Filosofie a metodologie vdyPodklady k pednce pro doktorsk studium

Prof. PhDr. Frantiek Ochrana,DrSc.Centrum pro sociln a ekonomick strategie Fakulta socilnch vd Univerzity Karlovy

Poadavky na kurs Systm prce na pednceSystm prce v pprav na pednkuSystm samostatn prce doktoranda (studium pedepsan a doporuen literatury)

Pro bychom se mli zabvat metodologi vdy?Ppad Frantikova krlka AlfonseKam kr, Alfonsi? (Viz vbr typu a druhu metodologie). Kdo je Alfons? (Existuje Alfons nebo Alfons?)

OBSAH A STRUKTURA VODU DISERTAN PRCEAktulnost tmatu: * zhodnocen dosavadnho stupn poznn * definovn blch mst * vztah eenho problmu k aktulnostiCle prce: * zpsob jejich definovn * etapy tvorby cl (cle hrub a cle pregnantn)

Objekt vzkumu a pedmt vzkumuPouit metodologiePouit metody zkoumn (metody obecn vdn a metody speciln vdn) Problm hypotzy

OBSAH A STRUKTURA ZVRU DISERTAN PRCE

ZVR NEN POUHM SHRNUTM (RESUM), ALE:

kvalitativn ve syntetizuje zskan poznatky(explicite) definuje vdeck pnos prcedv doporuen pro dal rozvoj teorie na rovni: * vlastnho vdnho oboru * interdisciplinarity zkoumn * institucionlnho zkoumn (univerzity, institutu, stavu)

dv doporuen pro praxi na rovni: * sprvn roviny * institucionln (kolen, pedagogick proces)

Vdy o vd a metodologie vdyVdy o vdMetodologie vdy Vdy o vd:- metodologie vdy- sociologie vdy- historie vdy - ekonomie vdy- a jin

Kulturn (historick) epocha a epocha vdyKulturn epochaEpocha vdy

Vda o vd a vdeck obraz Epocha vdy: * sociln kontext * historick as *jazyk vdy * zpsob komunikace

Typy epochy vdy: * racionalita a vdeck obraz svta * mody vdeckho obrazu svta * diskurs v rmci dan epochy vdy * zmna paradigmatu (nov obraz svta)

Epocha starovk vdyAtributy:

demytologizovan obraz svtasynkretick poznnsvt je objektem vdy hledajc substanci (nikoli odhalujc determinismus)metody deskripce, analogie, abstrakce vdeck problm een antropomorfn, dohadem

Epocha stedovk vdyAtributy:duln objekt zkoumn (nadpirozen byt, pirozen byt - teologie, vda)vra a vdn jako dv cesty poznn metoda dedukce a teleologismusspekulativn deduktivn pstupdeduktivn uzaven obraz svtavra jako posledn arbitr vdeckho poznnidea determinismu (prvn hybatel)

Epocha novovk vdy1. etapa renesann vdy:

Atributy:kosmick determinismussvt jako kolobhexistuje-li bh, je obecnm prodnm zkonempanteismus

Epocha novovk vdy2. etapa kartezinsk:Atributy:racionalita jako idea pinnostiracionln a empirick nstroje zkoumn dv vlny novovk vdy a j pslun metody zkoumn: * kartezinsk *baconovsk nezpochybniteln zvry

Epocha postnovovk vdyAtributy:rozpad kartezinsk racionality, nstup neoracionalismudeterminismus je aplikovanm racionalismemvda se rozvj v cyklech: cyklus vdeck poznn1 -praxe1- vdeck poznn2-praxe2absolutn vpov std relativismus (Bachelard) vdeck obraz svta se p zdravmu selskmu rozumunekartezinsk epistemologie

Postnovovk vda (aplikovan racionalismus - Bachelard) Idealismus Konvencionalismus Formalismus

APLIKOVAN RACIONALISMUS

Pozitivismus Empirismus Realismus

Postnovovk vda (nekartezinsk epistemologie- Bachelard) Co e?Roztrku mezi kartezinskm obrazem reality a skutenost.

Jak jsou dsledky?Absolutn teormy ztrcej univerzln platnost.Soudob vda me spn teoretizovat, bude-li zrove experimentovat a naopak. Vznik nov obraz vdy, epistemologick revoluce.

Funkce vdyFunkce vdy:

explanan metodologickprediknaplikan (viz ekonomick i sociln funkce vdy)

Soudob vdeck poznnMotto: Svt, v nm myslme, nen svtem, v nm ijeme (Bachelard).

Rysy soudobho vdeckho poznn: nov logika vdeckho poznnpodmnn poznnrelativismus vpovdreln objekt a noetick objekt nemus bt toton (viz operacionln realismus)exponenciln rst vdeckch informac diferenciace a integrace vdeckho poznn (nov vdeck objevy, tmov prce, transformace poznatk do praxe)

Vdeck poznvn jako subjekto-objektov vztah Subjektzkoumn Objektpoznn Strnky subjekto-objektovho vztahu:- epistemologick- praktick

Pozitivn ekonomick analza jako subjekto-objektov vztah Subjektzkoumn Objektpoznn Zkoumn Interpretace Pedmt vzkumuVdeck obraz (objektivistick interpretace)

Teoretick poznvn a hodnocen Subjektzkoumn(normy,hodnoty) Objektpoznn Zkoumn Zvznamovn Axiologie IdeologieEkonomick implikace: politick trh a veejn vdaje

Normativn ekonomick analza jako subjekto-objektov vztah Subjektzkoumn Objektpoznn Zkoumn Interpretace Pedmt vzkumu (redistribuce)Teoretick obraz (zvznamnn interpretace) Ekonomick implikace: redistribuce v Esping - Andersenovu modelu

Roviny metodologie vdy a metodika vzkumu Speciln vdn

Obecn vdn

Filosofick

Metodika vzkumuStupe obecnosti

Konstruktivismus Tze:Vda zkoum nov fenomny, konstruuje je, nenachz je prost tak. (J. Ullmo)

Dsledky: vdeck obraz je konstrukc vda fixuje opakujc se (opakujc se vztahy jsou vzkumnkem kladeny do vdeckho faktu) vdec mus k opakovn znt procedury

explanan metodologickprediknaplikan (viz ekonomick funkce vdy)

Problm konstruktivismu ve vdeckm zkoumnTze:Neexistuje prvotn realita, kter je mena, existuje realita, kter se rod v moment, kdy je mena (J. Ullmo).

Dsledky: men pedpokld aktivitu subjektumen je asov interval v procesu men vznik objekt vdeckho vzkumu (nameno proti substancionalismu, viz ter)

explanan metodologickprediknaplikan (viz ekonomick funkce vdy)

Vdeck objekt v konstruktivismu - kl ke konstruktivistick interpretaci ekonomickch modelVzkumnk Objekt vzkumu Vzkumn aktivita 1Reln 23Reln jako verifikovan teorie, verifikovan obraz svta.

Vdeck objekt v konstruktivismu - kl ke konstruktivistick interpretaci ekonomickch modelTeze:Vdeck objekt je krystalizovan teorie. Vdeck podstat nelze pipisovat metafyzickou existenci,tj. byt nezvisl na vzkumnkovi.

Dsledky: Vdeck podstaty existuj pro vdce jen v systmech symbol.Vstavba a zdokonalen teorie je logickou konstrukc.Teorie pedkld k verifikaci nov zkony dedukovan z prost matematick kombinace existujcch zkon nebo postulovan z ji znmch zkon.

Typologie metodologi podle vdeckho zkonaTeze:Vchodisko klasifikace tvo povaha vdeckho zkona a) Maxwellovo kritrium: Zkon je vdy a vude nezvisl od svch druhotnch podmnek

b) Logicko-historick kritrium: Zkon je zvisl na svch zkladnch podmnkch.Typy zkon:Faktuln - zkon jevu (fenomenalistick metodologie, novopozitivismus, postpozitivismus,neoracionalismus)Idealizovan (v antecedenci vystupuje nov druh podmnek,tzv. idealizan pedpoklady, viz poznask kola) Imanentn (v antecedenci vystupuj imanentn podmnky, marxismus)

Typologie metodologi podle pouvanch metoda podle (zvznamnnho) pstupu k vzkumnmu objektuTypologie podle pouvanch metod: Indukcionismus Hypotetismus

Typologie podle zvznamnnho pstupu:scientistickopozitivistick proud (viz nmeck historick - deskriptivn - kola)axiologick proud (viz klasick kola, rakousk kola)

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (1)Pozitivismus (A. Comte: Kurs positivn filosofie). Problm teologie, metafyziky a pozitivn filozofie

Svt Metafyzika, teologie Fakt, pozitivn filozofieMetoda deskripce

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (2)Empiriokriticismus (R. Avenarius, E. Mach). ist zkuenost. Neutrln elementy jako zklad svta. Ekonomick popis jev. Prodn zkony jako pravidla mylenkov rekonstrukce skutenosti (Mach).

