ÁZA > Mořské plody: spÁsA i ZkÁZA > Mo

ČEskÁ REpUBlikA > podZiM 2008

vEnÁ liniE > TEnkÁ ČERvEnÁ liniE > TEnkÁ ČERvE-vĚZí pRo oBhÁjcE ZÁkonA > vĚZEní pRo oBhÁjcE ZÁkonA > vĚZEní pRo pAní MinisTRyni > hRncE pRo pAní MinisTRyni > hRncE pRo pAní MinisTRyni > hRncE pRo pAní

Greenpeace buduje kamennou zeď, která má bránit destruktivnímu rybaření v u ostrova Sylt. Lodě Greenpeace Beluga II, Argus a malá pracovní loď spouštějí kameny na dno Severního moře, aby zabránily rybářským lodím drancovat mořské dno vlečnými sítěmi. Chráněná lokalita je útočištěm mnoha vzácných druhů. Svá mláďata zde rodí například velryby a sviňuchy.

<2>

> Fotografie čísla

© G

reen

pe

ace

/ M

arcu

s M

eyer

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafická úprava: Petr SlezákRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993Tištěno na 100% recyklovaném papíře

Editorialpetra krystiánová

Představte si,že se rozhodnete udělat přítrž ilegálnímu prodeji velrybího masa. Masa z velryb, které jsou údajně loveny pro vědecké účely. Měsíce tvrdě pracujete, pořizujete videonahrávky, zís-káváte svědky a konečně máte v rukou hned několik důkazů a množství výpovědí. Dokonce se Vám podaří zajistit i jednu z krabic s prvotřídním velrybím masem, v níž podle označení měla být lepenka, určenou pro soukromého adresáta. Koneč-ně máte důvod jásat. Neleníte a všechno odevzdáte úřadům, v tomto případě Úřadu státního zástupce v Tokiu. A skončíte za mřížemi. O celém případu, který vzbudil mezinárodní vlnu roz-hořčení a do něhož se zapojila celá řada organizací na ochra-nu lidských práv, se více dozvíte v článku Lenky Borákové. Tenká červená linie, tak nazývají Britové od Krymské války slabou, ale zásadní obranou linii. A Horní Jiřetín pro severní Čechy přesně takovou linii představuje. Pro místní obyvatele a přírodu, ale také pro obyvatele tichomořských ostrovů či lední medvědy. Článek Jana Rovenského byste určitě neměli vynechat. A pokud máte přístup k internetu, podívejte se pro-sím i na stránky www.zitnebotezit.cz. Pokud se zde přidáte k naší fotopetici, pomůžete nám vytvořit účinný tlak na politiky a budete spolurozhodovat o osudu severních Čech. Podmořský svět nám odhaluje stále nová a nová tajemství. Naproti tomu někteří lidé se snaží, aby té rozmanitosti pod hla-dinou moří a oceánů nebylo přespříliš. Jan Freidinger o pro-blému zaujatě vypráví v článku Mořské plody: spása i zkáza. Návštěva ministryně obrany Vlasty Parkanové na americ-ké základně Colorado Spring proběhla v půlce července za velké pozornosti českých médií. Přímý přenos skutečného a úspěšného testu protiraketové obrany byl jistě nadmíru pou-tavý. Jenže ono to s tou skutečností i úspěšností nebylo zase tak horké. S humorem Vás s celou záležitostí v článku Hrnce pro paní ministryni seznámí Martin Kloubek.

Příjemný podzim Petra Krystiánová

Fotografie čísla ....................................................................... 2Editorial | novinky .................................................................. 3Toxic | Tenká červená linie ........................................... 4 – 5oceány | Mořské plody: spása i zkáza ...................6 – 7Radar | hrnce pro paní ministryni .................................. 8oceány | vězení pro obhájce zákona ........................... 9podpořte Greenpeace ......................................................... 10 výroční zpráva 2007 ............................................................ 11

<3>

kongres spojených států amerických zakázal kvůli bezpečí dětí po-užívat 6 toxických chemikálií – ftalátů, které slouží při výrobě měk-čeného pvc. Tisíce amerických příznivců Greenpeace žádalo kon-gresmany, aby nedali na silnou lobby nechvalně proslulé společnosti ExxonMobil, která ftaláty vyrábí, a zákon podpořili. pokud nyní zákon schválí prezident Bush, zaznamená mnohaletá celosvětová kampaň Greenpeace proti nebezpečným látkám další vítězství.

> ve zkratce

© G

reen

pe

ace

/ D

avis

on

Čína přijala v rámci olympijských her 2008 působivá opatření na

ochranu životního prostředí a peking hry využil k celkovému zlepšení

infrastruktury města. vybudováno bylo 5 nových linek metra pro zlep-

šení veřejné dopravy, do ulic vyjelo 3759 nových autobusů s pohonem

na zemní plyn, postavena byla větrná elektrárna v Guantingu, schop-

ná vyrobit až 100 GWh elektřiny za rok. Čína tak v tomto případě před-

čila v ekologickém přístupu předešlé Atény. Bude ale Čína v tomto

směru pokračovat i nadále?

