�4/2013

Ročník 12

Hana Talpová a Antonín Molčík s Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu

pořadatelé

SYNCHRON 4-2013 obalka.qxd:SY obalka 2-07 4.12.2013 17:17 Stránka 1

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ CEN

TRILOBIT BEROUN 2013

se koná v sobotu 18. ledna 2014 od 17.30 hodinv berounském kině Mír, Politických vězňů 445/13

Doprava pro akreditované novináře a zvané hosty

zajištěna od stanice metra B – Stodůlky, Praha 5, odjezd v 15.30 hodin

Cíl: Beroun – kino Mír

Návrat: ve večerních hodinách

od Hotelu Na Ostrově do stanice metra B Stodůlky

Akreditaci a rezervaci místa v autobuse nutno potvrdit do pátku 10. 1. 2013

na emailové adrese trilobit@fites.cz

nebo telefonicky na tel. č. 724 216 657 – Zdena Čermáková

Líba Taylor „Neviňátka“výstava fotografií

8. ledna – 7. února 2014 v Městské galerii Beroun (Duslova vila)

Otevírací doba:úterý - pátek: 10.00 – 12.00 hod., 12.30 – 16.00 hod.sobota: 10.00 – 13.00 hod., neděle a pondělí zavřeno

Vernisáž je ve středu 8. ledna v 17.00 hodin,

výstavu zahájí Ivan Biel

V den udílení cen Trilobit Beroun bude otevřeno: do 17.00 hodin

Dvorní fotografka FITESu a cen Trilobit, která strávila velkou část svéhoprofesního života dokumentováním osudů žen a dětí žijících v tvrdérealitě současného světa. Od roku 2011 úzce spolupracuje s FITESem.

SYNCHRON 4-2013 obalka.qxd:SY obalka 2-07 4.12.2013 17:16 Stránka 2

Milí přátelé, členové a příznivci FITESu,pomalu se nám opět schází roks rokem a tak můžeme bilan-covat. Jak ve velkém, tedypokud jde o český film a tele-vizi, tak i v „malém“, tedy do-ma, jinak řečeno – co se po-vedlo a co nepovedlo FITESu. Začněme „celostátně“. Českákinematografie se letos přílišnevytáhla, alespoň co se hra-ného filmu týče. Snímků, které

stojí za řeč, moc není. Počítejme: Jako nikdy, Líbánky, Revival, Ne-pravděpodobná romance; profesionálně natočený je i Příběh kmotraa vkusnou podívanou nabízejí Křídla Vánoc. Bilanci ještě můžoudo konce roku vylepšit filmy Klauni, Rozkoš, Přijde letos Ježíšek? čiCyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů. Nu, uvidíme.Rok 2013 přinesl ovšem řadu zajímavých distribučních dokumentů:Otázky pana Lásky, Hledá se prezident, 5 pravidel, Vojta Lavička: na-horů a dolů, Život s Kašparem, Vězení umění, Hoteliér, DK. Našlo byse jich víc, několik skvělých dokumentárních snímků uvedl i letošníročník jihlavského festivalu, za všechny jmenujme alespoň skvělouShow, ale prostor našeho ohlédnutí je omezený. Ke kladům letošního roku patří i vznik dvou celovečerních českýchanimovaných filmů, byť asi díru do světa neudělají, obzvláště ten„čtyřlístkový“, plný reklam na výrobky sponzorů. Husiti se snaží o humor, v zásadě jde o muzikál, který si nehraje na veledílo – a tímboduje. A když jsme u animovaného filmu, tak další dobrá zpráva:už zase máme (jen) jeden mezinárodní festival animovaných filmů.Zákulisí „sjednocení“ nerozebíráme, jisté ale je, že skončí, do-ufejme, rozpaky například zahraničních partnerů a tvůrců. A takyrozkol tvůrců českých, už se vzájemně nemusejí ptát, se kterou par-tou že to vlastně táhnou…FITES má za sebou plodný rok. Nebudeme vás unavovat výčtem na-šich aktivit, dopisů, prohlášení a jednání; bylo jich vskutku dost.S napětím a obavami sledujeme situaci v České televizi, však se jítaké bude věnovat náš jubilejní sedmdesátý Čtvrtletník, který pro-běhl 28. 11., tedy už po uzávěrce tohoto čísla Synchronu; zprávu o něm tak přineseme příště. Stenozáznam Čtvrtletníku je přílohoutohoto čísla Synchronu. Prestižní Trilobiti a ceny za dabing, kterýchje FITES spolupořadatelem, mají v odborné obci minimálně stálestejnou vážnost. A možná čím dál tím větší. Důležité je, že hlas FITESu je brán s autoritou. Naše organizace mázastoupení v nejdůležitějších filmově-televizních komisích a poro-tách, státní organizace se k nám často obracejí s prosbou o názor,totéž platí i o partnerských profesních a dalších sdruženích. Na řaděaktivit se podílíme s našimi partnery. A radost máme i z příznivýchohlasů na Synchron. Což je tak trochu chlubení se vlastním peřím,ale před Vánocemi si je snad můžeme dovolit…Závěrem všem přejeme krásné vánoční svátky, veselého Silvestra aúspěšný vstup do nového roku, rok 2014 alespoň o něco lepší nežten letošní. Hodně lásky, porozumění a dobrých lidí vůkol. Mějte sevšichni co nejlíp! Vaše redakce

2 Představujeme poroty cen Trilobit

3 V hlavní roli dabing, Ceny Františka

Filipovského

7 Ze života FITESu (dopisy, iniciativy, podpora)

10 Aktuality z ARASu

12 Aktuality z APA

11 Špačkovi v síti času (recenze)

13 O Nedělní chvilce poesie

15 Tři recenzní pozvánky do kina

16 Knihy o filmu a TV

18 Festivaly: Jihlava, Zlatá Praha, Písek

23 Ze zahraničí: Velká Británie, Slovensko,

Francie

26 Loučíme se: Jarmila Cysařová, Otto Zelenka,

Zdeněk Hruška, Soňa Sázavská, František

Uldrich, Jaroslava Dlouhá

Autoři fotografií: Petr Vlček, Igor Sviridov, Tomáš Pilát,Marek Dobeš, Miroslav Adamec, Karel Zýka, THA, ČT, DasFilmfest, ArtCam, NAMU, nakladatelství Ryšavý, AČFK,archiv členů porot cen Trilobit, Otto Zelenky, Líby Taylor,Kateřiny Žlebkové a Zdeny Čermákové

Obsah

SYNCHRON, časopis Českého filmového a televizního svazu FITES, Korunovační 164/8, 170 00 Praha 7, www.fites.czkontakty: info@fites.cz, produkce@fites.cz, redakce@fites.cz

číslo účtu: Fio banka č.ú. 2200428617/2010řídí redakční rada: Jarmila Cysařová ✟, Zdena Čermáková, Daniel Růžička, Jana Tomsová, Jakub Bouček

redakce: Tomáš Pilát (šéfredaktor), Agáta Pilátovákontakt: redakce@fites.cz, agata.pilatova@tiscali.cz

sazba a grafická úprava: Nataša Allramová, tisk: Agentura Jiří Brůna JB, j.bruna-tisk@seznam.czVychází 4x ročně za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Evidence MK ČR č. E 13763. ISSN 1213-9181

Inzerci zajišťuje Zdena Čermáková, produkce@fites.cz, tel.: 724 216 657Expedice DUPRESS Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel. 241 433 396, 721 407 486

Toto číslo bylo dáno do tisku 4. prosince 2013.Předplatné: 600 Kč (včetně poštovného) je pro členy Fitesu zahrnuto v členském příspěvku.

e d i t o r i a l

POZVÁNKA NA TRILOBITA

Prosíme o zaslání členských příspěvků na rok 2014 a doplacení neuhrazených

příspěvků za roky minulé.Výše členského příspěvku:

0 – 65 let 600 Kč 66 – výše 300 Kč

Zašlete, prosím, na číslo účtu Fio banka 2200428617/2010

Do zprávy pro příjemce prosíme napsat celé Vaše jméno a poznámku: ČP

(členský příspěvek) a letopočet roku, kterého se platbatýká (např. Jan Novák, ČP /2013)

dotazy na mail adrese: produkce@fites.cz

e d i t o r i a l

Obsah

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 1

�

Letos vznikla nová cena – za mimořádné dílo pro děti a mládež, filmy a pořady posuzuje dětská porota. Cena se jmenuje Berounský medvídek a autorkou jeho výtvarné podoby je malířka a kreslířka Kateřina Žlebková. I dětská porota je dávno v plné práci. Slavnostní vyhlášení držitelů cen proběhne v berounském kině Mír 18. ledna 2014 od 17.30 hodin.

Vyhlášení cen Trilobit proběhne v lednu v BerouněPorota Trilobitů, dalšího ročníku prestižních cen za mimořádné počiny v oblasti audiovizuálních děl, už několik týdnů pilně pracuje.

2

z e ž i v o t a F I T E S u

Synchron 4/2013

Berounský medvídek – cena dětské poroty

Nápad vytvořit dětskou porotu vznikl 19. 10. 2012 na jedné schůzce na radnici v Berouně. U kulatého stolu probíhala porada zástupců pořadatelských stran (FITES – Beroun). Jaroslav Černý, místopředseda FITESu, režisér, porotce a člen přípravného týmu Trilobita,tiše řekl, že by bylo dobré míti i dětskou porotu, ale hned dodal, že je to asi blbý nápad a šel od toho. Tuto nenápadnou, ale velmi hezkou nahrávku chytla Zdena Čermáková, pro-dukční, manažerka FITESu a členka přípravného a realizačního týmu Trilobita, vykřikla, žeto vůbec není blbý nápad, naopak, že je to velmi dobrý nápad a že bychom ho neměli za-mést pod stůl. No, a už se o dětské porotě začalo hovořit. Museli jsme vymyslet, na jakých principechbude dětská porota pracovat, jak ji řešit organizačně, finančně, sponzorsky.Tento ročník ukazuje, jak se skromný „nápadíček“ stává skutkem a jak z nenápadně utrou-šeného slova a dobré konstelace vznikají velké věci. ZdC

Malé dárky pro dětskou porotu poskytl časopis Baby Book, který je současně i mediálním partneremprojektu Berounský Medvídek.

prof. PhDr. Vladimír Just, CSc, předseda porotyTeatrolog, divadelní a mediální kritik, esejista, autor 20 knižních publikací, laureátceny F. X. Šaldy za uměleckou kritiku, v letech 1993–2005 učil na FAMU, od 1995učí na FFUK.

MgA. Ivan Biel Režisér, producent, pedagog, pracoval ve Velké Británii do r. 2004, poté v České republice.

MgA. Jaroslav Černý Absolvent FAMU, režisér, spisovatel, místopředseda výkonného výboru FITES.

PhDr. Jan Foll Filmový publicista a dramaturg. Pravidelněspolupracuje s tištěnými médii, Českým rozhlasem, Českou televizí, MFF KarlovyVary a Febiofest a s bilančním festivalemčeských filmů Finále. Na MFF v KarlovýchVarech byl opakovaně členem poroty FIPRESCI.

Mgr.Věra Krincvajová novinářka, cestovatelka a televizní dramaturgyně

Ing. Tomáš PilátRedaktor Českého rozhlasu, věnuje se publicistice a kritice v oblastech filmu a televize. Autor několika knihs touto tematikou. Novinář spolupracující i s dalšími tištěnými a elektronickými médii. Spolupracovník festivalu Finále Plzeň.

PhDr. Jan Svačinaabsolvent divadelní a filmové vědy na FF UK, poté především kritik, teoretik a publicista, téměř třicet let zaměřený zejména na televizní produkci a problematiku.V letech 2009–12 člen Rady Státního fondu pro podporua rozvoj české kinematografie. Tč. kandidát FITESu do Rady ČT.

PRODUKCE poroty:

MgA. Zdena Čermákováabsolventka FAMU, produkční, výkonná managerka FITESu

V tomto čísle Synchronu vám, milí čtenáři, představujeme obě poroty letošních Trilobitů.Nejdříve hlavní porota:

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 2

�3

Dabing v hlavní roli: Přelouč 2013 Soutěž pořádají město Přelouč, Český filmový a televizní svaz FITES a Herecká asociace ve spolupráci s Jednotou tlumočníků a pře-kladatelů, Obcí překladatelů, Asociací pracovníků se zvukem a společností INTERGRAM. Hodnoceny byly dabingy audiovizuálníchděl uvedených v kinech, v televizi, nebo vydaných na DVD v průběhu roku 2012. Porota posuzovala 30 přihlášených děl. Ceny Františka Filipovského za nejlepší ženský a mužský herecký výkon v dabingu získali letos Ivana Milbachová za roli senátorkyPalinové ve filmu Prezidentské volby a Vladimír Brabec za roli Toma ve snímku Pouť. Za celoživotní mistrovství v dabingu byli oce-něni Hana Talpová a Antonín Molčík, za mimořádnou dabingovou tvorbu střihač Jiří Šesták. Zvláštní cenu Františka Filipovskéhoza mimořádné dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků si odnesl seriál Simpsonovi XXIII (režie dabingu ZdeněkŠtepán). Cenu za mimořádnou kvalitu překladu a úpravy získal snímek Serge Gainsbourg – Heroický život – překlad a dialogyAnna Kareninová. Stejný snímek, který režíroval Jiří F. Svoboda, získal Cenu FITESu za mimořádné dabingové zpracování hod-notného audiovizuálního díla. (Přehled cen uvádíme na str. 5) .

V sobotu 21. září to bylo v Přelouči jakovždycky: milé a vstřícné prostředí, pohoda.Snad jen počasí to nejdřív trochu kazilo.Když jsme přicházeli před budovu Občan-ské záložny, v jehož společenském sále seslavnostní předávání Cen Františka Filipov-

ského za nejlepší výkony v dabingu tradičněkoná, poprchávalo. Co to udělá s progra-mem pod širým nebem, jež ceny pravidelněprovází?, říkáme si trochu s obavou. Přijdepublikum? Ale žádná starost, mírný déšťzřejmě nikomu nevadí, zaplněné náměstí,

program na pódiu v plném proudu. Hudba,stánky s „pouťovým“ zbožím i občerstve-ním, na schodech před záložnou hejno zá-jemců o autogramy. Za chvíli ustal i déšť. Předávání cen mělo nejen důstojný, ale taképoutavý průběh; podvečer doprovázelo ná-

Synchron 4/2013

z e ž i v o t a F I T E S u

Dětská porota:

Dětská porota je složena ze sedmi dětí, kterévybrali učitelé na základních a uměleckýchškolách v Berouně. S dětmi jsme se scházelivždy v pátek odpoledne ve výtvarné tříděZUŠ Václava Talicha, kde pracuji jako pe-dagog výtvarného oboru. Promítali jsme si nominované pořady a filmy a povídali si

o nich. Děti jsou velmi vnímavé, při sledo-vání filmů si dělaly poznámky do připrave-ných archů a orientačně přidělovaly body.Podle reakcí dětí je možno vysledovat, kterýsnímek je zaujal více a který méně a jezjevné, že děti hodnotí „jinýma očima“ neždospělý divák. Závěrečné promítání pro-

běhlo v restauraci Tomáše Hanáka Zastávka,kam dětští porotci pozvali i své rodiče a sou-rozence. Který z tvůrců dostane Beroun-ského medvídka rozhodla porota při hlaso-vání 6. prosince.

Mgr.Art. Andrea Borovská

koordinátorka dětské poroty

Bartoš Adam 8 letPřezdívka: ÁdaStrašně mě baví: kreslitNesnáším: čočkuAž budu dospělý budu:hokejista

Fialová Zuzana 9 letPřezdívka: FialkaStrašně mě baví: malování, tenis, klavír a volejbalNesnáším: fotbalAž budu dospělá budu:dětská doktorka

Čuříková Kristýna 13 letPřezdívka: KristyStrašně mě baví: plaváníNesnáším: lžiAž budu dospělá budu: právnička

Hofmeisterová Anežka 8 letPřezdívka: BlechaStrašně mě baví: něco vyrábět a kreslitNesnáším: hlukAž budu dospělá budu: chovatelka (zvířat)

Lehovičová Nikola 10 letPřezdívka: NikStrašně mě baví: zpívat a hrát na kytaruNesnáším: hadyAž budu dospělá budu: zpěvačka

Růžička Sebastián 15 letPřezdívka: SebíkStrašně mě baví: pracovatNesnáším: školuAž budu dospělý budu: elektrikář

Sára Macháčová, 12 letPřezdívka: SardýnyeStrašně mě baví: krasobruslení, kytara, zpěvNesnáším: 0Až budu dospělá budu: učitelka v mateřskéškolce

Mgr.Art. Andrea Borovská – koordinátorka dětské porotyVýtvarnice, grafik a společník studia MachART, pedagogvýtvarného oboru ZUŠ V.Talicha Beroun(studia SOŠV Hollarka, VŠUP grafický design a plakát, studijní stáž na Academia delle belle Arti Florencie)

Kateřina ŽlebkováKreslířka, malířka, autorka realizací v oblasti užitétvorby. Členka UVU ČR.Nerada se fotím a mluvím o sobě, přeji si (jako každý výtvarník) hodně času pro práci v ateliéru (aspoň 60-tihodinový den).

