho Dekretu" (Decretumabbreviatum), kter ve vydnch Korpusu kanonickho prva bv pedazen vlastnmu textu GracinovaDekretu (autor tto zkratky nen uvdn). Gracinova sbrka toti, a systematicky uspodan, je u pro svjctyhodn rozsah mlo pehledn. A tak byla ji brzy po svm vzniku opatovna rznmi rejstky, nadpisy,indexy, obsahy (i metrickmi!) atd. - i nsledujc abreviac. Je ovem teba upozornit, e strunost je zde najmu pesnosti; v jednom i dvou dcch ostatn dost dobe ani nelze zachytit obsah toho, o em uvnit

jednotliv distinkce i kauzy pojednv nkdy i cel ada knon. To se tk i heslovitch odpovd (solutiones)na otzky (quaestiones) v druh sti Dekretu. Mimo to se zd, e autor si s preciznost svho sume nedlal

pli hlubok vrsky. To ve pi pekladu psobilo nejednu pot. Protoe vak i tento "Zkrcen Dekret" jednes ji prvn pamtkou sui generis, drel jsem se pi pekladu jeho textu i v ppadech, kdy jsem muselusuzovat na plinou interpretan volnost autora. Slova v zvorce, tu a tam uvdn pro lep pochopen textu,

pochzej od pekladatele.

Pro peklad jsem (namtkou) pouil: Corpus Iuris Canonici emendatum et notis illustratum, Gregorii XIII.Pontif. Max. jussu editum, indicibus variis novisque et appendice Pauli Lancellotti Perusini adauctum..., Basilej1682. Za laskav pehldnut pekladu dkuji podpevorovi strahovskho kltera Zdeku Tadei ehkovi,O.Praem.

ZKRCEN DEKRETjednotliv se dotkajc vech tmat

Kniha Dekretu je rozdlena na ti sti, z n prvn obsahuje distinkce, druh prvn ppady a tet pojednv o

zasvcench. PRVN ST se dl na sto jednu distinkci.PRVN distinkce pojednv o prvu pirozenm a lidskm, vymezujc pirozen samo prvo a jeho druhy arozliujc mezi prvem psanm a nepsanm.

Druh o prvu kviritskm ili mskm, vymezujc jeho druhy.

Tet rozliuje rzn oznaen kanonickho prva a strun je vykld.

tvrt, k emu slou zkony a co naizuj posvtn knony.

Pt, kterak je pirozen prvo nezmniteln a e bez jmy trv to, co je v nm obsaeno.

est, zda se non neist sny potaj za hch; a ke konci se pokrauje o vzneenosti pirozenho zkona.


2/15

Sedm uvd zkonodrce, ukazujc, jak zapoalo prvo.

Osm stanov rozdl mezi prvempirozenm a obyejovm.

Devt za pomoci autorit a pklad dokazuje, e lidsk zkony musej ustoupit pirozenmu prvu.

Dest ukazuje, e zkony vlada podlhaj knonm.

Jedenct k, e obyej m ustoupit schvlenm zkonm.

Dvanct prav, em bt zachovn chvlyhodn obyej, kter neodporuje ani posvtnm knonm ani pravdani dobrm mravm.

Tinct d, aby se nepipoutla dispenz odporujc pirozenmu zkonu, leda aby se vyhnulo vtmu zlu.

trnct, e nikdo nem spchat men hch, aby se mohl vyhnout jinmu vtmu.

Patnct pojednv o dob, kdy byly pijaty posvtn knony, sepsny knihy (svatch Otc) a konny snmy; akter dla lze pipustit.

estnct stanov, e maj bt uznvny Knony apotol; pak uvd, v jak dob a za kterho papee i csaebyly konny jednotliv snmy.

Sedmnct k, e bez papee lze konat (poradn) shromdn, ne vak snmy.

Osmnct ukazuje, e partikulrn snmy nemohou stanovit obecn prvo; proto se v t souvisloti uvd, k emujsou uiten, kolikrt do roka, v jak dob a pod autoritou se maj konat a e metropolita nem nic poadovatod biskup, kte se shromdili na snmu. Dodv o trestu pro biskupa, kter se nedostavil, a byl na synodpovoln.

Devatenct, pojednvajc o innosti dekretl, k, e je teba svdomit plnit crkevn pikzn.

Dvact k, e pi rozhodovn vc se m brt zetel na posvtn knony, ale pi vkladu Psma na svatuitele.

Dvact prvn pojednv o rznch svcench a stupnch duchovnch, uc, kdo jsou vykonavateli ili sluebnkyknon, od nejvyho k nejnimu; a stanov rozdly mezi postavenm duchovnch, dokazujc, e vy nem

bt souzen od niho.

Dvact druh o dstojnosti msk crkve a nkterch dalch (crkv).

Dvact tet o svcen duchovnch, ponajc od mskho biskupa a k ostiovi.

Dvact tvrt o pezkouen svcenc.

Dvact pt o adech duchovnch, ponajc ostiem a pokraujc a k biskupovi. Piblin uprosteddistinkce uvd potek tincti pkaz z Apotolskch knon a pokrauje slovy "Je teba, aby biskup byl

bezhonn". A pi tto pleitosti pojednv o rznm vznamu slova "hona". A ukazuje, co je mravn a codovolen.

