Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst … · 2020-02-02 · Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ

Hospodářská komora České republiky

Odbor Informačních míst pro podnikatele

OBOROVÁ PŘÍRUČKA

pro ţivnost

VÝROBA LIHU SULFITOVÉHO NEBO LIHU SYNTETICKÉHO

AKTUALIZACE

Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch.

Aktualizaci zpracoval: DRING Consulting s.r.o.

Poslední aktualizace: srpen 2009


1

OBSAH

1. Úvod .................................................................................................................2

1.1. Historický vývoj výroby lihu ................................................................................. 3

2. Výroba a úprava sulfitového lihu ......................................................................5

2.1. Výroba sulfitového lihu ........................................................................................ 5

2.2. Úprava sulfitového lihu ........................................................................................ 6

3. Výroba a úprava syntetického lihu ...................................................................8

3.1. Výroba syntetického lihu ..................................................................................... 8

3.2. Úprava syntetického lihu ..................................................................................... 8

4. Vymezení ţivnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu

syntetického ................................................................................................... 10

4.1 Přerušení ţivnosti .............................................................................................. 13

4.2 Zrušení a zánik ţivnosti..................................................................................... 13

4.3 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ...................... 14

4.4 Funkce CRM ...................................................................................................... 15

4.5 Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce 2009 ............. 16

5. Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto ţivnost

provozovat ..................................................................................................... 18

5.1. Vybrané normy .................................................................................................. 21

6. Dozorové orgány provozování této ţivnosti ................................................... 22

Seznam s kontaktními místy. ............................................................... 22

7. Odkazy na důleţité kontakty .......................................................................... 24

Zkušební místa .................................................................................... 24

Svazy nebo sdruţení ........................................................................... 25

8. Pouţité prameny ............................................................................................ 27

Literatura: ............................................................................................ 27

Internetové adresy: .............................................................................. 27


2

1. Úvod

Tato příručka se zabývá výrobou těch druhů lihu, které nejsou určeny pro

potravinářské účely (výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených

roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného

jeho zušlechťováním nebo denaturací).

Název líh nebo alkohol se v hovorovém jazyce vztahuje k nejčastěji se vyskytující

sloučenině ze skupiny primárních alkoholů – k etanolu. Tato sloučenina se dá vyrobit

čistě chemickým způsobem, např. hydrogenací etylénu, nebo daleko běţnější

mikrobiologickou cestou – kvasným způsobem (alkoholovou fermentací).

Etanol (etylalkohol, alkohol, líh) je bezbarvá, lehce pohyblivá kapalina, vysoce

hořlavá, charakteristické vůně, neomezeně mísitelná s vodou a s většinou

organických rozpouštědel. S vodou tvoří konstantně vroucí binární směs s obsahem

95,58 % obj. etanolu, proto nelze získat bezvodý (absolutní, 100% etanol) destilací

vodných roztoků etanolu. Absolutní etanol se připravuje destilací 95,58 % obj.

etanolu s benzinem. Etanol se kvalitativně dokazuje např. Liebenovou reakcí (vznik

jodoformu).

Líh podléhá zdanění (zákon č. 353/2003 Sb. zákon o spotřebních daních., ve znění

pozdějších předpisů).

Poznámka

V příručce bylo pouţito pokud moţno jednotné názvosloví chemických látek dle

posledních trendů. Uţivatelé příručky se však mohou setkat i s jinými variantami

názvů. Problematikou průmyslové výroby lihu se zabývali odborníci v různých

obdobích a to se odrazilo i na pouţívaném názvosloví chemických látek.

Příklady některých ekvivalentních názvů:

líh (alkohol, ethylalkohol, etylalkohol, etanol, etanol),

oxid siřičitý (kysličník siřičitý),

etylen (ethylen, eten).


3

1.1. Historický vývoj výroby lihu

První zmínky o alkoholové fermentaci pocházejí z Mezopotámie z doby kolem roku

4200 př. n. l. Technika destilace jako způsob izolace a koncentrace etanolu přichází

mnohem později a informace z historických pramenů nejsou jednoznačné. Některé

zdroje připisují prvenství sestavení a pouţívání destilační aparatury Číňanům

v druhém tisíciletí př. n. l., jiné hovoří o egyptských alchymistech z téměř shodného

období.

