16
Foto © Greenpeace / Tim Aubry ČESKÁ REPUBLIKA > JARO 2009 Globální dohoda pod českou taktovkou Zvládne Česká republika přípravu kodaňské konference, kde má dojít k dosažení ambiciózní globální dohody týkající se klimatických změn? S ekonomickou krizí na krku a pohledem upřeným na tlakoměry plynoměrů?

Greenpeace magazín

Embed Size (px)

DESCRIPTION

magazín Greenpeace

Citation preview

Page 1: Greenpeace magazín

Foto © Greenpeace / Tim Aubry

ČESKÁ REPUBLIKA > jARo 2009

Globální dohoda pod českou taktovkouZvládne Česká republika přípravu kodaňské konference, kde má dojít k dosažení ambiciózní globální dohody týkající se klimatických změn? S ekonomickou krizí na krku a pohledem upřeným na tlakoměry plynoměrů?

Page 2: Greenpeace magazín

2

Hamburk, Německo – Aktivisté Greenpeace protestují poblíž Landugsbrücken v Hamburku proti výrobní politice automobilky Mer-

cedes-Benz. Lezci malují na mohutný billboard s karoserií Mercedesu prasečí uši a rypák.

fotografie čísla

Foto

© G

reen

pea

ce /

Mar

tin L

ange

r

Page 3: Greenpeace magazín

3

editorial

Milé čtenářky a čtenáři, s nový rokem jsme se rozhodli obléci nově také náš magazín, abychom šetřili papír a tím i naše lesy. Ale nebojte. Rozhodně Vás tím nepřipravíme o žádnou zajímavou zprávu, postřeh či novinku. A co na Vás v tomto čísle čeká? Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman si sice myslí, že globální oteplování je řečeno jeho slovy pitomost, představitelé ostatních zemí EU ale mají naštěstí názor opačný. Jak píše Martin Kloubek v článku Pod českou taktovkou: „Tisíce vědců z Mezinárodního panelu pro klimatické změny mohou podávat alarmující zprávy o stavu naší planety a vyzývat vlády k neodkladné akci, pro „vědeckou“ komunitu bádající v prostorách Pražského hradu dál zůstává každý příchod mrazu do našich severních šířek nezvratným důkazem o neexistenci globálního oteplování.“ Jenže právě nyní je nesmírně důležité, aby se čeští představitelé klimatickým změnám začali věnovat. Proč? Více na stranách 8 až 11. Odvážní muži a ženy tráví týdny a měsíce na palubách lodí Greenpeace, často za velmi tvrdých podmínek a v trvalém ohrožení. Nebojí se postavit japonským velrybářům, ani blokovat náklady ilegálně vytěženého dřeva například z amazonských pralesů. Jan Freidinger Vás seznámí se třemi hlavními loděmi Greenpeace. Představte si, že se kousek od Vašeho domu najdou zásoby uhlí. Důlní společnost rychle skoupí všechny strategicky rozmístěné okolní státní pozemky a Vaše obec si pak bez souhlasu dotyčné firmy nepostaví ani vodovod či kanalizaci. A Vy se budete nervovat, kdy přijdou zbourat i Váš dům. Taková je současná situace například v severních Čechách. Změní to novela horního zákona? A něco milého na závěr: S modelkou, bývalou aktivistkou a současnou prezidentkou nadačního dětského fondu Slunečnice Helenou Houdovou jsme si povídali o tom, jak vybírá projekty, proč se cítí neustále vyčerpaná a jaké to je „žít svůj sen“.

Krásné jaro.Petra Krystiánová

obsah čísla

Fotografie čísla ........................................................... 2Editorial | Novinky ....................................................... 3Oceány | Námořní Flotila Greenpeace ................... 4–7Klima | Globální dohoda pod českou taktovkou ...8–11Energetika | Končí 15 let nejistoty? ............................. 12Radar | Obamo, já ti tleskám ................................... 13Rozhovor | Nejkrásnější život ................................... 14 Podpořte Greenpeace ............................................. 15

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: [email protected] | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafická úprava: Petr SlezákRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993Tištěno na 100% recyklovaném papíře

ve zkratce

Tajná akce provedená s pomocí televizní stanice Sky Television přinesla další důkaz o vzrůstajícím obchodu s evropským nebezpečným odpadem do rozvojových zemí. Vybrali jsme neopravitelnou televizi, ukryli v ní sledovací zařízení a odnesli ji do

obecního recyklačního centra v anglickém Hampshire County na recyklaci. Ovšem místo bezpečné likvidace v Evropě ji recyklační společnost BJ Electronics, pracující pro Hampshire County, předala dále jako použité zboží a televize byla odeslána do Afriky k dalšímu prodeji, likvidaci, nebo uložení na skládku.

Ještě před odchodem z čela americké politiky si George Bush překvapivě vysloužil velký dík za vytvoření největší mořské rezervace v dějinách. Tři oblasti v Tichém oceánu o celkové

rozloze přes 500 000 kilometrů čtverečních, bohaté na velryby, žraloky, ptáky či korály, budou nyní chráněny.

Petra Krystiánová

šéfredaktorka

editorial | ve zKratce

Page 4: Greenpeace magazín

4 oceány

Page 5: Greenpeace magazín

5

námořní FlotilaGreenpeace

Flotila lodí dává Greenpeace skvělou výhodu v bitvě o záchranu planety a při ochraně lidí. Naše lodě plují i do odlehlých a nepřístupných oblastí, aby zajistily důležité svědectví a bránily ničení životního prostředí.

Foto © Greenpeace / Gavin Newman

oceány

Page 6: Greenpeace magazín

6

esperanza

Motorová loď Esperanza je posledním přírůstkem flotily Greenpeace. Esperanza znamená španělsky naděje a je naší první lodí, o jejímž jménu rozhodovali lidé prostřednictvím internetového hlasování. Byla postavena v Polsku v roce 1984 jako ruská námořní hasičská loď. Se 72 metry délky a nejvyšší rychlostí 18 uzlů je ideální pro rychlou a dlouhotrvající plavbu po moři, například při pronásledování japonské velrybářské flotily. Stupeň její odolnosti proti ledu ji předurčuje pro práci v polárních krajinách. Greenpeace zakoupilo Esperanzu v roce 2002. Upravili jsme ji v souladu s nejvyššími environmentálními standarty a dovybavili plošinou pro přistávání vrtulníků a speciálními rameny pro spouštění rychlých nafukovacích člunů. První akcí Esperanzy byla protestní plavba proti dovozu dřeva těženého nešetrným způsobem při příležitosti zahájení Summitu o deštném pralesu. Esperanza zablokovala 3. března 2002 u nizozemského pobřeží loď převážející obrovské kmeny stromů Azobé (Lophira Alata) z Libérie. Od té doby se Esperanza postavila například lodi převážející papír z posledního finského původního pralesa, ilegální přepravě jedlového a borového dřeva z boreálních pralesů v Rusku či zablokovala zásilku smrtícího plutonia společnosti British Nuclear Fuels u jihoafrického pobřeží.

Technická specifikace:

MV (motorové plavidlo) Esperanza

Druh lodi Osobní motorové námořní plavidlo

Přístav registrace Amsterdam, Nizozemsko

Rok výroby 1984

Celková délka 72,30 m

Celková šířka 14,30 m

Ponor 4,7

Výška nad hladinou 26,7

Nejvyšší možná hmotnost 2076 tun

Hmotnost lodi 621 tun

Hlavní motor 5 876 Hp, 2×2938 BHP Sulzer V12

Identifikační signá PD 6464

IMO No. 8405499

artic sunrise Před tím, než Artic Sunrise roku 1995 koupilo Greenpeace, byla paradoxně využívána ke komerčnímu lovu tuleňů a těžbě ropy v Antarktidě. První kontakt s touto lodí mělo Greenpeace již v roce 1986 v tasmánském Habartu, kde náš aktivista vylezl na stožár, aby zde rozvinul vlajku Greenpeace a připoutal se ke kapitánskému můstku.

oceány

Foto

© G

reen

pea

ce /

Dan

iel B

eltr

a

Foto

© G

reen

pea

ce /

Mar

kus

Mau

the

Page 7: Greenpeace magazín

7

Většinu času strávila plavbou v ledových polárních oblastech. Díky své konstrukci – zakulacenému trupu a chybějícímu kýlu – je schopná zvednout se nad led místo toho, aby ji drtil. V roce 1997 jako první obeplula ostrov Jamesa Rosse na Antarktidě, poté, co se kvůli globálnímu oteplování zhroutil 200 kilometrů tlustý ledový šelf spojující ostrov s Antarktidou. Artic Sunrise se účastnila akcí proti potápění starých ropných plošin do moře, testování amerického programu hvězdných válek, toxickým látkám v Latinské Americe, holosečím v pralese Velký medvěd v Britské Kolumbii či proti japonskému lovu velryb pro „vědecké účely“. Artic Sunrise se plavila i v Amazonii, kde asistovala při ohraničení území indiánů kmene Deni, aby bylo možno zabránit ilegální těžbě dřeva.