Dvact est popisuje druh pkaz z Apotolskch knon, e "biskup m bt muem toliko jedn eny".

Dvact sedm dosvduje, e k svatm svcenm nelze pipustit ty, kdo odmtaj slbit zdrenlivost, rozliujcmezi slavnm a jednoduchm slibem.


3/15

Dvact osm dosvduje, e v zpadn crkvi duchovnm nen dovoleno mt eny, pipojujc podjhenstv, unj to dve nebylo zakzno. Viz co se tam poznamenv.

Dvact devt ukazuje, e nkter kapitoly je teba vykldat s ohledem na dvod (vydn normy), nkter sohledem na dobu, nkter s ohledem na msto, nkter s ohledem na osobu.

Tict -protoe v 28.distinkci bylo eeno, e kn od sebe nemaj odvrhovat sv eny pod zminkouzbonosti - zde k, e to bylo stanoveno z jistho dvodu, toti kvli nkterm bludam, kte opovrhovalimanelstvm.

Tict prvn dokazuje a pro (jednotliv) zem uvd pklady, e duchovn maj zachovvat zdrenlivost a ezdrenlivost m bt zachovvna vemi s vjimkou duchovnch vchodnch (obad).

Tict druh jet pokrauje o zdrenlivosti duchovnch a k, e ti, kdo maj njak ze ty svatch svcen,jsou vzni zdrenlivost, a maj-li veejn soulonice, nikdo nem chodit na jejich me.

Tict tet ukazuje, e (ke svcen) nemaj bt poveni bigamist, tlesn postien, pjujc na rok, veejnkajcnci, hri, herci na divadle, zuivci, ti, kdo se chtj vloudit (ke svcen), berou si nevstky za eny a maj

soulonice.

Tict tvrt stanov, e biskup se m vyhbat plin dvrnosti vi domcm osobm i vi pbuznm a emu nendovoleno lovit zv.

Tict pt pojednv o tet kapitole Apotolskch knon, e svcenec nem bt opilec.

Tict est k, vysvtlujc to, e duchovn maj mt pimenou znalost Psma svatho.

Tict sedm ukazuje, e duchovn nemaj brt zetel na knihy pohan, e vak maj mt znalosti svtskch vd.

Tict osm dokazuje, e knz m bt vzdln ve vdch a nem bt neznal knon; neznalost je toti jemu

sammu nebezpen.

Tict devt ukazuje, e biskup m bt moudr ve veden svtskchzleitost, kter dky jeho opatrnostinezpsob crkvi kodu.

tyict vykld ptou kapitolu Apotolskch knon, e biskup m bt ven; a pojednv nejprve o vnitndstojnosti, kter spov ve ctnostech.

tyict prvn pojednv o vnj vnosti, kter spov v dstojnosti, vystupovn, odvu a umrnnosti v pita jdle.

tyict druh k, e m bt pohostinn.

tyict tet, e m bt jednak cudn, jednak uen.

tyict tvrt, e nem bt pijan, co je soust toho, co jsme ekli v 35.distinkci.

tyict pt, e (se biskupem nesm stt ten), kdo usmrtil lovka.

tyict est, e nem bt svrliv.

tyict sedm, e nem bt hrabiv a e m dobe stt v ele svho domu.

tyict osm, e nem bt nedvno poktn.


4/15

tyict devt strun a krtce shrnuje pedpisy Apotolskch knon. A stanov piny a dvody, pro (lid)zloinn a hn nemaj bt povyovni na biskupy.

Padest pojednv o pdu a nprav duchovnch.

Padest prvn je o dvoanech ili edncch, o tch, kdo jsou povinni podvat vytovn, o soudcch a

advoktech, zda maj bt svceni, i nikoli.

Padest druh je o pevrcenm poad svatch svcen, neboli o duchovnm, kter byl chybn poven (kesvcen).

Padest tet o tom, zda edncimaj i nemaj bt pijmni mezi duchovenstvo i do kltera. A tam sedokazuje, pro ednci a jinak vzan osoby nemaj bt svceny.

Padest tvrt, e otroci, kte nebyli svmi pny proputni, nemaj bt povyovni (ke svcen), dokudnedoshli svobody.

Padest pt, zda tlesn vadn, bigamist, nevzdlanci a veejn kajcnci maj bt svceni, i nikoli.

Padest est, e nemaj bt svceni synov kn a osoby zrozen ze smilstva a cizolostv.

Padest sedm pojednv o tom, zda maj bt svceny osoby poktn v nemoci.

Padest osm, e mnii nemaj bt svceni bez pivolen opata.