Svt jakoneutrln elementyJak zkoumat svt?ist zkuenost Metoda deskripce

B. Russell: Poznn na zklad obeznmenosti a poznn na zklad deskripce (sta)Dva druhy objekt:jednotlivinyobecniny (chpeme pojem). Objekt (jednotlivinu) poznvme na zklad deskripce Kad vrok (proposition), ktermu rozumme,mus vlun pozstvat ze sloek, s nimi jsme obeznmen.

Russel tento problm dle analyzuje na otzce denottu.

Komentovan ten vybranch prac B. RussellaRozbor prce O vztazch obecnin a jednotlivin (sta)Rozbor prce O povaze obeznmenosti (sta)Rozbor prce Vztah smyslovch daj k fyzice (sta)Rozbor prce The Scientific Outlook (kap. 2)

B. Russell: O vztazch obecnin a jednotlivin(sta)Dlen entit do dvou td:Jednotliviny jako logick kategorie se vyskytuj jen jako subjekty predikt nebo argumenty vztah. Pat do svta, s nm mme zkuenost, existuj v ase a v jednom ase nemohou zabrat vce ne jedno msto v prostoru, do nho pat..Obecniny se mohou v komplexech vyskytovat jako predikty nebo vztahy, neexistuj v ase a k jednomu mstu nemaj vztah.

B. Russell: O povaze obeznmenosti (sta) Obeznmenost a problm poznn:Obeznmenost je binrn vztah mezi subjektem a objektem.Subjekt je mentln.Je to entita, kter je s nm obeznmen.Objekt me bt jednotlivinou i obecninou, bt v minulosti, nyn, i mimo as.Je to entita, s n je nco obeznmen.Vechny kognitivn vztahy pedpokldaj obeznmenost.Objekty si uvdomujeme ped svoj mysl nebo v ptomn zkuenosti. Moje obeznmenost s st m momentln zkuenosti je kognitivn.

B. Russell: Vztah smyslovch daj k fyzice (sta) Formulace problmu:Fyzika se pokld za empirickou vdu, zaloenou na pozorovn a experimentu. Pedpokld se, e je verifikovateln, tj. doke dopedu vypotat vsledky, kter vzpt potvrd pozorovn a experiment.Objekt je mon pojmenovat, nikoli tvrdit. Objekt neme bt pravdiv ani nepravdiv.Smyslov daje maj vznam pro fyziku, nikoli pro metafyziku.Vdy, kdy je to mon, je potebn odvozen entity nahradit logickmi konstrukcemi. = nejvt maxima vdeckho filosofovn. Je to program proti spekulativn metafyzice.

B. Russell: The Scientific Outlook (kap. 2) 1Charakteristika vdeck metody:Dospjeme-li k njakmu vdeckmu zkonu, mme co init se temi hlavnmi stadii:1. Pozorovn signifikantnch fakt2. Formulace hypotzy3. Dedukce dsledk z tto hypotzy

Akoli se to me jevit jako paradox,veker exaktn vda je ovldna mylenkovou aproximac.Njak zkon me bt zcela vdeck,ani by byl kvantitativn (viz Pavlovovy zkony).Vechny vdeck zkony jsou zaloeny na indukci,kter nen schopna sktat jistotu.Pozor na pouvn indukce prostm vtem (viz hypotza Vechny koky maj ocas. Ale viz mansk koky.

B. Russell: The Scientific Outlook (kap. 2) 2Meze vdeck metody:1. Pochybnost o platnosti indukce.

2.Pote,jak vyvozovat zvry z toho, co se zkuenostn poznv, na to, co se zkuenostn nepoznv. (Nikdy nevidme, co si myslme, e vidme).

3. Skutenost, e i kdy pipustme existenci inference (vyvozovn) z toho, co se ze zkuenosti nepoznv,mus mt takov odvozovn nesmrn abstraktn charakter a skt proto mn informace, ne se tomu zd bt,vyuvme-li pirozen jazyk.

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (3)Der Wiener Kreis (M. Schlick, R. Carnap, O. Neurath,G. Bergmann, Ph. Frank, H. Hahn, H. Feigl, aj.)Novopozitivismus, logick pozitivismus, logick empirismusLogick atomismus (B. Russell): Vlastnosti jazyka nm mohou pomoci pochopit strukturu svta. L. Wittgenstein: Svt se skld z atomrnch fakt. Elementrn vrok a pravdivost. Vrok jako logick forma skutenosti.

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (4)L. Wittgenstein: Hranice mho jazyka znamenaj hranice mho svtaLogika napluje svt, hranice svta jsou i jej hranice.Vroky filozofie nejsou empirickm zobecnnm, jsou to tautologie (vdy pravdiv vroky) nebo kontradikce (vdy nepravdiv vroky).Tautologie a kontradikce jsou bez smyslu(o niem nevypovdaj). Ostatn pravdiv vroky jsou vroky prodnch vd. Rozliuj pojem filozofie, vda, filozofie vdy!

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (5)Zkladn charakteristick rysy novopozitivistick filozofie vdy:Pro vrok (statement) hledme metodu verifikace

Obrat ve filozofii (a problm normativnho a pozitivnho v ekonomick teorii)

Carnap: pm a nepm verifikace. Pseudoproblm

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (6)Reichenbachv kontext objevu a a kontext zdvodnn:

odlien zkon psychologie od zkon logikylogika racionln rekonstruuje (ideln vda, ahistorismus)deskripce pesunuta do kontextu objevu (psychologick analzy)

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (7)Schlickova charakteristika vdeckho poznn (indukcionistick model poznn - (kroky):Tvo protokolrn vty!Tvo pokusn (metoda indukce) ostatn vty vdy!Tvo obecn vty (hypotzy)!Odvozuj nov vty z hypotz!Zkoumej, zda nov vty shoduj s pozdji zskanmi empirickmi vtami (konstatacemi)!Konstatuj, zda nov vty jsou verifikovan nebo vyvrcen!

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy (8)Problm verifikace:verifikace a princip demarkace metafyzickch vrok a vdeckch vrokvdeck zkon, problm nekonena, spoetnho nekonenho mnostv a verifikace

princip nepln verifikovatelnosti (princip potvrditelnosti)

Komentovan ten vybran prce L. Wittgensteina Rozbor prce Tractatus logico-philosophicus

Ludwig Wittgenstein Tractatus logico-philosophicus (1)1. Svt je faktem.(Die Welt ist alles,was der Fall ist).1.1 Svt je souhrnem fakt, nikoli vc. (Die Welt ist die Gesamtheit der Tatsachen, nicht der Dinge).1.11Svt je uren fakty a tm, e jsou to vechno fakta.1.13 Fakta v logickm prostoru jsou svtem.2. To, co je faktem, fakt, je existence stav vc. 2.01Stav vc je spojen pedmt (vc).2.021 Pedmty tvo substanci svta.2.024 Substance je to, co existuje nezvisle od toho, co je faktem.2.1 Dlme si obrazy fakt.2.12 Obraz je modelem skutenosti.2.141 Obraz je fakt.2.172 Svoji formu zobrazen vak obraz neme zobrazit,ukazuje ji.2.223 Abychom jistili,i je obraz pravdiv nebo nepravdiv,musme ho porovnat se skutenost.

