Hluk a jeho působení na zdraví

MUDr. Zdeňka Vandasová Státní zdravotní ústav

Listopad 2010 2

Obsah příspěvku

• Přehled účinků hluku na zdraví

• Aktuality v hodnocení zdravotních rizik hluku

Listopad 2010 3

Účinky hluku na zdraví

• Orgánové účinky– Sluchový aparát (akustické trauma,

dlouhodobé účinky hluku na sluchový aparát)

– Nespecifické účinky (prokázané kardiovaskulární, nejednoznačné hormonální, imunitní,

biochemické, CNS, na placentu a plod……)

• Ovlivnění činností –Rušení spánku–Poruchy komunikace řečí–Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí

• Subjektivní pocity–Rozmrzelost, obtěžování

Listopad 2010 4

Akustické trauma

• Fyziologická podstata: Přímé poranění bubínku, sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu mechanickou silou prudce nastupujícího maxima akustického tlaku a jeho stejně prudkým poklesem.

• Prahová hodnota: dospělí L Amax = 130 - 140 dB

děti L Amax = 120 dB

• Výskyt: Exploze, třesky a výstřely. - V pracovním prostředí

- V životním prostředí a při trávení volného času - vzácně

Listopad 2010 5

Poškození sluchového aparátu dlouhodobě působícím hlukem

• Fyziologická podstata:zpočátku přechodné a později trvalé morfologické a funkční změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha

• Prahová hodnota: L Aeq 24hod = 70 dB

celoživotní expozice hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve volném čase

• Výskyt: - V pracovním prostředí - často- V životním prostředí - v těsné blízkosti frekventovaných letišť nebo

velmi rušných komunikací- Při trávení volného času - zvyšuje celkovou expozici

Listopad 2010 6

Ovlivnění kardiovaskulárního systému

• Fyziologická podstata:- Stresová reakce organismu- Deficit hořčíku- Omezení délky a kvality spánku

• Prahová hodnota (venkovní hladiny):

L Aeq 24hod = 65 - 70 dB (Guidelines for community noise, 1999)

L Day, 16 hod = 60 dB (pro IM - Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch,

2008)

L Night = 50 dB (pro hypertenzi a IM - Night noise guedelines for Europe, 2009)

• Výskyt:Bylo prokázáno v řadě studií u populace v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací.

Listopad 2010 7

Narušení komunikace řečí

• Fyziologická podstataMaskovací proces - interferující hlukVyšší hlučnost pozadí vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače. Následky: - nedorozumění, podrážděnost, stress

- překrývání a maskování důležitých signálů - zpomalení osvojování řeči, čtení a výuky cizích

jazyků

• Prahová hodnota: L Aeq, 6-22 hod = 55 – 60 dB

• Výskyt : Široce rozšířené (pracovní i životní prostředí)

Citlivé skupiny populace (tvoří podstatnou část populace): - Děti -osvojování řeči, školní výuka- Osoby se sluchovou ztrátou např. ve vyšším věku - Osoby pro které mluvená řeč není mateřštinou

Listopad 2010 8

Obtěžování, rozmrzelost (annoyance)

• Fyziologická podstata:Obtěžování je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami.

Přítomnost obtěžování je možné považovat za poruchu zdraví z

hlediska WHO definice zdraví:

Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti.

Listopad 2010 9

• Prahové hodnoty – Z hlediska jednotlivce - bezprahová noxa (Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají

škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem.) – Z hlediska populace (doporučení WHO) :

Vážné obtěžování L Aeq, day = 55 dB

Mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 dB

• Vztah dávka - účinekVychází z metaanalýzy (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004)- Matematická rovnice + graf pro automobilovou, železniční a leteckou

dopravu a pro stacionární zdroje:- Dávka : L dvn

X- Účinek : % LA (Little Annoyed), % A (Annoyed), % HA

(Highly Annoyed)

Obtěžování, rozmrzelost (annoyance)

Listopad 2010 10

Poruchy spánku

• Fyziologická podstata:Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu. Organismus nemá žádnou možnost fyziologicky vyřadit sluch z činnosti. Alarmující hluk je i během spánku identifikován jako nebezpečný a podvědomě dochází k aktivaci organismu.

Nový dokument:

NIGHT NOISE GUIDELINES FOR EUROPE

Listopad 2010 11

Směrnice o nočním hluku pro Evropu

• WHO 2009

(kolektiv autorů)

• Doplnění a rozšíření dokumentu

Guidelines for community noise, WHO, 1999

Listopad 2010 12

Hluk, spánek a zdraví

• Spánek je biologická nutnost a narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví

• Hluk ruší spánek prostřednictvím mnoha přímých a nepřímých cest. Dokonce i na velmi nízkých hladinách mohou být spolehlivě měřeny fyziologické reakce (vzestup srdeční frekvence, tělesné pohyby a probuzení).

• Přestože rušení spánku vyvolané hlukem je samo o sobě zdravotní problém, navíc vede k dalším následkům pro zdraví a životní pohodu

Listopad 2010 13

Zdravotní účinky nočního hluku

• Dostatečný důkaz: Byl stanoven kausální vztah mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotním účinkem. Vztah byl pozorován ve studiích, kde byly koincidence (shoda okolností), bias (systematická chyba) a zkreslení adekvátně vyloučeny. Biologická plausabilita (věrohodnost) je také dobře prokázána.