Padest devt, e (ani) vzdlan laici nemaj bt bez ppravy svceni.

edest ukazuje, jak stupe svcen maj mt ti, kdo jsou vybrni za probota idkana nebo arciknze ibiskupa.

edest prvn ukazuje, e laici nemaj bt za biskupa voleni, nbr postulovni.

edest druh ukazuje, e duchovnm pslu volit (biskupa) a lidu (pslu) projevit souhlas.

edest tet dokazuje, e laici se dnm zpsobem nemaj vmovat do voleb biskup.

edest tvrt stanov, v kter dob a za ptomnosti maj bt konsekrovni biskupov.

edest pt k, e biskup m bt konsekrovn arcibiskupem za ptomnosti vech biskup provincie, pokudse neomluvili. A tam k, e pokud dva nebo ti odporuj ostatnm, kte souhlas s biskupskm svcenm, a

pev vtinov rozhodnut.

edest est o poven na arcibiskupa, kter m bt svcen vemi biskupy provincie, a e nem btkonsekrovn mn netemi (biskupy).

edest sedm o poven ili svcen na knze.

edest osm k, e ti, kdo byli vysvceni od osob, o nich nen zejmo, e jsou biskupy, maj bt vysvcenioptovn. Neboli stanov neopakovatelnost (platn udlenho) svcen a (pojednv) o chorepiskopech.

edest devt, e prvn tonsuru lze pijmout z ruky opata. Zvlt stanov, e osoby bez svcen nemajvykonvat posvtn sluby v Bo crkvi.

Sedmdest pojednv o tom, e nikdo nem bt svcen bez titulu.Sedmdest prvn, e nikdo nem bt svcen od cizho biskupa.


5/15

Sedmdest druh, e neznm duchovn nem bt pijmn bez propoutcho i doporuujcho listu.

Sedmdest tet ukazuje, jak maj vypadat tzv. "litterae formatae" a propoutc listy.

Sedmdest tvrt pojednv o tom, zda m svcen bt udlovno proti vli svcenc.

Sedmdest pt o dob a dni konsekrace biskup, jako i o dobch svcen jinch duchovnch.

Sedmdest est o kvatembrovch postech, a pro je teba (o kvatembrech) se postit.

Sedmdest sedm stanov, jak postupn maj bt duchovn svceni, a tak pojednv o asovch odstupech(mezi jednotlivmi svcenmi).

Sedmdest osm, v jakm vku maj bt svceni kn.

Sedmdest devt pipomn, e Nejvy veleknz me bt ustanovovn jedin od kardinl.

Osmdest, na kterch mstech maj bt ustanovovni biskupov a arcibiskupov.Osmdest prvn na zvr u, e na biskupa m bt vysvcen jen ten, kdo se nedopustil zloinu; a e duchovnnemaj t se enami.

Osmdest druh u, e biskup se m postarat o ty, kte nemohou pracovat vlastnma rukama; a dodv, edopust-li se kdo z duchovnch smilstva a in pokn, me na zklad dispenze setrvat v posvtn slub.

V osmdest tet se u, e prelt nejen m bt prost hchu, ale tak e nem souhlasit s hchy druhch.

Osmdest tvrt d, aby prelt bdl nad ochranou chudk, pomoc utiskovanm a nad p o kltery.

Osmdest pt pojednv o pohostinnosti duchovnch, j jsou povinni biskupm.Osmdest est dokazuje,e biskup m bt uen, aby uml napomnat podzen. A rovn e m bt tdrvi tm, kdo trp nouz, a ne vi hercm.

Osmdest sedm dokazuje, e biskup m poskytovat ochranu vdovm, sirotkm a utlaovanm.

Osmdest osm k, e duchovn se nemaj ze ziskuchtivosti vnovat podnikn, leda aby ze zbonostipomhali sirotkm a vdovm.

Osmdest devt k, e biskup mus dobe stt v ele svho domu, aby uml zachovvat pedpisy pi sprvcrkevnch zleitost.

Devadest u, jak maj bt napravovny svrliv osoby a e nemaj bt svceny, pojednvajc o dovolench apoestnch konech.

Devadest prvn o zpsobu zpvu v crkvi, a tak o pravomoci zvolenho. Rovn k, e nesta-li duchovnmjejich obro, mohou si prostedky nutn k obiv opatit dovolenm emeslem.

Devadest druh k, e se m zpvat vce srdcem ne hlasem.

Devadest tet o poslunosti nich (duchovnch) vi vym a e se nikdo nem stkat s nepteli mskcrkve.

Devadest tvrt o legtovi mskho biskupa, e mu nesm bt brnno ve vkonu adu a kdo by mu brnili,maj bt exkomunikovni. Tak dokazuje, e vy adem me nimu svit veden svch zleitost. A (takpojednv) o tom, eho se odvauj arcijhni.


6/15

Devadest pt k, e kn mohou i za ptomnosti biskup, tebae jim jsou podzeni, slavit svat tajemstva kzat.

Devadest est k, e laikm - ani csam - nen dovoleno nkoho ustanovovat i rozhodovat o crkevnchvcech.

Devadest sedm k, e csa a ostatn knata mohou crkvi na jej dost pomhat; a (k) podzenm, emsk crkev nem odkudkoli pijmat vyslance bez dnch povovacch listin.

Devadest osm k, e duchovn z ciziny a ze zmo nemaj bt pijmni (ke svcen) bez doporuen(alespo) pti biskup.

Devadest devt pojednv o primasech a jejich pravomoci a e nikdo nem bt nazvn "veobecnm"(patriarchou).

St pojednv o paliu a jeho uvn.

St prvn a posledn, e jedna provincie nem bt rozdlovna na dv.

-oOo-

DRUH ST, obsahujc prvn ppady, je rozdlena na 36 kauz, z nich kad obsahuje nkolik otzek.

PRVN kauza m sedm otzek.

Prvn se pt, zda je hchem prodvat duchovn vci. Odpov: Ano.

Druh, zda pi vstupu do kostela i kltera se maj poadovat a dvat penze. Odp. Ne.

Tet, zda je svatokupectvm kupovat crkevn obro. Odp. Ano.

tvrt, zda se dopout zloinu ten, pro nj se jeho otec bez jeho vdom dopustil svatokupectv. Odp. Omlouvho neznalost skutkov, nikoli prvn.

Pt, zda je nkomu dovoleno ponechat si to, co pro nj otec zskal svatokupectvm. Odp. Podle psnho prvane, podle milosrdenstv lze zamhouit oi.

est, zda maj i nemaj bt odmtni ti, kte bez svho vdom byli vysvceni simonistou. Odp. Po dokznnevdomosti a jsou milosrdn sneni.

Sedm, zda lze pijmout do biskupsk hodnosti toho, kdo se odekl bludu. Odp. Psnost ke sesadit ho, alerozvnost ponechat ho.

DRUH kauza m osm otzek, a pt v n pedchz tvrtou.

Prvn se pt, zda pivnjm provinn je teba zachovvat prvn podek (pi dokazovn). Odp. Ano, nejde-li onotoricky znmou skutenost.

Druh, zda oloupen me bt nkm obalovn. Odp. Ne, dokud mu nen vrceno, co mu bylo odato.

Tet, jakm trestem maj bt trestni alobci, kte neunesli dkazn bemeno. Odp. Stejnm trestem (kterhrozil obalovanmu).

Pt, zda v ppad, e nen alobce, me bt obvinn nucen k oistn psaze. Odp. Ne, leda by lo o veejnbezectnho.


7/15

tvrt, zda me bt odsouzen biskup na zklad svdectv dvou svdk. Odp. Ano.

est, jakm (opravnm) prostedkem lze napravit vc. Odp. Odvolnm, je vak nem bt dovoleno tomu, kdose odvolv za elem protahovn vci.

Sedm, zda laici i mnii nebo kterkoli osoby niho postaven mohou bt piputni k obalob osob ve

postavench. Odp. Podle novho prva nikoli.

Osm, jak m bt aloba. Odp. Psemn.

TET kauza obsahuje jedenct otzek.

Prvn, zda m bt kadmu vrceno, o byl oloupen. Odp. Ano, leda by lo o zvltn ppady. Nebo nem btodkodnn bezectn, odpadlk od vry, spravedliv zbaven vci, vyobcovan a podezel.

Druh se pt po odkladech, v kterm ase maj bt povoleny: zda pouze po navrcen (odatho), anebo zda majbt poskytnuty komukoli po pedvoln k ppadu. Odp. Podle vahy soudce.

Tet, v dlce kolika msc je lze v obou ppadech povolit. Odp. Viz ve.

tvrt, zda bezectn mohou bt piputni k podn svdectv. Odp. Ne, leda proti sob podobnm.

Pt, zda lze pedvst jako svdkyosoby z domu (obalovanho) anebo (naopak) jeho neptele. Odp. Ne.

est, zda vink me bt souzen mimo (crkevn) provincii. Odp. Ne.

Sedm, zda lovk nikoli bezhonn me bt soudcem. Odp. Ano, pokud to crkev pipust.

Osm, zda biskup me bt souzen jednm lovkem. Odp. Ne, nbr pouze dvancti biskupy, avak Nejvyveleknz si me vyhradit vynesen rozsudku.

Devt, zda alobci mohou obalovat neptomnho a svdkov svdit proti neptomnmu. Odp. Ne.

Dest, zda ti, kte neuspli pi jednom jednn, mohou bt

piputni k dalmu. Odp. Ne.

Jedenct, zda obalovan me obrtit alobu proti alobci. Odp. Ne, leda by lo o t zloin.

TVRT kauza m est otzek.

Prvn, zda exkomunikovan me obalovat jinho. Odp. Ne.Druh, zda osoba mlad 12 let me svdit v trestn vci. Odp. Ne.

Tet, zda ten, komu je zapovzeno alovat, me bt svdkem. Odp. Ne.

tvrt, zda t osoba me bt obalovanm a (souasn) svdkem. Odp. Ne.

Pt, zda m bt exkomunikovn ten, kdo je pedvoln k (projednvn) ppadu a nedostav se. Odp. Ano,pokud neproke spravedliv dvod neptomnosti.

est, zda podvodn alobce me bt vyslechnut ve vlastn vci. Odp. Ano, nejde-li o trestn zleitost.

PT kauza m est otzek.


8/15

Prvn, jakm trestem m bt potrestn ten, kdo nape pomlouvanou alobu. Odp. Vyobcovnm, pokudneproke, co napsal.

Druh, kolikrt m kdo bt pedvoln k (projednn) ppadu, ne je exkomunikovn. Odp. Ne pouze jednou,nbr dvakrt.

Tet, zda se nkdo me zastnit projednvn trestn vci prostednictvm zstupce. Odp. Ne, pokud nejde ovzneenou osobu. Avak u civilnho ppadu bezprv ano.

tvrt, zda lze bez synodlnho vslechu odsoudit biskupa. Odp. Ne.