Ghana, zatím poslední místo, kde se Greenpeace podařilo vypátrat

obrovskou skládku elektronického odpadu plnou jedovatých che-

mikálií. podobně jako do Číny a indie nebo africké nigérie i sem

směřují tisíce mobilních telefonů, počítačů či televizorů z Evropy

a spojených států. konkrétně do Ghany se odpad dostává z němec-

ka, koreje, Švýcarska a nizozemí v krabicích označených “použité

zboží”. proč využít bezpečnou recyklaci, když je možno vytvořit tyto

jedovaté skládky, kde navíc s odpadem pracují i nijak nechráněné

malé děti...

© R

alf B

runn

er /

laif

/ G

reen

pe

ace

> klima

>

>

© Ib

ra Ib

rahi

mo

vič

© M

iloš

Žih

la

cenný raně barokní kostel nanebevzetí panny Marie ar-chitekta jeana Baptisty Matheye, divadelní spolek Šach-ta, škola, pošta či několik hospod. A samozřejmě lidé. To je horní jiřetín. Budoucnost je ale velmi nejistá.

Už tři roky zápasíme s majiteli důlních společností a politiky o budoucnost severočeské krajiny. Barbarská povrchová těžba hnědého uhlí, která zde už 50 let probíhá, obrací krajinu naruby, ničí celé obce a města, poškozuje zdraví místních lidí a výrazně přispívá ke klimatickým změnám. odepíšeme podkrušnohoří? Naším prvním úkolem bylo zajistit zachování tzv. územních ekologických limitů těžby. Limity jsou v současnosti jedinou, ne-příliš silnou hrází, která brání velkorypadlům, aby se vrhla na Horní Jiřetín. Britové pro podobnou slabou, ale zásadní obra-nou linii používají už od krymské války označení Thin Red Line (tenká červená linie). Od roku 2005 usilovaly uhlobaroni inten-zivně o její prolomení a skoro se jim to podařilo. Díky odhodla-nosti místních samospráv, rozumnému přístupu ministerstva ži-votního prostředí, tlaku veřejnosti a naší kampani v současnosti

prolomení limitů nehrozí. Mostecká uhelná, náš hlavní protivník, ztratila v uplynulých třech letech prakticky všechnu politickou podporu, kterou měla, a o srovnání Horního Jiřetína se zemí si může nechat pouze dát. Přesto současná příznivá situace nemusí trvat věčně. Těžaři byli v hluboké defenzivě již jednou, v první polovině devadesá-tých let. Tehdy se také zdálo prolomení limitů nepředstavitelné. Stačilo deset let a skoro se jim to povedlo. Zachovat územní ekologické limity těžby nestačí. Zásoby uhlí pod Horním Jiřetí-nem, Černicemi, Litvínovem a dalšími místy, kde žijí lidé, je třeba odepsat. To znamená, že stát postupem stanoveným v zákoně rozhodne, že o uhlí už nemá zájem, a nelze ho vytěžit. Z právního pohledu uhlí doslova zmizí (i když fyzicky samozřejmě zůstane pod zemí). Odpis zásob – zní to jako fráze z konverzace dvou skladníků. A přitom tato dvě slova a jeden papír opatřený razítkem rozhod-ne o budoucnosti desítek kilometrů čtvereční krajiny, tisíců lidí, desítek tisíců stromů a emisích více než miliardy tun oxidu uhli-čitého. A za každým z těchhle čísel je konkrétní osud.

paní Čermáková V Severních Čechách žije spousta lidí, které těžba uhlí vy-hnala z domova opakovaně. Paní Hana Čermáková, která žije v Horním Jiřetíně, se kvůli uhlí musela stěhovat třikrát. „Postup-ně jsem bydlela ve Starém Mostě, Janově u Litvínova a Dolním Jiřetíně. Staré město Most a Dolní Jiřetín ustoupily dolu, Janov zbourali a postavili místo něj paneláky pro lidi z dalších vystě-hovaných vesnic. Teď by mě chtěli vyhnat počtvrté. Mám strach, co s námi bude, a často se mi vrací vzpomínky na minulá stěho-vání,“ vypráví paní Čermáková. Nejen ona chce dožít v Horním Jiřetíně a nabídku Mostecké uhelné na vybudování nové vesnice odmítla. V Libkovicích, zatím poslední obci, která kvůli uhlí za-nikla, se bezprostředně po nuceném stěhování výrazně zvýšila úmrtnost mezi starými lidmi. Staré stromy se přesazují špatně. Většina lidí v Horním Jiřetíně se stěhovat nechce a za své město bojují. Ale především ve svém městě normálně žijí. Když

<4>

Tenká červená linie

>

© M

iloš

Žih

la

<5>

jan Rovenskýkampaně Greenpeace

> klima

výstava a fotopeticeodpis uhlí pomáhají prosadit billboardy, výstava, fotopetice, fóra kandidátů i speciální webové stránky.

