Biopaliva: zelený sen či noční můra?

česKÁ repUBliKa > zima 2008

emise > peníze za emise > peníze za emise > pe-v dětsKém peKle > vítejte v dětsKém peKle > vítejte v dětsKém

aCH, na jedy Bič > reaCH, na jedy Bič > reaCH, na jedy Bič > reaCH, na jedy Bič > reaCH, na jedy

<2>

> Fotografie čísla

© Ib

ra Ib

rahi

mo

vič

© Ib

ra Ib

rahi

mo

vič

Horní Jiřetín, Česká republika – Dobrovolníci Greenpeace zablokovali obří rypadlo v uhelném velkolomu ČSA před Horním Jiřetínem. Greenpeace se společně s místními obyvateli a dalšími organizacemi již třetím rokem snaží zabránit společnosti Mostecká uhelná, aby Horní Jiřetín a Černice srovnala kvůli uhlí se zemí. Účastníci akcí také vyjádřili podporu vládní novele horního zákona, kterou se nyní uhlobaroni snaží v parlamentu potopit.

Vydává: Greenpeace česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafická úprava: Petr SlezákRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993tištěno na 100% recyklovaném papíře

editorialpetra Krystiánová

Milé čtenářky a čtenáři,zimní večery jsou ideální pro posezení u krbu, horkého nápoje a sa-mozřejmě našeho magazínu. Jan Rovenský pro Vás proto připravil poutavé čtení o žhavém problému dneška: biopalivech. Málokteré ekologické téma rozděluje veřejnost silněji než právě biopaliva. Podle jedněch hrají klíčovou úlohu v plánech na ochra-nu klimatu, podle druhých stojí za kácejím pralesů, nárůstem emisí skleníkových plynů a hladomorem v rozvojových zemích. Mnohé asi překvapí, že za celosvětovou kampaní za jejich používání nestojí ekologické organizace včetně Greenpeace. Současnou masivní podporu biopaliv si jako první vymohli zemědělští lobisté z ame-rického Středozápadu, kteří správně vycítili příležitost báječných státem garantovaných či přímo dotovaných zakázek. Vyplatí se ale jejich pěstování skutečně? Fotograf Robert Knoth, mnohokrát oceněný například v sou-těži World Press Photo, již řadu let spolupracuje s Greenpea-ce. Výstavu jeho fotografií, které dokumentují utrpení obyvatel Ukrajiny a Běloruska postižených havárií v Černobylu, jsme před-stavili i u nás pod názvem „Oběť číslo 000358“. Tentokrát se Knoth vypravil společně s pracovníky Greenpeace do Asie, aby zdokumentovali práci na obří skládce elektronického odpadu v pákistánském přístavu Karáčí. Ve zdejší čtvrti Lyari se to jen hemží dětmi, které na místní skládce pracují. Malí pracovníci při-tom inhalují dioxiny a jiné vysoce toxické zplodiny, které při tavení a spalování elektrošrotu vznikají. Působivou fotoreportáž najdete na stranách 8 a 9. Právě v souvislosti s nebezpečnými látkami ale můžeme v Evro-pě slavit malé vítězství. Greenpeace dlouho prosazovaná reforma chemické politiky Evropské unie (REACH) začíná přinášet ovoce. Na prioritní seznam Evropské chemické agentury se dostalo prv-ních patnáct nebezpečných chemikálií. Více na straně 10. A do nového roku tu máme jedno očekávání. Česko začne před-sedat Evropské unii. A tak na nás zřejmě bude i organizace klíčových jednání pro přijetí „klimaticko-energetického balíčku“. Co v něm na-lezneme? O tom již Martin Kloubek v článku Peníze za emise.

Za celé Greenpeace Vám přeji krásné Vánoce a šťastný nový rok 2009.Petra Krystiánová

Fotografie čísla ....................................................................... 2editorial | novinky .................................................................. 3Klima | Komunisté by bourali ........................................... 4Klima | peníze za emise ...................................................... 5energetika | Biopaliva: zelený sen či noční můra? .. 6-7reportáž | vítejte v dětském pekle .......................... 8-9toxic | reaCH, na jedy bič ............................................... 10 podpořte Greenpeace ........................................................ 11