Pt, zda m bt povaovn za neptele ten,kdo nkoho obaluje. Odp. Ne, jestlie tak uin z lsky.

est, jakm trestem m bt potrestn ten, kdo nedoke to, co tvrd. Odp. Tm trestem (kter hrozilobalovanmu).

EST kauza m pt otzek.

Prvn, zda osoby zloinn nebo bezectn mohou zbonho biskupa obalovat ze svatokupectv. Odp. Ne.

Druh, jestlie biskup chce obalobu obrtit proti alobci, zda m bt dna vra jeho prostmu slovu. Odp. Ne.

Tet, zda je dovoleno dat rozsudek od biskupa jin provincie. Odp. Ne, leda v ppad odsouzen.

tvrt, k jakmu soudu se lze obrtit, nejsou-li biskupov provincie jednotni ve svm rozsudku. Odp. K souduarcibiskup a biskup sousedn provincie.

Pt, zda v ppad, e chyb alobce, me bt vink nucen k dokazovn (sv viny). Odp. Ne, avak je-libezectn, me bt nucen k oistn psaze.

SEDM kauza m dv otzky.

Prvn, zda za ivota biskupa me bt jin vysvcen pro tut provincii. Odp. Ne, pokud pvodn nebyl peloennebo neodstoupil. Avak pro nemoc nebo st je mu dvn koadjutor.

Druh, zda ti, kte odstoupili z dvodu nemoci, mohou po uzdraven dat biskupsk stolec zpt. Odp. Ne.

OSM kauza obsahuje pt otzek.

Prvn, zda je biskupovi dovoleno, aby si vybral nstupce. Odp. Ne.

Druh, zda pi volb biskupa maj platit intervence ptel. Odp. Ne.Tet, zda je simoni sloit po volb psahu o nepijmn zvazk, kter mohou pokodit nebo omezit crkev(dieczi). Odp. Ano, pokud o tom (ped volbou) pedchzela mluva.

tvrt, zda je duchovnm dovoleno odchlit se od rozhodnut biskupa obalovanho ze zloinu ped vynesenmrozsudku. Odp. Ne ped odsouzenm, leda cestou odvoln se.

Pt, zda se osoba obalovan ped papeem me vrtit bez jeho apotolskho listu. Odp. Ne.

DEVT kauza m ti otzky.

Prvn, zda osoba vysvcen od exkomunikovanho m bt odstranna (z adu). Odp. Ne, jestlie nevdla, e(svtitel) je exkomunikovan.


9/15

Druh, zda je arcibiskupovi nebo biskupovi dovoleno svtit ciz duchovn. Odp. Ne bez propoutc listinyvlastnho biskupa.

Tet, zda je dovoleno arcibiskupovi omilostnit nebo odsoudit duchovn svho sufragna. Odp. Ne, leda vppad zanedbn (povinnosti sufragnem) nebo bylo-li podno odvoln.

DEST kauza obsahuje ti otzky.

Prvn, zda kostel se vm svm majetkem podlh biskupovi i jeho nazenm. Odp. Ano.

Druh, zda je biskupovi dovoleno zcizovat vci kostela. Odp. Ne, leda v uritch ppadech.

Tet, co se od jednotlivch kostel me poadovat jako "cathedraticum" (tj. ron poplatek biskupovi). Odp.Dva solidy.

JEDENCT kauza m ti otzky.

Prvn, zda duchovnho lze pohnat ped svtsk soud. Odp. Ne.

Druh, jakm trestem m bt potrestn ten, kdo pohnal duchovnho ped svtsk soud. Odp. Exkomunikac.

Tet, jakm trestem m bt potrestn ten, kdo se nezachoval podle rozsudku biskupa. Odp. Sesazenm.

DVANCT kauza obsahuje pt otzek.

Prvn, zda je duchovnm dovoleno mt vlastn majetek. Odp. Nikoli eholnkm.

Druh, zda je dovoleno darovat vci nleejc kostelu. Odp. Ne, leda v uritch ppadech.

Tet, zda duchovn mohou to, co nabyli z majetku crkve, penechat, komu chtj. Odp. Ne, pouze crkvi.tvrt, komu mohou duchovn penechat to, co pochz jednak z jejich majetku, jednak z majetku crkve. Odp.sten crkvi, sten ddicm.

Pt, zda je duchovnm dovoleno poizovat zv. Odp. Ano, o vlastnm majetku.

TINCT kauza m dv otzky.

Prvn, zda destky je teba odvdt z dvodu mstn nebo osobn pslunosti. Odp. Z obojho (dvodu).

Druh, zda se promluje prvo pijmat a (povinnost) odvdt destky. Odp. Ano.

TRNCT kauza m est otzek.

Prvn, zda je duchovnm dovoleno domhat se u soudu svch vc. Odp. Ano.

Druh, zda ve vcech tkajcch se kostela je teba vyslechnout svdky tho (kostela). Odp. Ano.

Tet, zda je rokem, pijme-li se nco nad to, co bylo pjeno. Odp. Ano.

tvrt, zda je duchovnm i laikm dovoleno brt roky. Odp. Ne.