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 3

�4

z e ž i v o t a F I T E S u

Synchron 4/2013

padité a pohotové moderování OndřejeKepky a příjemné filmové melodie. (Částmoderátorského vstupu Ondřeje Kepky otis-kujeme.)Porota vyzdvihla skutečně nejvýraznějšítvůrčí a herecké výkony v oblasti dabingu.Bylo to zřejmé už z nominací, jež naznačily,

kolik kvalitních tvůrčích počinů v uplynu-lém roce vzniklo. Jak porotci přiznali, věrunebylo snadné vybrat v jednotlivých kate-goriích ty nejlepší. Ale už samotná nomi-nace znamená pro umělce velké ocenění. Předseda poroty Petr Kautský o letošním roč-níku: „Podle filmů, které jsme jako porotaposuzovali, bych řekl, že český dabing je navelice dobré úrovni; stále existuje vysocekvalitní dabing jako kolektivní dílo překla-datele, režiséra, herce a zvukaře. Rozhodo-vání poroty bylo hodně těžké, drtivá většina

nominovaných filmů měla velice dobrouúroveň. Jen bych ještě poznamenal, že toneplatí o dabingu jako celku, neviditelnáruka trhu působí bohužel i zde – na dabo-vání filmu bývá vyměřeno často jen párhodin a rozpočet se stále zmenšuje, což se pozná. I když jindy a jinde než v této soutěži.“ Zdařilá přeloučská akce vždy upevní auto-ritu i umělecký přínos oboru. Což je důle-žité právě v současné době, kdy se opět roz-hořely diskuse o smyslu dabingu. ZvyšujeCena Františka Filipovského prestiž a úroveňdabingu? ptáme se režiséra a herce OndřejeKepky. „Přál bych si, aby to tak bylo, alemám pocit, že dabing je hodně záležitost

ekonomická; jak se říká, vše je o penězích.Myslím, že úroveň přímo souvisí s tím, kolikje producent ochoten věnovat peněz da-bingu. Máme u nás špičkové profesionály,kteří to výtečně umějí. Když na to ovšemmají čas. A tady jde právě o ten čas, ne o to,že bychom chtěli horentní honoráře, ty sev podstatě zastavily na úrovni devadesátýchlet. Čas stojí peníze – studia, pronájmy,dlouhá výroba – jde zkrátka o to, kolik časutomu profesionálové mohou věnovat. Cenyza dabing spíš ukazuje na ty nejzdařilejšípočiny v oboru, nad nimiž by se chytrý pro-ducent měl zamyslet, proč to někde jde a někde ne. Ukazuje se, že i mnozí sou-kromí producenti si to dnes už uvědomují.Zatímco dřív se v drtivé většině oceňovalydabingy vzniklé v České televizi, dnes už toneplatí. Ceny získávají i soukromé stanice,např. HBO.“ Slavnostní předávání cen za dabing v Pře-loučí bylo i letos svižné, bez zdlouhavěúnavných proslovů a rádoby vtipných exhi-bic účastníků. (Stejně tomu bývá i u cen FITESu Trilobit.) Bylo to zřejmé i z pěk-ného dokumentárního filmu, který v Pře-louči natáčel Jaroslav Černý a který se vysí-lal o několik dní později, 30. září 2013.

ap

V rámci Cen FF je v Přelouči všeobecné veselí Ondřej Kepka a Jaroslav Černý

Za Vladimíra Brabce přebrala cenu jeho dcera Helena

Zdeněk Podhůrský a Jakub Nemčok

Měl jsem různé vstupy, ale...(Z půvabně mystifikačního úvodního vstupu Ondřeje Kepky, moderátora předávání Cen Františka Filopovského v Přelouči)

Je tady další, už devatenáctý ročník dabin-gových cen Františka Filipovského. Všechnyvás vítám a zdravím jménem pořadatelů –Herecké asociace, Filmového a televizníhosvazu FITES a našeho hostitele města Pře-louče.Měl jsem připravené různé úvodní vstupy,ale vše překonal nakonec mail, který neče-kaně přišel na Hereckou asociaci přímo odHarissona Forda z Hollywoodu.Dovolte mi, abych ho přečetl: Milý „Andrjů“, zdravím celou Hereckouasociaci a gratuluji k dalšímu ročníku vašichojedinělých dabingových cen! Přiznám se, že dabingu nerozumím, neboť

u nás v USA nedabujeme a když, tak se tétodisciplíně věnují podřadní herci. Fascino-valo mě, že u Vás dabují i členové třeba Ná-rodního divadla – ten kolega Ščěpnička,

který namlouvá mě, je opravdu velmi dobrý!Poslechl jsem si několik filmů, jste skvělíherci a navíc máte taková poetická jména –plná květin a ovoce !

Berounský večer byl krásný i díky krásným hosteskám Jan Vlasák (v roli předávajícího cenu)

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 4

(Zde si pravděpodobně kolega Ford nechalpřeložit některá jména – překlady nebylyněkdy asi úplně dobré – s tím ovocem se tre-

fil u jmen dabérů Hrušky a Olivy – volně byse ještě mohl přijmout překlad jména hercePavla Trávníčka – jako „Póla grína“ – kde se

to ale kolegovi Fordovi úplně vymklo z rukybyl jistý český herec, který ho velmi zaujal a jeho jméno přeložil jako „Džordž BigMoutín“ – přiznám se, že jsem nevěděl o kterého kolegu se jedná – až mi to došlo!Jde o našeho prezidenta Jiřího Hromadu!Každopádně přeji krásné odpoledne – píšeHarissond Ford – a závěrem dodává, že po-škádlí svého přítele Bruse Willise a pustí mučeskou verzi nějakého jeho filmu se slovy –Brusi, když Tě mluví ten Čech Lexa Pyško –tak je z Tebe konečně dobrej herec! Hezký den čtenářům Synchronu!

Ondřej Kepka

… a s Antonínem Molčíkem Hana Talpová sama…

Dabing v průvanu diskusíČas od času kdosi oživí debaty na téma – potřebujeme dabing? Letos na podzim se tak stalo z iniciativy studentů, kteří se s podpo-rou ministerstva kultury (?!) obrátili na Českou televizi s žádostí, aby omezila vysílání dabovaných filmů a vysílala více s titulky.Že prý to podpoří výuku jazyků. Zástupci České středoškolské unie v této souvislosti uvedli: „Uvědomujeme si, že není možné pro-sadit okamžité zrušení dabingu (pozn. red.: ještě že tak..!), chceme však přinutit Českou televizi k duálnímu vysílání – aby si divácimohli vybrat...“ Nicméně o rušení dabingu se debatuje, přední deníky tématu věnovaly články na prestižních místech. Připomíná sepřitom, že vedle kvalitních dabingových počinů, které se oceňují na cenách Františka Filipovského, vznikají i špatné. Některé ná-zory dokonce tvrdí, že pohled na současnou dabérskou praxi je „zoufalý“.

Při vylévání vody však může z vaničky vy-padnout i dítě, tj. dabing vůbec, a s ním i ten nezbytný a kvalitní. A přiznejme si, žeani ne tolik kvůli pochybné kvalitě někte-rých dabovaných filmů, ale proto, aby seušetřilo. A pochybnosti o kvalitě mohou po-sloužit jako výmluva. Přitom český dabingmá i ve světě dobrý zvuk, právem se hovoříse o solidních tradicích české dabérskéškoly. Nu což, místo toho se budeme u filmů učitanglicky. (Je příznačné, že v tomto kontextuse hovoří hlavně o angličtině, jakoby filmy

uváděné v televizi byly pouze americkénebo britské provenience.)Letošní „dabingová“ Přelouč se konala právěuprostřed proudu diskusí. Využili jsme pří-ležitosti, že na slavnostní předávání cenFrantiška Filipovského přijela řada význam-ných hostů, a několika z nich jsme se zep-tali: Je dnes podle vás dabing už přežitek? Herečka Sabina Laurinová: „Dabing je ur-čitě pořád důležitý, samozřejmě, záleží natypu pořadu. Pro mladou generaci je fajn,když si může poslechnout originál, protožeto pomůže výuce jazyka, a některým filmůmsluší, jsou-li v originále. Ale taky naopak –spousta filmů je podle mne českým dabin-gem, spíš vylepšena. Byla bych ráda, kdybyse dabing udržel aspoň zčásti na té úrovni,kterou nastavili naši kolegové před námi.“Režisér a herec Ondřej Kepka: „Rozhodněbych neničil, co funguje. Dabing má u nástradici a dobrou kvalitu, to by si měl zacho-vat nejen kvůli úctě k tradici, ale hlavněproto, že to umíme. A pokud chce mladá ge-

nerace víc sledovat cizojazyčné filmy v ori-ginále, má dnes přece spoustu možností! Jásám mám doma na kabelu dvacet stanic,které si mohu kdykoliv pustit a jako fran-couzštinář si občas pustím francouzskou sta-nici. I v České televizi běží řada filmů s ti-tulky a mnohé lze pustit v duálním režimu.Když divák chce, cizí řeč si najde, může sitřeba koupit či půjčit DVD, kde má volbuvíce jazyků.“Kameraman František Němec: „Je důležité mítdabing. Už kvůli tomu, abychom mohli neru-šeně sledovat obraz, děj, herecké výkony, at-mosféru filmu. Nedávno jsem se díval na films titulky, ale ty běžely tak rychle, že jsemvůbec nemohl postřehnout obraz. A to mijako kameramanovi vadilo.“Publicista a moderátor Václav Čapek: „Někdybývá hodně riskantní nechat film jen v origi-nále, třeba v angličtině, protože jak známo,angličtina má mnoho podob, jinak se mluvív některých částech Ameriky, jinak v Anglii. A kdo si chce cvičit cizí jazyk v originále pro-střednictvím filmu, ať si koupí nebo půjčíDVD, na to snad každý stipendista má.“

Antonín Molčík s šéfem HA ČR Jiřím Hromadou

Anna Karenina a za ní stojí Petr Kautský – předseda poroty…

… a s Ondřejem Kepkou

z e ž i v o t a F I T E S u

�5Synchron 4/2013

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 5

z e ž i v o t a F I T E S u

Překladatelka a tlumočnice Kateřina Filga-sová: „Pro mně je český dabing nesmírně vý-znamný pojem. Pocházím z Polska a kdyžjsem se před čtvrt stoletím nastěhovala doČeska, vždycky mě dabing v České televizipřekvapoval. V Polsku většina filmů běží s ti-tulky nebo jsou dialogy čteny jen jednímhlasem, ať je to muž, žena nebo dítě.Opravdu se skláním před českým dabingem,je úžasný!“Petr Kautský, překladatel, předseda poroty proceny v dabingu 2013: „Myslím, že mladí, kteříiniciovali výzvu k omezení dabingu, zásadně

nepochopili, oč jde. Možná jim nikdo nevy-světlil, že většinu filmů v televizním vysílání i na DVD si dnes mohou přepnout do origi-nálu a dabing vypustit. Mladí si dále neuvě-domují, že některé filmy téměř nejsou titulko-vatelné, protože jejich dialogy jsou takovápálkovačka, že by se v titulcích polovina sdě-

lení ztratila, kdežto v dabingu lze zachytitvšechno. A my ostatní, kteří neumíme desetjazyků, velice rádi vidíme dabované filmyrůzné provenience, kterým bychom jinakv originále nerozuměli. Takže dabing je pořádnezastupitelný.“ ap

Jiří Šesták s Cenou FITESu

Výsledky 19. ročníku Ceny Františka Filipovského za nejlepší tvůrčí a herecké výkony v dabinguCENA F. FILIPOVSKÉHO za nejlepšíženský herecký výkon v dabingu – uděluje město Přelouč Ivana Milbachováza roli senátorky Palinové (Julianne Moo-reová) ve filmu PREZIDENTSKÉ VOLBY(překlad Jiří Kobělka, dialogy a režie českého znění Martin Velda, zvuk MichalBeringer, vyrobila HBO)

CENA F. FILIPOVSKÉHO za nejlepšímužský herecký výkon v dabingu – uděluje město Přelouč Vladimír Brabecza hlavní roli Toma (Martin Sheen) vefilmu POUŤ (překlad Barbora Knobová, dia-logy a režie českého znění Jiří Kvasnička,zvuk Michal Beringer, vyrobila HBO)

CENA FITESu za mimořádné dabingovézpracování hodnotného audiovizuál-ního díla včetně seriálů – uděluje Český filmový a televizní svaz

FITES SERGE GAINSBOURG – režie Jiří F. Svo-boda(překlad a dialogy Anna Kareninová, režiečeského znění Jiří F. Svoboda, zvuk ZdeněkDušek, vyrobila Česká televize)

CENA Jednoty tlumočníků a překlada-telů za mimořádnou kvalitu překladu a úpravy dabovaného audiovizuálníhodíla uděluje Jednota tlumočníků a překladatelůza přispění Obce překladatelů SERGE GAINSBOURG– překlad a dialogy Anna Kareninová(režie českého znění Jiří F. Svoboda, zvukZdeněk Dušek, vyrobila Česká televize)

ZVLÁŠTNÍ CENA F. FILIPOVSKÉHO zamimořádné dabingové zpracování tele-vizních nebo filmových snímků různýchžánrů tvorby animované a dětské– uděluje město Přelouč SIMPSONOVI XXIII – režie Zdeněk Štěpán(překlad Vojtěch Kostiha, dialogy ZdeněkŠtěpán, zvuk Jaroslav Kosán, vyrobila FTVPrima)

CENA ASOCIACE PRACOVNÍKŮ SEZVUKEM za nejlepší zvuk dabovanéhoaudiovizuálního díla – uděluje Asociace pracovníků se zvukemPREZIDENTSKÉ VOLBY – zvuk Michal Beringer, (překlad Jiří Ko-bělka, dialogy a režie českého znění MartinVelda, vyrobila HBO)

ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY za mimo-řádný dětský herecký výkon v dabingu KOUZELNÝ PRSTEN– garantem je Ondřej Kepka a PrezidiumHerecké asociace Jakub Nemčokza roli Oskara Schella (Thomas Horn) vefilmu NEUVĚŘITELNĚ HLASITĚ A NESMÍR-NĚ BLÍZKO(překlad Stanislav Jelínek, dialogy a režiečeského znění Jiří Balcárek, zvuk Jiří Götz,vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska)

CENA ZA CELOŽIVOTNÍ MIMOŘÁD-NOU DABINGOVOU TVORBU – uděluje Český filmový a televizní svazFITES Jiří Šesták, střihač

CENA F. FILIPOVSKÉHO ZA CELOŽI-VOTNÍ MISTROVSTVÍ V DABINGU – uděluje prezídium Herecké asociace Hana Talpová, Antonín Molčík

CENA DIVÁKŮ za nejlepší výkon nebodílo v dabingu – hlasují diváci na stránkách www.dabing-forum.cz pod záštitou INTERGRAM – nezá-vislé společnosti výkonných umělců a vý-robců zvukových a zvukově obrazovýchzáznamů Zdeněk Podhůrský– za ztvárnění role doktora Nicholase Rushev seriálu HVĚZDNÁ BRÁNA: HLUBOKÝVESMÍR, v podání Roberta Carlylea. (Vyro-bila DW Agentura s.r.o. pro CET 21 s.r.o.)

Kameraman František Němec Moderátor Ondřej Kepka sám… ... a s Jiřím Zobačem, který předával jednu z cen

Pozorné publikum v Občanské záložně

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 6

z e ž i v o t a F I T E S u

�7Synchron 4/2013

Rada České televize V Praze 5. 11. 2013Milan Uhde, předsedaKavčí Hory, Praha 4

Věc: Žádost o důsledné přešetření podnětu 23 redaktorů zpravodajství a nastolení podmínek pro provozováníveřejné služby Českou televizí v souladu se zákonem.

Český filmový a televizní svaz, občanské iniciativy a občané-plátci televizních poplatků, sledující dlouhodobě dění v mé-diích veřejné služby, vyjadřují vážné znepokojení nad situací ve zpravodajství České televize. Dopis 23 redaktorů zpra-vodajství ČT, který popisuje, jak dochází k manipulaci informacemi a cenzorským zásahům, je vážným signálem svědčí-cím o poškozování nezávislosti a důvěryhodnosti provozování veřejné služby Českou televizí. Neodůvodněnézpochybňování tohoto prohlášení redaktorů a následné reakce vedení ČT naše znepokojení potvrdilo. Označení textu za„anonym“ v okamžiku, kdy garantem 23 podpisů je předseda Rady České televize (tedy kontrolního orgánu veřejnosti),považujeme za neseriózní přístup. Chápeme, proč v nezdravě nastolené atmosféře uvnitř ČT z 23 osob zveřejnili svájména jen Daniela Drtinová a Adam Komers. Počet petentů je zcela irelevantní, protože i kdyby tento podnět podala jednajediná osoba, nic mu to neubírá na závažnosti, neboť tato stížnost není pouhým vyjádřením názoru, ale jsou v ní dolo-ženy konkrétní pochybení a nepřijatelné cenzorské zásahy. Podezření, že se v ČT manipuluje s informacemi v rozporu s Kodexem ČT, potvrzuje i skutečnost, že vedení ČT mediálnězneužilo petici na podporu šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala jako text vyvracející tvrzení 23 redaktorů. Tato reakce nijaknevyvrací informace uvedené ve stížnosti Radě ČT, protože hovoří jen o zkušenostech konkrétních pracovníku televize v předvolební době. Stížnost Radě se týká takřka celoročních cenzorských zásahů a opírá se o doložitelná tvrzení. Následnéodvolávání části signatářů proti této hrubé manipulaci jenom dokládá poměry v České televizi, neboť zaměstnancům ČTbylo tvrzeno, že ředitel Dvořák chce vyhodit Zdeňka Šámala, na kterého stížnost nesměřovala. Podle Kodexu ČT má Českátelevize povinnost vysílat o svých problémech ve třetí osobě. To, že tak nečiní ve chvíli, kdy o této kauze informují všechnahlavní média v zemi, svědčí o tom, že jednání vedení ČT není věrohodné.Nevěříme také, že skutečnosti popsané redaktory odhalí auditorská firma objednaná osobami, které za tento stav přímoodpovídají. Radu ČT vyzýváme se vší vážností, ať na takové postupy nepřistoupí a sama přešetří podnět z 25. října 2013a požaduje personální odpovědnost. Jakékoliv bagatelizování situace je nesmírně nebezpečné, protože snaha zamést podkoberec manipulace a cenzorství v televizi veřejné služby ohrožuje demokratický systém v České republice. Přiznání ře-ditele ČT Petra Dvořáka, že personální otázky a spokojenost s vysíláním České televize konzultuje (sic!) s politiky, násutvrzuje v přesvědčení, že 23 redaktorům je nutno vyjádřit veřejnou podporu, neboť:1/ Jsou mezi nimi lidé, kteří dlouhodobě prokazují, že na jakékoliv praktiky neslučitelné s posláním veřejné služby a no-

vinářské etiky upozorňují i za cenu ostrakizace a útoků ze strany politiků, vlivných lobbistů a střídajících se manažerůČT.

2/ Mnohé z cenzorských zásahů a manipulací jsme sami měli možnost na obrazovce sledovat. Stačí si je připomenout pře-hráním archivů v ČT. Nejedná se o “pouhé názory”, ale o fakta.

3/ Dalším krokem je nezbytnost vzniku nových zákonů o médiích veřejné služby. Především posílení role kontrolních or-gánů veřejností, přijetím nových ustanovení o volbě do mediálních rad, které naši zemi zařadí do vyspělých demo-kratických států Evropy. Jedině tak je možné systémově předejít dalším podobným kauzám. Řešení problému spočíváv nastavení jasných pravidel a posílení nezávislosti kontrolního orgánu.

4/ Současně jsme přesvědčeni, že mnoho redaktorů ČT plní profesionálně a čestně svůj úkol v médiu veřejné služby a ne-slouží mocenským manipulacím s vědomím, že takové praktiky znamenají ohrožení existence celé České televize.

FITES spolu s dalšími organizacemi inicioval dopis Radě Českételevize k situaci ve zpravodajství České televize:

Vraťte nám státVáclav Němec, Martin Hausenblas

Veřejnost proti korupciHana Marvanová

Rada pro mezinárodní vztahyJiřina Dienstbierová

České centrum mezinárodního PEN klubuJiří Dědeček

Český filmový a televizní svaz Olga Sommerová, Ivan Biel

Inventura demokracieKristýna Opletalová, Iva Kopečná

Pražské fórumAlena Rybníčková

České děti Petr Placák

Lepší KladnoMilan Hamerský

Iniciativa Fór_um Martin PehalMatěj HollanVladimír Just Arnošt Wagner – novinář

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 7

z e ž i v o t a F I T E S u

Synchron 4/2013�8

V Praze, 14. září 2013 Věc: Otevřená výzva a nabídka k zprostředkování dohody

Vážená Filmová akademie,vážený Petře Vachlere,vážení a milí kolegové, přátelé,

Český filmový a televizní svaz FITES se znepokojením sleduje veřejné výstupy z jednání a nejednání o budoucnosti způsobu a prezentace oceňování významných počinů v oblasti národní kinematografie, které se v novinářských zkrat-kách nazývají sporem o České lvy.Filmová cena Český lev se po 20 letech stala důležitou cenou pro kredibilitu práce tvůrců-autorů i producentů na českéi evropské scéně.Toto ocenění přináší držitelům i jejich spolupracovníkům kredit pro další práci a to nejen mezi filmaři samotnými, ale “na-venek” zafungovalo i jako kredit pro získání financí pro investice do dalších filmů. Je uznávaným kreditem pro možnostgrantových podpor nejen doma, ale i u zahraničních fondů. V celospolečenském vnímaní ceny Český lev se nehodnotí jen úroveň zábavné stránky nominačních nebo předávacích večerů, ale ocenění samotné.Úsilí, které vedlo k tomu, aby ocenění „Český lev“ bylo vnímáno právě tímto způsobem, trvalo mnoho let. Výsledek ne-spadl s nebe sám od sebe, ale podíl na něm má mnoho organizací i lidí, z nichž specifický podíl patří MgA. Petru Vachle-rovi, který cenu vymyslel a se souhlasem vážených akademiků a České televize ji i organizoval. Samo ocenění má svouhodnotu mj. i v tom, že ji uděluje ctihodné sdružení kvalifikovaných akademiků z řad oceněných tvůrců. Takto cena fun-guje neoddělitelně.FITES v tomto procesu setrvával v roli pozorovatele. Nyní se obracíme ke všem stranám současné „nedohody” a vyzývámevás: udržte vytvořené hodnoty pro filmařskou komunitu. Aby nové dohody mohlo být dosaženo, nabízíme roli zprostředkovatele. Jsme připraveni pomoci. Zůstáváme v očekávánívašich odpovědí.

Za Český filmový a televizní svazIvan Biel, Jaroslav Černý, Martin Vadas – místopředsedové v. v. FITES

Pokusili jsme se také zprostředkovat jednání mezi Českou filmovou a televizní akademií a Petrem Vachleremk udílení výročních filmových cen Český lev

Ze strany ČFTA nám přišla následující odpověď:

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 8

Na FITES se obrátil s prosbou o konzultaci a pomoc režisér – dokumentarista OliverMalina Morgernstern. Jde o komplikovanýpřípad spolupráce či nespolupráce při

tvorbě zakázkového filmu o rekonstrukcizámku v Horních Počernicích. Pan režisér sivyprosil od odborníků z FITESu finanční po-sudky týkající se natáčení a už natočeného

materiálu, které by mohl předložit při pří-padném soudním sporu. FITES panu Malinovi vyhověl.

Ceny ministra kultury za přínos v oblasti kinematografie a audivize získali letos filmový archivář a kurátor Vladimír Opělaa in memoriam režisér František Vláčil. PanuOpělovi blahopřejeme a s oceněním in me-moriam Františku Vláčilovi se ztotožňujeme, i když FITES navrhoval jiné kandidáty, konkrétně paní režisérku Věru Chytilovou

a pana Karla Čáslavského (viz Synchron3/2013).Státním vyznamenáním byl 28. října naPražském hradě dekorován herec LubomírLipský, který ztvárnil stovky a stovky rolí jakna divadelních prknech, tak před filmovýmia televizními kamerami.Blahopřejeme!

Vyznamenání obdrželi i další zástupci fil-mového a televizního umění: Jiří Suchý,Zdeněk Mahler, Soňa Červená, KamilaMoučková a Jiřina Bohdalová. V tomto případě byl kandidátem FITESu navyznamenání pan Vladimír Opěla.

red

Konkrétní pomoc FITESu

Ocenění filmaři

z e ž i v o t a F I T E S u

�9Synchron 4/2013

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 9

�

z A R A S U

10 Synchron 4/2013

Valná hromada Federace evropských režisérů v LondýněVe dnech 27. – 29. září se Miroslav Adameca Marek Dobeš zúčastnili v Londýně valnéhromady FERA (Federace evropských filmo-vých režisérů), aby po roce opět porovnaliúspěchy i neúspěchy za období 2012/13. FERA sdružuje národní asociace napříč sta-rým kontinentem, umožňuje budovat síťvazeb mezi jednotlivými kinematografiemii konkrétními tvůrci, srovnává legislativuužívanou v jednotlivých zemích, podporujesdílení zkušeností a v neposlední řadě lo-buje za tvůrce v Bruselu.FERA svým členům detailněji referovala o tom, co se z jejího ústředí průběžně do-zvídáme, tedy jakých pozitivních posunůdosáhla při jednáních v Bruselu. Tyto mate-riály z bruselských jednání FERA si mohoučlenové i nečlenové ARAS prostudovat nanašich stránkách www.aras.cz.Letošní setkání FERA se uskutečnilo ve spo-lupráci s Directors UK. Organizace britskýchrežisérů prokázala zkušenost s networkin-gem a také díky ní jsme navázali kontaktys řadou členů národních asociací, se kterýmijsme se loni pouze potkali. Letos jsme mělimožnost si vyměnit informace a poznatshody i rozdíly. Novou informací ze života FERA je výměnana čelných místech předsednictva. Ze svýchfunkcí odcházejí Chief Executive Officer Federation of European Film Directors Elisabeth O. Sjaastad a předseda FERA PiersHaggard. Novým předsedou byl zvolenšvédský režisér, scenárista a producentHakan Bjerking. Čestným prezidentem FERA se stal autor ta-kových filmů jako Angel Heart nebo PinkFloyd: The Wall, Sir Alan William Parker. Samotné jednání se konalo v Londýně vetřech víkendových dnech a stejně jako loň-ský rok v Kodani, bylo intenzivní od začátkudo konce. Zúčastnili jsme se standardníchprovozních procesů, které jednou ročně vy-konává každá asociace, jako jsou dílčí ko-rekce stanov, dovolba nových členů rady a hlasování o dalším celoevropském směřo-vání asociace. Nicméně nejcennějším kon-krétním a pro nás všechny velmi podstatnýmvýsledkem naší cesty jsou zjištění, jak jed-notlivé národní asociace pokračovaly vesnaze pomoci profesnímu uplatnění svýchčlenů. Sami jsme přispěli informacemi o vý-voji v Česku. A především jsme se snažilijako jedni z mála iniciovat diskusi o otáz-kách, které naše členy mohou zajímat. Některé asociace se k nám připojily. Za nej-zajímavější otázky potažmo zjištění pova-žujeme následující:– jakým způsobem jednat s komerčními te-

levizemi o provozních honorářích (zákono bestselleru s úspěchem aplikovaný v Ně-mecku)

– jakým způsobem získávat poplatky od di-gitálních distributorů a mobilních operá-torů (v Chorvatsku prosazen zákon)

– jak lépe a efektivněji komunikovat s tele-vizemi o požadavcích autorů za pomocipodrobných rešerší a podkladů, které tele-vize samy většinou podceňují (angličtí re-žiséři takto dosáhli mnohých úspěchů)

– jak donutit televize lépe respektovat nezá-vislé tvůrce a zamezit jim v obcházení po-vinného procenta podílu (FERA žádá o pří-klady, protože stejně jako u nás jdeceloevropsky většinou o podvodnou vý-robu ve firmách vlastněných televizí)

– jak se dobrat televizních koprodukcí naceloevropské bázi (Italové bijí na poplach,protože koprodukce jsou na vymření)

Odpovědi na tyto otázky najdete na webuARAS, kde budou průběžně aktualizovány,tak, jak budeme s jednotlivými národnímiasociacemi komunikovat.Mimo to jsme se dozvěděli několik dalšíchzásadních informací, které se mohou brzytýkat všech asociací napříč Evropskou unií:– bulharští producenti jsou popotahováni

ministerstvem financí kvůli pětiprocentnívratce z filmových dotací

– jediný, kdo na vládní úrovni podpořil Fran-cii v jejím boji za obchodní výjimku profilmový průmysl, je Polsko

– Directors UK probojovali do smluv s pro-ducenty takzvané fundus fee, neboli 3 pro-centa ze získané částky pro tvůrce, kteříbyť jenom domluví (nikoli nutně zajistí) fi-nanční toky svému projektu

– Directors UK vypracovali studii na téma,jak nakládat s vykoupenými právy, kteránejsou realizována (use it or loose it)

Protože se v dnešní době úspěch či ne-úspěch měří mírou sdílených informací, po-važujeme přímý kontakt s kolegy z jinýchevropských zemí za klíčový. Naši účast navalné hromadě FERA hodnotíme jako vy-soce pozitivní a doufáme, že nejen ARAS,ale i FITES z ní bude v dohledné době nejenumělecky profitovat. Konkrétním aktuálním přínosem se stala nabídka předsedy poroty soutěže Europe at Heart, pana Petera Carpentiera. Našímprostřednictvím nabídl českým tvůrcům do25 let možnost vyhrát částku 3 000 euro nakrátkometrážní film věnovaný jejich vztahuk Evropě. Výzvu jsme okamžitě předali fil-movým školám i jednotlivcům. Jenom nanich zůstává, jak s touto příležitostí naloží a zda se akce zúčastní i tvůrci z Česka.

Nebo nabídka CC Wesnigka z Německa,který nabízí odkup práv v online distribucina své platformě www.onlinefilm.org.Na základě zájmu FERA bychom chtěli po-žádat členy FITESu o spolupráci na návrhu,kterým českým režisérům by měla být vyro-bena krátká videovizitka, protože FERA byráda celoevropsky zviditelnila konkrétnítváře z členských zemí.Samotná FERA považuje v budoucích měsí-cích za klíčová tři témata určená pro celo-evropskou diskusi. Stručně v nich jde o pro-pagaci možnosti přístupu k audiovizuálnímuobsahu napříč Evropou, zvýšení povědomío legálních možnostech, jak díla sdílet a v neposlední řadě jak zviditelnit díla, kteráse nedostanou do mezinárodní distribuce.Všechny národní asociace se zavázaly nanich podílet. Na stránkách ARAS je najdetev našem překladu ovlivněném osobní účastína diskusi i v originálním znění, tak, jak bylapozději formulována v angličtině. Na našichstránkách také najdete aktuální oběžníkyFERA v angličtině, které je dále rozvádějí a upřesňují. Marek Dobeš

Miroslav Adamec a Marek Dobeš

Jednání valné hromady FERA

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 10

z A P A

�11Synchron 4/2013

Česká audiovize v Cannes Asociace producentů v audiovizi (APA) a Česká televize letos poprvé vytvořily společný pavilon, který na mezinárodním televiznímtrhu MIPCOM 2013 v Cannes (od 7. do 10. října) reprezentoval Českou republiku.

Jde se o významný krok k obchodní repre-zentaci české audiovizuální produkce v za-hraničí. Na stánku se představily čtyři českénezávislé produkční společnosti. Polovinaprostoru náležela České televizi. Podzimní MIPCOM a jarní MIPTV jsou klí-čové obchodní události mezinárodního au-diovizuálního průmyslu. Setkávají se zdepředevším nákupčí z televizních a dalšíchlokálních distribučních společností s mezi-národními distributory audiovizuálního ob-sahu. Účastní se ale také producenti, kteří

zde jednají o koprodukcích a potenciálníchpartnerech pro své produkty. Řada produ-centů přijíždí se záměrem koupě tzv. for-mátu nebo prostě jen proto, aby měli přehled v trendech současné tvorby. Dopro-vodný program tvoří odborné konference a panely. „Je to pro nás zatím první, nebo spíše nultýročník. Musíme výsledky naší přítomnosti naMIPCOMu i přínos společného pavilonu a jeho budoucí potenciál detailněji diskuto-vat s ostatními producenty, ale chtěli by-

chom tuto cestu udržet i do budoucna. Jedůležité, aby Česká republika byla na vele-trhu přítomna. Společný stánek nabízí proproducenty nejen zázemí pro jednání, aletaké výrazně zvýhodněný účastnický popla-tek, který je v řádech desítek tisíc korun,“říká Radek Dočekal, předseda představen-stva APA. „Jsme velmi rádi, že vedení České televizesouhlasilo s takovouto společnou prezen-tací, která je obvyklá i pro jiné země. Vní-máme velmi pozitivně snahu současného

managementu ČT o zapojení domezinárodních koprodukcí a cel-kově o spolupráci s nezávislýmiproducenty na takové úrovni, kteráje běžná v zemích s úspěšným au-diovizuálním průmyslem”, říká FilipBobiňski, šéf produkční společnostiDramedy, která stojí za seriálem„Vyprávěj“ a nyní vyrábí v kopro-dukci s ČT seriál „První republika“.„Tento nový seriál financujeme i zezahraničí a máme velmi dobréohlasy na to, co jsme zatím našimklientům na veletrhu ukázali”, do-plňuje Bobiňski. Stejnou zkušenostmá i Vratislav Šlajer (Bionaut), jehožanimovaný seriál „Velká dobro-družství Dory a Rosy“ na veletrhurovněž zabodoval. Svá díla zdeúspěšně představily i další nezávisléprodukční společnosti, jako ThreeBrothers (Cyril a Metoděj – Apošto-lové Slovanů) a Next Production(Kovář z Podlesí).

kz (zyka@asociaceproducentu.cz)Společný pavilon APA a ČT na MIPCOM 2013

APA podporuje vzdělávání producentů Asociace producentů v audiovizi (APA) v letošním roce otevřela nový program na podporu vzdělávání producentů audiovizuálníchděl. Podpora spočívá především v poskytnutí příspěvku na hrazení kurzovného ve výši 50%.

„Naše asociace pečlivě vybírá konkrétnívzdělávací programy, které pak při udělo-vání stipendií upřednostňuje. Tento seznamale není uzavřený a tak je prostor i pro novépodněty ze strany žadatelů“, říká KarelZýka, výkonný ředitel APA. Mezi vybranévzdělávací programy patří například: ACEAteliers, Cartoon Master, DOK.Incubator,EPI, EAVE, Ex Oriente Film, MAIA Work -shops a řada dalších.

Podpora producentům není udělována au-tomaticky. Výběr provádí, na základě zasla-ných žádostí, představenstvo APA. V letoš-ním roce proběhla již dvě výběrová kola. V prvním uspěla Kristýna Hněvsová a Mi-chael Kaboš (oba Institut dokumentárníhofilmu – Ex Oriente) a Zuzana Bieliková(Media Business School – Marketing and In-ternational Distribution), ve druhém kolepak Pavlína Kalandrová (Emerging Produ-cers).

Další uzávěrka žádostí je 31. prosince. Veš-keré informace získají zájemci na stránkáchAPA nebo na e-mailové adrese apa@asocia-ceproducentu.cz . Asociace producentů v audiovizi (APA)sdružuje producenty a produkční společ-nosti jak z oblasti českého hraného, doku-mentárního a animovaného filmu, tak z ob-lasti filmového servisu, reklamy a televiznítvorby. V současné době má přes sedm de-sítek členů. kz

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 11

�12

z a d á n o m l a d ý m

Synchron 4/2013

Recenze Špačkovi v síti času jsou po dlouhé doběv rámci žánru skutečně zdařilým seriálem,který, ačkoliv je primárně určen dětem,může jistě oslovit i dospělou část publika.Režisér Karel Smyczek zde potvrdil, že točitpro děti a potažmo mládež umí. Měl šťa-stnou ruku při obsazení klíčových dětskýchrolí. Herecký ansámbl dospělých s nimi vy-tváří fungující soukolí, navozující atmosférubezprostřednosti, uvěřitelnosti a úsměvnéhravosti. Jednotlivé epizody mají potřebnýepický spád. Děj je odvíjen „klipovitě,“ aleto zde není negativum, naopak odráží způ-sob reflexe příběhů současného nedospě-lého publika, odkojeného více filmy než li-teraturou. Navíc je seriál výjimečný, alespoňna české poměry, vizuální stránkou. Trikovéa jiné efekty nepůsobí samoúčelně, ale jsouprostředkem k navození potřebné atmosféryumocňující celkové vyznění jednotlivýchdějových sekvencí. Ty jsou za sebe kladenypřevážně v lineárním sledu, ale někdy s pře-mírou retrospektivních motivů, které trochunarušují spád hlavních dějových os. Místy jescénář epizod zbytečně „doslovný.“ Patrněve snaze divákovi verbálně sdělit aspekty téči oné zápletky, aby motivaci jednání pos-tav pochopil. V tomto směru, myslím, tvůrci

mohli vsadit více na fantazii nedospěléhopublika a na jeho schopnost domýšlet odví-jené situace. Naopak sympatická je poetikaepizod. Vlídný a neprvoplánový apel na lid-ské hodnoty, které v dnešním světě jakobyztrácely na významu. Důležitost rodiny, přá-telství, snaha pomoci druhému, ocitne-li sev nouzi, touha po vědění a pravdě, umět při-znat a odčinit chybu. To vše a mnoho dal-šího v jednotlivých příbězích nalezneme,aniž by se tvůrci uchylovali k didaktickémumoralizování. Naopak. Morální a didaktickéaspekty jsou organickou součástí děje, jed-notlivých situací, zápletek a také způsobujejich epického rozuzlení a na to navazujícíkatarze. Dále nelze pominout nápaditost námětu se-riálu jako celku. Tvůrcům se navíc podařiloz námětu – mimo jiné cestování časem – vy-těžit téměř maximum. Příběhům nechybí po-třebné dramatické napětí na straně jedné a humor verbální i situační na straně druhé.Ten dává epizodám potřebný nadhled. Pos-tavy a situace zase získávají věrohodnost a divák se s nimi může snáze ztotožnit a hle-dat v nich něco, co zná a co skutečně navlastní oči viděl nebo v nějakém kontextuzažil. Záporné postavy nejsou jen záporné a i ty kladné mají své sympatické vrtochy.