Konin, polský velkolom – právě na jeho hraně Greenpeace v listopadu

otevřelo stanici pro záchranu klimatu „země nad propastí“. stanice

tvarem i barvou vypadá jako dvacet metrů velká planeta země a byla

otevřena tři týdny před zasedáním světové klimatické konference

Cop14, která se uskutečnila na začátku prosince. Greenpeace poža-

duje, aby polsko jakožto hostitel konference plnilo roli lídra v boji proti

globálnímu oteplování a zavázalo se snížit své emise Co2 namísto roz-

šiřování nových dolů. polská energetika je dnes přitom na uhlí závislá

z 93%. na vytvoření stanice se podíleli zástupci 15 zemí světa, kteří

vysvětlovali, jakou hrozbu spalování uhlí pro planetu znamená. stani-

ce je součástí mezinárodní kampaně na ukončení těžby uhlí, v jejímž

rámci se v letošním roce uskutečnila řada setkání a akcí v oceánii, ji-

hovýchodní asii a evropě.

oslo, norsko — mezi letošní nadějné laureáty nobelovy ceny míru

patřila i organizace Greenpeace. nobelovou cenu za mír si však na-

konec odnesl bývalý finský prezident martti ahtisaari. nominace

Greenpeace na nobelovu cenu za mír, stejně jako loňské vítězství

ala Gora a mezinárodního panelu pro klimatické změny, potvrzují

skutečnost, že ochrana životního prostředí a mír jsou dvě vzájem-

ně provázané veličiny.

> ve zkratce

© G

reen

pe

ace

/ M

org

an©

Gre

enp

eac

e /

Mo

rgan

© G

reen

pe

ace

<3>

>

© G

reen

pe

ace

© G

reen

pe

ace

jan rovenskýkampaně Greenpeace

> Klima

naše severočeská kampaň před volbami soustředila veškeré síly na vytvoření tlaku na politiky, kteří kandido-vali do krajského zastupitelstva. Co znamenají volební výsledky pro existenci města Horní jiřetín?

Ovlivnit postoj všech pěti největších stran k otázce limitů těžby a odpisu zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a jeho okolím, to jsme si dali za nelehký úkol naší „předvolební“ kampaně. Chtěli jsme, aby se všechny strany zavázaly k zachování limitů a nadpoloviční většina z nich se vyjádřila příznivě či alespoň neutrálně k odpisu zásob (čili že zdejší uhlí se už nebude moci těžit). To by dalo naději na vznik krajské koalice, která by odpis pomohla aktivně prosadit na národní úrovni. S politiky se nakonec podařilo pohnout víc, než očekávali ti největší optimisté (včetně autora tohoto textu). Severočeští soci-ální demokraté, kteří před třemi lety aktivně požadovali prolome-ní limitů, si jejich zachování vetkli přímo do krajského volebního programu. Ne všem se samozřejmě tato změna kursu zamlouvala. Například svéhlavý lídr kandidátky Jaroslav Foldyna program své vlastní strany těsně před volbami veřejně kritizoval, za což si vy-sloužil stejně veřejnou kritiku části svých kolegů, včetně stranic-kých špiček. Nicméně i po volbách ČSSD potvrdila, že za svým programem stojí a Jiřetín bourat nechce. Strana Severočeši.cz, nový ambiciózní hráč na krajské scéně, nejdříve usilovně mlžila, odmítala se účastnit veřejných debat a na položené otázky neodpovídala buď vůbec, nebo vyhýbavě. Tepr-ve protestní akce Greenpeace před mosteckou radnicí přiměla jedničku severočechů – náměstkyni mosteckého primátora Hanu Jeníčkovou – ke dvěma zásadním výrokům: Greenpeace jsou eko-teroristé, protože nám demonstrují před magistrátem. Nicméně slibujeme, že limity neprolomíme. Tomu prvnímu jsme se zasmáli, ten druhý nás potěšil. Komunisté se zpočátku také snažili jasné odpovědi vyhnout. Na Fóru kandidátů, které jsme společně s Hnutím Duha uspořá-dali v Ústí nad Labem, se ovšem celkem rychle a nijak překvapivě

Komunisté by bourali

přiznali, že se zbouráním Horního Jiřetína nemají problém. Zůsta-li naštěstí sami. Strana zelených naopak z odpisu zásob učinila jednu z priorit svého předvolebního programu. Na její kampani, která trpěla jistou roztříštěností, to bohužel bylo znát jen částečně.

ods proti mostecké uhelné O největší překvapení se nakonec postarala severočeská ODS. Již od jara bylo jasné, že limity prolomit nechce. Dva týdny před volbami však hejtman Šulc doslova vytáhl do boje s Mosteckou uhelnou. Rada Ústeckého kraje, v níž měla ODS většinu, schválila usnesení, kterým vyzvala vládu k odpisu zásob pod Horním Jiřetí-nem, a krajský úřad začal připravovat potřebné podklady. Škoda, že k tomuto kroku nenašli krajští radní odvahu o dva roky dříve: naše kampaň už by patrně úspěšně skončila. Volby na severu dopadly podobně jako po celé zemi. Zvítězila sociální demokracie následována ODS, komunisty a stranou Se-veročeši.cz. Zelení se do zastupitelstva nedostali. Šance na „od-pisovou“ koalici, jejímž přirozeným základem by byli právě zelení a ODS, se dramaticky snížila. Znamená to tedy, že jsme prohráli a stovky hodin času našich dobrovolníků, desítky tisíc korun a vů-bec celé naše úsilí přišlo vniveč? Určitě nikoliv.

V dané situaci jsme dosáhli maxima možného. Je zřejmé, že vý-sledky voleb určovala témata jako zdravotnictví a radar, regionální témata měla vliv mnohem menší než obvykle. Nicméně nebýt naší kampaně a změn v postojích jednotlivých stran, mohlo se krajské zastupitelstvo na další čtyři roky docela snadno stát důležitým spojencem uhlobaronů. O kraj se sice nejspíš nebudeme moci v další kampani opřít, ale nebude nám patrně ani házet klacky pod nohy. Naše strategie se částečně změní. Místo důrazu na region se zaměříme na projedná-vání novely horního zákona, která ministerstvu životního prostředí otevře cestu, aby mohlo návrh na odpis zásob podat bez obtíží samo. Ale cíl zůstává stejný: zachránit Hor-ní Jiřetín a zabránit emisím 1,2 miliardy tun oxidu uhličité-ho, které by spálením uhlí za limity vznikly.

Climate tour 2008

<4>

>

© G

reen

pe

ace

© G

reen

pe

ace

<5>

martin Kloubekkampaně Greenpeace

česko začne s příchodem nového roku předsedat evrop-ské unii. a tak na nás zřejmě bude i organizace klíčových jednání pro přijetí „klimaticko-energetického balíčku“.

Nedá se nic dělat. Brusel není Praha a tvorba evropské legisla-tivy nám asi nikdy nebude moci nabídnout tolik vzrušení jako čes-ká politika v podobě pikantních odposlechů, poslanců skotačících ve vířivkách či autogramiád, na něž se chodí s kolty proklatě nízko. Nicméně nejdůležitější změny k nám probublávají spíše z brusel-ských chodeb než z hotelové vířivky. V oblasti životního prostředí to platí čím dál více. A pokud jde o boj proti změnám klimatu, je role Evropské unie naprosto nezastupitelná. Mluvíme-li o budoucnosti energetiky a ochraně klimatu, ne-můžeme pominout klimaticko-energetický balíček EU. Pro vel-kou část členských států a pro ekologické organizace zejména, Greenpeace nevyjímaje, jde o naprosto prioritní věc evropské politiky. O co se vlastně jedná? Klimaticko-energetický balíček je zásadní soubor nové evropské legislativy, která má podpořit snižování emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetických úspor a zefektivnit evropský sys-tém obchodování s emisními povolenkami (namísto dosavadní-ho systému přidělování povolenek zdarma podle národních kvót si budou muset zvláště energetické podniky všechny povolenky kupovat na trhu). Na základě solidarity a rozdílných výchozích podmínek má být mezi členské státy rozdělen celoevropský závazek dosáh-nout do roku 2020 podílu 20% obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě a snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 rovněž o 20%, podle hesla „dvacet, dvacet, dvacet v roce 2020“. Důležitost včasného přijetí balíčku mimo jiné spočívá v tom, že je nutným předpokladem k dosažení ambiciózní globální dohody navazující na Kjótský protokol po roce 2012. Tato do-hoda přitom musí být uzavřena už koncem příštího roku v Ko-dani. Pokud Evropská unie, která na sebe vzala závazek stát se lídrem v globálních snahách o snižování emisí skleníkových plynů, nebude schopna přijmout prostřednictvím klimaticko-e-nergetického balíčku své vlastní závazky, těžko přinutí ostatní velké znečišťovatele k potřebné dohodě. Post-kjótský proces by

se tak úplně zastavil, či by pouze v pozvolném tempu doklopýtal k nevyhnutelné klimatické katastrofě.

emise rovná se prosperita? Česká republika přitom nemusí v tomto procesu hrát druhé housle. Pokud totiž nedojde ke schválení balíčku ještě do konce tohoto roku za francouzského předsednictví, bude ČR jako před-sednická země EU organizovat klíčová finální jednání v Radě EU, která určí klimatickou politiku EU na mnoho let dopředu. Postoj mnoha českých vládních představitelů v čele s ministrem průmys-lu, jež má klimaticko-energetický balíček v gesci, však budí spíše rozpaky. Věrni odkazu svého otce zakladatele považují ekologii za třešničku na dortu a o znepokojivých klimatických scénářích hovo-ří jako o jakýchsi strašidelných pohádkách ve stylu Hanse Christi-ana Andersena. V opatřeních balíčku vidí pouze náklady vyhozené oknem ven, nikoliv investici a příležitost. Vyznávají přímou úměru mezi emisemi a prosperitou (čím více emisí, tím větší prosperita), ačkoliv kdyby platila, mluvili bychom již dnes asi o všech státech evropské pětadvacítky jako o rozvojových zemích zralých pro pří-jem humanitární pomoci. Přitom všechny peníze, které české podniky vydají za nákup emisních povolenek, zůstanou samozřejmě u nás doma a budou použity na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, na zateplení domů, do nových technologií, což vytvoří nejen nová pracovní místa, sníží závislost na dovozu energií z Ruska, ale hlavně přispěje ke snížení našeho podílu na vypouštění skleníkových plynů. Bitva o klimatický balíček bude ještě zajímavá, nicméně již nesmí být dlouhá. Po celé Evropě se brousí mnoho nožů, které mají z balíčku co nejvíce ukrojit. Je úkolem nejen pro Greenpea-ce, aby až balíček rozbalíme, byl na dně neporušený dort a ne jen ona pomyslná třešnička.

> Klima

peníze za emise

>

© G

reen

pe

ace

/ D

anie

l Bel

tra

© G

reen

pe

ace

/ D

anie

l Bel

tra

> energetika

mají klíčovou roli v plánech na ochranu klimatu, nebo na-opak emise skleníkových plynů zvyšují? Hladovějí kvůli nim lidé ve třetím světě a ubývá deštných pralesů? Kolem biopaliv je pořádný zmatek.

Není pravda, že současnou masivní a často nezodpovědnou pod-poru biopaliv prosadily ekologické organizace v čele s Greenpeace. Nijak zvlášť nepřekvapí, že tento mýtus nadšeně šíří zásadoví odpůrci obnovitelných zdrojů energie, kterým slouží jako důkaz hlouposti a neschopnosti environmentalistů. Jenže skutečnost je trochu jiná. Současnou masivní podporu biopaliv si jako první vy-mohli zemědělští lobisté z amerického Středozápadu, kteří správ-ně vycítili příležitost báječných státem garantovaných či přímo dotovaných zakázek. Naopak Greenpeace nikdy podporu biopaliv z veřejných zdrojů neprosazovalo (alespoň pokud se autorovi to-

hoto článku podařilo zjistit) a již několik let naopak upozorňuje na její negativní důsledky. Druhým rozšířeným omylem je volné zaměňování biopaliv a energetické biomasy. V novinách se pak můžete dočíst, že pěstování jakékoliv biomasy přispívá k hladovění ve Třetím světě a kácení tropických pralesů. Autoři podobných katastrofických závěrů si obvykle neuvědomují, že pěstování šťovíku či topolů na více než půlmiliónu hektarů pozemků, které dnes u nás leží ladem, nijak dramaticky neovlivní produkci potravin ani v České republice, o Africe či Amazonii nemluvě. Další mýtus praví, že dnes běžně vyráběná evropská biopali-va vyprodukují při své výrobě více emisí skleníkových plynů, než ušetří. Srovnáním veřejně dostupných výsledků výzkumu život-ního cyklu jednotlivých biopaliv, které provedly například státní laboratoře pro obnovitelnou energii ve Spojených státech nebo univerzita ve skotském Glasgow, zjistíme, že je tomu naopak. Zatímco spálením litru klasické motorové nafty vzniknou téměř 4 kilogramy oxidu uhličitého, v případě bioethanolu to jsou 2 ki-logramy (tedy polovina) a u bionafty dokonce 1 a čtvrt kilogramu (tedy přibližně třetina). Zatracovat všechna biopaliva kvůli jejich údajnému negativnímu vlivu na klima je tedy bezdůvodné.

zoufalé výsledky Můžeme se tedy zaradovat a prohlásit biopaliva za kouzelný elixír ekologické energetické revoluce? Ani náhodou. Biopaliva mají především dost zoufalé výsledky ve srovnání s energetickou biomasou užitou ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. Plo-cha dostupné zemědělské půdy je samozřejmě konečná a vět-šinu z ní potřebujeme a budeme potřebovat k výrobě potravin.

Biopaliva: zelený sen či noční můra?

<6>

>

© G

reen

pe

ace

/ D

anie

l Bel

tra

jan rovenskýkampaně Greenpeace

> energetika

<7>

Na zbývající plochy – v Česku jde o zmíněný půlmilion hektarů ležících ladem – můžeme zasít buď šťovík, topoly či technické konopí a pálit je v decentralizovaných kogeneračních jednotkách vyrábějících teplo a elektřinu, nebo řepku či obilí a vyrábět z nich bionaftu či bioethanol, které spálíme v autech. Podívejme se na energetickou a emisní bilanci obou mož-ností. Z hlediska emisí oxidu uhličitého vycházejí biopaliva třináctkrát hůř než energetická biomasa. Stejná plocha země-dělské půdy může posloužit k výrobě elektřiny pro polovinu českých domácností, nebo nahradit jednu desetinu tuzemské spotřeby nafty. Palivo pro automobily lze přitom považovat za podstatně luxusnější zboží než teplo a elektřinu pro domác-nosti. To samo o sobě je dostatečný důvod dát v Evropě biopa-livům červenou.

Dobrá, řeknete si možná, ale proč tedy biopaliva nedovážet ze zámoří? Protože to může být, a dnes již částečně je, ještě horší. Rozšiřování plantáží palmy olejné představuje v současnosti jed-no z velkých rizik pro tropické pralesy, místní komunity a nepřímo i klima. Hlad po nové půdě pro pěstování energetických plodin vede v posledních letech k masivnímu vypalování pralesů a raše-linišť – například v Indonésii. Vezmeme-li v potaz, že za čtvrtinu současných emisí oxidu uhličitého je zodpovědné odlesňování, může být uhlíkový účet za takto získaná biopaliva „pěkně mastný“.

Čísla uvedená v první části tohoto článku zde neplatí, naopak: biopaliva získaná za cenu odlesnění vedou nutně k větším emi-sím skleníkových plynů než minerální ropa. Připočtěte vyhánění domorodých obyvatel z půdy, která jim odvěků patřila, ničení bio-topů ohrožených druhů rostlin a živočichů (včetně lidoopů) a nad-šení pro dovoz „zeleného“ paliva z Jihu docela ochladne.

Konec biopaliv? Znamená to, že biopaliva jsou tedy špatná a měli bychom je zakázat? To zase ne. V ekologické energetické ®evoluci mohou hrát roli užitečného, byť okrajového zdroje. Abychom jejich výro-bou nenapáchali více škody než užitku, měli bychom ale přijmout několik jednoduchých pravidel:

Suspendovat evropský závazný cíl pro využití biopaliv. 8Zrušit jakoukoliv podporu výroby biopaliv z veřejných 8zdrojů a ušetřené prostředky investovat do udržitelnějších a perspektivnějších obnovitelných zdrojů. Stanovit ekologické a sociální standardy pro výrobu biopaliv 8dovážených do Evropské unie.Podporovat výzkum a vývoj snižování spotřeby automobilů. 8Snížit veřejné investice do infrastruktury pro individuální 8automobilovou dopravu a ušetřené prostředky investovat do rozvoje veřejné dopravy. Volnou zemědělskou půdu využívat přednostně pro pěstování energetické biomasy pro výrobu tepla a elektřiny.A hlavně nepanikařit. Ve srovnání s ostatními problémy naší 8planety představují zatím biopaliva celkem okrajové riziko. Pokud se budeme chovat rozumně, tak okrajovým rizikem zůstanou, a mohou dokonce i trochu prospět.

