soubor herbářových položek

může být tvořen sušenými rostlinami, sušenými

semeny a plody, fotografiemi rostlin, plody

naloženými v lihu, atd.

dokumentuje výskyt druhů, jejich šíření, popř.

signalizuje úbytek druhu na přirozeném stanovišti

herbář má funkci přírodně-historickou, dokumentuje

např. úbytek primárních stanovišť v důsledku lidské

činnosti

většinou se používají pro výuku botaniky

rostlinopis, fytologie

= přírodní věda zkoumající flóru (rostliny) a vše, co s nimi souvisí

specializované vědní obory botaniky:

obory botaniky:

– systematická botanika (popis, pojmenování, třídění rostlin)

– morfologie (vnější stavba)

– anatomie (vnitřní stavba; cytologie - nauka o buňce, histologie - nauka o pletivech)

– fyziologie (životní pochody, funkce orgánů)

– ekologie (vztahy mezi rostlinami a rostlinami a prostředím)

– fytogeografie (rozšíření rostlin)

– fytopaleontologie (vyhynulé rostliny)

– fytocenologie (rostlinná společenstva)

– fytopatologie (nemoci a choroby)

– agrobiologie (zemědělské plodiny)

– algologie (řasy)

– dendrologie (dřeviny)

– bryologie (mechorosty)

– graminologie (trávy)

– pomologie (ovocnářství)

Základní taxonomické kategorie:

říše = regnum

kmen, oddělení = phyllum, divisio

třída = classis

řád = ordo

čeleď = familia

rod = genus

druh = species

každý druh je pojmenován dvojslovným názvem =

binomická nomenklatura = rodové a druhové jméno

př. violka vonná

rodové jm. druhové jm.

Viola odorata

trvalý odkaz o existenci

určité rostliny na určitém

místě v přesně

zjištěném čase

http://www.priroda.cz/detail_foto.php?id1=1060&id2=1135

= herbářová scheda

menší lístek papíru (A6, A7), který nese základní údaje o položce:

- jméno rostliny (není bezpodmínečně nutným údajem, lze ho kdykoli doplnit)

- latinský název včetně autorské zkratky

- naleziště (nejdůležitější údaj na schedě) = geografické určení místa na zemském povrchu, kde byla rostlina sebrána, zeměpisné souřadnice či opis, stanoviště = soubor podmínek, za kterých rostlina na konkrétním nalezišti rostla, tj. nadmořská výška, charakter porostu, geolog. substrát, konfigurace terénu, oslunění, sklon a orientace svahu atd.

- datum sběru

- jméno sběratele

- text by měl být psán čitelně a trvanlivým způsobem

http://puvodni.mzm.cz/mzm/oddeleni/Virtualni_vystava_zelena/Etiketa_2.jpg

Autor = člověk, který popsal určitý druh jako první

píše se za latinský název celý nebo ve zkratce

př. L. – Carl Linné, u méně známých autorů se

uvádí jméno celé (Colla – Luigi Colla, N. W.

Simmonds – Norman Willson Simmonds)

občas se stává, že pro jednoho autora existuje více

zkratek

úkolem autora je popsat nový taxon a zveřejnit,

případně uložit do herbáře

př. Viola odorata L.

sbíráme do igelitových sáčků následně zakládáme až po návratu z exkurze

u méně trvanlivějších druhů (čekanka) zakládáme již na místě sběru do sušících papírů a tvrdých desek

rostliny sbíráme celé i s kořeny či oddenky, rostliny nerozřezáváme, ale skládáme (M,N,V - v místě ohybu navlékneme prostřižené proužky papíru)

statné rostliny (např. bolševník): sbíráme část květenství, střední část lodyhy s listy a dolní část včetně 1- 2 listů a kořene či oddenku (vše z téhož jedince)

cizopasné rostliny (kokotice, zárazy) s částí hostitele, nezjistíme-li ho, poznamenáme si druhy rostoucí v okolí

chráněné druhy by neměly být sbírány!

fotodokumentace - má velký význam, ale není plnohodnotnou náhradou herbářových položek (datování, stav biotopu, stav populace

Kokotice (Cuscuta) http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=13963