Divák samozřejmě ví, která z postav je nakteré straně, ale charakterová nejednostejnosthrdinů dává příběhům další cenný rozměr. Zajímavá je konfrontace seriálu Špačkoviv síti času s Arabelou, dnes již klasickým se-riálem (nejen) pro mládež. Toto srovnání senabízí i proto, že ČT: D je nasadila do vysí-lání oba a ještě navíc v časovém sledu bez-prostředně za sebou. Tady je potřeba uvést,že nový původní seriál Špačkovi v síti časuv této konfrontaci více než obstál. Napříkladsvým epickým ztvárněním, kde se reálnýsvět a ten pohádkový jakoby samozřejměvzájemně prolínají a vytvářejí jednotný fun-gující celek, který nejen baví, ale zároveňiniciuje u diváka vnímání pestrosti světa a lidí. To je pozitivum, které je v kontextus velkou částí současné – a nejen té naší –audiovizuální produkce určené primárnědětem a mládeži vzácné. Závěrem je třeba ocenit nejen režii KarlaSmyczka a scénář Lucie Konášové. Výbornáa atmosféru fantasy seriálu dotvářející je rov-něž hudba Michala Pavlíčka a kamera Anto-nína Chundely. Zmínění tvůrci spolu s dal-šími vytvořili po dlouhé době původnírodinný TV seriál, který by mohl být atrak-tivní i pro další generace potencionálních diváků. Jan Jurek

Špačkovi v síti časuPůvodní rodinný fantasy TV seriál

Významný mezinárodní festival v Soluni(IFF Thessaloniki, 1.–10. 11. 2013) s úspě-chem uvedl ve své letošní mezinárodní sou-těži slovensko-český sociálně laděný snímekZázrak, k jehož natočení inspiroval režiséraJuraje Lehotského reálný příběh. Pravdivostsnímku umocňuje zejména přirozený pro-jev Michaely Bendulové, představitelky Ely,kterou režisér objevil v jednom nápravnémzařízení. Také dalším filmem v programubyla slovensko-česká koprodukce – vítězHivos Tiger Award z MFF Rotterdam 2012,Můj pes Killer režisérky Miry Fornay. I třetífilm v sekci Open Horizons vznikl v kopro-dukci se Slovenskem: snímek Jana HřebejkaLíbánky podle scénáře Petra Jarchovského. Mezinárodní festival v Chotěbuzi, který sezaměřuje na filmy z východní Evropy (Film-festival Cottbus) a jehož 23. ročník se konalod 5. do 10. listopadu 2013, uvedl několik

českých filmů: V sekci Focus časosběrný do-kument Heleny Třeštíkové Vojta Lavička:Nahoru a dolů, který představuje život rom-ského hudebníka, novináře a aktivisty VojtyLavičky. Ve stejné sekci uvedl i komedii Mi-lana Cieslara Láska je láska. Soutěže hra-ných filmů festivalu se účastnil už zmiňo-vaný slovensko-český film Zázrak. V sekciSpecials uviděli diváci Hořící keř AgnieszkyHolland, který vznikl v produkci HBO. Dal-ším českým filmem v této sekci byla kome-die Revival Alice Nellis. Francouzský festival Plan Séquence v Arrasuuvedl ve své evropské soutěži film Zázrak a v sekci Vision De L’Est Revival Alice Nellis. Dokumentární festival CPH:DOX (7.–17. 11. 2013) v dánské Kodani vybralmezi 14 filmů v hlavní soutěži i vítěze MDFFJi.hlava v sekci Česká radost, film Velká noc. Filmy Heleny Třeštíkové jsou nově zastou-

peny v Knihovně amerického Kongresu.Režisérka je sem předala osobně. Po kolekcisnímků Pavla Štingla, který svá díla předalkongresové knihovně vloni, se tak rozšiřujezastoupení české kinematografie v této ins-tituci. Evropský parlament schválil nový programEvropské unie na podporu kulturních a krea-tivních odvětví – Kreativní Evropa. KreativníEvropa navazuje na současné programy napodporu filmu a audiovize (MEDIA) a kul-turních aktivit (Kultura) a vejde v platnost . ledna 2014. Schválení programu umožnípublikaci výzev pro jednotlivé okruhy pod-pory dílčích programů MEDIA i Kultura.První výzvy pro dílčí program MEDIAbudou publikovány pravděpodobně v polo-vině prosince a pokryjí okruh MEDIA Development a MEDIA Festivals.

red

České filmy na mezinárodních filmových festivalechkoncem roku 2013V posledních týdnech roku 2013 byly české filmy uvedeny na mnoha zahraničních festivalech, např. v Rakousku, Řecku, Německu čiMakedonii.

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 12

�

V době, kdy v ČSR televize začínala svou čin-nost, bylo zvykem, že se o problémech jejípodoby doširoka a bojovně mezi programo-vými pracovníky diskutovalo. Když jsem sek 1. září 1956 vrátil do Prahy z Ostravy, kdejsem v prostředí „nejmenší televize na světě“zahájil pravidelné vysílání a pak musil ustou-pit partajním intrikánům, protežovaným KVKSČ a MV KSČ, dostal jsem se na pavlačíchopět do takových diskusních kroužků v Měš-ťanské Besedě. Jedno z aktuálních aktuálníchtémat (uvádění poezie v televizi), se tu přetřá-salo na popud tehdejšího vedoucího pro-gramu Vladimíra Kovaříka, což byl osvědčenýrozhlasový profesionál a uplatňoval své bo-haté rozhlasové zkušenosti v televizi, jak podramaturgické, tak po výrazové i organizačnístránce. My jsme tomu říkali, že šíří televizijako fotografovaný rozhlas, a tomuto pojetíjsme oponovali. Z těch diskusí zatím nic kon-krétního nevycházelo. A tak jsem si jednousedl a napsal návrh na realizaci takového po-řadu poezie.Pokud jste chtěl dostat vůbec tehdy něco dovysílání, bylo především nezbytné počítats realizačními možnostmi Měšťanské Be-sedy, jediného televizního studia, jedinéhotelevizního studia se třemi použitelnými ka-merami (technika zaručovala dvě, třetí bylarezervní, pro případné, tehdy velmi časté,vypadnutí některé z těch dvou jako ná-hradní, ovšem naši první kamerami užívali

všech tří od začátku do konců pořadů, vysí-laných „živě“). Kovařík vymezil ve studiuv Besedě asi 8–9 typů, označených MB 1 ažMB poslední, což bylo využití dekorační stu-diové techniky s minimální spoluprací re-kvizitárny. Také co do zkoušek bylo takovýmkratším pořadům přiděleno jen minimumčasu, obvykle v den vysílání pořadu. Promnou navrhované pořady navrhl právě tentostudiový „formát“, dramaturgicky pak jsemupřednostňoval domácí autory, z cizích pakklasiky, zejména světové velikány poetickétvorby. Ovšem ze současných domácíchbásníků jsem navrhoval i občasný výběr zesoučasných novinek.Navrhl jsem také hudební znělku, melo-dický útvar ze Smetanova Tria g moll, a svůjúmysl požádat prof. Karla Svolinského o vy-tvoření obrazové znělky pořadu.Protože Kovařík měl rád, když různé typypořadů měly svérázné názvy, navrhl jsemněkolik takových názvů. Kovařík mi můjnávrh obratem vrátil, nad svůj podpis naněm připsal souhlasím, ústně však trval natom, aby se pořad jmenoval Nedělní chvilkapoezie jako stejný a nebo podobný pořadrozhlasový – a jeho první vysílání zařadil napřespříští neděli 18. 11. 1956 před hlavnímvečerním pořadem. Jen na okraj: ačkoli dnesČT slaví 60 let zpravodajství, tehdy ještěvlastní televizní zprávy spíše jen přebíralyrozhlasové vysílání toho druhu.

První Nedělní chvilku poesie režíroval Ště-pán Skalský, můj dobrý přítel, interpretemPodzimních z „Prostých motivů“ Jana Ne-rudy byl další přítel Otomar Korbelář a Nád-hernou Svolinského obrazovou znělku jsemod pana profesora získal za dramatickýchpro něho okolností. Klavírní podkres připra-vil další přítel Petr Eben, který také nahráltoho Smetanu jako hudební znělku napásek.Již druhý pořad 25. 11. 1956 byl i v tomtozatím divácky neověřeném typu svým způ-sobem až senzačně neobvyklý. LadislavFikar se právě vrátil z Moskvy, kde se nadače setkal s autorem „Doktora Živaga“ Bo-risem Pasternakem, jemuž právě ve světě prosvou „liberálnost“ popularizovaný NikitaChruščov zakázal, aby za tento román přijaludělenou Nobelovu cenu za literaturu. Fikarpřivezl Pasternakovy verše, které skvěle pře-ložil – a ty se staly obsahem další Nedělníchvilky, recitované dalším z mých nejmilej-ších přátel, s nímž jsem udržoval styk až dojeho devadesátky, po níž náhle usnul navěky, Miroslavem Doležalem. Přitom protijeho obsazení protestoval tehdy v ČsT velkéslovo mající režisér Antonín Dvořák. Někte-ré verše ve svých překladech přednesl sámFikar, to vše za režie Štěpána Skalského.Já sám jsem připravil ještě 23 dalších Chvi-lek, které režírovali Jan Valášek, začínajícíMiroslav Sobota i zmíněný Antonín Dvořák,

Cenné vzpomínky pana Jaromíra Průši otiskujeme

Vážený pane Průšo, v žádném případě jsme nechtěli nic zlehčovat, naopak, práce všech průkopníků televizního vysílání si velice vážíme. Proto také zmíněnákniha vznikla.Děkujeme za Vaše připomínky, velice mnoho jsme se z nich dozvěděli. Aleš Cibulka a Tomáš Pilát

Vyjádření autorů knihy

Televizně poetická „kauza“Televizní rubriku začínáme tentokrát nesouhlasným dopisem, který ale zároveň obsahoval obsáhlou velice cennou vzpomínku na po-čátky televizních Nedělních chvilek poesie. Text pana Průši, za který velice děkujeme, se nám dobře hodí do rubriky věnované tele-viznímu výročí. Ale pěkně po pořádku, nejprve dopis.

Milí kolegové,dovoluji si zareagovat na nepříliš šťastné do-poručování knížky k televiznímu jubileu,které se, bohužel, dotýká určité práce, zakterou se ani dnes nemusím stydět a kterouautoři Cibulka a Pilát ve své publikaci zleh-čují, aniž tuší, o co vlastně běželo. Nemohuse smířit s nevhodnou prezentací pořaduNedělní chvilka poesie. Je mi líto, že ještě žiju a mohu se bránit a bránit se musím, od České televize jsem

nezažil bůhvíproč nic dobrého. Ale na fal-šování dějinných skutečností tu snad bylajiná doba!Když ještě byl přítel režisér Skyba zdráv a řídil SYNCHRON, psával jsem občas doněho, bohužel nejvíc o kamarádech, kteřímě předešli. Byl bych rád, kdybyste mi dalimožnost, abych se vyjádřil k tomu, co se mědotýká. Vím, že už mě neznáte, ale snad minebudete mít za zlé, že se ještě tak starýozývám.

Omlouvám se, že mi už neslouží 88 let staréprsty – a beru na stroji některé klapkys sebou, a tak je můj text plný překlepů.Mám s tou jejich neobratností i jiné potíže. Myslím, že pokud to jde, měly by se ne-správné skutečnosti vracet na správnou mírua že na to mám i já právo, i když to vyšlov knižní publikaci.Děkuji vám předem za pozornost toho, cobylo v té věci pravda pravdoucí.

Jaromír Průša

Synchron 4/2013 13

T V v ý r o č í

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 13

�14

T V v ý r o č í

Synchron 4/2013

František Štěpánek, Miroslav Zachata, EvaSadková, Antonín Kurš, Přemysl Freiman,Miroslav Ondráček, někteří několikrát, a vy-stupovali v nich ještě Zdeněk Štěpánek, OtaBrousek (nejstarší), Jiřina Švorcová, VáclavVoska, Dana Medřická, Josef Vinklář, Jaro-slav Vágner, Vladimír Šmeral, FrantišekVnouček, Vlasta Chramostová, Jiří Pick, SašaMyšková, Ladislav Boháč, Milan Friedl, JiříDohnal, Jiří Vala, Zdeněk Řehoř, AntonieHegerlíková, Oldřich Lukeš, Alena Kreuz-manová, Vladimír Brabec a Otakar Krejča,opět mí dobří známí a oblíbenci. Ovšem ve-doucí literárně dramatického vysílání uplat-nil „právo“ své redakce na tento typ – a pakdalších 32 let zůstal za různých politickýchsituací s různým zaměřením, až byl v Českételevizi zrušen.Je sice pravda, jak píší autoři té nešťastnédvojstrany v doporučené publikaci, že načas byla Smetanova znělka, pro kterou jsemměl závažný důvod k využití, nahrazenapreludiem Debussovým, ovšem diváci ses tím nesmířili a brzy se zas příslušná re-dakce vrátila ke znělce původní. Dokoncečernobílá nádherná kresba Svolinského bylapoužívána i po zavedení vysílání barevného,černobílé kresbě štětcem se dostalo pod-kladu.To všechno v dost plném žurnalistickém po-vídání autoři „jubilejní vzpomínky“ pomí-její, stejně jako „pamětníka“ zvolili sicevelmi populárního herce Jiřího Krampola,který ovšem právě v tomto pořadu nebyl ty-pickým jeho účastníkem a také jeho norma-

lizační zkušenost není pro tento pořad přílišpřípadná. Ostatně, jistá nehoda v tomto po-řadu se stala podkladem první televizní le-gendy, o níž se dodnes hovoří, mnoho lidíokolo televize ji považuje za skutečnou udá-lost a byli i takoví, kteří se dušovali, že pří-hodou, z níž údajně vzešla, na vlastní očizažili, ačkoli jsme si ji brzy po tom, co se tajejí možná inspirace udála, vymysleli...Chtěl bych ještě dodat, že všecky ty pořady,které jsem odvysílal, jsem připravil nejen codo výběru uváděných děl i interpretů, a žejsem ke všem vybíral i různé hudební do-provody – a to vše kromě svých ostatníchslužebních povinností v rámci svého měsíč-ního platu 1 400 Kč. Jen dvakrát nebyl můj scénář přijat. Ponej-prv v pořadu věnovaném Konstantinu Bie-blovi, který jsem volil z jeho roztomilýchpoetistických veršů o rodném jeho místěLounsku. Vladimír Kovařík tehdy namísto tě-chto veršů volil rozlehlou protiimperialistic-kou baladu ze sbírky „Bez obav“ – kteroupak nádherně (jak taky jinak!) recitovalamoje milá dlouholetá přítelkyně Dana Me-dřická. Podruhé to bylo ještě horší. Tehdy užbyl náměstkem pro program dr. Valtr Feld-stein, předválečný komunista, který jen taktak přežil hrůzy Protektorátu jako Žid – a později se děsil až k antiseminismu toho,že jeho komunistický režim se po něm svezejako třeba po Židech z procesu Slánského.Vybral jsem tehdy verše z právě vydané no-vinky Zdeňka Kriebela, dnes básníka zapo-mínaného, podle mého soudu neprávem,

verše mužné, psané krásným, muzickým ja-zykem, vyjadřující hluboké lidské myšlenky.Když jsem scénář odevzdal Feldsteinovi keschválení, pozval si mne na kobereček a ro-zeřval se na mne, co že jsem si to dovolil,když jsem se do televize pokusil propašovatautora, který „plivl na Únor“ (ten, co se psals velkým Ú). Musím přiznat, že jsem si v tuchvíli (a ta představa mě pronásleduje do-dnes) představoval, jak na Staroměstskémnáměstí plamenně z paláce Kinských hovořív beranici, kterou mu půjčil Vlado Clemen-tis, soudruh Klement Gottwald a lid mu po-zorně naslouchá – a někde v místech, kdeje Husův pomník, stojí obrovská postavaelegantního, distingovaného, nesmírně mi-lého a samozřejmě dobře vychovanéhopražského advokáta JUDr. Zdeňka Kriebela,tehdy manžela Marie Podvalové – a sprostěplije na ten dav pod ním… Nu, změnili jsme repertoár, myslím, že jsmeKriebela nahradili Majakovským. I za nás sepak Feldsteinovi pomstil jeden z posledníchvelkých českých spisovatelů Arnošt Lustig,když ve své nádherné povídce z Pražskéhopovstání „Modrý den“ nazval německéhofanatického šíleného důstojníka a vojen-ského soudce Paul Walter Feld zu Stein. (vizčasopis PLAMEN, 2/1962, str. 152) Když ČT vysílala nepříliš podařenou drama-tizaci této povídky, jmenoval se ten Němecovšem docela jinak…

Jaromír Průša

Workshop se zaměřil na celovečerní pro-jekty, určené primárně do kino-distribuce.Probíhal formou diskuse v menších skupi-nách a individuálních schůzek s lektory, je-jichž cílem byla především analýza scénářůjednotlivých rozpracovaných projektů a roz-víjení jejich silných stránek. Konzultací sezúčastnily tvůrčí týmy zejména scenáristů a producentů.

Markéta Šantrochová, vedoucí Českého fil-mového centra, k workshopu řekla: „Potěšilnás zájem českých filmařů o tento works-hop, hlavně proto, že dokazuje, že se znovuzačíná doceňovat nenahraditelná úlohadobré dramaturgie při vývoji projektu. Nanaši výzvu se přihlásili i velice renomovanítvůrci a zavedené produkční společnosti sezajímavými projekty nejrůznějších žánrů.

Věříme, že tento zájem bude přetrvávat. Přisvé práci často vidíme, jak těžké je uspět namezinárodním poli a jak důležitý je právěkvalitní a dobře připravený scénář. I proto setolik snažíme podpořit i tuto oblast realizacefilmového projektu a díky spolupráci s MID-POINTem a MEDIA Desk se nám to snaddaří.“

red

České scénáře pod drobnohledem mezinárodních lektorů„Jak poznat potenciál příběhu?“ – to byl název workshopu, který pořádal dramaturgický program MIDPOINT ve spolupráci s Českým filmovým centrem a kanceláří MEDIA Desk ČR ve dnech 17. až 19. října 2013 na pražské FAMU.

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 14

�

Umírání jako silné drama všedního dneTéma umírání nabízí možnosti i úskalí, nanichž lze uklouznout. Zdeňku Tycovi, režisérufilmu Jako nikdy podle scénáře Markéty Bid-lasové, se podařilo nezranit se na srázu.Drama je sevřeno do kulis venkovského sta-vení se směsí běžného bytového pohodlí, ku-chyňského vybavení a malířského ateliéru.Odehrává se mezi několika klíčovými posta-vami: těžce nemocný malíř, jeho současnápartnerka a bývalá milenka – zdravotní sestra,která se podílí na péči o umírajícího. Sekun-duje jim mladá dvojice malířova syna s přítel-kyní. Každý z protagonistů má svůj životní pří-běh, tak či onak související s nemocným.Vyrovnávají se s ním po svém, současně od-halují zasutá tajemství duše, křivdy i zmar-něné sny. Umírající Holas jim nic neusnad-ňuje, je nepříjemný a agresivní, svou bezmocprojektuje do jízlivých poznámek a terorizo-vání okolí. Ženy se snaží co nejvíc mu po-slední dny usnadnit, přitom jaksi mimovolněbojují mezi sebou – o svou užitečnost, o pos-tavení u Holase, o místo na jeho dohasínají-cím slunci. Vůbec o smysluplnost svého ži-vota. Mladí do toho vnášejí vlastní generačnítón, Holasův syn pocit křivdy, že ho otec kdysiopustil. Film stojí na pilířích hereckých výkonů pro-tagonistů; Jiří Smitzer, Taťjana Medvecká i Petra Špalková spolehlivě drží svěřenoukonstrukci, jsou skvělí snad v každém gestu,pohledu i dialozích (až na drobné výjimky

životně napsaných). Zejména způsob, jakženy ztvárnily tiché soupeření, zvolna sepřetavující v jiskérky vzájemného pocho-pení až souznění, je vynikající. Jejich pro-žité, věrohodné výkony patří v současnémčeském film k nejlepšímu, co jsme v po-slední době v českém filmu viděli. Takéméně rozsáhlý prostor pro své postavy vy-užili Marek Němec a Jana Pidrmanová po-ctivě. Jakkoliv však kvalita hereckých vý-konů tvoří důležitou hodnotu filmu, tou

hlavní je samo ztvárnění tématu. S velkoumírou empatie, bez citového vydírání po-jednává o nevyhnutelnosti smrti a umíráníjako samozřejmé součásti našich životů,s nímž je třeba se nejen smířit, ale se ctí vy-rovnat.Filmografie tvůrce, pozoruhodně střídmá napočet titulů, napovídá, že Zdeněk Tyc peč-livě vybírá, jakého tématu se ujme. Zde semu to vrchovatě vyplatilo, Jako nikdy jezřejmě jeho dosud nejlepším filmem.