Ludwig Wittgenstein Tractatus logico-philosophicus (2)3. Logick obraz fakt je mylenka.3.12 Znak, pomoc kterho vyjadujeme mylenku, nazvm vtnm znakem. A vta je vtn znak ve svm projektivnm vztahu:3.14 Vtn znak je fakt.3.221 Pedmty meme jen jmenovat.Znaky je zastupuj. Meme o nich jen hovoit,vyslovit je nememe. Vta me hovoit jen to, jak njak vc je, nco nen.3.328 Kdy se znak nepouv, tak nem vznam. 4. Mylenka je smyslupln vta. 4.001Souhrn vt je jazyk.4.022 Vta ukazuje svj smysl.4.05 Skutenost se porovnv s vtou.4.2 Smysl vty jej jej shoda a neshoda s monostmi existence a neexistence stav vc.4.442Vta neme vypovdat o sob sam, e je pravdiv.

Ludwig Wittgenstein Tractatus logico-philosophicus (3)5. Vta je pravdivostn funkc elementrnch vt.5.6 Hranice mho jazyka znamenaj hranice mho svta.5.632 Subjekt nepat ke svtu, ale je hranic svta.5.634dn st na zkuenosti nen apriori.6.1 Vty logiky jsou tautologie.6.11 Vty logiky tedy nic nehovo. (Jsou to analytick vty).6.121 Vty logiky demonstruj logick vlastnosti vt tm, e je spojuj do nic nehovocch vt. Tuto metodu bychom mohli nazvat i nulovou metodou. V logick vt se vty navzjem uvdj do rovnovhy a stav rovnovhy potom naznauje, jak mus bt tyto vty logicky uzpsoben.6.363 Induktivn postup spov v tom, e pijmme nejjednodu zkon, kter se d uvst do souladu s naimi zkuenostmi. 6.3631 Tento postup ale nem logick, nbr jen psychologick zdvodnn:Je jasn, e neexistuje dvod vit, e ten nejjednodu ppad skuten nastane.6.373 Svt je nezvisl na m vli.6.41 Smysl svta mus spovat mimo njv nm neexistuje dn hodnota7. O em nen mon mluvit, o tom je teba mlet.

Jazyk vdy podle Rudolfa Carnapa(1891-1970)Logick stavba svta (1928)Vta a jej verifikace (neverifikovatelnost se tk pseudootzek,pseudoproblm a pseudovt)Protokolrn vty (jako vchodisko verifikace, jako nejjednodu pravdiv vty)Analytick a syntetick vtySmyslupln vty a princip analytickch a syntetickch vt.(Smyslupln vta je analyticky pravdiv, nebo nepravdiv, nebo empiricky testovateln.)Princip tolerance ve vd (pizpsobovn jazyka zpsobu mylen jinch)

Komentovan ten vybran prce K.R. PopperaRozbor prce Logika vdeckho poznn

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Problm indukce (1)Argument proti indukci (s.3-7):Nen jasn,zda mme prvo ze singulrnch tvrzen (jakkoliv poetnch) odvozovat tvrzen univerzln (hypotzy, teorie).Jakkoli takto zskan zvr se vdy me ukzat jako nepravdiv. Zvr: Zznam zkuenosti me bt pouze singulrnm tvrzenm a nikoli tvrzenm univerzlnm.To, e princip indukce nebude pravdivm, ale pouze pravdpodobnm, nic na skutenosti nemn.Prce vdce spov v pedkldn a testovn teori.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Deduktivn testovn teori (2)4 cesty testovn teori (s. 9-11):Logick porovnvn dsledk mezi sebou (test vnitn konsistence)Zkoumn logick formy teorie (je teorie empirick, vdeck nebo tautologick?)Srovnn s jinmi teoriemiTestovn teorie empirickmi aplikacemi zvr, kter z n lze vyvodit.Metodou je falsifikace.jestlie se teorie osvdila, je koroborovna. Jde o metodu deduktivnho testovn.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Problm demarkace (3)Demarkace (s. 11-15):Demarkace je kritrium pro rozlien mezi empirickou vdou na jedn stran a matematikou a logikou a metafyzickmi systmy na stran druh.Induktivn logika neposkytuje vhodn rozliovac znak empirick,ne-metafyzick povahy teoretickho systmu, tedy vhodn demarkan kritrium.Falsifikovatelnost jako kritrium demarkace.Empirick systm mus dovolovat sv vyvrcen.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Teorie (4)Teorie a problm dedukce (s. 41-):Vdeck teorie jsou universln tvrzen. Teorie jsou st,hzen,aby chytly to, co nazvme svt (s. 41)Podat kauzln vysvtlen udlosti znamen dedukovat tvrzen, kter ji popisuje, z univerzlnho zkona (zkon) spolu s jistmi singulrnmi tvrzenmi, potenmi podmnkami. Univerzln tvrzen (hypotzy) maj povahu prodnch zkon.Z univerzlnch zkon ve spojen s potenmi podmnkami dedukujeme singulrn tvrzen.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Striktn univerzln a existenciln tvrzen (5)Pojet zkon (s.52-):Prodn zkony maj logickou formu striktn univerzlnch tvrzen,mohou bt vyjdeny ve form negac striktn existencilnch tvrzen. Nap. zkon zachovn energie: Neexistuje perpetum mobile. Prodn zkony jsou prohibitivn, falsifikovateln. Striktn existenciln tvrzen naopak nemohou bt falsifikovna (jen verifikovna). dn singulrn tvrzen (zkladn tvrzen) neme odporovat existencilnmu tvrzen Existuj bl havrani.To by mohlo uinit pouze tvrzen univerzln.Nememe prohledat cel svt, abychom zjistili,e nco neexistuje

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Striktn univerzln a existenciln tvrzen (6)Falsifikovatelnost a falsifikace (s.73-):Falsifikovatelnost je kritrium empirick povahyTeorie je falsifikovan, jestlie jsme pijali zkladn tvrzen, kter jsou s n ve sporu.Podmnky pro falsifikaci teori:1. Z univerzlnho tvrzen bez potench podmnek nelze dedukovat dn zkladn tvrzen.2. Univerzln tvrzen a zkladn tvrzen si mohou navzjem protieit.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Koroborace (obstojitelnost) (7)Koroborace aneb jak teorie obstoj pi testovn (s.269-):Teorie nelze verifikovat, mohou se vak osvdit.Teorie se mohou nejen zlepovat, ale novmi experimenty i falsifikovat.Teorie me bt tm lpe koroborovna,m lpe je testovateln.Koroborace (nebo pravdpodobnost hypotzy) kles s testovatelnost.

(K.R. Popper: Logika vdeckho poznn: Cesta vdy (8)Vda a problm vdeckho zkoumn (tzv. vdeck pravdy) Vda nen systmem jistch dobe ustavench tvrzen,nen to ani systm, kter nepetrit postupuje ke koncovmu stavu. Nae vda nen vdn (epistm): nikdy neme prohlaovat, e doshla pravdy, ba ani jej nahrky, teba pravdpodobnostineme doshnout ani pravdy ani pravdpodobnosti... (s. 302)Nevme:meme jen hdat.A nae hdn je vedeno nevdeckou, metafysickou (by biologicky vysvtlitelnou) vrou v zkony, pravidelnosti, kter meme odhalit - objevit. (s. 303)Star vdeck idel epistm -absolutn jistho,dokazatelnho vdn - se ukzal bt idolem. Poadavek vdeck objektivity vede nevyhnuteln k tomu, e kad vdeck tvrzen mus zstat navdy zkusmm.(s.305)

Zvry z komentovanho ten k filozofii vdy K.R. Poppera (1)

nvaznost na tradici kontextu objevu a kontextu zdvodnn novopozitivistick problm verifikace a Popperv problm falzifikaceracionln rekonstrukce vdy: hypotza (kontext objevu), vdeck hra s rizikem odmtnut, kritick innost a revize vdeckch teori (princip falzifikace),

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy a filozofie vdy K.R. Poppera (2)Popperova epistemologie a metodologie vdy:

hypotetick dedukcionismus

princip falzifikace

Hypotza Dsledky Falzifikace

Pozitivistick a novopozitivistick koncepce filozofie vdy a filozofie vdy K.R. Poppera (3)Popperv cyklus vdeckho poznn:1. Hypotza ( nen pedmtem metodologick analzy)2. Deduktivn odvozovn dsledk z hypotz (antiindukcionismus)3. Ovovn hypotz (negac)

Diskuse k otzkm (aplikace na ekonomick problmy):V em spov odmtnut kritria pravdivosti?Pro nememe nikdy doshnout objektivn pravdu?Co rozumme pravidlem racionln kritiky?Zkon jako striktn obecn (univerzln) vrokV historii zkony nevystupuj, jsou to zvltn historick vroky.

Konstituovn ekonomick teorie podle principu falzifikace. Koroborace (4)Hypotza Atribut hypotzy: empirick obsahRozdlen bzovch vrokT1T2T1.mnoina vrok shodnch s teori T2.mnoina vrok neshodnch s teoriT1,T2 disjunkn mnoiny bzovch vrok

Princip falzifikace a logick pravdpodobnost teorie (K.R. Popper) (5)

Druh tvrzen Stupe Stupe logick falzifikovatelnosti pravdpodobnosti

1. Tautologie 0 1

2. Metafyzick vroky 0 1

3. Vnitn rozporn vroky 1 0

Dsledky pro zkoumn v normativn a pozitivn ekonomii.

Popperova koncepce t svt (6)

1. Svt fyzickch objekt nebo fyzickch stav

2. Svt stav vdom, mentlnch stav i dispozic k jednn

3. Svt objektivnch obsah mylen, vdeckch idej, umleckch dl a bsnickch mylenek

Popperv cyklus vdeckho poznn (7)P1 TT1 EE P2 ... P1 ..problm prvnTT1pokusn teorieEE.odstrann chyb prostednictvm kritikyP2..nov problm (problm slo 2)

Komparace metodologie logickho empirismu a metodologie K.R. Poppera (8)-test k proven pochopen problmu pozitivismu a Poppera

Problm Logick empirismus Popper

Primrn zdroj poznn Vdeck poznn Oven platnosti teorie Vztah k filozofii Metoda Model vdeckho rozvoje loha metodologie

Diskuse. Dopady pro normativn a nenormativn sociln teorii.

Carl Gustav Hempel (1905-1997)Fundamentals of Concept of Formation in Empirical Sciences (1952)Deductive-Nomological vs. Statistical Explanation (1963)Explanation and Prediction by Covering Laws (1963)Aspects of Scientific Explanation (1965)

Carl Gustav HempelFunkce obecnch zkon v historii se celkem podob jejich funkci v prodnch vdchpod obecnm zkonem budeme rozumt tvrzen ve form univerzlnho kondicionlu, kter se d dokzat nebo vyvrtit na zklad adekvtnch vsledk empirickho zkoumnasto budeme namsto vrazu obecn zkon pouvat vraz hypotza univerzln formy nebo, strun, univerzln hypotza a kdy bude potebn, budeme podmnky uspokojivho potvrzen formulovat nezvisle.Hlavn lohou obecnch zkon v prodnch vdch je spojovat udlosti do model, kter se bn nazvaj explanace a predikce. v historii o nic mn ne v jinm odvtv empirickho zkoumn je mon vdeckou explanaci doshnout jen prostednictvm vhodnch obecnch hypotz anebo teori, co jsou soubory systematicky spojench hypotz. Tato teze zjevn odporuje bnmu nzoru, e pravou explanaci v historii doshneme jen pomoc metody, kter typicky odliuje sociln vdy od prodnch vd,konkrtn jde o metodu empatickho pochopenempatie vak sama o sob netvo explanaci. Odkaz na obecn zkony podobn obsahuje pouit pojm determinace a zvislosti v empirickch vdch.

Alfred Jules Ayer (1910-1989)Pedstavitel tzv. novho pozitivismuLanguage, Truth and Logic (1936)

Analza mylenek ze stat Dkaz nemonosti metafyzikyMm clem je dokzat, e jakkoliv pokus popsat produ, i dokonce tvrdit existenci neho, co se nachz mimo dosahu empirickho pozorovn, mus pozstvat z formulace pseudovrok.Metafyzick tvrzen nejsou hypotzaminic toti nevysvtlujmetafyzick tvrzen jsou nesmysln. Nejsou hypotzami v tom smyslu, v jakm jsou hypotzami obecn zkony.

Teorie vdeckch revoluc S. T. Kuhna (1)

Klov slova:

Historick kola postpozitivistickho smruVdeck spoleenstvNormln vdaParadigma Anomlie Vdeck revoluce

Teorie vdeckch revoluc T.S. Kuhna (2) Obdob normln vdy Paradigma Selhn paradigmatu een hlavolamu Krize vdy Kumulativn poznn DiskontinuitaNov fakt (anomlie)Explanace = ??? Revoluce ve vdNov paradigma

Metodologie vdeckch vzkumnch program I. Lakatose (1)

Klov slova: Tvrd jdro Teoreticky progresivn teorie, empiricky progresivn teorieRegresivn (degenerovan) teoriePozitivn heuristika (pravidla rozvjen vzkumnho programu) Negativn heuristika (ochrana tvrdho jdra, zkaz pouit pravidla modus tollens ve vztahu k tvrdmu jdru)Vdeck revoluce

Metodologie vdeckch vzkumnch program I. Lakatose (2) Tpt... mnoina teoreticky progresivnch teori Tpe.. mnoina progresivnch empirickch teoriTn mnoina pravidel ochrany tvrdho jdraTr mnoina regresivnch (degenerovanch teori)

Tvrd jdro TTptTpeTrVdeck revoluceVVP1VVP2Tn

Metodologie vdy P.K. Feyerabenda Klov slova:Pluralistick metodologie vd Kontextov teorie vznamuPragmatick teorie pozorovn Nesoumitelnost teoriPrincip tzv. proliferace

Konkluze pro oblast rozvoje teorie:kritika unifikace ve vdkritika normativismu ve smyslu (ve smyslu monoteoretismu)

Metodologick pluralismus Paula Karla Feyerabenda (1924 - 1994) Rozprava proti metod (2001)Epistemologick anarchismus a tradice (Nejlep teorie je takov, kter nejvce odpovd praktickm potebm vdeckho bdn)

Vdeck poznn jako proliferace (novotvorba)

Teorie a struktura poznn (Existuje pouze jedin princip pro rozvoj vdy. Je to zsada - ve je dovoleno.)

Strukturalismus (1) Klov slova:Struktura (J. Piaget: totalita, transformace,samoregulace)

Epistm (M. Foucault) Rozprava (diskurs)

Vpov (nonc) v diskursu

Archv, archeologie vdn

Druhy epistm (Ei) jako epoch stejnho mylen a diskurs (2) E1E2E3E1renesann racionalismus 1,2n: jednotky rozpravyE2klasick racionalismusE3 souasn racionalismusEi12n

Diskursvn formace (Di) a archv (4)

1,2n: jednotky rozpravyD1Di:diskursvn formace

12n12nD1DiArchv

Diskursvn formace (Di) a loha vpovdi v diskursu (3)

1,2n: jednotky rozpravy

12nDiskursvn formace Di

Komentovan ten vybran prce M. FoucaultaRozbor prce Archeologie vdn

Michel Foucault: Archeologie vdn (L archologie du savoir,Editions Gallimard,1969)Hermann a synov,2002) (1)

Vytyen problmu:Problmy je mon shrnout jedinm slovem:zproblematizovn dokumentu. (s.14)Dnes historie transformuje dokumenty v monumenty. (s. 15)Nejprve ale musme odvst jistou zpornou prci:musme se zbavit cel masy pojm, z nich kad svm vlastnm zpsobem obmuje tma kontinuity.tak napklad pojem tradice: (s. 35)potom je tu pojem vlivupojmy rozvoje a vvojepojem ducha(s.36)a konen je teba uinit jet jeden pedbn krok a vyadit nereflektovan kontinuity,jimi u pedem organizujeme analyzovan diskurs: zci se dvou spojench, ale protikladnch tmat. (s.41)popis diskursu je protikladem djin mylen.. (s. 45)diskontinuita je jednou z onch velkch nahodilost,je zpsobuj zlom nejen v geologii djin,nbr i v prostm faktu vpovdi(s.46)