Záraza (Orobanche) http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1raza#/media/File:Orobanche_sp.JPG

Čekanka obecná

(Cichorium intybus) http://www.lecivapriroda.cz/herbar/cekanka-obecna/

Bolševník vělkokvětý

(Heracleum antegazzianum) http://www.nppodyji.cz/odbornici-bojuji-proti-rostlinnym-vetrelcum-v-podyji

očištěné rostliny necháme oschnout

rostliny na sušícím papíru (savý papír, noviny) rozložíme do přirozené polohy, květy a listy by se neměly překrývat, listy obrátíme některé na líc, jiné na rub

Preparace:

sušení – na síťkách, v horkém písku, silikagelem, překládáním (nejčastější)

konzervace v kapalinách - do dobře uzavřených láhví se zabroušenou zátkou, fixujeme co nejmenší objekty v dostatečný objem tekutiny

nejvhodnější FAA (70% etanol: 90 ml, ledová kyselina octová: 5 ml, cca 37 % formalín: 5 ml).

Písivky (Psocoptera)

řád drobného, okřídleného nebo bezkřídlého hmyzu,

zahrnující v 35 čeledích asi 3000 druhů

některé druhy při přemnožení mohou škodit na

potravinách, starém nábytku, knihách, v herbářích a

zoologických sbírkách

http://www.skudci.com/files/pisivka-2.jpg

„herbář“ je počeštěné latinské herbarium, od

slova herba, česky „bylina“

herbář byl nejprve chápán jako kniha o léčivých

rostlinách

nejstarší taková kniha, vzniklá na území dnešního

Česka, je Herbář aneb Bylinář Pietra Andrea

Mattioliho, vydaný v Praze roku 1562 Jiřím

Melantrichem z Aventina a do češtiny

přeložený Tadeášem Hájkem z Hájku

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mattioliho_herb%C3%A1%C5%99

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pietro_Andrea_Mattioli#/media/File:Melantrich32.jpg

17. stol. Herbář rostlin ze Sibiře a ruských stepí od Petra Simona Pallase

Herbář Josefa Jiřího Kamela obsahující kolekci rostlin z Filipín

počátek 18. stol. Bečovského herbář - první český herbář Jana Františka Bečovského kněze Řádu křížovníků s červenou hvězdou.

polovina 18. stol. Boháčův herbář - první regionální herbář (Klatovsko) Jana Nepomuka Boháče

1818 Herbář Národního muzea - hlavními sběrateli jsou Kašpar Šternberk, Jan Svatopluk a Karel Bořivoj Preslovi, Bedřich Berchtold, Filip Maxmilián Opiz a Václav Beno Seidl

20. léta 19. stol. do Národního muzea pořízen Haenkeho herbář - sbírky z Filipín, Mexika, Kalifornie a And

1819 Výměnný ústav rostlin - zakladatelem je F. M. Opiz, slouží pro výměnu herbářových položek a je první svého druhu

19. stol. Centrální herbář Karlovy Univerzity - vzniká z kolekce Jana Christiana Mikana - rostliny z Čech a okolí Rio de Janeira, kolekce Karla Bořivoje Presla - kapradiny (Polypodiophyta), hvězdnicovité (Asteraceae), bobovité (Fabaceae) a lobelkovité (Lobeliaceae) a kolekce rostlin Severní Ameriky pořízené Janem Palackým.

vznikl v roce 1921 spojením soukromých sbírek Josefa Podpěry, zakladatele botanického ústavu, a Heinricha Lause

https://www.muni.cz/people/63457/management_history?lang=cs

http://www.ms-cbs.cz/osobnosti/laus-heinrich/

sbírka má aktuálně 650 tisíc položek

květiny určené k sušení nemají být úplně rozvité

květiny nesmí být navlhlé rosou ani po dešti

nejčastější způsob je sušení na vzduchu na teplém,

stinném a vzdušném místě

materiál - různě silný drát, tavná pistole, nůžky,

suchá aranžovací hmota = florex, proutky,

polystyrénový výlisek, koše, dekorativní nádoby

http://www.fler.cz/zbozi/podzimni-i-vanocni-girlanda-5481492

http://www.fler.cz/shop/kytka-design/prodano#p=9

tradiční způsob, jak uchovávat vůni letních bylin

4 části:

1. květy pro vůni nebo barvu – růže, levandule, akát, jasmín, květy citrusů, karafiát, hortenzie,..