Technická specifikace:

MV (motorové plavidlo) Artic Sunrise

Druh lodi Osobní motorové námořní plavidlo

Přístav registrace Amsterdam, Nizozemsko

Rok výroby 1975

Celková délka 49,62 m

Celková šířka 11,50 m

Ponor 5,3 m

Výška nad hladinou 25,00 m

Nejvyšší možná hmotnost 949 tun

Hmotnost lodi 284 tun

Hlavní motor 1×1619 KW (MAK 9M452AK)

Identifikační signál PCTK

IMO No. 7382902

rainbow warrior Rainbow Warrior (Duhový bojovník) je nejznámější lodí naší organizace. Jméno dostala podle indiánské legendy: „Přijde čas, kdy Země bude zpustlá, řeky otrávené, moře zčerná a ptáci začnou padat z nebe, pak v poslední chvíli indián znovu získá svého ducha, spojí se s bílým mužem a naučí ho ctít Zemi. Společně povstanou proti ničení a stanou se bojovníky duhy.” Současná Rainbow Warrior je druhou lodí tohoto jména. První byla potopena v novozélandském Aucklandu po explozi bomby, kterou na její palubu umístili agenti francouzské tajné služby. Rainbow Warrior je zaoceánská motorová plachetnice, vybavená nejmodernější navigační, plavební a komunikační technikou. Plavila se například všude tam, kde probíhala kampaň proti francouzským jaderným testům, v Doharu konfrontovala Světovou obchodní organizaci (WTO), odhalila ilegální těžbu dřeva v Indonésii či toxické rozebírání lodí v Indii. Stala se symbolem naděje pro miliony lidí po celém světě.

Technická specifikace:

SV (plachetní plavidlo) Rainbow Warrior

Druh lodi Zaoceánská motorová plachetnice

Přístav registrace Amsterdam, Nizozemsko

Rok výroby 1957

Celková délka 55,20 m

Celková šířka 8,54 m

Ponor 4,6 m

Výška nad hladinou 35,00 m

Nejvyšší možná hmotnost 555 tun

Hmotnost lodi 166 tun

Hlavní motor 2×500KW (Deutz MWM, TBD 604 BL6)

Identifikační signál PC 8024

IMO No. 5300481

Jan freidinger

kampaně Greenpeace

oceány

Foto

© G

reen

pea

ce /

Chr

istia

n Å

slun

d

„Přijde čas, kdy země bude zpustlá, řeky otrávené, moře zčerná a ptáci začnou padat z nebe, pak v poslední chvíli indián znovu získá svého ducha, spojí se s bílým mužem a naučí ho ctít zemi. společně povstanou proti ničení a stanou se bojovníky duhy.”

indiánská legenda

Page 8: Greenpeace magazín

8

Globální dohoda

pod českou taktovkou

„My si samozřejmě velmi pevně myslíme, že globální

oteplování je pitomost,“ vyjádřil se nedávno ministr

obchodu a průmyslu Martin Říman. Vyvstává otázka,

zda Česko zvládne přípravu kodaňské konference, kde má

dojít k dosažení ambiciózní globální dohody o opatřeních

proti klimatickým změnám.

Foto © Greenpeace / Václav Vašků

Klima

Page 9: Greenpeace magazín

9Klima

Page 10: Greenpeace magazín

10

V nelehké situaci, s ekonomickou krizí na krku a pohledem upřeným na tlakoměry plynovodů, se v lednu Česká republika ujala své role předsednické země EU. Nebylo ani divu, že některé body předsednické agendy na čas propadly pořadím priorit. Asi nejdůležitější výzvě, jaké čelí nejen české předsednictví, ale prakticky celý svět, se však ani s příchodem jara nedostává ze strany vlády a médií zasloužené pozornosti. Oním úkolem a výzvou roku 2009 je pro evropské a světové lídry dosažení ambiciózní globální dohody o opatřeních proti klimatickým změnám, jež má navázat na Kjótský protokol. K jejímu uzavření musí dojít nejpozději na prosincové konferenci v Kodani, nicméně již v tuto chvíli probíhají důležitá jednání o společné pozici Evropské unie, které moderuje a vede právě Česká republika. Pro Greenpeace je dobrý výsledek kodaňské konference naprostou prioritou letošního roku a napíná k němu veškeré své úsilí. Není divu, těžko byste hledali událost podobného dosahu a významu pro tuto i příští generaci.