Síly i slabiny osobní výpovědiDva nové české dokumentární snímky majíleccos společného. Oba vypovídají o rodin-ných příslušnících autorů, což se v poslednídobě sice stává, ale tady jde o osobní výpo-věď opravdu až na dřeň, možná někdy až zahranu únosného.Dokumentarista Josef Abrhám ml., syn her -ců Libuše Šafránkové a Josefa Abrháma, ma-puje v Hoteliérovi sympatický projekt něko-lika přátel Pavla Landovského z Činoherníhoklubu vrátit tohoto herce, který už to „zaba-lil“, vzdal se nemocem a žije osamoceně

ve venkovském domku, zpět do života. JanKačer pro svůj záměr získal vedle JosefaAbrháma i Vladimíra Pucholta, nyní lékařev Kanadě. Ten kvůli tomu ze zámoří přijel.Dokument sleduje Landovského rozhovorys „vetřelci“ a zároveň i jeho dnešní způsobživota, či spíš přežívání; aneb, jak Kačertrefně poznamenává, jeho hereckou roliumírajícího starce. Zejména v těchto pasá-žích proniká režisér do intimních hájemství.Zaznamenává např. Landovského hodně ne-dbalé oblečení i popuzené a velice nespi-sovné reakce. Nebo sleduje hádku Kačeras Šafránkovou, tvrdě označující Kačerův

projekt za hyenismus. Všemu však dominujeupřímné úsilí přátel probudit Landovskéhozájem o život prostřednictvím hry Hodinovýhoteliér, kterou před lety napsal. A také ochotazúčastněných otevřít vlastní nitro, pochyb-nosti, váhání i beznaděj. Ať jejich projekt do-padne jakkoliv – a nejprve se opravdu zdá, žeje odsouzen k neúspěchu –, přesto platí, copronese jeden z účastníků: „Už setkánísamo o sobě je zázrak.“ A film to stvrzujemožná někdy diskusními, ale působivýmiprostředky. Především v tom je jeho síla.

Snímek Báry Kopecké se stručným názvemDK je svébytnou autoterapií autorky. Nesnadné soužití s manželem, architektemDavidem Kopeckým, tvůrčím géniem, alemožná i trochu posedlým bláznem, asichtělo osvobozující ventil. Pro autorku to

byl film. Je koncipován značně nekon-venčně, bez chronologické spořádanosti,poskládán jako pestrá mozaika, jehož jed-notlivé střípky líčí Kopeckého rozporuplnouosobnost, kreativitu i obtížně snesitelnou ná-turu. Povahové excesy ovšem vysvětlí

smutná pointa Kopeckého životního i tvůr-čího příběhu: těžká nemoc, jíž předčasněpodlehl. Přes silně osobní výpověď je filminspirativní a má emocionální i myšlenkovýpřesah. Agáta Pilátová

(Publikováno v Týdeníku Rozhlas)

Z filmu Jako nikdy

Tři recenzní pozvánky do kina

Synchron 4/2013 15

s e r v i s

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 15

Synchron 4/2013

k n i h y o f i l m u a t e l e v i z i

�16

Calábkova dominanta časosběrné a rych-lostní metody natáčení získala významnémezinárodní renomé. Náležel k prvním svě-tovým experimentátorům vědecké kinema-tografie. Během tvůrčí filmové práce se Calábkovidostalo řady významných ocenění jakdoma, tak v zahraničí. Jeho jméno bylo v roce 2003 zapsáno na seznam význam-ných kulturních výročí UNESCO v Paříži.„Publikace je koncipována jako kompaktnícelek složený z mozaiky přístupů k tvorběJana Calábka k časosběrné vědecké kine-matografii z pohledu vizuální kultury a za-sazení do celospolečenských kontextů dějintechnického obrazu, vědy a vzdělávání. Jeohlédnutím za průkopnickými začátky pro-línání vědy, v tomto případě botaniky, a filmu, stejně tak připomínkou osobnostiJana Calábka, jednoho z prvních českoslo-venských experimentátorů vědeckého filmunejen brněnského, celostátního, ale i mezi-národního významu,“ říká autorka knihy Pav lína Vogelová.

„Kniha vycházející z autorčina precizníhovýzkumu znovuobjevuje významného fil-maře a zároveň je důležitým a ojedinělýmzpřehledněním institucionálního zázemí a vývoje české vědecké kinematografie,“ do-dává Andrea Slováková, ředitelka NAMU.

První část knihy Umělecké rozhraní vědy a časosběrné kinematografie Jana Calábkapřibližuje podstatu a povahu jeho vědec-kých, populárně vědeckých, výukových čiškolních filmů. Další časové vymezení lety1948–1972 se zaměřuje na samostatnoutvůrčí rovinu vědeckého výzkumu Jana Ca-lábka filmovou metodou a jeho pedagogicképřístupy k výuce filmem, ale i na pronikáníčeského vědeckého filmu do zahraničí. Třetíobdobí mapuje poslední Calábkovu tvůrčí i životní etapu do roku 1992, kdy se jeho ak-tivity koncentrují především na aplikaci vě-deckého filmu pro vzdělávací a populari-zační pořady pro tehdy Československoutelevizi. Druhou část knihy tvoří příspěvekJiřího Hřiba. Mapuje okruhy botanickéhozájmu v rámci Calábkova výzkumu. Auto-rkou doslovu je dokumentaristka a experi-mentální filmařka Alice Růžičková. Závě-rečná část publikace shrnuje Calábkovo dílo

přehledovou biografií, bibliografií a filmo-grafií.Pavlína Vogelová působila do března 2013jako dramaturgyně programu a kurátorka v Moravské galerii v Brně, od dubna 2013se zabývá výzkumem a vývojem sbírkové a výstavní činnosti pro Národní muzeum v Praze. Zaměřuje se na současné umění, fo-tografii a film v multimediálním kontextu,stejně tak i na vědecko-výzkumné projektyzaměřené na historii fotografie, filmový do-kument, vědecký, školní a experimentálnífilm. Spolupracovala na projektech „FilmovéBrno. Kulturní dějiny kinematografie v Brněa Lokální filmová historie.“ „Brno a kulturnídějiny filmu do roku 1945“ na Ústavu filmua audiovizuální kultury FF MU v Brně. Rea-lizovala řadu výstav ve spolupráci s Antoní-nem Dufkem (fotografie), Markem Pokor-ným (současné umění) a pro Mezinárodníbienále grafického designu v Brně. Samos-tatně pak např. výstavy Patrik Kovačovský &Svatopluk Mikyta (2010), Setkaní uchemjehly. Alex Moralesová, František Týmal(FAMU Praha) & 80 Jindřich Suchánek Brno.I. čs. Výroba pro amatérskou kinematografiiv Brně (2010), Kameraman Karel Slach: 70 aneb Šel jsem rychle kolem (2010), EchoVideotime: Jiří David, David Možný, JánMančuška, Petra Feri-ancová, Patrik Kova-čovský, Filip Cenek,Pavel Ryška ve stálýchexpozicích MG Brno(2011), Bohdan Holo-míček (2011), ViktorKolář (2011), VojtěchJasný. Fotografie (2012). V rámci programovédramaturgie propoju-je výtvarné umění s širokým spektremžánrů hudby, filmu,divadla a literatury.Od roku 2010 připra-vuje ve spolupráci s Filipem Cenkempravidelný pořad Vi-deotime, zaměřenýna video, experimen-tální a nezávislý film.Publikovala texty v růz-ných odborných pe-

riodicích. Od roku 2011 působí jako kon-zultantka Portfolio review v rámci festivaluMesiac fotografie v Bratislavě.

Jiří Hřib, rostlinný fyziolog v oblasti vědy a kinematografie. Student prof. Jana Ca-lábka. Vystudoval agronomickou fakultu Vy-soké školy zemědělské v Brně. Působil jakovědecký pracovník v ČSAV a v Ústavu ex-perimentální fytotechniky. Publikoval přes60 vědeckých prací (většinou v zahraničníchčasopisech). Je členem vědeckých společ-ností: např. České společnosti pro vědeckoukinematografii, International Association forPlant Tissue Culture and Biotechnology,New York Academy of Sciences.

Alice Růžičková, filmařka, pedagožka a pro-mítačka. Ke studiu dokumentární tvorby naFAMU nastoupila poté, co absolvovala Pří-rodovědeckou fakultu UK. Od roku 1996 jeautorkou řady dokumentárních a experi-mentálních filmů, publikuje texty o autor-ském přístupu k filmu a vyučuje na FAMU a FHS UK.Vybraná filmografie: Pouť (1992), Biostruk-tury (1997–8), Otto Placht – malíř džungle(1999), EXPRMNTL KBH (2001).

Jan Calábek – vědec a filmařKniha věnovaná profesoru Janu Calábkovi (8. 3. 1903 – 29. 1. 1992) brněnskému vědci, botanikovi, pedagogovi, režisérovi a ka-meramanovi se zaměřuje se na fenomén vědeckého filmu.

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 16

Brno evropským HollywoodemZdánlivá protichůdnost názvu této knihy autora Petra Kňavy, kterou vydalo nakladatelství Ryšavý v Brně, vychází z historického faktu, že město Brno, respektive někteří jeho podnikatelév oblasti filmové zábavy, se snažili již brzy po vynálezu kinematografu nalákat co největší početzájemců na filmová představení. To bylo již v době, kdy výroba filmů u nás byla ještě v plen-kách, a tak na plakátech převládaly nápisy, že film byl vyroben v Mekce filmů, která dostalajméno Hollywood. Autor této publikace, PhDr. Petr Kňava, Dr. M.A. je také absolvent FAMU –obor kamera – fotografie, s teoretickým a vědeckým základem získaným na Masarykově uni-verzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci. Na shromažďování historického materiálupro tuto publikaci, která je jedním z důležitých příspěvků k filmové historii města Brna, praco-val od roku 1965, kdy se poprvé setkal s nestorem a tvůrcem populárněvědeckého filmu prof.Janem Calábkem, se kterým spolupracoval a stýkal se s ním prakticky až do konce jeho života.Stál také při skromných začátcích brněnského televizního studia v roce 1961 jako praktikantpřed studiem na FAMU (po absolutoriu gymnázia a důležité střední Umělecko průmyslové školyv Brně), kdy mnozí pracovníci tehdejšího Krátkého filmu přešli do tohoto televizního studia apřenesli tam základy profesionální filmové tvorby. Autor, který v knize také využívá svých prak-tických i teoretických znalosti brilantního kameramana a režiséra se zamýšlí jak nad umělec-kými, tak vědeckými tématy, bez kterých by film nebyl filmem, protože se v jeho životní cestěoba okruhy prolínají.

Dr. Vlasta Svobodová

Marie Poledňáková: S kým mě bavil svět

Čtivě psané memoáry významné české filmové režisérky Marie Poledňákové, autorky filmů Jakdostat tatínka do polepšovny, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Kotva u přívozu, Jak se krotí kroko-dýli, Dva lidi v ZOO, S tebou mě baví svět či Líbáš jako bůh. Ve své knize popisuje autorka svoje dělnické začátky, příchod do televize, první samostatnérežie; úspěchy i pády. Zmiňuje se i o lidech, kteří její cestu provázeli, ať už v dobrém či horším.Jde o výsek dějin české kinematografie (i televizních dějin), proto stojí za přečtení.

Nový česko-anglický katalog připravovaných dokumentárních filmů je na světě! Připravilo jej České filmové centrum ve spolupráci s In-stitutem dokumentárních filmů. Informace o více než 80 titulech, rozdělených podle aktuální fáze přípravy (příprava, produkce, postpro-

dukce) a délky filmu (do 30 minut, do 60 minuta nad 60 minut) jsou k dispozici online na in-ternetové adrese CZECHDOCS.DOKWEB.NET.Tištěný katalog obsahuje informace o 25 vybra-ných nejzajímavějších dokumentárních projek-tech roku, které představují průřez různýmižánry a stopážemi. Bude sloužit hlavně zahra-ničním a domácím filmovým profesionálům provýchozí orientaci v aktuální české dokumen-tární tvorbě. red

Katalog dokumentárních filmů

Film Show! se věnuje dětskému šoubyznysuZ filmu Bohdana Bláhovce Show!

�Synchron 4/2013 17

k n i h y o f i l m u a t e l e v i z i

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 17

Synchron 4/2013

f e s t i v a l y

�18

Craig Baldwin se narodil v roce 1952 v Ka-lifornii. Při svých studiích na San FranciscoState University se poprvé setkal s filmemtvořeným koláží, když studoval pod vede-ním experimentálního filmaře Bruce Con-nera. Poté, co dokončil svůj první film WildGunman, objevil potřebu bořit hranice mezivysokým a lidovým uměním, stejně tak jakomezi politickým a uměleckým vyjadřová-ním. Baldwin se zajímá také o jiné druhyumění, jako je copy-art nebo performančníumění.Baldwinův filmařský styl je charakteristickýpoužitím metody found footage, kdy filmařzpracovává „nalezený“ materiál. Baldwin vesvých dílech stříhá dohromady záběrypředevším z různých děl filmové či televizníprodukce, reklam, béčkových filmů a ar-chivních záznamů. Skládá je do novýchkontextů, které obohacuje o politický ko-mentář kritizující kapitalismus a konzumníspolečnost. Z Baldwinovy tvorby diváci mělimožnost vidět pět filmů. Wild Gunmanz roku 1978 je prvním snímkem, ve kterémBaldwin použil metodu found footage, kdyžsestříhal dohromady televizní reklamy s béč-kovými filmy. O osm let později vznikl Roc-

ketKitKongoKit (1986) o pronajímání územíKonga pro testování raket. Další vybraný sní-mek O no Coronado! je zajímavý tím, že jev něm poprvé použit i materiál natočený sa-motným režisérem. Ve filmu Tribulation 99:Alien Anomalies Under America (1992) re-žisér pomocí metafor a asociací představujevizi o příchodu konce světa. Jeho nejzná-mějším a zároveň nejméně typickým filmempro celou tvorbu je Sonic Outlaws (1995) o skupině hudebních pirátů Negativland,kteří byli v roce 1991 zažalováni kapelouU2 a Island Records za porušení práv, kdyžz jedné jejich písničky vytvořili parodickoukoláž. Filip Kršiak

Z Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v JihlavěZbořit hranice mezi politickým a uměleckým – Craig Baldwin

Americký nezávislý filmař a experimentátor Craig Baldwin byl jedním z hlavních hostů 17. Mezinárodního festivalu dokumentár-ních filmů Ji.hlava, který se odehrál od 24. do 29. října 2013. Kromě toho, že Baldwin zastával roli porotce soutěžní kategorie OpusBonum, mohli diváci na festivalu shlédnout i výběr jeho tvorby.

Festivalová výzdoba na historickém náměstí v Jihlavě

Dům kultury a umění – jedno z míst festivalových projekcí i setkávání

Filmy byly zajímavé pro lidi i ostatní zvířata

Jihlavská mozaika rozhovorůRežisér Bohdan Bláhovec představil na festivalu svůj celovečerní dokument s názvem Show! A získal za něj diváckou cenu. Na pozadí práce dívčí dětské vokální skupiny 5Angels snímek samozřejmě sleduje mnohem závažnější záležitosti.

Jak jste k tomuto tématu přišel?Když jsem přemýšlel o tématu svého absol-ventského filmu na Katedře dokumentupražské FAMU, uvědomil jsem si, že bychchtěl natočit film o prostředí šoubyznysu.Tohle prostředí nás neustále obklopuje a jemediálně hodně vidět. Český šoubyznys měnavíc zajímá i proto, že je třicet let téměřstejný. A jelikož je třicet let hodně podobný,figurují v něm stejní lidé. Například MichalDavid. Takže jsem chtěl vyprávět o prostředíšoubyznysu prostřednictvím postavy Mi-chala Davida.

Kdy vám do tohoto konceptu vstoupila kapela 5Angels?Michala Davida jsem se zeptal, zdali by do

filmu šel a zdali nechystá nějaký projekt,který by bylo možné takzvaně observovat odzačátku do konce. On se zmínil o muzikálupro dívčí dětskou kapelu 5Angels. Sešeljsem se s manažerem skupiny MichalemMertlem a na letním soustředění téhle sku-piny mi došlo, že bude nejzajímavější vy-právět o pravidlech českého šoubyznysuskrze práci na projektu téhle skupiny.

Váš film nakonec hodně brousí vodamietiky, zabývá se například dětmi v českémšoubyznysu…Přišlo nám zajímavé sledovat, jak se „vy-rábí“ hvězda, jak se formuje onen šouby-znysový produkt. Tím, že členkami 5Angelsjsou děti, tedy lidé, kteří ještě nemají úplně

formovanou vlastní vůli, se nám zdálo, žemůžeme tenhle proces sledovat ve velicetransparentní formě. Etické otázky tak vefilmu samozřejmě vyvstávají.

Vy na ně přitom úplně jasně neodpovídáte!Ne. Najdou se jistě lidé, kterým to, co uka-zujeme, bude připadat normální a v po-řádku, stejně jako lidé, které to popudí. Já sám jednoznačnou odpověď neznám a vlastně ji ani znát nechci. Z té situace tak,jak je nastavená, ale jednoznačně vyplývá,že takovéhle otázky vyvstávají. Automaticky.

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 18

f e s t i v a l y

�19Synchron 4/2013

Váš film měl původně vypadat jinak; pročjste změnil jeho koncepci?Dokument ve výsledku vypadá vždyckyjinak, než bylo původně v plánu. V tomtopřípadě jsem si uvědomil, že v době, kterou

žijeme, nejsem schopen dělat historickýfilm. Když jsme dohledávali téma FrantiškaKriegela, uvědomili jsme si, že v okruhujeho odkazu je tolik zajímavých lidí, že bybylo dobré Kriegelovy myšlenky spojit s ně-

kterými z nich. Producentka Jarmila Polá-ková na tuhle myšlenku přistoupila, navícjsme v archivu České televize objevili půl-hodinový historický dokument o FrantiškuKriegelovi, čímž potřeba zaplnit prázdné

Eugenika je věda a zároveň široké a starétéma. Co všechno se vám do filmu nevešlo?Ono se ani nedá vyjádřit, co všechno je naeugeniku nalepené. Na druhou stranu by alehorší bylo, kdybych měl říct, co je na euge-nice dobré a co špatné. Na začátku bylamyšlena docela dobře a nastupuje pospoustě jiných proudů, které v evropskémkulturním kontextu máme dnes za zcela sa-mozřejmé. Začíná to u Platona, a možnáještě mnohem dříve, a pokračuje přesvšechny ty učence středověku… Jednohodne se to prostě muselo vyslovit a pojmeno-vat. A tam dochází k tomu, že Darwin řeknesvoji teorii a jeho bratranec Galton řekne:Tak eugenika. Což je vlastně jenom takováepizoda a vyjádření. Jinak to, že lidi se ne-ustále snaží kvalitativně posuzovat a hod-notit, že pořád má někdo odhodlání říct, žeco je hezké, je hezké a ještě z toho udělatzákon a pak jsou nějaké děti svrhávány zeskály a jiné jsou dávány pod ledovou vodu,jestli to přežijí, to v sobě prostě lidi mají.Měřítkem eugeniky je pýcha. Jednoho dneprostě někdo dospěje k tomu, že to můžeposuzovat. Že ví, co je pěkné, co je dobré a co je správné.

