Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Hermagorae Temnitae testimonia et fragmenta (adiunctis et Hermagorae cuiusdam discipuliTheodori Gadarei et Hermagorae Minoris fragmentis) by Dieter MatthesReview by: Radislav HošekListy filologické / Folia philologica, Roč. 86, Čís. 2 (1963), p. 332Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23464937 .

Accessed: 15/06/2014 00:36

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.49 on Sun, 15 Jun 2014 00:36:17 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

332 Referáty

Hermagorae Temnitae testimonia et fragmenta (adiunctis et Hermagorae cuiusdam

discipuli Theodoři Gadarel et Hermagorae Minoris fragmentis) collegit Dieter Matthes.

Lipsiae in aedibus B. G. Teubneri 1962, р. XVI+ 82.

Třebaže o životě autora rétoriky Hermagory víme velmi málo (byl z maloasijského Témnu a narodil se v pol. 2. stol. př. η. 1.), nezmenšuje to nikterak význam sebrání trosek jeho díla, které dobře znali Cicero, Quintilianus a autor Augustinovi přičítaného spisu o rétorice. Ti také jsou hlavními prameny, odkud poznáváme Hermagorovy zlomky. Až dosud jsme je znali z díla dnes těžko dostupného, které vydal Georg Τ h i e 1 e

(Strafiburg 1893) a které se také stalo východiskem i novému vydavateli. Matthes se hermagorovskou problematikou zabýval důkladně ve své disertaci

a v zhodnocení stavu bádání v této oblasti za léta 1904—1955 [Lustrum 3, 1958). Tato znalost Hermagorova díla mu též umožnila uspořádat zlomky — na rozdíl od Thieleho, který vycházel z pramenů — tak, aby na sebe navazovaly svým obsahem. Svůj svod rozdělil editor v tyto čtyři hlavní rozdíly: 1) Hermagoras z Témnu, 2) Theodoros z Gadar, žák Hermagorův, 3) Hermagoras Mladší z doby před Hermogenem, tedy před vládou císaře M. Aurelía, 4) Dubia.

V krátké předmluvě (str. I—X) uvádí Matthes čtenáře do problematiky Hermagorovy rétoriky, jejíž sebrání mělo šest knih, z nichž první pojednávala de inventione, tj. o vyhledávání látky. Svůj význam má tato kniha především v tom, že jí užil jak Cicero ve spise De inventione, tak i autor ad Herennium. О о e с o η o m i i, tj. o uhla zení a podávání nalezených důkazů, pojednávaly tři knihy Hermagorova spisu, jehož poslední, šestá kniha probírala otázku rétorského zpracování svědectví (memoria) a žaloby (а с t i o).

Po přehledu literatury (XI—XVI) následuje vlastní text. Je škoda, že Matthes nevzal do ruky Sin kovu Řeckou literaturu (II, 1, str. 151—155), kde by našel pro něho cenné poznámky, např. odkaz na Syriana (str. 151) i další, neznámou mu literaturu (str. 155). Pro českého čtenáře má Sinkovo zpracování ten význam, že ho snadno uvede do Hermagorovy terminologie.

V textu samém Je třeba odstranit několik drobných tiskových chyb anebo upravit čtení:

p. 2,4 pro Ροσειδώνιος legas Ποσειδώνιος; р. 8,18 pro tres eas partes legas ei partes, cf.

p. 6,12; p. 29,2 pro comparatwom legas comparatio, cf. translatio, excusatio; p..52,4 pro praemlum nomine mortem legas praemii nomine, cf. 52,6; 11; aut praemium (nomine) mortem; p. 56,16 pro Theodorus, Gadareus legas Theodorus Gadareus; p. 58,10 ταύτα έπι

τάττοντες αλλήλοις + επιοομεν + fortasse legendum έποίσομεν; (eadem facientes eadem contra nos ipsos faciemus?); p. 61,17 pro π νηγυρικόν legas πανηγυρικών.

Knihu doplňuje rejstřík míst, převzatých z autorů, a rejstřík věcný, v němž postrádáme heslo άντίτεχνος (59,21; 61,13); ομότεχνος (59,21); egressum (u parekbasis, 50,14) a u hesla

τεχνικός odkazy (4,28; 59,19; 61,12). V rejstříku jmen chybí odkaz na císaře Hadriána a M. Antonína (62,14; 15).

Jako celek Je kniha cenným příspěvkem к dějinám řecké rétoriky a nepostradatelnou pomůckou pro toho, kdo se jí bude zabývat.

Radislav Hošek

Friedrich Klingner, Romische Geisteswelt. 4. vermehrte Auflage. Verlag Heinrich Ellermann. Miinchen 1961, 763 str. Cena neudána.

Je dobrou službou čtenářům, jestliže se jim dostane do rukou sborník článků jednoho autora, týkajících se jednoho oboru nebo jedné oblasti, zvláště když jde namnoze o člán

ky, které byly původně otištěny v časopisech nebo jiných publikacích, dnes nesnadno

dostupných. Zájmem nakladatele, který podobný sborník vydává, ovšem je, aby se taková

publikace snadno rozešla mezi koupěchtivé zájemce. Proto musí pečlivě uvážit, není-li

pro něj riskantní pustit se do takového podniku. Fakt, že Klingnerova kniha vychází už počtvrté, vždy o něco bohatší, svědčí o tom,

že v tomto případě naděje nakladatelovy nebyly zklamány. Kniha Klingnerova je opravdu ,čtivá', autor dovede své čtenáře zaujmout, a to — nutno dodat — ne tak, že by slevil na odborné úrovni svého výkladu.

Kniha obsahuje celkem 30 statí, v nichž autor pojednává především o jednotlivých význačných římských spisovatelích, jak se o nich kdysi rozepsal a jak o nich stále

hlouběji přemýšlí, jako dodatek připojil výklad o 1. pythijském epinikiu (str. 733—755), protože se ukázala toho potřeba jako doplňku к jedné stati o Horatiových ódách. Knihu uzavírá časovou tabulkou, podávající na necelých 6 stránkách datování jednotlivých jevů

This content downloaded from 185.2.32.49 on Sun, 15 Jun 2014 00:36:17 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions