GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

Autor Jindřich DoubekČíslo materiálu 7_1_F_16Datum vytvoření 15.8.2013

Druh učebního materiálu prezentace

Ročník 4.ročník

Anotace Ernest Rutherford

Klíčová slova Fyzika atomového jádra

Vzdělávací oblast Fyzika

Očekávaný výstup Pochopení souvislostí mezi dílem a životní cestou

Zdroje a citace Viz příloha

ERNESTRUTHERFORD

* 30. 8. 1871 Nový Zéland + 19. 10. 1937 Cambridge

• Druhý ze sedmi synů, čtvrtým z dvanácti dětí • Otec měl malou farmu• Do školy v pěti letech, byl obyčejným, nenápadným žákem• Na střední škole měl na něj největší vliv přednášející dr. Little - John

Jeho zásluhou získal představu o tom, jak pracovat ve vědě• Vynikl v matematice, byl dobrý v historii, anglické literatuře, latině

a francouzštině, fyzice i chemii • Na radu učitele se stal posluchačem Canterbury College • 1891 (20) přednesl přednášku „O evoluci hmoty“

Tvrdil v ní, že všechny atomy se skládají ze stejných částicJeho myšlenky setkaly s prudkým odporem, takže se za ně nakonec musel omluvit

• 1895 po skončení studií odjel na stáž do Anglie

• V Londýně se stal osobním žákem profesora J. J. Thomsona,(ředitel Cavendishovy laboratoře v Cambridge, v té době nejlepší na světě a objevitel elektronu)

• Thomson mu nabízí výzkum radioaktivity (objevena 1896 )• 1898 zjistil, že radioaktivní záření se skládá přinejmenším ze dvou

složek, které nazval písmeny řecké abecedy — alfa a beta Z lehkých záporně nabitých a těžkých kladně nabitých, částic

• Stojí před rozhodnutím, zda zůstat nebo se stát vedoucím laboratoře experimentální fyziky v Montrealu

• 1900 nakonec se oženil se s M. Newtonovou(sňatek s ní dříve odložil) a měl s ní (jedinou) dceru, odjel do Kanady

• Pracuje s primitivními přístroji, přesto je vášnivým experimentátorem

• 1903 zvolen členem londýnské Královské společnosti• (V letech 1925 - 1930 je jejím prezidentem)• Vzestup fyziky viděl v těsném spojení mezi teorií a experimentem.

Jako nezbytnou viděl bezprostřední spolupráci mezi univerzitními ústavy a průmyslem

• 1907 se na pozvání manchesterské univerzity vrací do Anglie• Chce prověřit správnost Thomsonova atomového modelu, podle

něhož je elektrický náboj rozložen v atomu rovnoměrně• 1909 pověřil mladého vědce Marsdena spočítat částice alfa, které

proniknou látkou a zjistit jejich rozptyl se slovy :„Od vašich pokusů nečekám nic zajímavého, ale pro každý případ se na to občas podívejte.“

• Ukázalo se, že nevelká část (1/800) částic alfa se odklonila od svého počátečního směru o 90 až 180 stupňů

• Závěr : ve středu poloprázdného atomu leží jádro. Má kladný náboj a je stotisíckrát těžší než elektron. Elektrony tvoří obal atomu

• 1911 na světě je Rutherfordův planetární model atomu• 1908 Nobelova cena za chemii• 1914 - 1918 1. světová válka přerušila práci mnoha vědců• 1914 udělen rytířský titul• 1915 vzniká Úřad pro vývoj a výzkum

s oddělením pro boj s ponorkami, minami • Rutherford pracuje na zařízeni pro příjem signálů pod hladinou

(Má zásluhu na sestrojení detektoru pro vyhledávání ponorek )• 1919 přechází z Manchesteru do Cambridge, je ředitelem

Cavendishovy laboratoře (před ním Maxwell, Rayleigh,Thomson)

• 1919 experimentálně dokázal ostřelováním částicemi dusíku získat radioaktivní vodík. Je to první jaderná reakce

• Za tuto práci byl navržen na Nobelovu cenu za fyziku, ale poděkoval slovy: „Pamatujte s ni na mé žáky“

• Žáci byli významnou kapitolou v jeho životě• Měl vlastnost dobrého učitele - velkorysost

V jeho laboratoři vládla výborná pracovní atmosféra, pracovalo se v ní volně a dobře

• Žáci ho nutili zůstat mladým, přijmout teorie a ideje, ke kterým ve světě docházelo (např. vlnová a kvantová teorie)

• „Mnozí říkají, že měl výjimečnou intuici. Jako by cítil, jak navrhnout experiment a co hledat. Pod pojmem intuice se obyčejně rozumí nějaký neuvědomělý proces, který se odehrává uvnitř člověka a nelze jej vysvětlit, ale vede ke správnému řešení. Já si myslím, že to částečně může být pravda, ale v každém případě je to přehnané…Jenom blízcí Rutherfordovi spolupracovníci viděli, kolik práce zastal.…. Nerad mluvil o plánech, raději o hotové práci a získaných výsledcích.“ P. L. Kapica

• Dokázal se radovat z úspěchů druhých. • K cizí práci se choval ohleduplně• Miloval lidi, zejména si vážil těch, kteří měli své vlastní já• Nevnucoval žákům své myšlenky, ale naopak v nich všemožně

podporoval všechny projevy samostatného myšleni• Hodně četl, zajímal ho zeměpis a historie

Rád mluvil o knihách

• Pracoval do posledních dnů svého života, zemřel na následky operace kýly

• Zemřel 19. října 1937 v Cambridge ve věku 66 let

ČASOVÁ OSA

• Codr M a kol.,: Přemožitelé času. 1.vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989

• Štoll I.,: Dějiny fyziky.dotisk 1.vyd. Praha:Prometheus, 2009. ISBN 978-80-7196-375-2

• NEZNÁMÝ, Autor. http://www.converter.cz/fyzici/index.htm [online]. [cit. 15.8.2013]. Dostupný na WWW: http://www.converter.cz/fyzici