• Omezený důkaz: Vztah mezi hlukem a zdravotním účinkem nebyl pozorován přímo, ale je dostupný důkaz dobré kvality, který podporuje kausální vztah. Často je dostatek nepřímých důkazů (vztah mezi expozicí hluku a fyziologickými změnami, o kterých je známo, že vedou k nepříznivému zdravotnímu účinku.

Listopad 2010 14

Zdravotní účinky – dostatečný důkaz

• Biologické efekty: změny kardiovaskulární aktivity, EEG prokázané probuzení, vyvolání motility, změny v trvání jednotlivých stádií spánku, fragmentace spánku

• Změny kvality spánku: probuzení, obtíže při usínání, zkrácení doby spánku a jeho fragmentace, vzestup průměrné spánkové motility

• Vlivy na životní spokojenost (well-being): respondentem udávaná porucha spánku, užívání léku na spaní a sedativ

• Medicínské poruchy:environmentální nespavost

Pro některé z účinků nočního hluku není jednoznačně prokázaná míra jejich zdravotní škodlivosti

Listopad 2010 15

• Biologické efekty: změny v hladinách stressových hormonů

• Vlivy na životní spokojenost: následující den únava a ospalost, zvýšená dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení kognitivních funkcí

• Medicínské poruchy: nespavost, hypertense, infarkt myokardu, obezita, deprese u žen, předčasná úmrtnost, psychické poruchy, úrazy a nehody

Zdravotní účinky – omezený důkaz

Listopad 2010 16

Prahové hodnoty pro zdravotní účinky nočního hluku

Existují jednotlivé prahové hodnoty pro část výše uvedených efektů

L max, inside nebo L night, outside

32 - 42 dB účinky s dostatečným důkazem 35 - 60 dB účinky s omezeným

důkazem

Pro část efektů existuje také vztah dávka účinek

• Citlivé skupiny populace:- Děti (méně citlivé k probuzení ale citlivější k ostatním efektům)

- Staří lidé- Chronicky nemocní- Osoby pracující na směny

Listopad 2010 17

Doporučení pro ochranu zdraví

Průměrná hladina nočního hluku během roku Lnight,outside

Do 30 dB Pod touto hladinou nejsou pozorovány podstatné biologické efekty. Lnight,outside 30 dB je ekvivalentem NOAEL

(hladina ne pozorovaných nepříznivých efektů) pro noční hluk.

30 až 40 dBJe pozorováno množství účinků na spánek jako: tělesné pohyby, probuzení, respondentem udávaná porucha spánku, vyrušení. Intenzita účinku závisí na povaze zdroje a na počtu událostí. Zranitelné skupiny jsou vnímavější. Ale i v nejhorším případě se účinky jeví mírné. Lnight,outside 40 dB je ekvivalentem LOAEL (hladina nejnižších

pozorovaných nepříznivých efektů) pro noční hluk.

40 až 55 dB V exponované populaci jsou pozorovány nepříznivé zdravotní účinky. Mnoho lidí musí přizpůsobit svůj život aby zvládali hluk v noci. Zranitelné skupiny jsou nyní závažně zasaženy.

Nad 55 dB

Situace je považována za zvýšeně nebezpečnou pro veřejné zdraví. Nepříznivé zdravotní účinky se objevují často, značná část populace je závažně obtěžována a rušena ve spánku. Jsou zde důkazy, že stoupá riziko kardiovaskulárního onemocnění.

Listopad 2010 18

Doporučení pro ochranu zdraví

Night noise guideline (NNG)

„Doporučený limit" pro noční hluk Lnight, outside = 40 dB

Interim target (IT) Prozatímní cíl Lnight, outside = 55 dB

• NNG 40 dB - limitní hodnota založená na zdraví Je nezbytná k ochraně veřejnosti včetně rizikových skupin, jako jsou děti, chronicky nemocní a starší lidé, před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku.

• Prozatímní cíl 55 dB - není limitem založeným na zdraví Je doporučený v situacích, kdy dosažení konečného cíle NNGL není uskutečnitelné v krátké době. Zranitelné skupiny nemohou být ochráněny. Proto by prozatímní cíl měl být považován za přechodný cíl, který může být provizorně používán pro výjimečné místní situace.

Listopad 2010 19

Shrnutí a zamyšlení

• Přístup z hlediska legislativy a limitů- Slouží k řešení problémů u stávajících staveb a zařízení,

udělování pokut a prosazování nápravných opatření- Je dlouhodobě stabilní (změna legislativy vyžaduje čas, stabilní

právní prostředí je žádoucí)- Týká se širší veřejnosti- Používá limity dané legislativou

• Přístup z hlediska zdravotních rizik- Slouží k posuzování a schvalování budoucích staveb a záměrů,

dříve než vzniknou (postupy HRA, HIA, EIA, SEA)- Je (může být) podkladem pro tvorbu legislativy - V čase se poznatky průběžně vyvíjejí na základě výzkumu Je

používáno odborníky- Používá hodnoty založené na zdraví jako je NNG (40dB)

Listopad 2010 20

Použité zdroje

• Hluk a zdraví, Doc. MUDr. J. Havránek a kolektiv, Avicenum 1990

• Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Ing. J. Kubina, MUDr. B. Havel, veb. SZÚ 2006

• Guidelines for community noise, Document WHO, 1999, B. Berglund, T. Lindvall, D. H. Schwela

• Position paper on dose response relationships between transportation noise and annoyance, European Commission working group, 2002

• Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, Noise and Health, 2008 Jan-Mar;10(38):27-33

• Night noise guidelines for Europe (sumary), WHO 2009

Děkuji za pozornost