Kde se vzala myšlenka, že váš film bude doznačné míry animovaný?To se postupně nabídlo. Eugenika v ideolo-gickém pojetí (ale nejen v Německu, takyv Rusku nebo v Americe, vezměte sivšechny ty „krasavce našeho národa“) másenzační výtvarný, grafický background, ob-razový a také filmový. Vycházely celé knihyo tom „dobrém, správném světě“. O tom,jak bude dobrý a jak bude logisticky uspo-řádaný. Jak bude o lidi postaráno, protože„to“ teď v rukou drží ti vědci. Chtěl jsem,aby můj film byl obecně o tom, jak si pořádmyslíme, že intelekt je něco univerzálnědobrého. Třeba že když je někdo profesor,musí být i skvěle eticky vybavený. A dneskaje to možná ještě horší, než dřív, jenommožná není taková plocha k tomu straš-nému zneužití. Ale nedělejme si iluze. Světstojí na určité hierarchii, vědci mají pocit,že je jejich kariéra krátká, a když jim někdořekne, že dostanou prostor za to, že odevz-dají pár frází, se kterými se bude dobře pra-covat, tak málokdo odolá. Film hodně pracuje s archivy…Archivy jsou stále živou věcí, stále se obje-vují nové materiály a tady jsme taky objevili

nové záležitosti. Musím říct, že – bohužel –jsme pořád za zdí. Nemůžeme rozpočtovědosáhnout ani na to, co už je vedle v Ně-mecku zcela běžné. Tím spíš ve Spojenýchstátech. Museli jsme tak sehnat hodně penězna grantech a taky jsme museli hodně vy-jednávat. Vždycky to začne tím, že potřebnéarchivy najdeme (to není tak těžké, na to užmáme partnery), a pak třeba tři čtvrtě rokujednáme o ceně. A pak oni třeba pochopí,že z nás víc nedostanou, pošlou smlouvu,která je pro nás ale pořád strašlivá. Za osmminut německých archivních materiálů takdáme tolik, kolik u nás za čtyřnásobek ma-teriálů. Přitom ty naše jsou stejně dobré.Nebo zápasíme s tím, že některé materiályuložené třeba v Národním filmovém archivuu nás nemají licence. Pak už jen samotnýproces zjišťování, komu práva patří, na kohose obrátit a za kým zajít, je strašně drahý.Sám jsem byl kvůli archivům napříkladv Berlíně nejméně desetkrát a mí spolupra-covníci taky. Je to opravdu komplikované.To bych nikomu nepřál!

Pavel Štigl vypovídá ve věci svého filmu Eugeniové, pojednávajícím o těch, kteří zkoumali a snažili se vytvořit „lepšího člověka“.

Mohlo by se zdát, že točit dokument o stavbě dálnice nemůže být nikterak zá-živné a vzniklý film taky ne. Ve vašem pří-padě je ale opak pravdou!Nápad na vznik tohoto filmu vzešel kolek-tivně, stojím za ním já, můj současný pro-ducent a kamarádka, se kterou jsmev prváku na FAMU točili jakýsi film. Kdysijsme jeli Českým středohořím a dozvědělijsme se, že se tam má budovat dálnice. Vetřech jsme pak dospěli k tomu, že bychomrádi natočili film o tom, jak ta dálnicevzniká. Zdánlivě nezáživná věc, jakou jedálnice, v sobě totiž nese velké významy.Když do krajiny přijde něco tak zásadního a v zásadě neodstranitelného, tak to hodněznamená. A může to říct něco o tom, co jekolem nás.Měli jste před natáčením nějaký koncept?Chtěli jsme sledovat, co dálnice dělá s ži-

voty lidí žijících kolem ní. Hledali jsme ak-téry, z nichž každý reprezentuje jiný typ do-padu nebo jiný typ vztahu k té dálnici.Během tohoto hledání „vykrystalizovaly“dvě hlavní postavy našeho filmu, hlavní stav-byvedoucí a ekologický aktivista. Těm jsmese pak věnovali trochu víc, než ostatním. Bylo pro vás těžké zachovat si nadhled aobjektivitu a nepřiklonit se v rámci filmuk žádné ze zmíněných stran?Bylo! Jsem totiž přesvědčen, že tam ta dál-nice nepatří. Můžu samozřejmě racionálněchápat, že tu jsou potřeby transportu a takdál, na druhou stranu jsem ale přesvědčen,že jsme si zničili něco ohromně cenného. A je to nevratné – onu dálnici z Českéhostředohoří už nikdo nesmaže. Mám pocit,že jsme o něco významného přišli. A to seve mně při tvorbě filmu upozaďovalo dosttěžko.

Jako dokumentaristům vám, řekněme,spadlo z nebe zakončení filmu…To je pravda, bylo to pro všechny opravdupřekvapení. Mně se líbila na celé věci její,řekněme, obyčejnost, ušmudlanost, kdy i velký, významný projekt probíhá podivnýmzpůsobem. Kdy soudy chtě nechtě musejídávat za pravdu aktivistovi, který podává ža-loby a je evidentně v právu, a celá ta mno-hamiliardová stavba je taková uhňahňaná,lidi v okolí trpí. A nakonec přijde ten ob-rovský sesuv půdy na dostavěnou část dál-nice! To pro nás byl šok. Celý ten šlendriánměl vyústění, které nečekal nikdo. Možnákromě geologů, kteří už dávno říkali, že nenídobrý nápad vést dálnici tímhle územím.Pro mě to ale bylo samozřejmě velké pře-kvapení. To bych si nevymyslel.

Režisér Ivo Bystřičan se svým snímkem Dál nic (o stavbě dálnice D8 Českým středohořím) jihlavský festival zahajoval.

S režisérem Vítem Janečkem mluvíme o jeho dokumentárním filmu Léčba dějin, který představuje několik laureátů Ceny FrantiškaKriegela.

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 19

Synchron 4/2013

f e s t i v a l y

�20

místo poněkud opadla. Vrhli jsme se tak namost mezi minulostí a současností. V čem ten most je? Nebo jinak: čím vašihrdinové naplňují Kriegelův odkaz?Ti lidé se dostali do situací, ze kterých bylydvě možné cesty – buď se leknou a udělajíto, co se po nich chce nebo budou jednatv souladu se svým svědomím. A oni se vy-dali po té druhé cestě. To je konstantní témajakékoliv doby; lidé třeba na pracovištíchnebo v místech bydliště zažívají situace, sekterými jsou nuceni se nějakým způsobemkonfrontovat. Jsou nuceni se konformizovatvůči záležitostem, se kterými hluboce ne-souhlasí. Děje se to ve veřejném životě,v médiích… Existuje cenzura, přestoženikde není napsané, co se nesmí vysílat. Ži-jeme v době, kde se manifestují problémy,které v jiné modifikaci, v tom, jak dopadajína člověka, mají podobné projevy.

Vaši respondenti s natáčením souhlasiliochotně? Nemohli mít, třeba v zaměstnání,nějaké problémy?Asi ne. Františku Líznovi v církvi neustálespílají, že do médií říká nehorázné věci. Onpřitom říká své názory, které někteří pova-žují za nehorázné věci. Libor Michálekv průběhu natáčení opustil Fond životníhoprostředí a stal se senátorem. Problémy snadneměla ani Alena Dernerová. Víte, mediálnípozornost bývá dvojsečná: na jedné straněse lidé dostávají do problémů, na stranědruhé svým způsobem ty, kteří jim ty prob-lémy dělají, odrazuje od toho, aby v tom po-kračovali. Aktivista Jakub Polák během natáčení zem-řel…To byla smutná životní chvíle, ale i takovéchvíle se dějí. Jakub Polák nikdy nestál o ně-jaký pomník; náš film alespoň ukazuje na

jeho odkaz. Snad způsobem dostatečněmálo patetickým, aby to i on mohl přijmout.Váš film má dvě verze – distribuční a tele-vizní… Je to tak. Televize totiž funguje tak, že do-kumentární dílo v jejím rámci může existo-vat jedině v délce šestadvacet nebo sedma-padesát minut. Proč tomu tak je – to bylozajímavé ptát se právě v televizi.Kdybyste měl vy sám navrhnout někoho zesvého okolí na Cenu Františka Kriegela, kdoby to byl?Třeba Martin Marek, který „rozjel“ kauzuplzeňských práv. Nebo Honza Beránek,dlouholetý aktivista Greenpeace. Ale byloby jich určitě víc.

Student FAMU Pavel Lukáš představil na jihlavském festivalu nesmírně zajímavý, byť krátký a zvukově chvílemi nepříliš kvalitnězpracovaný snímeček nazvaný Shniješ zaživa. Zpovídá v něm dva aktéry asi dva roky staré kauzy sprostých výhružných mailů, kterési posílali dva profesoři Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Pietní akt ke státnímu svátku Na festivalu byla skutečně dobrá úroda

A TGM se na to všechno moudře dívalZe sekce rozhlasových dokumentů – jeden z bloků moderoval Jan Sedmidubský

Jak rádi šli oba profesoři do natáčení?Profesor Hroch byl velice ochotný, profesorHoryna odmítal jakékoliv rozhovory, jakko-liv se k věci vyjadřovat kvůli manipulovatel-nosti médií. Na základě toho, že jsem byljeden čas jeho studentem, jsem ho k rozho-voru přemluvil.Pamatoval si vás?Myslím, že ne, ale já jsem si pamatovaljeho. Překvapila vás, jako bývalého studenta onékatedry, tahle kauza?Ano. Přišlo mi to od začátku hodně bizarní.

Myslím si, že je to typická brněnská kauza,příznačná pro to město. Mám za to, že právěv Brně se dějí takovéhle podivné věci. Těžkoříct, proč, asi to vyplývá z historické tradiceBrna. To by bylo na delší povídání. Vedení katedry bylo s vaším natáčením obe-známeno a souhlasilo s ním?Ano. V tomhle nebyly žádné problémy. Přikláníte se vy sám ve zmíněném sporu nanějakou stranu?Ne. Mě zajímal vztah těch dvou učitelů, a to i v době před kauzou, vztah každopádnědosti pozoruhodný. Ptal jsem se, co tomu

všemu předcházelo, jaké měli dřív oba pá-nové konflikty. Ale hodnotit si to netroufám. Řekl jste, že film vznikl v rámci cvičení naFAMU, kdy jste měli natočit buď báseňnebo anekdotu; v tomhle případě jde asi o anekdotu, i když je to záležitost velicesmutná, je to tak?Když se kombinují vulgarismy se jmény fi-losofů a slavných literátů 19. století, tak mito přijde hodně anekdotické. Koneckoncůpublikum v Jihlavě se dost smálo…Budete osudy pánů profesorů sledovat dál?Rád bych. připravil Tomáš Pilát

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 20

f e s t i v a l y

�21Synchron 4/2013

OPUS BONUM – nejlepší světový doku-mentHlavní ocenění: Povstání (režie: Peter Snow-don)ČESKÁ RADOST – nejlepší český dokumentHlavní ocenění: Velká noc (režie: Petr Hátle)Zvláštní uznání: Vládnout, pracovat, vydě-lávat, modlit se, hroutit se (režie: AndranAbramjan)MEZI MOŘI – nejlepší dokument střední avýchodní EvropyHlavní ocenění: Zima / Zázrak (režie: Gus-tavo Beck, Željka Suková)

Zvláštní uznání: Kauza Cervanová (režie:Robert Kirchhoff)FASCINACE – nejlepší experimentální do-kumentHlavní ocenění: Píseň (režie: Nathaniel Do-rsky), Rozšíření vnějšku (režie: Siegfried Ale-xander Fruhauf)

CENA ZA PŘÍNOS SVĚTOVÉ KINE-MATOGRAFIIJan Němec

CENA DIVÁKŮShow! (režie: Bohdan Bláhovec)

Výsledky soutěží 17. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Jihlavě

Na padesátém ročníku festivalu Zlatá Praha zvítězil dokument o dirigentské legenděNa Mezinárodním festivalu České televize Zlatá Praha (12. – 16. 10. 2013) si letos odnesl nejvyšší ocenění, Grand Prix Golden Prague, dokument Cesta životem: Sir Georg Solti. U návštěvníků festivalu zvítězil snímek České televize Daria Klimentová – Životv tanci. Festival, který se konal na pražském Žofíně, nabídl takřka stovku nejlepších současných filmů o hudbě a tanci, a přivezl doPrahy největší hvězdy tanečního světa – slavné baletní sólisty bratry Bubeníčkovy či choreografa Johna Neumeiera.

Básník světové animace Jurij Norštejn v Jihlavě Hosté – režiséři Jana Hádková a Vlastimil Venclík Festivalové centrum v Galerii Vysočiny

Festivalová výzdoba v noci

Grand Prix získal rakouský snímek režiséraGeorga Wübbolta nazvaný Cesta životem:Sir Georg Solti. „Málokdy se v dokumentupodaří odhalit tolik ze života a díla umělcejako zde, v případě Sira George Soltiho, jed-noho z největších dirigentů naší doby, jehožstoleté výročí jsme si připomněli v roce2012. Kombinací vzácných archivních ma-teriálů, skvěle vybraných osobností a doko-

nalého střihu vznikl zábavný a poučný pro-gram, který si plným právem zaslouží letošníGrand Prix,“ zdůvodila výběr předsedkyněletošní poroty Hazel Wright. Slavnostní zakončení festivalu se neslo v du-chu známé hudby z českých a světovýchfilmů v originálním provedení Českého ná-rodního symfonického orchestru. V jehoprůběhu byla předána také Cena diváků. Tuzískal snímek České televize Daria Klimen-tová – Život v tanci. „Zlatá Praha je reno-movaným festivalem, který si za padesát letexistence vydobyl prestižní pozici na svě-tové festivalové scéně. Letošní ročník svoukvalitou získaný status rozhodně utvrdil.Jako pořadatele festivalu nás samozřejmětěší také to, že diváci z takřka devadesátisoutěžních snímků nejvýše ocenili snímekprávě z produkce České televize,“ řekl ge-nerální ředitel ČT Petr Dvořák. Kromě Ceny diváků a Grand Prix Golden

Prague se udělovalo i Ocenění Nadace Dag-mar a Václava Havlových VIZE 97. Cenu siodnesl švédský snímek Tanec z celého srdcezachycující spolupráci slavného choreografaMatse Eka s kubánským tanečním soubo-rem. Zvláštní uznání za mimořádný umě-lecký počin si vysloužil pořad o korejskémavantgardním skladateli Mezi: Isang Yung v severní a Jižní Koreji. V kategorii Doku-

Hazel Wright předává G.Wubboltovi Grand Prix Golden Prague Z filmu Cesta životem: Sir Georg Solti

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 21

Synchron 4/2013

f e s t i v a l y

�22

mentární pořady o hudbě a tanci zvítězil a získal ocenění Český křišťál snímek Bach:Vášnivý život, vyprávějící příběh skladateleJohanna Sebastiana Bacha očima jeho inter-preta. Druhou z kategorií, Performing Arts,ovládl francouzský snímek Jezero. Z doprovodného programu letos sklidil jed-noznačně největší úspěch večer věnovaný

bratrům Bubeníčkovým, na kterém slavnísourozenci provedli návštěvníky celou svoudosavadní kariérou. „Každoročně se námdaří vozit do Prahy ty největší hvězdy ta-nečního a hudebního světa. Vloni choreo-grafa Borise Eifmana či primabalerínu DariuKlimentovou, letos choreografickou legenduJohna Neumeiera a bratry Bubeníčkovy. To,

že k nám tyto osobnosti zavítají, dokazuje,jakou prestiž u odborné veřejnosti festivalmá. Myslím, že jako dárek k padesátému vý-ročí festivalu jsme si nemohli přát nic lep-šího,“ zhodnotil program bratrů Bubeníčko-vých ředitel festivalu Vítězslav Sýkora.

red

V Písku bylo příjemněV Písku proběhl 13. ročník Mezinárodního festivalu studentských filmů. Pořádaly ho Filmová akademie Miroslava Ondříčka a Vyššíodborná škola filmová v Písku. Dojmy z festivalu jsou vesměs dobré, a to i přes drobné nedostatky v organizaci a technickém zabezpečení akce.

Zajímavý byl jak filmový, tak i doprovodnýprogram. Proběhla tu řada koncertů a vy-stoupení, svá díla vystavili například EliškaPodzimková, sklářský výtvarník Jiří Rydl a k vidění byly i fotografie studentů FAMO. Co se filmového programu týče, byl sesta-ven kvalitně. Diváci viděli snímky z celéhosvěta, mnohdy skutečně zajímavé, tematickystrhující a v dobrém profesionálním zpraco-vání. Vyskytly se sice názory, že výběr mohlbýt i lepší, Olze Sommerové, která zasedlav porotě, například chybělo více snímkůz FAMU, ale dojmy hostů festivalu byly vět-šinou i v tomto ohledu pozitivní. Otázkouje, kolik filmů FAMU na písecký festivalvůbec přihlásila, řevnivost mezi oběma ško-lami je známá… Žánrově zaznamenal pí-

secký festival málo vyslovených experi-mentů, ale u spousty filmů bylo jejich zpra-cování, jak už bylo řečeno, skutečně naúrovni. Nějaké ty filmy třeba hůře zpraco-vané, ale hravé a s větší mírou experimentá-torství a novátorství, by ovšem neuškodily.Mimochodem – předvýběrová komise mělaletos skutečně obtížný úkol – do soutěží sepřihlásilo více než tisíc snímků!Chybělo snad i více hostů ze zahraničí. Tedy– myslím studentů. Jinak byl „svět“ zastou-pen důstojně, v porotě pracoval napříkladvýznamný britský filmař a pedagog TomaszPobóg – Malinowski. A cizinu zastupovalidále například kameraman a pedagog TomiMoilanen či režisér Pitr Zlotorowicz.FITES pak zastupovali někteří členové jeho

výkonného výboru. Olga Sommerová, našepředsedkyně, byla váženou členkou poroty;jako hosté se festivalu zúčastnili Jana Tom-sová a Ivan Biel (bývalý pedagog FAMO).Novinář Tomáš Pilát zastupoval Český roz-hlas, konkrétně stanici Vltava, která je me-diálním partnerem píseckého festivalu. V rámci festivalového programu měl auto-rské odpoledne, diskusi na témata výhody anevýhody přátelství novinářů s filmaři a fil-mařská etika. A přálo i počasí. Tentokrát po celou dobufestivalu. I proto se festival vydařil. O to vícmrzí probleskující zprávy o možnosti, že bypříště už neproběhl. Byla by to škoda!

top

Na jubilejním 10. ročníku festivalu sportovních filmů Atlant, který se konal ve dnech 24. – 27. 9. 2013 v ruském Lipetsku, získal autorský dokument Olgy Sommerové Věra 68 druhou cenu v kategorii Sport a společnost. Koprodukční film České televize a Evolu-tion Films si tak po zvláštním uznání z Milána a hlavní ceně v kategorii dokumentů ze Šanghaje připsal na své konto již třetí zahraničníocenění. red

Kino Portyč Olga Sommerová a Jana Tomsová Producent festivalu Aleš Boštička

Ředitel FAMO Miloň Terč Miloň Terč, rektor FAMO Jindřich Götz, Jana Tomsová, Tomáš Piláta Ivan Biel