Do Evropy se znalosti o destilaci zkvašených surovin dostávají aţ mezi 11. – 12.

stoletím našeho letopočtu přes Španělsko. K rozšíření umění destilace došlo

v Evropě ve středověku, zejména díky činnosti alchymistů a rozvoji řemesel.

Na našem území byla postavena první vinopalna za vlády Václava IV. v Kutné Hoře

a první lihovary vznikaly v 16. století. Líh se vyráběl především z obilí, zejména ze

ţita. Brambory se začaly ve větším měřítku pouţívat koncem 18. století. Následovala

je cukrovka a posléze melasa. Líh se proto vyráběl hlavně v rámci cukrovarů. První

samostatný melasový lihovar vznikl v roce 1838 v Praze. V 19. století zaţívá

průmyslová výroba etanolu velký rozvoj. Takto získaný etanol je určen především pro

potravinářské účely.

V důsledku energetické krize, která se projevila poprvé v 70. letech minulého století,

dochází k prudkému zvýšení zájmu o bioetanol jako obnovitelný zdroj energie,

který by mohl nahradit fosilní paliva. Ohromný nárůst výroby je umoţněn i vyuţitím

nových vědeckých poznatků a moderních technologií. Rozsáhlé bioetanolové

programy vznikly v Brazílii a USA, kde etanol tvoří aţ 20 % obsahu motorových paliv.

Pro výrobu lihu kvasným způsobem jsou určující suroviny, které musí obsahovat

zkvasitelné sacharidy podle příslušného enzymatického vybavení mikroorganismů.

Pro kvasinky jsou přímo zkvasitelné jen monosacharidy – hexosy (hlavně glukosa,

fruktosa, manosa a galaktosa) a disacharidy (sacharosa, maltosa, méně laktosa).

Sloţitější sacharidy (škrob, dextriny, celulosa, inulin) musí být před zkvašením

hydrolyzovány na jednoduché cukry a to buď působením vlastních enzymů

mikroorganismů (hydrolytické enzymy) nebo častěji za pouţití enzymových preparátů

nebo kyselin (enzymová nebo kyselá hydrolýza). Do této skupiny patří i suroviny pro

výrobu sulfitového lihu, tzv. lignocelulosový materiál (dřevo, sláma a další),

obsahující celulosu a hemicelulosu. Vyţadují razantnější přípravu, většinou


4

rozvláknění a poté hydrolýzu jednotlivých sloţek. Hydrolýzou celulosy vzniká

glukosa, hemicelulosy při hydrolýze poskytují roztok hexos a pentos.

V severských státech Evropy jsou vysazovány lesy z rychle rostoucích dřevin, tzv.

energetické lesy, které slouţí k těţbě biomasy pro energetické a biotechnologické

účely.

Výroba lihu z lignocelulosových materiálů kvasným způsobem je výrobou

z obnovitelných zdrojů a stále čeká na svůj velký rozmach.

Výroba lihu z ropných produktů chemickým způsobem patří mezi výrobu ze zdrojů

neobnovitelných, přesto je však daleko rozšířenější. Např. Unipetrol Litvínov zahájil

výrobu syntetického lihu v roce 1964.


5

2. Výroba a úprava sulfitového lihu

2.1. Výroba sulfitového lihu

Sulfitový líh je etylalkohol vyrobený zkvašováním sulfitového výluhu, v němţ

zůstává 50 % dřevné hmoty. Sulfitový výluh se odplyňuje k odstranění oxidu

siřičitého SO2, neutralizuje se vápnem a po úpravě teploty na 30 aţ 35 °C se

zakvašuje kulturou kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Současně se přidávají

některé ţiviny (síran amonný, superfosfát nebo fosforečnan amonný, amoniak a jiné

látky) a pH se upravuje na 4,5 aţ 5,0. Kvašení se provádí v kvasných kádích

komorovým způsobem, polokontinuálním nebo kontinuálním. U kontinuálního

způsobu (Boinotův způsob) se část kvasinek z prokvašované zápary vrací znovu do

výroby, čímţ se výtěţek lihu zvětšuje, protoţe kvasinky spotřebují méně ţivin

k tvorbě vlastních buněk. Kvasná doba závisí na způsobu kvašení (24 hod. při

vracení kvasinek, 30 aţ 36 hod. u polokontinuálního způsobu). Po skončení kvašení

se sulfitové zápary podrobí destilaci a rektifikaci, čímţ se získá sulfitový líh. Výtěţek

sulfitového lihu bývá aţ 57 % ze zkvasitelných cukrů ve výluhu.