Pt, zda se z rok maj poskytovat almuny. Odp. Ne.

est, zda mohou init pokn ti, kte pjovali na rok. Odp. Ne, dokud maj u sebe to, co maj vrtit.


10/15

PATNCT kauza m osm otzek.

Prvn, zda je piitateln to, co osoby uinily z nevdomosti nebo z nepetnosti. Odp. Ne, pokud si nevdomostsamy nezavinily.

Druh, zda je duchovnm dovoleno poadovat dvky pro hradu nklad (svho)patrocinia. Odp. Ano.

Tet, zda knz me bt odsouzen na zklad udn eny, s n zheil. Odp. Ne.

tvrt, zda v den Pn mohou biskupov vyetovat ppady. Odp. Ne.

Pt, zda tomu, kdo popr zloin, me bt uloena oistn psaha. Odp. Ne, leda by platil za bezectnho.

est, zda v trestnch vcech me bt doznn vynucovno torturou. Odp. Ne.

Sedm, zda jhna i knze me sesadit vlun biskup. Odp. Ne.

Osm, zda ten, kdo se doznal nebo byl usvden z toho, co spchal ped svcenm, me vykonvat posvtnouslubu. Odp. Ne.

ESTNCT kauza m sedm otzek; a v n je pt otzka postavena na tetm mst.

Prvn, zda je mnichm dovoleno vykonvat posvtn sluby. Odp. Ano, s pivolenm biskupa a se souhlasemopata.

Druh, zda je jim dovoleno ke svm kaplm ustanovovat knze. Odp. Ano, pokud jim (kaple) nleej "plnmprvem" (pleno iure).

Pt, zda je biskupm a opatm dovoleno init si z titulu zemnho prva nrok na kostel. Odp. Ne.

Tet, zda se promluj prva kostela. Odp. Ano.

tvrt, zda me kostel na (jinm) kostelu i klteru (nco) zskat vydrenm. Odp. Ano.

est, zda ten, kdo do vci v majetku kostela, kterou m v dren jin, vnikne vlastn moc, prohrv spor. Odp.Ano, ale ne kostel.

Sedm, zda je nkomu dovoleno pijmout obro z ruky laika. Odp. Ne, pokud kostel nebo klter nempatrontn prvo.

SEDMNCT kauza m tyi otzky.

Prvn, zda se provin proti slibu ten, kdo odstoupil od myslu svho srdce. Odp. Ne, pokud jde o crkev, leda byho pronesl sty.

Druh, zda se obro maj navrtit tomu, kdo se jich v nemoci zekl. Odp. Ano, pokud nebyl pi smyslech.

Tet, zda je nsledn dovoleno vrtit se do vlastnho tomu, kdo se odevzdal klteru. Odp. Ne.

tvrt, zda si na svj majetek me init nrok ten, kdo bez svolen svho opata odeel z kltera. Odp. Ne.

OSMNCT kauza m dv otzky.

Prvn, zda opat, pot co se stane biskupem, nabv majetek pro (mstn) crkev nebo pro klter. Odp. Dokud bylopatem, nabval pro klter; ale pot, co se stal biskupem, nabv pro (mstn) crkev.


11/15

Druh, zda opat m bt vybrn nebo ustanoven od biskupa. Odp. Od biskupa m bt posvcen, ale zvolenbratmi.

DEVATENCT kauza obsahuje ti otzky.

Prvn, zda biskup mus povolit duchovnm, aby vstoupili do kltera. Odp. Ano.

Druh, pokud tak nechce uinit, zda jim je dovoleno vstoupit (do kltera) proti jeho vli. Odp. Ano.

Tet, zda je eholnm kanovnkm dovoleno pestoupit do kltera mnich. Odp. Ne bez souhlasu jejich prelta.

DVACT kauza obsahuje tyi otzky.

Prvn, zda chlapce odevzdan klterm lze nutit, aby tam setrvali. Odp. Ne, pokud tam nevstoupili po dosaenvku, kdy chpou, o jde.

Druh, zda ti, kte vstoupili do kltera bez pivolen rodi, mohou jimi odtamtud bt vzati zpt. Odp. Ano, doroka a do dne, pokud nedoshli vku, kdy chpou, o jde.

Tet, pokud nkdo pijal mnisk odv proti sv vli, zda me bt nucen, aby si ho ponechal. Odp. Ne, leda bynsledn souhlasil.

tvrt, zda je dovoleno pejt z jednoho kltera do druhho. Odp. Ano.

DVACT PRVN kauza m pt otzek.

Prvn, zda duchovn me bt pipsn ke dvma kostelm. Odp. Ne.

Druh, zda je duchovnm dovoleno od svho kostela pejt k jinmu. Odp. Ne bez listiny nebo dovolen jejichprelta.

Tet, zda je duchovnm dovoleno pevzt zastupovn ve svtskch zleitostech. Odp. Ne, leda z dvoduzbonosti.

tvrt, zda je duchovnm dovoleno zdobit se skvlmi odvy. Odp. Ne.

Pt, jakm trestem maj bt potrestni duchovn, kte se uteou ke svtskmu soudu. Odp. Exkomunikac.

DVACT DRUH kauza pin pt otzek.

Prvn, zda se m skldat psaha. Odp. Ano, v ppad nutnosti.

Druh, zda je kivopsenkem ten, kdo psah falen a mn pravdiv. Odp. Ano, pro mysl klamat, i kdy jepot kn opak.

Tet, zdaje duchovnm dovoleno odept biskupovi obvyklou poslunost. Odp. Ne ped (jeho) odsouzenm.

tvrt, zda je teba zachovat nedovolenou psahu. Odp. Ne.

Pt, zda je kivopsenkem ten, kter jinho nut kiv psahat. Odp. Ano.

DVACT TET kauza m osm otzek.

Prvn, zda vlen je hch. Odp. Ne, dje-li se ze spravedlivho dvodu.


12/15

Druh, co je spravedliv vlka. Odp. Takov, kter se vede na pkaz pedstavenho za elem navrcen(uloupench) vc nebo odvrcen bezprv.

Tet, zda bezprv(hrozc) druhm je teba odvrtit zbranmi. Odp. Ano.

tvrt, zda maj bt ukldny tresty. Odp. Ano, od toho, komu to pslu.

Pt, zda je hchem, kdy soudce nebo (soudcv) sluebnk usmrt vinka. Odp. Ne, (je-li to) ze spravedlivhodvodu.

est, zda zl (lid) maj bt nuceni k dobru. Odp. Ano.

Sedm, zda bludai maj bt zbaveni svho majetku i majetku svho kostela. Odp. Ano.

Osm, zda je duchovnm dovoleno pozvednout zbra. Odp. Ne vlastn rukou, leda v ppad nutnosti.

DVACT TVRT kauza m ti otzky.

Prvn, zda bluda me nkoho exkomunikovat. Odp. Ne.

Druh, zda nkdo me bt po smrti exkomunikovn. Odp. Ano, pro bludastv.

Tet, zda pro hch pna (domu) me bt exkomunikovna jeho rodina. Odp. Ne, ale me bt stienainterdiktem.

DVACT PT kauza m dv otzky.

Prvn, zda se nkdo s odvolnm na privilegium me brnit proti obecnmu prvu. Odp. Ano.

Druh, zda pozdj privilegia ru pedchoz. Odp. Ano, byla-li udlena z jist vdomosti.DVACT EST kauza obsahuje sedm otzek.

Prvn, zda jsou vtci ti, kte jmnem smylen povry pedpovdaj budouc vci. Odp. Ano.

Druh, zda je vtn hchem. Odp. Ano.

Tet, odkud m vtn pvod. Odp. Od Peran.

tvrt, jak jsou druhy vtn. Odp. tyi podle potu,dva podle formy, co me vidt.

Pt, zda vtci maj bt exkomunikovni. Odp. Ano.

est, zda ten, kdo byl exkomunikovn biskupem, me bt smen knzem. Odp. Ne bez domluvy s biskupem, svjimkou nalhavch ppad (nebezpe ivota).

Sedm, zda umrajcm m bt ukldno pokn. Odp. Ne, ale m jim bt oznmeno.

DVACT SEDM kauza m dv otzky.

Prvn, zda me existovat manelstv mezi tmi, kdo uinili slib (istoty). Odp. Ne, jde-li o slavn slib; jinak (jetomu), je-li (slib) jednoduch.

Druh, zda je enichovi dovoleno odstoupit od nevsty. Odp. Ne, jde-li o "desponsatio de praesenti" (tj. ouzaven manelstv, a nikoli o pouh zsnuby).


13/15

DVACT OSM kauza obn ti otzky.

Prvn, zda vznik (dn) manelstv mezi nevcmi. Odp. Ne.

Druh, zda je konvertitovi dovoleno vzt si jinou enu za ivota prvn. Odp. Ano, ije-li oddlen od on nevc(eny).

Tet, zda je bigamistou ten, kdo ml ped ktem jednu enu a po ktu m dal. Odp. Ano.

DVACT DEVT kauza m dv otzky.

Prvn, zda vznik manelstv mezi otrokem a svobodnou. Odp. Ano, nen-li pekkou omyl.

Druh, zda kdy ho prve povaovala za svobodnho a pot shledala otrokem, me ho opustit. Odp. Ano.

TICT kauza m pt otzek.

Prvn, zda je (mui) dovoleno plnit (manelsk) zvazky vi en, kter se stala kmotrou (jejich vlastnho)syna. Odp. Ano, pokud (ke kmotrovstv) nedolo se souhlasem obou.

Druh, zda lze uzavt manelstv mezi dtmi. Odp. Ne.

Tet, zda duchovn i adoptivn dti rodi si mohou brt jejich pirozen (tlesn) dti. Odp. Ne.

tvrt, zda je nkomu dovoleno vzt si za enu kmotru sv eny. Odp. Ano, po smrti eny, jestlie kmotrovstvpedchzelo manelstv.

Pt, zda tajn (klandestinn) manelstv plat, kdy je uzaveno manelstv veejn. Odp. V crkvi nikoli.

TICT PRVN m ti otzky.Prvn, zda me bt pojata za manelku ta, kter byla dve poskvrnna cizolostvm. Odp. Ano, pokud ten, kdos n cizoloil, j za ivota mue neslbil manelstv anebo se nepodlel na jeho smrti.