O velké severočeské kampani Žít nebo těžit?, kterou vedeme společně s Hnutím DUHA a litvínovským sdruže-ním Kořeny, jsme psali v minulém čísle. Naším cílem je pře-svědčit krajské politiky, aby podpořili návrh na odpis zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Již počátkem srpna jsme na několika desítkách reklam-ních ploch po celých severních Čechách umístili nový apel na politiky i voliče, aby se tématem odpisů zabývali. Netra-diční putovní výstavu uměleckých fotografií Ibry Ibrahimo-viče, Miloše Žihly a Reného Jakla o povrchových dolech a krajině kolem nich máte v severních Čechách možnost shlédnout i vy. Termíny pro jednotlivá města najdete na www.zitnebotezit.cz.

Intenzívně působíme na politické kandidáty. Vše vyvr-cholí na přelomu září a října fóry kandidátů, na kterých bu-doucí zastupitelé musejí svůj postoj k těžbě voličům i novi-nářům vysvětlit pěkně osobně. Na stránkách www.zitnebotezit.cz jsme spustili foto-petici, do které se nyní můžete zapojit i vy. Vyfoťte sebe a své přátele se vzkazem žádajícím odpis zásob pod Hor-ním Jiřetínem a fotku nám pošlete. Obratem ji přidáme ke stovkám obrázků těch, kteří se k akci připojili před vámi a použijeme ji k vytváření účinného tlaku na politiky.

počátkem devadesátých let úřady zrušily stavební uzávěru a vy-hlásily limity těžby, většina lidí si opravila svoje domy a vyrostla spousta nových. Najdete zde školu, poštu, hasiče, cenný raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od architekta Jeana Baptisty Matheye, velmi aktivní divadelní spolek Šachta a samo-zřejmě několik hospod.

V noci se v Jiřetíně sice nedá otevřít okno kvůli hluku vel-korypadel, ale jestli se podaří prosadit odpis zásob, za pět let těžba skončí, důl se začne zatápět vodou a jednou zde bude velké jezero na úpatí Krušných hor. Rozhodně příjemnější místo k životu než třeba pražské Jižní město. Na svazích Krušných hor nad velkolomem ČSA a Horním Jiřetínem najdete jedny z nej-krásnějších bučin v Čechách. Pokud si myslíte, že Krušné hory jsou jen pahýly smrků zničených kyselými dešti a nezalesnitel-né holiny, zajeďte se podívat sem. Buky se táhnou nad zámkem Jezeří, symbolem místního kraje, po úbočí hor na kilometry da-leko. Tyto lesy jsou těžbou ohroženy také, i když nepřímo – kvů-li dolům byla většina potoků svedena do umělých koryt, které vodu odvádějí po úbočích pryč, takže stromy mají málo vody a pokračování těžby by tento problém prohloubilo (musely by se překládat další potoky). Kromě toho se pravidelně stává, že kus hor ujede do dolu. Při posledním velkém sesuvu takhle spadlo 5 miliónů kubíků země.

džin zavřený pod jiřetínem Doly samozřejmě výrazně mění místní klima na kilometry da-leko, ale jejich hlavní vliv na klima má mnohem širší rozměr. Čes-ká republika má čtvrté nejvyšší emise oxidu uhličitého na hlavu v Evropě. Více než polovina těchto emisí přitom vzniká spalo-váním hnědého uhlí v Severních Čechách. Pokud zachráníme Horní Jiřetín, zůstane pod ním a v okolí ložisko hnědého uhlí, jehož spálením bychom do atmosféry vypustili 1,2 miliardy tun oxidu uhličitého. Zkuste si představit 1,2 miliardy tun kamene. Jde to těžko. A teď si zkuste představit 1,2 miliardy tun plynu. Nejde to, pro-tože nemáte měřítko. Můžete vědět, že tím plynem by šlo naplnit dvě stě miliónů průměrných horkovzdušných balónů, nebo že to přibližně odpovídá všem českým emisím oxidu uhličitého od roku 1997 do současnosti. Ale představit si takový oblak jde opravdu těžko. Nicméně tento oblak nejvýznamnějšího antropogenního skleníkového plynu, který zatím dřímá jako džin zazátkovaný pod Horním Jiřetínem, je sám o sobě dobrý důvod, proč zásoby uhlí odepsat. A to dokonce i v případě, kdyby se Jiřetínští stěhovat chtěli. Obyvatelům tichomořských ostrovů, Bangladéše, subsa-harských zemí, ledním medvědům ani ekosystémům korálových útesů, které jsou změnou klimatu ohroženy, totiž Mostecká uhel-ná jistojistě žádnou lákavou nabídku na přesídlení neudělá.

>

>

© G

reen

pe

ace

/ L

. Lily

<6>

jan Freidingerkampaně Greenpeace

> oceány

Tuňák v plechovce, oblíbená to pochoutka mnoha Čechů. při jeho lovu však zároveň nesmyslně přijdou o život i tisíce želv a žraloků. A nejen jich.

Mořské plody, známé pod anglickým názvem seafood, zahrnují rozličné mořské živočichy od ryb přes korýše po mušle a škeble. Jsou základním zdrojem bílkovin pro více než miliardu lidí! Populari-tě se těší prakticky po celém světě a prodávají se jako zdravá alter-nativa k masu. Ovšem konzumace většího množství ryb není zdra-vou alternativou pro naše moře a oceány. Populace 75 % komerčně využívaných druhů ryb jsou podle údajů OSN již plně vyčerpány, přečerpány nebo se z vyčerpání zotavují. Současná kontrola nad světovým rybolovem je v rukou železné-ho trojúhelníku rybářského průmyslu, rybářských obchodníků a mi-nisterstev pro rybolov. Abychom tento železný trojúhelník nalomili, rozhodlo se Greenpeace vtáhnout do hry nového silného aktéra, mocného hráče citlivého na veřejný tlak: prodejce. Většina prodejců nikdy nebrala otázku nadměrného rybolovu v potaz. Sice prodávají obrovská množství ryb a dalších mořských produktů, ale o tom, že populace těchto živočichů jsou celosvětově mnohdy na pokraji vy-hynutí, nic nevědí.

Švédský úspěch Hnutí za trvale udržitelné mořské plody, které vyvíjí tlak na super-markety po celém světě, začíná v posledních letech slavit úspěchy. Odstranit z regálů nejohroženější druhy mořských živočichů, stejně jako ty, jež jsou loveny destruktivními rybolovnými technikami, se le-tos rozhodly například švédské obchodní řetězce. V Británii zase vý-bornou prodejní politiku uplatňuje řetězec Sainsbury’s. Naopak na-příklad společnost John West, největší britský prodejce tuňákových konzerv, používá při lovu metody, kvůli nimž zároveň přijdou o život tisíce žraloků a želv. A obchodní řetězec Tesco, rozšířený i u nás, není ani schopen říci, odkud tuňáci v jeho konzervách pocházejí. „Je nutné okamžitě zřídit rozlehlé mořské rezervace mezi tichomořský-mi ostrovy a snížit spotřebu tuňáků o 50 %. Jen tak se jejich rybolov dostane na dlouhodobě udržitelnou a rentabilní úroveň,“ říká k to-muto problému Sari Tolvanen z Greenpeace International. Greenpeace se od obchodníků snaží získat podporu pro vyhlá-šení mořských rezervací a potírání pirátského rybolovu. Hlavní cíl:

trvale udržitelné rybářství s globální sítí mořských rezervací, které pokryjí 40 % světových oceánů.

Červený seznam Česká pobočka Greenpeace se do kampaně zapojí od letošního podzimu. Začneme oslovovat velké řetězce které prodávají mořské plody a představíme i nové webové stránky kampaně za záchranu moř-ských živočichů. Jejich hlavní součást tvoří Červený seznam mořských plodů, vypracovaný na základě nejnovějších vědeckých poznatků.

Mezinárodní červený seznam mořských plodů nyní obsahuje dvacet druhů, mezi kterými najdete i ty, které jsou běžně nabízené v čes-kých supermarketech - treska obecná, štikozubec (hejk), treskovník (hoki), různé druhy tuňáků, žraloků nebo úhoř. Tento seznam by měl být základním vodítkem pro vytvoření trvale udržitelné nákupní politiky supermarketů. Navíc jsme formulovali krité-ria, na jejichž základě lze rozpoznat rybářské společnosti, které hos-podaří (loví) trvale neudržitelně - zaměřují se na velmi zranitelné druhy, rybaří v hlubinných oblastech, využívají ničivé rybolovné techniky, ne-dbají vědeckých důkazů, loví příliš intenzivně či chytají ohrožené nebo chráněné druhy. Podobná kritéria jsme zpracovali i pro rozpoznání trvale neudržitelně hospodařících rybích farem (akvakultur) – násadu získávají odlovem mladých jedinců nebo jiker v přírodě, zavádějí nepů-vodní druhy, přenáší nemoci, umísťují akvakultury v citlivých oblastech, pro krmení využívají v přírodě ulovené ryby, porušují lidská práva, při-dávají do potravy látky škodlivé pro ekosystém. Tato kritéria, která jsou detailně popsána na webových stránkách Greenpeace, mohou sloužit nákupčím ryb v obchodech i restaura-cích, aby se vyvarovali dodavatelů, jejichž hospodaření je velkým rizikem pro mořské živočichy. Obchodní řetězce jsou extrémně citlivé na svá po dlouhá léta bu-dovaná jména a renomé. Greenpeace proto vytváří seznamy, které porovnávají prodejce na základě toho, zda nabízí mořské plody z tr-vale udržitelného hospodářství. V České republice plánujeme vydat první hodnocení ještě během letošního roku. Rozhodovat o záchra-ně mořských živočichů tak budete brzy moci i Vy!

důvody pro umístění ryb na Červený seznam jejich životní cyklus je činí velmi zranitelnými rybářským • tlakem (například pohlavně dospívají až ve vyšším věku)druh pochází z vylovených a vyčerpaných populací nebo • je loven takovým tempem, že populace budou brzy zdecimoványrybolovné metody (jako jsou výbušniny, jedy, vláčení sítí • po dně, bagrování dna), které se používají pro lov daného druhu, zároveň likvidují další mořské živočichy a jejich životní prostředí.

Ryby jsou na seznamu kvůli jednomu nebo více z uvedených důvodů

Mořské plody: spása i zkáza

GREEnpEAcE ČERvEný sEZnAM Mořských plodů

<7>

ĎAs – více druhůďas mořský (Lophius piscatorius)ďas americký (Lophius americanus)ďas černobřichý (Lophius budegassa)

TUňÁk – hlavní tržní druhytuňák velkooký (Thunnus obesus)tuňák obecný (Thunnus thynnus)tuňák obecný pacifický (Thunnus orientalis)tuňák australský (Thunnus maccoyiituňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

TREskA obecná (Gadus morhua)

ŽRAloci – různé druhy včetně těchto:psohlav obecný – žralok psí (Galeorhinus galeus)žralok mako (Isurus oxyrhinchus)žralok modrý (Prioance glauca)ostroun obecný (Squatus acanthias)

Úhoř různé druhy divoké i chovanéúhoř říční (Anguilla anguilla)úhoř japonský (Anguilla japonica)úhoř americký (Anguilla rostrata)

TREskA skvrnitá (Melanogramus aeglefinus)

TREskovník novozélandský – hoki (Macruronus novaezelandiae)

ŠTikoZUBEc (hejk) různé druhyštikozubec obecný –hejk, mořská štika (Merluccius merluccius)štikozubec novozélandský (Merluccius australis)štikozubec argentinský (Merluccius hubbsi),štikozubec kapský (Merluccius capensis)štikozubec namibijský– kapský hlubinný (Merluccius paardoxus)

plATýZ obecný – halibut atlantský (Hippoglossus hippoglossus)

plATýZ černý (Reinhardtius hippoglossoides)

plATýZ velký (Pleuronectes platejsa)

okoUníci různé druhyokouník mořský (Sebastes marinus)okouník bradatý (Sebastes mentella) okouník žíhaný (Sebates fasciatus)

ČERvEnicE obecná (Hoplostethus atlanticus)

MARlín (plachetník) různé druhymarlín pruhovaný (Tetrapturus audax)plachetník bílý (Tetrapturus albidus) marlín modrý (Makaira nigricans) marlín indopacifický (Makaira mazara)marlín indický (Makaira indica)

TRopické kREvETy – různé druhyKreveta čínská (Penaeus chinensis)Kreveta skvrnitá (Metapenaeus monoceros) Kreveta pacifická (Litopenaeus vannamei)Kreveta indická (Fenneropenaeus indicus)Kreveta tygří (Penaeus monodon)

losos obecný (Salmo salar)

REjnoci – různé druhyRejnok hladký (Dipturus batis)Rejnok lesklý (Dipturus laevis)Rejnok bílý (Rostroraja alba)Rejnok Castelnauův (Atlantoraja castelnaui)Rejnok maltský (Leucoraja melitensis)

jAZyk obecný (Solea solea)

MEČoUn obecný (Xiphias gladius)

lEdovkA patagonská (Dissostichus eleginoides)

<8>

© G

reen

peac

e

© G

reen

peac

e /

Kar

en R

obin

son

Martin kloubekkampaně Greenpeace

> Radarový projekt

„Tři, dva, jedna... start! Raketa úspěšně odpálena.“ Tak vypadaly nadšené titulky českých deníků, jejichž zástup-ci se spolu s ministryni obrany vlastu parkanovou zúčast-nili v půlce července na základně colorado springs testu americké národní protiraketové obrany. pro pozvané a na místo představení dopravené zástupce médií i samotnou ministryni to byla jistě zajímavá zkušenost. na vlastní oči a v přímém přenosu prý měli možnost vidět „skuteč-ný“ a „úspěšný“ test protiraketové obrany. v oslavných ódách na tu nádheru jaksi zaniklo, že onen „skutečný“ test zas až tak skutečný nebyl a že i o jeho „úspěšnosti“ by se dalo úspěšně pochybovat.

Fakt, že většina českých poslanců a novinářů nemá zrovna do-konalý přehled o situaci kolem protiraketového deštníku, zvláště pak o technické stránce věci, je zcela pochopitelný a omluvitelný. Zabývají se především domácím děním, nemají čas a ani chuť shro-mažďovat a analyzovat velké množstvím informací, které se každý den objevuje. Nedůležité či nadnesené zprávy často přeceňují, jiné, důležitější, jim proklouznou mezi prsty či nedokáží docenit jejich vý-znam. Veřejná diskuse o možné výstavbě amerického radaru v Čes-ké republice je tím pak značně poznamenána, neboť zaznívá až příliš mnoho nepřesných, neúplných a zkreslených informací a argumen-tů. Nezávislé informace jsme se proto rozhodli shánět přímo u zdroje ve Spojených státech a poskytovat je politikům, novinářům a veřejnosti. Ve spolupráci s bývalým náměstkem ministra obrany USA a odborníkem na protiraketovou obranu, Philipem Coylem, pravidelně sestavujeme, rozesíláme a následně uveřejňujeme na našich stránkách tzv. infolisty – stručný souhrn toho, co se hlavně ve Spojených státech událo a co často česká média nezachytila. Jedná se například o slyšení na téma Národní protiraketové obrany

>

hrnce pro paní ministryni

v americkém Kongresu, o zprávy amerického ministerstva obrany či o analýzy systémových testů, jednomu z nichž byla přítomna právě ministryně Parkanová se svým mediálním doprovodem. Tím se vracíme do Colorado Springs. Zde na obrazovce právě čeští hosté sledují srážku rakety s antiraketou a nadšený potlesk zní sálem. Jenže srážka je pouze počítačově simulovaná, jak jinak než úspěšně. Raketa ve skutečnosti spadla nezasažena do vod oceá-nu, žádná antiraketa proti ní ani nevystartovala a nemohlo tak dojít k fyzickému zničení rakety a její hlavice. Proč? Ostrý test antirakety, původně plánovaný již na jaro, byl kvůli technickým potížím pro jisto-tu odložen až na prosinec. Svou roli sehrál i fakt, že Americká proti-raketová agentura (MDA) nechtěla riskovat neúspěšný test v době, kdy Kongres schvaluje rozpočet na obranu pro příští rok a probí-há ratifikace smluv o umístění prvků protiraketové obrany v České republice a Polsku. I proto nastoupila jistota v podobě počítačové simulace. České publikum je spokojené, ba přímo nadšené, ačkoliv se v žádném případě nestalo svědkem hmatatelného důkazu spo-lehlivosti a účinnosti systému. Od českých účastníků jsme se bohužel nedozvěděli, co a proč bylo vlastně testováno, k tomu je zapotřebí nahlédnout do oficiální zprávy MDA. Ta uvádí, že šlo především o ověření funkce radarů a softwaru pro zpracování vstupních dat. Podle vyjádření šéfa MDA generála Oberinga proběhl test úspěšně. Jenže klíčovým věcem se i Obering vyhnul. Ačkoliv měla cílová raketa vypálená z Aljašky použít prostředky protiopatření, MDA neuvedla, zda byly nebo ne-byly vypuštěny falešné bojové hlavice pro oklamání radarů. Rozli-šení skutečných a falešných hlavic je přitom prubířským kamenem úspěšnosti celého systému. Dokázaly si s tímto problémem radary během testu poradit? O tom zavládlo taktické mlčení. Později se ukázalo, že žádné klamné cíle vypuštěny samozřejmě nebyly a že se tedy systém stále a stále marně potýká s tím samým problémem – lze jej ošálit a zahltit falešnými hlavicemi. Dostalo se nám pouze ujištění, že test byl úspěšný, nicméně jsme se nedozvěděli, v čem jeho úspěšnost spočívala.

České účastníky zájezdu do Ameriky však žádné pochybnosti netrápily. Vrátili se jako spokojené důchodkyně z předváděcí akce, na které si zakoupily sadu hrnců za „neuvěřitelně výhodnou“ cenu.

<9>

lenka Borákovátisková mluvčí Greenpeace

> oceány

„Shromážděné informace naznačují, že rozsah tohoto skandálu je tak velký, že o něm společnost Kyodo Senpaku musela vědět,“ říká Junichi Sato, japonský koordinátor oceánské kampaně Gre-enpeace. A dodává: „Kyodo Senpaku zavírá oči před rozsáhlou ko-rupcí a okrádáním daňových poplatníků. Nyní se ale potřebujeme dozvědět, kdo všechno měl z programu pro lov kytovců prospěch. Kdo umožnil pokračování této loupeže?“

spravedlnost po japonsku Junichi Sato a aktivista Toru Suzuki, kteří zadrželi inkriminova-nou krabici s velrybím masem, jsou momentálně vyšetřováni pro údajnou krádež. Přitom zásilku sami doložili úřadům coby jasný dů-kaz ilegálního obchodu. Postup japonské vlády pobouřil statisíce lidí po celém světě. Pro-testy před japonskými zastupitelskými úřady proběhly ve více než 30 zemích. K protestům se připojily také orgamizace na ochranu lidský práv, včetně Oxfamu, Transparency International či the Lawyers Ne-twork for Human Rights Observation. Amnesty International zaslala japonskému premiérovi ostře formulovaný dopis žádající okamžité propuštění obou zadržených. Protestní emaily dostala japonská vlá-da také od statisíců lidí z celého světa. Zapojilo se i několik stovek občanů České republiky.

Sato a Suzuki, přezdívaní „tokijská dvojka“, byli po třech týdnech policejní vazby obviněni z krádeže a nedovoleného vniknutí do pro-storu. Žalobce tak rozhodl navzdory mezinárodní vlně protestů. Po 26 dnech byla “dvojka” propuštěna na kauci. Porota složená ze tří soudců toto rozhodnutí potvrdila krátce poté, co se místní státní zá-stupce pokusil jejich souhlas zvrátit. Sato a Suzuki tak měli štěstí v neštěstí, protože v Japonsku je úspěšných pouze 10 % žádostí propuštění na kauci.

© G

reen

peac

e /

Nao

mi T

oyod

a ©

Gre

enpe

ace

/ Ti

m A

ubry

>

>

Čtyři měsíce pátrání po důkazech, sledování kamiónů s ulou-peným masem, skryté kamery, dny beze spánku. To vše pomohlo aktivistům Greenpeace odhalit velkou korupční aféru, která sahá až k nejvyšším představitelům japonské vlády. Posádka japonské velrybářské lodi Nisshin Maru, která je známa i jako továrna na zpracování ulovených velryb, pašovala kartónové krabice plné nejlepšího velrybího masa na pevninu. Masa určeného k nelegálnímu obchodu. Krabice společně s nahraným svědectvím a dalšími důkazy dokumentují rozsáhlou zpronevěru, ke které do-cházelo zřejmě po celá desetiletí přímo před zraky státních úřední-ků zodpovědných za program pro lov velryb.

„Zvláštní“ maso bude! Aktivistům se podařilo zadržet jednu ze čtyř beden určených pro soukromého adresáta. Na průvodce bylo uvedeno, že obsahuje le-penku. Ve skutečnosti v ní ale objevili 23,5 kilogramu nasoleného nejkvalitnějšího velrybího masa v hodnotě zhruba 3000 amerických dolarů. Jeden z informátorů Greenpeace řekl, že mnoho členů po-sádky si bere až dvacet takových krabic. Slyšel také, jak jeden z nich prohlásil, že už si za peníze získané z lupu postavil dům. Aktivisté vyrazili zjistit, kde kradené maso končí. Navštívili řadu hospod a restaurací po celém Japonsku a objednávali si „zvláštní“ maso. Reakci personálu pak natáčeli pomocí skryté kamery. Obchod-níci i majitelé restaurací jim potvrdili, že očekávají brzkou dodávku. Greenpeace předalo všechny důkazy včetně zadrženého velrybí-ho masa Úřadu státního zástupce v Tokiu. Zároveň přišlo s požadav-kem, aby vláda programu pro lov velryb zastavila dotace z veřejného rozpočtu ve výši 4,7 miliónu dolarů a zrušila licenci společnosti Kyo-do Senpaku, která lov provozuje. Informace poskytnuté bývalými i současnými pracovníky firmy a tajně zdokumentovaná vykládka pa-šovaného velrybího masa do kamionů za přítomnosti úředníků Kyo-do Senpaku dokazují, že na zpronevěře se podílí jak sama společ-nost, tak posádka lodi Nisshin Maru. Jeden z informátorů z Kyodo Senpaku navíc řekl, že úředníci z Ústavu pro výzkum kytovců (ICR), agentury, která provádí „vědecký výzkum“ na palubě Nisshin Maru, byli s největší pravděpodobností s krádežemi obeznámeni taktéž.

ochránci každoročně nasazují své životy, když se vydávají do mořských vod za lovci velryb. ostré harpuny mířící na velryby se snaží blokovat vlastními těly. japonští aktivisté se ale přesvědčili, že nebezpečí hrozí i na pevnině.

vězení pro obhájce zákona

> podpořte Greenpeace

Batikované tričko Tričko save our seas dámské tílko Tričko s obrázkem velryby

Bavlněné bílé tričko, s terčem ve tvaru srdce a logem Greenpeace vpředu. Dámské velikosti M, l, Xl, pánské M, l, Xl.

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva tmavomodrá se světlým potiskem, dámské i pánské velikosti s, M, l, Xl.

Bavlněné triko, barva olivová, vpředu znak velryby a logo Gre-enpeace. Dámské velikosti s, M, pánské s, M, l, Xl.

Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředuVelikosti s, M, l.

nákupní taška nákupní taška

Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“.

Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.

pexeso – Klasická stolní hra.

objednávka – podZiM 2008 počet kusů

s M l Xl celkem

Batikované tričko – dívčí červené

Tričko save our seas – pánské

Tričko save our seas – dámské

Tričko „Můj cíl je mír“ – pánské

Tričko „Můj cíl je mír“ – dámské

Tričko s velrybou – dámské světlemodré

Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré

Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré

Taška „Genetic Experiment“

Taška „Reduce, Reuse, Recycle“

cd planet dance

pexeso

objednané zboží zašlete na adresu: Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 90 Kč na poštovné – netýká se samotné objed-návky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem.Greenpeace1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8,tel. 224 319 667, fax: 222 313 777e-mail: greenpeace@ecn.cz

*Uvedete-li na objednávce svoje tele-fonní číslo, případně e-mailovou adre-su, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požado-vaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dá-rek ke konkrétní příležitosti apod.). Len-ka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vyso-kém počtu může někdy dojít ke zpoždě-ní. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

jméno: ...........................................................................

Ulice, číslo: ..................................................................

Město: ...........................................................................

psČ: ...............................................................................

*Telefon: .......................................................................

podpis: .........................................................................

*poznámka: ................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWc

270 kčcena Čepice z bavlny300 kčcena390 kčcenado vyprodání zásob

40 kčcena pexeso100 kč130 kč

100 kč130 kč

cena 1. Taška „GE“cena 2. Taška „R–R–R“

cena 1. Taška „GE“cena 2. Taška „R–R–R“

pexeso

300 kčcena

<10>

cd planet dance

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O., Skyline, Blow, Hypnotix, ECA, Švihadlo, Nana Zorin, Underwear, Significant Other.

50 kčakční cena

spotřebované nákupy 618 788,- kč

Spotřeba materiálu 440 038,- kč

Spotřeba energie 76 738,- kč

Nákup zboží k prodeji 102 012,- kč

služby 8 888 416,- kč

Opravy a údržba 17 674,- kč

Cestovné 447 594,- kč

Náklady na reprezentaci 121 495,- kč

Správa sítě a webových stránek 145 033,- kč

Expertní služby, analýzy a konzultace 1 791 277,- kč

Vedení účetnictví a mzdové agendy, audit 372 766,- kč

Nájemné 462 096,- kč

Telefonní poplatky 291 012,- kč

Tisk a distribuce časopisu 902 989,- kč

Poštovné 762 620,- kč

Náklady na informační kampaně 2 326 138,- kč

Ostatní služby 1 247 722,- kč

osobní náklady 3 418 069,- kč

Mzdové náklady 2 444 241,- kč

Zákonné sociální pojištění 830 427,- kč

Zákonné sociální náklady 114 104,- kč

Ostatní sociální náklady 29 297,- kč

ostatní 520 691,- kč

Daně a poplatky 6 592,- kč

Úroky a kurzové ztráty 110 322,- kč

Bankovní poplatky 328 601,- kč

Jiné ostatní náklady 34 175,- kč

Odpisy majetku 40 001,- kč

Poskytnuté příspěvky 1 000,- kč

náklady celkem 13 445 964,- kč

> výroční zpráva 2007

<11>

výnosy

Dary příznivců 13 378 904,- kč

Tržba za prodané zboží 221 948,- kč

Refundace nákladů vynaložených ve prospěch Greenpeace International

573 994,- kč

Úroky a kurzovní zisky 47 540,- kč

Jiné ostatní výnosy 279 297,- kč

Výnosy celkem 14 501 683,- kč

hospodÁřský výslEdEk

1 055 719,- Kč

Žádné pasové kontroly. Žádné dlouhé cesty. Jedna jízda tramvají. Přístavy. Pláže. Promenády. Palmy. Západ slunce.

Pomeranč koupající se v moři. Možná budeme mít i vlastní flotilu. A nemuseli jsme pro to nic dělat. Moře k nám

jednoduše přiteklo a už tady zůstane. Od teď už bude svět jiný.

Z a s t a v e n í m g l o b á l n í h o o t e p l o v á n í z a c h o v á m e s v ě t , j a k j e j z n á m e . w w w . g r e e n p e a c e . c z

WU

ND

ERM

AN

PR

AH

A;f

otog

rafie

pos

kytly

:MIC

HA

ELPH

OTO

BAN

Ka

foto

graf

ická

age

ntur

a C

ON

TR

AST

.

210x280_Praha 30.7.2003 17:22 Stránka 1