Výroba sulfitového lihu je důleţitým zdrojem surovin chemického průmyslu

a současně značně omezuje znečišťování vodních toků sulfitovým výluhem.

Nezuţitkovává však lignitový podíl výluhu, který zbývá po destilaci ve výpalcích. Také

nezkvašené cukry (pentosy) zůstávají nezuţitkovány. Po oddestilování lihu ze zápary

zbývají výpalky ze sulfitového výluhu.

Sulfitový výluh je tekutina zbývající po výrobě sulfitové buničiny po oddělení

vláknité tuhé fáze. Obsahuje sloţky dřeva, které při vaření přešly do roztoku, a zbylé

chemikálie z varné kyseliny. Sulfitový výluh se oddělí od vlákniny pouhým scezením

bez vytěsňování prací vodou. Má asi 10 aţ 12 % sušiny a je to hnědá kapalina

charakteristicky páchnoucí po oxidu siřičitém. Obsahuje 2 aţ 3,5 % cukrů (z toho asi

70 aţ 85 % hexos a 15 aţ 30 % pentos), dále některé organické kyseliny, aldehydy

a ketony, zplodiny pryskyřic apod. Smrkový sulfitový výluh obsahuje zejména

manosu, glukosu, pentosy, galaktosu, fruktosu. Bukový sulfitový výluh obsahuje

daleko více pentos. Při sulfitovém vaření přechází přibliţně polovina dřevní hmoty do

sulfitového výluhu, a proto je pochopitelné, ţe se snaţíme jednak rozpuštěné látky

zuţitkovat a jednak zabránit znečišťování vodních toků. Zušlechťování sulfitového


6

výluhu se zaměřuje na zpracování jeho hlavních sloţek, tj. cukrů a ligninu. Hexosové

sacharidy lze zkvašovat a získat sulfitový líh. Ligninový podíl lze sráţet, např.

hydroxidem vápenatým, a získat poměrně čistý lignosulfonan vápenatý. Alkalickým

zpracováním sulfitového výluhu za současného přívodu kyslíku (i vzduchu) lze

vyrábět vanilin. Ligninový podíl sulfitového výluhu je moţno pouţít přímo nebo po

určitém zpracování jako třísliva v koţeluţství.

Sulfitová buničina je buničina vyrobená vařením vláknoviny v roztoku obsahující

převáţně některý kyselý siřičitan (např. vápenatý, hořečnatý amonný) v sulfitové

varné kyselině, připravené z oxidu siřičitého (vznikajícího praţením pyritu nebo

spalováním síry) absorpcí ve vodě v přítomnosti vápence.

Dřevo v polenech se sekačkami naseká na štěpky, kterými se naplní vařáky. Štěpky

se zalévají varnou kyselinou, teplota a tlak se parním ohřevem zvýší na 130 aţ 150

°C a 0,5 aţ 1 MPa. Po několika hodinách se lignin rozpustí ve formě kyseliny

ligninsulfonové a z vařáků se vypustí do scezovací jámy. Zde se změklé štěpky

oddělí od sulfitového výluhu a propírají se vodou. Následuje další zpracování

a třídění buničiny. Sulfitová buničina je jednou z nejvýznamnějších vláknin.

Uspořádání výrobního zařízení na výrobu lihu (tedy i sulfitového) musí odpovídat

základním požadavkům dle zákona č. 61/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

a musí být takové, aby zaručovalo spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu

(lihové páry a lihové tekutiny jsou odváděny pouze do chladiče a následně do

kontrolovaného lihového měřidla). Veškerý vyrobený líh, kromě syntetického

technického, musí výrobci měřit typově schválenými a ověřenými měřidly (zákon

č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

2.2. Úprava sulfitového lihu

Pro další pouţití v průmyslu se líh upravuje a způsoby úpravy se vztahují i na

sulfitový líh. Líh se upravuje zušlechťováním nebo denaturací (znehodnocení).

Zušlechťování lihu je postup, kterým se získá líh s vyšší čistotou (rafinace), dojde

k jeho zesílení (rektifikace), k odvodnění (dehydratace) a k jeho znovuzískání

(regenerace).

Pro technické účely se pouţívá líh denaturovaný, který však nelze pouţít

k potravinářským účelům. Jako denaturační prostředky lze použít pouze

povolené látky, např. benzin, jejichţ sloţení určuje Ministerstvo zemědělství po


7

dohodě s Generálním ředitelstvím cel. Jejich výčet je uveden ve Vyhlášce

Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Výrobní zařízení určené i pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby se na

tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného lihu.

Obr. 1 - Výroba sulfitového lihu


8

3. Výroba a úprava syntetického lihu

3.1. Výroba syntetického lihu

Syntetický líh je etanol získaný čistě chemickým postupem. Obecně jej lze

připravit z řady organických látek, ovšem pro průmyslovou produkci je nejschůdnější

a také uţívána technologie hydratace etylénu.

Hydratací se v tomto případě rozumí adice molekuly vody na nenasycenou vazbu

olefinu, ke které dochází při kyselé katalýze za vzniku alkoholu. Typickým příkladem

je právě reakce molekuly vody s molekulou etylénu, která jako hlavní produkt

poskytuje molekulu etanolu.

V reálné výrobě vzniká při tomto procesu celá řada organických molekul, které jsou

ve výsledné směsi zastoupeny od řádově desítek procent (etanol, acetaldehyd) aţ po

molekuly se stopovým výskytem.

Výroba probíhá za přesně stanovených technologických podmínek (teploty, tlaku,

přítomnosti katalyzátorů) ve výrobním zařízení odpovídajícím základním poţadavkům

dle zákona o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které zaručuje

spolehlivé zjištění mnoţství vyrobeného lihu. Lihové páry a lihové tekutiny jsou

odváděny pouze do chladiče a následně do kontrolovaného lihového měřidla, jak

uvádí zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

3.2. Úprava syntetického lihu

Běţným výchozím produktem výrobního závodu je azeotropní směs vody a lihu,

která obsahuje 5% vody. Syntetický líh se upravuje v souladu se způsoby uvedenými

v zákoně č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako líh sulfitový, tj.

zušlechťováním (rafinací – získá se líh vyšší čistoty, rektifikací – dojde k jeho zesílení

a dehydratací – odvodnění lihu) a denaturací (úprava lihu přídavkem denaturační

směsi). Cílem denaturace je zajistit nepoţivatelnost lihu nepříjemným zápachem

nebo chutí, popř. obojím. Volba denaturační směsi závisí na účelu pouţití. Pro účely

lékařské, farmaceutické a průmyslové se pouţívají jiné vhodné denaturační

prostředky (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb.).


9

Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu (i syntetického) musí být uspořádáno tak, aby

se na tomto zařízení provádělo pouze zušlechťování jiţ vyrobeného a změřeného

lihu.

Obr. 2 - Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu


10

4. Vymezení živnosti - výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu

syntetického

Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického se jako koncesovaná

ţivnost řídí ţivnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů).

Obsahem živnosti je výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených

roztoků pocházejících z celulózy, výroba lihu synteticky a úprava lihu takto získaného

jeho zušlechťováním nebo denaturací

Všeobecné podmínky pro provozování živnosti

Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů. Provozovat živnost může jen osoba (fyzická nebo právnická), která

má pro uvedenou činnost živnostenské oprávnění.

Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento

zákon nestanoví jinak, jsou:

a) dosaţení věku 18 let,

b) způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost.

Zvláštní podmínky provozování živnosti

Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy

uvedenými v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

(ţivnostenský zákon) nebo stanovena touto přílohou. Podmínky odborné

způsobilosti:

a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na

chemii, nebo

b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3 roky praxe v

oboru, nebo

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na chemii a 3


11

roky praxe v oboru, nebo

d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou

pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních

předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy,

nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost

provozována, a 3 roky praxe v oboru, nebo

e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) ţivnostenského zákona.

Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie můţe prokázat

odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím

orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace (zákon č 18/2004 Sb., ve

znění pozdějších předpisů).

Zvláštní podmínkou provozování koncesované ţivnosti je i spolehlivost, která se

posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu ţivota, zdraví,

majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů.

Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi je Ministerstvo

průmyslu a obchodu.

Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost koncesovanou, podá ţádost o

udělení koncese ţivnostenskému úřadu na území České republiky nebo na

kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady,

matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel

poštovní licence Česká pošta. Ţádost o udělení koncese se podává v písemné

formě. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení. Dnem podání ţádosti je

zahájeno řízení o koncesi.

Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak:

1. doklad o bezúhonnosti:

a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není

zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika),

b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx#par7


12

rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad

nesmí být starší 3 měsíců;

2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována;

3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno

své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou

prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním);

4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k

dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační

sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska);

5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na

území ČR organizační sloţku);

6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na

území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska);

7. ţadatel je povinen v ţádosti o koncesi uvést téţ údaje podle zvláštních předpisů a

doloţit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní

správy, který se k ţádosti o koncesi vyjadřuje;

8. doklad o zaplacení správního poplatku.

Protoţe je k provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3

ţivnostenského zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření

orgánu státní správy, ţivnostenský úřad předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi

doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska.

Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, pokud

v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán.

Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.

Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné.

Poplatek za vydání výpisu o udělení koncese při vstupu do živnostenského

podnikání činí 1000,- Kč.


13

4.1 Přerušení živnosti

Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud

hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem

tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě

veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o

přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem

uvedeným v oznámení.

V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší neţ 6 měsíců a podnikatel toto

přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo

oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném

zápisu podnikatele informuje.

Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost

přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu

nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je

moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování

ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po

dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce.

Ţádost se podává na tzv. změnovém listu.

4.2 Zrušení a zánik živnosti

Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe

poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu

v celé ČR a na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři,

krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská

komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského

oprávnění se podává v písemné formě.

Ţivnostenské oprávnění zaniká také:

a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo

insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v §

13 odst. 4);

b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14;

c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou;


14

d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního

rejstříku;

e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis;

f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění.

Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.:

přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti

nebo v dalších případech podle § 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel,

kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel

můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo

příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení

ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského

oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru

můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o

zrušení ţivnostenského oprávnění.

4.3 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce

Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce.

Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za

řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k

podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce

odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí

splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle § 6 a 7.

Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného

kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka

provozování ţivnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném

oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění

podle § 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o

zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské

oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky.

Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke

schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí

o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce


15

podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.

Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně

prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele.

Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení

podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení

odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve

svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon

jeho funkce tímto dnem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo

nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového

odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo

oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně

přerušeno (§ 31odst. 11).

Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, téţ předkládá navíc následující

doklady týkající se jeho osoby:

1. doklad o bezúhonnosti:

a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není

zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika),

b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo

rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad

nesmí být starší 3 měsíců;

2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována;

3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis

na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení

osobně před ţivnostenským úřadem.

4.4 Funkce CRM

Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu

ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském

úřadě, (centrálním registračním místě – CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích

na území ČR.

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast3.aspx#par31


16

Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit

tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí:

Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu:

ohlášení ţivnosti,

ţádost o koncesi.

Ve vztahu k finančnímu úřadu:

přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,

přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,

přihláška k dani z nemovitosti,

přihláška k dani silniční,

přihláška k registraci pokladny,

přihláška k registraci – stálá provozovna,

přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a

funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně;

zajišťující daň z příjmů.

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:

oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ,

přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.

Ve vztahu k Úřadu práce:

hlášení volného pracovního místa.

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:

oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

4.5 Stručný přehled nejdůležitějších změn pro živnostníka v roce 2009

- od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje

čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca 84 000 Kč). Tento strop platí pro

zaměstnance i ţivnostníky.

- od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní

budou počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.

- se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam

rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních.

- od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se

jiţ odpisovat začala.


17

- nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny

automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun.

- se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost

odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se od letošního

ledna jiţ nedá odečíst z daní.

- Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním

pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento

doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené

v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou.

- reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a

zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro

zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku 1 130 640 Kč. To je pro

podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho

nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad.

- do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci

zásob materiálů a zboţí.

- nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ

splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení.

- u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných položek. Ty

jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné

vymáhání.


18

5. Základní předpisy, které musí podnikatel znát, aby mohl tuto živnost

provozovat

Nepovolená výroba lihu je definována dle trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve

znění pozdějších předpisů podle §194a, jako výroba lihu, přechovávání a uvádění

lihu do oběhu bez povolení. Trest za nepovolenou výrobu lihu a/nebo zhotovení nebo

přechovávání zařízení na výrobu lihu (nejde-li o čin přísněji trestný) je odnětí svobody

aţ na jeden rok, peněţitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.