Druh, zda dcera me bt nkomu proti sv vli dna za enu. Odp. Ne.

Tet, zda se po zasnouben svm otcem me vdt za jinho. Odp. Ano, jestlie (se snoubencem) nensrozumna.

TICT DRUH m osm otzek.

Prvn, zda je mono vzt si za enu nevstku. Odp. Ano.

Druh, zda me bt nazvna manelkou ta, j si nkdo vzal jen kvli pohlavnmu styku. Odp. Ne.

Tet, zda ena m bt posluna pkaz svho dda, kter je svobodn, anebo otce, kter je otrokem. Odp. Dda.

tvrt, zda za ivota eny je nkomu dovoleno chtt zplodit dti se sluebnou. Odp. Ne.

Pt, zda ta, kter byla znsilnna, ztrc poestnost. Odp. Ne.

est, zda cizolonk me propustit (svou) enu pro cizolostv. Odp. Ne.

Sedm, zda za ivota proputn si me vzt jinou. Odp. Ne.


14/15

Osm, zda si me vzt alespo nevc, aby se obrtila k ve. Odp. Ne.

TICT TET kauza m pt otzek.

Prvn, zda njakou enu lze odlouit od mue pro impotenci. Odp. Ano.

Druh, zda se odlouen me vdt za toho, s nm dve smilnila. Odp. Ano, po vykonn pokn.

Tet, zda pouhou zkrouenost srdce me bt zahlazen hch. Odp. Ano, kde nen pleitost ke zpovdi.

---

Zde je teba upozornit, e z dvodu traktovn tto tet otzky se dle pojednv o kajcnosti (De poenitentia),kterto traktt je rozdlen na sedm distinkc.

Prvn se pt, zda sama zkrouenost srdce zahlazuje hch. Odp. Ano, chyb-li kajcnkovi pleitost ke zpovdi.

Druh, zda lze ztratit milost, kterou jednou lovk ml. Odp. Ano na svt, ale ne v nebi.Tet, zda pokn lze opakovat. Odp. Ano, s vjimkou (pokn) slavnostn uinnho.

tvrt, zda se vracej hchy jednou odputn. Odp. Ne, (pokud jsou) upmn (vyznan).

Pt, jak zpsob je teba zachovvat pi ukldn a pijmn pokn. Odp. Podle sudku vlastnho uvlivhoknze.

est, kdo se m komu zpovdat. Odp. Vlastnmu knzi, je-li uvliv, jinak jinmu s jeho souhlasem.

Sedm, zda je plodn pokn pijat ve strachu ze smrti. Odp. Ano.

---

tvrt otzka tict tet kauzy je, zdaje manelsk kon zakzn bhem modlitby. Odp. Ano.

Pt, zda mu bez souhlasu eny a naopak me slbit pohlavn zdrenlivost. Odp. Ne.

TICT TVRT kauza m dv otzky.

Prvn, zda se provin cizolostvm ta, kter pokld manela za mrtvho a vd se za jinho. Odp. Ne.

Druh, zda po nvratu prvnho (manela) m bt donucena odejt od druhho a vrtit se k prvnmu. Odp. Ano.

TICT PT kauza m deset otzek.

Prvn, zda je dovoleno vzt si enu z vlastnho pbuzenstva. Odp. Ne.

Druh, zda je dovoleno vzt si enu z pbuzenstva sv manelky. Odp. Ne.

Tet, do jakho stupn je teba zdret se satku se svmi pbuznmi a s pbuznmi sv manelky. Odp. Dvea do sedmho, dnes a do tvrtho.

tvrt, pro se pbuzenstv pot a do sedmho stupn. Odp. Na zpsob sedmi dn stvoen svta.

Pt, jak se maj potat stupn pbuzenstv. Odp. Tak, jak je to ukzno na stromu (pbuzenstv).


15/15

est, kdo m potvrdit psahu (o pbuzenstv). Odp. Pbuzn a soused.

Sedm, zda ti, kdo jsou zrozeni z krvesmilstv, maj bt (prvn) povaovni za syny. Odp. Ne.

Osm, zda pbuzn, kte se nevdomky spojili (v manelstv), mohou zstat spolu. Odp. Ne, leda s papeskoudispenz v ptm nebo dalm stupni.

Devt, zda manelstv rozlouen prostednictvm falench svdk m bt obnoveno pot, co vyjde najevo, ecrkev byla oklamna. Odp. Ano.

Dest, kdy n bval (ena) uzave nov manelstv, zda si mohou dti z nj zrozen brt pbuzn prvnhomue. Odp. Ne.

TICT EST A POSLEDN kauza m dv otzky.

Prvn, zda se ten, kdo nsilm zadruje pannu, dopout nosu. Odp. Ano.

Druh, zda se unesen me vdt za nosce. Odp. Jist.

-oOo-

TET ST je o zasvcen a obsahuje pouze pt distinkc.

Prvn pojednv o posvcen kostel a slouen m.

Druh o svtosti eucharistie.

Tet o svtcch slavench v prbhu roku.

tvrt o svtosti ktu.

Pt o bimovn a postu.

Z latiny peloil JUDr. Antonn Ignc Hrdina

technick prava Stanislav Penika.

Documents

Hrdina_Gracianuv dekret