Tomasz Malinówski

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 22

z e z a h r a n i č í

�23Synchron 4/2013

Televize je dnes velký byznysKulaté výročí, padesát let od vzniku seriá-lové klasiky Doktor Who (česky Pán času),bude na britských obrazovkách oslavenovelkolepě. BBC připravila na oslavu prvníhovysílání (1963) vyprávění o Doktoru, jenž jejedním z klasických britských televizníchprogramů. Při této příležitosti bude uveden speciální dílDoktora Who. Tentokrát nejen v barvě a v HD,ale poprvé bude dokonce natočen v 3D. Pě-tasedmdesátiminutový pořad bude vyprávět o tom, jak v šedesátých letech minulého sto-letí přišel tento vědeckofantastický pořad nasvět a jaké bylo první vysílání, jež se konaloden po vraždě prezidenta J. F. Kennedyho.Mezi jiným se zde také objeví mnozí z oněchpatnácti herců, kteří v průběhu půlstoletí před-stavovali Doktora Who. Nesmrtelný a neporazitelný Doktor, hrdinavědecko-populárního seriálu, v němž ne-existují časová či zeměpisná omezení, jižpadesát let prožívá dobrodružství, odehrá-vající se v daleké minulost či budoucnosti.Dokáže vyhrát vesmírnou válku planet či sepřesunout do historie a zakročit ve fran-couzské Bartolomějské noci. Mnohé Doktorovy zápasy byly plné krutosti,bojů a krve. Pořad, jenž byl původně za-mýšlen jako vědecko-populární a určen ro-dinnému publiku, byl tak často kritizován za to, že údajně zobrazoval více násilí nežkterékoliv jiné pořady vysílané v britské televizi. Doktor Who byl a je především milován chlapeckou populací. První diváciz šedesátých let jsou dnes již v penzijnímvěku, ale fanoušky být nepřestali. Všichni sednes shodují v tom, že Doktor Who se stalsoučástí britského kulturního dědictví, byťpřinášel i mnoho násilí. Od roku 1963 byloodvysíláno 798 dílů seriálu. Na počátkutrvaly příběhy pouze pětadvacet minut, poz-ději se prodloužily až na tři čtvrtě hodiny.Seriál byl pravidelně vysílán až do roku1989, a znovu vzkříšen v roce 2005. V příštísezóně se jako nový Dr. Who představí PeterCapaldi; je pro něj připraveno 13 novýchdobrodružství. Doktor Who je dnes nejen kultovní posta-vou, ale také – jak se to teď nosí, „globálníbrand“, světovou značkou. Vítězí i na umě-lecké scéně, není snad televizní ceny, kte-rou by ještě neobdržel. A BBC ví, jak z ta-kové pozice těžit. Činí tak kulturně, politickyi finančně doma i v zahraničí. Doktor Whoje jedním z jejích nejvýhodnějších vývoz-

ních artiklů. Napříkla tento nový „výroční“pořad bude vysílán kromě Británie v dalších74 zemích světa.Televiznímu Doktoru věnuje webová Wiki-pedie přes 30 stránek a odborný i populárníbritský tisk zprávy o něm jen hltá. Česká te-levize je jednou ze stanic, která seriál již ně-kolik let vysílá. Zakoupila i nejnovější pořad,3D speciál, byť v dvojrozměrné televizníformě.

Celá britská mediální scéna je v pohybu.Ministryně kultury Maria Miller se nedávnovrátila ze služební cesty v Hollywoodu. Sa-mozřejmě, že její cesta byla úspěšná, jinakby o tom ministerstvo nevydalo tiskovouzprávu. V Kalifornii se sešla s filmaři a slí-bila, že vezme v úvahu všechny jejich při-pomínky k britským daňovým opatřením.Američtí producenti jsou v Británii nejen ví-táni, ale doslova hýčkáni. V roce 2011 totižamerické produkce financovaly 80 procentvšech britských mediálních výrobních ná-kladů, utratily v zemi 3,7 miliard liber a za-platily na daních britskému státu přes mili-ardu liber. Uvádí to listopadové číslobritského měsíčníku Regional Film andVideo. Ministryně Miller v Americe zdůraznila, žekapacita britských ateliérů se v posledníchletech rozrostla o padesát procent a vše jepřipraveno na digitální výrobu: Warner Brosdokončil nové Levesdenovy ateliéry v Lon-dýně, v irském Belfastu bylo rozšířeno Tita-nic Studio a v Pinewoodu, pár mil na západod Londýna, kde vznikaly první bondovskéfilmy, jsou v provozu dvě moderní studia. A jako vždycky – i nyní se potvrdilo, že brit-ští politici hovoří o své zemi v superlativech;také ministryně kultury zdůraznila, že Britá-nie nabízí nejkvalifikovanější, nejvynaléza-vější, zkrátka nejlepší filmové techniky nasvětě. A Američané v Británii skutečně točí. Lucasfilm připravuje další, už sedmé pokračováníStar Wars, Walt Disney chystá nové Muppetsa Warner Bros připravuje hraný film JupiterDescending (Přistání na Jupiteru) s hvězdamiMila Kunis a Channing Tatum. (V této zprávěz Londýna jejich jména raději nepočeš-ťujme.)

Britský daňový úřad (Her Majesty Revenueand Custom – HMRC) nedávno vyzval ne-závislé společnosti, aby mu zaslaly připo-mínky k připravovaným změnám. Ozvalo se

2 636 producentů. To jen dokazuje, že me-diálni sféra v Británii je velmi početná, aktivní a bojovná. Nově zřízená místni lon-dýnská televizní stanice, London Live, o je-jíchž začátcích jsem se již několikrát vesvých článcích zmínila, která začne vysílat vpříštím roce, obdržela v prvním týdnu svéexistence návrhy na programy od 300 me-diálních firem registrovaných v Londýně.Ani PACT (Producers’ Alliance for Cinemaand Television), organizace hájící zájmy ne-závislých medialnich společností, nevi, kolikdnes existuje v Británii mediálních firem.PACT jich sdružuje pouze menšinu, kolem450. Uvádí se však, že v zemi je zaregistro-váno vice než 4000 nezávislých mediálníchpodniků. Některé mají jen jednoho režiséra;ten je i ředitelem a majitelem firmy, kterýčeká, až mu někdo schválí scénář a zašle fi-nance na příští televizní zakázku. Na dru-hém konci spektra jsou super indies – jakjim říká britský časopis Broadcast. Patří mezině Shine, firma Murdochovy dcery Elizabe-thy, Tiger Aspect nebo Love Productions, ježvyrobily úspěšný soutěžní serial o amatér-ských pekařích. Super indies, velké nezá-vislé společnosti, mají finanční zázemí, je-jich pořady mají obrovské rozpočty a jejichvlastníci a ředitelé jsou milionáři.Televizní tvorba a výroba se stávají indus-triální produkcí. Programy mají oslovovatglobálni obecenstvo a jsou produkovány vevelkych sériích, aby se minimalizovala vý-robní cena. Zpracovávají globálni tématapro globálni trh. PACT s hrdostí prohlašuje,že díky jeho úsilí se televizní výroba v Bri-tánii proměnila na průmyslové odvětví, kdese hraje o miliardy.Discovery objednáva od britských firem de-seti – až třináctidílné serialy. Ale často sežádá, aby seriál mohl být rozšířen až na 50 pokračováni. Tyto pořady se mají vysílatnejen v televizi, ale i internetem, kabelem,videem, využity všemi známými i ještě ne-objevenými způsoby přenosu; tak to zpra-vidla stojí ve smlouvách koncipovanych me-diálními právníky. Právě jsem připravovalalicence na dokumentární pořad o Lee Har-vey Oswaldovi, jenž bude uveden v televizipři příležitosti výročí úmrtí prezidenta J. F. Kennedyho. A licence byla – worldwide,all media, in perpetuity: tj. pro celý svět, provšechna media známá i neznámá, a to naneomezenou dobu.

Anděla Špindlerová, Londýn

VELKÁ BRITÁNIE

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 23

Synchron 4/2013

z e z a h r a n i č í

�24

Slovenské filmy v českých kinech Kolekce pěti nejzajímavějších slovenskýchfilmů poslední doby se vydala letos na pod-zim na cestu po Česku. Pořadatelé projektuji složili ze tří celovečerních dokumentů a dvou hraných filmů. Z dokumentů jsou dominipřehlídky zařazeny snímky Krehkáidentita Zuzany Piussi, Nový život AdamaOĺhy a Kauza Cervanová Roberta Kirch-hoffa. Dvojici hraných filmů pak tvoří titulyMůj pes Killer Miry Fornayové a Ďakujem,dobre Mátyáse Priklera.„U nás se často tváříme, že slovenský film jetak trochu mladší brácha toho českého. Touž ale zdaleka neplatí. V posledních letechvznikají na Slovensku pozoruhodné filmy,které zatím trestuhodně míjejí českou distri-buci, i když řada z nich má i české kopro-ducenty. Jsou to snímky, které mimořádněrezonují na zahraničních filmových festiva-lech, ale i u domácího publika,“ uvedl ředi-tel Film Distribution Artcam Přemysl Marti-

nek. Poukázal při tom na fakt, že napříkladfilm Nový život získal diváckou cenu na fes-tivalu v Jihlavě. Je tedy dobře, že i český divák má možnostseznámit se např. s tvorbou Zuzany Piussi,která byla na sklonku loňského roku obvi-něna z několika trestných činů. Její doku-ment Krehká identita ukazuje, proč je taknepohodlná: se sžíravou ironií sleduje náro-dovecké slovenské hnutí a ukazuje, že na-cionalistický patos je v zemích s pošramo-

cenou kulturou sice směšný, ale rozhodněne okrajový. Adam Oĺha v dokumentu Novýživot čerpá své téma – a v tom je spřízněns aktuálními snímky českých dokumenta-ristů, zejména Josefa Abrháma ml. a BáryKopecké – z vlastní rodiny. Líčí životní peri-petie svého otce, který opustil ženu a šestdětí a začal „nový život“. Tvůrce klade palčivé otázky týkajících se vztahů mezimužem, ženou a dětmi, poměrů v rodině,vlivu otcova rozhodnutí na ostatní.Jeden z nejvýraznějších titulů kolekce,Kauza Cervanová, je sběrným snímkem ma-pujícím dlouholetý soudní případ s (údaj-nými) vrahy studentky Ľudmily Cervanovézavražděné před 37 lety. Proběhly desítkyvýslechů a zadržení, ale i manipulací, vydí-rání, utajování informací a falešných při-znání. Případ byl inspirací i pro hraný film F. A. Brabce Bolero. Snímek dostal na festi-valu dokumentů v Jihlavě dokonce dvě oce-nění. „Zajímala mě pravda. Nepokoušeljsem se o rekonstrukci kriminálního případu.Šlo mi především o univerzální obraz zlo-

činu a trestu s výrazným politickým podtex-tem. Tenhle nekonečný a tajemný případ jev jistém smyslu příběhem naší země, mo-cenských struktur a přesvědčivě ilustruje ob-dobí československé normalizace, která ač-koliv už dávno skončila, její prominentiodolávají náporu času a proměnám společ-nosti,“ podotkl režisér Kirchhoff.Hraný film Můj pes Killer měl v českých mé-diích hojné a vesměs příznivé reakce (bylvytvořen v koprodukci s ČR), zatímco Ďa-kujem, dobre mladého režiséra Mátyáse Pri-

klera jsme dosud neznali. Je dobře, že po-zoruhodný příběh spletitých vztahů v jednérodině (v hlavní roli s Miroslavem Krobotem)se mohl představit tuzemským divákům.Mimo jiné i proto, že z něj přesvědčivě vy-plývá pozoruhodný poznatek: slovensko-maďarské konflikty jsou v každodenním ži-votě Slovenska zcela zanedbatelné, lidé žijíve dle sebe i spolu, aniž „řeší“ národnostníproblémy... ap

Slovenský film v bojích o Oscara O přízeň Americké akademie za nejlepší ci-zojazyčný film se za Slovenskou republikubude ucházet film Můj pes Killer režisérkyMiry Fornay, který získal v hlasovaní nejvíchlasů členů Slovenské filmové a televizníakademie (34%).

Nový předseda Rady audiovizuálního fonduRada Audiovizuálního fondu zvolila na

funkční období dvou letnového předsedu, reži-séra Miloslava Luthera.Nahrazuje ve vedení radyfondu Petru Kolevskou. Miloslav Luther je vý-znamnou tvůrčí osob-ností slovenského filmua televize. Ve druhé po-lovině sedmdesátých letstál u zrodu úspěšnýchtelevizních filmů a ins-cenací, z nichž mnohépatří do zlatého fonduslovenské televizní tvor-by. Připomeňme např.inscenaci Mário a kou-zelník, Triptych o lásceči pětidílný televizní filmpodle románu FrantiškaŠvantnera Život bezkonce. Později Luthernatočili dlouhometrážní-

hrané filmy: pohádku Král Drozdí brada, Za-pomeňte na Mozarta, Chodník přes Dunaj,Anděl milosrdenství či Útěk do Budína aj.;řada z nich získala významná domácí i za-hraniční ocenění. Nejnovějším hraným filmem je Tango s komáry z r. 2009, kterýnatočil ve spolupráci se svým bratrem, re-nomovaným kameramanem Igorem Luthe-rem. Nyní dokončuje Miloslav Luther novýfilmový projekt – hraný film s názvem Krokdo tmy na motívy literární předlohy AlfonzeBednára.

SLOVENSKO

Zavražděná studentka Ľudmila Cervanová

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 24

FRANCIEFilm Hannah Arendt pohledemLadislavy Chateau „Považuji za nepřiměřené hovořit o kolabo-raci představených židovských rad,“ říká his-torička Annette Wieviorková v interview profrancouzský deník Le Monde z 1. června le-tošního roku. Rozhovor poskytla u příleži-tosti filmu Hannah Arendt, který byl letos najaře uveden do pařížských kin. Německá re-žisérka Margarette von Trotta svěřila hlavníroli, postavu Hanny Arendtové, známé sym-patické herečce Barbaře Sukowé. Snímekvšak není – jak by se z titulu mohlo zdát –biografií významné myslitelky židovskéhopůvodu, studentky, milenky a celoživotnípřítelkyně Martina Heideggera, která se pro-slavila zejména svými úvahami o podstatětotalitarismu. Jde o fikci inspirovanou kni-hou Eichmann v Jeruzalémě, Zpráva o ba-nalitě zla, kterou Arendtová napsala o pro-cesu s Eichmannem, jehož se v Jeruzalémězúčastnila jako dopisovatelka týdeníku TheNew Yorker. Její reportáže obsahovaly po-střehy, které jiným unikaly, na jednom místěse například podivuje nad tím, že soudní„překlad do němčiny je až komicky špatný,ba mnohdy úplně nesrozumitelný (…),avšak Moše Landau, předseda tribunálu,prakticky nikdy s odpovědí na tlumočníkanečeká (…). Ve všech ostatních ohledech,“zdůrazňuje Arendtová, „je patrná snaha, abyproces probíhal, co nejkorektněji, k obha-jobě je soud až přemrštěně zdvořilý.“ Režisérka si ke spolupráci na scénáři při-zvala Pamelu Katzovou; spoluautorky naněm pracovaly několik let, vzniklo mnohoverzí, ale „pak jsme se rozhodly,“ říká Mar-garette von Trotta, „že zachytíme HannuArendtovou v letech 1961 až 1964, tj. v do-bě procesu s Eichmannem a vášnivé pole-miky, která následovala poté, co o procesuvyšla její kniha.“ Ta vyšla poprvé v roce1963 a o tři roky později vychází ve Francii;diskuse nad touto knihou trvá dodnes.K jejím velkým kritikům a odpůrcům patřínapříklad Claude Lanzmann, autor slavnéhofilmu Šoa. Ten jí vyčítá téměř vše, způsob,jakým o procesu informovala i její úvahy o totalitarismu. Slavný režisér je na Arend-tovou téměř alergický. Shodou okolností i jeho další film bude mít premiéru ještěletos na podzim. Film Hannah Arendt není rozhodně výji-mečné umělecké dílo, spíš zdařilý portrétvzdělané ženy, která se odvážila mysletjinak, než se od ní očekávalo; intelektuálky

s vlastním názorem, bez zřetele k tomu, zdaodpovídá politické korektnosti, myslitelky,která si klade otázky: Co se vlastně stalo?Proč se to stalo? A jak to bylo možné? Třebase ve svých odpovědích někdy mýlí, ale užsnaha dobrat se pravdy znamená hodně. Za velmi kontroverzní byl považován jejíportrét Eichmanna, který rozhodně nevyho-voval obvyklé představě zločince. Arendtováprohlašuje, že Eichmann není monstrum,popisuje ho jako zcela banální postavu sešpatnou pamětí, jež se zarážející přesnostíopakuje slovo za slovem tytéž fráze a tatáž

klišé, jako člověka neschopného sestavitvlastní větu, neschopného vlastního uvažo-vání a neschopného myslet z pozice někohodruhého; schopného jen byrokratického žar-gonu. Považovala ho za učebnicový příkladpatologické lhavosti a naprosté stupidity, pří-značné pro něho bylo, jak píše, že „neza-pomněl nikdy ani jedinou frázi, která muv té či jiné situaci dodávala „pocit povzne-šenosti“. Ve své knize Eichmann v Jeruza-lémě se Arendtová zamýšlí nad rozporemmezi hrůzou spáchaných činů a směšnostíjejich pachatele. Avšak velké až nenávistnépobouření vyvolaly zejména ty pasážeknihy, které se dotýkaly pasivity Židů a ko-laborace představených židovských rad s na-cisty, jejich ochotou asistovat nacistům přižidovských deportacích. Autorka je dokoncenapadána z antisemitismu či ze sympatií k nacismu.

S velkým napětím se nyní ve Francii očekávádokument Claudea Lanzmanna, neboť je vě-novaný vídeňskému rabínovi BenjaminuMurmelsteinovi, za války deportovanémudo Terezína, kde zastával funkci představe-ného. Už název Poslední z nespravedlivýchmnohé napovídá. Avšak zpátky k filmovému příběhu HannahArendt, který se převážně odehrává v šede-sátých letech v New Yorku, resp. v kulisáchjejího bytu zařízeném v buržoazním stylu,na univerzitě, s přáteli, s manželem Heinri-chem Blücherem, její velkou životní oporou.

Barbara Sukowá, ačkoli se Arendtové vůbecnepodobá, přesto ji ztvárnila věrohodně; fy-zicky těžkopádnou, ve fádních kostýmech,s věčnou cigaretou; na sofa, u psacíhostroje, ve chvílích soustředění i deprese.Tvůrci filmu spolupracovali s pamětníky,především s Lotte Köhlerovou, která patřilak blízkému okruhu přátel Arendtové a Blü-chera, a to dílu prospělo. Snímek režisérky von Trotta rozhodně nespadá do kategorie filmů bažících porychlém efektu, po smršti klipů bez obsahua nedokončených vět. Naopak: prostředí i postavy se vyznačují značnou věrohod-ností a jejich úvahy a vzájemné rozhovorypodněcují k zamyšlení.