Základním legislativním předpisem pro provozování této ţivnosti (vyjma

ţivnostenského zákona) je zákon o lihu č. 61/1997 Sb., ve znění pozdějších

předpisů a související vyhlášky:

1. Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších

ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících.

2. Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobu, skladování a

zpracování lihu a k tomu související novely:

- novela č. 82/2000 Sb.,

- novela č. 386/2003 Sb.,

- novela č. 88/2007 Sb.,

- novela č. 190/2008 Sb.

Zákon o lihu č. 61/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů obsahuje následující

základní prvky.

Vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihu a stanoví

působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku.

Klasifikuje líh podle toho, jakým způsobem byl získán:

a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků

pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin,

b) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících

z celulózy (líh sulfitový),

c) synteticky (hydratací etylénu).


19

Určuje základní druhy lihu, které lze uvádět do oběhu:

a) syntetický (rafinovaný, bezvodý, technický),

b) sulfitový,

c) kvasný (surový, rafinovaný, bezvodý, ovocné a jiné destiláty),

d) zvláštně denaturovaný (syntetický, kvasný),

e) obecně denaturovaný (syntetický, kvasný),

f) úkapy a dokapy,

g) přiboudlina.

Definuje, kde smí být líh vyráběn a upravován. Líh lze vyrábět a upravovat pouze

v lihovaru nebo zvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy

uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li

o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu -

koncese podle podmínek stanovených v ţivnostenském zákonu.

Zákon definuje podmínky pro výrobní zařízení lihovaru tak, aby zaručovalo

spolehlivé zjištění vyrobeného mnoţství lihu a měření veškerého vyrobeného lihu

(vyjma lihu syntetického technického) ověřenými měřidly. Určuje výrobci lihu

oznamovací povinnost vůči celnímu úřadu, který provádí kontrolu měřidel (měřidla

hustoty a teploty) a mnoţství vyrobeného lihu.

Zákon určuje podmínky skladování lihu (v kalibrovaných nádobách), omezení při

jeho výrobě, úpravě, pouţití a uvádění do oběhu. Zásoby lihu a jeho evidenci

u výrobců lihu ověřují celní úřady.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních - stanovuje podmínky zdaňování

uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků,

vybraných výrobků spotřebními daněmi. Vymezuje základ daně a její sazbu podle

číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanovuje podmínky pro

zacházení s chemickými látkami a chemickými přípravky s ohledem na zajištění

ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky těchto látek. Tento

zákon je v souladu s právem Evropských společenství a definuje pojem správná

laboratorní praxe.


20

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, upravuje

problematiku v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel

a měření v celé výrobní i kontrolní sféře. Určuje povinnost pouţívat základní měřící

jednotky, popisuje jejich označování a definuje je.

+ vyhláška č. 31/2002, kterou se stanoví poţadavky na lihoměry a hustoměry na líh

označované značkou EHS,

+ vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a

měření,

+ vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a

ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS (novela č. 71/2008).

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných

zdrojů) upravuje v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice

Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001) způsob

podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů (obnovitelné nefosilní přírodní

zdroje energií, tedy i energie z biomasy - biologicky rozloţitelné části výrobků,

odpadů a zbytků z provozování zemědělství, hospodaření v lesích, zemědělské

produkty pěstované pro energetické účely – vztahuje se na bioetanol (tzn. i na

sulfitový líh)).

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č.

481/2008 Sb., je základním zákonem, kterým se musí řídit všechny osoby

uvádějící na trh výrobky, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob,

majetek nebo ţivotní prostředí. Definuje tvorbu českých technických norem, státní

zkušebnictví, certifikaci, akreditaci, autorizaci, posuzování shody, prohlášení o shodě

a vztah ke značce CE. Technické poţadavky na stanovené výrobky jsou předmětem

souvisejících nařízení vlády s odkazy na příslušná nařízení Evropských společenství.


21

5.1. Vybrané normy:

ČSN ISO 1388-1 (660820) Etanol pro průmyslové pouţití - Metody zkoušení

Část 1: Všeobecně, vydána r. 1999,


Část 10: Stanovení obsahu uhlovodíků – Destilační metoda, vydána r. 1999,


Část 11: Zkouška pro zjišťování furfuralu, vydána r. 1999,


Část 12: Stanovení manganistanového času, vydána r. 1999,


Část 2: Zjišťování alkality nebo stanovení kyselosti na fenolftalein, vydána r. 1999,


Část 3: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných v malém mnoţství

Fotometrická metoda, vydána r. 1999,


Část 4: Stanovení obsahu karbonylových sloučenin přítomných ve větším mnoţství

Titrační metoda, vydána r. 1999,


Část 5: Stanovení obsahu aldehydů – Vizuálně kolorimetrická metoda, vydána r.

1999,


Část 6: Zkouška mísitelnosti s vodou, vydána r. 1999,


Část 7: Stanovení obsahu metanolu (metanol 0,01% aţ 0,2% (V/V)) – Fotometrická

metoda, vydána r. 1999,

ČSN 66 0805 Metody zkoušení lihu, vydána r. 2004,

ČSN EN 15376 Motorová paliva - Etanol jako sloţka automobilových benzinů,

technické poţadavky a metody zkoušení, vydána r. 2008.

http://www.technicke-normy-csn.cz/technicke-normy/vyrobky-chemickeho-prumyslu-65/motorova-paliva-a-ostatni-vyrobky%2C-jakost-6565/%28656511%29-CSN-EN-15376-81251.html


22

6. Dozorové orgány provozování této živnosti

Seznam s kontaktními místy.

Ministerstvo financí České republiky – orgán státní správy spravující veřejné

finance. Celní správa ČR je výhradním správcem spotřebních daní. Celní správu ČR

tvoří Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů, provádějí

kontrolní činnost v rámci dodrţování zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

a průběhu celního řízení.

Adresa:

Ministerstvo financí České republiky

Letenská 15

118 10 Praha 1

Tel.: 257 041 111

Fax: 257 042 788

E-mail: [email protected]

Generální ředitelství cel - orgán státní správy podřízený Ministerstvu financí České

republiky, vydává povolení uvádět líh do oběhu, povoluje a určuje některé podmínky

zušlechťování lihu, povoluje v souladu s Ministerstvem zemědělství ČR druhy

denaturačních prostředků.

Adresa:

Generální ředitelství cel

Budějovická 7

140 96 Praha 4

Tel: 261 332 784

Fax: 261 332 945


Celní úřady – orgány státní správy podřízené Ministerstvu financí ČR, jsou součástí

Celní správy ČR a mají vymezenou uzemní působnost. Jejich kontrolní činnost je


23

zaměřena na ověřování mnoţství vyrobeného lihu, na kontrolu měřidel a na

zajišťování úředními závěrami místa na výrobním zařízení pro výrobu lihu.

Adresy – vyhledávání dle krajů na www.mfcr.cz.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky - orgán státní správy, který se

vyjadřuje k ţádosti o koncesi pro provozování této ţivnosti.

Adresa:

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Na Františku 32

110 15 Praha 1

tel.: +420 224 851 111

fax: +420 224 811 089



24

7. Odkazy na důležité kontakty

Zkušební místa

Česká republika – Generální ředitelství cel, Celně technická laboratoř,

akreditovaná laboratoř č. 1171 provádí chemické a fyzikálně chemické zkoušky

ropných produktů, lihu, alkoholických nápojů a dalších komodit.

Adresa:

Budějovická 7

140 96 Praha 4

Tel.: 261 333 501

Fax: 261 333 500


Unipetrol, a.s., Oddělení zkušebny materiálu a koroze, Akreditovaná laboratoř

č. 1050 provádí chemické rozbory, mechanické zkoušky, korozní odolnost

a metalografická hodnocení kovových materiálů.

Adresa:

UNIPETROL RPA, s.r.o. (oddělení zkušebny materiálu a koroze)

Záluţí 1

436 70 Litvínov

Tel.: 476 163 538

Fax: 476 162 073


VVUÚ, a.s., Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1025 – výběr: zkoušky hořlavosti,

výbušnosti materiálů, analyzátorů, chemický látek, měření sloţení skládkových

a hořlavých plynů a par.


25

Adresa:

Pikartská 1337/7

716 07 Ostrava – Radvanice

Tel.: 596 252 231

Fax: 596 252 149


Institut pro testování a certifikaci, a.s., Akreditovaná laboratoř č. 1004 – výběr:

analytické rozbory chemikálií, surovin.

Adresa:

tř. T. Bati 299

764 21 Zlín

Tel.: 577 601 272

Fax: 577 601 702


Svazy nebo sdružení:

Svaz chemického průmyslu - je dobrovolné sdruţení výrobních, obchodních,

projekčních, výzkumných a konzultačních organizací, které mají vztah

k chemickému, farmaceutickému a petrochemickému průmyslu a k průmyslu

zpracování plastických hmot a pryţe. Byl zaloţen v roce 1990. Jeho členové

představují více neţ 70 % celkové výroby výše zmiňovaných průmyslových odvětví

v ČR. Od roku 2001 je řádným členem Rady sdruţení evropského chemického

průmyslu a je členem evropského sdruţení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu.

Adresa:

Svaz chemického průmyslu

Dělnická 12

170 00 Praha 7

tel.: +420 266 793 580

fax: +420 266 793 578



26

Česká společnost chemická se zabývá výzkumem a vývojem v chemické oblasti.

Vydává časopis Chemické listy od roku 1876, kde jsou uveřejňovány články

zaměřené na problematiku průmyslové chemie, laboratorních přístrojů a další

související témata. Spektrum čtenářů je široké, od učitelů a studentů vysokých

a středních škol, přes pracovníky Akademie věd, průmyslového managementu,

zdravotnických zařízení, státních institucí aţ po pracovníky kontrolních laboratoří.

Adresa:

Novotného lávka 5

110 00 Praha 1 - Staré Město

Tel/Fax.: 222 220 184


Česká společnost chemického inženýrství - nezávislá profesní organizace

sdruţující odborníky, kteří se zabývají řízením, projektováním, konstruováním,

výrobou, výzkumem a vývojem procesů chemické, potravinářské a obecně procesní

technologie. Samostatnost získala v roce 1990. Do té doby byla téměř půlstoletí

součástí Československé společnosti chemické jako její Odborná skupina

chemického inţenýrství. Poslání společnosti je všestranná podpora tohoto

rozmanitého oboru a jeho rozvoje. Společnost vydává oběţníky, ve kterých informuje

své členy o všech aktuálních akcích, a Zpravodaj, kterým informuje o ţivotě

Společnosti.

Adresa:

Česká společnost chemického inţenýrství

Novotného lávka 5

110 00 Praha 1 - Staré Město

Tel.: 221 082 333

Fax: 221 082 366

Email: [email protected]

mailto:[email protected]


27

8. Použité prameny

Literatura:

Borišek, Šála, Svatoň: Sulfitové výluhy a jejich zuţitkování, STNL, 1953

Havránek: Sulfitový líh a krmné kvasnice, STNL, 1960

Technický naučný slovník, STNL, 1963

Sbírka zákonů, roky 1990 - 2008

Internetové adresy:

http://www.mfcr.cz – stránky Ministerstva financí České republiky, přehled

legislativy v působnosti sektoru, rozdělení kompetencí v rámci Celní správě

ČR, vyhledávání – ekonomických subjektů podle IČ, DIČ

http://www.mpo.cz – stránky Ministerstva průmyslu a obchodu České

republiky, vyhledávání - přehled legislativy v působnosti sektoru v ČR a EU,

rozdělení kompetencí, Registr ţivnostenského podnikání

http://www.czechtrade.cz – stránky agentury CZECH TRADE,

http://eur-lex.europa.eu – přehled legislativy Evropské unie, vyhledávání

podle témat a klíčových slov

http://www.mvcz.cz – stránky Ministerstva vnitra České republiky, vyhledávání

ve Sbírce zákonů

http://www.cni.cz – stránky Českého normalizačního institutu, vyhledávání

norem

http://www.cmi.cz –stránky Českého metrologického institutu, vyhledávání –

průmyslová metrologie

http://www.unmz.cz – stránky Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii

a státní zkušebnictví, vyhledávání informací o technické normalizaci,

metrologii (o problematice porušení právních předpisů o metrologii)

http://www.cai.cz – stránky Českého institutu pro akreditaci, o.p.s.,

vyhledávání -akreditovaných zkušebních laboratoří podle rozsahu jejich

akreditace

http:www.vscht.cz – stránky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze,

vyhledávání informací z oblasti technologie organické a anorganické chemie

http:www.upce.cz – stránky Univerzity Pardubice, vyhledávání informací

z oblasti technologie zpracování dřeva, celulózy a papíru.

http://www.mfcr.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.czechtrade.cz/

http://www.mvcz.cz/

http://www.cni.cz/

http://www.cmi.cz/

http://www.cai.cz/

Documents

Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst … · 2020-02-02 · Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