2. aromatické listy – bazalka, estragon, šalvěj, jahodník, majoránka, mysta, tymián, meduňka, …

3. koření a kůra – citrusová kůra, kardamon, jhalovčinky, kořen anděliky, koprová semínka, …

4. fixáž – prášek, který zachovává bylinám vůni – kořen kosatce, sturačová pryskyřice, santalové dřevo, kořen puškvorce, violky vonné, ..

- silice prostředek pro oživení vůně

Vlhká vonná směs

Okvětní lístky dalmácké růže vrstvíme do sklenice se solí bez jodu v poměru 1 díl soli na 3 díly lístků. Necháme 10 dní na suchém a tmavém místě dokud neustane kvašení. Následně smě promícháme a necháme dalších 10 dnů stát. Potom směs nakrájíme na kousky, smícháme s ostatními částmi potpourri a necháme ve vzduchotěsné nádobě fermentovat 6 týdnů. Každý den, jimi zamícháme.

Suchá vonná směs

Vhodně vybrané suché květy, citrusovou kůru, koření apod. smícháme s fixativem a necháme v uzavřené sklenici na teplém a suchém místě 6 týdnů odležet.

http://www.prettyfrugalliving.com/2013/12/15/diy-holiday-potpourri/

https://www.soap-emporium.co.uk/gifts/rose-potpourri-20g

vhodné pro listy, bobule

listy zůstávají leskle, ohebné

Postup:

Odstraníme z větvičky všechny zažloutlé a jinak

poškozené listy. Spodních 5 cm větvičky zbavíme

kůry a pak ji roztlučeme. Takto upravenou větvičku

vložíme do směsi 1 dílu glycerinu a 2 dílů vody.

Proces může trvat až několik týdnů a rostlina může

změnit barvu.

http://www.canea.cz/ruscus-1-kg-zeleny/produkt-2051/

použití hlavně na květy

neztrácí svoji barevnost

Používá se:

silikagel – v průběhu sušení mění barvu

borax

kukuřičná mouka

jemný písek

Postup:

Na dno nádoby nasypeme vysušující látku, poté umístíme květy, např. růže, a opatrně ho zasypeme. Sušení trvá přibližně 48 hodin.

http://www.ceskykutil.cz/susene-kvetiny

velmi rychlý postup

zachování barvy rostlin

vhodné pro sušení květů

Postup:

Na dvě dřevěné destičky (překližka) umístíme vrstvu savého papírů, přidáme květy, nebo listy a další vrstvu savého papíru. Nakonec přiklopíme druhou dřevěnou destičkou a zafixujeme s pomocí elastické pásky (gumičky). Nastavíme střední teplotu na mikrovlnce a sušíme přibližně 2 minuty. Balíček následně zatížíme a necháme mimo mikrovlnou troubu vychladnout. Postup můžeme opakovat, pokud se nám rostlina nezdá dostatečně suchá.

http://www.chatar-chalupar.cz/lisovane-obrazky/

http://www.hobbyportal.sk/majstrovanie/ostatne76/skeletovanie-listov-vytuningujte-si-jesen

Materiál:

čerstvé listy (břečťan, javor, dub)

1 hrnek krystalické sody, 4 hrnky vody

starý zubní kartáček/tupý štětec, pinzetu

Postup:

Do hrnce nasypeme sodu a přilijeme vodu. Přivedeme k varu a vložíme listy. Vaříme pomalu na mírný stupeň. Doba vaření záleží na druhu listu – dubový a javorový asi 45 minut, u břečťanu až 90 minut. Listí během vaření zhnědne. Uvařené listy ochladíme a na měkké podložce s pomocí starého zubního kartáčku přiměřeným tlakem přejíždíme po listu a uvolňujeme dužninu.

http://www.hobbyportal.sk/majstrovanie/ostatne76/skeletovanie-listov-vytuningujte-si-jesen