Michel Foucault:Archeologie vdn (2)Diskursivn formace:Rozhodl jsem se neopomenout dnou formu diskontinuity,zlomu,prahu nebo hranice.Rozhodl jsem se popisovat vpovdi v poli diskursu a vztahy,jich jsou tyto vpovdi schopny. (s. 51)Existuj vpovdi, je se tv, jako by patily k tm tisciletm (tm vnm) kontinuitm,nazvanm gramatika nebo medicna. Co vak tyto jednotky pedstavuj? Jak meme tvrdit, ePettyho objevy souvis s Neumannovou ekonometri? (s.51-52).(Vyvrcen) hypotzy) :1.Vpovdi v rzn form a rozptlen v ase tvo celek. Ale viz problm lenstv. (s. 52 a nsl.)2. Vda vypovd jistm stylem, trvalm zpsobem vypovdn. Ale klinick diskurs se mn.(s.54 a nsl.)3. Je mon ustavit skupiny vpovd tak, abychom urili systm trvalch a soudrunch pojm, je se v nich objevuj? (s. 56-57). Ale obsah pojmu se mn!4. Existuje identita a trvalost tmat. Ale existuj rzn zpsoby vysvtlen tmat.(s.59-60)Vchodiskem je diskursivn formace. Ta izoluje, je to pravidelnost.Diskurs je vytren ze zkona dn a ustavuje se v nespojit neasovosti (s. 251)

Michel Foucault:Archeologie vdn (3)Formovn objekt:Poadavky na reim existence objekt diskursu:Nejprve je teba vyznait prvotn povrchy jejich vynoen. (s.66)

Dle je potebn popsat instance vymezovn. (s.67)Nakonec je teba vymezit mky specifikace. (s.68)

Objekty definujeme nikoli odkazovnm k zkladu vc,nbr tak, e je budeme vztahovat k souboru pravidel,kter jim dovoluj,aby se formovaly jako objekty diskursu, a stanovuj tak podmnky jejich historickho vyjevovn. (s.76-77)Nevracme se tu k nemu ped diskuresm-tam, kde jet nen nic eeno a kde vci teprve vystupuj z edho ptm:nepokoume se jt za diskurs,abychom tam objevily formy, kter vytvoil a nechal za sebou:drme se, pokoume se udret na rovin diskursu samho. (s.78)

Michel Foucault:Archeologie vdn (4)Formovn modalit vypovdn:Zkon vech rozmanitch zpsob vypovdn vychz z toho (s.81-:83)1. Kdo mluv. (lka)2.Institucionln umstn (v nemocnici, soukrom praxi,)3. Pozice subjektuVpov:Vpov nem k tomu, co vypovd, stejn vztah jako jmno k tomu, co pojmenovv i oznaujeJde o jedinen vztahJe spe spojena se souadnicovou soustavou, vytvoenou nikoli z vc,fakt, skutenost i bytost, nbr ze zkon monost,pravidel existence objekt,je jsou v n pojmenovan, oznaovan i popisovan, a vztah, kter jsou v n dovolen nebo zakzan. (s.136139)Dv osoby sice mohou ci v tme okamiku tot, ale protoe to jsou dv osoby,mme tu dvoj odlin vypovdn.Tent subjekt me sice nkolikrt opakovat tut vtu, budou to ovem vypovdn odlien v ase. Vypovdn je udlost, kter se neopakuje. (s. 155-156). Vpov m schopnost bt opakovna: ovem vdy za pesn danch podmnek (s. 161) -----otzka:Jak se to vztahuje k historismu jako universalismu?

Michel Foucault:Archeologie vdn (5)Popis vpovd:Diskurs je skupina vpovd, kter pat k jednomu systmu formace. (s. 165)Vpov tedy nen njakou elementrn jednotkou. (s. 167)Diskursivn formace,jsou psn vzato skupiny vpovd (s. 177)Regularita vpovd je definovna samotnou diskursivn formac.(s-180)

Smyslem analzy vypovdn toti nen probouzet texty z jejich nynjho spnku, aby se zakvnm stop, dosud itelnch na jejich povrchu, odkryl zblesk jejich zrozen:jde j naopak o to, sledovat je bhem jejich spnku, vyzdvihovat sp tmata,je tomuto spnku, tomuto zapomnn, tomuto ztracenmu pvodu odpovdaj, a zkoumat, jak zpsob existence me tyto vpovdi charakterizovat nezvisle na jejich vypovdn ve vrstv asu, do kter pat, v n jsou uchovvny, znovu aktivovny a pouvny, a kde jsou t, co vak nebylo jejich elem, zapomenuty, ppadn dokonce znienyTato analza pedpokld, e jsou vpovdi chpny v jejich remanenci, kter je jim vlastn a kter nen vdy znovu aktualizovatelnm odkazem k minul udlosti formulovn. (s. 189-190)

Michel Foucault:Archeologie vdn (6)Historick apriori a archiv:Pozitivita diskursudefinuje vymezen prostor komunikace. (s. 193)Pozitivita tu tedy hraje roli toho, co bychom mohli nazvat historick a priori. (s. 194)Vechny tyto systmy vpovd (na jedn stran udlosti, na druh stran vci) navrhuji nazvat archiv. (s. 197)Archiv je pedevm zkon toho, co me bt eeno,systm, kter vldne zjevovn se vpovd jako singulrnch udlost. (s. 198)Je zejm, e archiv spolenosti, kultury,i civilizace nelze popsat vyerpvajcm zpsobem:podobn ani archiv cel jedn epochy. (s. 199)Odkryt archivu, vdy nedokonal, nikdy zcela dokonen, formuje obecn horizont, k nmu pat popis diskursivnch formac, analza pozitivit, vyznaovn pole vypovdn. Prvo slov-je se neshoduje s prvem filolog-tak autorizuje pojmenovn vech tchto vzkum termnem archeologie... Archeologie popisuje diskursy jako specifick praktiky v ivlu archivu.. (s. 201)

Michel Foucault:Archeologie vdn (7)Archeologick popis-principy:1. Archeologie se sna definovat nikoli mylenky reprezentace,obrazy,tmata,pedstavy, kter se skrvaj nebo manifestuj v diskursech, nbr samotn tyto diskursyNen to interpretan disciplna (s.210-211)2. V dnm ppad nen doxologi (s. 211)3. Archeologie definuje typy a pravidla diskursivnch praktik, kter jsou nap individulnm i dly. (s. 212)4. Archeologie se konen nesna rekonstruovat,co si mohli lid myslet,chtt,zakouet.je to systematick deskripce diskursu-objektu. (s212)

Epocha-je vpovdn perioda(s. 225)Analzu diskursivnch formac,pozitivit a vdn v jejich vztazch k epistemologickm figurm a vdm nazvme,abychom ji odliili od ostatnch monch forem historie vdy, analzou epistm..touto epistm rozumme soubor vztah sjednocujcch v danm obdob diskursivn praktiky. (s. 285)Je pravda, e jsem nikdy neprezentoval archeologii jako vdu,dokonce ani jako prvotn zklady njak budouc vdy. (s.307).

Edmund Husserl (1859-1938) 1/1Krize evropskch vd a transcendentln fenomenologie Cl: vybudovat vdu o vd (vdoslov)Funkce filosofie: odhalen pirozenho svta (Lebensweltu) nikoli odhalen svta vdyHlavn problm fenomenologie: odhalen procesu provn pravdHlavn metoda: zen podstaty (intelektuln intuice)Kritika psychologismu v logice: urujcm znakem pravdy je evidence

Edmund Husserl (1859-1938) 2/4Pojet evidence:bezprostedn uchopen samotn pravdyje absolutn ideln hranic, k n se asymptoticky pibliuje pravdpodobn vdn

Zkon a pravda:prodn zkony jsou jen idealizujcmi fikcemipravda je svt istch podstat

Edmund Husserl (1859-1938) 3/4Fenomenologick redukce a jej etapy :je procedurou, jak se dostat k analze provn pravdyEtapy:1. Eidetick redukce = schopnost vybavit si vci, jako by byly ped oima (uzvorkovn, kdy dvme do zvorky vechny reln tvary (vdom) i vechny poznatky o nich). Ve redukovan se zastavuje ve svch vznamech.Interpretace: existuje tedy ist forma, podstata hmotnch vc, odluiteln od nich a sama o sob mon2. Transcendentln redukce (= oitn J). Brt fenomny tak, jak jak jsou.

Edmund Husserl (1859-1938) 4/4Pojet fenomn:jsou komponenty provn pravdyMetoda odhalovn fenomn:zen podstaty (Wesenschau)vdom je vdy vdomm o nem (intencionalita). Fenomenologie vysvtluje smysl tohoto svta.Struktura fenomnu:1. Slova (nezkoum fenomenologie)2. Psychologick proitky (nezkoum fenomenologie)3. Smysl a vznam proitku(zkoum fenomenologie)4. Pedmt konstituovan prostednictvm vznamu (zkoum fenomenologie). Vznam se vztahuje k pedmtnosti.

Pragmatismus 1/2W.James (1842-1910):Idea existuje (nen pravdiv ani nepravdiv)Kritriem pravdy je uitenost,spchPravda je moje, tvoje-lid s n obchoduj, vymuj si jiVda je pravdiv natolik, nakolik je spn a poskytuje podnty k technickm aplikacm

Pragmatismus 2/2John Dewey (1859-1952):Vechny vci existuj jen ve zkuenostiVechny vci maj vznam ve vztahu ke mnPoznvn je konnm, m instrumentln vznamPoznn je prostednkem mezi tm, co ns neuspokojuje a tm, co pokldme v dan okamik za uspokojivVdeck pojmy maj jen operacionalistick vznam Pravda je uitenost idej, je uniktn, spjat s danou skutenost

Vdeck poznn podle Michaela Polanyiho (1891-1976)Personal Knowledge (1958)The Tacit Dimension (1966)Scientific Thought and Social Reality (1974)Epistemologie tichho vdn (. Je kritikou statu quo ve vd. Nevysloven znalosti tacit jako pedpoklad vdeckho poznn.Nelze ve zskat z knih a uebnic. Role mistra. K vd pat kulturn a historick determinanty).Kritika principu objektivnosti (Jakkoli pokusy odstranit lidsk hel pohledu z naeho obrazu svta jsou neperspektivn.)Jazyk a vdeck poznn (Podle operac jazyka lze vdy dlit na: 1) popisn, 2) exaktn, 3) deduktivnProblm vry,vdn a poznn. ( Vra pat do vdeckho poznn. Vdeck poznn je pechodem od vdn hypotetickho k vdn vrohodnmu).

Dialekticko-materialistick metodologie a historicko-logick metoda zkoumn1. Objektivn logika (logika vvoje prody a spolenosti) zkony jako objektivn tendence 3. Subjektivn logika (logika pojm) vdeck zkony 2.Odraz 4. Petvecpraxe

Ilya Prigogine: d z chaosu (1917)d z chaosu (spoluautorka I. Stengersov) Praha 2001.Kritika absolutnho determinismu (kde ve vd neexistuje nhoda)Stabilita, d,stejnorodost, rovnovha jsou vjimkou (linern modely plat jen velmi omezen)Systmy fluktuuj (kolsaj) a bifurkuj (vtv se).Nevratnost proces jako vlastnost vtiny systm. (vratnost plat jen pro uzaven systmy)

Vztah ekonomickho jevu, faktu, poznatku a vdy Ekonomickjev Vdeck faktVdeck poznatekVda 1

Vdeckovzkumn postup Fze vdeckho postupu:Volba vdeckho problmu, volba metodologie, metod a metodikyZskvn vdeckch faktAnalza fakt a jejich syntza (hypotzy, teorie, zkony)Ovovn vzkumnch zvr

2

Noetick zsady pstupu k sociln ekonomick skutenostiZvltnosti pstupu k ekonomickm jevm:

Pedmtem ekonomickho vzkumu jsou jevy, kter nelze podrobit vzkumnm procedurm podobnm v fyziklnch a biologickch objektProblm s pmm a systematickm pozorovnmVzkumnk je soust spoleenskho dnEkonomick jevy jsou zkoumny ve spoleenskm kontextuEkonomick jevy probhaj v dynamickm prostedEkonomick jevy jsou jevy hromadnho charakteru3

Teoretick a metodick pprava vzkumuPpravn fze:Vyber a uri vzkumn problm!Definuj vzkumn cle!Vyber vzkumnou metodologii!Definuj vzkumnou strategii (zkladn, aplikovan, diagnostick vzkum?)!Zvol adekvtn vzkumn metody!Definuj pracovn hypotzu!

4

Pracovn hypotza a jej formulaceRysy pracovn hypotzy:

pesn definovan pojmyempirick referenceoste definovan vi monosti oven (rozloen na subhypotzy)

5

Metodologie, metoda, metodikaCBAA..metodologieBmetodaCmetodika

Kategorie Strnky kategori:ontologick (temporlnost, vztahovost, dynamika, hloubka, jednota)

metodologick (forma zkoumn ontologick strnky)

gnoseologick (realizace metodologickho aspektu kategori, pojmov rekonstrukce ontologickch strnek kategori)5

Sousti metodyMetoda v irm pojet obsahuje:vchodisko (empirick nebo teoretick)postup (operace obsahov a operativn)cl (zamenost)

Metoda v um pojet obsahuje:postup (posloupnost)

Rzn obrazy zkoumanho objektuklasifikan obraz

vztahov obraz

dynamick obraz

innostn obraz

Pravidla definovn deduktivn axiomatickho systmuTvorba zkon vdy:Aximy (tj. zkony v systmu neodvozen)

Teormy (zkony v systmu odvozen)

Rysy:Axiomatick systm je ist deduktivnProgresivn dedukce (je odvozovnm od axim k teormm)Regresivn dedukce (je z teormat k aximm)

Systm, teorie, vdaSystm Teorie Vda Vda jako: deduktivn axiomatick systm induktivn (z empirie) odvozen systm

Deduktivn axiomatick systmTeorie (T)Hypotzy (HN) H1 H2 H3Observan vty (ON)

O11 O21 O31 O1 2 O13O33 T

Induktivn odvozen teoretick systmTeorie (T)Hypotzy (HN) H1 H2 H3Observan vty (ON)

O11 O21 O31 O1 2 O13O33 T

Deduktivn induktivn odvozen teoretick systmTeorie (T)Hypotzy (HN) H1 H2 H3Observan vty (ON)

O11 O21 O31 O1 2 O13O33 T

Indukce Postup:Pozorovn (popis a klasifikace dle klasifikanch a komparativnch vt) ZeveobecnnTvorba hypotz (hypotza jako domnnka uren k verifikaci nebo falsifikaci)Shrnut hypotz do teorie

ExplanaceDruhy explanace:Kauzln (deterministick ). Vroky typu P je pinou .

Teleologick (Vroky typu O,aby A.)

Statistick (Vroky typu Nastane-li P, pak je z 50 % pravdpodobn dsledek D.Pina1-inek1-pina2-inek2...

Vdeck jazyk Vlastnost kulatostiSoubor kulatch pedmt Vraz kulat univerza

Vraz kulat (exprese) je konvenc!Koncepce Exprese

Denotace

Vdeck zkony,principy, pravidlaRysy vdeckho zkona:Opakovatelnost, obecnost,podstatnostExplanan a predikn funkce vdeckho zkonaKlasifikace vdeckch zkon (podle pedmtu vd, podle zpsobu projevu,)

Vdeck metody empirickKlasifikace:Pozorovn (pm, nepm,Men:a)men vlastnost intenzivnch (rovnost, nerovnost, shoda) - viz teplota

b) men vlastnost extenzivnch, aditivn vlastnosti (viz dlka) Experiment

Postup vdce pi induktivn deduktivnm pstupu Kroky:Zkoumn jev, fakt (cl a pedmt zkoumn) Hledn opakovatelnosti, pravidelnosti, korelacVyslovovn obecnch zvrTvorba hypotz, teoriOven hypotz a teori

Modelovn a analogiePojem modelu:Izomorfn teorieJako objet teorie (mylenkov nebo materiln analog)Funkce (epistemologick) modelovn:imitan reproduknheuristick prognostick

Klasifikace modelIdeln modely:obrazn (ikonick) obrazov znakov (grafy)znakov symbolick

Materiln modely:prostorov imitan (makety)fyzikln imitanstrukturn a funkn analogov (nap. zpedmtnn matematickch model)

Brian Fay Souasn filosofie socilnch vd.. Multikulturn pstup. Praha: SLON. 2002. ISBN80-86429-10-5. 324 stran.

Obvykl dichotomie v socilnch vdch (Brian Fay, 265-266

Atomismus holismusPina vznamRelativismus objektivismusVyprvn pbhy it pbhySubjektivita objektivita

Moje doplnn:Nomologismus historismus Konstruktivismus Ne-konstruktivismus

Brian Fay Souasn filosofie socilnch vd.. Multikulturn pstup. Praha: SLON. 2002. ISBN80-86429-10-5. 324 stran.Komentovan ten

Solipsismus jako astnick epistemologie:Musme bt tm koho chceme znt? (B. Fay,s. 21)

Teze: Mohou lenm urit skupiny rozumt pouze lid te skupiny?