HRozBA PoMALé SEBEVRAždy Kodaňská konference má za cíl vytvořit novou dohodu, která se stane přímým pokračovatelem Kjótského protokolu, jehož platnost v roce 2012 vyprší. Aby se však stihla ratifikace nové smlouvy ve

všech zúčastněných státech, je nejvyšší čas k jejímu přijetí již letos. Jinak hrozí, že boj proti klimatickým změnám nebude již brzy ani koordinovaný, ani nebude mít potřebný právní rámec, a zadrhne se. V době, kdy vědci každým dnem snáší důkazy o daleko dramatičtějších změnách klimatu, než jsme původně předpokládali, by se něco podobného rovnalo pomalé sebevraždě.

Dohoda by měla obsahovat především dostatečně velké závazky ke snížení emisí skleníkových plynů pro všechny významné světové ekonomiky, které přispívají ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře – tedy nejen USA, ale také rozvíjejících se ekonomik jako je Čína, Indie, Brazílie či Rusko. Vyspělé průmyslové státy (včetně České republiky), které nesou za produkci emisí největší odpovědnost, by se k razantnímu snižování emisí měly zavázat jako první. Zároveň je potřeba, aby pomohly v boji proti klimatickým změnám chudým rozvojovým zemím, které k současné situaci přispěly nejméně, ale paradoxně jsou jí ohroženy nejvíce. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (AR4 IPCC) bude například Severní Afrika ohrožena úbytkem vodních srážek až o čtvrtinu, což by způsobilo neobyvatelnost rozsáhlých území. Vážným nedostatkem vody jsou ohroženy i státy Jihovýchodní Asie v důsledku roztání himálajských ledovců (ledovce nyní fungují jako zásobníky vody pro každoroční několikaměsíční období sucha). Přímořské země s malou nadmořskou výškou jako Bangladéš či pacifické ostrovní státy jsou zase ohroženy zaplavením, které by vyhnalo z domovů desítky miliónů lidí.

110 MILIARd EUR RoČNě Součástí kodaňské dohody se proto mají stát konkrétní projekty na financování přesunu zelených technologií do chudých zemí a na zastavení odlesňování tropických pralesů, které má v současnosti na svědomí více než 20 % veškerých světových emisí CO

2. Státy se také musí shodnout na podpoře účinných adaptačních opatření vůči negativním dopadům změny klimatu, a to zejména v zemích, které budou v blízké budoucnosti nejvíce zranitelné.

Klima

“Podle mezivládního panelu pro změnu klimatu (ar4 iPcc) bude například severní afrika ohrožena úbytkem vodních srážek až o čtvrtinu, což by způsobilo neobyvatelnost rozsáhlých území.”

Foto

© G

reen

pea

ce /

Vác

lav

Vaš

Page 11: Greenpeace magazín

11

martin Kloubek

kampaně Greenpeace

Greenpeace na základě kvalifikovaných propočtů v tomto ohledu požaduje, aby rozvinuté průmyslové země (včetně USA a Ruska) investovaly v rozvojovém světě do čistých zdrojů energie, zastavení odlesňování a adaptačních opatření celkem 110 miliard euro ročně. Evropská unie by se na nich měla podílet 35 miliardami ročně (asi 0,24 % – tedy 1/417 loňského HDP Unie). Tyto prostředky přitom musejí být vyčleněny nad rámec dosavadní rozvojové pomoci. Evropská unie, která se sama pasovala do role klimatického lídra a je současně i největší ekonomikou na světě, hraje v klimatických vyjednáváních naprosto klíčovou roli. Nepřijde-li sama s dostatečně ambiciózním cílem na snížení emisí a konkrétními návrhy na financování zeleného rozvoje ve třetím světě, těžko můžeme od ostatních očekávat vůli k dohodě. Odpovědnost České republiky jako předsednické země je tedy enormní. Pozice sedmadvacítky pro kodaňská jednání se přitom bude tvořit již na březnových radách ministrů životního prostředí, ministrů financí a následném summitu EU pod vedením českého premiéra Topolánka. Zatím se však zdá, jako by agenda související s klimatem byla, snad vyjma ministra Bursíka, pod rozlišovací schopnost české vlády. Ministr Kalousek řídící klíčová jednání o finančních mechanismech a premiér Topolánek předsedající summitu se zatím ke klimatické otázce vůbec nevyjadřují. Z nezelených ministrů prolomil hradbu mlčení jen Martin Říman, který se v jednom z nedávných rozhovorů vyjádřil následovně: „My si samozřejmě velmi pevně a přesvědčivě myslíme, že globální oteplování je pitomost.“

Podobně svérázná interpretace okolní reality se poslední dobou stala v Česku jakýmsi koloritem. Zatímco v Evropě se již hroutily bankovní domy a sousední země přijímaly protikrizová opatření, my jsme našemu korunovému ráji prorokovali bezvětří a čtyřprocentní růst. Stejně tak mohou tisíce vědců z Mezinárodního panelu pro klimatické změny podávat jakkoli alarmující zprávy o stavu naší planety a vyzývat vlády k neodkladné akci, pro „vědeckou“ komunitu bádající v prostorách Pražského hradu dál zůstává každý příchod mrazu do našich severních šířek nezvratným důkazem o neexistenci globálního oteplování. Není proto divu, že ekologické organizace, ale i mnohé evropské země, hledí k českému předsednictví s obavami.

Klima

“evropská unie, která se sama pasovala do role klimatického lídra a je současně i největší ekonomikou na světě, hraje v klimatických vyjednáváních naprosto klíčovou roli.”

Foto

© G

reen

pea

ce /

Vác

lav

Vaš

Page 12: Greenpeace magazín

12 energetiKa

Představte si, že by Vám zákon ukládal povinnost podat daňové přiznání, nicméně by neuváděl lhůtu, do kdy máte přiznání příslušnému úřadu odeslat a neurčoval ani sankce pro ty, kteří by se rozhodli na daňové přiznání jednoduše vykašlat. Absurdní? Jistě. Bohužel právě podobný legislativní úlet našich zákonodárců už dlouhá léta blokuje všechny snahy o odpis zásob hnědého uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Kampaň Greenpeace za zachování limitů těžby hnědého uhlí a záchranu obcí v severních Čechách získala nedávno potenciálně velmi silného spojence. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo vyslyšet hlasy nás i mnohých místních samospráv a předložilo do sněmovny novelu tzv. horního zákona. Ta, ačkoli není bez chyb a sami jsme k ní měli řadu výhrad, napravuje křiklavé nedostatky stávající normy a řeší některé problémy, jež trápí obce ležící v dobývacích prostorech. Novela v prvé řadě stanovuje přiměřenou lhůtu, ve které těžební firma – v našem případě Mostecká uhelná – musí orgánům veřejné správy poskytnout podklady potřebné pro tzv. odpis zásob z důvodu ochrany životního prostředí. Tímto odpisem přestane surovina v dané lokalitě právně existovat a nemůže tak být vytěžena. Určuje také mnohamilionové sankce za nesplnění této povinnosti. Těžební společnost je sice dnes podle stávající úpravy povinna spolupracovat na přípravě návrhu na odpis suroviny, norma však neobsahuje lhůty ani sankce pro případ, že se firma schválně rozhodne proces bojkotovat. V praxi to pak znamená, že slušní zákon dodržují, a ti neslušní klidně obcházejí. Například Mostecká uhelná (MUS) sice nikdy výslovně neodmítla výzvy úřadů k zajištění úplnosti návrhu na odpis zásob pod Horním Jiřetínem, již 15 let však na opakované urgence odpovídá, že na přípravě podkladů pracuje. 15 let tak nekonečnými obstrukcemi blokuje proces odpisu, 15 let drží v nejistotě lidi žijící na hraně jámy.

Novela dále ruší absolutní předkupní a „přednájemní“ právo důlních společností na státní pozemky. Toto patrně dobře míněné ustanovení lze ale snadno zneužít k paralyzování života obcí nalézajících se v dobývacích prostorech a k jejich vydírání. Tam, kde důlní společnost skoupí strategicky rozmístěné státní pozemky, ztrácí územní plánování smysl a obec si bez souhlasu dotyčné firmy nepostaví ani vodovod či kanalizaci. Ta jim totiž potřebné pozemky nemusí prodat, a naopak může místním lidem přiložit nůž na krk: Děláte nám problémy? Dobře, nepostavíte si tu už ani kůlničku na dříví. Mostecká uhelná si samozřejmě u Pozemkového fondu zažádala prakticky o všechny pozemky na území Horního Jiřetína a dnes podobnou taktiku používá.

NÁHLE PILNí TěžAřI Ačkoli nová norma společnostem vlastně žádnou novou povinnost neukládá a rozhodnutí o odepsání zásob i nadále ponechává v rukou ministra průmyslu a obchodu, který má obvykle raději doly než sedmikrásky, spustil se na straně těžařů docela slušný povyk. Těm, kteří zákon doposud obcházejí nebo jej zneužívají, se vládní novela pochopitelně nelíbí a snaží se ji na půdě sněmovny popravit. Během našich hovorů s poslanci, kterým se snažíme dodávat kvalifikované návrhy a argumenty související s novelou, jsme o aktivitách některých uhelných skupin slyšeli hotové legendy. Je zjevné, že když zrovna nejde o spolupráci s úřady, umějí být těžaři pilní jako včelky a mobilizovat síly až neuvěřitelně rychle. Jestli to nakonec budeme my, nebo oni, kdo dokáže svoji aktivitu přetavit ve vítězství, se ukáže již na nadcházejících schůzích parlamentu.

martin Kloubek

kampaně Greenpeace

končí 15 let nejistoty?tam, kde důlní společnost skoupí strategicky rozmístěné státní pozemky, si obec bez souhlasu dotyčné firmy nepostaví ani vodovod či kanalizaci. změní to novela horního zákona?

Foto

© M

iloš

Žih

la

Foto

© M

iloš

Žih

la

Page 13: Greenpeace magazín

13radar

obamo, já ti tleskámvzpomínáte si ještě? ministryně Parkanová zpívala: „dobrý den radare, já ti tleskám“, a spolu s ní horlivě tleskala většina českých vládních politiků.

Mnozí čeští politici jako by radaru upsali svou duši. Až příliš často zaznívali při jeho obhajobě zavádějící či dokonce úplně protichůdné informace. Nejdříve se hovořilo o nutnosti vybudovat radar kvůli hrozbě států jako je Írán či Severní Korea s tím, že Rusko s radarem nebude mít problém. Později premiér Topolánek i ministr Vondra prohlašují, že pravým důvodem výstavby základ-ny je naopak Rusko. Posléze ale ministr Schwarzenberg po návštěvě USA obrátí a říká, že radar není v žádném případě proti Rusku, naopak, je nutné na protiraketové obraně s Ruskem spolupracovat. Svižnost, s jakou čeští představitelé mění svou argumentaci, je obdivuhodná. Když se kupříkladu komplikovalo vyjednávání s Poláky, prohlásil ministr Vondra, že náš radar může být budován i bez antiraket v Polsku, a to krátce poté, co premiér Topolánek i náměstek Pojar, poukazujíce na akutnost raketové hrozby pro ČR, tvrdili, že bez antiraket v Polsku radar v Česku nebude. Zaslepenost českých politiků se nejvíce projevila v naprostém ztotožnění politiky USA s osobou preziden-ta Bushe a jeho administrativou, kdy naši představitelé naopak ignorovali všechny signály, ať už z řad americ-kých demokratů, Kongresu USA, nezávislých vojen-ských expertů nebo od samotného Baracka Obamy, kteří účelnost a samotný smysl výstavby tohoto druhu evropské protiraketové obrany zpochybňovali. Bylo to právě Greenpeace, které upozorňovalo na pravděpodobnou změnu postoje USA k raketovému štítu po prezidentských volbách. Naším cílem bylo přinášet nezávislé informace o protiraketové obraně přímo od zdroje – od politiků a vojenských expertů z USA – a ana-lyzovat postoje v té době velmi pravděpodobného vítěze

prezidentských voleb - Baracka Obamy. Již na začátku loňského roku jsme začali spolupracovat s bývalým ná-městkem ministra obrany USA Phillipem Coylem (v době prezidentské kampaně radil Hilary Clintonové v bez-pečnostních otázkách), který na naše pozvání přijel i do Prahy. Společně s ním doposud vydáváme „infolisty“ o protiraketové obraně, které najdete na internetových stránkách Greenpeace. Uspořádali jsme v Praze večeři s kongresmanem Tiernym, který inicioval v Kongresu USA sérii slyšení expertů k protiraketové obraně. Spolu-pracovali jsme s profesorem MIT Theodorem Postolem, jedním z největších expertů na protiraketovou obranu, který díky svým analýzám odhalil, že celá řada oficiálních tvrzení o evropské protiraketové obraně je klamná.

Co jsme říkali ještě před zvolením Baracka oba-my, a politici i média to ignorovali:

Kongres USA neschválí peníze na výstavbu radaru, pokud nebudou provedeny minimálně tři úspěšné testy v reálných operačních podmínkách.

Podmínky Kongresu pro financování budou podle expertů stěží kdy splněny, ale přinejmenším opozdí celý program o řadu let.

Prezident Obama prohlásil, že zastaví veškeré neefektivní a zbytečně drahé zbrojní programy.

Nová administrativa, pokud bude zvolen prezident Obama, přehodnotí plán na evropskou protiraketovou obranu.

Bezhlavé prosazování umístění prvků americké protiraketové obrany povede k většímu mezinárodnímu napětí, stimuluje závody ve zbrojení, ohrozí ratifikaci smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010.

Cestou k eliminaci íránského jaderného programu je spolupráce s USA a s Ruskou federací a tlak obou velmocí na Írán.

A pro zajímavost: titulky novin pár dní poté, co Ba-rack obama převzal úřad amerického prezidenta:

USA šetří – na řadě je protiraketový štít. (iHned 16.2.)

Obama chce vyměnit s Rusy radar za velkojaderné odzbrojení. (iDnes 4.2.)

USA chtějí radikálně snížit výdaje na protiraketovou obranu. (iHned 14.2.)

USA poprvé oficiálně zbrzdily projekt radaru v Česku. (Novinky 20.2.)

Radar nebude, pomůže-li Rusko s Íránem a Talibanem. (Aktuálně 17.2.)

Obama přehodnotí radar, chce se dohodnout s Ruskem. (Aktuálně 16.1.)

Obama žádá Rusko o pomoc s Íránem, obětoval by radar v Brdech. (iDnes 2.3.)

Foto

© G

reen

pea

ce

Jan freidinger

kampaně Greenpeace

Page 14: Greenpeace magazín

14

všichni vás spojují s dobročinností a projekty týka-jícími se převážně dětí. ovšem málokdo si vzpomíná na vaše původní kořeny, které se spojují s působ-ností ekologické organizace děti země. má ochrana životního prostředí u vás pořád své místo? Samozřejmě. Jen to spíše považuji za osobní víru než náboženství. Pokud mám na výběr, snažím se vždy koupit ekologický, sociálně zodpovědný výrobek, který nebyl testován na zvířatech. Ale mám i své hříchy - při mém cestovním vytížení prostě létat musím. Ekologické, bezchlorinové plenky taky neseženu pokaždé.

neustále cestujete, věnujete se dětem v rozvojo-vých zemích stejně jako u nás. v blízké budoucnosti nás může kvůli globálnímu oteplování čekat další hrozba - klimatičtí uprchlíci. vlivem změny klimatu se šíří řada nemocí. častější jsou povodně, extrém-ní sucha, lidé utíkají z postižených míst. Uvažovali jste zaměřit se i tímto směrem? Strategie Sunflower Children se v posledním roce rozrostla – snažíme se jít podle MDG UN (Milenium Development Goals), kde je jedním z cílů právě ochrana Země. Díky prodeji Carbon Creditum můžeme propojit sociálně-dětskou tématiku (školy, zdravotnictví, vliv chudoby na děti) právě s tou ekologickou. Podpořit na-příklad projekty, které pomáhají změnit svět znevýhod-něných dětí, ale zároveň jsou šetrné – ekologické stavby škol, nemocnic a podobně.

nadační fond slunečnice (sunflower children‘s foundation) se věnuje ochraně dětí v různých zemích světa. Podle čeho je vybíráte?

Hlavním kritériem je kvalita projektu a to jak v zahra-ničí, tak v Česku. Vytvořili jsme profesionální evaluační model, podle kterého operujeme. Spadá sem například vliv komunity, motivace lidí či potřebnost.

cítíte se někdy vyčerpaná? nemáte pocity beznaděje? Cítím se vyčerpaná neustále. Slunečnice se stala mým životem. Ale je to ten nejkrásnější život, jaký jsem si vždy přála. V podstatě žiji svůj sen. Ale musela jsem ujít dlouhou cestu a stále se učit. Beznaděj nemám, vím, že změnit svět – světy dětí – není otázka dnů, ale věřím, že naše generace je první, která to díky médiím a přede-vším internetu může dokázat.

četla jsem, že slunečnice funguje na principu sto-procentního dobrovolnictví. daří se vám lidi nejen takto zapojit, ale i přesvědčit, aby u dobrovolné prá-ce vydrželi? to je totiž pro většinu českých nezisko-vých organizací opravdu tvrdý oříšek. Stoprocentní dobrovolnictví u nás fungovalo do polo-viny minulého roku, ale proto, že se profesionalizujeme, jsem musela nabrat profesionální tým. Nejsme sice 100% dobrovolnická organizace, ale díky tzv. dobrovolnickým kruhům dáváme prostor lidem, kteří se chtějí zapojit nejen finančně, ale třeba věnovat čas nebo něco z toho, co umí. A ano, problém udržet dobrovolníky je, ale my se snažíme nejprve slyšet od nich, co můžou nabídnout, kolik času investovat a dáváme jim prostor pro vlastní vize, jak měnit svět a kde a pro koho. Sice s nějakými hranicemi, ale ty jsou spíše informativní než omezující.

na vlastní kůži jste zažila pocit být ekologickou akti-vistkou v české republice. Jaké na to máte vzpomínky? Dost strašné. Na to, abych zjistila, že touha změnit věci k lepšímu je normální a ne „naivní“, „idealistická“ či „extremistická“, jsem musela odejít do New Yorku, kde jsem potkala stejně smýšlející lidi. A dokonce, světe div se – jsem za své názory a chování byla respektována! Myslím, že situace se u nás lepší. Byť stále občas cítím, že jsem „souzená“, kvalitou práce, kterou jsem za devět let udělala, už nejsem profilovaná jako ta hippie, ale profesionál.

rozhovor

nejkrásnější životmusela jsem odejít do new yorku, abych zjistila, že touha měnit věci k lepšímu je normální a ne naivní, idealistická či extremistická, říká v rozhovoru modelka, zakladatelka a prezidentka nadačního fondu slunečnice helena houdová.

Petra Krystiánová

lenka Boráková

Page 15: Greenpeace magazín

15

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto přípa-dě připočítáváme cca. 90 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem.Greenpeace1. pluku 12/143, 186 00 Praha 8,tel. 224 319 667, fax: 222 313 777e-mail: [email protected]

*Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáko-vá, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

Objednávka – JARO 2009počet kusů

S M L XL celkem

Tričko s obrázkem velrybyDP

Triko „Save our seas“ DP

Triko „Můj cíl je mír“DP

Batikované trikoDP

Tričko „Homeless“DP

Nákupní taška „R–R–R“

Nákupní taška „GE“

Pexeso

CD „Planet Dance“

Objednané zboží zašlete na adresu:

Jméno:

Ulice, číslo:

Město:

PSČ:

*Telefon:

Podpis:

*Poznámka:

uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWC

Tričko s obrázkem velryby

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L, XLCena: 300,- Kč

Triko Save our seas

Bavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L, XLCena: 300,- Kč

Triko Můj cíl je mír

Bavlněné bílé triko s černým nápisem, terčem ve tvaru srdce a logem Greenpeace.

Velikost: pánské –S, M, L, XL; dámské – XL.Cena: 250,- Kč

Batikované triko

Dívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace.

Velikost: S, M, L Cena: 390,- Kč

Tričko Homeless

Bavlněné triko s obrázekem ledních medvědů a nápisem „Homeless – Stop global warming“. Dámské i pánské.

Velikost: S (dámské), M, L, XLCena: 350,- Kč

Nákupní tašky

Nákupní tašky z nebělené bavlny.

Nápis „Genetic Experiment“ Cena: 100,- Kč

Nápis „Reduce, Reuse, Recycle“ Cena: 130,- Kč

Pexeso

Klasická stolní hra.

Cena: 40,- Kč

Cd Planet dance

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O. etc.

Cena: 50,- Kč

PodPořte greenPeace

Page 16: Greenpeace magazín

Aktivisté Greenpeace s transparentem „Stolen Fish Stolen

Future“ (uradené ryby, ukradená budoucnost) upozorňují na

nesmyslný úlovek nedospělých tuňáků na palubě pirátské lodi

Kenken 888 v Tichém oceánu, kterou Greenpeace po dobu

šesti měsíců sledovalo. Tuňákům hrozí kvůli nadměrnému lovu

kompletní vyhynutí.

foto © greenpeace / Paul hilton

Automobilovou lobby po vzoru „doby kamenné“ zinscenovali

v Bruselu aktivisté Greenpeace převlečení za Flinstoneovy.

S nápisem „Driving climate change“ (jedoucí klimatická

změna) zamířili se svým originálním kamenným vozidlem

přímo do Evropského parlamentu, aby svůj vzkaz předali

patřičným zákonodárcům.

foto © greenpeace / eric de mildt

Romadon Canarisla šplhá po upevněné kotvě tankeru Gran

Couva a statečně odolává prudké vodní sprše. Tanker

převážel 27 000 tun nezpracovaného palmového oleje

pro společnost Wilmar sídlící v Rotterdamu. Greenpeace

protestovalo proti ničení indonéských pralesů, kterým hrozí

kvůli vzniku nových palmových plantáží zánik.

foto © greenpeace / John novis

Aktivisté Greenpeace blokují uhelný zásobník v elektrárně

Fiume Santo, kterou vlastní společnost E.ON.

foto © greenpeace / Jiří řezáč

FotoGraFie roku 2008