Ladislava Chateau, Paříž

Z filmu Hannah Arendt – herečka Barbara Sukowá

z e z a h r a n i č í

�25Synchron 4/2013

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 25

Synchron 4/2013

o d e š l i

�26

Odešla publicistka Jarmila CysařováV sobotu 23. listopadu zemřela ve věku 84 let televizní recenzentka a publicistka PhDr. Jarmila Cysařová. Byladlouholetou členkou FITES a před lety se podílela na práci svazu v jeho výkonném i kontrolním výboru; zase-dala v porotách, rozhodujících o udělení cen Trilobit a patřila mezi členy redakční rady svazového časopisu Syn-chron.

Herečka Soňa SázavskáSoňa, respektive Sonja Sázavská, provdanáChmelíková, pochází z Hodonína, kde takédíky rodinné tradici přišla na chuť ochotnic-kému divadlu. Herecký projev vytříbila stu-diem na Státní konzervatoři v Brně (1949),ze stejného ročníku se kromě ní výraznějiprosadil jen Karel Hlušička. Po absolutoriuprošla několika angažmá na Moravě; začí-nala v Beskydském divadle v Novém Jičíně(1949-1953), které v této době trpělo kvali-tativní nevyvážeností repertoáru a také ne-chutí města udržovat stálou divadelní scénu.Její další štací bylo krátce Slezské divadlo v Opavě (1953-1954), na dalších sedm letpak našla útočiště v Divadle Oldřicha Sti-bora v Olomouci (1954-1961). V Olomoucipracovala také pro oblastní rozhlasové stu-

dio Československého rozhlasu. Počátkem60. let dostala Sázavská několik nabídek k filmování, načež stálé divadelní angažmánavždy opustila (1961).Ve filmu debutovala jako barmanka v krimi-nálce KDE ALIBI NESTAČÍ (1961), následněve středně velkých rolích vytvořila manželkypo boku významných herců (E. Dubský, V. Brodský, J. Větrovec) ve filmech ZÁMEKPRO BARBORKU (1962), TÁTO SEŽEŇŠTĚNĚ (1964) a ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI(1965). Tím ale také skončila její participaceve filmu jako herečky.Poté, co zanechala dráhy divadelní i filmovéherečky, našla Sázavská nové uplatnění jakorežisérka dabingu. V této profesi působila odroku 1964 v Československé televizi v Brně,

kde do českého znění převedla řadu zahra-ničních filmů a seriálů. Jako režisérka obla-stního televizního studia byla nucena přijí-mat nabídky často nevysokých kvalit, kterénechtěli zpracovat v Praze, ale do širokéhopovědomí se uvedla také například slavnýmmaďarským animovaným seriálem Smolí-kovi. Je paradoxem, že právě při práci naSmolíkových měla Sázavská pocit ztrátyčasu s odpadem a netušila, že spoluvytváříjednu z animovaných legend. V roce 2001obdržela Cenu Františka Filipovského za ce-loživotní mimořádný přínos dabingovétvorbě.Soňa Sázavská zemřela 28. srpna 2013 vevěku 87 let.

ap, top, FDb.cz

Bohatý tvůrčí život Jarmila Cysařová zpočátku působila jako he-rečka v některých slovenských a českých mi-mopražských divadlech. Do divadelníchprogramů psala své příspěvky. Od roku1960 se věnovala novinářskému řemeslusoustavně – pracovala jako redaktorka obo-rových časopisů a v roce 1962 přijala na-bídku deníku Práce na externí spolupráciv televizní rubrice. Od roku 1967 pak pra-covala v tomto deníku ve vnitropolitické re-dakci. V té době také vystudovala Fakultu so-ciálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy.Kvůli politickým událostem roku 1968 všaknestačila svou rigorózní práci obhájit. Za svépostoje v roce 1968 a zvláště po vstupu oku-pačních vojsk do naší země byla režimem po-trestána. V průběhu sedmdesátých a osmde-sátých let pracovala v Ústavu sér a očkovacíchlátek jako myčka laboratorního skla, pomocnálaborantka a později jako plánovačka a di-spečerka střediska virologie. Teprve Listopad 1989 ji mohl vrátit k oboru,který jí bytostně zajímal – k televizní publi-cistice. Obhájila svou rigorózní práci Začátkyčeské televizní publicistiky. Znovu publiko-vala, mj. v Týdeníku Televize, Film a doba,Listy a Synchron. Pro Ústav soudobých dějinAV zpracovala tři studie o historii Českoslo-venské televize od roku 1953 do roku 1989,které jsou dodnes jediným uceleným zpraco-váním dějin televizního média. Zpracovalahistorii FITES a Koordinačního výboru umě-leckých svazů – dvou organizací, které ko-munistický režim po roce 1968 označil za

kontrarevoluční a zrušil je. Vydala dvě mono-grafie – v jedné se věnovala životu a dílu no-vináře Jiřího Lederera a v druhé pohnutémuosudu televizní redaktorky Otty Bednářové.V roce 2011 se vrátila zpět ke kořenům svéhoprofesního života – k divadlu. Pro mladobo-leslavské divadlo, kde byla kdysi v angažmá,nastudovala roli Adelaidy v Kočičí hře.Jarmila Cysařová se až do vysokého věkuvelmi aktivně účastnila života ve FITESu, ne-chyběla prakticky na žádné jeho akci. Pat-řila mezi uznávané odborníky na televizníhistorii. Byla nesmlouvavým kritikem ko-munistického režimu. Daniel Růžička

Bude tu chybětJarmila Cysařová byla výjimečný a vzácnýčlověk. Měla to, čemu se říká mravní a lid-ská velikost. Nikdy neprosazovala sebe, jakje dnes běžným zvykem. Ve svých reportá-žích, glosách, recenzích či publikacích oce-ňovala především ty druhé, za něž se doká-zala v případě potřeby postavit, nebo i tvrděpoprat. A to i tehdy, když to nebylo zrovnapopulární. Při setkáních s ní mě pokaždéfascinovala její naprosto nezištná službadruhým. Prováděla ji se samozřejmostí a ne-uvěřitelnou grácií. Ostatně elegance a šarmjí byly vlastní. Byla nejen hezká, vzácněvzdělaná, skromná a moudrá, ale, jak jižbylo řečeno, také statečná. Ač skvělá publi-cistka a novinářka, v 70. až 80. letech mu-sela opustit redaktorskou práci a jít pracovatjako myčka laboratorního skla do Ústavu séra očkovacích látek. V 60. letech, kdy vystu-

dovala Fakultu sociálních věd a publicistikyUniverzity Karlovy, napsala doktorskoupráci z oblasti televizní publicistiky, k jejížobhajobě však už nebyla, vzhledem kezměně politických poměrů, připuštěna.Směla ji obhájit až ve svých šedesáti letech!Kdo z nás by tohle dokázal. Nikdy však ne-zahořkla, i když jí po léta byla povolena jendřina a nemožnost dělat milovanou novina-řinu. K té se vrátila až po roce 1989.Je autorkou řady pozoruhodných prací, ježjako by měly jedno generální téma, kterýmje vzájemný vztah kultury a moci. Její pub-likace, jako jsou např. Česká televizní pu-blicistika 60. let, Historie FITESu v 60. le-tech, monografie o novináři Jiřím Ledereroviči skvělé publicistce Otce Bednářové, Ho-vory za obrazovkou nebo analýzy a studie,které publikoval Ústav pro soudobé dějinyAV, o tom jednoznačně svědčí. Právě na tototéma jsme spolu obě diskutovaly mnoho-krát. Kulturu viděla v rostoucích problémechdnešní civilizace jako jedinou možnost zá-chrany, pokud ovšem nebude manipulovánaa dušena mocí politickou. Byl to nikdy nekončící rozhovor. Přeji jí, ať je jí v tom novinářském, a možnái hereckém nebi (protože deset let působilataké jako herečka a ještě nedávno si v mla-doboleslavském divadle zahrála menší partv Örkenyho Kočičí hře, z čehož se radovalajako šestnáctiletá elévka) – jen dobře.Těžko vyjádřit, jak je mi líto, že už mezinámi nebude. Svět, a nejen ten můj, se tadydole bez ní zmenšil. Šárka Kosková

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 26

„Obvykle jsme pracovali spolu na technic-kém scénáři. Po jeho napsání byl vlastně proVláčila už film natočený. Na place to ob-vykle nechal na mně, celé natáčení se mi užani nepodíval do kamery,“ řekl Uldrich,když se v roce 2008 na Pražském hradě zú-častnil zahájení výstavy o tomto přednímčeském režisérovi. Někdy, když byl na va-hách a chtěl se nějak rozhodnout, musel prýVláčila doslova prosit, aby hledáčkem ka-mery snímanou scénu zkontroloval. „On sivlastně natočil ten snímek už tím technic-kým scénářem – a bylo hotovo. Ten byl aledokonalý. Byla to kniha s poznámkami, na

co se má dát pozor, jak to má vypadat,včetně rekvizit rozebraných do nejmenšíhodetailu,“ dodal Uldrich ke spolupráci s Vlá-čilem.Studoval na technice, kterou nedokončil, vletech 1956–1963 pak na FAMU. Stal se vy-hledávaným spolutvůrcem řady filmů. Zařa-dil se do čtvrté generace české kameraman-ské školy, které se byly ovlivněny civilismema neorealismem. Svou tvorbou zpečetilkonec epochy černobílého filmu díly Údolívčel v roce 1967, Adelheid z roku 1969 aHadí jed a Stín kapradiny z první poloviny80. let.

František Ukdrich točil kromě Vláčila také sEvaldem Schormem (Návrat ztracenéhosyna), s Věrou Chytilovou (Sedmikrásky – po-dílel se i na jejím dokumentárním debutu Oněčem jiném), nebo s Václavem Vorlíčkem(Konec agenta W4C prostřednictvím psapana Foustky, situační komedie Což takhledát si špenát), s Jiřím Menzelem (Zločinv šantánu). Po r. 1989 se podílel např. na fil-mech Perfektní manžel či Sněhurka. Vedlepráce na filmech, televizních seriálech, po-hádkách i dokumentech, se objevil i předkamerou v herecké roli ve filmech Pražskénoci nebo v Sedmikráskách. red

František Uldrich si uměl prosadit své vidění světaV posledním dni letošního srpna zemřel ve věku 77 let po dlouhé těžké nemoci kameraman František Uldrich. Odešel umělec, kterýměl velký tvůrčí podíl na neopakovatelné síle a kráse filmů Františka Vláčila. Natočil téměř padesát filmů a několik televizních se-riálů. S Vláčilem spolupracoval na devíti celovečerních snímcích a čtyřech dokumentech, kromě jiných na legendárních titulech Údolívčel či Adelheid.

Rádi bychom prostřednictvím Synchronu oznámili, že ve věku nedožitých 75. narozenin, zemřeladlouholetá střihačka Krátkého filmu Jaroslava Dlouhá, známá mnohým tvůrcům jako součást týmu„Jarušky“. Kdo ji znali ať namísto truchlení vzpomenou s námi na její veselou povahu a mnohá přá-telská setkání. Jménem rodiny a přátel Karolina Průšová

o d e š l i

�27Synchron 4/2013

Otto Zelenka se narodil roku 1931 v Kralu-pech nad Vltavou. Po maturitě studoval dra-maturgii a scenáristiku na pražské FAMU.Nejprve pracoval jako dramaturg v Česko-slovenské televizi, později byl scenáristouFilmového studia Barrandov. Po roce 1990učil na FAMU.Na konci šedesátých let napsal Otto Zelenkapro režiséra Františka Filipa scénář k filmuOdvážná slečna – pamětníci si jistě vzpo-menou na nevšední téma kurážné soudnízapisovatelky i na herecký koncert JiřinyBohdalové a Josefa Kemra v tomto filmu. Tímzačala dlouholetá spolupráce scenáristy Ze-lenky a režiséra Filipa, která vyvrcholila se-riály podle klasických literárních předloh. Vv čase značného uvolnění prostoru pro svo-bodnější uměleckou tvorbu, v roce 1968,

Zelenka s režisérem Františkem Filipem při-pravil ságu dvou rodů z vrcholného obdobínárodního obrození – seriál Sňatky z ro-zumu podle předlohy Vladimíra Neffa. Pozklamaných nadějích pražského jara vní-mali diváci sérii zvláště citlivě.„Scénáře se psaly samozřejmě dávno před ně-jakým pražským jarem a točit se taky začalopřed srpnem 1968. Vůbec se tedy nedá tvrdit,že by nějaké situace nebo dialogy vycházelyz konkrétní politické situace roku 1968. Na-opak, všechno bylo podle Neffovy předlohy,ale právě to národní obrození a všechny tyřeči o porobě, o svobodě, o národu jako ta-kovém daly všemu nový smysl,“ vzpomínalna toto období později Zelenka.V přepisu další literární předlohy, románuAloise Jiráska F. L. Věk, si scenárista i zahrál.

„František Filip mě pozval na natáčení do No-vého Města nad Metují, a když už jsem tambyl, říkal, že by bylo škoda mi nesvěřit roličku.Tak jsem ve dvou dílech dělal mnicha,“ popi-soval Zelenka, jak se připletl k herectví.Spolupracoval dále na scénářích desítek se-riálů a inscenací, např. Cirkus Humberto, O zvířatech a lidech, Manželská tonutí, Zel-ňačka a Člověk proti zkáze aj. Psal také di-vadelní hry, středem jeho zájmu nicménězůstala televizní dramatika.Nejbližší spolupracovnicí Otto Zelenky bylapo dlouhá léta jeho manželka Bohumila.Syn Petr je úspěšným filmovým a divadel-ním režisérem a scenáristou (Knoflíkáři, Rokďábla, Příběhy obyčejného šílenství, Kara-mazovi).

Otto Zelenka, mistr klasických televizních příběhůVe věku 82 let završil 22. října 2013 svou životní pouť spisovatel, scenárista a dramaturg Otto Zelenka. Byl autorem mnoha filmovýcha zejména televizních scénářů, bez nichž si program České (Československé) televize nelze ani představit. K nejznámějším patří scé-náře k seriálům Sňatky z rozumu, F. L. Věk či Cirkus Humberto.

Režisér Zdeněk HruškaVedle práce dabingového režiséra byl i úprav-cem dialogů. Pracoval tedy především v da-bingu, od 70. let minulého století v dabin-govém studiu ČST/ČT Praha. Soupis jeho filmografie je obdivuhodný, ob-sahuje rozhodně hodně přes sto padesát ti-tulů. Náramně uměl pracovat s akčními

filmy, detektivkami a thrillery, ovládal ale i westerny, komedie a vlastně jakýkoliv žánr.Do češtiny převedl mimo jiné snímek ButchCassidy a Sundance Kid, seriály Chobotniceči Profesionálové, hlas Jiřího Krampola díkyněmu patří Jeanu-Paulu Belmondovi. Z dal-ších titulů jmenujme alespoň Psa baskervil-

lského, Hraběte Monte Christa, Klec bláznů,Brubaker, Šimona a Matouše či Zvoník z chrámu Notre Dame. Jeho synové jdou v otcových uměleckýchstopách: Zdeněk je hercem, Libor se věnujedabingu (a připravuje například seriál Kobra 11).

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 27

Vnitřek

2 strany

1/4 strany na výškunebo na šířku

1/3 strany na výškunebo na šířku

1/2 strany na výškunebo na šířku

1 strana

Obálka

2. strana1. strana - zápatí

4. strana3. strana

1. strana - ucho

www.naostrove.czwww.vseradice.czwww.zamecky-dvur.czwww.rückl.czwww.ceskatelevize.czwww.mkcr.czwww.lhoist.czwww.rwe.cz

ČINNOST A AKTIVITY FITESu PODPORUJÍ:

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKYna účet: č.ú. 2200428617/2010

Prosíme do zprávy pro příjemce napsat tiskacím písmem celé jméno a poznámku ČP (členský příspěvek) a letopočet, kterého roku se platba týká (např. Jan Novák ČP/2012). Platbu je možné provést bankovním převodem nebo složenkou.

VÝŠE ROČNÍHO ČLENSKÉHO PŘÍSPĚVKUVĚK / ČÁSTKA 0 – 65 let / 600 Kč 66 – výše / 300 Kč

Schváleno na Valné hromadě FITESu dne 12. 4. 2012

CENÍK INZERCE V SYNCHRONUCENA

obálka: barva 1. strana – ucho 30 000 Kč1. strana – zápatí 25 000 Kč2. strana 20 000 Kč3. strana 18 000 Kč4. strana (zadní) 25 000 Kčplakát 1 strana 15 000 Kčplakát 2 stránky 25 000 Kč

in: barva 1 stránka 15 000 Kč2 stránky 25 000 Kč1/2 stránky 10 000 Kč1/3 stránky 8 500 Kč1/4 stránky 7 000 Kč1 strana článek + fota 10 000 Kč2 strany článek + fota 18 000 Kč

vklad – kartička: jednostranná oboustranná1 stránka A4 10 000 Kč 15 000 Kč2 stránky A4 15 000 Kč 22 000 Kč1/2 stránky 8 000 Kč 12 000 Kč1/3 stránky 7 000 Kč 10 500 Kč1/4 stránky 6 000 Kč 9 000 Kč

OPAKOVANÁ INZERCE – SLEVY:opakování inzerce 2x – sleva 7 %,

opakování inzerce 3x – sleva 12 %,

opakování inzerce vícekrát – dle dohody

Individuálně řešíme i možnosti barteru,

maximálně do výše 1/2 ceny inzerce.

KONTAKT PRO INZERCI:Zdena Čermáková, produkce@fites.cz, tel.: 724 216 657

�

F i t e s o v é i n f o r m a c e

TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO DODÁNÍ INZERÁTU:tiskové pdf s ořezovými značkamibarevný inzerát CMYKrozlišení 300 dpiPokud bude inzerát na spad, vždy přidat + 5 mm na každé straně (např. 1 : 1 A4 = 210 x 297 mm - spad + 5 mm = 220 x 307 mm).

28 Synchron 4/2013

SY 4-2013 zlom.qxd:Sestava 1 4.12.2013 15:56 Stránka 28

Více informací o programu MEDIA a možnostech podpory najdete nawww.mediadeskcz.eu

www.ec.europa.eu/culture/media

Provoz kanceláře MEDIA Desk Česká republika financuje Ministerstvo kultury a Evropská komise.

MEDIAKREATIVNÍ

EVROPA

České splečnosti získaly z programu MEDIA v letech2007 – 2012 celkem 10,5 milionu EUR.

Od roku 2014 se program MEDIAstane součástí nového programu Evropské unie

na podporu tvůrčích a kreativních odvětvíKREATIVNÍ EVROPA.

Podpora producentů80 českých filmů, například Venkovský učitel, AloisNebel nebo Můj pes Killer.

Distribuce a kina192 evropských filmů v distribuci včetně filmůLáska, Železná lady, Melancholia a Match Point.28 českých kin patří do sítě Europa Cinemas.

Vzdělávací aktivityANOMALIA • DOK. Incubator • Ex Oriente Film •MIDPOINT • TransISTor

Filmové festivalyAniFest • Fresh Film Fest • Jeden svět • Letnífilmová škola Uherské Hradiště • MFDF Jihlava •MFF Zlín

inz_Synchron_A4_1:Sestava 1 11.10.2013 12:41 Uhr Stránka 1