<8>

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

vítejte v dětském pekle250 miliónů dětí na světě je nuceno pracovat. a nejvíc z nich najdete v asii, která se svými 61% bezkonkurenčně vede před afrikou (32%) a latinskou amerikou (7%). Greenpeace se společně s fotografem robertem Knothem podařilo zmapovat práci na obří skládce elektronického odpa-du v pákistánském přístavu Karáčí.

Asie je známá jako masivní pohřebiště elektronického odpadu. Tady končí – často v dětských rukou – mobilní telefony a počíta-

če, které se roztavují nad ohnivými plameny, aby se z nich získalo nepatrné množství drahých kovů.

Malí pracovníci inhalují jedovaté dioxiny a jiné vysoce toxické zplodiny, které při tavení a spalování elektronických součástí vznikají.

Smutná realita nás zavedla do největšího pákistánského přístavu Karáčí, kde se to ve čtvrti Lyari pracujícími dětmi jen hemží. Cena,

kterou za těžkou práci platí, je ale příliš vysoká.

Spalování elektroodpadu je nekončící proces, jehož trvalou součástí je hustý dým. Igbal Hussain (20) dohlíží na to, aby oheň zbavil měděné provázky veške-rého plastu, který jej obklopuje. Zbytek černě uškvařeného odpadu nahrne do blízké řeky. Pracovníci oheň zapalují benzínem a čekají na prudké vzplanutí, při kterém vzniká svědění po celém těle – to pokračuje po celý den.

Řeka snese všechno. Tedy aspoň v Lyari. Zde se ochlazují místní krávy, přitom dno řeky slouží jako pokračování skládky. Voda je silně znečištěna velkým množstvím odpadu, který pochází ze spalovaní umělohmotných elektrických kabelů.

Nová dálnice v Lyari, která vede okolo nejchudší oblasti Karáčí. Tento asfaltový had je každým dnem i nocí pokryt hustým dýmem z okolního spalování elektroodpadu.

Ehsam Emad (19) a Wasim Khan (21) jsou bez práce. Nezaměstnanost v Pákistánu je velmi vysoká. Jediná možnost, jak získat peníze, je sbírat kovový odpad poblíž řeky Lyari.

<9>

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

© G

reen

peac

e /

Rob

ert K

noth

> reportáž

lenka Borákovátisková mluvčí Greenpeace

Ali (9) prosévá hlínu a zbytky popele, z kterého se snaží ještě získat železo a jiné kovy pro další možný prodej. Některé zbytky jsou ještě horké z vyhaslého ohně.

Shajawal (17) pracuje na skládce už tři roky. Vydělá okolo 3000 rupií mě-síčně a pracuje od osmé hodiny ranní do sedmé večerní. Utekl ze školy, protože ho bil učitel. Dnes svého rozhodnutí lituje. Žádné jiné východisko však už nevidí.

Mohammed Fahim (24) pracuje v tavírně se zlatem více než 10 let. Zlaté částice pochází z elektronického odpadu, z něhož se extrahují pomocí chemikálií a tavení. Fahim pracuje v dílně bez ochranného oděvu. Za-kryté má pouze ústa a snaží se nedýchat, když jsou výpary moc silné. V noci ho bolí plíce a ledviny. Proti silnému kašli jí sladkosti. Pochází z malé vesnice Punjab, kde má šest bratrů a čtyři sestry. Jeho otec pra-cuje s mědí a domů si přináší 3000 rupií (800 Kč). Fahim s bratrem dělají tutéž práci. Domů posílá měsíčně vydělaných 5000 rupií (1300 Kč). Tito lidé nežijí dlouho.

Abu Bakar (vlevo) je dvanáctiletý sirotek z Afganistánu, který ztratil rodiče ve válce a žije pouze z milodarů. Jeho kamarád Omar Sharif je o dva roky starší a pomáhá mu s tříděním a pálením elektroodpadu.

Ptáci i jiná zvířata se sytí rozkládajícím se koněm, který leží v korytě řeky Lyari.

<10>

>

magdalena Klimovičovákampaně Greenpeace

> toxic

REACH je již vcelku dobře známým pojmem. Je to název pro novou chemickou politiku Evropské unie. Greenpeace na kampani vedoucí k přijetí této legislativy pracovalo dlouhá léta. Letos na pod-zim přinesl REACH pro spotřebitele první konkrétní plody. Evropská chemická agentura (ECHA) zveřejnila 28. října 2008 oficiální se-znam prioritních nebezpečných chemikálií. Prozatím bylo na seznam zařazeno 15 látek, které jsou rakovinotvorné, perzistentní, bioakumu-lativní, toxické nebo reprotoxické. Jsou mezi nimi i chemikálie, které běžně najdete ve spotřebním zboží i v českých obchodech. Výkonný ředitel ECHA Geert Dancet zdůraznil, že zařazením nebezpečných chemikálií na prioritní seznam vznikla výrobcům a dovozcům těchto látek do EU zákonná povinnost poskytnutí in-formací jejich odběratelům. Tímto krokem ECHA zároveň pro spo-třebitele otevírá možnost, jak se nebezpečným látkám při nákupu zboží snáze vyhnout.

Mezi 15 chemických látek zařazených na prioritní seznam ECHA se dostal například hexabromocyklododekan (HBCDD), který je po-užíván jako bromovaný zpomalovač hoření zejména v plastech, texti-lu a elektronice. V hledáčku REACH se ocitly také 3 ftaláty (DEHP, DBP, BBP), které mohou mít vážné dopady na lidskou plodnost

a běžně se vyskytují v lepidlech, barvách, kosmetice a zejména jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC (pláštěnky, podlahové krytiny či zdravotní pomůcky). Koalice ekologických, zdravotních a spotřebitelských organizací seznam uvítala, ale zároveň vyjádřila zklamání, neboť jde pouze o malý zlomek ze stovek známých nebezpečných chemikálií. Jednou z příčin je skutečnost, že pouze sedm zemí EU (například Velká Británie či Švédsko) využilo svého práva navrhnout nebezpečnou chemikálii k za-řazení na prioritní seznam. Je smutnou skutečností, že Česká republika žádnou nebezpečnou látku na seznam nenavrhla a stejně se zachovaly i všechny ostatní postkomunistické země. Zřejmě je jim zdraví občanů lhostejné, a to dokonce i těch nejzranitelnějších, tedy malých dětí. Fta-láty (DINP, DiDP a DNOP) jsou sice již zakázány v rámci směrnice EU o hračkách, ale do seznamu pro REACH se nedostaly. A stejně tak ani Bisphenol A, nebezpečná látka, která narušuje hormonální systém a je obsažena – světe, div se – i v kojeneckých lahvích.

dvě stě šedesát sedm jedů Profesor Philippe Grandjean, který již desítky let studuje účinky chemických látek na vývoj nervového systému, publikoval na pod-zim 2006 v prestižním odborném časopise Lancet zprávu nazvanou „Vývojová neurotoxicita průmyslových chemikálií“. Spolu se svými spolupracovníky v ní podrobil analýze stovky dílčích studií o účin-cích chemických látek na nervový systém. Vědci našli celkem 202 průmyslových chemikálií schopných poškozovat mozek člověka. Profesor Grandjean kvůli tomu požaduje důkladné prozkoumání účinků všech průmyslových chemikálií. Nevládní organizace s ná-zvem Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec), jíž je Greenpeace členem, 17. září 2008 zveřejnila databázi nazvanou REACH SIN List 1.0, neoficiální černou listinu 267 nejnebezpeč-nějších chemických látek (rakovinotvorné, mutagenní, toxické pro reprodukci, perzistentní, bioakumulativní atd.), které jsou bohužel zatím běžně v oběhu. Dostanou se na prioritní seznam REACH? Dočkáme se?

reaCH, na jedy bič evropská chemická agentura zveřejnila v říjnu oficiální seznam prioritních nebezpečných chemikálií. zařadila sem prozatím 15 látek. neoficiální černá listina ale obsahuje 267 nejnebezpečnějších chemikálií, které jsou běžně v oběhu.

Ftaláty (dinp, didp a dnop)

výskyt:Podlahové krytiny, kabely a spotřební zboží, které jsou z měkčeného PVC. Také v inkoustech, lepidlech, tmelech, barvách, lacích a lubrikantech. V interi-érech aut či textilních barvivech.

Hlavní nebezpečí:Negativní vliv na hormonální a re-produkční systém, oslabují imunitu. Nebezpečné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. S jejich zvýšenými koncentra-cemi v prostředí může souviset také nárůst astmatu a alergií u dětí. Po-slední výzkumy naznačují reprodukční toxicitu.