Zvr: I kdy znt svm obsahem znamen mt stejnou zkuenost jako, poznn nespov ve zkuenosti jako takov, ale v pochopen smyslu tto zkuenosti. Poznn je tedy interpretativnm porozumnm. Argumenty:Kdyby platila uveden teze, pak by pojem sociln vda byl pojem oxymorick. Vylouila by vdeck zkoumn lovka. Znt neznamen jen nco provat, ale i chpat vznam. Bt nkm nen ani nutnou, ani postaujc podmnkou. Poznn tohoto nkoho. Nen to postaujc, protoe meme bt nkm, a pesto nevdt, o co v naem ivot jde. Nen to nutn, nebo meme pochopit vznam urit zkuenosti, i kdy jsme ji sami nemli, a jsme pln jin, neli lid, kte ji maj. (s. 42)

Atomismus jako metodologick individualismus (B. Fay,s. 45)

Aneb potebujeme jin, abychom byli sami sebou? (Fay, s. 67)

Teze: Zkladn jednotky socilnho ivota jsou samostatnmi, v podstat nezvislmi, oddlenmi entitami. Program socilnch vd: jednotlivci jsou sebeurujcmi initeli. Metodologick individualismus (viz Popper, Hayek), vysvtlujc sociln jevy z pozice individulnch in a rozhodnut, se opr o ontologick atomismus (Hobbes) Popper: Vechny spoleensk jevy a zejmna chod spoleenskch instituc bychom mli vdy chpat jako nsledky rozhodnut, jednn, postoj, atd. lidskch individunikdy bychom se nemli spokojit s vysvtlenm v urench takzvanch kolektiv (II. Sv., str. 87. Oteven spolenost a jej neptel)Hayek: Socilnm jevm nelze porozumt jinak ne skrze porozumn individulnm inm zamenm na jin lidi a dcm se jejich oekvanm chovnm. (Hayek,F. von:Individualismus and Economic Order. 1949. Routledge and Kegan Paul. London)Hobbes: Piny sociln skladby tkv v lidech,kte jako by teprve nyn vyraili ze zem a rzem jako houby pln dozrli bez jakchkoliv vzjemnch zvazk (Vbor z dla. Praha, Svoboda 1988,s. 109). Tedy lidsk poteby vznikaj nezvisle na sociln realit, bez ohledu na sociln prosted.Zvr: Sociln celky jsou redukovateln na individuln a stavy jednotlivc.Sociln jevy lze vysvtlit z pozice individulnch in. To nachz vraz v pstupech socilnch vd: v teorii racionln volby v sociologii a politick vd, neoklasick teorii v ekonomii.Argumenty proti: J.P. Sartre (Byt a nicota): Vdom svho J dosahujeme, teprve kdy si zaneme uvdomovat jin bytosti s vdomm, kter jsoi si vdomy ns.L. Wittgenstein (Tractatus logico-philosophicus): Oko hledc na svt se nevid, nic v zornm poli mu nek, e toto pole je vidno njakm okem.B. Fay: Byt J njakho lovka a byt Jinho jsou ve vzjemnm vztahu. (Souasn filosofie socilnch vd. Praha. SLON: 2002, s. 59)

Holismus jako celostn metodologie

Aneb dlaj z ns to, co jsme, nae kultura nebo spolenost? (Fay, s. 67)

Teze: Zkladn jednotky socilnho ivota jsou samostatnmi, v podstat nezvislmi, oddlenmi entitami.

Program socilnch vd: sociln jevy je potebn studovat na jejich makrospopick rovni. Teorie vysvtlujc sociln jevy nejsou redukovateln na teorie o jednotlivcch, kte v nich vystupuj. Nvod na budovn sociln teorie: nvod hledejme v socilnch celcch. Kultura a spolenost determinuj sv leny. Metodologick holismus (viz Durkheim, Foucault)Durkheim: Spolenost je realita neredukovateln na individuln psychologii. (Viz jeho Pravidla sociologick metody). Viz tak prce Sebevrada: Tento veskrze individuln akt je ve skutenosti socilnm aktem.Marx: Viz Teze o Feurbachovi

Strukturalismus jako modernj verze holismu:Foucault: Subjekty jsou postupn, progresivn, reln a materiln utveny skrze mnohost organism,sil, energi, materil, tueb, mylenek atd. (Archeologie vn, 1981, s.97).Zvr (argumenty pro) holistickou metodologii: Vda se sama svoj podstatou zamuje na typy (viz pojmy), nikoli na jednotlivce. Ekonomov nezkoumaj konkrtnho kupujcho, ale neosobn typ kupujcho. Vda hled obecn. Toto obecn je explanac. Vysvtlen je v rmci holismu dosahovno zejmna odhalovnm kauzlnch vztah.Problm (argumenty proti) holistick metodologii: Lze ve vysvtli jen kauzln? Jsou individuln entity vysvtliteln jen jako funkce jedincovy kultury nebo spolenosti? Lid se u kulturnm tradim aktivn. Nejsou jim vtiskovny. Viz Marx: Lid dlaj sv vlastn djiny, ale nedlaj je libovoln, ne za okolnost, kter si sami zvolil, nbr za okolnost pmo pedem danch a zstavench. (vod ke kritice Hegelovy filosofie prva).

Kritika holismu: Nejsme pouhm odrazem kultury a spolenosti, k n nleme. Holismus je stejn jednostrann jako atomismus, a z opanho hlediska.

Perspektivismus (MP:konstruktivismus)

Aneb ij lid rznch kultur v rznch svtech? (Fay, s. 93)

Teze: Veker poznn je nutn perspektivn povahy, tedy kognitivn vroky a jejich hodnocen pat vdy do uritho rmce. Nesta jen popisovat, jak to in pozitivismus. Na realitu nenahlme nikdy pmo, jak je sama o sob (pozitivismus), ale vdy ze svho vlastnho hlediska, z vlastnch pozic, zkuenost, pedsudk.Vdci mus fakta nejen sbrat, ale tak tdit. Fakty nejsou pouh stavy, kter se samy o sob td a identifikuj.

Argumenty pro: Pro tut udlost, fakt, existuje nkolik popis. Zvr: Vdeck innosti probhaj vdy v rmci uritch koncept, kter vdeck komunita vn do sv prce. (MP: je to vlastn paradigma). Poznn je konstruktivn innost, k n poznvajc aktivn pispvaj.Perspektivismus spojen s trvnm na zsadn konceptuln odlinosti v sob obsahuje zrodek relativismu. Relativismus je doktrna, podle kter je zkuenost (v ppad epistemologickho relativismu) nebo realita (v ppad ontologickho relativismu) funkc danho konceptulnho schmatu. V ppad ontologickho relativismu se m za to, i o realit jako takov rozhoduje dan konceptuln schma. Viz Kuhn v Struktue vdeckch revoluc (s. 121, esk peklad) Lavoisier vidl kyslk tam, kde Pristley vidl deflogistovan vzduch a kde jin nevidli vbec nicLavoisier vidl produ odlinm zpsobempo objevu kyslku pracoval v jinm svt.Kuhn:zastnci soupecch paradigmat provozuj sv emeslo v rozdlnch svtech. (s. 149, esk peklad). Ontologick relativismus tedy tvrd, e nae pedstavy vytvej svt.

Racionalismus

Aneb musme pedpokldat, e jsou jin racionln? (Fay, s. 115)

Teze: Podle racionalismu vysvtlit lidsk jednn (na rozdl od pohybu hvzd nebo amb) znamen najt jeho dvod, a najt jeho dvod znamen ukzat, e toto jednn je vzhledem k pesvdenm a tubm jednajcho rozumn.

Zvr (kritika): Pro sociln vdce to znamen, aby tuto racionlnost rozeznvali i v chovn, kter je iracionln (pudov).