Bisphenol a

výskyt:Kojenecké lahve, hračky, nádobí, po-travinové a nápojové kontejnery, lahve na balenou vodu, kancelářské potřeby. Časté je jeho využití v elektronice, napří-klad v mobilních telefonech či počíta-čích. Najdete ho ale také v kontaktních čočkách, lepidlech, barvách nebo sta-vebním či zdravotnickém materiálu.

Hlavní nebezpečí:Zvýšené riziko onemocnění rakovinou, včetně rakoviny prsu a prostaty. Vliv na snížení plodnosti. Dráždí dýchací ústrojí, může vážně poškodit zrak, při kontaktu dráždí pokožku. Při testech byl nalezen u více než 90% vzorků moči, přičemž nejvyšší koncentrace jsou u dětí.

proč nejsou na seznamu?

> podpořte Greenpeace

pexesoKalendář 2009

Cd planet dancenákupní taška „r–r–r“ nákupní taška „Ge“

Taška z nebělené bavlny s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.

Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“.

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O., Skyline, Blow, Hypnotix, ECA, Švihadlo, Nana Zorin, Underwear, Significant Other.

pexeso – Klasická stolní hra.Kalendář 2009 – Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat.

tričko s obrázkem velryby triko save our seas

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské. Velikost: s, m, l, Xl

Bavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace, Dámské i pánské. Velikost: s, m, l, Xl

Bavlněné bílé triko s černým napisem, terčem ve tvaru srdce a logem Greenpeace. Dámské i pánské. Velikost: m, l, Xl

objednávka – zima 2008 počet kusů

s m l Xl celkem

tričko s obrázkem velryby

triko save our seas

triko můj cíl je mír

Batikované triko

nákupní taška „r–r–r“

nákupní taška „Ge“

pexeso

Kalendář 2009

Cd planet dance

objednané zboží zašlete na adresu: Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 90 Kč na poštovné – netýká se samotné objed-návky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem.Greenpeace1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8,tel. 224 319 667, fax: 222 313 777e-mail: greenpeace@ecn.cz

*Uvedete-li na objednávce svoje tele-fonní číslo, případně e-mailovou adre-su, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požado-vaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dá-rek ke konkrétní příležitosti apod.). Len-ka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vyso-kém počtu může někdy dojít ke zpoždě-ní. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

jméno: ...........................................................................

Ulice, číslo: ..................................................................

město: ...........................................................................

psč: ...............................................................................

*telefon: .......................................................................

podpis: .........................................................................

*poznámka: ................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

uplatňuji 30% slevu pro členy / členky rWC

cena pexeso 40 Kčcena Kalendář 2009 330 Kč

cena Cd planet dance 50 Kčcena taška „r–r–r“ 130 Kč cena taška „Ge“ 100 Kč

triko můj cíl je mír Batikované triko

Dívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace Velikost : s, m, l

<11>

cena 300 Kč cena 300 Kč cena 250 Kč cena 390 Kč

výzkumná loď Greenpeace arctic sunrise provádí na popud řeckých rybářů výzkum podmořské rostliny nazývané poseidonia v egejském moři. tato rostlina má blahodárné účinky pro moře – podobné jako lesy pro zemi. Greenpeace pracuje celosvětově na ochraně moří a oceánů.

loď esperanza právě připlula do indonézské javapury, kde ji místní obyvatelé vřele vítají tradičními tanci. Greenpeace pomáhá chránit lesy a pralesy v mnoha oblastech světa. Brání ilegální těžbě, hájí práva domorodých obyvatel, podporuje trvale udržitelné hospodaření s lesním bohatstvím.

Kampaň Greenpeace za elektroniku bez nebezpečných chemikálií slaví úspěchy. například společnost apple, která dlouho toxické látky ve svých výrobcích ignorovala (i u nejnovějšího iphonu na snímku), v září představila nové ipod přehrávače bez pvC i bromovaných zpomalovačů hoření. součástí kamapně je i tlak na výrobce, aby dohlédli na recyklaci svých výrobků a nevytvářeli obří skládky plné jedů v rozvojových zemích.

členové solar Generation na mezinárodní konferenci mcplanet.com. na projektu solar Generation, který před pěti lety iniciovalo Greenpeace, se v současnosti podílejí skupiny studentů z patnácti zemí světa od Usa až po Ugandu a jejich počet stále roste. mladí lidé pomáhají ve svém volném čase chránit klima a rozvíjet obnovitelné zdroje energie.

společně s vámi:pracujeme > pomáháme > přinášíme řešení