Interpretativismus

Aneb musme jin chpat z jejich vlastnho hlediska? (Fay, s. 137)

Teze: Interpretativismus je nzor, e chpn lidskho chovn, vsledk innosti a vztah spov vlun v rekonstruovn toho, jak je chpou sami jejich akti, tvrci a nositel.Zvr: vcn obsahy intencionlnch stav a jinch intencionlnch objekt lze urit a popsat pouze z hlediska toho, jak se jev dotynm jednajcm a jak jsou jimi pojmny. (Fay, s. 139)Mezi zkoumnm lovka a prody je podstatn rozdl:pojmy v prodnch vdch berou na zetel teoretick rmec a namen veliiny. Vdy o lovku (a pojmy uvan k popisu a vysvtlen lidsk aktivity) je teba pinejmenm zsti erpat ze socilnho ivota, kter je pedmtem studia, ne z teori vdc. Je teba tedy interpretovat vznam jednn.Zvr:Ve filosofii sociln vdy psob dichotomie mezi rozumnm a vysvtlenm a mezi pinou a vznamem. Interpretativismus se prostednictvm tchto dichotomi vymezuje. Trv na tom, e na rozdl od prodnch vd, kter se sna vysvtlit neintencionln jevy odkrytm jejich pin, je kolem sociln vdy rozumt intencionlnm jevm skrze interpretaci jejich vznamu. Odkrytm tohoto smyslu lze intenionln jevy pochopit.Kritika: Ze sprvnho zvru, e sociln vda mus bt interpretativn, vak interpretativismus nesprvn vyvozuje, e sociln vda je pouze interpretativn. Tvrd, e vechny intepretace spovaj v pochopen toho, jak jin vid svt.

Kauzalita Teze: Sociln jevy nejsou pouh abstraktn struktury vznamu, jsou to tak udlosti a vci, kter se vyskytuj ve svt. Rozumt jim proto vyaduje nco vc ne jenom vdt, co znamenaj. Musme tak vdt, pro se vyskytly. Tak nap. vme, jak je to svtov nzor, ale to jet nevysvtluje, pro takov svtonzor existuje.

Intencionalismus

Aneb je vznam chovn jinch dn tm, co tmto chovnm mn oni? (Fay, s. 165)

Teze: Viz Caesarovo pekroen Rubikonu. Co bylo zmrem, intenc tohoto skutku? Historik mus rekonstruovat mylen jednajcho. Tedy znovu promyslet tak znamen pochopi, jak jednajc pojmal fakty sv situace.

Gadamerovsk hermeneutika:Na rozdl od intencionalismu hled vznam na zklad pozdjch ink tto udlosti a jej dleitosti pro nsledujc generace.Tedy: Zmrem Caesara bylo pedejt Pompeia. Ale vznam pekroen Rubikonu byl: (konec msk republiky-viz Cicero, siln vdce je schopen eit krizi). Jak je zejm, dn z popis vznam se nedotk Caesarovch zmr.Vznam jednn (textu, zvyklosti)nepedstavuje nco, co je v aktu samm. Vznam je vdy spe vznamem pro nkoho, vztahuje se k interpretaci. Vzanm nen nikdy tvoen jednm prvkem (jednajcmi a jejich zmry) ale dvma (tm, co se m interpretovat (text), a tm, kdo interpretuje. Rozdl mezi gadamerovskm pojetm a intencionalismem: V gadamerovskm pojet je vznam jak polyvalentn (kad intencionln jednn me mt v zvislosti na zastnnch vykladach adu vznam), tak dyadick (vznam se objevuje pouze ve vztahu mezi dvma subjekty (jednajcm a vykladaem). Podle intencionalismu je vznam univalentn (kad jednn m specifick vznam) a zrove monadick (tento vznam vychz pouze z jednoho subjektu, jednoho jednajcho). V intencionalismu je vznam jednn dky intencionlnosti, ji v tomto jednn obsaen. Vznam je ji zde, ek, a bud odhalen. Vznam vychz z aktivity tvrce. V gadamerovskm pojet se vznam do jednn dostv, a je jednn zasazeno do konkrtnho interpretanho kontextu konkrtnm vykladaem, kter svm ponnm jeho vznam aktualizuje.Vznam jednn a jeho vsledky se mn v as, nikdy nen definitivn.

Nomologismus

Aneb je nae chpn jinch nezbytn historick? (Fay, s. 187)

Teze: stedn roli ve vysvtlen maj vdeck zkony (nomos je zkon). Na konkrtn udlosti a entity pohlme jako na ppady obecnho vzorce i zkona.protikladem je historismus.

Epistemologick protiklady nomologismu a historismuNomologismus HistorismusUniverzln konkrtnTyp jednotlivinaOpakovn novostNeasovost asovostStejnost rozdlnost

Deduktivn-nomologick model vysvtlen:Dedukce z explanans k explanandu je mon pouze dky univerzlnmu zkonu, kter postuluje, e vdy, kdy nastanou udlosti typu P, nastanou tak udlosti typu N.

M-li se sociln vda stt nomologickou, mus zmnit svou zkladn konceptuln orientaci a dosavadn intencionalistick rmec nahradit rmcem neintencionalistickm. Tmto zpsobem bude pinejmenm potenciln mon objevit zkony, jimi se d lidsk chovn.

Zvr: Sociln vda vyaduje jak nomologickou, tak genetickou podobu vysvtlen (Fay, 209).

Narativn realismus

Aneb ijeme pbhy, nebo je pouze vyprvme? (Fay, s. 213)

Teze: Narativn struktury existuj v lidskm svt jako takovm, nikoli pouze v pbzch, kter si lid o tomto svt vyprvj. Lidsk ivot je zformovn do pbhu, jet ne si historici (resp. lid, kte tento ivot ij), pokus dan pbh pevyprvt. Protoe narativn struktury tkv v jednotlivch ivotech, kolem historik je tyto ji existujc struktury odhalit a zobrazit. Opravdov pbhy se nachzej, nikoliv vytvej. (Viz Alasdair MacIntyre: After Virtue,1981, Notre Dame University Press, South Bend, Indiana, s. 200: Lidks historie se skld ze sehranch dramatickch pbh, v nich osoby jsou zrove autory.) Viz rovn Marx.

Narativn konstruktivismus

Teze: Beztvarmu toku udlost vnucuj narativn struktury historikov.Louis Mink pe: Pbhy se neij, ale vyprvj. V ivot nejsou dn zatky, stedy a koncezatek udlost je vc pbhurozhodujc bitvy a plodn ideje najdeme pouze v retrospektivnch pbzch. (Mink.,L.: Historical Understanding, ed. E. Golob,B. Fay a R. Vann.Cornell University Press, Ithaca, New York,1987, s. 60Zvr: Pbhy jsou umlmi produkty snahy historik a ivotopisc dt ivotu smysl, nejsou to produkty ivota samotnho.Narativn konstruktivismus vyzvedv ist konstruovanou povahu pbh,kter sob a jinm vyprvj jednajc lid. Unik mu skutenost, e v probhajcch aktivitch individuln i kolektivn jednajcch lid jsou ji pbhy obsaeny. Pbhy jsou it, protoe aktivita lovka m neodmysliteln narativn povahu a formu: jednnm spltme minulost a budoucnost dohromady. Pbhy jsou ale tak vyprvn, protoe zptn meme porozumt narativnm vzorcm, kter jsme v dob jednn nechpali. Pbh vyprvme u svm jednnm a pbhy nepestvme vyprvt ani potom-pbhy o jednn, kter jsme uskutenili.

Objektivismus

Aneb meme jinm rozumt objektivn? (Fay, s. 237)

Teze: M. Foucault: hlavn proud sociln vdy je jednou ze zbran v arzenlu administrtor moci.Objektivita d, aby se odliili mezi vdou a propagandou. Podle objektivismu je objektivita synonymem pravdy. Ale z objektivity nevyplv pravda. (Fay, s. 254). To dokld na Marxov Kapitlu.Falibilismus: Jakkoliv teorie, j vme, dokonce i takov, u n mme ty nejlep pedpoklady j vit, me bt nepravdiv.

Willard Van O. Quine Komentovan ten prce From a Logical of Point of View. Harvard University Press 1964.

John R. Searle Komentovan ten prce Speech Acts.. An Essay in the Philosophy of Language (Cambridge University Press ,Cambridge NY 1969)Mind, Language, Society (Phoenix an imprint of Orion Books Ltd., London 2000)

Richard Rorty Komentovan ten vbru prac (Filozofick orchidey. Bratislava, Kaligram 2006)

Pro bychom se mli zabvat metodologi vdy? J jsem z tch metodologi jelen Metodologievdy: